CS259508B2 - Device for television luminance and chrominance signals' separation - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro- oddělení televizních jasových a barvonosných signálů pro následné zpracování videoinformace.

Obrazový detektor televizního přijímače dává úplný obrazový signál v základním pásmu. Pro vyvinutí signálu nutných к vytvoření obrazu na televizní obrazovce je nutné oddělit složky jasového a barvonosného signálu úplného signálu. Jasový a barvonosný signál jsou odděleně zpracovávány, pak jsou znovu spojeny pro vytvoření obvyklých signálů červené, zelené .a modré barvy ipro obrazovku. Jasový a barvonosný signál mohou být zvláště odděleny použitím pásmových nebo dolních propustí nebo mohou být výhodněji odděleny s větší přesností hřebenovým filtrem. Hřebenový filtr využívá toho, že informace jasového a barvonosného signálu jsou ve standardním NTSC barevného signálu proloženy pro oddělení dvou informačních složek signálu od plného videopásma. Navíc popsaný hřebenový filtr zahrnuje zařízení pro zesílení reprodukce vertikálního detailu složky jasové informace.

Techniky oddělené jasového a luminiscenčního signálu hřebenovým filtrem jsou s výhodou používány v systému hřebenového filtru tak, že videoisignál je zpožděn použitím zpožďovacího vedení kapacitně připojeného zařízení integrovaného obvodu pro oddělení prokládaných jasových a chrominačních signálů komplementárním způsobem na dvou výstupních svorkách integrovaného obvodu. Nicméně dříve, než mohou být signály zpracovány pro reprodukci barevného signálu, je nutná filtrace hřebenových výstupních signálů. Zejména hřebenovým filtrem zpracovaný barvonosný signál musí být filtrován pásmovou propustí nebo horní propustí uspořádanými tak, aby propustily složky barvonosného signálu a zadržely kmitočty vně pásma barvonosného signálu. Pásmová propust je přitom sestavena z diskrétních obvodových prvků umístěných vně integrovaného obvodu a dává barvonosný signál prošlý pásmovou propustí pro procesor barvonosného signálu.

Jasový signál je také filtrován vnější dolní propustí. Signál na výstupní svorce chrominance je filtrován vnější dolní propustí pro obnovení informace vertikálního detailu jasu umístěné v nízkofrekvenční části výstupu hřebenovým filtrem zpracovaného barvonosného signálu, to jest mezi 0 až asi 1,5 MHz. Filtrovaný jasový signál a informace o vertikálním detailu jsou pak zkombinovány pro vytvoření obnoveného jasového signálu pro následné zpracování signálu.

Pro eliminaci početných filtračních složek, o kterých byla řeč výše, je žádoucí zajistit filtrování dvou signálů pásmovou a dolní propustí na čipu integrovaného obvodu hřebenového filtru. Je také žádoucí obnovit vysokofrekvenční horizontální detailní informaci na jasovém signálu, která je nežádoucím způsobem smazána dolní propustí jasu. Navíc je žádoucí umožnit uživateli nastavit množství horizontálního a vertikálního detailu obsažené v jasovém signálu prostřednictvím použití společného řízení zahrnování.

Použije-li se v televizním přijímači systém hřebenového filtrování, je třeba uvážit, že u barvonosné informace bude docházet ke značným zpožděním způsobeným filtrováním prováděným v procesoru barvonosného signálu. Tato zpoždění barvonosného signálu jsou obvykle vyrovnána zpožďovací linkou ve dráze jasového signálu, takže zpracovaný jasový barvonosný signál jsou ve správně časovaném vztahu v okamžiku, kdy se slučují pro vytvoření barevných signálů pro obrazovku. Odtud je dále žádoucí zajistit prostředky pro kompenzaci časování barvonosného signálu v systému hřebenové filtrace pro eliminování veškerého nebo většiny požadovaného přizpůsobení zpoždění jasového signálu v televizním systému.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny a stanovené cíle jsou dosaženy u zařízení pro oddělení televizních jasových a barvonosných signálů podle vynálezu, jehož podstatou je, že zpožďovací vedení se vstupem pro příjem signálů obrazové informace a obsahující sériově spojené stupně přenosu signálu, přes něž jsou signály obrazové informace postupně přenášeny, sestává z první a druhé skupiny výstupních odboček, jejichž výstupní signály vykazují rozdílné zpoždění vůči vstupním obrazovým signálům, výstupní odbočky u první skupiny výstupních odboček jsou připojeny přes první obvody pro vyvážení a kombinování signálu к prvnímu diferenciálnímu obvodu, výstupní odbočky u druhé skupiny výstupních odboček jsou připojeny přes druhé obvody pro vyvážení a kombinování signálu к druhému diferenciálnímu obvodu, přičemž výstupy prvního a druhého diferenciálního obvodu jsou připojeny к rozdílovému kombinačnímu obvodu.

Zařízení podle vynálezu má výhodu, že není nutné následné filtrování předtím, než jsou signály dále zpracovány. Pásmově omezené signály mohou být také kombinovány tak, aby vytvořily uživatelem nastavitelný §ignál řízení zahrocování pro kanál jasové informace. Výsledný barvonosný signál časově předchází jasový signál a tím dochází ke kompenzaci zpoždění barvonosného signálu v průběhu zpracovávání barevné informace. Takto se lze vyhnout nutnosti řízení mohutné zpožďovací linky jasu. Hřebenově filtrované a pásmově omezené jasové a barvonosné signály vytvářené v souladu s vynálezem mohou být vytvářeny obvody sestavenými do jediného integrovaného' obvodu bez použití vnějších filtračních obvodových prvků.

