CS269142B1 - Zařízeni pro frikční předeni s otevřený· koncem - Google Patents

Abstract

Zařízeni určené pro jednotku frlkčnlho předeni * otevřeným koncem, zahrnující vnější a vnitřní válcový nosič fr1kčnlch ploch, umožňuje řízeni optimální orientace vláken při jejich vevazovánl do otevřeného konce vytvářené příze. Ne kraj nosné frikční plochy, protilehlý odtahové mu ústroji, plynule navazuje statické brzdicí plocha, uspořádané v dráze krajové části pásu vláken, protilehlé odtahovému ústroji, pro přechodné přidrženi předních konců vláken brzdicí silou, které je měnil než axiální sila vláken, vyvolané vevézánlm zadních konců vláken do vytvářené příze.

Description

Vynález se týká zařízení pro fríkční předeni * otevřený· konce·, zahrnující jednak vnijll válcový nosit a vnitřní válcový nosit frikčnich ploch, která vymezuji klinovitou itěrblnu, ve která se fríkční plochy pohybuji protisměrně, přlčeaž ve vnitřní· nosltl je umístěna hubice, vytvářející na jeho perforovaná frlktnl plote v oblasti klinovité Itěrbiny sací pole, a jednak sjednocovacl ústroji s dopravní· kanále·, který vstupuje do vnějlího nosíte Hkmo proti setru odtahu příze z kl1novlté itěrblny odtahový· ústroji· s směřuje v oblasti klinovité itěrbiny proti nosná frlktnl plole podélný· ústi·, která vyaezuje Šířku toku vláken/ pohybujících se po dopadu předních konců vláken na nosnou frlktnl plochu v pásu vláken po dráze a unááených nosnou frlktnl plochou do klinovité ittrblny.

Zařízeni tohoto druhu je uvedeno v OE-OS i. 3 540 640. Tento praaen řeil výhodná prostorová uspořádáni příného dopravního kanálu vzhledán k nosná frlktnl plote, za účelea dosaženi lepiich paraaetrů pevnosti a stejnoněrnosti vypřádané příze vzhlede· k přízi·, vyrobený· na zařízeni podle ΡΕ-OS č. 2 919 316, který obsahuje základní koncepci frikčniho předeni s otevřený· konce· eezi konkávní a konvexní frlktnl plochou.

* Účelný· geoaetrickýa uspořádáni· dopravního kanálu se ojednocená vlákna přivádí j1 na obíhající nosnou frlktnl plochu, která je unáií v iíkaá orientací vzhled·· k přízí odváděné z klinovité ittrblny, takže vlákno se nabaluje v ostrém úhlu na otevřený konec vytvářená příze. Vlákno je tedy přívádtno k otevřenému konci příze iikmo proti odtahu přize rychlosti v podstatě odpovídající obvodová rychlostí nosná frlktnl plochy.

Vzhledea k toau, že aezí frikčnimi plochami a vytvářenou přízí vzniká značný prokluz, je obvodová rychlost skrucované příze řádovi nížii než obvodová rychlost nosná fríkční plochy. Je tedy i řádový rozdíl aezi přisluinou složkou rychlostí přiváděného vlákno a obvodovou rychlosti přize, který vyvolává v důsledku prudká zněny hybností v obvodovém směru určitou deformaci vlákna v okamžiku jeho připojení k otevřenému konci přize.

Vlákna přiváděná na nosnou frikční plochu vs sněru osy její rotace v ostrém úhlu se pohybuji poměrně rychle. Obvykl· tato složka rychlosti je rovněž řádově vylit, než je rychlost odtahu vytvářeně příze, takže i v axiální· směru dochází k brzdění vláken, a ti· i k jejích deformaci pří zachycování na otevřený konec příze.

V důsledku uvedených deforaací není poloha vláken ve vnitřní struktuře příze příznivá, což se projevuje v nížii pavností vzhledea k přízi vyrobené z těž· vlákenné* substance klaslckýa prstencovým dopřádánim.

Ve vývoji technologie frikčnlho předeni s otevřeným koncem se proto jeví snaha zajistit vhodnými prostředky výhodnou polohu a napřímenou orientaci vláken na nosně fríkční plole při jejich vevázáni do vytvářené přize.

