CS252489B2 - Způsob výroby fenothiazinů - Google Patents

Description

Předmětem vynálezu je způsob výroby fenothiazinů obecného vzorce I ,S.

R₁CO₂H

I

A

I

N /\

1*2 **3 (I) kde

Rj značí dvojmocnou alifatickou uhlovodíkovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo jednoduchou vazbu,

Rj a Rj jsou stejné nebo různé a jednotlivě značí atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo spolu s atomem dusíku tvoří dusíkatý heterocyklický kruh se 4 až 6 členy,

R^ značí atom vodíku, atom halogenu, alkoxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou 1 až 3 atomy halogenu nebo znamená skupinu vzorce RjCC^H vymezenou výše,

A značí alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo ANR₂R₃ tvoří ;skupinu vzorce — CH₂nebo

CH₂—WH₂)^

N——7 a jejich solí esterů a amidů, s výjimkou esterů a amidů sloučenin obecného vzorce I, kde R^ znamená atom vodíku a R^ představuje vazbu v poloze 2 fenothiazinového kruhového systému a s výjimkou sloučeniny obecného vzorce I, kde R^ znamená vazbu v poloze 2 fenothiazinového kruhu a R^ znamená atom vodíkuia skupina vzorce ANRjRj znamená dimethylaminoproylovou skupinu a sloučeniny, kde skupina vzorce ANRjRj znamená diethylaminoethylovou skupinu a R^ představuje atom vodíku a skupina vzorce RjCOjH znamená skupinu vzorce CH₂CO₂H v poloze 2.

Z těchto slopčenin obecného vzorce I vyrobíteIných podle vynálezu jsou výhodné ty, které mají obecný vzorec II

6 r₁co₂h (li) kde

R₃ až R^ a A jsou definovány z obecného vzorce I, nebo jejich sůl, ester nebo amid.

může mít přímý nebo rozvětvený řetězec, nasycenou nebo nenasycenou uhlovodíkovou skupinu nebo může značit jednoduchou vazbu. Účelně R, značí uhlovodíkovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo jednoduchou vazbu nebo obsahuje alespoň jednu dvojnou vazbu. R^ je s výhodou skupina ^{11 ce}·^ číslo až 3 nebo skupina CH=CH nebo -CHťCH^)(CH₂) kde m je 0 nebo 1, nebo skupina ”C(CH^Í₂~· RjCC^H značí nejvýhodněji skupinu ~CH₂CO₉H.

^R2 ^{a R}3 3^sou vhodně stejné nebo odlišné a jednotlivé značí methylovou nebo ethylovou skupinu nebo tvoří spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny čtyřčlenný až šestičlenný heterocyklický kruh, s výhodou nasycený heterocyklický kruh, například pyrrolidin, piperidin nebo morfolin^WR2^R3 3θ áimethylaminoskupina nebo diethylami noskupina a s výhodou dimethylaminoskupina.

R^ značí výhodně atom vodíku, •atom halogenu, alkvlovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo trifluormethylovou skupinu, R^ j obv-.Já&tě výhodně'atom vodíku methylová, ethylová skupina, atom chloru nebo fluo:u. R^ značí výhodně ator· vodíku. Když je R^ jiné než atom vodíku, je připojeno v poloze 7 nebo 8 fenothiazlnového kruhového systému a obvykle výhodně v poloze

A je výhodně ethylenová, n-propylová nebo iuoioopxcpylanová skupina nebo AI^R_:i tvoří skupinu

Amidy sloučenin obecného vzorce I zahrnuté do rozsahu vynálezu jsou amidy vzniklé obvykle z karboxylových kyselin. Zejména vhodné jsou amidy vzniklé z amonia'.;, _t--imárních amidů nebo aminokyselin, například glycinu.

Do rozsahu tohoto vynálezu jsou zahrnuty rovněž solváty sloučenin obecného vzorce 1, Výhodné solváty zahrnují hydráty a alkanoláty s obsahem 1 až 4 atomů uhlíku v alkylové části.

Estery a amidy sloučenin obecného vzorce I i když mají určitý , vlastní antihistaminový účinek, mohou být použity jako meziprodukty při přípravě karboxylových sloučenin obecného vzorce I» Vhodné estery zahrnují obvyklé esterové skupiny, o nichž je známo, že jich lze použít k chránění karboxylových skupin, například alkylestery s 1 a'^r' 6 atomy uhlíku, kde alkylová skupina má přímý nebo rozvětvený řetězec a je případně substituován atomem halogenu.

Zejména výhodné jsou alkylestery s 1 až 4 atomy uhlíku. Sloučeniny obecného vzorce 1 mohou tvořit bud adíční soli nebo soli vzniklé z karboxylové skupiny. Výhodné jmi adični soli, avšak soli vzniklé z karboxylové skupiny mohou být zejména použity př.· . ' nv'·^ odpovídajících karboxylových sloučenin. Výhodné jsou farmaceuticky přijatelné soli.

Pro použití v lékařství by soli sloučenin obecného vzorce I měly být farmakologicky í farmaceuticky přijatelné, avšak farmaceuticky nepřijatelné soli lze výhodně použín píi pil pravě volné aktivní sloučeniny nebo jejícn farmaceuticky přijatelných soli a nej.' vyloučeny 3 rozsahu vynálezu.,,

Takov-'' .kclogicky a faimiaceu.- přijatelné adie· i -soli zahr , . ·.·-!], na n ’ byly ometeny, e-.m.J odvozené oč nás*tču j ieích - yiclJn. kyr.clina chltu ovedlki ·'· - ’·· kina . rová_f kyselina luníčná, kyselina fo; forečná,, kytelin·-' maleínová,, kyselina talie : '.-ý kyc f^toluensulfonová, kyselina vinná, kyselina cir.ronová, kyse.Lj.na metuarsul .ouová l.yselinr raravendí, kyselina m&lcnová, kys*- ihothioiu-vá, kyselin · jankorcn-ó. kyu 11 ^Te ta.i <252489

-sulfonová a kyselina benzensulfonová. Farmaceuticky přijatelné soli lze připravit rovněž jako soli alkalického kovu nebo soli alkalických zemin, například draselné, sodné nebo vápenaté soli na karboxylové skupině.