Příkladné provedení zařízení pro odděle259508

................. 5 ní televizních jasových a barvonosných signálů podle vynálezu je zobrazen na výkresech, na nichž znázorňuje obr. la ve formě blokového' schématu uspořádání hřebenového filtru se zpožděním jednoho horizontálního řádku podle dosavadního stavu techniky, obr. lb a lc tvary signálů znázorňujících charakteristiky odezvy hřebenového filtru z obr. la, 2a ve formě blokového schématu uspořádání hřebenového filtru se zpožděním dvou horizontálních řádek podle dosavadního stavu techniky, obr. 2d a 2c tvary signálů znázorňujících charakteristiky odezvy hřebenového filtru z obr. 2a, obr. 3 částečně ve formě blokového schématu a částečně ve formě schématu zapojení systém pro filtrování hřebenově filtrovaného jasového a barvonosného signálu pro vytvoření zahrocovacích signálů jasu podle principů vynálezu, obr. 4 a 5 příčné filtry typů používaných v systému oddělování signálů z obr. 3, 6, 7 a 9, obr. 6 částečně ve formě blokového schématu a částečně ve formě schématu zapojení systém filtračních a zahrocovacích signálů používající příčných filtrů podle principů vynálezu, obr. 7 částečně ve formě elektrického zapojení a částečně ve formě blokového schématu systém oddělení signálů konstruovaný podle principů vynálezu za použití hřebenového filtru se zpožděním jednoho horizontálního řádku, obr. 8 tvary signálů vysvětlující činnost systému z obr. 7, obr. 9 částečně formou blokového schématu a částečně formou schématu zapojení systém oddělení signálů vytvořený v souladu s principy vynálezu za použití hřebenového filtru se zpožděním dvou horizontálních řádek a obr. 10 tvary signálů vysvětlujících činnost systému z obr. 9.

Na obr. la je znázorněn typický oddělovací obvod signálu s hřebenovým filtrem se zpožděním jednoho horizontálního řádu. Videosignál se přivede na první vstupní svorku 10, odkud se přivádí na vstup první zpožďovací linky 12 se zpožděním jednoho horizontálního řádku, na vstup signálu kombinujícího třetího součtového obvodu 14a a na první vstup signál kombinujícího prvníhO' rozdílového obvodu 16. Výstup první zpožďovací linky 12 se zpožděním jednoho horizontálního řádku je připojen ke druhým vstupům třetího součtového obvodu 14 a prvního rozdílového obvodu 16. Na výstupu třetího součtového obvodu 14 se vytváří hřebenově filtrovaný jasový signál a na výstupu prvního rozdílového obvodu 16 se vytváří hřebenově filtrovaný chrominanční signál. První rozdílový obvod 16 může být vytvořen tímtéž způsobem jako třetí součtový obvod 14 s invertorem použitým na jednom vstupu pro invertování jednoho ze vstupních signálů.

Výstupy třetího součtového obvodu 14 a prvního rozdělového obvodu 16 vykazují charakteristiky odezvy, jak je znázorněno na obr. lb a lc. Obr. lb znázorňuje odezvu jasového výstupu, která je charakterizována sérií opakujících se křivek odezvy s body maximálního zeslabování oddělenými inverzní doby zpoždění, kde zpoždění jednoho horizontálního řádku se rovná 15 734 Hz v barevném systému NTSC. Hřebenovým filtrem zpracovaná odezva jasu je znázorněná tak, že vykazuje bod nimimálního zeslabení při nulovém kmitočtu a poté opakující se špičky minimálního zeslabení .na inverzi doby zpoždění o jeden horizontální řádek. Proložené chrominanční signály se zrušují třetím součtovým obvodem 14 působením skutečnosti, že složky barvonosného signálu na vstupech třetího součtového obvodu 14 jsou v protifázi díky zpoždění o jeden horizontální řádek a fázovému posunu řádku barvonosného signálu.

Komplementárním způsobem rozdílová kombinace zpožděných a nezpožděných videosig.nálů v prvním rozdílovém obvodu 16 vytváří odezvu, která je znázorněna na obr. lc pro barvonosný výstup. Působením rozdílové kombinace signálů barvonosné signály, které jsou v protifázi na vstupech kombinačního obvodu, se navzájem sčítají ve výstupním signálu -a složky jasového signálu se navzájem ruší. Výsledek je opakovaná charakteristika odezvy s body maximálního zeslabení začínajícími na nulovém kmitočtu a oddělenými inverzí doby zpoždění o jeden horizontální řádek.

Obr. 2 znázorňuje principy oddělovacího obvodu signálu zpracovaného hřebenovým filtrem se zpožděním dvou horizontálních řádků. Videosignál je přiveden ke druhé vstupní svorce 18, která je připojena ke vstupu druhé zpožďovací linky 20 se zpožděním jednoho horizontálního řádku а к prvnímu vstupu kombinačního čtvrtého součtového obvodu 24. Výstup druhé zpožďovací linky 20, zpožďující o jeden horizontální řádek, je připojen ke vstupu třetího zpožďovací linky 22, zpožďující o jeden řádek ak prvním vstupům čtvrtého součtového obvodu 26 a druhého rozdílového obvodu 28. Výstup třetí zpožďovací linky 22, zpožďující o jeden horizontální řádek, je připojen ke druhému vstupu pátého součtového obvodu 24, jehož výstup je připojen ke druhým vstupům čtvrtého součtového obvodu 26 a druhého rozdílového obvodu 28.

Pátý součtový obvod 24 kombinuje videosignály, které jsou navzájem vůči sobě zpožděné o intervaly dvou horizontálních řádků. Tyto signály obsahují barvonosnou informaci ve fázové synchronizaci vzhledem ke zpoždění dvou horizontálních řádků. Kombinovaný signál vytvořený pátým součtovým obvodem 24 je součtově kombinován se signálem zpožděným o jeden horizontální řádek ve čtvrtém součtovém obvodu 26 za účelem vytvoření fázově posunuté sinusoidní odezvy na výstupu pátého součtového obvodu 26, jak je znázorněno na obr. 2b.

Proložené složky barvonosného signálu jsou tím na výstupu zeslabeny. Jako charakteristik-a odezvy na obr. Ib, fázové posunutá si•nusoidní charakteristika z obr. 2b dává minimální zeslabení na nulovém kmitočtu a opakované nulové signály oddělené inverzí doby zpoždění o jeden horizontální řádek.

Komplementárně druhý rozdílový obvod 28 způsobuje zesílení složek chrominace přiložených signálů a vysušení proložených složek jasového signálu. Výsledná charakteristika odezvy chrominance je znázorněna na obr. 2c. Charakteristika odezvy na obr. 2*c vykazuje fázově posunutý sinusoidní tvar s průchody nulou začínajícími na nulovém kmitočtu a objevujícími se dále v intervalech inverze doby zpoždění o jeden horizontální řádek. Sinusová charakteristika odezvy je výhodná, poněvadž dává širší oblast útlumu v sousedství nulových kmitočtů signálu, a proto větší zeslabení signálů, které mají být odstraněny.

