CS259880B2 - Method of gas content in liquid reduction and device for realization of this method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu snižování obsahu plynu v kapalině a zařízení pro provádění tohoto způsobu.

Kapaliny jsou jak známo schopny rozpouštět až do určité hodnoty, která závisí na tlakových a teplotních podmínkách, plyny. Kromě toho mohou kapaliny obsahovat velmi malé plynové bublinky (mikrobubliny) o průměru přibližně 10 až 20 <um, které stejně jako rozpuštěné plyny nelze opticky zjistit a spolu s těmito rozpuštěnými plyny určují obsah plynů v kapalině. Kapaliny mohou konečně obsahovat také viditelné plynové bubliny, které však na rozdíl od rozpuštěných plynů a mikrobublin jsou v kapalině jen zřídka rozděleny rovnoměrně a mají sklon к rychlému shromažďování a vyplouvání z kapaliny.

Při mnoha technických procesech, zejména v soustavách s uzavřeným oběhem kapalin, je nežádoucí shromažďování plynů v nahoru obrácených kolenech a podobných prostorech. Tomuto shromažďování však často nelze zabránit, takže na těchto místech kapalinových okruhů musí být zabudovány odvzdušňovací ventily, což je například v případě soustav ústředního topení nebo v soustavě přívodu paliva do vznětových motorů. Obvykle však nestačí odvzdušnit potrubní systém po prvním naplnění, protože také v průběhu provozu takového systému dochází к pohlcování plynů, které v oblastech s nižší rychlostí proudění stoupají nahoru a shromažďují se ve zmíněných horních částech systému, takže takové zařízení musí být čas od času odvzdušňováno i během provozu. V oběhových soustavách s měnící se teplotou kapaliny vznikají mikrobublinky ve zvýšené míře na teplejších místech, další mikrobublinky se do oběhové soustavy dostávají s nově přidávanou kapalinou.

Odvzdušňování je velmi nákladné a s ohledem na bezpečnost je třeba poměrně často provádět kontroly. Z tohoto důvodu již byly vyvinuty automaticky pracující odvzdušňovací systémy. Z německého zveřejňovacího spisu (DOS) č. 3 208 998 je např. znám automaticky pracující odvzdušňovací systém pro soustavy ústředního topení, který je protékán kapalinou a obsahuje uklidňovací prostor pro kapalinu, ve kterém vystupují nahoru i mikrohublinky, které jsou nad volnou hladinou kapaliny automaticky pracujícím ventilem vypouštěny do atmosféry. Odstraněním mikrobublinek poklesne obsah plynu v kapalině tak, že obsah rozpuštěného plynu je hluboko pod hranicí nasycení, takže se jedná o nenasycenou kapalinu. Nenasycené kapaliny mají schopnost absorbovat plyn z nasycených nebo přesycených kapalin a tím pohlcovat plynové polštáře nacházející se v potrubní soustavě. Taková automatická odvzdušňovací zařízení pracují tím účinněji, čím více obsahuje kapalina plynových bublin a čím jsou tyto bubliny větší.

Z německého zveřejňovacího spisu číslo 1528 885 je známo odstředivé čerpadlo pro odstraňování větších, tedy obvykle viditelných plynových bublin z vysoce vískózních kalovitých kapalin. Za tím účelem jsou škrtícím otvorem navzájem spojeny sací prostor hlavního čerpadla pro kapalinu a sací prostor pomocného čerpadla. Proud kapaliny procházející zaškrceným místem je z pomocného čerpadla, které je provedeno rovněž jako odstředivé čerpadlo, přiváděn zpět na vstupní stranu hlavního čerpadla, zatímco plynové bubliny vstupující škrticím otvorem do pomocného čerpadla jsou z tohoto pomocného čerpadla pomocí odtlaku středově odsávány. Tato soustava využívá známou vlastnost odstředivých čerpadel, totiž skutečnost, že viditelné plynové bubliny se zásluhou své měrné hmotnosti, která je podstatně nižší než měrná hmotnost kapaliny, shromažďují v centrální oblasti oběžného kola čerpadla. Tento efekt vede к tomu, že kapalina odsávaná od pomocného čerpadla je značně nasycena plynovými bublinami a že tyto plynové bubliny jsou tak velké, že je možno tyto plynové bubliny bez většího množství kapaliny z uvedené centrální oblasti oběžného kola pomocného čerpadla odsávat. Sací výkon pomocného čerpadla musí tudíž být větší než sací výkon odsávacího čerpadla pro plynové bubliny. Taková soustava však není schopna snižovat obsah plynu v kapalině, jestliže je tento plyn ve formě rozpuštěného plynu a mikrobublin, protože rozdíl hustoty kapaliny bohaté na mikrobublinky a kapaliny chudé na miikrobublinky, je příliš malý к tomu, aby bylo možno tyto mikrobublinky od kapaliny oddělit odstředivou silou. Tato možnost se však ve zmíněném spisu zřejmě ani neuvažuje, protože kapalina přetékající do pomocného čerpadla je v zájmu zmenšení kavitace odsávána od výtlačných hran lopatek oběžného kola (viz sloupec 5, řádka 60 až sloupec 6, řádka 12).

Z německého zveřejňovacího spisu číslo 2 305 713 je známo odstředivé čerpadlo odplyňovacím zařízením, ve kterém je část čerpané kapaliny v okruhu z výtlačné strany čerpadla přes prostor pro vylučování plynů zaváděna na sací stranu čerpadla. Toto odstředivé čerpadlo však neumožňuje odstraňovat mikrobublinky, popřípadě bublinky páry, vznikající v čerpadlu, protože tyto bublinky na výtlačné straně čerpadla, kde je zvýšený tlak, opět implodují. Vysoká rychlost vody cirkulující v odplyňovacím prostoru kromě toho znemožňuje vymlouvání mikrobublinek, které tedy z větší části zůstávají ve vodě, která je tak silně nasycena vzduchem.Vysoký stupeň nasycení vody pak vylučuje absorbování plynů nebo plynových polštářů.

Úkolem tohoto vynálezu je tedy nalezení způsobu a konstrukce zařízení s vyšší schopností odstraňovat plyny z kapaliny.

5 9 8 8 О

Předmětem vynálezu je způsob snižování obsahu plynu v kapalině, který spočívá v tom, že se kapalina dopravuje odstředivým čerpadlem, z hlavního proudu se odebírá dílčí množství kapaliny na podtlakové straně lopatek čerpadla a vede jako vedlejší proud uklidňovacím prostorem, kde se oddělují jemné plynové bubliny.

