CS272800B2 - Method of tertiary hydroxyalkylxantine production - Google Patents

Method of tertiary hydroxyalkylxantine production Download PDF

Info

Publication number
CS272800B2
CS272800B2 CS200889A CS200889A CS272800B2 CS 272800 B2 CS272800 B2 CS 272800B2 CS 200889 A CS200889 A CS 200889A CS 200889 A CS200889 A CS 200889A CS 272800 B2 CS272800 B2 CS 272800B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
group
formula
stands
compounds
methyl
Prior art date
Application number
CS200889A
Other languages
English (en)
Other versions
CS200889A2 (en
Inventor
Ulrich Dr Gebert
Ismahan Dr Okyayuz-Baklouti
Werner Dr Thorwart
Original Assignee
Hoechst Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from DE19853525801 external-priority patent/DE3525801A1/de
Application filed by Hoechst Ag filed Critical Hoechst Ag
Publication of CS200889A2 publication Critical patent/CS200889A2/cs
Publication of CS272800B2 publication Critical patent/CS272800B2/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

(57)* Sloučeniny vzorce I, ve kterém alespoň jeden ze substituentů Rl a R3 znamená terč. hydroxyalkylovou skupinu vzorce Ia “(cH2)n”G(R4)(0H)-CH3, kde R4 znamená Ci_3-alkyl a n znamená číslo od 2 do 5, a pokud pouze jeden ze substituentů Rl nebo R3 znamená skupinu vzorce Ia, pak druhý z nich znamená H nebo alifatickou uhlovodíkovou skupinu RS s až 6 atomy uhlíku, jejíž uhlikový řetězec je popřípadě přerušen až 2 atomy kyslíku nebo je popřípadě substituován jednou oxoskupinou nebo až dvěma hydroxyskupinaml, přičemž tato oxoskupina a hydroxylové skupiny jsou od atomu dusíku v kruhu odděleny alespoň 2 atomy uhliku a R3 znamená Ci-4-alkyl, se připravuji tím,· ža se hydratuji 3-alkylxanthiny vzorce II, ve kterém A znamená vodikí skupinu R5 nebo alkenylovou skupinu vzorca III -(CH2)n-l-CH=C(R4)-CH3,' B znamená vodik,' R5,' benzyl, difenylmethyl nebo skupina vzorce III, přičemž alespoň jeden ze substituentů A a B znamená alkenylovou skupinu vzorce III, která může obsahovat dvojnou vazbu -C=C- také v polohově isomerních uspořádáních na atomu uhliku s rozvětvením,' za katalýzy kyselinou a následujícího reduktivniho odštěpeni zbytku B; pokud znamená benzyl nebo difenylmethyl;' nebo popřípadě hydrolytické eliminace alkoxymathylového nebo alkoxyalkoxymethylového zbytku z polohy zbytku B za kyselých podmínek při teplotách pod 100 OC a alkylace polohy 1 nebo 7) jestliže A popřípadě B znamená H,; působením alkylačních činidel X-Q, kde X znamená halogen nebo zbytek esteru sulfonové nebo fosforečné kyseliny a Q znamená terč.
hydroxyalkylovou skupinu vzorce Ia nebo skupinu Rs/ ve vodném roztoku nebo suspenzi v přítomnosti silných kyselin,’ při reakční teplotě mezi O °C a 60 °C podle Markovnikovova pravidla. Vyráběné sloučeniny se mohou používat jako léčiva,’ zejména k léčeni poruch periferního a cerebrálniho prokrvení.
CS 272 800 B2
Předložený vynález se týká způsobu výroby nových derivátů xanthinu s alespoň jednou terciární hydroxyalkylovou skupinou v poloze 1 nebo v poloze 7. Vyráběné sloučeniny se mohou používat jako účinné složky léčiv, která jsou vhodná zejména k léčení poruch periferního a cerebrálního prokrvení, □sou již známy l-oxoalkyl-3,7-dialkyl- a 7-oxoalkyl-l,3-dialkylxanthiny, popřípadě l-hydroxyaIkyl-3,'7-dialkyl- a 7-hydroxyalkyl-l,3-dialkylxanthiny· se sekundární alkoholickou funkcí,' které jsou účinné při podpoře.prokrvení. V rámci této skupiny látek n®bylo vasoterapeutikum Pentoxifyllin, tj, 3,7-dimethyl-l-(5-oxohexyl)xanthin,’ pozoruhodného terapeutického významu pro medikamentosní léčbu poruch jak periferního,' tak i cerebrálního prokrvení. 3ako vasoaktivní medikament novější generace (srov. Schweiz. med, iVschr. 111 (1981); str. 637 - 640). zaujala tato látka dnes v mnoha zemích například pevné místo mezi léčivy používanými k léčení periferního arteriálniho uzávěru; zatímco v jiných zemích se tato látka používá s velkým úspěchem také při nedostatečném cerebrálnim prokrvení.
Oproti klinicky dobře ověřenému účinku tohoto přípravku existuje však nevýhoda spočívající v tom, že jak účinná látka samotná, tak i její první, rovněž farmakologicky účinný metabolit, tj. l-(5-hydroxyhexyl)-3,7-dimethyIxanthin,' podléhají v těle zvířete a člověka rychlé a úplné biotransformaci, která probíhá téměř výlučně přes enzymatickou oxidaci αχό-, popřípadě hydroxyhexylového postranního řetězce a je spojena s výrazným účinkem prvého průchodu játry (tzv. first-paas-efekt“). To znamená; že předavším při perorální aplikaci se značná část aplikované dávky po absorpci z žaludečního a střevního traktu a transportu vrátnicovým systémem k játrům,' tj. k nejdůležitějšímu filtračnímu orgánu pro cizí látky, metabolizuje již v prvni části jater enzymy odbourávajícími léčiva, takže navzdory úplné absorpci dosáhne systemického, velkého krevního oběhu jen určitá část léku v nezměněné formě. Účinek prvního průchodu, označovaný také jako presystemická eliminace, vede tudíž ke snížení systemické využitelnosti nezměněné ί účinné látky. Vlastni nevýhoda výrazného účinku prvního průchodu nespočívá ani tak v tom, že se snižuje perorální dávka cestou do systemické cirkulace, nýbrž v tom, že tento pochod vykazuje zpravidla značnou intra- a inter-individuální proměnnost (srov. Schweiz. med. IVschr. 110 (1980), str. 354 až 362), která ztěžuje stanovení závazného rozpisu dávek a tak může nepříznivě ovlivňovat úspěch léčby.
V důsledku tohoto neuspokojivého stavu existuje pochopitelné přání klinických lékařů, jakož í intenzivní snaha farmaceutického výzkumu nalézt nové deriváty xanthinu, které by při podobně dobrém nebo pokud možno ještě silnějším farmakologickém účinku a při stejně vynikající snášenlivosti měly výrazně vyšši metabolickou stabilitu a tim podstatně nižší nebo zcela zanedbatelný first-pass-efekt”, a které by v důsledku toho rozhodujícím způsobem zlepšovaly jistotu léčby; pokud jde o shora popsané problémy s dávkováním. Přípravky takového typu by představovaly skutečný pokrok v medikamentosní léčbě poruch periferního a cerebrálního prokrvení, které nutno v průmyslových zemích počítat k nejčastčjšim příčinám chorob a smrti.
S překvapením bylo nyní zjištěno; že dosud nezkoumané rozvětveni alkylové části sekundární hydroxyalkylové skupiny na atomu uhliku nesoucím hydroxylovou skupinu nezávisle na poloze této skupiny na xanthinovóm skeletu v poloze 1 nebo/a 7 vede ke sloučeninám, jejichž hydroxyalkylový postranní řetězec nyní se strukturou terciárního alkoholu je stabilní vůči polyfunkčním mikrosomálním oxidázám jater; a ktará současně splňují také další shora uvedené terapeutické požadavky.
Předmětem předloženého vynálezu je způsob výroby terciárních hydroxyalkylxanthinů obecného vzorce I
-ί '<
CS 272 800 82
νθ kterém ** 13 alespoň jeden ze zbytků R a R znamená terciárni hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce Ia
R4
I
-(CH2)n-C-CH3 (Ia)
OH kde
R4 znamená alkylovou skupinu s až 3 atomy uhliku a n znamená celé číslo od 2 do 5j
3 a pokud pouze jeden ze zbytků R nebo R představuje takovouto terciárni hydroxyalkylo vou skupinu obecného vzorce Ia, pak druhý z těchto zbytků znamená atom vodíku 5 nebo alifatickou uhlovodíkovou skupinu R s až 6 atomy uhlíku,' jejíž uhlíkový řetězec je popřípadě přerušen až 2 atomy kyslíku nebo je popřípadě substituován jednou oxoskupinou nebo až dvěma hydroxylovými skupinami, přičemž tato oxo skupina a hydroxylové skupiny jsou od atomu dusíku v kruhu odděleny alespoň 2 atomy uhlíku, a
R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, který spočívá v tom, že ee hydratuji 3-alkylxanthiny obecného vzorce II
(II), ve kterém 2
R má shora uvedený význam,
A znamená atom vodíku, skupinu nebo alkenylovou skupinu obecného vzorce III (CH2)n_i“CH=C-CH3 (III)
3?