Když sloučeniny obecného vzorce I obsahují dvojnou vazbu v postranním řetězci končícím karboxylovou skupinu, existují bud v pis nebo trans-isomerních formách (ve vztahu k aromatickému kruhu). V rozsahu tohoto vynálezu jsou zahrnuty isomery i isomerní směsi těchto sloučenin. Když R₁CO₂H obsahuje dvojnou vazbu výhodnými isomery jsou ty, kde karboxylové skupina je v poloze trans k aromatickému kruhu.

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou:

trans-beta-£l0-2(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-yl^ akrylová kyselina,

2-Bo^- (2-dimethylaminopropyl) fenothiazin-2-ylJoctová kyselina,

2-[l0-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-ylJpropionová kyselina,

10-(2-dimcthylaminopropyl)fenothiazin-3-karboxylová kyselina, [e]-3-(2-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin,

3- (2-karbóxyethyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin,

10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-4-(nebo 1)karboxylová kyselina, [e]-4(nebo 1)-2-karboxyvinyl-10(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin,

4- (nebo 1)-2-karboxyethyl-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin, [U-chlor-10(2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl]-octová kyselina,

QlO-(2-dimethylaminoethyl)-7-methyl-2-fenothiazinylJ octová kyselina, [l0-(2-dimethylaminoethyl)-7-fluor-2-fenothiazinyljoctová kyselina,

2-^10-(2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinylJ- 2-methylpropionová kyselina,

2-^10-(3-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinylJ-2-methylpropionová kyselina,

2-methyl-2-£10-/3-(N-pyrrolidino)propyl/-2-fenothiazin]propionové kyselina,

10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-karboxylová kyselina, nebo jejich soli, estery a amidy.

Farmakokinetické studie srovnávající relativní distribuci v mozku a plazmě dvou sloučenin vyrobených podle tohoto vynálezu apromethazinu ukazují, že na rozdíl od promethazinu, tyto sloučeniny (viz příklady sloučenin A a B) nepronikají snadno mozkem hlodavců.

Způsob podle vynálezu spočívá v tom, že se hydrolýzuje sloučenina obecného vzorce VI kde

A

I

Ν /\

(VI) ,

R₂, Rj, R^ a A mají výše vymezený význam a značí skupinu R^CN, kde

R^ značí dvojmocnou uhlovodíkovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo skupinu vzorce R₇~CH=C/Y/XH, kde je dvojmocná uhlovodíková skupina s 1 až 6 atomy uhlíku a jednoduchou vazbou ,

X značí atom kyslíku nebo atom síry a

Y znamená aminoskupinu, a potom se případně převádí sloučenina obecného vzorce I v jinou sloučeninu obecného vzorce I hydrogenací dvojné vazby v karboxyskupině bočního řetězce, a popřípadě se získaná sloučenina převede na adiční sůl s kyselinou, sůl tvořenou karboxylátem, ester nebo amid sloučeniny obecného vzorce I nebo se popřípadě z takovéto látky uvolní jiná sloučenina spadající do rozsahu sloučenin obecného vzorce I.

Hydrolýza se účelně provádí přidáním zředěné minerální kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové, k sloučenině obecného vzorce VI a zahříváním na vyšší teplotu, například mezi 50 a 100 °C, s výhodou na teplotu 100 °C. Takové hydrolytické reakce nitrilových skupin amidických skupin s thioamidických skupin jsou dobře známy v oboru.

Sloučeniny obecného vzorce VI, kde Z značí skupinu vzorce R^CN, lze připravit reakcí obecného vzorce V

R,

R₂ R3 kde

R₂, Rg/ R^ a A mají výše uvedený význam.

R^ značí jednoduchou vazbu nebo dvojnioonou uhlovodíkovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku výše uvedeného významu a

B značí atom vodíku nebo methyl, se sloučeninou obecného vzorce l₁ch₂n=ch₂, kde

L značí sulfonyloxylovou skupinu, například tosylovou skupinu, v přítomnosti báze, například alkoxidu alkalického kovu, například butylátu draselného * v aprotiokém rozpouštědle, například digtethylsulfoxidu při obvyklé teplotě, například -20 až 100 °C, s výhodou při teplotě 20 °C.

Sloučeniny obecného vzorce VI, kde Rj^Z značí skupinu r₇-CH=CH/Y/XH, ve kterém X značí atom síry a Y je sekundární aminoskupina, lze připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce V, kde R^ značí jednoduchou vazbu a B značí atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku se sirou a sekundárním aminem, například morfolinem při zvýšené teplotě, tj. 50 až 150 °C, s výhodou v netečné atmosféře. Příslušné amidy, tedy sloučeniny, kde X je atom kyslíku, lze připravit hydrolýzou příslušného thioamidu nebo nitrilu.

Sloučeniny, vyráběné podle tohoto vynálezu, s antialergickým účinkem lze používat v téže indikaci jako klinicky používaná antiasthmatika, tj. pomáhat kontrolovat bronchokonstrikci nebo bronchospasmy charakteristické pro alergické astma a indukované astma a symptomy bronchokonstrikce a bronohospasmů rezultujících při akutní nebo chronické bronchitidě.

