CS256967B1 - Dvojice rovinných elektrod pro vysokofrekvenční svařování dvou nebo více vrstev plošných textilních materiálů s nánosem PVC - Google Patents

Abstract

Svařovací elektroda je na svém funkčním povrchu opatřena systémem prohlubní různě tvarovaných. Rozměry prohlubní odpovídají objemu nataveného materiálu, který se roztaví při požadované hloubce provaření svařovaných vrstev materiálu, zejména - polyamidových tkanin, opatřených nánosem PVC. Svařování vrstev materiálu se provádí mezi jednou rovinnou elektrodou s hladkým funkčním povrchem a druhou svařovací elektrodou, jejíž funkční povrch je opatřen prohlubněmi.

Description

Vynález se týká rovinných svařovacích elektrod, určených pro vysokofrekvenční svařování vrstev textilních materiálů s nánosem PVC, zejména polyamidových tkanin s oboustranným nánosem PVC. Svařovací elektrody se používají ve dvojici a mezi nimi jsou uloženy svařované vrstvy materiálu.

Dosavadní vysokofrekvenční svařování se provádí rovinnou elektrodou určité šířky a délky podle výkonu generátoru a podle technologických požadavků, nároků na pevnost a estetickou úroveň finálního výrobku. Druhou oblastí vysokofrekvenčního svařování je plošné desénování svařených plastických materiálů pomocí silikonové matrice připravené odlitím silikonového kaučuku. Odlitím se sejme desén polotovaru zhotoveného klasickou technologií, například šitím, a zpravidla z klasických materiálů, například přírodní usně nebo textilu.

Pomocí takto zhotovené silikonové matrice se pak vytváří vysokofrekvenčním ohřevem na vhodném plastickém materiálu v jedné nebo více vrstvách odpovídající desén.

Povrch funkčních ploch dvojice svařovacích elektrod je hladký. Při svařování se vrstvy materiálu postupně posouvají mezi svařovacími elektrodami tak, že mezi jednotlivými svary vznikají mezery. V těchto mezerách jsou vrstvy materiálu nešvařeny.

Další oblastí spojování více vrstev plastických materiálů je spojování pomocí bubnového lisu, kde se dvě nebo více vrstev plošných materiálů vedou na bubnový lis, na který je materiál v části obvodu přitlačován pružnou gurtou. V prvé fázi je materiál v části obvodu bubnového lisu ohříván a v druhé fázi ochlazován.

Nevýhodou posledně uvedeného způsobu je, že po spojování více vrstev materiálu na bubnovém lisu je možno použít pouze celistvého výchozího materiálu v rolích určité šířky a nelze tedy zpracovat odpad. Nevýhodou technologie desénování je silikonová matrice, která má omezenou životnost a poměrně vysoké náklady na výrobu.

Klasické vysokofrekvenční svařování se pro spojování více vrstev plošných materiálů nehodí. Při použití paralelních elektrod vzniklý přetok na okraji elektrody deformuje vysokofrekvenčně svařený plošný materiál.

Kromě toho při následném vysekávání polotovarů dochází k vyseknutí Části polotovaru mimo svar, což má za následek nestejnou kvalitu obvodu polotovaru. Při použití dvou plochých elektrod není spojení dokonalé, protože k přetoku dochází pouze na okraji elektrod.

Společnou nevýhodou spojování na bubnovém lisu, technologií desénování a vysokofrekvenčního svařování plochými elektrodami je malá ohebnost finálního výrobku, způsobená stejnou tloušřkou v celé ploše polotovaru a fixací textilní armatury vzniklého vícevrstvého plošného materiálu.

Z výše uvedeného stavu techniky, používaného pro spojování vícevrstvých materiálů vyplývá, že se tyto technologie nehodí pro výrobu vícevrstvých plošných materiálů, u kterých se počítá s využitím odpadu textilních materiálů s nánosem PVC jako výchozí suroviny pro výrobu řemínků, řemenů, výztuh, podložek a podobně, tedy polotovarů používaných například pro autoplachty, stany a řemínky k různým výrobkům.