CS 272 800 B2 kde
R4 a n máji shora uvedený význam, a
B znamená atom vodíku, skupinu R5/ benzylovou skupinu, difenylmethylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obecného vzorce XII/ přičemž R , Ran mají shora uvedený význam, a alespoň jeden ze zbytků A a B znamená alkenylovou skupinu vzorce III,' která může obsahovat dvojnou vazbu -C=Ctaké v polohově xsomerních uspořádáních na rozvětveném atomu uhliku, za katalýzy kyselinou a následujícího reduktivního odštěpeni zbytku B,' pokud tento zbytek znamená benzylovou skupinu nebo difenylmethylovou skupinu/ chemickou redukci nebo katalytickou hydrogenolýzou za atmosférického tlaku nebo za tlaku až do 1,0 MPa při teplotě od 20 do 100 °C, nebo popřípadě hydrolytické eliminace alkoxymethylového nebo alkoxyalkoxymethylového zbytku z polohy zbytku B za kyselých podmínek při teplotách pod 100 °C a alkylace polohy 1 nebo polohy 7,' jestliže A popřípadě B znamená atom vodiku, v aprotických organických rozpouštědlech, alkoholech, aromatických nebo halogenovaných uhlovodících, pyridinu, popřípadě také ve směsi s vodou, při reakční teplotě mezi O °C a teplotou varu reakčního prostředí,' výhodně při teplotách mezi 20 a 130 °C,' působením alkylačnich činidel obecného vzorce IV
X-Q (IV) ve kterém
X znamená atom halogenu nebo zbytek esteru sulfonové kyseliny nebo zbytek esteru fosforečné kyseliny a
O znamená terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce la nebo skupinu R , ve vodném roztoku nebo suspenzi v přítomnosti silných kyselin, jako kyseliny sirové, kyseliny dusičné, kyseliny fosforečné nebo také halogenovodikových kyselin a sulfonových kyselin, kyselých iontomšnxčových pryskyřic, komplexů fluoridu boritého nebo kyseliny šíavelové, při reakční teplotě mezi O °C a SO °C podle Markovnikova pravidla.
Výhodně se postupem podle předloženého vynálezu připravují sloučeniny obecného vzorO ce I, ve kterém R znamená methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a pouze jeden z obou 7 3 zbytků R nebo R představuje terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce la.
3
Výhodně se připravuji sloučeniny obecného vzorce 1/ ve kterém R nebo R znamená /(w -l)hydroxy-(^-1)πθthyl/-pentylovou skupinu,' -hexylovou skupinu nebo -heptylovou skupinu.
Rovněž výhodnými sloučeninami obecného vzorce I, které se připravuji postupem podle vynálezu, jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená terciární hydroxyalkylovou skupinu, přičemž výhodně R4 znamená /(w -l)hydroxy(«J -l)methyl/penthylovou skupinu, -hexylovou skupinu nebo -heptylovou skupinu,' R2 znamená methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhliku v alkoxylové i alkylové části.
Mezi výhodné sloučeniny obecného vzorce I náleží rovněž takové, ve kterých R^ známe2 3 né 5-hydroxy-5-methyIhexylovou skupinu/ R znamená methylovou skupinu a R znamená ethoxymethylovou skupinu.
13
Vybranými skupinami pro substituent R v poloze substituentu R nebo R jsou například methylová-skupina/ ethylová skupina, propylová skupina, xsopropylová skupina, butylová skupina, isobutylová skupina, pentylová skupina a hexylová skupina, jejich hydroxya oxo-deriváty, přičemž hydroxyskupina, popřípadě oxoskupina je v těchto skupinách oddělena od atomu dusíku alespoň dvěma atomy uhlíku, jako například hydroxyetylová skupina,
2- a 3-hydroxypropylová skupina/ 2/3-dxhydroxypropylová skupina, 2-, 3- a 4-hydroxybutylová skupina, 2-hydroxy-2-methylpropylová skupina/ 3/4-dihydroxybutylová skupina; 4,5CS 272 000 B2 popřípadě 3,4-dihydroxypentylová skupina, 5,6- popřípadě 4,5-dihydroxyhexylová skupina 4-hydroxypentylová skupina, 5-hydroxyhexylová skupina, 2-oXopropylová skupina, 3-oxobutylová skupina, 4-oxopentylová skupina a 5-oxohexylová skupina, jakož.i alkoxyalkylové skupiny a alkoxyalkoxyalkylové skupiny, jako napřiklad methoxymethylová skupina, methoxyothylovó skupina a methoxypropylová skupina, othoxymethylová skupina, othoxyothylová skupina a ethoxypropylová skupina, propoxymethylová skupina a propoxyethylová skupina, methoxyethoxymethylová skupina a methoxyethoxyethylová skupina, jakož i ethoxyethoxymathylová skupina a ethoxyethoxyethylová skupina.
Podle výhodného provedení postupu podle vynálezu se dají terciární hydroxyalkylxanthiny obecného vzorce I vyrábět tim, že se substituované xanthiny obecného vzorce II, ve kterém R má shora uvedený význam a A a B znamenají dvě stejné nebo navzájem rozdílné skupiny obecného vzorce III nebo pouze jednu skupinu obecného vzorce III a v tomto případě znamená druhý substituent atom vodíku, nebo skupinu R3 nebo skupinu R^, přičemž skupina R má stejný význam jako skupina R° nebo znamená benzylovou skupinu nebo difenylmethylovou skupinu, podrobují adici vody na dvojnou vazbu -C»C-ve strukturním prvku vzorce III, která je katalyzována kyselinou a která odpovidá Markovnikovovu pravidlu, za vzni ku xanthinů obecných vzorců Ib až lf:
í? - N
CS 272 800 B2
a popřípadě poté se získané terciární hydroxyalkylxanthiny obecných vzorců Ib a lf,' které obsahují v poloze 1 popřípadě v poloze 7 atom vodíku/ uvádějí v reakci popřípadě v přítomnosti bázických činidel nebo ve formě svých solí; s alkylačními ěinidly obecného vzoroe IV
X - Q. (IV),’ ve kterém
X má shora uvedený význam; a
6 <2 znamená skupinu obecného vzorce Ia, skupinu R nebo skupinu R za vzniku trisubstituovaných sloučenin obecných vzorců Ic/ Id nebo Ie; přičemž ve shora uvedených sloučeninách mají symboly R , R , R , R a n shora uvedený význam.
3-alkyIované mono- nebo dialkenylxanthiny obecného vzorce II, ve kterém R má shora uvedený význam a A a B znamenají dvě stejné nebo navzájem rozdílné skupiny obecného vzorce III nebo pouze jednu skupinu obecného vzorce III a v tomto případě znamená druhý sub5 6 6 stituont atom vodíku, nsbo skupinu R nebo skupinu R , přičemž R má stejný význam jako c
R nebo znamená benzylovou skupinu nebo difenylmethylovou skupinu; které jsou potřebné jako výchozí látky, jsou bu3 známými sloučeninami nebo se dají připravovat například z 3-alkylxanthinů obecného vzorce II,' ve kterém A a B znamenají atomy vodíku; a sulfonyloxy- nebo halogenalkenů obecného vzorce V
Χ-(0Η2)π_1- = C - CHg (V) ve kterém
X, R a n mají shora uvedený význam (srov. například DE-OS 27 14 953).
Adice vody na dvojnou vazbu OC- alkenylxanthinů obecného vzorce II, ve kterém R má shora uvedený význam,- a A a B znamenají dvě stejné nebo navzájem rozdílné skupiny obecného vzorce III nebo pouze jeden ze substituentů A a B znamená skupinu obecného vzorce III a v tomto případě znamená druhý substituent atom vodíku nebo skupinu R5 nebo skupinu R5, přičemž RS má stejný význam jako R5 nebo znamená benzylovou skupinu nsbo difenylmsthylovou skupinu,5 odpovídá Markovnikovovu pravidlu/ podle kterého vstupuje hydroxyCS 272 800 B2 skupina na atom uhliku s menším počtem atomů vodíku, za vzniku terciárních alkoholů; a. může se provádět například ve vodném roztoku nebo v suspenzi v přítomnosti silných kylěin, jako kyseliny sirové, kyseliny dusičné nebo kyseliny fosforečné. Používají se také halogenovodikovó kyseliny a sulfonové kyseliny, jako například trifluormethylsulfonová kyselina, iontoměničové pryskyřice v H+-cyklu, komplexy bortrifluoridu nebo štavelové kyselina a to jakožto katalyzátory. Výhodně se však pracuje v sirové kyselině, přičemž zpravidla postačuje koncentrace kyseliny sírové od 50 do 85 % a teploty od O °C do 10 °C. Podle okolnosti se může pracovat také při nižších nebo vyšších koncentracích kyseliny nebo/a při nižších nebo vyššich reakčních teplotách, V každém případě by vSak měla být reakčni teplota udržována pokud možno co nejníže, vzhledem k tomu, že při teplotách přibližně nad 60 °c lze pozorovat rušivou zpětnou dehydrataci na olefin.
Také přídavek rozpouštědla, které je inertní vůči kyselinám, jako 1,4-dioxanu, benzenu nebo toluenu, ekýtá výhody. Vzhledem k tomu, že při hydrataci katalyzované kyselinami, zejména při použiti vyššich koncentrací kyseliny, mohou intermediárně vznikat estery, doporučuje se, přidat k reakčni směsi po působeni kyseliny za účelem hydrolýzy esteru velké množstvi vody za krátkodobého zahříváni nebo zpracovat reakčni směs za alkalických podmínek.
Reduktivni odštěpeni beznylové skupiny a difenylmethylové skupiny ze sloučenin obecného vzorce Ie za vzniku postupem podle vynálezu vyráběných derivátů xanthinu obecného vzorce lf, které obsahuji v poloze 7 atom vodíku; se provádí za standardních podmínek; které byly vypracovány především v rámci techniky chráničích skupin při syntézách alkaloidů a paptidů, takže lze předpokládat jejich všeobecnou známost. Vedle chemické redukce zejména v připadě benzylderivátů sodíkem v kapalném amoniaku (srov. Houben-Weyl,‘ sv. XI/1 (1957), str. 974 - 975) přichází v úvahu výhodně eliminace obou shora uvedených aralkylových skupin katalytickou hydrogenolýzou za přítomnosti katalyzátorů na bázi ušlechtilých, kovů'(srov. Houben-Weyl, 3V. XI/1 (1957); str. 988-971 a sv, IV/1 c, část 1 (1980), str. 400 - 404). Oako reakčni prostředí přitom slouži obvykle nižší alkohol (popřípadě za přídavku mravenčí kyseliny nsbo také amoniaku), aprotické rozpouštědlo, jako dimesthylformamid nebo zejména ledová kyselina octová? použivat se však mohou také směsi s'vodou. Vhodnými hydrogenačnimi katalyzátory jsou zejména paladiová čerň a paladium na aktivním uhli nebo síranu barnatém, zatimco jiné ušlechtilé kovy,1 jako platina, rhodium a ruthenium mají často sklon k vedlejším reakcím vzhledem ke konkurenční hydrogenaci jádra, a jsou tudíž použitelné pouze za určitých podmínek. Hydrogenolýza se provádí účelně při teplotách mezi 20 °C a 100 °C a při atmosférickém tlaku nebo výhodně při mirně zvýšeném tlaku až do asi 1,0 MPa, přičemž jsou zpravidla nutné reakčni doby od několika minut až do několika hodin.
