CS259900B2 - Způsob přípravy prášku - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu přípravy prášku materiálu, jehož Částice mají menší rozměr než daný maximální rozměr, použitelného zejména pro získání prášku sloučeniny obsahující vápník, určeného ke smísení se silikátovým roztokem pro utěsnění podloží nebo jiného materiálu, jehož podstata spočívá v tom, že se materiál rozemele na prášek, který se suspenduje ve vodě s přídavkem deflokulačního činidla, načež se získaná suspenze nechá usazovat v dekantační nádrži po dobu nezbytnou k tomu, aby supernatant obsahoval pouze částice s menším rozměrem, než je požadovaný maximální rozměr, přičemž se supernatant oddělí a suspendované částice se izolují.

Description

Vynález se týká způsobu přípravy prášku materiálu, jehož částice mají menší rozměr než daný maximální rozměr, použitelného zejména pro získání prášku sloučeniny obsahující vápník, určeného ke smísení se silikátovým roztokem pro utěsnění podloží nebo jiného materiálu injektáží.

Způsoby utěsnění uvedených materiálů, zejména malty, pojivá nebo betonu, jsou již známé a spočívají v tom, že se do těchto materiálů Injikuje silikátový roztok, který je popsán v lucemburském patentu 84196 a jehož poměr SlO2/Na2O může být například nižší než 2 a s výhodou roven 1,5 až 1,8.

V případě, že se takový roztok injikuje do podloží nebo materiálů chudých na vápno nebo na vápník, potom je nezbytné před vlastní aplikací silikátového roztoku injikovat do podloží vápenaté soli tvořené například chloridem vápenatým rozpustným ve vodě.

Bylo již rovněž navrženo smísit rozpustné vápenaté soli se silikátovým roztokem, ale reakce mezi těmito rozpustnými vápenatými solemi a uvedeným silikátovým roztokem obecně probíhá v intervalu kratším než 10 minut, takže tato směs je vzhledem k rychlému tuhnutí prakticky neupotřebitelná.Vzhledem k tomu je tedy nezbytné aplikovat oba uvedené roztoky. I tak však není jistota, že se dosáhne požadovaného kvalitního utěsnění podloží, neboť není zcela jisté, že obě uvedené složky (silikátový roztok a roztok vápenaté soli) pronikly do všech míst utěsňovaného podloží. S ohledem na to nemusí být dosažená těsnost podloží vždy dokonalá.

Proto byl navržen způsob utěsnění podloží nebo materiálu, jakým je například malta, pojivo nebo beton, pomocí injektáže silikátového roztoku, spočívající v tom, že se před injektáží smísí silikátový roztok, jehož poměr SiO2/Na2O je roven 1 až 1,3, s jemně mletým práškem sloučeniny obsahující vápník, jejíž rozpustnost ve vodě je rovna 0,01 až 2 g/1.

Tento způsob umožňuje realizovat utěsnění podloží a jiných porézních materiálů jedinou injektáží jediného produktu, k jehož tuhnutí dochází po více než jedné hodině po injektáží, čímž se dosáhne spolehlivého a hospodárného utěsnění uvedených podloží a materiálů.

Jako uvedeného prášku sloučeniny obsahující vápník lze s výhodou použít jemného prášku uhličitanu vápenatého (CaCO3) tvořeného například jemně mletým mramorem, vápencem nebo kalcitem. Rovněž je možné použít práškové hašené vápno [Ca(OH]2].

Granulometrie prášku obsahujícího vápník je závislá na velikosti dutin mezi jednotlivými částmi podloží nebo materiálu určeného k utěsnění.

Prášek sloučeniny obsahující vápník s požadovanou granulometrií lze získat mletím mramoru, kalcitu nebo křídy. V případě, že se tímto mletím nedosáhne dostatečně malých částic, jejichž velikost je menší než stanovená maximální velikost částic, potom se získaný prášek zpracuje způsobem tvořícím předmět tohoto vynálezu.

Předmětem vynálezu je způsob přípravy prášku materiálu, jehož částice mejí menší rozměr než daný maximální rozměr, použitelný zejména pro získání prášku sloučeniny obsahující vápník, určeného ke smísení se silikátovým roztokem pro utěsnění podloží nebo jiného materiálu injektáží, jehož podstata spočívá v tom, že se materiál rozemele na prášek, který se suspenduje ve vodě s přídavkem deflokulačního činidla, načež se získaná suspenze nechá usazovat v dekantační nádrži po dobu nezbytnou k tomu, aby supernatant obsahoval pouze částice s menším rozměrem, než je požadovaný maximální rozměr, přičemž se supernatant oddělí a suspendované částice se izolují.

Jako deflokulačního činidla lze s výhodou použít sloučeniny naftalenového typu.