Pro zajištění maximálního účinku při zpracovávání signálu hřebenovým filtrem signály přiložené к pátému součtovému obvodu 24 obvykle vykazují čtvrtinové amplitudy vzhledem к výstupním hřebenově filtrovaným signálům čtvrtého součtového obvodu 26 a druhého rozdílového obvodu 28. Jejich kombinace takto zajistí úroveň signálu o poloviční amplitudě. Výstupní signály druhé zpožďovací linky 20 budou podobně vykazovat poloviční amplitudy vzhledem к úrovním hřebenově filtrovaných výstupních signálů, což má za následek přivedení signálů o poloviční amplitudě na čtvrtý součtový obvod 26 a druhý rozdílový obvod 28. Vytvořené výstupní, hřebenově filtrované signály budou proto vykazovat nominálně jednotnou amplitudu s maximálním potlačením na kmitočtech nulové charakteristiky odezvy.

Obr. 3 znázorňuje uspořádání reagující na hřebenově filtrovaný jasový signál Y a barvonosný signál C, které zajišťují pásmové omezení a nastavení zahrocení signálu, Uspořádání z obr. 3 může být s výhodou použito v souladu s principy vynálezu pro vytvoření pásmovou propustí prošlého a hřebenově filtrovaného barvonosného signálu a hřebenovým filtrem zpracovaného a zahroceného jasového signálu.

- Na obr. 3 hřebenově filtrovaný jasový signál Y se přivádí na třetí vstupní svorku 30 a barvonosný signál C se přivádí na čtvrtou vstupní svorku 32. Jasový signál Y se přivádí к prvnímu filtračnímu uspořádání 40, obsahujícímu první zpožďovací prvek 42, první dolní propust 44 a třetí rozdílový obvod 48. Zpoždění prvního zpoždění prvního zpožďovacího prvku 42 je zvoleno tak, aby se v podstatě rovnalo zpoždění, které způsobí přivedeným signálům první dolní propust 44. Vstupy prvního zpožďovacího prvku 42 a první dolní propusti 44 jsou připojeny к třetí vstupní svorce 30 a jejich výstupy jsou připojeny ke vstupům třetího rozdílového obvodu 46. Poněvadž třetí rozdílový obvod 46 odečítá první dolní propustí 44 filtrovaný signál od signálu širokopásmového, bude na výstupu vykazovat charakteristiku horní propusti. Výstup třetího rozdílového obvodu 46 je připojen přes první potenciometr 64 к prvnímu vstupu šestého součtového obvodu 36. Výstup prvního zpožďovacího prvku 42 je také připojen ke vstupu sedmého součtového obvodu 34.

Barvonosný signál C na čtvrté vstupní svorce 32 se přivádí ke vstupu druhého filtračního uspořádání 50, obsahujícím druhou dolní propust 52, druhý zpožďovací prvek 54 a čtvrtý rozdílový obvod 56. Zpoždění druhého zpožďovacího prvku 54 je zvoleno tak, aby se v podstatě rovnalo zpoždění, které způsobí připojeným signálům druhá dolní propust 52. Vstupy druhého zpožďovacího prvku 54 a druhá dolní propust 52 jsou připojeny ke čtvrté vstupní svorce 32 a jejich výstupy jsou připojeny ke vstupům čtvrtého rozdílového obvodu 56. Jako třetí rozdílový obvod 46 bude čtvrtý rozdílový obvod 56 na svém výstupu vykazovat charakteristiku horní propusti. Výstup druhé dolní propusti 52 je připojen přes druhý potenciometr 60 na druhý vstup sedmého součtového obvodu 34 a přes třetí potenciometr 62 na druhý vstup šestého součtového obvodu 36.

Kombinované signály na výstupu sedmého součtového obvodu 34 se přikládají na první vstup osmého součtového obvodu 38. Kombinované signály na výstupu šestého součtového obvodu 36 se přivádějí na druhý vstup osmého součtového obvodu 38 přes čtvrtý potenciometr 66 řízení zahrocování. Hřebenově filtrovaný a obnovený jasový signál se objevuje na výstupu osmého součtového obvodu 38 a horní propustí a hřebenově filtrovaný barvonosný signál se objevuje na výstupu třetího rozdělovacího obvodu 56.

Nízkofrekvenční jasová informace, o které se hovoří jako o informaci o vertikálním detailu, je obsažena v nízkofrekvenční části hřebenově filtrované charakteristiky odezvy chrominance. Tato informace o vertikálním detailu se objevuje na výstupu druhé dolní propusti 52 a odečítá se od širokopásmového barvonosného signálu čtvrtým rozdílovým obvodem 56 za účelem vytvoření signálu horní propusti, který obsahuje požadovanou hřebenově filtrovanou barvonosnou informaci barvonosné pásmové propusti. Informace V. o vertikálním detailu na obr. 3 se vkládá do hřebenově filtrovaného jasového signálu na výstupu druhého zpožďovacího prvku 42 sedmým součtovým obvodem 34 pro vytvoření jasového signálu, ve kterém byla obnovena informace o vertikálním detailu. Vysokofrekvenční hřebenově filtrovaná informace Y_fI o jasu na výstupu třetího rozdílového obvodu 46 dává horizontální detail v reprodukovaném obrazu a přidává se к informaci o vertikálním detailu třetím rozdílovým obvodem 36. Výsledný kombinovaný signál obsahuje jak informaci o horizontálním, tak vertikálním detailu a je přidáván к obnovenému jasovému signálu osmým součtovým obvodem 33 v intenzitě, která závisí na nastavení čtvrtého· potenciometru 66. Jasový signál na výstupu osmého součtového obvodu 38 tudíž obsahuje obnovený jasový signál se zahrocovací informací přidanou tak, aby dal reprodukovaný obraz s požadovaným množstvím jak vertikálního, tak horizontálního detailu. Druhý, třetí a první potenciometr 60, 62 a 64 určují množství detailu zahrnutého v obnoveném jasovém signálu a zahrocovacím signálu.

První a druhé uspořádání filtrační 40 a 50 může být s výhodou vytvořeno tak, že jak je znázorněno příčným uspořádáním filtru na obr. 4. Videosignál se přivádí к páté vstupní svorce 71, která je připojena ke vstupu čtvrté zpožďovací linky 70. Čtvrtá zpožďovací linka 70 má několik prvních výstupních odboček 72. Z nich první střední výstupní odbočka 73 je připojena za účelem přivádění širokopásmového výstupního signálu na pátý rozdílový obvod 70.

První obvod 74 váhové funkce W je spojen do' série s každou první výstupní odbočkou 72. Každý první obvod 74 váhové funkce upravuje výstupní signál příslušné první výstupní odbočky 72 předem určeným způsobeni, přičemž velikost úpravy se může měnit od jedné první výstupní odbočky 72 ke druhé. Obvykle každý signál první výstupní odbočky 72 je násoben zlomkovou konstantou hodnoty váhové funkce W za účelem vytvoření váhového signálu.