1,3,7-trisubstituované xanthiny obecného vzorce Ie,’ které obsahují alkoxymethylovou skupinu nebo alkoxyalkylaxymethylovou skupinu v poloze substituentu R , představuji Ο,Ν-acetaly. Vzhledem k tomu se dají jejich substituenty v poloze 7 odštěpit za obvyklých podmínek kyselou hydrolýzou (srov. Houben-Weyl, sv. VI/1 b (1984), str. 741 až 745); přičemž se rovněž tvoři 7H-deriváty obecného vzorce lf.
Výhodnými, hydrolyticky eliminovatelnými skupinami jsou například methoxy-;’ ethoxya propoxymethylová skupina; jakož i methoxyethoxymethylová skupina a ethoxyethoxymethylovó skupina. Reakce se provádí výhodně za zahříváni ve zředěných minerálních kyselinách, jako je chlorovodíková kyselina nebo sírová kyselina, popřípadě za přídavku ledové kyseliny octové, dioxanu, tetrahydrofuranu nebo nižšího alkoholu jako pomocných rozpouštědel. V úvahu přicházejí současně také chloristó kyselina nebo organické kyseliny, jako trifluoroctová kyselina; mravenči kyselina a octová kyselina, spolu s katalytickým množstvím minerálních kyselin. Zejména alkoxyalkoxymethylderiváty se dají štěpit také pomoci Lewisových kyselin; jako je bromid zinečnatý a chlorid titaničitý, v bezvodém prostředí, výhodně v dichlormethanu nebo chloroformu, přičemž se intermediárně vznikající 7-brommethyl- nebo 7-bromzinek-deriváty samovolně hydrolyzují v souvislosti se zpracováním ve
CS 272 300 B2 vodném prostředí. Při štěpení v roztoku,' který obsahuje minerální kyselinu, je třeba volit reakčni teplotu tak, aby nedocházelo ke znatelné dehydratací terciární hydroxyalkylové skupiny v poloze 1. Reakčpi teplota má tudiž být zpravidla pod hranici 100 °C.
Reakce disubstituovaných derivátů xynthinu obecného vzorce IX s příslušnými alkylačnimi činidly obecného vzorce IV se provádí obvykle v ředidle nebo v rozpouštědle; které je inertní vůči reakčním složkám. Oako takové přicházejí v úvahu především dipolárni, aprotická rozpouštědla/ například formamid; dimethylformamid; dimethylacetamid, N-methylpyrrolidon, tetramethylmočovina, hexamathyltriamid fosforečné kyseliny, dimethylsulf oxid, aceton nebo butanonj používat se však mohou také alkoholy, jako methanol, ethylenglykol a jeho mono- popřípadě dialkylethery,’ přičemž alkylová skupina obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku; a obě společně mají však nejvýše 5 atomů uhliku/ ethanol, propanol, isopropy lalkohol a různé butylalkoholy; uhlovodíky; jako benzen, toluen, nebo xyleny; halogenované uhlovodíky, jako diehlormethan nebo chloroform; pyridin, jakož i směsi uvedených rozpouštědel nebo směsi s vodou.
Alkylačni reakce se účelně provádějí v přítomnosti bázického kondenzačního činidla. Pro tyto účely jsou vhodné například hydroxidy; uhličitany/ hydridy a alkoxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin/ jakož i organické báze, jako trialkylaminy, například triethylamin nebo tributylamin, kvarterní amoniumhydroxidy nebo fosfoniumhydroxidy a zesítěné pryskyřice s fixovanými/ popřípadě substituovanými amoniovými nebo fosfoniovými skupinami. Deriváty xanthinu se mohou však také používat bezprostředně ve formě svých zvláště vyrobených soli; například ve formě soli s alkalickými kovy, soli s kovy alkalických zemin nebo ve formě popřípadě substituovaných amoniových nebo fosfoniových solí; pro uvedenou alkylačni reakci. Dále se mono- a disubstituované deriváty xanthinu dají pohodlně alkylovat jak za přítomnosti shora uvedených anorganických kondenzačních činidel, tak i ve formě svých soli s alkalickými kovy nebo ve formě soli s kovy alkalických zemin, za současného použiti tzv. katalyzátorů fázového přenosu,’ například terciárních aminů, kvarterních amoniových nebo fosfoniových solí nebo také crown-etherů, výhodně ve dvoufázovém systému za podmínek katalýzy fázového přenosu. Vhodnými/ většinou komerčně dosažitelnými katalyzátory fázového, přenosu jsou kromě jiných tetraalkylamoniové a tetraalkylfosfoníové soli s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylových zbytcích, msthyltrioktylamoniové soli, methyltrioktylfosfoníové soli, methyl-trialkylamoniové soli s 1 až 4 atomy uhliku v alkylech, myristyl-trialkylamoniové soli s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylechj fenyltrialkylamoniové soli s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylech a banzyltrialkylamoniové soli s 1 až 4 atomy uhliku v alkylech; dále cetyltrimethylamoniové soli, jakož i alkyltrifenylfosfoniové soli s 1 až 12 atomy uhlíku v alkylové části a benzyltrifenylfosfoniové soli, přičemž se jako účinnější ukazují zpravidla ty sloučeniny, které mají větši a symetrický kationt.
Při zavádění skupin vzorce la, jakož i skupin R a R podle shora uvedených postupů, se pracuje obecně při reakčni teplotě mezi O °C a teplotou varu právě používaného reakčního prostředí, výhodně při teplotách mezi 20 °C a 130 °C; popřípadě při zvýšeném nebo sníženém tlaku, avšak obvykle při atmosférickém tlaku, přičemž reakčni doba může činit méně než jednu hodinu nebo až několik hodin.
3
Ve sloučeninách, ve kterých jeden ze substituentů R a R znamená dihydroxyalkylovou skupinu, se dá dihydroxyalkylová skupina vystavět popřipadě zavést obvyklými metodami, jak popsáno například v EP-OS 75 850,
Terciární hydroxyalkylxanthiny obecného vzorce I mohou obsahovat v závislosti na délce řetězce alkylu R4 (alespoň 2 atomy uhliku) nebo/a na struktuře substituentu R5 (například 2-hydroxypropylová skupina) jeden nebo dva asymetrické atomy uhlíku a jsou tudiž přítomny ve. stereoisomernich formách. Vynález se týká tudíž jak čistých stereoisomerních sloučenin tak i jejich směsi.
Deriváty xanthinu obecného vzorce I vyráběné postupem podle vynálezu se hodí na základě svých cenných farmakologických vlastnosti a příznivých mstabolických vlastnosti,
CS 272 800 B2 například vůči polyfunkčním mikrosomálnim oxidázám jater,1 vynikajícím způsobem pro použití jakožto účinné látky léčiv, zejména takových, které umožňuji účinnější profylaktickou a kurativni léčbu onemocněni podminěnýcn poruchami periferního a cerebrálního prokrvení, jako periferního arteriálního uzávěru a tak představuji obohaceni v oblasti léčiv, Tyto sloučeniny se mohou aplikovat samotné, například ve formě mikrokapsli, ve vzájemných směsich nebo v kombinaci s vhodnými nosnými látkami.
Předložený vynález so tudíž rovněž týká léčiv, které obsahují jako účinnou látku alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I.
Léčiva podle vynálezu se aplikuji obecně orálně nebo parenterálně, i když principiálně je možná i aplikace rektální.
Vhodnými pevnými nebo kapalnými galenickými připravky jsou například granuláty, prášky, tablety, dražé, (mikro)kapsle, čípky, sirupy,' emulze,' suspenze,' aerosoly, kapky nebo injekčně aplikovatelné roztoky ve formě ampulí jakož i přípravky s protrahovaným odevzdáním účinné látky,' při jejichž výrobě se obvykle používá pomocných látek; jako nosných látek, látek umožňujících rozpad, pojidel, povlakových prostředků; botnadsl; lubrikátorů a mazadel, chuf upravujících prostředků, sladidel nebo pomocných rozpouštědel. Často používanými pomocnými látkami jsou například uhličitan hořečnatý, oxid titaničitý, mléčný cukr, mannitol a dalši cukry, mastek, mléčné bílkoviny, želatina, škrob, vitaminy, celulosa a jeji deriváty, živočišné a rostlinné oleje, polyethylenglykoly a rozpouštědla, jako například sterilní voda, alkoholy,' glycerin a vicamocnó alkoholy.
Výhodně se farmaceutické přípravky vyrábějí a aplikuji ve formě jednotkových dávek, přičemž každá jednotka obsahuje jako účinnou složku určitou dávku sloučeniny obočného vzorce I. U pevných jednotek dávkování, jako jsou tablety, kapsle a čípky,' může tato dávka činit až 1000 mg, výhodně však 100 až 600 mg, a u injekčních roztoků ve formě ampuli činí tato dávka až 300 mg; výhodně však činí 20 až 200 mg.
Pro léčeni dospělých pacientů jsou - vždy podle účinnosti slouěenin Obecného vzorce I - indikovány lidem denní dávky od 100 do 2000 mg účinné látky, výhodně 300 až 900 mg, při orální aplikaci 10 až 500 mg, výhodně 20 az 200 mg, při intravenosni aplikaci. Podle okolnosti 3e však mohou aplikovat také vyšší nebo nižši dávky denně. Aplikace denní dávky se může provádět jak jednorázovým podáním ve formě jediné dávkovači jednotky nebo taká formou několika menších dávkovačích jednotek, jakož i několikanásobným podáním rozdělené dávky v určitých intervalech.
Konečně se mohou deriváty xánthinu obecného vzorce I při výrobě shora uvedených galenických přípravků kombinovat také spolu s dalšími vhodnými účinnými látkami, jako jsou například antitrombotika, antihyperlipidomika, analgotika, sedativa,' antidepro3iva, antianginosní prostředky, kardiotonika, antiarytmika, diuretika,' antihypertensiva včetně blokátorů kalciovým kanálem, náhrady plasmy, jakož i dalši vasoterapeutika.