Je známa řada řeieni svěřujících k uvedenému cílí. Nspřiklad podle Evropské pat. přihléiky 165 398 se vlákna na dráze od vyčesávaného pramene až k zachyceni otevřeným koncem přize mechanicky kontroluji. Praktické provedeni spočívá v bezprostředním přisazeni koncové čisti průtažného ústroji nebo vyčesávaciho válečku ke klinovité itěrbln*.

Evropská pat. přihláika 175 862 řeil tuto problematiku přiváděním v podstatě napřímených vláken, polohově orientovaných iikmo ke směru odtahu příze z klinovité itěrbiny, nosnou fríkční plochou do klinovité itěrbíny, pomocí specifického profilu ústi přiváděcího kanálu, přisazeného do blízkostí klinovité Itěrbiny, a několiz kanásobně vyiii rychlosti vzduchu, vystupujícího z ústi dopravního kanálu vzhledán k obvodové rychlosti nosné frikini plochy.

Podle OE-OS i. 3 517 829 se tato problematika řeáí na zařízeni pro frikini předeni s otevřeným koncem, jeho! koncepce je založena na dvojici vedle sebe uložených a protisměrně rotujících vélců, z nichž alespoň jeden je perforovaný a opatřen v oblasti klinovité itěrbiny sacím polem.

Ojednocené vlákna se přivádějí ne nosnou frikini plochu, jejíž pohyb smiřuje do klinovité itérbiny, dvojici kontinuální se pohybujících dopravních řemínků, které unáleji vlákna zachycená svými předními konci mezi řemínky. Po uvolnini z dopravních řemínků se vlékna ukládají na nosnou frikini plochu tak, že jsou vyrovnána v podstat· ve smiru odtehu příze a v této poloze nabalováno na otevřený konec vytvářené příze. Podstatou řeieni podle ΡΕ-OS δ. 3 517 829 je, že vlákna se přlvédiji dopravnimi řemínky, které se pohybuji v podstat· proti smiru odtahu příze z klinovité itérbiny, a že se vlákno bihem dopravy orientuji délkovi tok, že jejich zadní konce se dostanou dříve na noanou frikini plochu než jejich přední konce, iimž ae vytvářejí podmínky pro kontrolu vláken před jejich vevázánim do příze za ůielem žádoucího narovnáni vláken při zachováni jejich paralelního uspořádáni. Toto poaěrně složitá a prostorovi náročné řeieni nelze aplikovat na zařízeni pro frikini předeni s otevřeným koncem podle DE-OS i. 3 540 640, jednak vzhledem ke konstrukční odlišnosti obou základních koncepci zařízeni, jednak z důvodu výhodnější pneumatické dopravy vláken na nosnou frikini plochu vzhledem k doprav· vláken řemínky. , známá zařízení k uvedenému ůielu nejsou jednak dostateini účinná a jednak nevyhovuji koncepční uspořádáni spřádací jednotky pro frikini předeni a otevřeným koncem, zahrnující vnější a vnitřní nosiie frikčnich ploch, podle ΡΕ-OS i. 2 919 316.

Úkolem vynálezu je proto zajistit jednoduchými prostředky u zařízeni pro frikini předeni s otevřeným koncem, citovaného v prvém odstavci popisu, ůMnné řízeni optimální orientace vláken, při jejich vevazováni do otevřeného konce vytvářené příze.

Uvedenou podeinku alespoň převážné splňuje zařízeni podle vynálezu tím, že na kraj nosné frikini plochy, protilehlý odtahovému ústroji, plynule navazuje statická brzdicí plocha, uspořádaná v dráze krajové části pásu vláken, protilehlé odtahovému ústroji pro přechodné přidrženi předních konců vláken brzdicí silou, která je aenii než axiální sila vláken, vyvolaná vevázánim zadních konců vláken do vytvářené příze.