Zařízení к provádění způsobu podle tohoto vynálezu spočívá v odstředivém čerpadlu, které obsahuje oběžné kolo osazené lopatkami, přívodní nátrubek a výstupní nátrubek, dále v sacím potrubí pro dílčí proud Kapaliny úsúcí v oblasti osy oběžného kola a dáíe v sacím potrubí zařazeném uklidňováním prostoru pro kapalinu s vývodním potrubím pro- odplyněnou kapalinu.

Dále se objasňuje navržený způsob podle tob»oto vynálezu a zařízení к jeho provádění a uvádějí se detaily, které poslouží к bližšímu pochopení různých možností řešení spadajících do tohoto vynálezu.

Jak již tedy bylo uvedeno, úkol je způsobem podle vynálezu vyřešen tak, že kapalina jo dopravována odstředivým čerpadlem, na podtlakové straně lopatek čerpadla se část kapaliny odebírá a po oddělení jemných plynových bublinek se tato kapalina vede uklidňováním prostorem. Zmíněné odebírání zahrnuje jakýkoli způsob umožňující rozdělení celkového proudu na. hlavní a dílčí proud.

Vynález je tedy založen na základní myšlence, která spočívá v tom, že v proudu kapaliny se vytváří velké množství jemných plynových bublin, přibližně ve velikosti zmíněných mikrobublin. Dílčí proud kapaliny nasycený těmito mikrobublinami se odebírá od sací strany lopatek odstředivého čerpadla a následně se těchto- mikrobublin zbavuje v jinak známém uklidňovvacím prostoru. Vynález tedy využívá obvykle nežádoucí kavitaci na podtlakové straně profilu proudění. Zejména tzv. kavitační jádra, například ve formě nečistot rozpuštěných v kapalině, přitom vytvářejí rychle se zvětšující mikrobubliny. Tyto mikrobubiiny jsou ve srovnání s kapalinou mimořádně málo pohyblivé. Nemohou být například jako větší bubliny z kapaliny rychle vytlačeny a jsou místo- toho proudem kapaliny unášeny.

Z vědeckých výzkumů je známo, že kavitační bubliny při opuštění podtlakové strany náporového profilu v důsledku nevyhnutelného nárůstu tlaku a za kondenzace páry kapaliny o-pět implodují a tím způsobují známý clirastivý kavitační šum. O to překvapivější bylo zjištění, že kavitační bubliny mohou být s využitím jejich špatné pohyblivosti v dílčím proudu kapaliny koncentrovány, odebírány z celkového proudu kapaliny a v dále zařazeném uklidňovacím prostoru z dílčího proudu odstraňovány, aniž by předtím zanikly.

Popsanou kombinací postupů podle vynálezu se dosáhne podstatně účinnějšího zmenšení obsahu plynu v kapalinách, než tomu bylo u dosud známých zařízení, protože podle vynálezu se podstatně zvětšuje počet a velikost mikrobublinek oddělitelných v uklidňovacím prostoru, čehož se dosahuje zejména vytvářením, shlukováním a koncentrováním bublin uprostřed přepravovaného proudu. К tomu přispívá také zcela nový a vědeckými pokusy o-věřený poznatek, že v důsledku frekvence otáčení odstředivého čerpadla, například 2 800 min^- i, vzniká jí krátkodobé tlakové rázy trvající řádově mikrosekundy, přičemž dochází také к nárazovým poklesům tlaků, které na zastíněné straně, tj. bezprostředně za lo-patkami čerpadla, způsobují téměř dokonalé vakuum a vyvolávají krátkodobý var vody.

Nárazový pokles tlaku, který vyplývá z výkonu čerpadla, zvyšuje obsah mikrobublin v dílčím pro-udu při vstupu do odbočného potrubí na několikanásobek, což může být kromě výkonů motoru a čerpadla ovlivněno také například tvarem lopatek, popřípadě pomocných lopatek a také jejich počtem, rozměry a uspořádáním. Zvýšený počet uvolněných mikrobublin v dílčím proudu za čerpadlem, které se z dílčího proudu odebírají v odvzdušňovacím prostoru navazujícím na konec odbočného potrubí, snižuje obsah vzduchu v dílčím proudu a protože tento je v uzavřeném okruhu zaváděn zpět do hlavního proudu, dochází к velmi rychlému dalšímu snížení koncentrace vzduchu v celém okruhu až na minimální hodnotu. V hlavním proudu se pak nenachází žádný volný vzduch, takže je к dispozici nenasycená kapalina, která může absorbovat plyny nebo- plynové polštáře.

Dílčí proud kapaliny může být přitom do uklidňovacího prostoru odsáván nebo do tohoto prostoru vstřikován.

Kapalina proudící v uzavřeném prostoru je způsobem podle vynálezu odplyňována mimořádně účinně také proto, že také hlavní proud kapaliny opouštějící odstředivé čerpadlo má ve srovnání s přicházející kapalinou podstatně menší obsah plynu, takže kapalina obíhající okruhem je alespoň po několika obězích nenasycená plynem a je tudíž schopna absb-rbovat vnikající plyny a plynové polštáře v oblastech zvýšených teplot kapaliny.

Schopnost odplyňování lze ještě podstatně zvýšit tím, že dílčí pro-ud se po průchodu uklidňovacím prostorem podle vynálezu opět před odstředivým čerpadlem přidává к ostatní kapalině. Mikrobubliny, které v uklidňovacím prostoru nebyly odděleny, tímto způsobem přispívají к tomu, že v kapalině před odstředivým čerpadlem dochází ke zvětšování již existujících mikrobublin, takže tyto mohou být následně snáze odstraněny. Přirozeně je také možné přímo využít dílčí proud kapaliny opouštějící uklidňovací prostor, například pro- procesy, které vyžadují nenasycené kapaliny.

Rozdělování proudu kapaliny dopravova ného odstředivým čerpadlem na hlavní proud chudý ,na mikrobublinky a na dílčí proud bohatý na mikrobublinky je podle dalšího provedení vynálezu zdokonalen tak, že kapalina se před odstředivým čerpadlem uvede do spirálovité rotace. Mikrobublinky se v důsledku toho shromažďují ve středu dopravovaného proudu a zůstávají tam dokonce i v případě, jestliže tento proud kapaliny prochází výraznějšími ohyby. Protože také ve středu oběžného kola odstředivého čerpadla byla zjištěna taková koncentrace mikrobublin, je výhodné odebírat dílčí proud kapaliny od středu oběžného kola odstředivého čerpadla.