Struktura všech dále uváděných sloučenin byla potvrzena elementární analýzou, jakož i hodnotami IČ spektra a '‘H-NMR spektra. Sloučeniny vyrobené podle následujících příkladů, jakož i analogickým způsobem vyrobené sloučeniny, jsou shrnuty v tabulce I.
V dáls uváděných přikladech se etherem rozumí vždy diethylether a vakuum nebo nižším tlakem se rozumí vakuum nebo nižší tlak, které jsou dosahovány za použiti vodní vývěvy.
Přiklad 1 l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3,7-dimathylxanthin (sloučenina č. 14)
a) 3;7-dimethyl-l-(5-methyl-4-hexenyl)xanthin
CS 272 800 82
3,0 g (0,05 mol) 3/7-dimethylxanthinu, 8,0 g (0,06 mol) l-chlor-5-methyl-4-hexenu a 8,3 g (o,'05 mol) uhličitanu draselného se míchá 22 hodin při teplotě 110 °C ve 200 ml dimethylformamidu.
Po odstranění rozpouštědla za sníženého tlaku se ke zbytku přidá 100 ml IN roztoku hydroxidu sodného a reakčni směs se důkladné extrahuje dichlormethanem. Extrakt se znovu extrahuje zředěným roztokem hydroxidu sodného,· promyje se vodou do neutrální reakce, vysuši se, odpaři se za sníženého tlaku a zbytek se překrystaluje z diisopropyletheru.
Výtěžek: 10,1 g (73,1 % teorie) teplota tání: 73 až 75 °C
Analýza pro:
^14Η20^4θ2 (molekulová hmotnost = 276,3) vypočteno 50,85 % C, 7,30 % H/ 20,27 % Nj nalezeno 60,50 % C, 7,24 % H, 20,32 % N.
b) l-(5-hydroxy-5-methylhexyi)-3,7-dimethylxanthin
H3c - c OH
CH,
Roztok 3,5 g (0,034 mol) xanthinů ze stupně a) v 50 ml dioxanu a 50 ml 50% kyselina sírové se michá 24 hodin při teplotě 10 °C. Potom se reakčni Směs Zaikalizuje za chlazeni ledem 2N roztokem hydroxidu sodného a produkt se pečlivě extrahuje dichlormethanem. uxcblormethanový extrakt se postupně promyje IN roztokem hydroxidu sodného a vodou, vysuši se a odpaři se za sníženého tlaku. Zbytek se múze čistit překrystalováním zo směsi diisopropyletheru a isopropylalkoholu.
Výtěžek: 7,8 g (77,9 % teorie)
Teplota tání: 120 až 121 QC
Analýza pro C14H22N4°3 (molekulová hmotnost - 294/4) vypočteno 57,13 % C, 7,53 % H, 19,03 % N;
nalezeno 57,21 % C, 7,74 % H, 18,78 % N.
Alternativně se může sloučenina uvedené v názvu připravit Z xanthinů č. 6 (srov. přiklad 9) a methylačního činidla analogickým postupem jako je popsán ve stupni a).
CS 272 300 B2
Příklad 2
3-ethyl-l-(6-hydroxy-6-methylhoptyl)-7-methylxanthin (sloučenina č. 13)
30,4 g (0,1 mol) 3-ethyl-7-methyl-l-(6-methyl-5-heptenyl)xanthinu (vyrobeného analogicky jako v přikladu la) so nochá reagovat vždy vo 150 ml dioxanu a 50% kyselině sírové odpovídajícím způsobem jako v přikladu lb), a poté se reakční směs zpracujo, přičemž se ziská olejovitý produkt, který po delším stáni prokrystalujo a překrystaluje se z diisopropyletheru.
Výtěžek: 25,7 g (79,/ % teorio)
Teplota táni: 8S až 87 °C
Analýza pro: C]_gH26N4°3 (m°lskul°vá hmotnost 322,4) vypočteno 59,81 % C,’ 8,13 % H, 17,38 % N;
nalezeno 59,'68 % c; 8,'16 % H/ 17,54 % N.
Přiklad 3 l-(4-hydroxy-4-methyipentyi)-3-methyl-7-propylxanthin (sloučenina č. 12)
Po reakci 29,O g (0,1 mol) 3-methyi-i-(4-methyi-3-pentenyl)-7-propylxanthinu vždy ve 150 ml dioxanu a 50% kyseliny sírové a po zpracování reakční směsi analogickým způsobem jako je popsán v přikladu lb se získá 26,3 g surového produktu (85,3 % teorie), který se dá čistit překrystalováním z diisopropyletheru za přídavku malého množství ethyiacetótu při teplotě varu.
Výtěžek: 23,''4 g (75,9 % teorio)
Teplota tání: 96 až 98 °C
Analýza pro: ci5H24N4°3 (molekulové hmotnost 308,4) vypočteno 58 [42 % C, 7,84 % H; 18,17 % N;
nalezeno 58,'49 % c,' 7,82 % H, 18,Ί9 % n.
Přiklad 4 /-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthin (sloučenina č. 1)
CS 272 800 B2
Směs 26,2 g (0,1 mol) 3-methy1-7-(5-methyl-4-hexenyl)xanthinu va 300 ml dioxanu a 300 ml 5U/j kyseliny sirové se po 24-hodinovém mícháni při teplotě 30 °0 zneutralizuje za chlazeni ledem 2N vodným roztokem hydroxidu sodného,' poté se za sníženého tlaku odpaří a vzniklý zbytek se vyjme 1 litrem horkého 1M vodného roztoku hydroxidu sodného. Horký roztok se zfiltruje a po ochlazení na teplotu místnosti se k němu za mícháni přikape 6N roztok kyseliny chlorovodíkové až k dosazení hodnoty pH 9. Sraženina se odfiltruje, promyje se do neutrální reakce a vysuší se za sníženého tlaku.
Výtěžek: 19,6 g (69,9 % teorie)
Teplota tání: 228 - 230 °C Analýza pro (molekulová hmotnost 280/3) vypočteno 55,70 % C, 7,19 % H, 19,99 % Ns nalezeno 55,50 % C, 7,31 % H, 19,92 % N.
Příklad 5 l,7-bis-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthin (sloučenina č, 2)
Směs 14 g (0,05 mol) 7-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthinu (příklad 4)/ 6,2 g (0,054 mol) l-chlor-5-hydroxy-5-methylhexanu a 7,5 g (0/054 mol) uhličitanu draselného ve 300 ml dimethylformamidu se míchá 18 hodin při teplotě 110 °C/ poté se reakčni směs za horka zfiltruje a filtrát se za sníženého tlaku zahusti. Zbytek se vyjme chloroformem, promyje se nejprve zředěným roztokem hydroxidu sodného a potom vodou do neutrální reakce,' vysuší se síranem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku.
Surový produkt se dá výhodně filtrací přes sloupec silikagelu za použití rozpouštědlového systému tvořeného směsi chloroformu a methanolu v poměru 10 : 1 a následujícím rozmícháním v diisopropyletheru převést na analyticky čistou látku.
Výtěžek: 14,9 g (75,5 % teorie)
Teplota táni: 93 až 95 °c
Analýza pro C20 H34W4°4 (molekulová hmotnost 394/5) vypočteno 60,89 % C, 8/59 % H; 14/20 % N;
CS 272 000 B2 nalezeno 60/89 % C,‘ 8/98 % H/ 14,17 % N,
Sloučenina uvedená v názvu se dá vyrobit také z l/7-bis-(5-methyl-4-haxenyl)-3-methylxanthinu dvojnásobnou adici vody analogickým způsobem jako v příkladu lb).
Příklad 6
7-(5-hydroxy-5-methylhoxyl)-3-mothyl-1-propylxanthin (sloučenina č. 3)
g (0,14 mol) 7-(5~hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthinu (přiklad 4) se zahřívá spálu s 18,5 g (0/15 mol) 1-brompropanu a 20,7 g (0,15 mol) uhličitanu draselného ve 300 ml dimethylformamidu za micháni po dobu 8 hodin na teplotu 130 °C. Po ochlazení a zahuštěni za sníženého tlaku se přidá zředěný roztok hydroxidu sodného a potom so směs pečlivě extrahuje chloroformem. Organická fáze skýtá po promytí vodou do neutrální reakce, vysušení síranem sodným a odpařeni za sníženého tlaku olejovitý surový produkt, který se nsjjednodušeji čisti filtrací přes sloupec silikagelu za použití směsi chloroformu a methanolu v poměru 25 : 1 jako elučního činidla a rozmícháním v diisopropylstheru.
Výtěžek: 36,5 g (80,9 % teorie)
Teplota tání: 59 až 60 °C
Analýza pro c]_gH26N403 (molekulová hmotnost » 322/4) vypočteno 59/61 % C, 8,13 % H, 17,38 % Nj nalezeno 59,43 % C, 8,01 % H, 17,29 % N.
Přiklad 7
7-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-1,3-dimethylxanthin (sloučenina č. 4)
CH
CS 272 800 B2
Z 27,6 g (0,1 mol) l;3-dimethyl-7-(5-methyl-4-hexenyl)xanthínu se hydratací katalyzovanou kyselinou analogickým způsobem jako ja popsána v přikladu lb) a překrystalovánim získaného surového produktu za směsi isopropylalkOholu a etheru získá čistá sloučenina uvedená v názvu o výtěžku 23,6 g (80,2 % teorie)·
Teplota tání; 10S až 107 QC
Analýza pro C]4H22N4°3 (molekulová hmotnost 294,36) vypočteno 57,13 % C, 7/53 % H/ 19,03 % Ní nalezeno 57,39 % C, 7,67 % H/ 19,28 % N.
Příklad 8
7-ethaxymothyl-l~(5-hydroxy-5-methylhaxyl)-3-methylxanthin (sloučenina č. 5)
a) 7-athoxymethyl-3-methylxanthin
a·,) a ethoxymethylchloridaai:
g (0,5 mol) 3-methylxanthinu sa za horka rozpustí v roztoku 20 g (0/5 mol) hydroxidu sodného ve 400 ml vody. Pa filtraci se reakčni emés zahustí ve vakuu/ přadestilujs se několikrát s methanolem a sodná sůl se vysuší ve vysokém vakuu.
