CS267456B1 - Avivážní prostředek - Google Patents

Abstract

Avivážní prostředek na bázi směsi ;ir:y 1 po I yo ty I oni) I yknl or> tcrú a nlkylbetainů obsahuje, vztaženo na hmotnost avivážního prostředku jako celku, 0,5 až, 25 % soli aminopolykarboxylové kyseliny ze souboru, zahrnujícího trojsodnou sůl kyseliny etyiendinitrilotetraoctové, nebo pentasodnou sůl kyseliny dietylentrinitrilopentaoctové.

Description

Vynález se týká přísady soli aminopolykarboxylových kyselin do avivážnich prostředků na bázi směsi acyIpo1yetyleng1ykolesterů a alkylbetainů, určených pro povrchovou úpravu vláken z polyety1enterefta 1átu.

Při konstrukci avivážnich prostředků pro syntetická vlákna, zvláště polyetylentereftalátová, je využívána celá řada různých chemických sloučenin. Jsou koncipovány avivážní prostředky s cílenou povrchovou úpravou a účinností, zvláště se zaměřením na antistatické a frikčni vlastnosti. Tak např. JP 59 978/84 používá kopolymer tetrahydrofuranetylenoxid-propylenoxid jako 25 Hni emulze. Komposice podle JP 150 573/84 obsahuje polybutén, polyéterovou a anionickou sloučeninu, jako je alkyléterfosfát, alkylétersulfát, nebo alkylfosfonát. Avivážní prostředek podle JP 150 177/84 obsahuje složku dikarboxylové kyseliny a sulfoizofta 1át alkalického kovu. JP 233 368/84 využívá jako komponenty adukt karboxylové kyseliny s kyselinou maleinovou. Nejbližší známé řešeni je např. podle USP č. 4505956.

Avivážní prostředek podle ČSAO 178544 obsahuje nasycené a nenasycené mastné kyseliny a jejich amidy, etoxylované mastné kyseliny a kapalnou uhlovodíkovou frakci. ČSAO 2 1 3264 uvádí avivážní prostředek, který je složen z etoxy1 o váných mastných kyselin, alkanolamidů a aIkyIdimety 1aminoacetátu. Řada avivážnich prostředků je koncipována na bázi alkylpolyetylenglykolových esterů kyseliny fosforečné, jako např. ČSAO 218380. Povrchová účinnost převážné většiny avivážnich prostředků je poplatná pouze určitému způsobu textilního zpracování vláken. Požadavky na povrchovou úpravu se v širokém spektru aplikačních a texti 1ně-zpracovate1ských technologii nepřekrývají. Zatím není znám avivážní prostředek, jehož funkční součástí jsou soli aminopolykarboxylových kyselin a jejichž aplikační oblastí je povrchová úprava vláken z polyetylentereftalátu, zvláště při jejich výrobě.

Nevýhody současného stavu se odstraní přísadou do avivážnich' prostředků na bázi směsi acyIpolyetylenglykolesterů a alkylbetainů, určených pro povrchovou úpravu vláken z polyetylentereftalátu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se přidá vztaženo na hmotnost avivážního prostředku jako celku, 0,5 až 25 % soli aminopolykarboxylové kyseliny za souboru zahrnujícího trojsodnou sůl kyseliny 2,2,’2’ňitrilotrioctové, tetrasodnou sůl kyseliny etylendinitrilotetraoctové, nebo pentasodnou sůl kyseliny dietylentrinitrilopentaoctové.

Výhodou avivážnich prostředků s přísadou solí aminopolykarboxylových kyselin pro povrchovou úpravu vláken z polyetylentereftalátu podle vynálezu je jejich snadná příprava, dobrá mísitelnost jednotlivých komponent a výborná stabilita, přičemž přísada je snadno dostupná a cenově výhodná. Roztoky pro provozní aplikace se snadno připravuji, jsou vysoce stabilní a snadno se aplikují na vlákno, nebo vlákenné útvary. U povrchově nanesených avivážnich prostředků s přísadou se významně zvyšuje antistatická účinnost v porovnáni se stávajícími úpravami. Výhodou je universálnost aplikace při různých technologických výrobních operacích, přičemž povrchová úprava vyhovuje podmínkám zpracování jak konvertorovou technologií trhání a řezání, tak i zpracování ve formě stříže, což představuje pokrokovost ve srovnání se současným stavem.

Vzhledem ke zvýšenému antistatickému účinku je možné snížit množství nanášeného avivážního prostředku na vlákno, a to i při nižších relativních vlhkostech zpracovatelského prostředí. Nižší dávkování omezuje možnost vzniku otěrů na textilních strojích při zachováni potřebné frikce, zvláště mez ivlákenné. Synergický účinek při povrchové úpravě vláken je vždy podmíněn vhodným poměrem jednotlivých komponent, obsažených v avivážním prostředku. Přítomnost sodných solí aminopolykarboxylových kyselin v avivážnich prostředcích umožňuje provádět kvantitativní analysu v roztoku a na povrchu vlákna, nebo vlákenného útvaru, jednoduchými metodami s malou časovou náročností, což není možně provádět u stávajících avivážnich prostředků. Zvyšuje se tím operativnost

CS 267 456 Bl technologické kontroly a tím zvýšeni jakosti produkce, zvláště ve vztahu ke zpracovatelnosti vláken a vlákenných útvarů v textilním průmyslu. Avivážní prostředky s přísadou podle vynálezu mohou být připraveny jako finální výrobky u výrobce aviváží, nebo se provede homogenisace komponent při aplikaci.