Pro zajištěni tohoto účinku Je žádoucí, aby největší vzdálenost mezi ústi· klinovité štěrbiny a vzhledem k ni odlehlý· okraje· statické brzdicí plochy byla aenii než střtdni délka staplu spřádaných vláken. Interakce směru a rychlosti ukládání sjenocených vláken na nosnou frikini plochu, polohy statické brzdicí plochy a obvodové rychlosti nosné frikini plochy zajištuje, že vlákna se při zachyceni v otevřenéa konci příze orientuji ve výhodné· tupém úhlu vzhledem k podélné ďse vytvářené příze a působením odporu statické brzdicí plochy se pří vevazováni do příze účelně napínají.

Pro dosažení dostatečné jakosti příze je úielné ovlivňovat orientací pouze těch vláken, která tvoří jádrovou složku příze, zatímco u ostatních vláken, tvořících obalovou složku příze, toto ovlivňování není nutné, protože právě tato vlákna se podílejí na specifických vlastnostech přízí, vyrobených principem frikiniho předaní s otevřeným koncem z hlediska jejich oaaku a schopností uvolňování konců vláken pří poiesáváni textilii z těchto přízí vyrobených.

Úialem statické brzdící plochy je zadržet přední konec vlákna do doby, než se zadni konec tohoto vlákna přivede nosnou frikini plochou do klinovité štěrbiny, ve které dochází k napojení vlákna na rotující otevřený konec příze. Vlákno zapřádané do příze postupně překonává odpor brzdící síly až do vytaženi celé délky vlákna z brzdicí oblasti.

CS 269142 Bl

Brzděni předních konců vláken, obsažených v částí pásu vláken, unášeného nosnou frikčnl plochou do klinovlté štěrbiny, eůž· být podle potřeby vyvoláno statickou brzdící plochou ve formě drsně plochy, výstupku, jehož plocha je alespoň částečně vytvořena drsnou plochou, lokáln* vymezeným sad· pole·, popř. elektrodou, jejíž elektrický náboj má polaritu opačnou vzhlede· k polarit# náboje vláken.

Statická brzdicí plocha je s výhodou obvodově polohově stavitelná pro *ožnost regulace optimálního účinku vzhlede· ke druhu a jemnosti zpracovávaných vláken. Polohou statická brzdicí plochy se rovněž nastavuje šířka části pásu vláken, která budou na dráze do klinovlté štěrbiny vystavena brzdícímu účinku.

Příze vyrobená na zařízeni podle vynálezu vyšil pevnost a stejnoměrnost vzhlede· k přízi vyráběné na spřádací jednotce, pracující bez zařízeni podle vynálezu.

Zařízeni pro frikčnl předeni s otevřený* konce* podle vynálezu je schematicky znázorněno na výkresech, kde znázorňuje obr. 1 spřádací pracovní jednotku, bez ojednocovacího ústroji, v prostorové* pohledu, obr. 2 řez vedený rovlnaei II - II pracovní jednotkou s variantou provedeni statické brzdicí plochy, obr. 3 část nosné fríkční plochy, přilehlé klínovité štěrbině, rozvinuté do roviny nákresny, se znázorněni* dopravního kanálu a statické brzdicí plochy, obr. 4 a 5 řez pracovní jednotkou s další variantou provedeni statické brzdicí plochy a obr. 6 část nosné frikíni plochy, přilehlé klinovlté štěrbině, rozvinuté do roviny nákresny se znázorněni* dopravního kanálu a varianty statické brzdicí plochy.

Spřádací jednotka /obr. 1/ zahrnuje ojednocovaci ústroji znázorněné části dopravního kanálu 1, spřádací ústroji £ a odtahové ústroji ž, za nimž je zařezeno zná•é neznázorněné návijecí ústroji. Ojednocovaci ústroji obvyklého typu je vytvořeno podávači* válečko* s přítlačný* palcem, přisazený* k vyčesávacínu válečku, uloženéu ve vybrání, které přechází do dopravního kanálu 1.

Spřádací ústrojí £ je vytvořeno vnějším válcový* nosiče· 4 s vnitřní nosnou frikčnl plochou i, ke které je bezdotykově přisazena vnější perforovaná frikčnl plocha 4 vnitřního válcového nosiče Z· Obě frikčnl plochy 5, 4 které rotuji protísaěrně ve sayslu šipek 2, vyaezují v místě nejaenšího přisazeni 10 klinovltou štěrbinu 11.

