CS266829B1 - Způsob výroby voluminesní netkané textilie - Google Patents

Abstract

Textilie se vytobí tak, že se nejdříve vpichuje útvar, sestávající z 20 až 70 % hmotnostních sráživých bikomponentních fóliových vláken, přičemž syntetických vláken je celkově 50 až 70 % hmotnostních a tepelné zpracování se provádí prosáním vzduchu o teplotě 130 až 160 °C.

Description

Vynález se týká způsobu výroby voluminesní netkané textilie, která je určena převážně pro úklidové, čalounické, stavební, odhlučňovací a jiné izolační účely. Dále se vynález týká způsobu výroby této netkané textilie a zahrnuje jak její vlastní přípravu, tak i úpravy dle účelu použití.

Dosud jsou známy způsoby využití Stěpitelných syntetických fólií pro výrobu přízí, použitých jako útek nebo osnova nebo využití pásků, připravených ze syntetických fólií jako materiálu pro výrobu různých druhů podkladových tkáni- Nevýhodou těchto známých postupů je poměrně složitý a nákladný výrobní proces, který zahrnuje bud výrobu přízí z těchto vláken, nebo řezání fólie na úzké pásky a jejich zpracování tkaním. Další nevýhodou je, že z těchto materiálů nelze připravit útvary, které mají nízkou objemovou hmotnost. Je rovněž známa výroba textilních útvarů, kde vlákenný útvar ve formě rouna je vpichován do syntetické fólie nebo pěny, nebo do tkaniny z fóliových pásků a takto vzniklý útvar má charakter plsti, zpevněné fólií nebo pásky z fólie. Nevýhodou tohoto způsobu je vysoká objemová hmotnost a poměrně vysoká pracnost při výrobě pásků. V popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 183 568 je uvedena výroba netkané textilie, kde využívá rozvlákněné syntetické fólie spojené mechanicky, tj. vpichováním nebo proplétáním, případně prošíváním s vrstvou střížových vláken. Nevýhodou tohoto způsobu je, že lze dosáhnout jen v omezeném rozsahu nižší objemové hmotnosti textilie. Pevnost takto připraveného útvaru leží převážně v podélném směru nebo je nutno provádět poměrně složité technologické operace k dosažení pevnosti v obou směrech.

V dalším popisu vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 156 262 je uvedena výroba netkaných textilií pouze z polymerních fólií, kde je fólie po štěpení srážena, pak vrstvena a takto navrstvený útvar je zpevněn vpichováním, proplétáním nebo adhezivně. Nevýhodou je, že mechanické zpevnění musí být vzhledem k charakteru sítě vláken intenzívní, což má za následek značné zvýšené objemové hmotnosti útvaru a dosti omezené možnosti aplikace. V NSR 2 042 057 je popsán způsob výroby směsi fóliových pásků s textilními vlákny a jejich mechanické a tepelné zpevnění včetně možnosti laminace s jinými materiály. Uvedený způsob může dosáhnout z výše uvedených postupů relativně nejnižší objemovou hmotnost a poměrně rovnoměrnou pevnost v obou směrech. Nevýhodou však je, že rovnoměrné rozložení fóliových pásků způsobuje vysrážení v celém objemu textilního útvaru, čímž dojde i k nežádoucímu snížení tloušťky, a tím ke zvýšení objemové hmotnosti textilie.

Poměrně nejlépe řeší problém snížení objemové hmotnosti a zlepšení splývavosti československý vynález AO č. 238 181, který popisuje použití sráživých střížových POP vláken nebo fóliových bikomponentních vláken, přičemž vyrobená vpichovaná impregnovaná nebo tepelně srážená netkaná textilie je homogenní a vyznačující se po obou stranách rovným hladkým či vlasovým povrchem. Nevýhodou tohoto řešení je však značný vlákenný úlet, který při zpracování zanáší stroje, což představuje značné časové ztráty a námahu při čištění těchto strojů. Další nevýhodou je malá restituce v protažení.