Vysušená sůl se suspenduje v 1/3 litru dimethylformamidu/ k získané suspenzi se za míchání přidá 47,3 g (0/5 mol) ethoxymethylchlaridu a směs se míchá 18 hodin při teplotě 110 °c. Potom se reakčni směs zfiltruje za horka, odpaří se za sníženého tlaku, zbytek se rozpustí v 500 ml 2N roztoku hydroxidu sodného a za účelem odstraněni 1/7-dialkylovaného 3-methylxanthinu, který vzniká jako vedlejší produkt/ se provede extrakce chloroformem. Alkalický vodný roztok se upraví přidáním 2N roztoku chlorovodíková kyseliny za mícháni na pH 9/ vzniklý krystalizát se odfiltruje; promyje se nejprve vodou k odstraněni chloridových iontů a potom methanoiem; načež se vysuSí za sníženého tlaku.·
Výtěžek: 77,6 g (69,2 % teorie)
Teplota táni: 263 až 264 °C
Sumární vzorec: cgH]_2N4°3 (molekulová hmotnost 224/2) a2) s ethoxymethyl-4-toluensulfonátemr (za použití chloridu 4-toluensulfonové kyseliny a octanu sodného jako výchozích látek)
104,9 g (u,55 mol) 4-toluensulfochloridu se rozpustí ve 100 ml dimethylformamidu a za míchání a za chlazeni ledem se přidá 45^1 g (0,55 mol) bezvodého octanu sodného. Po daiši I hodině míchání při teplotě místnosti se k reakčni směsi přikape 78,1 g (0/75 mol) diethylacetalu formaldehydu. Reakčni směs se potom opět michá 1 hodinu při teplotě místnosti a potom se k ni přidá 33 g (0,5 mol) 3-roethyixanthinu. Poté se reakčni směs zahřívá bez přídavku bazického kondenzačního činidla po dobu 2 hodin na teplotu 90 °C/ vyloučený produkt se za studen odfiltruje; dodatečně se promyje studeným dimethylformamidem a vodou k odstranění chloridových iontů/ propláchne se methanolem a překrastaluje se z diUS 272 tíOO Bz methylformamidu.
Výtěžek: 98,1 g (87)5 % teorie)
Teplota tání: 265 °C a3) s othoxymethyl-4-toluonsulfonátem (za použiti 4-toluen3ulfonové kyseliny o acetanhydridu jako výchozích látek)
Za mícháni a za chlazeni se 226 g (1,2 mol) monohydrátu 4-toluensulfonové kyseliny rozpust! ve 450 g (4,4 mol) acetanhydridu a poté se získaný roztok zahřívá po dobu 30 mi nut na teplotu 70 °C. Vzniklá octová kyselina a nadbytečný acetanhydrid se oddestilují za sníženého tlaku, zbytek se zředí 100 ml toluenu a získaný roztok se vmíchá za chlazení do 450 ml dimethylformamidu tak, aby vnitřní teplota nepřestoupila 20 °C. Po přikapóni 230 g (2,2 mol) diethylacetalu formaldehydu a po 1 hodině dalšího mícháni při teplotě 20 C se přidá 1SG,1 g (1 mol) 3-methylxanthinu. Reakční směs se zahřeje a míchá se při teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny, potom se ochladí, vyloučený produkt se odfiltruje, postupně se promyje vždy 250 ml dimethylformamidu, vody a methanolu a překrystaluje se z dimethylformamidu.
Výtěžek: 201 g (89,7 % teorie)
Teplota tání 264 až 265 °C.
b)-7-ethoxymethyl-l-(5-methyl-4-hexenyl)-3-methylxanthin
k 11,2 g (0,05 mol) 7-ethoxymethyl-3-methylxanthinu ve 300 ml dimethylformamidu se přidá 7,5 g (0,054 mol) uhličitanu draselného a 7,2 g (0,054 mol) l-chlor-5-methyl-4-hexenu a směs se zahřívá za mícháni 5 hodin na teplotu 110 °C. Poté se reakční směs za horka zfiltruje, filtrát se zahusti za sníženého tlaku, zbytek se vyjme chloroformem, chloroformový roztok se promyje nejdříve IN vodným hydroxidu sodného a potům vodou do neutrální reakce, vysuší se síranem sodným, rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek se překrystaluje z petroletheru.
Výtěžek: 13,8 g (86,1 % teorie)
Teplota táni: 53 °C
Analýza pro (-'jg^l24N4°3 (°1θΙ'1°νέ hmotnost 320,4)
Vypočteno 59,98 % C, 7,55','% H, 17,49 % N;
nalezeno 60,09 % C, 7,71 % H, 17/43 % N.
C) 7-ethoxymethyl-l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthin (sloučenina č, 5)
CS 272 800 B2
15,0 -g (0,05 mol) alkenylxanthínu za stupně b) se nechá reagovat ve 100 ml dioxanu a 1U0 ml 50% kyseliny sirové stejným způsobem jako je popsáno v přikladu lb) a poté se reakční směs zpracuje. Přitom získaný pevný zbytek se překrystaluje z diísopropyletheru za přídavku ethylacetátu a petroletheru.
Výtěžek: 13,5 g (79,8 % teorie)
Teplota táni: 102 až 103 °C
Analýza pro °ΐ5Η26Κ4θ4 (molekulová hmotnost 338/4) vypočteno 55,79 % C, 7,74 % H/ 16,56 % N;
nalezeno 55,75 % C; 7,82 % H/ 16,59 % N.
Příklad 9 l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthín (sloučenina č. 5)
a) katalytickou hydrogenolýzou z 7-benzyl-l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxan£binu 7-benzyl-l-(5-hydraxy-5-methylhexyl)-3-methyIxanthin
35,2 g (0,1 mol) 7-oenzyl-3-methyl-l-(5-methyi.-4-hexenyl)xanthínu (vyrobeného z 7-benzyl-3-methylxanthinu a l-chlor-5-methyl-4-hexenu analogickým způsobem jako je popsán v příkladu la) nebo 8b) se michá ve směsi 200 ml dioxanu a 200 ml 50% kyseliny sirové 24 hodin při teplotě 10 °C. Potom se reakční směs upraví za dobrého chlazeni ledem 2N vodným, roztokem hydroxidu sodného na alkalickou reakci a produkt se pečlivě extrahuje chloroformem, chloroformový extrakt se promyje nejdříve IN vodným roztokem hydroxidu sodného, potom vodou do neutrální reakce, vysuší se/ rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku a pevný zbytek se překrystaluje z ethylacetátu za přídavku petroletheru.
Výtěžek: 30,2 g (81/5 % teorie)
Teplota tání: 109 až 111 °C
Analýza pro ^20^26^403 (molekulová hmotnost 370,5) vypočteno 64,84 % C/ 7,0/ % H/ 15,12% N;
nalezeno 65,00 % C/ 7,21 % H/ 15,24 % N.
i-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methyIxanthin (sloučenina č. 6)
CS 272 SOO 02
14,8 g (0,04 mol) shora uvedeného /-benzylxanthinu se hydrogenuje ve 200 ml ledové kyseliny octové v přítomnosti 1,5 g (5%) paladia na aktivním uhli při teplotě 60 °C a při tlaku 0,35 MPa za protřepávání po dobu 24 hodin. Po ochlazeni se směs překryje vrstvou atmosféry dusíku, katalyzátor se odfiltruje, filtrát se zahusti za sníženého tlaku a pevný odparek se překrystaluje z ethylacetátu.
Výtěžek: 9,t> g (85,6 % teorie)
Teplota táni: 102 až 193 °C
Analýza pro C].3H20N4®3 (moJ-0klJlová hmotnost 280,3) vypočtena 55,'70 % C, 7,19 % H, 19,99 % N;
nalezeno 55,63 % C, 7,’30 % H, 20,00 % N.
b) hydrolytickou dealkoxymethylaci z 7-athoxymethyi-l-(5-hydroxy-5~methylhexyl)-3-methylxanthinů z přikladu 8c) (sloučenina č. 5)
13,5 g (0;04 mol) derivátu xanthinů z příkladu 8c) ve směsi 8θ0 ml IN roztoku chlorovodíkové kyseliny a 30 ml ledové kyseliny octové se zahřivá 2,o hodiny za mícháni na teplotu 70 °C, po ochlazeni se reakčni směs zneutralizuje_4N roztokem hydroxidu sodného a potom se produkt extrahuje chloroformem. Chloroformový roztok se vysuši, za sníženého tlaku se odpaří k suchu a zbytek po odpaření se po filtraci přes sloupec, silikagelu.za použití směsi chloroformu a methanolu v poměru 10 : i jako elučního činidla překrystaluje z ethylacetátu.
Výtěžek: /,7 g (6u,7 % teorie)
Teplota tání: 191 až 192 °C
Při hydrolytickém odštěpení propoxymethylová skupiny z l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methyl-7-propoxymethylxanthinu (sloučenina č. 34) stejného typu se získá 7H-derivát v 75% výtěžku.
Přiklad 10
7- (3 ,'4-dxhydroxybutyl)-l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methylxanthin (sloučenina č. 55)
a) 7-(3~butonyl)-l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-raethylxanthin
28/0 g (0,1 mol) sloučeniny č. 6 (příklad 9) se nechá reagovat s 15,3 g (0,11 mol)
97% l-brom-3-butenu a 15,2 g (0,11 mol) uhličitanu draselného v 500 ml dimethylformamidu za podmínek popsaných v přikladu 5. Po ukončeni reakce se reakční směs zpracuje. Reakčni produkt so bez předchozí sloupcové chromatografie získá v čistém stavu jednorázovým překrystalovánim z ethylacetátu za přídavku petroletheru při teplotě varu.