Z obr. 1 je zřejaé. že nosná frikčnl plocha £ se pohybuje ve sněnu do klínovíté štěrbiny 11. V dutině vnitřního válcového nosiče Z je nehybně uložena sad hubíce 12, napojená na neznázorněný zdroj podtlaku, jejíž ústi 13 vyaezuje na perforované fdkčni ploše 4, * oblastí klinovlté štěrbiny 11, sací pole 14 /obr..2/.

Dopravní kanál 1 vstupuje do vnějšího válcového nosiče 4 *<kao proti sněnu odtahu příze 15 z klinovlté štěnbíny 11, znázorněnému šipkou 16. přičemž podélné ústi i⁷ dopravního kanálu 1 směřuje ve smyslu rotace nosné frikčnl plochy 5, což je znázorněno šipkou g.

Uloženi a pohon funkčních části spřádací jednotky nejsou blíže vysvětleny ani znázorněny, protože se jedná o běžně známá uspořádáni spřádacích jednotek pro frfkční předení s otevřeným koncem.

V axiálním prodloužení nejaenšího přisazeni 10 klinovlté štěrbiny 11, je u kraje vnějšího válcového nosiče £ nehybně uspořádáno vodici očko 18 pro odvádění příze

CS 269142 Bl χ klínoví té štěrbiny 11· předřazené odtahovéau ústroji 3* vytvořeném» dvojici odtahových válečků 19, 20 rotujících ve saěru Upek 21, 22 /obr. 1/

V ojednocovaci· ústroji, kterénu ae kontinuálně předkládá praaen, jeou vlákna ojednocována a urychlována, přlčeaž tok 23 vláken 24 dopravní· kanále· 1, fornovaný jeho podélný· ůstla 17, se ukládá na nosnou frikčni plochu i do pásu vláken 23, jejichž trajektorie na nosné frikčni ploše 2 jsou znázorněny na obr. 3. Pohyb jednotlivých vláken uložených na nosné frikčni ploše 2 je výslednici jednak účinků setrvačných sil, působících ve sairu orientace dopravního kanálu 1 a jednak účinků vyvolaných vlsstnla pohybe· nosné frikčni plochy 3 v· sayslu čípky J. Z uvedeného vyplývá, že vlákna a* pohybuji na nosné frikčni ploše 3 iíkeo ke saěru pohybu této plochy do klinovlté štěrbiny 11.

Podle vynálezu navazuje plynule na kraj 25 redukované délky nosné frikčni plochy 5, vzhlede· k délce perforované frlkSnl plochy ý, protilehlý odtahovým válečkůmlýj 20_p statická brzdicí plocha 26, uaistěná v dráze Sástl pásu vláken 24 na nos1S1 27, který zasahuje do vnitřního obvodového vybráni 28 vnějšího válcového nosiče £, a uložené neznázornžnýal znáaýai prostředky stavitelné obvodové ve sayslu Upek 29, 30 na neznázorněné· ráau spřádací jednotky. Z uvedeného vyplývá, že délka nosné frlkčnl plochy 5 je aeněl o ělřku obvodového vybráni 28 než délka vnější perforované frikčni plochy i.

óčelea statické brzdicí plochy 26 je zabrzdit přední konce vláken krajové části pásu vláken, pohybujících se setrvačnosti po nosné frikčni ploše 3 · unášené touto plochou, do doby, než se jejich zadní konce, unášené nosnou frikčni plochou, zachytl v otevřenéa konci 31 příze 15, vytvářené v klinovité štěrbině 11. Je proto nutné, aby největii radiální vzdálenost & aezi otevřený· konče· 31 přiz· a začátkea statické brzdicí plochy 26, ve sayslu pohybu nosné frikčni plochy 3, znázorněného šipkou 3, byla aenšl než střední délka staplu spřádaných vláken. Konec statické brzdicí plochy 26 zasahuje až do klinovité štěrbiny 11.