Váhové signály se sčítají devátým součtovým obvodem 76, který vykazuje filtrační charakteristiku dolní propusti na svém výstupu. Výběr počtu odboček, rozmístění odboček a hodnoty váhové funkce určují charakteristiku dolnopropustního příčného filtru. jako je jeho mezní kmitočet a podobně. Pátý rozdílový obvod 78 odečítá signál z dolní propusti od širokopásmového signálu pro odvození horní propusti filtrovaného signálu na svém výstupu. První střední výstupní odbočka 73 je zvolena tak, aby zajišťovala širokopásmový signál, poněvadž signály na umístění této odbočky vykazují střední zpoždění vzhledem к sečteným výstupním odbočkám.

Podobným způsobem může být uspořádání příčného filtru z obr. 5 použito zajištění charakteristiky pásmového filtru. Videosignály se přikládají к šesté vstupní svorce 81, která je připojena ke vstupu odbočkami opatřené páté zpožďovací linky 80. Druhé výstupní odbočky 82 jsou připojeny к druhým obvodům 84 váhové funkce pro vytvoření zatěžovacích odbočkových signálů, jak je tomu v případě uspořádání na obr. 4. Každý druhý váhový signál se kombinuje a kombinované signály se potom diferenciálně kombinují třetím diferenciálním obvodem 36. Třetí diferenciální obvod 86 vykazuje na svém výstupu pásmovou charakteristiku, jejíž specifické vlastnosti jsou určeny zvoleným počtem odboček, roztečí odboček, to jest časovým zpožděním mezi odbočkami a hodnotami váhových funkcí W.

Na obr. 6 jsou použity principy uspořádání filtrů z obr. 4 a 5 podle principů uspořádání podle obr. 4 pro vytvoření hřebenově filtrovaného obnoveného a zahroceného jasového signálu a pásmovou propustí prošlého barvonosného signálu. Vztahové značky použité na obr. 3, 4 a 5 byly zachovány pro určení podobných prvků na obr. 6. Na obr. 6 byly vynechány obvody váhové funkce z odboček čtvrté zpožďovací linky 70 pro zjednodušení výkresu a je třeba rozumět tomu, že odbočkové signály jsou vhodně váženy dříve, než jsou kombinovány v souladu s principy uspořádání na obr. 4 a 5.

Na obr. 6 hřebenově jasové a barvonosné signály se přivádějí na třetí a čtvrtou vstupní svorku 30 je připojena ke vstupu čtvrté zpožďovací línky 70, které má první výstupní odbočky 72. Odbočkové výstupní signály ze čtvrté zpožďovací linky 70 se váží a sečítají devátým součtovým obvodem 76 pro vytvoření dolní propustí a hřebenově filtrovaného jasového signálu Y_L. Tento signál se odečítá od širokopásmového signálu vzatého ze středové odbočky čtvrté zpožďovací linky 70 pátým rozdílovým obvodem 78.

Druhý součtový obvod 76 bude proto dávat horní propustí a hřebenově filtrovaný signál Y_H, který obsahuje informaci o horizontálním detailu hřebenově filtrovaného jasového signálu Y, jako na obr. 3, informace o horizontálním detailu se přikládá na šestý součtový obvod 36.

Hřebenově filtrovaný barvonosný signál na čtvrté vstupní svorce 32 se přikládá na vstup šesté zpožďovací linky 88. Prvá řada druhých výstupních odboček 82 šesté zpožďovací linky 88 se váží a střídavě kombinuje na vstupech třetího diferenciálního obvodu 86. Třetí diferenciální obvod 86 bude proto na svém výstupu dávat hřebenově filtrovaný a pásmovou propustí prošlý barvonosný signál.

Šestá zpožďovací linka 88 má také druhou řadu tvořenou třetími výstupními odbočkami 72‘. Signály na nich se váží a sčítají desátým součtovým obvodem 76‘ za účelem vytváření dolní propustí a hřebenovým filtrem zpracovaného barvonosného signálu. Jak bylo vysvětleno' výše, při nízkých kmitočtech obsahuje hřebenově filtrovaný barvonosný signál informaci o vertikálním detailu jasového signálu. Informace o vertikálním detailu se přivádí na sedmý součtový obvod 34 za účelem vytváření plně obnoveného jasového signálu a na šestý součtový obvod 36 za účelem vytváření zahrocovacího signálu. Sedmý, šestý a osmý součto11 vý obvod 34, 36 a 38 a druhý, třetí, první a čtvrtý potenciometr 80, 62, 64 a 66 pracují tímtéž způsobem, jako odpovídajícím způsobem označené prvky na obr. 3.

Jestliže se požaduje barvonosný signál prošlý horní propustí, místo signálu prošlého pásmovou propustí, lze použít šestého rozdílového obvodu 78‘, znázorněného čárkovaně. Tento obvod odečítá dolní propustí prošlý barvonosný signál, obsahující informaci o vertikálním detailu, od širokopásmového signálu na střední z třetích výstupních odboček 72‘ za účelem vytváření horní propustí prošlého barvonosného signálu.

Na obr. 6 druhé výstupní odbočky 82, které jsou použity pro vytvoření pásmovou propustí prošlého barvonosného· signálu, jsou před třetími výstupními odbočkami 72‘, •které se používají pro obnovení informace o vertikálním detailu. Třetí výstupní odbočky 72‘ jsou časově sladěny s třetími výstupními odbočkami 72 čtvrté zpožďovací linky 70, takže složky signálu přiváděné к sedmému a šestému součtovému obvodu 34 a 36 jsou v podstatě fázově synchronizovány.

Poněvadž druhé výstupní odbočky 82 jsou před prvními a třetími výstupními odbočkami 72 a 72‘ s jasovým signálem, pásmovou propustí prošlý barvonosný signál, bude časově předcházet jasový signál na výstupu osmého součtového obvodu 38. Časový předstih barvonosného signálu je zajištěn pro vyrovnání zpoždění, které barvonosný signál nabude následným zpracováním pásmově omezených obvodů neznázorněného televizního přijímače dříve, než se zpracované jasové a barvonosné signály smíchají. Volbou druhých výstupních odboček 82, aby měly dostatečný časový předstih vzhledem к prvním a třetím výstupním odbočkám 72 a 72‘, je možné eliminovat potřebu obvyklého vedení pro zpoždění jasu v televizním přijímači.

