CS266825B1 - Ředidlo dělicího a mazacího prostředku pro ošetřenítorem při tlakovém odlévání kovů - Google Patents

Abstract

Řešení spočívá v použití lehké frakce polypropylénového oleje, tvořené směsí uhlovodíků s počtem uhlíků 6 až 14 s převažující většinou -isoalkenů a bodem vzplanutí v uzavřeném kelímku v rozmezí 20 až 32 °C a hustotou při 20 °C 780 kg.m-3, jako ředidla dělicího a mazacího prostředku pro ošetření forem při tlakovém odlévání kovů, tvořeného směsí minerálních, rostlinných a živočišných olejů, tuků a vosků, s případným obsahem pevných látek, jako jsou kovové prášky a grafit.

Description

Vynález se týká ředidla dělicího a mazacího prostředku pro ošetření forem při tlakovém odlévání kovů, tvořeného směsí minerálních, rostlinných a živočišných olejů, tuků a vosků, s případným obsahem pevných látek, jako jsou kovové prášky a grafit.

Při tlakovém odlévání se vstřikuje roztavený kov vysokým tlakem do kovové formy, kde dochází ke krystalizaci a ztuhnutí na odlitek. Při vyjímání odlitku z formy se musí odlitek snadno oddělit od činných ploch formy. Při vstříknutí roztaveného kovu do neošetřené nebo nevhodně ošetřené formy dochází ke spojení, ca.; zvanému naletování kovu na formu. Při vyjímání odlitku pak dochází zpravidla k mechanickému poškození jak odlitku tak i formy, jejíž výroba je značně pracná a nákladná.

Formy obsahují často také pohyblivé části, jádra, nepravá jádra a vložky, které je nutno mazat, aby nedocházelo vlivem tepelného namáhání k jejich zadírání.

Aby se zamezilo nalepování roztaveného kovu na formu a zadírání pohyblivých částí, nanáší se’.před litím na činnou plochu formy dělící a mazací prostředky. Ty vytvoří mezi formou a odlitkem jemný filtr a tím zajistí vyjmutí odlitku z formy.

Známé dělicí a mazací prostředky k ošetření fotem tlakových licích zařízení jsou jednak rozpustidlové na bázi ropných produktů, jednak vodou ředitelné na bázi vodných emulzí minerálních olejů. Tak například je známa směs válcového oleje s petrolejem a konzervační vazelínou, popřípadě práškovým hliníkem. Dále je známa směs destilátu parafinového oleje nižší viskozity, motorového mazacího oleje na uhlovodíkové bázi tvrdého parafinu, vosku a grafitu, popřípadě tato směs s obsahem dalších pevných látek, jako jsou kovové prášky, případně jemně rozemleté minerální nebo keramické látky. K mazání a ošetřování forem se také používají oleje, tuky a vosky, včetně směsí s přísadou kyseliny adipové, jantarové nebo jejich esterů či alkanolaminových solí pro zesílení mazacího účinku. Dalším typem mazací a dělicí kapaliny pro zpracování kovů pod tlakem jsou vodní emulze obsahující minerální oleje, jako emulgátor polyoxyetylenové addukty mastných kyselin, především kyseliny stearové a olejové, pro zlepšení mazací schopnosti navíc trypolyfosfát sodný, soli dithiofosfonové kyseliny s alkanolaminy, které brání vysrážení vodní tvrdosti či zvýšené možnosti koroze forem. Rovněž mazací a chladicí kapaliny, pro horké zpracování hliníku a jeho slitin, obsahují vodu, minerální olej a etoxylované syntetické mastné kyseliny jako emulgátory. Jiný vodou ředitelný přípravek k ošetření forem při tlakovém lití neželezných kovů obsahuje směs minerálních olejů, glyceridů mastných kyselin a emulgátory typu alkylpolyglykoléter, alkylsulfát, kde příslušný alkyl má dvanáct až dvacet uhlíkových článků v molekule. .