Podle příkladného provedeni je statická brzdicí plocha 26 vytvořena drsnou plochou 32 /obr. 3/ vzhlede· ke hladké nosné frikčni ploše 3> Drsná plocha 32 zasahuje až do klinovité štěrbiny 11. Zdrsněni lze dosáhnout různý·! postupy, např. rádlovánia, plskovánia nebo leptánia, popř. nalepeni· vhodného aateriálu, např. rubové části usní nebo aolitanové houby, do obvodového vybráni 28 vnějšího válcového nosiče £.

Podle dalšího příkladného provedeni Je statická brzdicí plocha 26 vytvořena plochou výstupku 33 /obr. 2/, která aůže být popř. částečně zdrsněna.

Podle dalšího příkladného provedeni je statickou brzdicí plochou 26 lokálně vyezené sací pole 34, vytvořené napojeni· vnější perforované plochy nosiče 27 saci· potrubí· 35 na neznázorněný zdroj podtlaku /obr. 4/.

Podle dalšího příkladného provedeni je statická brzdicí plocha 26 vytvořena elektrodou 36, uaistěnou na nosiči 27 a nesoucí náboj 37, jehož polarita je opačná vůči polaritě náboje vláken /obr. 5/.

Z trajektorie vláken, vystupujících z podélného ústi 17 dopravního kanálu J, znázorněné na obr. 3, je zřejaé, že vlákna, která vystupuji z části podélného ústi 17 dopravního kanálu 1, bližší k odtahovánu ústroji 3, vykonávají běžné trajektorie T_Q vláken, jako na znáaé spřádací jednotce pro frikčni předeni s otevřený· konce· s vnější· a vnitřní· nosiče· frikčnich ploch a připojuji se předniai konci do povrchové vrstvy otevřeného konce 31 příze 15, vytvářené v klinovité štěrbině 11, pod ostrý· úhle· 3. Naproti toau vlákna, která vystupuji z části podélného ústi 17 dopravního kanálu j přilehlé statické brzdicí ploše 26, vykonávají pohyb nejdříve po běžCS 269142 B1 5 ni trajektorii T*, avšak po příchodu na statickou hradící plochu 26 sa účinkem tito plochy změní orientace vlákna tak, že se připojuje na otevřený konec 31 příze v tupém Ohiu £.

Blíže bude tento proces objasněn na Jedno· vláknu 24 s vyznáčeným začátkem 2 * konce· g, ve třech za sebou následujících polohách y.j, X₂, X3 f^br. 3/.

Vlákno, kteri zaujímá na trajektorii např. okamžitou polohu y^ přichází po tiže trajektorii na statickou brzdicí plochu 26, vytvořenou v příkladná· provedeni drsnou plochou 32, která zadrží začátek vlákna J, zatíaco jeho konec g je přamisiovin nosnou frikční plochou £ v podstat} ve smyslu šipky J. Okamžitá poloha £? je jednou z poloh, které vlákno při táto fázi proběhne. Při tomto procesu může dojit 1 k určitému sníženi napřimenosti vlákna vzhlede· k brzděni začátku vlákna, což viak není na újau spřádacího procesu, nebol mirné pokrčeni vlákna je následně zcela kompenzováno dalším přemístěním konce g vlákna spolu s nosnou frikční plochou £. Ďúležitě viak je, aby přemístěni konce g vlákna vzhledán ke svinu začátku 2 neprobíhalo omezeně, nebol by se vlákno zorientovalo zcela po obvodu noani frtčnl plochy i. Proto ještě dříve, než by tento atav nastal, dochází k připojeni konce g vlákna do otevřenáho konce 31 příze, při kterán vlákno zaujlná okamžitou polohu y$, orientovanou vůči podélné ose příze v tupán úhlu £.

Při připojeni vlákna k otevřenánu konci příze začnou působit soudržná sily nozi tinto vláknen a vlákny konce přize spolu se sílaní způsobujícími otáčeni otevřenáho konce příze, takže vlákno je postupně zapřádáno do otevřenáho konce přize a zároveň napínáno při současném překonáváni brzdicí sily, působící na úsek vlákna přilehlý k začátku 2 vlákna impulsní silou, která je důsledken zněny hybnosti původně přední části vlákna s hybnosti blížící se nulovánu stavu, na hybnost, odpovídající rychlosti odtahovaná přize, kterou se pohybuje i úsek vlákna, přilehlý k jeho konci g. Tinto způsoben je zajištěno podstatná napřineni každého vlákna, které je připojováno do otevřeného konce přize, přičemž tato vlákna tvoři nosnou složku příze, která je schopna překonávat zvýšené osové zatíženi přize.