Výtěžek: 26,9 g (80,4 % teorie)
CS 272 600 B2
Teplota táni: 105 až 107 °C
Sumární vzoroe: C (molekulová hmotnost 334/4)
b) 7-(3/4-epoxybutyl)-l-(5-hydroxY-5-methylhexyl)-3-methylxanthin
Do roztoku 22 g (0,056 mol) xanthinu ze stupně a) ve 250 ml chloroformu se pod atmosférou dusíku a za mícháni při teplotě místnosti přidá v průběhu asi 15 minut 15,8 g (0,078 mol) 85% 3-chlorperbenzoové kyseliny. Po 43 hodinách mícháni při teplotě místnosti se postupně za účelem promytí přidá 10% roztok dithioniěitanu sodného/ 10% roztok hydragenuhličitanu sodného a voda, potom se směs vysuší ve vakuu a odpaří se,' přičemž se v téměř kvantitativním výtěžku ziská ve farmě olejovitého produktu epoxid (ci7H26W4°4' molekulová, hmotnost - 350,4),' který se může bezprostředně použít v následu jícím. reakčním stupni c).
c) 7-(3,4-dihydroxybutyl)-l-(5-hydroxy-5-methýlhexyl)-3-methylxanthin (sloučenina č. 55)
Roztok 23 g (0,065 mol) sloučeniny ze stupně b) va směsi 120 ml tetrahydrofuranu a 80 ml vody se za mícháni při teplotě místnosti smísí s přídavkem 0,4 ml (70%) chloristé kyseliny. Po 5-dennim míchání při teplotě místnosti se směs zneutralizuje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, reakční směs se odpaří ve vakuu, zbytek se vyjme chloroformem a chloroformový roztok se čistí sloupcovou chromatografii na silikagelu za použití směsí chloroformu a methanolu v objemovém poměru 10 : 1 jako elučního činidla.
Výtěžek: 19,4 g (81 % teorie)
Teplota táni: 116 až 118 °C
Analýza pro C^yHggN^Og (molekulová hmotnost 358/4) vypočteno 55,42 % C/ 7/66 % H? 15/21 % Nř nalezeno 55,13 % C, 7/84 % H; 14/98 % N.
18.
CS 272 SOO 32
Přiklad 11
7-(2,3~dihydroxypropyl)-l-(5-hydroxy-5-methylhexyl)-3-methyIxanthin (sloučenina č. 5S)
Směs 23 g (0,1 mol) derivátu xanthinu z přikladu 9 (sloučenina č. 6), 12,2 g (0)11 mol) l-chlor-2,3-propandiolu a 15,'2 g (0,11 mol) uhličitanu draselného v 500 ml dimethylformamidu se míchá 1S hodin při teplotě llu °C, načež se reakční směs za horka zfiltruje a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Olejovitý surový produkt, který pozvolna prokrystalovává, se nechá čistit výhodně filtraci přes sloupec silikagelu ža použiti směsi chloroformu a methanolu v poměru 10 : 1 jako elučního činidla a následujícím překrystalováním z ethylacetátu za přídavku petroletheru při teplotě varu.
Výtěžek: 25,1 g (73,6 % teorie)
Teplota táni: 105 až 107 °0
Analýza pro ciqh^5N4°5 (molekulová hmotnost 254,4) vypočteno 54,22 % C, 7,39 % H, 15,'81 % N;
nalezeno 53)37 % C, 7,47 % H, 15,71 % N.
Sloučeniny vyrobené podle předcházejících příkladů, jakož i analogickým způsobem připravené sloučeniny, jsou shrnuty v následující tabulce I:
Tabulka I
Sloučeniny obecného vzorce I:
sloučenina číslo R1 R2 R3 teplota táni (
1 H -ch3 CH- 1 220 - Z
-(CH2)4-C-CH3 í
OH
CH1 3 fH3
2 H3C. -c-(ch2)4- OH -ch3 -(ch2)4-c-ch3 93 - 95
OH
CH, 1
3 -C3H7 -ch3 -(ch2)4-c-ch3 59 - 60
OH
CS 272 800 82 sloučenina číslo teplota táni ( °C )
-CH,
-CH,
CH,
I
-Cch2)4-c-ch3
OH
10S - 107
CH, i·
H3C-C-(CH2)4OH
-CH, •ch2-o-c2h5
102 - 103
CH,
I
H3C-C-(CH2)4OH
-CH,
-H
192 - 193
CH,
I 3
H3C-C-(CH2)4OH
-CH,
II
CH2-C-CH3
- 80
CH,
I 3 h3c-c-(ch2)4
-CH,
OH
CH2-CH-ČH3
119 - 120 10 H3'
CH, h3c-c-(ch2)4OH
CH,
I 3 c-ch2-c-(ch2)4oh
CH,
I ”
H3C-C-(CH2)4OH
CH, í 3
HgC-C-fCH^gOH ch3 h3c-c-(ch2);
OH
CHg
H3cj-(CH2)4OH
-gh3
-CH,
-CH,
-CH, C2H5
-CH,
-C3H7
- 82
-ch3
- 84
CH,
I 3
-CH„-C-CH, ci I
121 - 123
-C3H7
- 98
-CH,
-ch3
- 37
120 - 121
CS 272 300 B2 sloučenina číslo teplota táni ( °C )
CH h3c-c-(ch2)5OH
-ch3
-CH,
112 - 113
CH, h3c-L(ch2)5
-CH,
-C3H7
92-94
CH, 3
H3 C-C-(CH2)4OH θ2^5
-CH,
9tí CH3
H3C-C-(CH2)4OH “C2H5 “C3H7
- 71
CH, h3c-ch2-c-(ch2)4OH
-CH,
-c3h7
- 87
CH,
I J h3c-c-(ch2).
OH
-CH,
-CH,
117 - 118
CH,
I h3c-c-(ch2)3OH
-C2H5
-CH,
- 95
CH,
I J
H3C-C-(CH2)3OH '^2^5
-CgHy
- 93
CH,
I
H3C-C-(CH2)2
OH
-CH,
-CH,
146 - 147
CH,
I h3c-c-(ch2)20Η 'C2H5
-CH,
122
CH,
I 3
H3c-e-(CH2)20Η
-CH,
-c3h7
135 - 137
CS 272 800 B2 sloučenina R1 R 2 R 3 teplota číslo_- ___táni (_°C )
2S “C4H9
-C4H9
CH, i
-ÍCH2)2- c - CH3 OH
- 70
CH, .
I J h3c-c-(ch2)5
-CH,
-ch2-o-ch3
- 54
CHh3c-c-(ch2)4OH
CH,
I •ΟΙ
OH h3c-c-(ch2)4ch3 h3c-c-(ch2)3OH
CH,
I h3c-c-(ch2)3OH ch3 h3c-c-(ch2)2oh
CH„ h3c-c-(ch2)4I
OH
CH,
I 3 h3c-c-(ch2)4OH
H3C-O-(CH2)2~
CH,
I J h3c-c-(ch2)4OH
-CH'C2H5
-CH, C2H5
-CH, θ2^5
-CH,
-OH,
-CHgO-CHg
-CH2-0-CH3
-ch2-o-ch3
-ch2-o-ch3
-ch2-o~ch3 .οη2-ο-ο2η5
-ch2-o-c3h7
CH.(oh2)4-c-ch3
OH
-CH3 -cch2)2-o-ch3
92-94
- 63
- 101
- 96
105 - 107
68-70
- 85
- 65
- 99
CS 272 800 B2 sloučenina R1 R2 čislo teplota táni ( °C )
CH, h3c-c-(ch2)4C2H5
-(ch2)2-o-ch3
OH h5c2-o-(ch2)2- -ch3
CH,
I J
-(ch2)4-c-ch3
OH
- 79
CH,
I J h3c-c-(ch2)4OH
-CH3 -(ch2)2-o-c2h5
CH,
I J h3c-c-(ch2)4OH C2H5
-(ch2)2-o-c2h5
- 54 h3c-o-(ch2)3~ -ch3
CH,
I J ~(ch2)4-c-ch3
OH
- 47
CH,
I h3c-c-(ch2)4OH
-ch3 -(ch2)3-o-ch3
- 84
CH, h3c-c-(ch2)4
-c2h5 -(ch2)3-0-ch3
- 73
CH,
I h3c-c-(ch2)4OH
-CH3 -CH2-0-(CH2)2-0~CH3
- 89
CH,
I 3 h3c-c-(ch2)4Óh
-c2h5 -ch2-o-(ch2)2-o-ch3 olej
4S
CH, h3c-c-(ch2)20H
-c4Hg -ch2-o-(ch2)2-o-ch3
- 98
CH,
I h3c-c-(ch2)4OH
-CH3 -(CH2)2-0-(CH2)2-0C2H5 olej
CS 272 800 B2 sloučenina R1 ^2 číslo teplota táni ( °C )
CH. I '
48 h3c-c-(ch2)4- OH -C2H5 -(ch2)2-o-(ch2)2~oc2h5 olej
ch3 I CH, i J
49 1 H,C-C-CH,- I OH -ch3 -(ch2)4-c-ch3 65 - 67
Óh
ch3
50 h3 c-c-Cch2)4- -ch3 -CH2~CH2-CH2-OH 78 - 80
OH
CH, 0
51 η3ο-ο-(οη2)4- -ch3 -{ch2)4-Č-ch3 olej
OH
CH, i J OH
52 h3c-c-(ch2)4- OH 0 -ch3 -(CH2)4~ ch-ch3 69 - 71
CH, i J 0
53 H3C-ň-(CH2)4- -ch3 ~(CH£)4-C-CH3 olej
Óh
OH I h3c-ch-(ch2)4- OH, 1
54 -ch3 -(ch2)4-c-ch3 olej
Óh
55 CH, I 3 h3c-c-(ch2)4- OH -ch3 -(CH,),-CH-CH, <í <£ ( i Z OH ÓH 116 - 118
53 ch3 h3c-c-(ch2)4- oh -ch3 -CH,-CH-CH, 2 | ( 2 OH OH 105 - 107
-
Zkoušeni farmakologických vlastností a výsledky farmakologických testů
1. Účinek na poruchy periferního arteriálního prokrvení
V posledním desetiletí došlo v představách o patofyziologii a tim i o modikamentosní
léčbě chronických periferních tepenných uzávěrů k pozoruhodnému obratu v tom, že se vědec-
ký a terapeutický zájem přesunul v rostoucí míře od makrocirkulace k mikrocirkulaei a zde
zejména ke kapilárnímu řečišti prostřednictvím kterého dochází k výživě sousední tkáně
CS 272 800 82 výměnou substrátu, která je zprostředkovávána difusí. Poruchy v mikrocirkulaci se násled kem toho projevují nedostatky v colulárnim zásobováni a z toho vyplývající ischemií tkáně, takže je nutno zaměřit léčbu na to, aby se potlačila patologická nehomogenita kapilárně nutričního prokrveni a tim se normalizoval lokální parciální tlak kyslíku (pOg) v ischemické tkáni.