Dílčí proud kapaliny lze získávat také injektorovým proudem dopravovaným z vnějšího obvodu oběžného kola odstředivého čerpadla odbočným potrubím ke středu oběžného kola. Injektorový proud přicházející s vysokou rychlostí ke středu oběžného kola, strhává ze sacího, popř. přívodního potrubí, které je souosé s oběžným kolem, směs vody se vzduchem, a vstřikuje tuto směs do uklidňovaicího prostoru pro kapalinu.

Podstata vynálezu podle jeho prvního provedení к provádění popsaného způsobu spočívá v tom, že toto zařízení sestává z oběžného kola opatřeného lopatkami, odstředivého čerpadla opatřeného sacím a výtlačným nátrubkem, sacího potrubí pro dílčí proud kapaliny ústícího v oblasti osy oběžného kola a dále uklidňovacího prostoru pro kapalinu, které je uspořádáno v odvzdušňovacím plášti navazujícím na sací potrubí a je opatřeno vývodním potrubím pro odplyněnou kapalinu. Ústí sacího potrubí se tedy nachází v oblasti pláště čerpadla, ve které je přepravovaná kapalina vystavena nejmenší odstředivé síle. Je výhodné, jestliže je odstředivé čerpadlo opatřeno přívodním nátrubkem ústícím v oblasti osy oběžného kola, protože v tomto případě podtlak potřebný v sacím potrubí je menší než podtlak odstředivého čerpadla a je tudíž dostatečně nízký к tomu, aby bylo možno ze sací oblasti lopatek čerpadla odsávat značná množství kapaliny s pokud možno velkým množstvím tam vznikajících a při vstupu do sacího potrubí v důsledku poklesu tlaku ještě rozmnožených mikrobublin.

Jestliže dílčí proud odplyněné kapaliny ústí do přívodního potrubí před odstředivým čerpadlem, mělo by ústí dílčího proudu kapaliny ústit v přiškrceném místě přívodního potrubí, protože za těchto okolností se dosáhne sacího účinku na dílčí proud odplyněné kapaliny. V příznivých případech postačuje tento sací účinek к nasávání dílčího proudu kapaliny z odstředivého čerpadla.

Jako zvláště účinné z hlediska koncentrace dílčího proudu kapaliny bohatého na mikrobublinky v odstředivém čerpadle se ukázalo· takové oběžné kolo, které je opatřeno axiální sací trubkou, která je s výhodou opatřena radiálními, směrem dovnitř směřujícími lopatkami, které při otáčejícím se hnacím hřídeli vyvolávají výrazné tlakové rázy a přivádějí vodu do*konce krátkodobě do varu.

Odsáváním dílčího proudu kapaliny z odstředivého čerpadla se nejlépe provádí pomocí dutého hřídele oběžného kola ústícího v oblasti tohoto oběžného kla. Tím se dosáhne na jedné straně toho, že se odsává kapalina obsahující nejvíce mikrobublin, na druhé straně se dosáhne výhodného spojení s pomocným odstředivým čerpadlem, které vytváří potřebný podtlak pro dílčí proud kapaliny a je s výhodou poháněno hnacím hřídelem hlavního odstředivého čerpadla. Zadní kryt běžného hnacího motoru je za tím účelem opatřen tělesem druhého čerpadla. Dílčí proud kapaliny je pak prostřednictvím dutého¹ hnacího hřídele přímo propojen s centrálním sacím prostorem pomocného odstředivého čerpadla.

Celkový proud kapaliny, ve kterém je zásluhou pomocného odstředivého čerpadla podle vynálezu dále zvýšena koncentrace mikrobublin, opouští pomocné odstředivé čerpadlo radiálním spojovacím otvorem vedoucím ke vstupu do uklidňovacího· prostoru pro kapalinu. Rozdělení mikrobublin v dílčím proudu kapaliny opouštějícím pomocné odstředivé čerpadlo, je v důsledku toho poměrně rovnoměrné. Pokud by presto, především při uvádění hlavního odstředivého čerpadla do provozu, přišly do pomocného odstředivého čerpadla větší plynové bubliny než mikrobubliny, je plynový polštář, který nevyhnutelně vzniká v horní části pláště čerpadla, pomocí horního spojovacího přívodu pomocného odstředivého čerpadla odváděn do plynového prostoru uklidňovacího prostoru pro kapalínu, popř. přes nastavitelný ventil s předem daným průtočným ústím. Odlučovač kapek, který se nachází pod spojovacím otvorem, přitom chrání citlivé mechanické součásti, které se nacházejí v uklidňovacím prostoru pro kapalinu.

Nejpříznivější sací poměry se dosáhnou tehdy, jestliže průměr oběžného koda pomocného odstředivého čerpadla je větší než průměr oběžného kola hlavního odstředivého čerpadla.

Druhé provedení zařízení к provádění způsobu podle vynálezu sestává z oběžného kola opatřeného čerpacími lopatkami a pomocnými lopatkami, přívodního nátrubku a výtlačného nátrubku odstředivého čerpadla, jehož pomocné lopatky v oblasti přívodního nátrubku jsou na oběžném kole uspořádány radiálně směrem ven a jsou přiřazeny к odbočnému potrubí v plášti čerpadla, které prostřednictvím přívodní trubky se vstřikovací tryskou zavádí injektovaný proud do komory v ose oběžného· kola provedeného jako Venturiho tryska, přičemž zařízení dále sestává z uklidňovacího prostoru pro kapalinu zařazeného· v sacím potrubí, který je opatřen vývodním potrubím pro -odplyněnou kapalinu. Zásluhou této konstrukce není nutné použití přídavného pomocného odstředivého čerpadla s oběžným kolem a současně lze mnohem rychleji dosáhnout odloučení plynů. Tímto způsobem totiž dochází к dílčímu proudu mezi Venturiho tryskou a vstřikovací tryskou přívodní trubky к rázovému poklesu tlaku, při kterém dochází к odlučování plynů. Další plyn, popřípadě vzduch, který se nachází v roztoku, se pak uvolňuje v podtlakové oblasti Venturiho- trysky. Odstředivá síla v rotující Venturiho komoře vyvolává další centrování plynových bublin, které jsou centrálně zaváděny do vrtání v hnacím hříde- li.

