CS270304B1 - Způsob budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu sestávajícího z patní části a základového tělesa, při němž se patní část zatlačí do základové půdy vzepřením o základové těleso. Základová půda se tím předtiží a zhutní. U zkušebního stavebního základu se přitom měří síla a posun, z nichž se sestavuje zatěžovací diagram celistvého stavebního základu. Účelem řešení je urychlit technologický postup budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, odstranit neproduktlvní přemísíování' technologického zařízení na staveništi ! a umožnit, budování těchto základů i pod vodou nebo při využíváni pažici suspenze a ve spojitosti se. speciálními technologickými postupy. Účelu se dosahuje tím, že se zhotoví monolitně patní část i základové těleso a po jejich zatvrdnutí se patní část vze-; přením o základové těleso odtrhne a zatlačí 1 se do základové půdy. Způsob je využitelný v oboru zakládáni staveb.

Description

Vynález se týká způsobu budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, sestávajícího z patní části a základového tělesa, při němž se patní část zatlačí do základové půdy vzepřením o základové těleso. Základová půda se tím předtíží a zhutní. U zkušebního stavebního základu se přitom měří síla a posun, z nichž se sestavuje zatěžovací diagram celistvého stavebního základu. Účelem vynálezu je urychlit technologický postup budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, odstranit neproduktivní přemísťování technologického zařízení na staveništi a umožnit budování těchto základů i 'pod vodou nebo při využívání pažící suspenze a ve spojitosti se speciálními technologickými postupy. ‘

Je známý způsob budování zkušebního nebo systémového stavebního základu, beranění duté piloty a oddělitelnou botkou, při němž se.po zaberanění piloty vloží'přes dutý dřík piloty na její botku vzpěra a pomocí ní se botka zaberaní hlouběji do základové půdy, □o vzniklé spáry se vtlačí betonová směs, kterou se okolní zemina roztlačí a vytvoří se široká pata piloty.

I když je u známého způsobu využito několik podobných technologických kroků jako při budování zhutňovacího zkušebního nebo eystémového stavebního základu, výsledkem způsobu noní zhutnění a předtížení základové půdy pod širokou patou piloty, nejedná se proto o zhutňovací stavební základ. Způsob není využitelný při budování vrtaných pilot a podzemních stěn. '

Je známý způsob budování zhutňovacího systémového stavebního základu, při němž se . pod patu základu vloží expanzní vyztužený polštář, do kterého se po zatvrdnutí základu vtlačí injektážní pojivo. Polštář se rozpíná až perforuje. Při rozpínání polštáře se základová půda pod patou zhutňuje a předtěžuje. Nevýhodou známého způsobu budování zhutňovacího systémového stavebního základu je nedostatečná zhutňovací účinnost a nespolehlivost expanzního polštáře. V plastických zeminách, kde není expanzní polštář tolik ohrožen vnější perforací, je málo účinný. 3sou-li stěny expanzního polštáře natolik elastické a roztažné jak vyžaduje stlačitelnost základové půdy, nemají žádoucí pevnost. Polštář vyhřezne z podloží základu do okolní zeminy, kde je menší odpor a nesplní požadovaný účinek. Jsou-li stěny polštáře tuhé, aby zabránily jeho vyhřeznutí, neumožní požadovanou expanzi. V heterogenních zeminách je obtížné zabránit nežádoucímu rozrušení polštáře o hrany tvrdých kueů hornin.

Je také známý způsob budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, do jehož paty se vloží prefabrikovaný betonový lis, kterým ee po zatvrdnutí piloty předtěžuje a zhutňuje základová půda pod patou.

Nevýhodou druhého známého způsobu budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu je nezhutněný prstenec pod betonovou etěnou komory lisu a predestinovaná míra, zhutnění, která je určena délkou pístu, popřípadě úrovní výstupů injektážních kanálků v pístu, přes které se injektuje nezhutnšný prstenec. Vysunutím pístu po úroveň kanálků končí zhutňování a nastává injektáž.bez ohledu na to, zda základová půda je zhutněna a předtížena na únosnost vymezenou plášťovým třením základu. Je-li stlačitelnost základové půdy malá a píst nelze bez posunu základu vysunout, injektáž nelze provést. Není-li·píst dobře veden a základová půda se nestlačuje rovnoměrně, píst se vzpříčí a zabrání jak zhutňování, .tak injektování. ·

Konečně je známý způsob budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, při němž se nejdříve zhotoví jeho'patní část a vyztužovací oddělovací deskou a následně, po jejím zatuhnutí, se zhotovuje základové těleso. Po zatvrdnutí obou Částí hlubinného zhutňovacího základu se jeho patní část zatlačí vzepřením o základové těleso do základové půdy, která se tím předtíží a zhutní. Zatlačení patní částí se provádí přímočarým motorem, který je buď uložen na vyztužovací oddělovací desce, jako při zkoušení únosnosti základů, nebo na vzpěře procházející základovým tělesem a uložené na vyztužovací oddělovací desce. V druhém případě je nad přímočarým motorem uspořádán roznášecí nosník ukotvený v základovém tělese.