Zkoušení sloučenin vyráběných postupem podle vynálezu na jejich zlepšený účinek pokud jde o zásobováni tkáně bylo tudíž prováděno na základě měření parciálního tlaku kyslíku v ischemickám kosterním svalu při uspořádáni pokusu, který popsali D. W, LUBBERS (Prog. Resp. Res. 3 (Karger, Basel 1959), str. 136 až 146) a M. KESSLER (Prog. Resp. Res £ (Karger, Basel 1959), str. 147 až 152 a Anesthesiology 45 (197S), str. 184), přičemž bylo při pokusech použito jako srovnávacího standardního přípravku Pentoxifyllinu.
Oakožto pokusných zvířat bylo použito samců psů rasy Beagle v natriumper.tobarbitalové narkose (35 mg/kg i.p.), u nichž byla na pravé zadní končetině preparaci uvolněna Arteria femoralis a určitá plocha bércového svalu a u nichž byla na leve zadní končetině uvolněna Véna femoralis pro infusi preparátu a Arteria femoralis pro měření prokrvení a zavedeny příslušné kanyly. zvířatům byl pro účely relaxace podán Alcuroniumchlorid (0,1 mg/kg i.v. a potom každých 30 minut 0,05 mg/kg i.p.) a zavedeno umělé dýcháni, aby se jednak zabránilo spontánní kontrakci svalu s negativním účinkem na měřeni parciálního tlaku kyslíku a aoy se na straně druhé' zajistil rovnoměrný přívod kyslíku pro dýchání
Další karter připojený do Véna femoralis pravé zadní končetiny sloužil'ke kontrole koncentrace-laktátu v žilní krvi. Na odkrytou plochu svalu se nyní připojí- ně-kolikavodiz©óvý'drát povrchové elektrody ke kontinuální registraci parciólniho?tlaku kyslíku. Oakmi le se křivka parciálního tlaku kyslíku stabilizuje, uzavře se Arteria femoralis pomoci svorky, načež parciální tlak kyslíku ve svalu zásobovaném touto cévou rychle poklesne a -potom se v důsledku spontánního otevření kolaterálnich cév opět nepatrně zvýši a konečně se ustáli na hodnotě, která je značně nižší ve srovnání se zdravým svalem. K tomuto časovému okamžiku se testovaná látka aplikuje ve vodném roztoku bud intravenosní infusi (i.v.) (0,6 mg/kg/min) nebo v dávce 25 mg/kg intraduodenálně (i.d.) a měří se vzestup parciálního tlaku kyslíku v ischemickém svalu. Vždy před a po uzávěru, jakož, i po podání látky se odebere žilní krev, aby se stanovil vymytý laktát a zkontroloval se fyziologický stav zvířat. Navíc se na začátku a na konci každého pokusu přezkouší koncentrace plynu (parciální tlak kyslíku a parciální tlak oxidu uhličitého) a hodnota pH v tepenné krvi ischemické končetiny.
Oako parametr měření pro účinnost přípravku slouží v jednotlivém pokusu maximální vzrůst parciálního tlaku kyslíku v % po podáni látky během cévního uzávěru ( n = 2 až 11).
těchto naměřených Hodnot se pro každou sloučeninu vypočte bezrozměrný index účinnosti W vyjádřením hodnoty z procentuální četnosti positivních· pokusů a středního vzrůstu parciálního tlaku kyslíku v % daného jednotlivými positivními hodnotami, který zohledňuje, jak interindividuálni rozdíly v topologii vaskularisace svalu, tak i individuální rozdíly v reakci na aplikované sloučeniny a tim dovoluje spolehlivější srovnáváni účinnosti jednotlivých sloučenin.
2. Účinek na regionální prokrveni mozku
Účinek sloučenin vyráběných postupem podle vynálezu na regionální prokrveni mozku se zkoumá technikou vedeni tepla podle F. A. GIBBSe (Proč. Soc. exp. Biol. (N. Y.) 31 (1933)) str. 141 a další); H. HENSELa (Naturwissenschaften 43 (1956); str. 477 a další) a E. BETZe (Acta Neurol. Scand. Suppl. 14 (1965), str. 29 až 37) na kočkách obojího pohlaví v natriumpentobařbitalové narkose (35 mg/kg i.p.),“ přičemž se opět pro účely srovnáváni používá standardního terapeutika Pentoxifyllinu. Při této metodě se určuje pomoci sondy pro vedeni tepla umístěné na povrchu mozku v oblasti Gyrus marginalis frontali3 vedení tepla od místa ohřátí k sousednímu místu pro měřeni teploty v sondě, které přímo
CS 272 800 B2 odpovídá výši prokrvení mozku. Procentuální přírůstek hodnoty vedeni tepla λ po podání přípravku představuje tudíž miru zlepšeni prokrvení.
Sloučeniny se aplikují ve vodném roztoku intravenosně. Dávka činí 3 mg testované látky na 1 kg tělesné hmotnosti. Pro každý testovaný preparát se provádějí 3 až 5 jednotlivých pokusů a ze získaných naměřených hodnot se zjistí střední procentuální přírůstek prokrvení mozku.
fi
3. Akutní toxicita:
Stanovení hodnot se provádí standardními metodami pomocí mortality zjištěné během 7 dnů na myších (NMRI) po jednorázové intravenosni (i.v.) nebo intraperitonsálni (i.p.) aplikací.
Výsledky těchto zkoušek; které jednoznačně prokazuji převahu sloučenin obecného vzorce 1 vyráběných postupem podle vynálezu ve srovnání se standardním přípravkem Pentoxifyllínem,· jsou shrnuty v ná. ledujících tabulkách 2 a 3:
Tabulka 2
Účinek na poruchy periferního arteriálního prokrvení na modelu uzávěru na psu a akutní toxicita na myši
slouče- nina čislo model uzávěru toxicita ld5o (n,y§ v' mg/kg
způsob aplikace: i.v.: 0,'6 mg/kg/min i.d.: 25 mg/kg index účinnosti W (srov. str. 62)
3 i.v. 1650 i.v.: 100-200
i.d. 1250
4 i.v. 1300 i.v.: 100-200
5 i.v. (0,3 mg/kg/min) 2080 i.v.: 150-300
i.d. 2909 i.p.: 300-600
6 i.d. 700 i.v.: >200
8 i.v. 1400 i.V.: >200
10 i.d. 1965 i.v.: >200
12 i.v. 866
i.d. 2337 Í.V.: 200
14 i.v. 950 i.v.: > 200
16 i.v. 999 i.p.: 150-300
17 i.v. 1525 i.V.: > 200
18 i.v. 1578 i.v.: 100-200
28 i.d. 2100 i.v.: > 200
32 i.v. 2650
i.d. 566 i.v.: y 200
37 i.v. 1400
* i.d. . 950 i.v.: >-200
39 i.v. 1567
i.d. 1996 i.v.: > 200
44 i.v. 1199 i.v.: >200
50 i.v. 2531
i.d. 733 i.v.: >200
CS 272 800 B2 slouče- model uzávěru nina způsob aplikace:
číslo i.v.: 0,8 mg/kg/min
i.d.: 25 mg/kg index účinnosti W (srov. str. 62) toxicita
LD50 (myš) v mg/kg
Pentoxyfyllin i.v
891
i.v.: 187-209
i.d.
643
i.p.: 219-259
Tabulka 3
Účinek na regionální prokrvení mozku narkotisovanýčh koček po intravenosním podání 3 mg/kg a akutní toxicita na myši
sloučenina číslo střední přírůstek prokrveni mozku jako Δλν % toxicil v ta LD50 (myš) mg/kg
3 15,5 i.v.: 100 - 200
9 9/4 i.v.: 100 - 200
16 25/8 i.p.: 150 - 300
17 9,4 i.v.: >200
18 9.4 i.v.: 100 - 200
22 12,0 i.v.: >200
27 10,3 i.v.: >200
43 19/8 i.v.: >200
48 14/6 i.v.: >200
pentoxifyllin 8/6 i.v.: i.p.: 187 - 209 219 - 259
Oednoznačná převaha sloučenin vyráběných postupem podle vynálezu,* zejména vůči Pentoxifyllinu/ tj. derivátu xanthinu/ kterého se nejčastěji používá k léčeni poruch periferního a cerebrálního prokrvení, se dá průkazně potvrdit také dalšími speicálními pokusy.
□nes je obecně známo/ že farmaka, která výlučně působí na rozšiřováni cév nebo prostředky s velmi silnou vasodilatační složkou účinku jsou nevhodné pro léčeni poruch mikrocirkulace/ vzhledem k tomu; že jednak je fyziologická vasodilatační reserva zpravidla již zcela vyčerpána; přičemž na straně druhé existuje tudíž nebezpeči Stealova fenoménu/ který znamená škodlivé přerozděleni nutričního průtoku krve v mikrocirkulaci vedoucí k zatíženi již nedostatečně zásobované nemocné tkáně. 2 těchto důvodů byl zkoumán inhibiční účinek na cévní kontrakci, vyvolanou na izolovaném promývaném uchu králíka pomoci norfenefřinu. Přitom nevykazuje například sloučenina čislo 5 až do koncentrace 100 /ug/ml žádný inhibiční účinek vůči účinku norfenefřinu; zatímco Pentoxifyllin rozšiřuje v rozsahu koncentraci od 10 do 100 ^ug/ml v závislosti na dávce cévy; které byly zúženy účinkem norfenefrinu.