Odlučování mikrobublin lze ještě podpořit šikmo uspořádanými pomocnými špetkami oběžného kola. Tím se dosáhne nejen zvýšení obvodové rychlosti v dílčím proudu, ale také zvýšení výstupní rychlosti injektovaného- proudu ve vstřikovací trysce přívodní trubky, čímž se dosáhne vyššího urychlení hmoty, které způsobí zvýšení podtlaku v dále zařazené Venturiho trysce. Vyšší výstupní rychlost kromě toho dále zlepšuje strhávání vody obsahující plyn ze sací trubky oběžného kola. V závislosti na počtu pomocných lopatek a otáčkách hnacího motoru lze vytvářet vysokofrekvenční cyklické změny rychlosti vody, které optimalizují působení Venturiho trvskv a nraktickv vylučují zanášení přívodních potrubí.

Tnjektorový proud je z tlakové komory odsáván do odbočného potrubí z oblasti výtlačného· nátrubku odstředivého čerpadla, takže přetlak působící v tlakové komoře zvětšuje intenzitu ·τηρυΙεύ vyvolávaných pomocnými lopatkami. Pomocné lopatky optimalizují zrychlení injektovaného proudu, v zásadě však již к převedení proudu vodv z tlakového- prostoru do odbočného potrubí postrčí tlakový rozdíl mezi tlakem ve výtlačném nátrubku a podtlakem v přívodním nátrubku.

Qdvzdušňovací plášť s uklidňovacím prostorem, pod kterým se obecně rozumí vnitřní prostor rozdělený na vodní a odplyňovací zónu, který slouží к oddělování kapalných a plynných složek s vysokou rychlostí přiváděné kapaliny, sestává podle vynálezu ze zamlž-ovacího zařízení uspořádaného· ve vzduchovém prostoru nebo od-plyňovací zóně odvzdušňovacího pláště. Zomlžovací za- řízení sestává z rozdělovače kapaliny, uspořádaného na dutém hnacím hřídeli odstředivého čerpadla zasahujícím do vzduchového prostoru. Rozdělovač ka-palíny je opatřen rozstřikovacím plechem uspořádaným v radiální rovině kolem tohoto rozstřikovače. Rozdělovač kapaliny je pomocí spojovacích otvorů propojen s dutinou hnacího hřídele, který je čelně uzavřen, jestliže jsou -o-tvory vytvořeny v plášti tohoto hřídele. Při rotaci hnacího hřídele je kapalina odstředivou silou vytlačována z rozdělovače směrem ven a vstupuje do vzduchového prostoru od vzdušňovacílio· pláště v kontaktu s rozstřikov-acími plechy, které jsou ve vysokém počtu a s pokud možno malou vzdáleností od rozdělovače uspořádány kolem tohoto rozdělovače. Kapalina vystupující z rozdělovače je přitom nehybnými rozstřihov-acími plechy dále rozstřikována c mění se v mlhovinu, ve které není žádné místo pro mikrobubliny.

Ve srovnání se známými odvzdušňovacími plášti s velkoprostorovou uklidňovací zónou vyplňovanou vodou, lze po-dle vynálezu zkonstruovat odvzdušňovací plášť s odplyňovací zónou, která je ve srovnání s vodou vyplněnou vodní zónou, která je regulována plovákem, několikanásobně větší. Hladina vody leží pod oběžnou drahou rozdělovače kapaliny, takže z roztoků mohou vystupovat odloučené plynové složky kapalinové mlhy, které mohou být dále odváděny plovákem regulovaným ventilem, který je uspořádán v horní části odvzdušňovacího pláště. Další výhoda spočívá v tom, že kapalné složky padají dolů a mohou být ve spodní oblasti odvzdušňo-vače shromážděny za účelem opětného zavedení do okruhu.

Rozdělovač kapaliny může být tvořen trubičkami uspořádanými po obvodu hnacího hřídele s uzavřeným koncem. Tyto trubičky umožňují uvolňování vody po kapkách.

Rozdělovač kapaliny může být tvořen také n otrubím i tvaru II. která js-o-u v místech vís .upu .kapaliny rozšířena nebo zploštěna a jsou rozložena po obvodu hnacího hřídele s uzavřeným koncem. Tím lze dosáhnout toho-, že kapalina vystupuje po šířce rozšířených nebo- zploštěných konců jako tenký film, který usnadňuje odstraňování mikrobublin, přičemž účinnost lze předpokládat tím vyšší, čím tenčí je kapalinový film.

К dosažení tenkého vodního- filmu může přispět také rozdělovač kapaliny provedený jako diskový plášť s příčnými průřezy v tomto plášti. V případě výřezů, které se směrem ven rozšiřují a které mohou kuželovité probíhat pod úhlem přibližně 15°, lze dosáhnout uvolňování vody vyrážené z pláště těmito výřezy.

Aby bylo: možno o-ptimalizovat zrychlení vody při vstupu do výřezů, může být diskový plášť s výhodou opatřen nehybnou stěnou, na které jsou uspořádány v-odicí plechy.

Aby bylo- možno v odvzdušňovacím plášti, který sestává z vodního a plynového prostoru a ve kterém jsou uvolněné bubliny-přes plynový prostor odváděny do atmosféry, dosáhnout požadovaného klidu, popřípadě uklidnění směsi vody s mikrobublinami ve formě mlhoviny a prodloužení doby vyplouvání mikrobublin, přičemž zejména neviditelné bublinky poměrně pomalu vyplouvají, doporučuje se použít známý odvzdušňovač s objemem vodní zóny, který je větší než objem nad ní se nacházejícího plynového- prostoru — viz obr. 2 a 3. Nezávisle na druhu pouzí259880

tého odvzdušňovače se však navrhuje uspořádat zamlžovací zařízení v rozstřikovacím prostoru odděleném od pláště odvzdušňovače mezistěnou a propojení tohoto rozstříkovacího prostoru s vodní zónou pláště odvzdušňovače pomocí průchodu v mezistěně. Tímto způsobem je zajištěno, že možné turbulence, které mohou vzniknout při narážení kapaliny na rozstřikovací plechy, neohrozí uklidňování směsi v odvzdušňovači. Rozstřikovací prostor je převážně vyplněn kapalinou ve formě mlhoviny, která obsahuje velký počet uvolněných mikrobublinek, takže směs má mléčný vzhled. Po vstupu směsi do odvzdušňovače je jakýkoliv pohyb popřípadě turbulence ve vodní zóně zabrzděn, popřípadě za podpory drátů uspořádaných v tomto prostoru, a bubliny mohou pomalu vystupovat do vzduchového prostoru.

Za účelem zavádění směsi ve formě mlhy do vodní zóny, mohou být ve vodní zóně s odstupem od průchodu uspořádány vodicí plechy, které také přispívají к uklidňování směsi.