CS 270304 Bl

I

Nevýhodou posledně uvedeného známého způsobu budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu je dvojfázový postup, který vyžaduje přesuny technologického zařízení, prodlužuje neproduktivní výrobní Sasy a komplikuje až znemožňuje budování základů pod pažící suspenzí, pod vodou a s využitím speciálních technologií. Tak např. při budování velkoprůměrových zhutňovacích systémových nebo zkušebních pilot se v prvé fázi vyhloubí zapažený vrt a zhotoví se patní část piloty. Betonovací roury se vytáhnou nebo demontují a do vrtu se vloží vyztužovací oddělovací deska. Poté se betonovací roury opět osadí do vrtu a zhotovuje se základové těleso nad patní částí. Postup je pracný, zdlouhavý a málo produktivní. Při budování základů pod pažící suspenzí ulpí část pažící suspenze na patní části i na vyztužovací oddělovací desce a způsobí, že oddělovací deska i nepřilne k základovému tělesu ani k patní části, takže je ohrožena pevnost a celistvost hlubinného základu. Nadto je obtížné dodržet pod pažící suspenzí projektem stanovenou výšku patních Částí zhutňovacích systémových stavebních základů. Dvoufázový výrobní postup * má vliv na únosnost stavebního základu, takže srovnání únosnosti stavebního základu budovaného jednofázovým technologickým postupem není relevantní. Je-li dvoufázovým technologickým postupem budován zhutňovací zkušební stavební základ, jsou zkoušky únosnosti na něm prováděné použitelné' pro stavební základy budované jednofázovým výrobním postupem pouze s uplatněním teoreticky nebo empiricky stanovených korekcí.

Uvedené nevýhody odstraňuje způsob budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se zhotoví monolitně patní část i základové těleso a po jejich zatvrdnutí se patní část vzepřením o základové těleso odtrhne a zatlačí do základové půdy.

Výhodou způsobu budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu podle vynálezu je odstranění dvojfázové technologie, zkrácení neproduktivních výrobních časů a možnost použití obvyklých technologických postupů budování hlubinných základů, především na technologický postup s využitím pažicí suspenze. Pevnost styku patní části základu se základovým tělesem, celistvost stavebního základu, není ohrožena. Zachováním obvyklého technologického postupu první fáze budování zkušebního stavebního základu se nemění technologické vlivy na jeho únosnost, výsledky zkoušek jsou relevantní a odpadá nutnost jejich korekce. Způsobem podle vynálezu lze zhotovit zhutňovací zkušební nebo systémové stavební základy, které nebylo možné budovat dvoufázovým postupem, např. základy betonové pod vodou, vibračně vrtané piloty, neumožňující dodatečné uložení vnitřní pažnice do vnější pažnice a piloty betonované při těžení vrtného nástroje.

Příklady konkrétního provedení způsobu podle vynálezu jsou popsány pomocí obrázků na přiložených výkresech, kde na obr. 1 až 4 je znázorněna zhutňovací zkušební nebo systémová podzemní stěna ve svislém příčném řezu, budovaná s použitím pažicí suspenze a vzpěry, přitom na obr. 1 je znázorněna fáze vytěsňování pažicí suspenze betonovou směsí, na obr. 2 ^Λ fáze vytvrzování monolitně zhotovených částí, na obr. 3 fáze odtržení patní části základu a její zatláčení do základové půdy a na obr. 4 dokončená část zhutňovací zkušební nebo _μ . pystémové podzemní stěny. Na obrázcích 5 až·8 je znázorněna zhutňovací zkušební nebo systémová pilota· s výztuží, budovaná s použitím pažnice a hydraulického lisu uloženého na patní'části piloty, přitom na obr. 5 je znázorněna fáze betonování patní části piloty ve svislém řezu, na obr. 6 je tatáž pilota v horizontálním řezu rovinou A-A z obr. 5, na obr. 7 je'fáze před odtržením patní části piloty a na obr. 8 zhutňovací zkušební nebo systémová pilota, ve svislém řezu, při vtlačení tvrdnoucí směsi do hydraulického lisu 1 do vznikající spáry. · ·

Příklad 1 .