Když je směs silikátového roztoku a prášku obsahujícího vápník injikována do podloží, ionty Ca⁺⁺ se uvolňují hydrolýzou a reagují se silikátovým roztokem za vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých. Posunutím chemické rovnováhy v důsledku vázání uvolněných iontů Ca⁺⁺ dochází k dalšímu uvolnění nových iontů hydrolýzou a namísto dříve uvedené rychlé reakce tuhnutí injekčního roztoku zde dochází k pozvolné reakci, jejíž průběh trvá několik hodin a kterou lze tedy využít při uvedeném způsobu utěsnění podloží nebo obdobných materiálů.

Při uvedeném způsobu lze dosáhnout času tuhnutí injektážního roztoku, který umožňuje jeho snadnou injektáž. Tato doba činí 1 až 12 hodin.

Uvedený čas tuhnutí může být regulován rozpustností použité sloučeniny obsahující vápník ve vodě, přičemž je samozřejmé, že tento čas tuhnutí je nepřímo úměrný této rozpustnosti.

Uvedený čas tuhnutí'je rovněž funkcí poměru SiO2/Na2O a je přímo úměrný tomuto poměru. Nicméně, je-li poměr SiO2/Na2O vyšší než asi 1,3, má to za následek špatnou krystalizací silikátu a je-li tento poměr nižší než 1, je mechanická reslstence nedostačující a nedosáhne se požadovaného výsledku.

V následující části popisu je uvedeno za účelem bližšího objasnění podstaty vynálezu několik příkladů konkrétního provedení vynálezu, přičemž tyto příklady mají jen ilustrativní charakter a rozsah vynálezu nikterak neomezují. Je samozřejmé, že způsob provedení vynálezu, který bude popsán v těchto příkladech, může být jakkoliv vhodně modifikován. Zejména je možné použít rozličné typy silikátového roztoku. Rovněž činidla obsahující vápník mohou být odlišná od práškovitých uhličitanů vápenatých s podmínkou, že tato činidla budou hydrolýzou uvolňovat ionty vápníku postupně tou měrou, že se dosáhne pozvolné reakce tuhnutí injektážní směsi.

Příklad 1

Za účelem utěsnění jemného písku injekťáží se nejdříve připraví suspenze práškovitého CaCO3, tvořeného jemně mletým mramorem, vápencem nebo kalcltem. Tento prášek má rozpustnost ve vodě 0,01 g/1.

Tato suspenze se připraví smísením 1 000 litrů vody a 200 až 500 kg práškovitého uhličitanu vápenatého s původní granulometrií nižší než 50 mikrometrů.

K takto získané suspenzi se potom přidá deflokulační činidlo tvořené například sloučeninou naftalenového typu.

Směs se ponechá sedimentovat po dobu % hodiny až hodiny, přičemž po uplynutí tohoto sedimentačního času má prášek, který je suspendován v supernatantu, granulometrii menší než 10 mikrometrů.

Potom se obvyklým způsobem připraví silikátový roztok, jehož poměr SiO2/Na2O je přibližně roven 1.

Potom se uvedená suspenze uhličitanu vápenatého smísí se silikátovým roztokem v takovém množství, že na jeden objem suspenze uhličitanu vápenatého připadá 0,5 až 1,5 objemu silikátového roztoku.

Získá se směs, která zůstává tekutinou.

Tato směs se injikuje obvyklým způsobem pod tlakem do jemného písku, který se po několika hodinách stává nepropustným a mechanicky resistentním.

Čas tuhnutí činí asi 1 až 3 hodiny.

Analýzou byly v pórech písku stanoveny křemičitany vápenaté.

Příklad 2

Postupuje se stejně jako v příkladu 1 s tím, že bylo použito silikátového roztoku, jehož poměr SiO2/NažO je roven 1,3.

V tomto případě činí čas tuhnutí 2 až 10 hodin.

Příklad 3

Postupuje se stejně jako v příkladu 1 s tím, že se namísto mramoru, vápence nebo kalcitu použije práškového hašeného vápna [Ca(OH)2] v množství 100 až 300 kg vápna na 1 000 litrů vody.

V tomto případě činí čas tuhnutí 30 minut až 2 hodiny.

Claims (2)

1. .1. Způsob přípravy prášku materiálu, jehož částice mají menší rozměr než daný maximální rozměr, použitelný zejména pro získání prášku sloučeniny obsahující vápník, určeného ke smísení se silikátovým roztokem pro utěsnění podloží nebo jiného materiálu injektáží, vyznačený tím, že se materiál rozemele na prášek, který se suspenduje ve vodě s přídavkem deflokulačního činidla, načež se získaná suspenze nechá

   Y N Á L E Z U usazovat v dekantační nádrži po dobu nezbytnou k tomu, aby supernatant obsahoval pouze částice s menším rozměrem, než je požadovaný maximální rozměr, přičemž se supernatant oddělí a suspendované částice se izolují.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se jako deflokulačního činidla použije sloučeniny naftalenového typu.