Vynález bude dále objasněn na příkladech jeho provedení, které jsou popsány pomocí přiložených výkresů, které znázorňují: obr. 1 schematicky znázorněné zařízení к provádění způsobu podle vynálezu, obr. 2 první provedení odstředivého čerpadla podle vynálezu, částečně v řezu, obr. 3 druhé provedení odstředivého' čerpadla podle vynálezu, částečně v řezu, obr. 4 detail pláště čerpadla v řezu, úprava ve srovnání s obr. 3, obr. 5 rozvinuté schematické znázornění pomocných lopatek na hřídeli oběžného kola, které v blízkosti odbočného potrubí v plášti čerpadla v kapalině periodicky vytvářejí pulsující cyklické kmity, obr. 6 provedení odstředivého čerpadla podle obr. 3 se zamlžovacím zařízením uspořádaným v odvzdušňovacím plášti, obr. 7 detail odvzdušňovacíhn pláště z obr. 2 a 3 se zamlžovacím zařízením uspořádaným v odděleném rozstřikovacím prostoru, obr. 8 zamlžovací zařízení provedené jako rozdělovač kapaliny sestavený z trubiček, schematický čelní pohled, obr. 9 půdorysný pohled na potrubí ve tvaru písmene U pro rozdělovač kapaliny, tato součást může nahradit trubičky podle obr. 8, obr. 10 další provedení rozdělovače kapaliny, který je zde proveden jako diskový plášť s příčnými výřezy na obvodu, schematické znázornění, obr. 11 první provedení diskového pláště podle obr. 10 v čelním pohledu a částečně v řezu, obr. 12 diskový plášť z obr. 11 v bočním pohledu a částečně v řezu, obr. 13 druhé provedení diskového pláště podle obr. 10 v čelním pohledu a částečně v řezu a obr. 13 diskový plášť podle obr. 14 v bočním pohledu a částečně v řezu.

Hlavní odstředivé čerpadlo 1 prohání kapalinu uzavřenou oběhovou soustavou 2. Pomocné odstředivé čerpadlo 3 odsává sacím potrubím 4 od podtlakové strany lopatek 5 přicházející dílčí proud kapaliny a dopra vuje ho přes dále zařazený uklidňovací prostor 6 pro kapalinu, jehož výstupní potrubí 7 ústí do oběhové soustavy 2 před hlavním odstředivým čerpadlem 1. Výstupní potrubí 7 ústí do této oběhové soustavy 2 centrálně a rovnoběžně se směrem proudění, přičemž ústí 8 výstupního* potrubí 7 vytváří zúžený profil 9 oběhové soustavy 2 přibližně ve tvaru Venturiho trysky. Před hlavním odstředivým čerpadlem 1 je uspořádán spirálovitý plech 10, který proudící kapalině vnucuje spirálovou rotaci, v důsledku které se bublinky plynu obsažené v kapalině shromažďují ve středu proudu kapaliny.

Hlavní odstředivé čerpadlo 1 sestává podle obr. 2 z pláště 11 motoru, ke kterému je na jedné straně přírubou připojen plášť 12 čerpadla a na druhé straně rovněž přírubou připojen odvzdušňovači plášť 13.

Lopatky 5 oběžného kola 14 hlavního odstředivého čerpadla 1, které mají výtlačnou a sací stranu, vytvářejí při otáčení oběžného kola 14 v přívodním nátrubku 15 podtlak, v důsledku čehož je do pláště čerpadla 12 nasávána kapalina.

Oběžné kolo 14 je opatřeno axiálně orientovanou sací trubkou 16 s čelním otvorem 17 pro přívod kapaliny a na vnitřní stěně nese radiálně směrem dovnitř směřující lopatky 18, které mají rovněž výtlačnou sací stranu.

Bubliny plynů, které se nacházejí v pro-udu kapaliny a vznikají na lopatkách čerpadla, se spontánně shromažďují v centrální oblasti poblíž o-sy oběžného kola 14 a dostávají se odtud centrálním otvorem 19 obožného kola 14 do středového otvoru 20 dutého hnacího hřídele 21, který na zadní straně pláště 11 motoru nese oběžné kolo 22 pomocného odstředivého čerpadla 3 usporádaného v odvzdušňovacím plášti 13. К oběžnému kolu 22 se centrálním středovým otvorem 20 přivádí proud kapaliny odsátý z hlavního odstředivého čerpadla 1, tento proud kapaliny je lopatkami vrhán radiálně směrem ven, přičemž na sací straně lopatek čerpadla vznikají další mikrobubliny. Průměr D2 oběžného kola 22 je větší než průměr Di oběžného kola 14, takže v centrální oblasti sací trubky hlavního odstředivého čerpadla Di vzniká dostatečně vysoiký podtlak.

Radiální výtlačný prostor 23 pomocného odstředivého čerpadla 3 je prostřednictvím spojovacího otvoru 24 propojen se vstupem uklidňoivačího prostoru 6 známého například z německého zveřejňovacího patentového spisu č. 32 08 998, ve kterém se nachází plynový prostor 25. V klidu je kapalina udržována známými spirálovitě uspořádanými dráty 26.

Dílčí proud kapaliny dopravovaný pomocným odstředivým čerpadlem 3 opouští uklidňovací prostor 6 spodním otvorem 27 a vrtáním 28 vedoucím vnitrně z odvzdušňovacího pláště skrze plášť motoru do hlavního odstředivého čerpadla 1. Odtud se dílčí proud kapaliny' ústím 29 dostává do hlavního proudu kapaliny před hlavním odstředivým čerpadlem. Hlavní proud kapaliny je v oblasti ústí 29 pomocí spirálovitého plechu uváděn v rychlou spirálovou rotaci.

Tímto způsobem vzniká v celém čerpadle zvláštní okruh pro kapalinu, ve kterém se na sacích stranách hlavního a pomocného odstředivého čerpadla uvolňují mikrobubliny, které se v uklidňováním prostoru 6 oddělují od kapaliny a poté jsou znova zaváděny do centrální oblasti sací trubice 16 hlavního odstředivého čerpadla 1.

Bubliny plynu, které v uklidňovacím prostoru β vystoupí do jeho plynového, prostoru 25, jsou odtud pomocí automaticky pracujícího vypouštěcího ventilu 30 vypouštěny do atmosféry.