Na obr. 7 je znázorněn oddělovací systém televizního signálu se zpožděním jednoho horizontálního řádku vytvořený podle vynálezu, kde jasový a barvonosný signál jsou filtrovány a oddělovány hřebenovým filtrováním a je zajištěna úplná korekce aperturového zkreslení, to· jest jak horizontálního, tak vertikálního zahrocení. S výjimkou pátého potenciometru 184 pro řízení zahrocení, celý systém může být s výhodou konstruován na jediném monolitickém čipu integrovaného obvodu.

Videosignál se přivádí na sedmou vstupní svorku 90, která je připojena ke vstupu zpožďovacího vedení 100. Zpožďovací vedení 100 může obsahovat nábojově vázané zařízení zpožďovací linky, v němž jsou vzorky videosignálu synchronizovány po sobě následujícími zařízeními zpožďovací linky. Je-li videosignál v číslicové formě, zpožďovací vedení 100 může obsazovat posuvný registr. Zpožďovací vedení 100 má délku, která určuje celkové zpoždění, které poněkud pře sáhuje čas jednoho horizontálního televizního řádku.

Zpožďovací vedení 100 je sestaveno z první, druhé a třetí hlavní sekce 102, 104 a 106. První a třetí hlavní sekce 102 a 106 obsahují počáteční a konečné stupně zpožďovacího vedení 100 a mají první, třetí, druhou a čtvrtou skupinu 108, 110, 112 a 114 výstupních odboček. Mezi první a třetí hlavní sekcí 102 a 106 je druhá sekce 104, která zajišťuje největší část zpoždění jednoho horizontálního řádku.

Výstupní odbočky druhé skupiny 112 výstupních odboček jsou zpožděny o jeden horizontální řádek vůči odpovídajícím výstupním odbočkám první skupiny 108 výstupních odboček. Podobně výstupní odbočky čtvrté skupiny 114 výstupních odboček jsou zpožděny o jeden horizontální řádek vůči odpovídajícím výstupním odbočkám třetí skupiny 110 výstupních odboček.

Výstupní odbočky první, třetí, druhé a čtvrté skupiny 108, 110, 112 a 114 výstupních odboček jsou připojeny jednotlivě к prvním, třetím, druhým a čtvrtým obvodům 120 pro vyvážení a kombinování signálu. Výstupy prvních obvodů 120 pro vyvážení a kombinování signálu jsou střídavě připojeny ke vstupům prvního diferenciálního obvodu 130, který diferenciálně kombinuje součtové signály pro vytvoření charakteristiky pásmového filtru na svém výstupu. Pásmovým filtrem prošlý signál na výstupu prvního diferenciálního obvodu 130 se přivádí na první vstup prvního rozdílového kombinačního' obvodu 140.

Podobně výstupy druhých obvodů 124 pro vyvážení a kombinování signálu jsou střídavě připojeny ke vstupům druhého diferenciálního obvodu 136, který na svém výstupu vykazuje charakteristiku pásmového filtru. Výstup druhého diferenciálního obvodu 136 je připojen ke druhému vstupu prvního rozdílového kombinačního obvodu 140. Výstupní odbočky třetí skupiny 110 výstupních odboček jsou zváženy a připojeny к druhému součtovému obvodu 134, který na svém výstupu vykazuje charakteristiku odezvy dolní propusti.

Výstup druhého součtového obvodu 134 je připojen к prvnímu vstupu sedmého a osmého rozdílového obvodu 137 a 160 -а к prvnímu vstupu prvního součtového obvodu 150. Čtvrtá výstupní odbočka 111 je střední odbočkou třetí skupiny 110 výstupních odboček a je připojena ke druhému vstupu sedmého rozdílového obvodu 137. Sedmý rozdílový obvod 137 odečítá dolní propustí prošlý signál na výstupu druhého součtového obvodu 134 od širokopásmového signálu na čtvrté výstupní odbočce 111 a proto vykazuje na svém výstupu charakteristiku horní propustí, přičemž jeho výstup je připojen к prvnímu vstupu jedenáctého součtového obvodu 152.

Výstupy z čtvrté skupiny 114 výstupních odboček se váží a přivádějí na první součtový obvod 132, který na svém výstupu vykazuje charakteristiku odezvy dolní propustí. Výstup prvního součtového obvodu 132 je připojen к druhým vstupům devátého a osmého, rozdílového obvodu 135 a 160 a ke druhému vstupu prvního součtového kombinačního obvodu 150. Pátá výstupní odbočka 115 je střední odbočka čtvrté skupiny 114 výstupních odboček a je připojena к prvnímu vstupu devátého rozdílového obvodu 135. Devátý rozdílový obvod 135 odečítá dolní propustí zpracovaný signál na výstupu prvního součtového obvodu 132 od širokopásmového signálu na páté výstupní odbočce 115, a proto na svém výstupu vykazuje charakteristiku horní propustí, přičemž jeho výstup je připojen ke druhému vstupu jedenáctého součtového obvodu 152.

Výstup jedenáctého součtového obvodu 152 je připojen к prvním vstupům dvanáctého a třináctého obvodu 154 a 162. Výstup prvního součtového obvodu 150 je připojen ke druhému vstupu dvanáctého součtového obvodu 154. Výstup osmého rozdílového obvodu 160 je připojen ke druhému vstupu třináctého součtového obvodu 162 a ke třetímu vstupu dvanáctého součtového obvodu 154. Výstup dvanáctého součtového obvodu 154 je připojen к prvnímu vstupu čtrnáctého součtového obvodu 156 a výstup třináctého součtového obvodu 162 je připojen přes pátý potenciometr 164 pro řízení zahrocování ke druhému vstupu čtrnáctého součtového obvodu 156.

Činnost uspořádání podle obr. 7 je znázorněna shodným odkazem na tvary signálu na obr. 8. Obr. 8a znázorňuje průměrné rozložení informace jasového a barvonosného signálu na videopásmu. Na obr. 8a je pouze průměrné rozložení signálu, skutečný obsah signálu se bude měnit jako funkce obsahu obrazu. Obr. 8a ilustrativně znázorňuje jasovou informací pevnými čárami se snižující se amplitudou od čáry 200, jak vzrůstá kmitočet. Proloženě mezi čárami jasové informace je nakreslena fázovaná barevná informace představovaná čárkovanými šipkami. Barevno informace vykazuje špičkové amplitudy 202 v sousedství kmitočtu 3.58 MHz pomocné nosné vlny sytosti barvy v systému barevné televize NTSC. V tomto případě se předpokládá, že videosignál charakteristiky z obr. 8a je přiložen na první vstupní svorce 90.