Všechny uvedené nevýhody odstraňuje způsob výroby voluminesní netkané textilie, vytvořené z vlákenné vrstvy, po vpichování alespoň na jedné straně natavené a zchlazené, jehož podstatou je, že se nejdříve vpuchuje útvar, sestávající z 20 až 70 % hmot, sráživých bikomponentních fóliových vláken, přičemž syntetických vláken je celkově 50 až 70 % hmotnostních a tepelné zpracování se provádí prosáním vzduchu o teplotě 130 až 160 °C. Podstatou tohoto způsobu je také to, že tato textilie je po natavení povrchu impregnována a podrobena sušení nebo je natavena jen po jedné straně a po vysrážení je na druhou stranu přilaminován další plošný útvar. Princip výroby je objasněn v následujících příkladech.

Příklad 1

Rouno ze směsi 50% FV POP/POE a 25% PESs je zpevněno vpichováním 50 vp.cm při hmotnosti 2

200 až 250 g.m . Po vpichování se provádí jednostranné nebo oboustranné natavení povrchu, tj. plastifikace vláken s následným vylisováním studenými válci.

CS 266 829 Bl 3

Natavená textilie je impregnována ponorem v pojivu typu SCONATEX či BREON s přísadou smáčedla Kartanol a barviva např. polexylová žluť. Impregnace je provedena tak, aby ve vrstvě bylo po odpaření vody nejvíce 20 % sušiny pojivá z váhy textilního materiálu. Po vyspšení vody z impregnované vrstvy zůstává tato i nadále v sušicí komoře z důvodů vysrážení a zkrepování povrchu. Výrobek se po vysušení a krepování adjustuje v případě oboustran. natavení do formátu 20x20 cm a slouží jako mycí plachetka, v případě jednostranného natavení se zkrepovaná textilie opatří na nenatavené straně polyuretanovou pěnou v tloušťce 2 až 3 mm, spojené s textilií známými způsoby a pak se připraví formáty 20x20 cm a slouží jako úklidová a mycí textilie s vyšší savostí.

Příklad 2

Vlákenná vrstva ze směsi 50% POP/POE a 50% směsi regenerovaných syntetických odpadů je vyrobena na pneumatickém rounotvořiči nebo ukládáním pavučiny a mykacího stroje a je vpichována 7 až 18 vp.cm . Po vpichování je textilie oboustranně natavena. Hmotnost textilie po vpichování je 1 200 g.m ². Po natavení je textilie podrobena teplotě cca 150 °C a době 2 až 3 min., kde se vysráží plošně až 30 %. .

Vysrážená textilie se adjustuje na formáty, anebo je expedována v rolích pro potřeby nábytkářského průmyslu při čalounění jakož i automobilového průmyslu pro odhlučňovací izolace a čalounění interiéru osobních vozidel případně kabin nákladních aut a traktorů.

Zařazená operace natavení před srážením je výhodná v tom, že silnější vpichované netkané textilie z TDS se vyznačuje značným úletem krátkých vláken z regenerace TDS i vpichováním a tato vlákna zanášejí a znečišťují srážení stroje. Je-li povrch textilie nataven, sníží se úlet volných vláken při prosávání, anebo profukování horkého vzduchu přes textilii. Natavená a zkrepovaná vysrážená textilie se vyznačuje vyšší tloušťkou než textilie vpichovaná a vysrážená.

Vlákenná vrstva je upravena po vpichování natavením obou povrchů tak, že nedošlo ke srážení celé textilie a v konečné tepelné operaci srážení dochází k plošnému zhutnění až o 30 %, což se projeví deformací netaveného povrchu ve prospěch tloušťky textilie. Textilie má velkou odolnost v ohybu, nedochází u ní k papírovému lomu a má značnou restituci v protažení. Při dalším zpracování nedochází k vlákennému úletu, což má příznivý vliv na zpracovatelské stroje a tím na produktivitu práce.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby voluminesní netkané textilie, vytvořené z vlákenné vrstvy po vpichování alespoň na jedné straně natavené a zchlazené, vyznačený tím, že se nejdříve vpichuje útvar sestávající z 20 až 70 % hmot, sráživých bikomponentních vláken, přičemž syntetických vláken je celkově 50 až 70 % hmot, a tepelné zpracování se provádí prosáním vzduchu o teplotě 130 až 160 °C.
2. 2. Způsob výroby voluminesní netkané textilie podle bodu 1 vyznačený tím, že po natavení povrchu se útvar impregnuje a podrobí sušení.
3. 3. Způsob výroby voluminesní netkané textilie podle bodu 1 nebo bodu 2 vyznačený tím, že po natavení jen na jedné straně útvaru a po jeho vysrážení se na druhou stranu přilaminuje další plošný útvar.