V průběhu spouštění zařízení mohou větší bubliny plynu vstupující do přívodního nátrubku 15 hlavního odstředivého čerpadla přijít i do pomocného odstředivého, čerpadla 3, kde nepříznivě ovlivní jeho činnost. Z tohoto· důvodu je výtlačný prostor 23 pomocného odstředivého čerpadla 3 horním spojovacím otvorem 31 spojen s plynovým prostorem 25 uklidňovacího prostoru 6. Průchozí průřez horního spojovacího otvoru 31 se reguluje nastavovacím šroubem 32.

Poté co se z pomocného odstředivého čerpadla 3 odvede větší množství plynu, zmenší se průřez horního spojovacího otvoru 31 do té míry, aby zbyl jen velmi malý otvor pro případný pozdější únik plynu. Plech 33 zahnutý do tvaru písmene U chrání jako, odháněč kapek vypouštěcí ventil 36, především před znečištěním.

Nastavovací šroub 32 lze tedy nastavit tak, že mezi výtlačným prostorem 23 a plynovým prostorem 25 zůstane jen poměrně malý neměnný otvor, takže velké plynové bubliny mohou rychle projít. Horním spojovacím otvorem 31 obvykle průběžně protéká voda obsahující plyn a odkapává na plech 33. Tato směs vody s mikrobublinami pak skapává do zcela klidné zóny. Mikrobubliny proniklé tímto způsobem do plynového prostoru ,25 lze tedy stejným způsobem odvést vypouštčcím ventilem 30, tedy stejně jako bubliny, které do plynového prostoru 25 přišly spojovacím otvorem 24. Přístup к centrálnímu otvoru 19 a středovému o-tvoru 20 oběžného kola 14 je umožněn revizním otvorem 34 chráněným například gumovou membránou, což umožňuje například čištění.

Hlavní odstředivé čerpadlo 1 znázorněné na obr. 3 odpovídá svou konstrukcí a činností již popsaným provedením, oproti kterým se liší způsobem odebírání dílčího proudu, přičemž zejména к získávání dalších mikrobublin není třeba žádné pomocné odstředivé čerpadlo. Oběžné kolo 14 otáčející se v plášti 12 čerpadla je opatřeno hlavními lopatkami 5 a na sací trubici 16 tohoto oběžného kola 14 jsou uspořádány další po mocné lopatky 35. К těmto pomocným lopatkám 35 je v plášti čerpadla vymezujícím výtlačnou komoru 36 přiřazeno boční potrubí 37, které přívodním potrubím 38 pokračuje až к čelnímu otvoru 17 sací trubice 16 a končí před komorou provedenou jako Venturiho tryska 39 se vstřikovací tryskou 42.

Při otáčení oběžného kola 14 ženou pomocné lopatky 35 injektovaný proud kapaliny nacházející se pod přetlakem ve výtlačné komoře 36 do bočního potrubí 37. Kapalina proudí vysokou rychlostí bočním potrubím 37 a přívodní trubkou 38 a při výstupu ze vstřikovací trysky 42 a vstupu do Venturiho trysky 39 má injekční účinek, takže směs vody se vzduchem je strhávána ze sací trubice 16 a vháněna do Venturiho trysky 39. Odtud kapalina prochází středovým otvorem 20 dutého hnacího hřídele 21 až do výtlačného kanálu 23 uspořádaného v odvzdušňovacím plášti 13 na zadní straně pláště 11 motoru. Výtlačný prostor ,23 je spojovacím otvorem 34 propojen se vstupem ukHdňovacího prostoru 6.

Protože za Venturiho tryskou 39 kromě vysoké teploty dílčího proudu působí také určitý podtlak, nepřecházejí bubliny uvolněné ve Venturiho trysce 39 již do roztoku, pokud jsou zachyceny v plynovém prostoru 25 uklidňovacího prostoru 6, a jsou hned prostřednictvím spodního otvoru 27 a vrtání 2$ vedoucího, z odvzdušňovacího pláště skrze plášť 11 motoru do pláště 12 čerpadla vedeny do přívodního nátrubku 15 a tím zpět do uzavřené oběhové soustavy 2.

PlášÉ 12 čerpadla znázorněný na obr. 4 představuje technicky upravený odlitek pláště. Boční potrubí 37 zde lze provést jako vodorovný otvor, který ve stěně pláště 12 probíhá rovnoběžně nad osou oběžného kola

14. Přívodní trubka 38 je v tomto případě zahnuta do pravého úhlu a vede injektovaný proud od shora nejdříve skrze svislý úsek trubky a poté po ohybu vodorovným úsekem až к Venturiho trysce 39. Přívodní trubka 38 zahnutá do pravého úhlu může být s bočním potrubím 37 spojena tak, že svislý úsek zasahuje ze spodu středově do přívodního nátrubku 1S. Přívodní trubka 38 jen částečně kříží proud vody v přívodním nátrubku

15. Volné mikrobubliny soustředěné v sací trubici 16 se mohou ukládat kolem přívodní trubky 38, jsou unášeny kapalinou vystupující s vysokou rychlostí ze vstřikovací trysky 42 a jsou injektovány do Venturiho trysky 39.

Na obr. 5 je znázorněna řada pomocných lopatek 35 pohybujících se při otáčení otáčení oběžného kola kolem bočního potrubí 37. Pod pomocnými lopatkami 35 obíhajícími ve směru šipky 43 vzniká postupně stoupající tlak, který opět klesá při vstupu injektovaného proudu hnaného pomocnými lopatkami 35 do; bočního potrubí 37. Injektovaný proud potom proudí vysokou rychlostí bočním potrubím 37 a přívodním potru bím 3δ a následně vystupuje vysokou rychlostí ze vstřikovací trysky 42, která zde není znázorněna. Frekvence tímto způsobem vyvolávaných kmitů závisí kromě na otáčkách motoru čerpadla také na počtu pomocných lopatek 35. Zamlžovací zařízení 44 znázorněné spolu s hlavním odstředivým čerpadlem 1 podle obr. 3 na obr. 6 obsahuje rozdělovač 45 kapaliny, který podle obr. 8 sestává ze řady trubiček 46 rozložených po obvodu hnacího hřídele .29, místo kterých mohou být podle obr. 9 použity potrubí 47 ve tvaru písmene U, popřípadě lze také použít diskový plášť 48 s příčnými výřezy 49 v plášti 50, který je znázorněn na obr. 10.