Obr. 8b znázorňuje první charakteristiku 204 odezvy pásmového filtru na výstupu prvního diferenciálního obvodu 130. Jako v případě uspořádání na obr. 5 a 6, tvar první charakteristiky 204 odezvy je určen počtem odboček použitých v uspořádání filtru, rozteče odboček a hodnot váhových funkcí. Typicky, použití pěti až patnácti odboček vytvoří požadované odezvy pro součtový a rozdílový obvod.

Obr. 8c znázorňuje podobnou druhou cha rakteristiku odezvy 206 pásmové propusti, která se objeví na výstupu druhého diferenciálního obvodu 136. Nicméně, poněvadž odbočky druhé skupiny 112 výstupních odboček mají časový posun o jeden horizontální řádek oproti odbočkám první skupiny 108 výstupních odboček, složky barvonosného signálu na obr. 8c jsou v protifázi vůči složkám chrominančního signálu na obr. 8b, jak je naznačeno* obrácením směru čárkovaných šipek. Když jsou signály na výstupech prvního a druhého diferenciálního obvodu 130 a 136 rozdílově kombinovány rozdílovým kombinačním obvodem 140, bude fáze ibarvonosných signálů na jednom výstupu prvního nebo druhého diferenciálního obvodu 130, 136 obrácena tak, že se složky barvonosného signálu budou kombinovat součtově.

Složky barvonosného signálu o amplitudě v podstatě stejné se zruší, což bude mít za následek hřebenově filtrovanou pásmovou propustí prošlou chrominanční odezvu 208 na výstupu prvního rozdílového kombinačního obvodu 140, jak je znázorněno na obrázku 8d.

Jedenáctý součtový obvod 152 kombinuje oba signály prošlé horní propustí přicházející z devátého a sedmého kombinačního obvodu 135 a 137. Poněvadž tyto signály jsou od sebe časově vzdálené o jeden horizontální řádek, jejich součtová kombinace vytvoří zrušení fázově protilehlých složek barvonosného signálu a zesílení proložených složek jasového signálu. Jedenáctý součtový obvod 152 bude proto vykazovat třetí charakteristiku 210 odezvy zpracovanou hřebenovým filtrem a prošlou horní propustí, která obsahuje horní propust a hřebenově filtrovaný jasový signál Y_H, jak je znázorněno na obr. 8e. Podobně součtová kombinace výstupních signálů prvního a druhého součtového obvodu 132 a 134 provedená prvním součtovým kombinačním obvodem 150 dává dolní propustí prošlou a hřebenovým filtrem zpracovanou čtvrtou charakteristiku 212 odezvy na výstupu prvního součtového' kombinačního obvodu 150, obsahující nízkofrekvenční informaci poskytovanou dolní propustí a hřebenově filtrovaným jasovým signálem Y_L, jak je znázorněná na obr. 8f.

Osmý rozdílový obvod 160 rozdílově kombinuje dolní propustí prošlé výstupní signály prvního a druhého součtového obvodu 132 a 134. Když jsou tyto signály rozdílově kombinovány, složky jasového signálu jsou účinně hřebenově vyfiltrovány a zbaveny proložených informací o vertikálním detailu, které jsou obsaženy v prvních vytečkovaných oblastech 214 .na obr. 8g. První součtový obvod 154 kombinuje signály vysokofrekvenční a signály s informací o vertikálním detailu jsou ve správném poměru amplitud a vytváří standardní jasový signál Ystd, jak je znázorněno na obr. 8h, obsahu15 jící v podstatě všechny informace a jsou televizního signálu.

Zahrocovací signál se vytváří kombinováním vysokofrekvenční jasové informace s informací o· vertikálním detailu v dvanáctém součtovém obvodu 162. Signály, které se objevují na výstupu dvanáctého součtového obvodu 162, poskytují plnou, to jest jak horizontální, tak vertikální, korekci aperturového zkreslení, to jest zahrocování, přičemž obvod vykazuje pátou charakteristiku 216 odezvy, jak je znázorněno na obr. 8i. Nastavení pátého potenciometru 164 určuje velikost signálu korekce aperturního zkreslení, který se kombinuje se standardním jasovým signálem ve čtrnáctém součtovém obvodu 156 a vytváří se jasový výstupní signál s požadovanou velikostí korekce aperturního zkreslení.

Na obr. 7 hřebenovým filtrem zpracovaný a pásmovou propustí prošlý barvonosný signál se odvozuje ze signálových odboček první a druhé skupiny 108 a 112 výstupních odboček, které jsou v časovém předstihu vůči příslušným odbočkám třetí a čtvrté skupiny 110 a 114 výstupních odboček použitých pro vytvoření jasového signálu. Výstupní barvonosný signál bude proto v předstihu vůči výstupnímu jasovému signálu, aby se vyrovnala zpoždění, ke kterým u chrominančního signálu dochází v průběhu následného zpracování signálu. Zvolením chrominančních odboček první a druhé skupiny 108 a 112 výstupních odboček s vhodným časovým předstihem vůči jasovým odbočkám třetí a čtvrté skupiny 110 a 114 výstupních odboček lze se vyhnout potřebě zpožďovacího vedení jasu v televizním přijímači, přičemž zpracovaná jasová a chrominanční informace se objeví ve správném časovém vztahu pro smíchávání na výstupech zpracujících obvodů.

Obr. 9 znázorňuje oddělovací obvod hřebenovým filtrem zpracovaného signálu se zpožděním dvou horizontálních řádků a s korekcí aperturního zkreslení. Videosignál se přikládá к osmé vstupní svorce 290, která je připojena ke vstupu sedmé zpožďovací linky 300. Informace o videosignálu prochází sériově sekcí první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou 302, 304, 306, 316 a 318 sedmé zpožďovací linky 300, které mají celkové zpoždění o· něco málo větší, než dva intervaly horizontálního řádku.

První, druhá a třetí sekce 202, 204 a 306 sedmé zpožďovací linky 300 odpovídají podobným zpožďovacím sekcím odpovídajícím první, druhé a třetí hlavní sekci 102, 104 a 106 zpožďovacího vedení 100 na obr. 7 a vykazují celkové zpoždění převyjící jeden horizontální řádek, s pátou, šestou, sedmou a osmou skupinou 308, 310, 312 a 314 výstupních odboček odpovídajících první, třetí, druhé a čtvrté skupině 108, 110, 112 a 114 výstupních odboček na obr. 7. Sedmá zpožďovací linka 300 má dále čtvrtou a pátou sekci 318 a 318 se zpožděními odpoví dajícími zpožděním druhé a třetí sekce 304, 306.