Předpokládá se, že sloučeniny inhibují uvolňování autocoidů (tj. histaminu, serotoninu a podobně) z žírných buněk a inhibují přímo produkci antigenem indukovaného histaminu. Lze je tudíž klasifikovat jako stabilizátory žírných buněk s antihistaminovou účinností.

Sloučeniny podle vynálezu s antihistaminovou účinnosti lze používat v téže indikaci jako klinicky používaná antihistaminika, totiž pro zmírňováni nepříjemných příznaků, vyvolaných uvolňováním histaminu, ucpaného nosu při nachlazení a vasomotorické rýmě a k symptomatickému ovlivňováni alergických podmínek, včetně nasální alergie, pereniální rhinitidy, urticaria, angioneurotického oedemu, alergické konjuktivity, půdní alergie, reakcí po séru a léčivech, kousnutí hmyzu a píchnutí a desensibilizačních reakcí.

Sloučeniny mohou být rovněž použity za podmínek zodpovědných za antipruritickou aktivitu, včetně alergických dermatos, neurodermatitidy, anogenitální pruritus a pruritus nespecifického původu, například ekzemů a specifického případu například planých neštovic, fotosensitivity a spálenin sluncem.

Vynález tudíž poskytuje způsob symptomatické léčby alergických stavů podáním účinného množství sloučeniny obecného vzorce I. Vynález přináší rovněž způsob k antagonismu endogeně' uvolňovaného histaminu podáním účinného množství sloučeniny obecného vzorce I. Některé ze sloučenin podle vynálezu jsou v podstatě prosté sedativnich účinků a mají nízkou nebo žádnou anticholinengiokou účinnost.

Množství aktivní sloučeniny, které je požadováno k použití u výše uvedeftých stavů se mění podle volby látky, způsobu podáni a stavu savce určeného k léčení a záleží na rozhodnutí lékaře. Vhodná orální dávka aktivní sloučeniny pro savce se pohybuje v rozmezí od 0,003 do 1,0 mg na kg tělesné hmotnosti za den, s výhodou od 0,04 do 0,24 mg/kg.

NapříkJad typickou dávkou sloučeniny B pro pacienta {viz příklad 2 a tabulku 1) je mezi 0,03 a. 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti na clen.

Požadovaná denní dávka je s výhodou rozdělena od jedné do šesti dílčích dávek podaných v příslušných intervalech podle potřeby. Kde se použije tří dílčích dávek sloučenin obecného vzorce I, všechny se budou s výhodou pohybovat v rozmezí od 0,014 do 0,08 mg/kg tělesné hmotnosti například typická dílčí dávka takové sloučeniny pro pacienta je mezi 1 a 20 mg, například 4 nebo 8 mg.

I když je možné, aby sloučenina obecného vzorce I byla podávána samotná v surovině formě je výhodné, aby sloučenina obecného vzorce I byla ve formě farmaceutického přípravku. Vynález umožňuje vyrobit rovněž farmaceutické přípravky pro veterinární i humánní medicínu, což zahrnuje sloučeninu obecného vzorce I spolu s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči a případně kteroukoliv jinou terapeutickou složkou.

Účinnou sloučeninu lze například kombinovat se sympatomimetickým prostředkem, například dekongestantem, pseudoefedrinem, antitussivem, například kodeinem, analgetikem, protizánětlivou látkou, antipyretikem nebo expektranty. Nosič nebo nosiče musí být farmaceuticky přijatelné ve smyslu snášenlivosti a ostatními složkami přípravku.

Přípravky zahrnují formy, které jsou vhodné pro orální, nasální, oftalmickou nebo parenterální, včetně subkutánní, intramuskulární a intravenosní podání.

Přípravky jsou s výhodou v dávkovači formě a lze je připravit kterýmkoliv způsobem známým z oboru farmacie. Všechny způsoby zahrnují stupeň smísení aktivní sloučeniny s nosičem, který představuje jednu nebo více složek. Obecně přípravky se připravují jednotným¹ a dokonalým smísením aktivní sloučeniny s tekutým nosičem nebo jemně rozptýleným pevným nosičem nebo oběma a ptoom, je-li to nezbytné, se produkt tvaruje do požadovaného přípravku.

Přípravky podle vynálezu vhodné k orálnímu použití mohou být podávány v podobě samostatných dávkových jednotek, jako oplatek, tobolek, tablet nebo pastilek, přičemž každá obsahuje předem určené množství aktivní sloučeniny (označované zde jako sloučenina obecného vzorce I) jáko prášek nebo granule nebo suspenze ve vodnéi tekutině nebo v nevodné tekutině například cukrovém nebo medovém sirupu (elixíru), emulze nebo kapek.

Tablety lze zhotovit lisováním nebo odléváním, případně s jednou nebo více složkami. Lisované tablety lze připravit lisováním na vhodném zařízení, s aktivní sloučeninou, která je ve formě volně pohyblivé, například jako prášek nebo granule, které jsou případně smíseny s pojivém, rozvolňovadlem, mazadlem, inertním ředidlem, povrchově aktivní látkou nebo disperzním činidlem.

Odlévané tablety, sestávající z práškovité aktivní sloučeniny s kterýmkoliv vhodným nosičem, mohou být odlévány na vhodném zařízení.

Sirup lze připravit přidáním účinné sloučeniny ke koncentrovanému vodnému roztoku cukru, například sacharózy, ke kterému mohou být přidány dálší přísady. Takové přísady mohou obsahovat zchutňovadla, činidla zamezující krystalizaci cukru nebo činidla zvyšující rozpustnost kterékoliv další složky, například vícemocný alkohol, jako glycerin nebo sorbit a vhodné konzervační látky.