Uvedené nevýhody odstraňují rovinné elektrody podle vynálezu pro vysokofrekvenční svařování dvou nebo více vrstev plošných textilních materiálů s nánosem PVC. Svařované vrstvy materiálu jsou umístěny mezi dvojicí svařovacích elektrod. Podstata řešení spočívá v tom, že jedna z použitých elektrod vykazuje hladký funkční povrch, přičemž druhá elektroda je na funkčním povrchu opatřena systémem prohlubní s různými geometrickými tvary. Prohlubně ve svařovací elektrodě zajišťují možnost vytvoření přetoku materiálu a jejich rozměry odpovídají objemu tohoto nataveného materiálu při stanovené hloubce provaření. S výhodou je takto zpracováván materiál z odpadu, čímž dochází k jeho zhodnocení.

Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, výsledný vícevrstvý materiál je dokonale spojen v oelé ploše a vzhledem k tomu, že má nestejnou tlouštku, je podstatně ohebnější než materiál stejné tlouštky. Příklad provedení svařovací elektrody opatřené prohlubněmi je znázorněn na výkresu, kde značí obr. 1 průřez touto elektrodou vedený v rovině označené podle obr. 2 písmeny A-A a obr. 2 pohled shora na elektrodu s naznačenými prohlubněmi ve tvaru kosodél-.

níků.

Vícevrstvé plošné materiály s nánosem PVC se vysokofrekvenčně svařují mezi jednou rovinnou svařovací elektrodou a druhou rovinou svařovací elektrodou 1, která je opatřena systémem prohlubní 2 ve tvaru protínajících se drážek např. pod úhlem 40°, přičemž rozteč drážek je v tomto případě cca 8 mm. Šířka prohlubní 2. v rovině svařovací elektrody 1^ je 4 mm a jejich hloubka 1,5 mm. Šířka prohlubní 2 v hloubce 1,5 mm je pak 1 mm.

Mezi svařovací elektrodou _1 s prohlubněmi 2 a druhou neznázorněnou rovinnou elektrodou se svaří díly odpadu textilního materiálu s nánosem PVC a z takto zhotoveného polotovaru se vysekne výrobek požadovaného tvaru, např. řemínek, výztuha, podložka apod. Výrobky je možno použít v konfekčním zpracování autoplachet, stanů, různých hal a v dalších odvětvích průmyslu, kde je možné s výhodou nahrazovat přírodní usně. Slouží jako náhrada za kožené a igelitové řemeny.

Výrobky zhotovené z takto svařených vrstev působí opticky i na omak jako kdyby byly vyrobeny z tlustšího materiálu, a to díky svému reliéfnímu povrchu získanému svařovací elektrodou s prohlubněmi. Svařováním se dosáhne vyšší pevnosti výrobků, například vyšší než u stejných výrobků z kůže. Přitom tažnost zůstává přibližně stejná jako u usně. Při namáhání v oděru se poškozují nejprve zvýšená místa reliéfního povrchu a tudíž nedochází k porušení soudržnosti svařených vrstev materiálu.

Další výhodou, kterou je třeba vzít v úvahu je, že u svařovací elektrody opatřené na svém povrchu systémem prohlubní došlo ke zvětšení její svařovací plochy, přičemž elektrický příkon pro správné provaření vrstev materiálu se proti původní svařovací elektrodě s hladkým povrchem a o stejných vnějších rozměrech nezměnil.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Dvojice rovinných elektrod pro vysokofrekvenční svařování dvou nebo více vrstev plošných textilních materiálů s nánosem PVC, umísťovaných mezi elektrody, vyznačující se tím, že jedna z elektrod vykazuje hladký funkční povrch, zatímco funkční povrch zbývající svařovací elektrody (1) je opatřen systémem prohlubní (2) různě tvarovaných, přičemž rozměry prohlubní (2) odpovídají objemu nataveného materiálu vyteklému při požadované hloubce provaření.