Příslušné odbočky deváté skupiny 326 výstupních odboček poskytují signály zpožděné o jeden horizontální řádek vůči odpovídajícím odbočkám šesté skupiny 312 výstupních odboček a příslušné odbočky deváté skupiny 328 výstupních odboček poskytují signály zpožděné v podstatě o jeden horizontální řádek ve srovnání s odpovídajícími odbočkami osmé skupiny 314 výstupních odboček.

Čtvrtý, pátý a šestý diferenciální obvod 330, 336 a 329 jsou zapojeny tak, aby dostávaly střídavě jeden vážený odbočkový signál na svých dvou vstupech z výstupních odboček páté, sedmé a deváté skupiny 308, 312, 326 výstupních odboček, tímtéž způsobem jako první a druhý diferenciální obvod 130 a 136 na obr. 7. Patnáctý, šestnáctý a sedmnáctý součtový obvod 332, 334 a 322 jsou připojeny tak, aby přijaly vážené odbočkové signály z odboček osmé, šesté a desáté skupiny 314, 310, 328 výstupních odboček, tímtéž způsobem jako první a druhý součtový obvod 132 a 134 na obr. 7.

U uspořádání podle obr. 9 byly pro názornější zobrazení vynechány symboly váhové funkce na výstupních odbočkách sedmé zpožďovací linky 300. Nicméně signály výstupních odboček musí být správně vyvážené, dříve, než budou přivedeny na vstupy součtových a rozdílových obvodů tímtéž způsobem, jako odbočky znázorněné na obrázku 7. Čtvrtý, pátý a šestý diferenciální obvod 330, 336 a 320 proto vykazují na svých výstupech odezvy pásmové propusti a patnáctý, šestnáctý a sedmnáctý součtový obvod 332, 334 a 322 vykazují na svých výstupech odezvy dolní propustí. Desátý rozdílový obvod 337 má vstupy připojené к výstupu šestnáctého součtového obvodu 334 a к druhé střední výstupní odbočce 311 šesté skupiny 310 výstupních odoboček pro zajištění charakteristiky horní propusti na svém výstupu. Podobným způsobem jsou jedenáctý a dvanáctý rozdílový obvod 335 a 324 připojeny к patnáctému a sedmnáctému součtovému obvodu 332, 322 а к šesté a sedmé výstupní odbočce 315 a 329 pro zajištění charakteristiky odezvy výstupu horní propusti.

Osmnáctý součtový obvod 338 má vstupy připojené к výstupům šestého a čtvrtého diferenciálního obvodu 320 a 330 a výstup připojený к prvnímu vstupu třináctého rozdílového obvodu 340. Tento obvod má druhý vstup připojený к výstupu pátého diferenciálního obvodu 336 a má výstup, na kterém se vytváří hřebenovým filtrem zpracovaný a pásmovou propustí prošlý chrominanční signál.

Výstup šestnáctého součtového obvodu

334 je připojen к prvnímu vstupu devatenáctého součtového obvodu 358. Výstup sedmnáctého součtového obvodu 322 je při17 pojen ke druhému vstupu devatenáctého součtového obvodu 358. Dvacátý součtový obvod 348 má vstupy připojené к výstupům desátého a dvanáctého rozdílového obvodu 337 a 324 a výstup připojený к prvnímu vstupu jednadvacátého součtového obvodu 352. Tento obvod má druhý vstup připojen к výstupu jedenáctého rozdílového obvodu

335 a výstup připojený к prvním vstupům dv-aadvacátého a třiadvacátého součtového obvodu 354 .a· 362.

Čtrnáctý rozdílový obvod 360 má první vstup připojený к výstupu devatenáctého součtového obvodu 358 a druhý vstup připojený к výstupu patnáctého součtového obvodu 332. Výstup čtrnáctého rozdílového obvodu 360 je připojen ke druhému vstupu třiadvacátého součtového obvodu 302. Dvaadvacátý součtový obvod 354 má druhý vstup připojený к výstupu patnáctého součtového obvodu 332 a výstup připojený ke vstupu čtyřiadvacátého součtového obvodu 356. Výstup třiadvacátého součtového obvodu 362 a připojen přes šestý potenciometr 364 pro řízení zahrocování na druhý vstup čtyřiadvacátého součtového obvodu 356.

Činnost oddělovacího systému signálu na obr. 9 lze pochopit se současnými odkazy na příkladně znázorněné tvary signálů na obr. 8 a 10. Videosignál přiložený osmou vstupní svorku 290 nechť má nominální obsah složek signálu, jak je znázorněno šestou charakteristikou 220 odezvy n-a obr. 8a. Šestý a čtvrtý diferenciální obvod 330 a 320 vykazují charakteristiky pásmové propusti, jak je znázorněno na obr. 8b. Poněvadž signály na výstupech dvou rozdílových obvodů jsou časově od sebe vzdáleny o interval dvou horizontálních řádků, jasový a barvonosný signál se budou v osmnáctém součtovém obvodu 338 zesilovat, což se při správném normování amplitudy vykáže sedmou charakteristikou 222 odezvy, jak je znázorněno na obr. 8b.

Pátý diferenciální obvod 336 také vykazuje charakteristiku odezvy pásmové propusti se složkami barvonosného signálu v protifází vůči výstupu osmnáctého součtového obvodu 338, jak je znázorněno na obrázku 8c, díky časovému oddělení o interval jednoho* horizontálního řádku mezi výstupními signály pátého diferenciálního obvodu

336 a šestým a čtvrtým diferenciálním obvodem 320 a 330.

V třináctém rozdílovém obvodu 340 dojde к vyrušení složek jasového signálu а к zesílení signálu barvonosného, když jsou přiložené signály kombinovány ve správném amplitudovém vztahu, kdy třináctý rozdělový obvod 340 vykazuje hřebenovým filtrem zpracovanou charakteristiku odezvy pásmového filtru, jak je znázorněno na obr. 10a. Hřebenovým filtrem zpracovaná šestá charakteristika odezvy 220 na obr. 10a je zřejmě sinusoidní díky o dva horizontální řádky zpožděnému zpracování hřebenovým filtrem ve srovnání s výstupní odezvou horizontál ním filtrem zpracovaného signálu zpožděného o jeden horizontální řádek, jak je znázorněno na obr. 8.