Dutina, popřípadě středový otvor 20 v hnacím hřídeli 21 je prostřednictvím otvoru 51 propojen s rozdělovačem 45 kapaliny, takže při otáčení hnacího hřídele 21 je kapalina ze středového otvoru 20 odstředivou silou vháněna do rozdělovače 45 kapaliny. Zatímco v případě rozdělovače 45 kapaliny provedeného z trubiček 46 vystupuje po kap kách. vytvářejí jak příčné výřezy 49 diskového pláště 48, který může být popřípadě tvořen také uzavřeným oběžným kolem, tak i potrubí 47 ve tvaru písmene U tenký kapalinový film. Potrubí 47 mají za tím účelem rozšířené, popřípadě zploštělé konce 52.

V radiální rovině kolem rozdělovače 45 kapaliny jsou se vzájemnými odstupy uspořádány nehybné rozstřikovací plechy 54 upevněné na zadní stěně 53 pláště 11 motoru. Kapalina vystupující vysokou rychlostí z rotujícího rozdělovače 45 kapaliny naráží v rychlém sledu na rozstřikovací plechy 54 uspořádané v těsné blízkosti rozdělovače 45 kapaliny a je těmito rozstřikóvacími plechy 54 převáděna na mlhovinu, přičemž dochází к rozbití mikrobublin, které byly předtím v kapalině obsaženy.

•Diskový plášť 48 znázorněný na obr. 11 a 12 je nábojem 61 nasazen na konci hnacího· hřídele. Kapalina procházející ve směru šipky 62 dutým hnacím hřídelem do. dutiny diskové pláště 48 se při otáčení diskového pláště 48 ve směru šipky 64 radiálně rozstřikuje ve směru šipek 63 a přichází do příčných výřezů 49 rozložených v plášti 50. Při vstupu do příčných výřezů 49 dochází к náhlému urychlení vody, které vyvolá velký podtlak a krátkodobý var vody, v důsledku čehož vznikne množství mikrobublinek. Voda se uvolňuje směrem zevnitř ven z příčných výřezů 49 rozšiřujících se v úhlu při-, bližně 15°, při vymrštění pak voda naráží na rozstřikovací plechy 54, které z této kapaliny udělají mlhu a uvolní mikrobubliny..

V případě diskového pláště 48 znázorněného na obr. 13 a 14 je zádní, tj. к čerpad lu přivrácená stěna 66 připevněna nehybně a je opatřena vodicími plechy 67, zatímco protilehlá stěna 68 rotuje s hnacím hřídelem 21. Vodicí plechy 67 zavádějí kapalinu ve směru šipek 69 do příčných výřezů 49, ve kterých dochází к velkému snížení tlaku vody, která jé tangenciálně urychlována ve srhěřu šipky 70.

Odvzdušňovací plášť znázorněný na obr. 6 obsahuje velký odplyňovací prostor 55 a ve srovnáhí s ním velmi malý vodní prostor 56. Odplyňovací prostor 55 musí mít výšku odpovídající nejméně průměru rozdělovače 45 kapaliny a kolem něj uspořádaných rozstřikovačích plechů 54. Hladina 57 vody je udržována na konstantní výši plovákem 58, který je pákami spojen s jinak známým vypouštěcím ventilem 30. Plynné složky vzniklé kapalinové mlhoviny jsou automaticky pracujícím vypouštěcím ventilem 30 vypouštěny do atmosféry.

Kapalné složky padají naproti tomu dolů a shromažďují se ve vodním prostoru 56. Nenasycená voda, tj. voda zbavená plynů -a způsobilá absorbovat v oběhové soustavě případný proniklý plyn a plynové polštáře proudí spodním otvorem 60 odvzdušňovacího pláště do výpustního potrubí vedoucího z odvzdušňovacího pláště pláštěm 11 motoru do pláště čerpadla. Odtud prochází proud kapaliny vrtáním 29 do hlavního proudu kapaliny před hlavním odstředivým čerpadlem 1, který Je v oblastí ústí 29 spirálovitým plechem 10 uváděn v rychlou spirálovou rotaci.

Z tohoto proudu se odebírá dílčí proud, který se vede odbočným potrubím.

V provedení podle obr. 7 je odvzdušňovací plášť 13 oddělen mezistěnou 71 od rozstřikovacího prostoru 72, ve kterém se nachází zamlžovací zařízení 44. Toto zamlžovací zařízení 44 sestává z rotujícího disku na hlavním hřídeli 21 s obíhajícími a příčnými výřezy 49 opatřenými vnějším věncem 74. Vnější věnec 74 probíhá směrem к odvzdušňovacímu plášti a končí před nehybným diskem 75, přičemž disky 73, 75 a věncem 74 je vytvořena dutina 78 pro kapalinu přitékající středovým otvorem 20 hnacího hřídele 21. Rozstřikovací plechy 54 jsou uspořádány na nehybném disku 75 kolem věnce 74. Rozstřikovací prostor 72 je vyplněn kapalinovou mlhovinou, která průchodem 77 vstupuje do odvzdušňovacího pláště 13 a je přitom vedena vodicími plechy 78 odvzdušňovacího pláště 13. Odvzdušňovací plášť 13 v tomto případu odpovídá známému odlučovači vzduchu, který je znázorněn na obr. 2 a 3.