Dělicí a mazací prostředky se na formu nanášejí nejčastěji stříkáním pomocí tlakového vzduchu. Za tím účelem se před aplikací ředí ředidlem. V technické praxi se v zásadě používají 2 rozdílná ředidla a to technický benzín a voda. Dělicí a mazací prostředky, které neobsahují vodu, jsou technologicky účinnější, než ty, které obsahují vodu. Mají výborné, dělicí a mazací účinky, velmi dobře smáčejí horký povrch formy a vzlínají ve formě i do míst, která nelze zasáhnout postřikem. Nevýhodou, pro níž se téměř nepoužívají, jsou závadné pyrolýzní zplodiny, které z nich vznikají při odlévání a při odpařování ředidla z povrchu horké formy.

Dělicí a mazací prostředky bez obsahu vody vytvářejí kouř, který obtěžuje obsluhu strojů a výrazně zhoršuje prostředí ve slévárně. Proto i za cenu zhoršení technologických vlastností používají většinou vodou ředitelné dělící a mazací prostředky, u nichž pyrolýzní zplodiny tvoří převážně vodní pára. Protože ve slévárenské praxi se vyskytují odlitky, jejichž formy nelze mazat pouze vodou ředitelným dělicím a mazacím prostředkem, používají se v těchto případech bezvodé pasty. Jejich aplikace je možná pouze ručním nanášením a vylučuje automatizaci výrobního cyklu.

Uvedené nevýhody a nedostatky odstraňuje předmět vynálezu, jehož podstatou je použití lehké frakce polypropylénového oleje, tvořené směsí uhlovodíků s počtem uhlíků 6 až 14 s převažující většinou isoaleknů a bodem vzplanutí v uzavřeném kelímku v rozmezí 20 až 32 °C a hustotou při 20 °C 780 kg.m^-3, jako ředidla dělícího a mazacího prostředku pro ošetření forem při tlakovém odlévání kovů, tvořeného směsí minerálních, rostlinných a živočišných olejů, tuků a vosků, s případným obsahem pevných látek, jako jsou kovové prášky a grafit.

CS 266 825 Bl

Výhodou použití ředidla podle vynálezu je, že při nanesení dělícího a mazacího prostředku na formu má i vlastní ředidlo dělicí a mazací účinky, kterými zlepšuje účinnost ředěného koncentrátu dělicího a mazacího prostředku. V porovnání s jinými ředidly, jako je například technický benzín, jsou tyto účinky značně vyšší. Další výhodou ředidla podle vynálezu je, že zplodiny, které vznikají při jeho odpařování a vyhoření z pracovního povrchu formy, jsou tvořeny jednoduchými uhlovodíky a oxidem uhličitým, které jsou výrazně hygienicky méně závadné, než zplodiny odpařování a hoření organických ředidel, jako je například technický benzin, které jsou zdraví škodlivé, jejich vdechování má narkotický účinek a dlouhodobý styk s pokožkou vyvolává její podráždění a zápaly. Naproti tomu se polypropylénových olejů pro jejich příznivý vliv na pokožku používá jako přísady do kosmetických přípravků. Rovněž kouřivost, to je vývin viditelných plynných zplodin, je menší než při použití organických ředidel, jako je například technický benzin.

Složení dělicího a mazacího prostředku je zřejmé z následujících příkladů.

Příklad 1

Dělicí a mazací koncentrát, tvořený homogenní směsí 150 hmotnostních dílů lanolinu, 160 hmotnostních dílů etoxilované směsi mastných kyselin obsahující 6 molů, etylenoxidu v molekule a 60 hmotnostních dílů sekundární vodní disperze polyethylenu, charakterizované teplotou tuhnutí 90 až 100 °C, se ředí lehkou frakcí polypropylenového oleje, tvořenou směsí uhlovodíků od C- < o hmotnostních dílů. Takto zředěný formy pro tlakové lití složitého kou stříkací pistolí. Prostředek spojení odlitku s formou a dobře do Cíp zastoupených převážně izoalkeny v množství 20.000 ' dělicí a mazací prostředek byl použit pro ošetřování > odlitku statoru elektromotoru. Byl nanesen ruční pneumatic: měl dobré technologické vlastnosti, to je zamezoval : mazal pohyblivé části formy. Povrch odlitku byl čistý beze stop po dělicím a mazacím prostředku. Zplodiny, vznikající z dělicího a mazacího prostředku při odlevu, se odsávaly odsávacím zařízením stroje a neobtěžovaly obsluhu.