Desátý a dvanáctý rozdílový obvod 337 a 324 vykazují charakteristiku odezvy horní propusti, jak je znázorněno na obr. 10’b. Výstupní signály těchto dvou obvodů jsou kombinovány v dvacátém součtovém obvodu 348 ve vhodném amplitudovém vztahu, což vykáže sedmou charakteristiku 222 odezvy, jak je znázorněno na obr. 10b. Jedenáctý rozdílový obvod 335 vykazuje osmou charakteristiku 224 odezvy horní propusti, jak je znázorněno na obr. 10c, se složkami barvonosného signálu v protifází vůči signálu na obr. 10b, jak je naznačeno opačně směrovanými šipkami. Signály z dvacátého součtového obvodu 348 a jedenáctého rozdílového obvodu 335 jsou aditivně kombinovány ve vhodném amplitudovém vztahu jedenadvacátým součtovým obvodem 352, který dává hřebenovým filtrem zpracovanou devátou charakteristiku 226 odezvy druhu horní propusti, jak je znázorněno na obr. lOd. Výstup jednaadvacátého součtového obvodu 352 tudíž obsahuje horní propustí hřebenově filtrované jasové signály Y_H.

Z šestnáctého, patnáctého a sedmnáctého součtového obvodu 334, 332 a 322 každý vykazuje desátou charakteristiku 228 odezvy druhu dolní propusti, jak je znázorněno na obr. Юе. V tomto obr. plné čáry představují složky jasového signálu a čárkovaně jsou znázorněny proložené informace o vertikálním detailu. Signály z šestnáctého a sedmnáctého součtového obvodu 334 a 322 se kombinují devatenáctým součtovým obvodem 358, který vykazuje podobnou výstupní desátou charakteristiku 223 odezvy.

Poněvadž signály objevující se na výstupu patnáctého součtového obvodu 332 obsahují jak nízkofrekvenční informaci o jasu, tak informaci o vertikálním detailu, jsou signály na obr. 9 nazývány nízkofrekvenční dolní propustí a hřebenově filtrované jasové signály Y_L. Tyto signály jsou kombinovány s horní propustí a hřebenově filtrovanými jasovými signály Y_H o jasu ve správném amplitudovém vztahu dvaadvacátým součtovým obvodem 354 a vytváří se standardní jasový signál Ysto· Výstup dvaadvacátého součtového obvodu 354 vykazuje jedenáctou charakteristiku 230 odezvy, jak je znázorněno na obr. 10f.

Čtrnáctý rozdílový obvod 360 kombinuje signály mající charakteristiky odezvy, jak je znázorněno na obr. lOe. Subtraktivní kombinování prováděné čtrnáctým rozdílovým obvodem 360 vytvoří hřebenově filtrovanou výstupní dvanáctou charakteristiku 232 odezvy, jak je znázorněno na obr. lOe, kde proložené složky jasového signálu byly г informace o vertikálním detailu odstředěny. Informace o vertikálním detailu zaujímá druhé vytečkované oblasti 234.

Informace o vertikálním detailu je kom* binována s vysokofrekvenční jasovou informací v horní propusti a hřebenově filtrovaném jasovém signálu Y_H třiadvacátým součtovým obvodem 362, který vykazuje výstupní třináctou charakteristiku 240 odezvy, 'jak je znázorněno na obr. lOh. Výstup třiadvacátého součtového obvodu 362 obsahuje informaci o zahrocovacím signálu, která se přivádí ke standardnímu jasovému signálu Ystd čtyřiadvacátým součtovým obvodem '356 v množství určeném nastavením šestého potenciometru 364 pro řízení zahrocení. Na výstupu čtyřiadvacátého součtového obvodu 356 se tudíž objevuje jasový signál s korekcí jak horizontálního, tak vertikálního aperturního zkreslení.

Jako v případě uspořádání na obr. 7, na páté, sedmé a deváté skupině 308, 312 a 326 výstupních odboček, které se používají pro odvození oddělené barevné informace, je časový předstih vůči šesté, osmé a deváté skupině 310, 314 a 328 výstupních odboček, které se používají pro získání odděleně jasové informace. Jak je vysvětleno ve spojení s obr. 7, výstupní barvonosné signály budou v časovém předstihu vůči jasovým signálům, aby se tak vyrovnala zpoždění, ke kterým dochází u barevné Informace v 'průběhu následného zpracování signálu.

Claims (3)

1. Zařízení pro oddělení televizních jasových a barvonosných signálů pro následné zpracování obrazové informace, vyznačující se tím, že zpožďovací vedení (100) se vstupem pro příjem signálů obrazové informace a obsahující sériově spojené stupně signálu, sestává z první a druhé skupiny (108, 112) výstupních odboček, jejichž výstupní signály vykazují rozdílné zpoždění vůči vstupním Obrazovým signálům, výstupní odbočky u první skupiny (108) výstupních odboček jsou připojeny přes první obvody (120) pro 'vyvážení a kombinování signálu к prvnímu diferenciálnímu obvodu (130), výstupní odbočky u druhé skupiny (112) výstupních 'odboček jsou připojeny přes druhé obvody (124) pro vyvážení a kombinování signálu к druhému diferenciálnímu obvodu (136), přičemž výstupy prvního a druhého diferenciálního obvodu (130, 136) jsou připojeny к rozdílovému kombinačnímu obvodu '(140).

¹

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že zpožďovací vedení (100) dále obsahuje třetí skupinu (110) výstupních odboček, umístěnou mezi první a druhou skupi nou (108, 112) výstupních odboček s různícím se zpožděním vůči vstupním obrazovým signálům a čtvrtou skupinou (114) výstupních odboček s různícím se zpožděním vůči vstupním obrazovým signálům, oddělenou od třetí skupiny (110) výstupních odboček druhou skupinou (112) výstupních odboček, přičemž výstupy u třetí skupiny (110) výstupních odboček jsou připojeny přes třetí obvody (122) pro vyvážení a kombinování signálů к druhému součtovému obvodu '(134), jehož výstup je připojen к prvnímu vstupu součtového kombinačního obvodu (150) a výstupy u čtvrté skupiny (114) výstupních odboček jsou připojeny přes čtvrté obvody (126) pro vyvážení a kombinování signálů к prvnímu součtovému obvodu (132), jehož výstup je připojen к druhému vstupu součtového kombinačního obvodu (150).

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že zpožďovací vedení (100) je opatřeno třetí a čtvrtou skupinou (110, 114) výstupních odboček se signálovým zpožděním rovným době jednoho horizontálního řádku.