Jinými slovy lze tentýž proces vyjádřit i tak, že na ta vlákna, která jsou uložená na nosné frikční ploše £ v její části přivrácené k oblasi, kde v jdinovité štěrbině 11 je vytvářen otevřený konec 31 přize 15, začne před jejich připojeni· na otevřený konec působit na jejich úsek, situované blíže ke klínovité štěrbině, brzdicí síla, zatímco jejich vzdálenější úseky Jsou třecí· účinkem obíhající nosné friční plochy £ přemistovány z polohy vzdálenější od klínovité štěrbiny 11 do nové polohy, bližší k této štěrbině, a proto tyto původně vzdálenější úseky se do konce příze přípojůjí dříve, přičeaž zapřádaná vlákna překonávají brzdicí účinek statické brzdici plochy 26, který je eenSi než osové napětí zapřádaných vláken, až djs jejich vymanění z brzdicího účinku.

Obr. 6 znázorňuje čtyři typické polohy až y^ vlákna, vystaveného brzdicímu účinku výstupku 33, uspořádaného na nosiči 27. Poloha y^ znázorňuje vlákno napřímené a orientované ve směru trajektorie pohybu a poloha y₂ vlákno deformované setrvačnosti stykem s výstupkem 33, uspořádaným na nosiči 27. Při této fázi se může začátek Z vlákna přemístit i nad úroveň trajektorie TÍ, přičemž konec g vlákna je unášen nosnou frikční plochou ve směru šipky V poloze y^ se již konec g vlákna nachází pod výrazným působením unášecí sily nosné frikční plochy 5, přičemž začátek Z vlákna se tahem napřimované části vlákna začíná posouvat po okraji výstupku 33. Poloha y₄ znázorňuje vlákno nacházející se již v orientaci vymezeném tupým úhlem £, zatímco začátek 2 vlákna je ještě brzděn okrajem výstupku 33.

Zatímco v případ* styku vlékna a drsnou plochou 32 sa nachází začátek vlékna v polohách a Yj /obr. 3/ v podstat* vo stejné· místě# posouvá sa začátek J vlékna v polohéch X₂ až podél výstupku 33# Jak jíž bylo vysv*tleno.

Vlákno při styku se statickou brzdici plochou 26 vytvořenou lokélni vymezený· sací· pole· 34 nebo pří styku s elektrostatickými silami náboje na ploSe elektrody 36 se chové stejný· způsobe·.

Vlékna z části pásu vláken# přiváděná na otevřený konec příze pod tupý· úhle· £, foraují vnitřní složku vytvářené příze# které je překrývána vlákny# nabalovanými na otevřený konec příze v ostréa úhlu g# která tvoří charakteristickou volnijií povrchovou strukturu příze z vláken * nižií orientací a napřiaeností# která je obvyklé u běžných přízí vyrobených princípea frikčního předení s otevřenýa koncea# číaž je v podstat* dosaženo toho# že příze aá obvyklé výhodné povrchové vlastností pří vyšlí pevností# a tía i vyšší užitnou hodnotu pro zpracováni přízí tohoto druhu.

Z vysvětlení řízených pohybů vláken Sésti pésu vláken na nosné frikční ploie 2 při spřádacím procesu vyplývá 1 důležitý faktor radiálního nastaveni plochy statické brzdící plochy 26 vůči vrcholu# resp. nejmenšimu přisazeni 10 obou frikčnlch ploch 2# 2 ve saěru Šipek 29# 30 tak# aby byl dosažen optimální tupý úhel £ pro výsledný efekt napřiaováni vláken. Šířku pásu vláken, která přichází do styku se statickou brzdicí plochou 26 lze například nastavit přemístěním plochy podélného ústi 17 dopravního kanálu 1 souběžně s podélnou osou vnějšího válcového nosiče £ nebo zněnou polohy brzdicího eleaentu na nosič 27# popř. výměnou nosiče 27 apod.

balil možnosti je nepř. zaslepení příslušných otvorů perforace saciho pole 34 nosiče 27 za účelem dosaženi požadovaného tvaru sacího pole 34, které ovlivňuje strukturu vypřádané přize. Rovněž tak lze vytvářet žádoucí brzdicí účinek statické brzdící plochy 26 ůčelnýa sestaveni· elektrod 36# popř. s nožnosti variabilního nastavení elektrod na zdroj napětí.