Příklad 2

Dělicí a mazací koncentrát, tvořený homogenní směsí 150 hmotnostních dílů motorového oleje o kinematické viskozitě při 100 °C 11 mm³, s a bodu vzplanutí v otevřeném kelímku 226 °C, 245 hmotnostních dílů válcového oleje o kinematické viskozitě při 100 °C 43 mm³.s a bodu vzplanutí v otevřeném kelímku 287 °C a 50 hmotnostních dílů parafínu o bodu tuhnutí 59 °C, 10 hmotnostních dílů práškového hliníku, 15 hmotnostních dílů mikromletého grafitu a 10 hmotnostních dílů práškového sirníku molybdeničitého, se zředí ředidlem tvořeným 5.000 hmotnostními díly lehké frakce polypropylénového oleje, tvořené směsí uhlovodíků od Cg do zastoupených převážně izoalkeny. Takto připravený dělicí a mazací prostředek byl použit pro ošetřování kovové formy pro tlakové lití členitého odlitku spřádací jednotky dopřádacího stroje ze slitiny hliníku. Byl nanášen ruční pneumatickou stříkací pistolí a měl dobré dělicí a mazací vlastnosti. Bezpečně zajišťoval mazání i pohyblivých částí, skrytých v konstrukci formy, kam není možné dělicí a mazací prostředek přímo stříkat. Na povrchu odlitku nezůstávaly žádné stopy po dělicím a mazacím prostředku. Vývin zplodin byl značně menší, než při použití dělicího a mazacího prostředku ředěného technickým benzínem.

Příklad

Dělicí a alkoholů s 12 mazací koncentrát, až 18 atomy uhlíku

0,7 kg etoxylovaného alkylfenolu v molekule, 5,6 kg směsi lehkých tvořený homogenní směsí 1,6 kg směsi etoxylovaných mastných v molekule a s 10 až 20 Články etylenoxidu v molekule, s 9 atomy uhlíku v řetězci a s 9 články etylenoxidu a středních olejů získaných vakuovou destilací ropy, která

CS 266 825 Bl je charakterizována bodem vzplanutí alespoň 150 °C a viskozitou při 50 °C v rozmezí 16

-1 až 22 mm . s , 3 kg lanolinu, 1 kg jemně mletého grafitu a 0,1 kg jemně mletého kovového hliníku, se zředil 800 kg lehké frakce získané stripováním polypropylenového oleje, tvořené směsí uhlovodíků od Cg do C₁₂ s převažující většinou izoalkenů. Dělicí a mazací prostředek byl použit pro ošetřování ocelové formy pro tlakové lití tenkostěnného odlitku skříně dálnopisu. Byl nanášen automaticky pomocí reciprokátoru. Prostředek měl velmi dobré dělicí a mazací vlastnosti. Dobře zabezpečoval technologické účinky i v tenkých průřezech formy. Množství i složení pyrolýzních zplodin bylo pro obsluhu přijatelné a snadno se odvádělo z pracoviště odsávacím zařízením.

Dělicího a mazacího prostředku podle vynálezu je možno využít pro ošetření forem při tlakovém odlévání kovů.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Použití lehké frakce polypropylénového oleje, tvořené směsí uhlovodíků s počtem uhlíků 6 až 14 s převažující většinou isoalkenů a bodem vzplanutí v uzavřeném kelímku v rozmezí 20 až 32 °C a hustotou při 20 °C 780 kg.m^-3, jako ředidla dělicího a mazacího prostředku pro ošetření forem při tlakovém odlévání kovů, tvořeného směsí minerálních, rostlinných a živočišných olejů, tuků a vosků, s případným obsahem pevných látek, jako jsou kovové prášky a grafit.