Přípravky vhodné pro rektální aplikaci mohou být ve formě čípků s obvyklým nosičem, například kakaovým máslem nebo hydrogenovanými tuky nebo hydrogenovanými mastnými karboxylovými kyselinami.

Přípravky vhodné pro parenterální aplikaci obsahují sterilní vodný přípravek aktivní sloučeniny, který je s výhodou isotonní s krví příjemce.

Nasální spray představuje čištěné vodné roztoky aktivní sloučeniny s ochrannými a isotonickými činidly. Takové přípravky jsou nastaveny na určitou hodnotu pH a isotonický stav kompatibilní s nasálními mukomembránami.

Oftalmické přípravky lze připravit podobným způsobem jako nasální spray s tim rozdílem, že hodnota pH a isotonické faktory se přizpůsobí oku.

Lokální přípravky Obsahují aktivní složku rozpuštěnou nebo suspendovanou v jednom nebo více prostředcích, například minerálním oleji, petroleji, polyhydroxyalkoholech nebo dalších základech používaných pro lokální farmaceutické přípravky. Může být žádoucí přidání ještě dalších složek.

Kromě výše uvedených složek přípravky podle tohoto vynálezu mohou dále obsahovat jednu nebo více složek jako ředidel, pufrů, příchutíi, pojiv, desintegračních činidel, povrchově aktivních látek, zahuštovačů, mazadel, ochranných látek, včetně antioxidaěňíčh' ěiniděl, a podobně.

Tento vynález poskytuje rovněž prvé použití látek obecného vzorce I v medicíně.

Očelem následujících příkladů je vynález toliko ilustrovat, nikoliv omezovat. Všechny uváděné teploty jsou ve stupních Celsia.

Příklad 1

Způsob výroby 2-[10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-yl] octové kyseliny

a) Způsob výroby 2-acetylfenothiazinethylenketalu (látky ex-2a)

Roztok 100 g 2-acetylfenothiazinu v 50 g ethylenglykolu a 2,0 g hydrátu kyseliny p-toluensulfonové v 900 ml benzenu byl zahříván k varu za podmínek azeotropického oddělování vody (Dean-Starkův nástavec) po dobu 18 hodin.

Tenkovrstvená chromatografie na silikagelu v systému hexanu s ethylacetátem v poměru 4:1 potvrzuje, že většina výchozí látky zreagovala a byla nahrazena látkou s vyšším R^. Po ochlazení reakční směsi byl benzenový roztok promyt 1% roztokem hydroxidu sodného, sušen pevným uhličitanem draselným a odpařen, čímž se získalo 115 g tmavého oleje, který stáním při teplotě místnosti tuhne na tmavě zelenou krystalickou pevnou hmotu.

NMR-spektra potvrzují udávanou strukturu. Látka byla použita bez čištěni do dalšího reakčního stupně.

b) Způsob výroby 2-acetyl-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinu (látky ex-2b)

47,5 g surové látky ex-2a a 20,9 g terc.butylátu draselného se smísilo ve 250 ml benzenu a míchalo po dobu 15 minut v dusíkové atmosféře. K tomu bylo přidáno 23 g 2-dimethylaminopropylchloridu a získaný roztok byl zahříván k varu pod zpětným chladičem po dobu 75 minut.

Po ochlazení byly aminy extrahovány do zředěné vodné kyseliny chlorovodíkové a získaný kyselý roztok byl zahříván po dobu 20 minut na vroucí vodní lázni k hydrolýze ketalu. Po ochlazení byl vodný roztok promyt etherem a potom zalkalizován nadbytečným hydroxidem sodným.

Vodné aminy byly potom extrahovány do methylenchloridu, který byl sušen síranem hořečnatým a odpařen za vzniku červeného viskozního oleje, který sestával ze surové směsi látky ex-2b a jejího izomeru, 2-acetyl-10-(2-dimethylamlno-l-methylethyl)fenothiazinu.

Látka ex-2b převažovala a byla získána v analyticky čisté formě tvorbou hydrogenmaleinátu ' ve směsi ot by1 aeet átu s, niothanolem a po 2 překrystalováních ze stejného rozpouštědla měla teplotu tání 187 až 19] °C. NMR a elementární analýza potvrdily udávanou strukturu. Izomer byl získán v čisté formě z matečných louhů pomocí sloupcové chromatografie volného aminu na silikagelu, elucí směsí ethylacetátu s ethanolem v poměru 20:1.

c) Způsob výroby 2-(, 10-(2-dimethylaminopropyl) fenothiazin-2-ylJoctové kyseliny (látka B)

15,4 g látky ex-2b, 3,2 g síry íi 10 ml morfolinu byly smíchány a zahřívány k teplotě varu pod dusíkem po dobu 5 hodin. Horká r.eakční směs byla potom vlita do 300 ml ethylacetátu a 100 ml etheru za míchání a následuje! filtrace. Malé množství nerozpustného materiálu bylo odstraněno. Aminy byly extrahovány do zředěné kyseliny chlorovodíkové.

Vodný roztok byl promyt etherem a zalkalizován nadbytečným hydroxidem sodným. Produkt byl extrahován do 400 ml chloroformu, který byl třikrát promyt vždy 600 ml vody. Po odpaření chloroformu byl získán viskózní červený olej o hmotnosti 16,4 g; tenkovrstevná chromatografie na silikagelu v systému methylenchlorid s methanolem v poměru 25:1 ukázala přítomnosti více látek.

Vzorek byl frakcionován pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie za použití dvou následujících kolon se silikagelem, přičemž nejprve se prováděla eluce systémem methylenchlorid a methanol v poměru 98:2 a potom methylenchlorid a methanol v poměru 97:3.