Při chronickém pokusu na krysách s jednostranným uzávěrem Arteria-iliaca se dá ukázat; že sloučeniny obecného vzorce I mohou příznivě ovlivňovat výměnu látkovou v ischemickém kosternim svalu. Oaetřují-li se totiž zvířata po dobu 5 týdnů například sloučeninou čislo 5/ přičemž se denně intraperitoneálně aplikuji vždy 3 mg/kg i.p./ pak bylo možno pomoci histochemické barvicí metody prokázat/ že v obou zkoumaných svalech ische27
CS 272 800 B2 mické končetiny (Tibialis anterior a Extensor digitorum longus) sa pódii oxidovaných vláken podstatně zvýšil. Naproti tomu Pentoxifyllin při stejně prováděném srovnatelném pokusu nevykazoval žádný přímý vliv na metabolismus svalu.
Převaha xanthinů obecného vzorce I se rovněž ukázala při dalším chronickém testu, při kterém se zkoumá vliv kontraktility ischemického kosterního svalu krys s podvázanou pravou Arteria femoralis. Zvířatům se podává po dobu 20 dnů příslušný testovaný přípravek v denní perorální dávce 25 mg/kg pomoci sondy do jícnu. Potom se určuje stupen únavy ischemického svalu při elektrickém dráždění s asi 80 kontrakcemi/min poklesem intensity kontrakce po 1; 15 a 40 minutách stilumace ve srovnáni s neošetřenými kontrolními zvířaty. Přitom způsobuje například sloučenina číslo 5 zjevně v důsledku optimalisace metabolismu výrazně zlepšeni svalového výkonu v ischemické končetině, přičemž byly dokonce dosaženy normální hodnoty kontraktility jako v levém zdravém (neischemickém) svalu neošetřených zvířat. K tomuto zlepšení dochází současně se zvýšenou kontrolou mitochondriálního dýchání (PCR = Respiratooy Control Rate). Pentoxifyllin se při těchto pokusech ukázal jako neúčinný.
Sloučeniny vyráběné postupem podle vynálezu jsou tudíž vhodné také k léčeni poruch svalového energetického metabolismu různého původu, -zejména mitochondriálních myopatií.

Claims (5)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způsob výroby terciárních hydroxyalkylxanthinů obecného vzorce I ve kterém alespoň jeden ze zbytků R a R znamená terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce Ia .(CH2)n-C-CH3 (Ia)
    OH kde
    R znamená alkylovou skupinu s až 3 atomy uhliku a n znamená celé číslo od 2 do 5, i 3 a pokud pouze jeden ze zbytků R nebo R představuje takovouto terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce Ia; pak druhý z těchto zbytků znamená atom vodíku nebo alifatickou uhlovodíkovou skupinu R° s až 6 atomy uhlíku; jejiž uhlíkový řetězec je popřípadě přerušen až 2 atomy kyslíku nebo je popřípadě substituován jednou oxoskupinou nebo až dvěma hydroxylovými skupinami, přičemž tato oxoskupina a hydroxylové skupiny jsou od atomu dusíku v kruhu odděleny alespoň 2 atomy uhlíku/ a
    CS 272 800 B2
    R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, vyznačujici se tim, že se hydratuji 3-alkylxanthiny obecného vzorce II ve kterém 2
    R má shora uvedený význam,
    A znamená atom vodiku, skupinu R nebo alkenylovou skupinu obecného vzorce III
    R4 I ~(CH2)n-l“CH=C-CH3 (ln)»' kde 4
    R a n mají shora uvedený význam, a
    B znamená atom vodiku, skupinu R , benzylovou skupinu, difenylmethylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obecného vzorce III,
    4 5 * přičemž R , R a n máji shora uvedený význam, a alespoň jeden ze zbytků A a ES znamená alkenylovou skupinu vzorce III, která může obsahovat dvojnou vazbu -C=C- také v polohově isomerních uspořádáních na rozvětveném atomu uhlíku, za katalýzy kyselinou a následujícího reduktivního odštěpeni zbytku B, pokud tento zbytek znamená benzylovou skupinu nsbo difenylmethylovou skupinu, chemickou redukcí nebo katalytickou hydrogenolýzou za atmosférického tlaku nebo za tlaku až do 1,0 MPa při teplotě od 20 do 100 °C, nebo hydrolytické eliminace alkoxymethylového nebo alkoxyalkoxymethylového zbytku z polohy zbytku B za kyselých podmínek při teplotách pod 100 °C a alkylace polohy 1 nebo polohy 7, jestliže A nebo B znamená atom vodiku, v aprotiekých organických rozpouštědlech, alkoholech, aromatických nebo halogenovaných uhlovodicich, pyridinu, popřípadě také ve směsi s vodou, při reakční teplotě mezi O °C a teplotou varu reakčniho prostředí, působením alkylačnich činidel obecného vzorce IV
    X - Q (IV), ve kterém
    X znamená atom halogenu nebo zbytek esteru sulfonové kyseliny nebo zbytek esteru fos· forečné kyseliny a
    Q znamená terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce la nebo skupinu R , ve vodném roztoku nebo suspenzi v přítomnosti silných kyselin, jako kyseliny sírové, ky· seliny dusičné, kyseliny fosforečné nebo také halogenovodikových kyselin a sulfonových kyselin, kyselých iontoměničových pryskyřic, komplexů fluoridu boritého nebo kyseliny štavelové, při reakčni teplotě mezi O °C a 60 °C podle Markovnikovova pravidla.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačujici sa tim, že sa jako výchozí látky použiji odpovídající sloučeniny obecného vzorce II a IV za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve
    2 13 kterém R znamená methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a R a R mají význam uvede·
    1 3 ný v bodě 1, přičemž pouze jeden ze substituentů R nebo R znamená terciární hydroxy29
    CS 272 800 B2 alkylovou skupinu obecného vzorce la definovanou v bodě 1.
  3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tim,' že se jako výchozí látky používají odpovídající sloučeniny obecného vzorce II a IV za vzniku sloučenin obecného
    7 3 * vzorce I, ve kterém R nebo R znamená /(cu-l)hydroxy-(«J-l)methyl/pentylovou; -hexy2 13 lovou nebo -heptylovou skupinu, přičemž R a zbývající substituent R nebo R mají význam uvedený v bodě 1 nebo 2.
  4. 4. Způsob podle jednoho nebo několika bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vzorce II a IV za vzniku sloučenin obecného vzorce I, ve kterém znamená terciární hydroxyalkylovou skupinu obecného vzorce la, přičemž výhodně R^ znamená /(uJ-l)-hydroxy-(tu-l)-methyl/pentylovou, -he2 xylovou nebo -heptylovou skupinu, R znamená methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu a R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku/ hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové i alkylové části.
  5. 5. Způsob podle bodu 4; vyznačující se tím, že se jako výchozí látky používají odpovídající sloučeniny obecného vzorce II a IV za vzniku sloučenin obecného vzorce I; ve
    1 2 kterém R znamená 5-hydroxy-5-methylhexylovou skupinu,' R znamená methylovou skupinu a R znamená ethoxymethylovou skupinu.
CS200889A 1985-07-19 1989-03-31 Method of tertiary hydroxyalkylxantine production CS272800B2 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19853525801 DE3525801A1 (de) 1985-07-19 1985-07-19 Tertiaere hydroxyalkylxanthine, verfahren zu ihrer herstellung, die sie enthaltenden arzneimittel und ihre verwendung
CS545386A CS272766B2 (en) 1985-07-19 1986-07-17 Method of tertiary hydroxyalkylxanthine production

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS200889A2 CS200889A2 (en) 1990-04-11
CS272800B2 true CS272800B2 (en) 1991-02-12

Family

ID=25746171

Family Applications (3)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS200789A CS272799B2 (en) 1985-07-19 1989-03-31 Method of teriary hydroxylxanthine production
CS200689A CS272798B2 (en) 1985-07-19 1989-03-31 Method of tertiaryhydroxyalkylanthine production
CS200889A CS272800B2 (en) 1985-07-19 1989-03-31 Method of tertiary hydroxyalkylxantine production

Family Applications Before (2)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS200789A CS272799B2 (en) 1985-07-19 1989-03-31 Method of teriary hydroxylxanthine production
CS200689A CS272798B2 (en) 1985-07-19 1989-03-31 Method of tertiaryhydroxyalkylanthine production

Country Status (1)

Country Link
CS (3) CS272799B2 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS200789A2 (en) 1990-04-11
CS272799B2 (en) 1991-02-12
CS200889A2 (en) 1990-04-11
CS200689A2 (en) 1990-04-11
CS272798B2 (en) 1991-02-12

Similar Documents

Publication Publication Date Title
FI89921B (fi) Foerfarande foer framstaellning av terapeutiskt anvaendbara tertiaera hydroxialkylxantiner
US4289776A (en) Xanthine derivatives
JPH0130834B2 (cs)
US20120035192A1 (en) Selective antagonists of a2a adenosine receptors
US7875608B2 (en) Substituted 8-[6-amino-3pyridyl]xanthines
DK2029143T3 (en) Substituted 8- (6-amino-3-pyridyl) xanthines
US8349848B2 (en) Pyrrolo[3,2-D]pyrimidines that are selective antagonists of A2B adenosine receptors
PT84923B (pt) Processo para a preparacao de derivados de 1-(hidroxiestiril)-5h-2,3-benzodiazepina e de composicoes farmaceuticas que os contem
WO2007149277A2 (en) Substituted 8-[6-amino-3-pyridyl]xanthines
KR100477177B1 (ko) 크산틴화합물,이의제조방법및이를포함하는쇼크상태의치료및예방용약제학적조성물
CS272800B2 (en) Method of tertiary hydroxyalkylxantine production
JPH05186471A (ja) 複素環式化合物
RU2333212C1 (ru) ПРОИЗВОДНЫЕ 1-И 7-[ω-(БЕНЗГИДРИЛ-4-ПИПЕРАЗИНИЛ-1)АЛКИЛ]-3-АЛКИЛКСАНТИНОВ, ОБЛАДАЮЩИЕ ПРОТИВОГИСТАМИННОЙ И АНТИАЛЛЕРГИЧЕСКОЙ АКТИВНОСТЬЮ
PT98851A (pt) Processo para a preparacao de derivados de diazepina uteis como agentes terapeuticos