Nabalování· vláken na otevřený konec 31 v úhlech g a £ se vytváří známým, blíže nepopisovaný· způsoben v součinnosti s frikčnimi plochami 2# & a saciho pole 14, příze 15# odtahovaná z klínovité štěrbiny 11 přes vodící očko 18 odtahovýni válečky 19 a navíjená v neznázorněnén navíjecín ústrojí na cívku.

Vypřádaná příze ná při zachováni charakteristických rysů povrchové struktury přízi předených principen frikčniho předeni s otevřenýn koncem mezi dvě·» frikčni1 plochami vyiií pevnost.

Claims (8)

1. Zařízeni pro frikčnl předeni s otevřený· konce·, zahrnující jednak vnějií válcový nosič a vnitřní válcový nosič frikčnlch ploch, které vymezuji klinovitou ítěrbínu# ve které se frikíni plochy pohybuji protisměrně# přičemž ve vnitřním nosiči je umístěna hubice, vytvářející na jeho perforované frikční ploie v oblasti klínovité itěrbiny sací pole, a jednek ojednocoveci ústroji s dopravní· kanále·, který vstupuje do vnějiiho nosiče iikmo proti směru odtahu příze z klínovité itěrbiny odtahový· ústroji· a směřuje v oblasti klínovité štěrbiny proti nosné frikčni ploie podélným ústím, které vymezuje šířku toku vláken, pohybujících se po dopadu předních konců vláken na nosnou frikční plochu v pásu vláken po dráze a unáiených nosnou frikční plochou do klínovité itirbiny, vyznačující se tim# t· na kraj /25/ nosné frikční plochy /5/, protilehlý odtahovému ústroji /3/, plynule navazuje statické brzdicí plocha /26/, uspořádané v dráž· krajové části pásu vláken, protilehlé odtahovému ústroji /3/ pro přechodné přidrženi předních konců vláken brzdicí silou, která je aenii než axiální sila vláken, vyvolaná vevázánia zadních konců vláken do vytvářené příze.

2. Zařízeni podle bodu 1, vyznačujíc! se tia, že nejvétii vzdálenost /*/ mezi ústía klinovité itérbiny /11/ a přednia okrajem statické brzdicí plochy /26/, ve smyslu pohybu nosné fríkční plochy /5/, je aenii než střední délka staplu spřádaných vláken.

3. Zařízeni podle bodu 1, vyznačující se tia, že statická brzdicí plocha /26/ je vytvořena drsnou plochou /32/.

4. Zařízeni podle bodu 1, vyznačující se tia, že statická brzdicí plocha /26/ je vytvořena plochou výstupku /33/.

5. Zařízeni podle bodu 4, vyznačujíc! se tia, že alespoň část plochy výstupku /33/ je vytvořena drsnou plochou.

6. Zařízen! podle bodu 1, vyznačujíc! se tia, že statická brzdíc! plocha /26/ Je vytvořena sada polea /34/, lokální vyaezenýn na perforované ploée nosiče /27/ statické brzdicí plochy /26/.

7. Zařízen! podle bodu 1, vyznačující se tia, že statická brzdicí plocha /26/ je vytvořena elektrodou /36/, jejíž elektrický náboj aá polaritu opačnou vzhlede· k polaritě náboje vláken.

8. Zařízeni podle bodu 1, vyznačující se tia, že statická brzdicí plocha IZbl je upravena na nosiči /27/ polohově stavitelném ve vnitřnia obvodové· vybráni /28/ vnějiiho válcového nosiče tkl. .