Odpařením hlavních frakcí bylo získáno 9,2 g viskózního oranžového oleje, jehož NMR-spektrum ukazuje, že se jedná o nedokonale oddělenou směs očekávaného thiomorfolidu a patrně produktu jeho parciální hydrolýzy, oxymofrolidu.

Protože obě látky představují vhodné meziprodukty k hydrolýze na požadovanou kyselinu, látku B, směs nebyla dále čištěna, ale spojena, rozpuštěna ve 255 ml 4N kyseliny chlorovodíkové a zahřáta po dobu 6 hodin k varu, což odstranilo všechny stopy výchozího materiálu, podle tenkovrstevných chromátogramů.

Reakční směs byla odpařena za vzniku viskózního zeleného zbytku, který byl rozpuštěn v 70 ml vody a promyt ethylacetátem. Roztok byl potom alkalizován mírným přebytkem (na lakmus) pevného hydroxidu sodného a promyt methylenchlorididem. Parciální odpaření vodného roztoku vedlo k vysrážení sodné soli látky B.

Srážení bylo dokončeno neředěním vodného roztoku nasyceným roztokem chloridu sodného. Pevná hmota byla odfiltrována a překrystalována z vody nasycené chloridem sodným v poměru 4:1. Po filtraci a sušení ve vakuu přes noc při teplotě 70 °C bylo získáno 4,3 g suchého prášku, který poskytl očekávaný výsledek elementární analýzy. Karl Fischerovou analýzou bylo zjištěno, že sodná sůl látky B obsahuje 5,5 molů vody.

Byl připraven rovněž hydrogenmaleinát o teplotě tání 115 až 120 °C, jehož NMR a elementární analýza potvrdily udávanou strukturu.

Příklad 2

Způsob výroby 2-Jj.O- (2-dimethylaminopropyl) fenothaizin-e-yljpropionové kyseliny í

a) Způsob výroby 2-[l0-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-fe-yl-propionitrilu -(látky ex-3a)

Pod dusíkem byl v ledové lázni míchán roztok 4,0 g tosylmethylisokyanidu v 15 ml dimethyl sulfoxidu a 4 ml tetrahydrofuranu a poté bylo přidáno 5,3 g terč.butylátu draselného. Po 5 minutách bylo přidáno 0,68 g methanolu.

K této reakční směsi byl přikapán během 3 minut roztok ex-2b ve 3 ml dimethylsulfoxidu a 1 ml tetrahydrofuranu. Potom byla ponechána ustavit teplota místnosti a v mícháni bylo pokračováno po dobu 20 hodin.

Reakční směs byla vlita do etheru a promyta vodou. Aminy byly extrahovány do zředěné kyseliny chlorovodíkové, která byla promyta etherem a zalkalizována nadbytečným'hydroxidem sodným. Volné aminy byly potom extrahovány do etheru, který byl sušen síranem hořečnatým a odpařen, přičemž se získalo 2,5 g olejovitého surového produktu, jehož tenkovrstevná chromatografie na silikagelu v systému methylenchlorid na methanolu v poměru 24:1 ukázala přítomnost více složek.

Žádaná látka ex-3a byla získána v čisté formě preparativní vysokotlakou kapalinovou chromatografií na silikagelu eluci směsi methylenchloridu s ethanolem v poměru 97:3. Látka ex-3a je v olejovité formě, jejíž NMR a IC odpovídaly předpokládané struktuře.

b) Způsob výroby 2-[l0-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-ylJpropionové kyseliny i (látky C)

1,7 g látky ex-3a bylo rozpuštěno v 50 ml 4N kyseliny chlorovodíkové a zahříváno po dobu 20 hodin k varu pod zpětným chladičem. Roztok byl odpařen za sníženého tlaku za vzniku viskózního oleje, který byl potom znovu rozpuštěn ve 30 ml vody, promyt etherem a hodnota pH byla upravena opatrným přidáním hydroxidu sodného (na lakmus) na asi 10,9 do bázické oblasti

Získaný roztok byl promyt etherem a potom odpařen na polovinu původního objemu. Hydrochlorid látky C byl připraven ve formě oleje nadbytečnou koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Olej byl znovu rozpuštěn ve vodě a srážen (opět ve formě oleje) nadbytečným chlorovodíkem a potom rozetřen s etherem, čímž olej ztuhl.

Sůl byla překrystalována ze směsi methanolu s ethylacetátem za vzniku C.HCl.H^O, bezbarvých krystalů o teplotě tání 156 až 162 °C (rozklad), jehož elementární analýza (chn) potvrdila předpokládanou strukturu.

Příklad 3

Způsob výroby £e]-3-(3-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů

a) Způsob výroby [e]-3-(2-methoxykarbonylvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů

K míchanému roztoku 4,0 g 3-brom-10-(2-dímethylaminopropyl)fenothiaminu ve vysušeném etheru při teplotě 0 °C bylo přikapáno 8,5 ml 1,55 M roztoku butyllithia v hexanu. Získaný žlutý roztok byl míchán při teplotě 0 °C po dobu jedné hodiny a potom se během jedné hodiny přikapal roztok 1,7 ml dimethylformamidu ve 20 ml etheru.

Reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 3 hodin. Promytý a vysušený etherický roztok byl odpařen za vzniku surového aldehydu ve formě žlutého oleje.

Roztok 4,0 g tohoto surového aldehydu ve 20 ml 1,2-dimethoxyethanu byl přidán k míchanému roztoku fosfonátového karbaniontu získaného z 2,69 g diethylmethoxykarbonylmethylfosfonátu a 385 g hydridu sodného ve formě 80% disperze v oleji na 30 ml 1,2-dimethoxyethanu za teploty místnosti.