Do základové rýhy 17 zaplněné pažicí suspenzí 19 ^3e zavěsí vnitřní pažnice 15 opatřená dole převlečenou zátkou 4 s přírubovým kotoučem 5., ke kterému zasahují táhla 10 (obr. 1). Podél vnitřní pažnice 15, k níž je upevněna pozorovací trubka 12 taktéž zasahující k přírubovému kotouči 2, ³⁶ vloží do základové rýhy 17 betonovací roura 20, kterou se přivádí do základové rýhy 17 betonová směs 18 vytěsňující pažicí suspenzi 19· Monolitně se zhotoví • CS 270304 Bl 3 patní část 2 se základovým tělesem 3, jejichž předěl je určen úrovní přírubového kotouče 5 (obr. 2). Po zatvrdnutí betonové směsi 18 se vloží do vnitřní pažnice vzpěra 2> ne níž je upevněn ve zvonu 6 přímočarý hydraulický motor 8. Ke zvonu 6 se upoutají táhla 10 a přímočarý hydraulický motor 8 se uvede v činnost. Táhla 10 ukotvená v základovém tělese 2 zachycují relativní sílu přímočarého hydraulického motoru £, který přes vzpěru 2 vyvíjí tlak na patní část i až ji odtrhne od základového tělesa 2 (obr. 3). Patní část 2 je dále vlluCuná du základové půdy 2, která se předtěžuja a zhutňuje. Nad úrovní přírubového kotouče 2 vzniká posunem patní části 1 i základového tělesa 2 spára 9, jejíž velikost se máří hloubkovým měřidlem 13 vloženým do pozorovací trubky 12. Současně aa sleduje v závislosti na posunu patní Části 2 a základového tělesa 2 hodnota síly, která je funkcí únosnosti zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu podle vynálezu. Po kritickém povytažení základového tělesa 2 ⁸⁹ ukončí vtláčení patní části 2> vzpěra 2 ⁸ přímočarým hydraulickým motorem 8, i hloubkové měřidlo 13 ee vyjmou a vzniklá spára 9 ⁸⁸ vyplní tvrdnoucí smšsí 16 vtláčenou přes pozorovaoí trubku 22* Tvrdnoucí směsí 16 nebo betonovou směsí 18 se vyplní i vnitřní pažnice 15 a zhutňovací zkušební nebo aystémový stavební základ budovaný způsobem podle vynálezu, konkrétné část podzemní stšny je dokončen (obr. 4). .

Příklad 2 ' ' ♦ Do zaplaveného zemního vrtu 11 vystrojeného vnější pažnicí 21 se uloží patní výztuž a nad ni tělesová výztuž 23 (obr. 5). Mezi výztuže 22, 23 se zapustína pozorovací trubce 12 hydraulický lis 24 s oddělovací deskou 25, k němuž je připojeno přívodní potrubí 26 a odpadní potrubí 14 tlakového média. Betonovaoí rourou 20 se vtlačí do zaplaveného ' zemního vrtu 11 za současného těžení vnšjší pažnice 21 betonová smšs 22* Monolitně se tak zhotoví patní část 2 ⁸⁸ základovým tělesem 2 (obr. 7), jejichž předěl je určen oddělovací deskou 22· Po zatvrdnutí betonová směsi 18 se při uzavřeném odpadním potrubí 14 vtláčí do hydraulického lisu 24 tlakové médium (obr. 7). Patní část 2 ⁸⁸ odtrhne od základového tělesa 2 ⁸ zatlačuje se do základové půdy 2, která se tím předtěžuje a zhutňuje (obr. 8). Mezi patní částí 2 ⁸ základovým tělesem 2 vzniká epára, jejíž velikost, jakož i posun patní části 2 ⁸⁸ měří hloubkovým měřidlem 13 (obr. 7). Z velikosti tlaku hydraulického lisu 24 a z posunu patní části 2 ⁸ základového tělesa 2 ⁸⁸ usuzuje na únosnost zhutňovací piloty podle vynálezu. Když se. dosáhne požadovaného tlaku, ustane se s vtláčením tlakového média do hydraulického lisu 24 a vzniklá spára ee vyplní tvrdnoucí aměsí 16. vtláčenou do ní a do okolního podloží přee pozorovaoí trubku 21* ^p0 zatuhnutí tvrdnoucí směsi 16 se otevřeným přívodním potrubím 26 vtláčí tvrdnoucí směs 16 i do hydraulického lisu 24. z něhož odpadním potrubím 14 odteče tlakové médium a zhutňovací zkušební nebo systémový stavební základ budovaný způsobem podle vynálezu, konkrétně zhutňovací systémová pilota, je dokončen. .

Způsob podle vynálezu je využitelný při budování hlubinných základů, souvislých podzemních stěn i prvků podzemních stěn, plošných základů, velkoprůmšrových 1 štíhlých pilot, pilot a stěh budovaných na místě i prefabrikovaných, a to ve spojení se všemi v praxi uplatňovanými technologickými postupy. U zkušebních stavebních základů se vzniklá spára nevyplňuje'. ‘ '

Claims (1)

1. . . PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob budování zhutňovacího zkušebního nebo systémového stavebního základu, sestávajícího z patní části a základového tělesa, vyznačený tím, že ee zhotoví monolitně patní část i základové těleso a po jejich zatvrdnutí se patní část vzepřením o základové těleso odtrhne a zatlačí se do základové půdy.