Princip aplikace avivážních prostředků s přísadou podle vynálezu pro povrchovou úpravu vláken z polyetylentereftalátu a jejich složení je osvětleno na následujících příkladech, přičemž všechna procenta jsou brána hmotnostně.

Příklad 1

Při pokojové teplotě bylo zhomogenizováno

600 g esteru polyglykolu a kyseliny palmitové s 16 moly etylenoxidu v molekule a 150 g betainu kyseliny kokosové a

150 g vody a tato směs byla modifikována g technického roztoku trojsodné soli kyseliny 2,2,2 nitrilotrioctové s obsahem účinných látek 30 %.

Resultovala hnědočervená níževiskosní kapalina, která ředěním s vodou v poměru 1 : 1 vytvářela zlatožlutý gel. Vodný roztok o koncentraci 0,5 % byl čirý, barva roztoku nepřesahovala stupen 5 podle ČSN 580101 a pěnivost roztoku byla nízká. V provozních podmínkách byl aplikován při výrobě nedlouženého vlákna z polyetylentereftalátu s celkovou zádrží vlhkosti cca 20 %. Nedloužené vlákno se dobře odtahovalo a družilo vzhledem k příznivým frikčním vlastnostem v mokrém stavu.

Příklad 2

Avivážní prostředek byl připraven smísením 90 g dimetylcetylbetainu a 90 g směsi esteru polyglykolu a kyseliny olejové s 20 moly etylenoxidu v molekule s dietanolamidem kyseliny kokosové v poměru 6,5 : 1 a g totrasodné soli kyseliny etylendinitrilotetraoctové.

K povrchové úpravě byl aplikován vodný roztok této směsi o koncentraci 3 % jako finální aviváž při nanášení postřikem na vlákno o jemnosti 0,31 tex po vydloužení. U tepelně upraveného vlákna bylo komplexometricky stanoveno množství avivážního prostředku na povrchu vlákna v rozmezí 0,15 až 0,18 °-í. Toto množství zamezilo výskytu statického náboje při zpracování vlákna. Resistivita upraveného vlákna byla řádově 10^ až 10? ohm.m, přičemž povrchová úprava bez přísady při porovnatelném množství prostředku na vlákně vykazovala resistivitu 10 až 10° ohm.m. Koeficienty tření se v’porovnání se standardem nezvýšily a byly stanoveny v optimálním rozmezí pro danný vlákenný sortiment, a to:

vlákno/kov	statický	0,32 -	0,40
	dynamický	0,35 -	0,48
vlákno/vlákno	statický	0,29 -	0,38
	dynamický	0,22 -	0,26

Příklad 3

Avivážní prostředek byl připraven smísením 380 g tensidu podle příkladu 2 a 130 g technického roztoku pentasodné soli kyseliny dietylentrinitrilopentaoctové s obsahem účinných látek 30 %.

Připravený avivážní prostředek byl velmi dobře rozpustný ve vodě. Roztok o koncentraci 4 % byl aplikován na vlákno o jemnosti 0,36 tex jako finální aviváž. Komplexometricky bylo stanoveno 0,2 % avivážního prostředku na povrchu vlákna s variačním koeficientem

CS 267 456 Bl %, což je v průměru o 20 % menší množství v porovníní se současným stavem.

Při zpracování vlákna na řezacím konvertoru při 40 % relativní vlhkosti a odváděči rychlosti cca 70 m/min., byl stanoven elektrostatický náboj nejvýše 1 kV, přičemž další zpracování v režném stavu při 1. a 2. posukování probíhalo bez nábalů a otěrů.

Avivážních prostředků s přísadou solí aminopolykarboxylových kyselin podle vynálezu je možno využít při povrchové úpravě i ostatních syntetických vláken, jako polyamidových, polypropylenových, polyakrylonitrilových a dalších.

Claims (1)

1. Avivážní prostředek na bázi směsi acylpolyetylenglykolesterů a alkylbetainů, určený pru povrchovou úpravu vláken z polyetylentereftalátu, vyznačená tím, že obsahuje, vztaženo na hmotnost avivážního prostředku jako celku, 0,5 až 25 % soli aminopolykarboxylové kyseliny ze souboru, zahrnujícího trojsodnou sůl kyseliny 2,2,2 nitrilotrioctové, tetrasodnou sůl kyseliny etylendinitrilotetraoctové, nebo pentasodnou sůl kyseliny dietylentrinitrilopentaoctové.