Reakční směs byla po 4 hodinách odpařena k suchu a přidány voda a ether. Etherická fáze byla oddělena, promyta, sušena, odpařena 2a vzniku surového (E)-3-(2-dimethylaminopropyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů ve formě fluoreskujícího žlutavého oleje.

b) Způsob výroby [É] -3-(2-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminorpopyl)fenothiazinů g tohoto esteru byly hydrolyzovány v roztoku 22 ml ethanolu a 8,8 ml 2N roztoku hydroxidu sodného při teplotě místnosti po dobu 4 hodin. Produkt byl izolován obvyklým způsobem za vzniku 3 g surové kyseliny'karboxylová ve formě oranžově zbarvené gumovité hmoty. Ta byla rozpuštěna v horké 0,4 N kyselině chlorovodíkové a přidána koncentrovaná kyselina chlorovodíková k indukci krystalizace ve formě oranžově zbarvených destiček.

Překrystalováním ze směsi ethanolu a etheru byly získány žluté jehličky hydrochloridu E-3-(3-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů ve formě hemihydrátu, teplota tání asi 170 °C (rozklad). Po sušení při teplotě 150 °C byla získána bezvodá sůl, která měla teplotu tání 220 až 225 °C (rozklad) (látka E).

Příklad 4

Způsob výroby (E)-4(nebo 1)-(2-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin

a) Způsob výroby (E)-4(nebo 2)-(2-methoxykarbonylvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)-fenothiazin

5,7 g 10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů bylo reagováno s butyllithiem. K získanému roztoku bylo přidáno postupně (3,1 ml) dimethylformamidu a směs nechána stát při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Surový aldehyd byl izolován etherovou extrakcí a použit bez dalšího čištění.

Surový aldehyd byl reagován s fosfonátovým karbaniontem, připraveným z diethylmethoxykarbonylmethylfosfonátu, jak je to popsáno v přikladu 3 za vzniku 4(nebo 1)~(2-methoxykarbonylvinyl, -10- (2-dimethylaminopropyl) fenothiaziu, který byl krystalován z ethanolu.

Teplota tání: 129 až 130 °C.

b) Způsob výroby [^E]-4(nebo 1)-(2-karboxyvinyl)-10-(2-dimethylaminorpopyl)fenothiazinů

Tento ester byl hydrolyzován zředěným roztokem hydroxidu sodného, jak je popsáno v přikladu 3, za vzniku E-4(nebo 1)- (2-karboxyvinyl)-18-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů, krystalující ze směsi isopropylalkoholu s petroletherem o teplotě varu 60 až 80 °C, ve formě drobných žlutých jehliček, které mají teplotu tání 120 až 125 °C (látka H).

Příklad 5

Způsob výroby 4-(nebo 1)-(2-karboxyethyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinů

Roztok 500 mg E-4(nebo 1)-(2-methoxykarbonylvinyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazinu ve 20 ml ethylacetátu byl míchán v atmosféře vodíku v přítomnosti Raneyova niklu až ustala spotřeba vodíku.

Zfiltrovaný roztok byl odpařen za vzniku 4(nebo 1)-(2-methoxykarbonylethyl)-10-(2-dimethylaminopropyl) fenothiazinů, který byl podroben hydrolýze ve vodně ethanolickém roztoku hydroxidu sodného, jak je to popsáno v příkladu 3.

Takto získaný 4(nebo 1)-(2-karboxyethyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin krystaloval z isopropylalkoholu ve formě bezbarvých jehlic.

Teplota tání: 155 až 157 °C (látka I).

Příklad 6

Způsob výroby [^7-chlor-10- (2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinylJoctové kyseliny (látky K)

a) Způsob výroby 4'-brom-3'-nitrofenyloctové kyseliny (látky ex-lOa)

Bylo smícháno 20 ml koncentrované kyseliny dusičné a 10 ml koncentrované kyseliny sírové a k míchanému roztoku se přidalo 21,4 g kyseliny 4'-bromfenyloctové po částech během 20 minut za chlazení vodou tak, aby vnitřní teplota byla udržována v rozmezí 50 až 55 °C. Směs byla potom zahřívána po dobu 10 minut na teplotu 85 °C a poté směs byla vlita na led a zředěna vodou.

Získaná žlutá pevná látka byla odfiltrována, promyta vodou, rozpuštěna v malém množství 2N hydroxidu sodného a potom znovu srážena přidáním nadbytku koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Pevná hmota byla sušena a překrystalována třikrát z benzenu za vzniku 10,2 g látky ex-lOa, teplota tání 108 až 113 °C. NMR analýza potvrzovala jediný isomer předpokládané struktury.

b) Způsob výroby ethyl-4'-brom-3--nitrofenylacetátu (látka ex-lOb)

Látka ex-lOa byla suspendována ve směsi 400 ml ethanolu a 25 ml triethylesteru kyseliny orthomravenčí a 2 ml koncentrované kyseliny sírové a zahřívána k varu pod zpětným chladičem po dobu 3 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno a odparek byl rozpuštěn v etheru a promyt vodou,

5» hydroxidem sodným a nasycen chloridem sodným. Ether byl odpařen a sušen za vzniku 35,1 g látky ex-lOb ve formě pohyblivého žlutě oranžového oleje, jehož NMR odpovídalo struktuře.

c) Způsob výroby ethyl-4-(4-chlorfenylthio)-3'-nitrofenylacetátu (látky ex-lOc)

Směs 8,6 g látky ex-lOb, 5,5 g 4-chlorthiofanolu a 6,3 g uhličitanu sodného v 75 ml ethanolu se míchalo pod dusíkem po dobu 5,5 hodiny. Reakční směs byla vlita do 900 ml ledově chladného 5% hydroxidu sodného a extrahována třikrát 100 ml etheru.