Claims (33)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob snižování obsahu plynu v kapalině, vyznačující se tím, že se kapalina dopravuje odstředivým čerpadlem, z hlavního proudu se odebírá dílčí množství kapaliny na podtlakové straně čerpadla a vede jako vedlejší proud uklidňovacím prostorem, kde se oddělují jemné plynové bubliny.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že dílčí proud kapaliny se do uklidňovacího prostoru odsává.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se dílčí proud urychluje v uklidňovacím prostoru vstřikováním.
4. 4. Způsob podle některého nebo více z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že kapalina proudí v uzavřené oběhové soustavě.
5. 5. 7,působ podle některého nebo více z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že dílčí proud kapaliny se před odstředivým čerpadlem zpětně zavádí do ostatní kapaliny.
6. 6. Způsob podle některého nebo více z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že hlavní a dílčí proud se před odstředivým čerpadlem uvádí ve spirálovou rotaci.
7. 7. Způsob podle některého nebo více z bodů 1 nebo 2 a 4 až 6, vyznačující se tím, že dílčí proud kapalíny se odsává ze středu oběžného kola odstředivého čerpadla.
8. 8. Způsob podle některého nebo více z bodů 1 nebo· 3 a 4 až 6, vyznačující se tím, že dílčí proud se vytváří injekčním proudem dopravovaným od vnějšího obvodu oběžného kola odstředivého čerpadla bočním potrubím ke středu oběžného kola.
9. 9. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, vyznačující se tím, že sestává z odstředivého čerpadla (1) obsahujícího oběžné kolo (14) osazené lopatkami (5, 18), přívodní nátrubek (15) a výstupní nátrubek, dále ze sacího potrubí (4, 19, 20) pro dílčí proud kapaliny ústícího v oblasti osy oběžného kola a dále v sacím potrubí zařazeného uklidňovacího prostoru (6) pro kapalinu s vývodním potrubím (7, 27, 28) pro odplyněnou kapalinu.
10. 10. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, vyznačující se tím, že sestává z odstředivého čerpadla (1) obsahujícího oběžné kolo (14) osazené čerpacími lopatkami (5, 18) a pomocnými lopatkami (35), a přívodní nátrubek (15) a vývodní nátrubek, přičemž pomocné lopatky (35) jsou na oběžném kole (14) uspořádány radiálně směrem ven a jsou přiřazeny к bočnímu potrubí (37) v plášti (12) čerpadla, přičemž boční potrubí (37) je připojeno přes přívodní trubku (38) se vstřikovací tryskou (42) na komoru vytvořenou v hřídeli oběžného kola a provedenou jako Venturiho tryska (39), přičemž v sacím potrubí je dále zařazen uklidňovací prostor (6) pro kapalinu, opatřený vývodním potrubím (7, 27, 28) pro odplyněnou kapalinu.
11. 11. Zařízení podle bodů 9 nebo 10, vyzna- vynAlezu čující se tím, že vývodní potrubí (7, 27, 28) je zaústěno před odstředivým čerpadlem (1). .
12. 12. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 11, vyznačující se tím, že vývodní potrubí (7, 27, 28) ústí v zaškrceném úseku (9) potrubí.
13. 13. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 12, vyznačující se tím, že oběžné 1; .!o (14) je opatřeno sací trubicí (18).
14. 14. Zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že sací trubice (16) nese radiálně dovnitř směřující lopatky (18).
15. 15. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 a 11 až 14, vyznačující se tím, že v oblasti osy oběžného kola (14) ústí dutý hnací hřídel (21) tohoto oběžného kola (14).
16. 16. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 11 až 15, vyznačující se tím, že je opatřeno pomocným odstředivým čerpadlem (3) pro dílčí proud kapaliny, které je poháněno souose s oběžným kolem (Í4), přičemž oběžné kolo (22) pomocného odstředivého čerpadla (3) má větší průměr než oběžné kolo (14) odstředivého čerpadla (1).
17. 17. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 11 až 16, vyznačující se tím, že pomocné odstředivé čerpadlo (3) pro dílčí proud kapaliny je opatřeno spojovacím otvorem (24) do vstupní oblasti uklidňovacího prostoru (6) pro kapalinu.
18. 18. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 a 11 až 17, vyznačující se tím, že pomocné odstředivé čerpadlo (3) je horním spojovacím otvorem (31) propojeno· s plynovým prostorem (25) uklidňovacího prostoru (6) pro kapalinu.
19. 19. Zařízení podle bodu 18, vyznačující se tím, že v uklidňovacím prostoru (6) pro kapalinu je pod spojovacím otvorem (31) uspořádán odstraňovač (33) kapek.
20. 20. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že spojovací otvor (24) je napojen do vstupní oblasti uklidňovacího prostoru (6) pro kapalinu.
21. 21. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 20, vyznačující se tím, že před odstředivým čerpadlem (1) je instalováno zařízení (10) pro spirálové roztočení kapaliny.
22. 22. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 21, vyznačující se tím, že na sací straně pláště (12) odstředivého čerpadla (1) je souose s osou oběžného kola vytvořen revizní otvor (34).
23. 23. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že pomocné lopatky (35) jsou uspořádány šikmo.
24. 24. Zařízení podle některého nebo více z bodů 9 až 16 a 21 až 23, vyznačující se tím, že ve vzduchovém prostoru, popřípadě odplyňovací zóně (55) odvzdušňovacího pláš20

    259В80 tě (13) je uspořádáno zamlžovací zařízení (44), které sestává z rozdělovače (45) kapaliny uspořádaného na dutém hnacím hřídeli (21) odstředivého čerpadla (1) zasahujícím do vzduchového prostoru (55), přičemž kolem rozdělovače (45) kapalíny jsou v. radiální rovině uspořádány rozstřikovací plechy (54). .
25. 25. Zařízení podle bodu 24, vyznačující se tím, že rozdělovač (45) kapaliny je otvory (51) propojen s dutinou, popřípadě středovým otvorem (20) hnacího hřídele (21).
26. 26. Zařízení podle bodů 24 nebo 25, vyznačující se tím, že rozdělovač (45) kapaliny sestává z trubiček (46) rozložených po obvodu na čele uzavřeného hnacího hřídele (21).
27. 27. Zařízení podle bodů 24 nebo 25, vyznačující se tím, že rozdělovač (35) kapaliny sestává z trubiček (47) tvaru písmene U rozložených po obvodu na čele uzavřeného hnacího hřídele (21), které jsou v místě výstupu kapaliny opatřeny rozšířenými nebo zploštělými konci (52).
28. 28. Zařízení podle bodů 24 nebo 25, vyznačující se tím, že rozdělovač (45) kapali ny je tvořen diskovým pláštěm (48) s příčnými výřezy (49) v obvodovém plášti (50).
29. 29. Zařízení podle bodu 28, vyznačující se tím, že výřezy (49) se směrem zevnitř ven rozšiřují.
30. 30. Zařízení podle bodů 28 nebo 29, vyznačující se tím, že diskový plášť (48) sestává z nehybné stěny (66), na které jsou uspořádány vodicí plechy (67).
31. 31. Zařízení podle některého nebo více z bodů 14 až 30, vyznačující se tím, že odplyňovací plášť (13) s plovákem regulovaným vodním prostorem (56) je umístěn pod rozdělovačem (45) kapaliny.
32. 32. Zařízení podle některého nebo více z bodů 24 až 31, vyznačující se tím, že zamlžovací zařízení (44) je uspořádáno v rozstřikovacím prostoru (72) odděleném od odvzdušňovacího pláště (13) mezistěnou (71) a rozstřikovací prostor (72) je průchodem (77) v mezistěně (71) propojen s vodní zónou (56, 6) odvzdušňovacího pláště (13).
33. 33. Zařízení podle bodu 32, vyznačující se tím, že ve vodní zóně jsou s odstupem od průchodu (77) uspořádány vodicí plechy (78) .