Etherový extrakt byl promyt 5% hydroxidem sodným a potom Sušen síranem hořečnatým a odpařen, čímž se získalo 10,3 g látky ex-lOc ve formě žlutého oleje, který ztuhnul na pevnou látku o teplotě tání 71 až 82 °C, jejíž NMR odpovídalo předpokládané struktuře. Látka nebyla dále čištěna.

d) Způsob výroby ethyl-(7-chlor-2-fenothiazinyl)acetátu (látky ex-lOd).

24,3 g látky ex-ΙΟο a 46,0 g triethylfosfitu byly spojeny ve 200 ml n-propylbenzenu prostého kyslíku pod dusíkem a zahřívány pod zpětným chladičem k varu pod dusíkem po dobu 4 hodin. Těkavé složky byly odstraněny při teplotě 80 °C za odsávání vodní vývěvou. Tmavý odparek byl čištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluován směsí hexanu s ethylacetátem v poměru 6 i 1.

Bylo získáno 6,1 g pevné žluté látky, která byla překrystalována ze směsi ethanolu a ethylacetátu v poměru 1:1. Produkt, látka ex-lOd, byla bezbarvá krystalická látka o teplotě .táni 193 až 194 °C, jejíž NMR odpovídalo navržené struktuře. Tato cyklizaoe provázená přesmykem byla popsána Gadoganem a spol. v J. Chem. Soc. (1970) 2437.

é) Způsob výroby ethyl-[/7-chlor-10-(2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl/acetátuJ (látky J)

4,1 g látky ex-lOd a 1,52 g butylátu draselného byly smíseny v 30 ml toluenu zbaveného kyslíku pod dusíkem za míchání po dobu 10 minut. Bylo přidáno 1,7 g 2-chlor-l-dimethylaminopropanu a reakční směs byla zahřívána po dobu 1 hodiny na teplotu 80 °C.

Bylo přidáno dalších 1,5 g butylátu draselného a 1,7 g 2-ohlor-l-diraethylaminopropanu a v míchání a zahřívání pokračováno po dobu dalších 2 hodin. Reakční směs byla zředěna 50 ml toluenu a promyta vodou a nasycena chloridem sodným.

Aminy !'>[, pul·® extrahovány ředěnou kyselinou chlorovodíkovou a promyty jednou toluenem, alka]i/ovány (na loknu::·.) amoniakem a extrahovány do chloroformu. Po odpaření chloroformu bylo získáno 3,(l^r> g oleji· pestrého složení podle chromatografie na tenké vrstvě silikagelu za použil J syntoniu a el lianol-ethy]acetát v poměru 6:1.

Olej byl íiakcionován pomocí sloupcové chromatografie elucí ethylacetátem a ethanolem v poměru 12:1, 8:1 a 5:1. I.átka ex-lOe byla ve formě oleje. Byl připraven hydrogenmaleinát a krystalován z ethylacetátu, teplota tání 158 až 160 °C (rozklad), jehož NMR a CHN analýza odpovídaly navržené struktuře.

f) Způsob výroby [^7-Chlor-10-(2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl]octové kyseliny (látka ex-K)

Roztok 0,4 g látky ex-lOe v 10 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 10 ml vody byl zahříván na vodní vroucí lázni po dobu 16 hodin. Odpaření rozpouštědla vedlo ke sklovitému odparku, který byl rozpuštěn ve 2-propanolů a Odbarven aktivním uhlím. Ochlazeni roztoku poskytlo hydrochlorid jako bezbarvou pevnou látku, teplota táni 140 °C (rozklad).

Teplota táni (rozkladu) bylo nesnadné reprodukovat protože velmi závisí na rychlosti zahřívání. Jedná se o monohydrát ex-lOP.HCl jehož NMR elementární analýza a hmotnostní spektrum odpovídaly předpokládané struktuře.

Přiklad 7

Způsob výroby QlO-(2-dimethylaminoethyl)-7-methy1-2-fenothiazinyl]octové kyseliny (látky M)

a) Způsob výroby ethyl^4'-(4-methylfenylthio)-3'-nitrofenylacetátuJ (látky ex-lla)

Byl připraven způsobem podle příkladu 6 s tím rozdílem, že místo 4-chlorthiofenolu byl použit 4-methylthiofenol. Surová látka ex-lla představovala žlutou pevnou látku, teplota tání 79 až 82 °C, NMR-spektrum odpovídalo navržené struktuře. Látka byla použita v dalším stupni bez čištění.

b) Způsob výroby ethyl f(7-methyl-2-fenothiazinyl)acetátu ](látky ex-llb)

Byl syntetizován z látky ex-lla způsobem z příkladu 6d. Bylo použito i stejné sloupcové chromatografie a překrystalování. Produkt, látka ex-llb byla krystalická bezbarvá látka o teplotě tání 189 až 192 °C, NMR-spektrum odpovídalo předpokládané struktuře.

c) Způsob výroby ethyl[/10-(2-dimethylaminoethyl)-7-methy1-2-fenothiazinyl/acetátu] (látky ex-llc, látky L)

Byl připraven způsobem podle příkladu 6d za použití 2-dimethylaminoethylchloridu. Volná báze byla čištěna sloupcovou chromatografií, eluce byla provedena směsí ethanolu a ethylacetátu v poměru 1:10. Získaný olej byl převeden v hydrogenmalinát a krystalován z ethylacetátu.

Byl získán pevný hydrogenmalinát látky ex-llc o teplotě táni 146 až 148 °C, jehož NMR-spektrum a elementární analýza odpovídaly navržené struktuře.

d) Způsob výroby £ 10-(2-dimethylaminoethyl)-7-ethyl-2-fenothiazinyl]octové kyseliny (látky M)

Látka ex-llc (0,5 g) byla rozpuštěna v 14 ml 3,5 N kyselině chlorovodíkové a zahřívána na vroucí vodní lázni po dobu 10 hodin. Po odpaření byl odparek vyjmut 2-propanolem a odbarven aktivním uhlím a potom znovu odpařen. Odparek byl rozetřen s etherem, až vznikla pevná látka, která byla parciálně čištěna rozpuštěním v methanolu a přidáním ethylacetátu a etheru.

I

Byl získán žlutý prášek, jehož chromatogram z vysokotlaké kapalinové chromatografie vykázal značné znečištění. Byl proto čištěn semipreparativní vysokotlakou kapalinovou chromatografii na [10 mm x 50 om Spherisorb G.P.C^g] koloně (reverzní fáze) a QBrownlee plástovou kolonou eluovanou 40% methanolem a 0,1% triethylaminem a konečně 100% methanolem 0,1% triethylaminem.

Tak byla získána požadovaná látka jako pevná hmota,'teplota tání 127 až 132 °C (rozklad), jehož NMR-spektrum a elementární analýza i hmotnosti spektrum bylo postačující, ačkoliv byla přítomna ještě jedna neidentifikovaná znečištěnina (NMR a hmotnostní spektrum, tenkovrstevná chromatografie).

Příklad 8

Způsob výroby [10-(2-dimethylaminethyl)-7-fluor-2-fenothiazinyl]octové kyseliny (látky N)

a) Způsob výroby ethyl-4'-(4-fluorfenylthio)-3*-nitrofenylacetátu (látky ex-12a)

Látka byla připravena způsobem z příkladu 6c za použití 4-fluorthiofenolu. Surový produkt, látka ex-12a byla žlutá pevná látka o teplotě tání 41 až 48 °C, jejíž NMR spektrum potvrzovalo navrženou strukturu a byla použita bez dalšího čištění.

b) Způsob výroby ethyl-[7-fluor-2-fenothiazinyl)acetátu] (látka ex-12b)

Byla připravena z látky ex-12a způsobem podle přikladu 6d. Překrystalovaný produkt, látka ex-12b měl teplotu tání 167 až 169 °C a spektrum odpovídající udané struktuře.

c) )Způsob výroby ethyl-flO-(2-diethylaminoethýl)-7-fluor-2-fenothiazinyl)acetátu] (látka ex-12c)

Tato látka byla získána jako olej z látky ex-12b a 2-diethylaminoethylchloridu způsobem podle příkladu 6d a produkt byl čištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu, elucí etherem. NMR i hmotnostní epektrum odpovídaly udané struktuře.

Způsob výroby [jLO-(2-dimethylaminoethyl)-7-fluor-2-fenothiazinyl]octové kyseliny (látky N)

0,6 g látky ex-12o bylo suspendováno ve směsi 3 ml dioxanu a 6 ml IN hydroxidu sodného a směs byla zahřívána k varu pod zpětným chladičem po dobu 24 hodin. Reakční směs byla odpařena, odparek okyselen 8 ml IN kyseliny chlorovodíkové a odpařen do sucha.

Odparek byl digerován 30 ml horkého 2-propanolu. Filtrace a odpaření rozpouštědla Žanechala hydrochlorid látky N jako pryskyřičnou hmotu vzdorující krystalizací. Byla proto čištěna pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie na [10 mm z 50 cm Spherisorb C.P.C_lg] (reverzní fáze) koloně a ^Brownlee C₁₂] pláštové koloně] elucí 50% methanolem a 0,1% triethylaminem.

Byla získána neutrální látka, která po překrystalování z ethylacetátu měla teplotu tání 141 až 143 °C. Její elementární analýza, NMR i hmotnostní spektrum odpovídaly uvažované struktuře.

Příklad 9

Způsob výroby 2-fl0-(2-^,dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl]-2-methylpropionové kyseliny (látky P)

a). Způsob výroby 2- (4-bromfenyl)-2-methylpropionové kyseliny (látky ex-13a)

Ethylester titulní sloučeniny byl připraven způsobem popsaným v J. Am. Chem. Soc. 93, 6877-87 (1971). 54,1 g tohoto esteru bylo zahříváno po dobu 5 hodin ve směsi 50 ml ethanolu,

4é g hydroxidu sodného a 400 ml vody.

Směs byla ochlazena na teplotu místnosti, promyta pentanem a potom okyselena přidáním 100 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. To vysráželo látku ex-13a jako bezbarvý prášek o teplotě tání 121 až 124 °c, jehož NMR spektrum odpovídalo navržené struktuře.

b) Způsob výroby 2-(4-brom-3-nitrofenyl)-2-methylpropionové kyseliny (látky ex-13b)

Byla získána nitrací látky ex-13a způsobem z příkladu 6a. Získaná sloučenina ex-13b představuje pevnou látku o teplotě tání 167 až 171 °C, jejíž NMR-spektrum odpovídalo struktuře.

c) Způsob výroby ethyl-(4-brom-3-nitrofenyl)-2-methylpropionátu (látka ex-13c)

Tento ester byl získán z látky ex-12b způsobem popsaným v příkladu 6b. Získaná látka ex-13c měla teplotu tání blízkou teplotě místnosti. NMR spektrum potvrdilo strukturu a látka byla použita dále bez čištěni.

d) Způsob výroby ethyl-(2-methyl-2-(3-nitrofenylthiofenyl)propionátu ] (látky ex-13d)

Syntheza byla provedena způsobem podle příkladu 6c za použití thiofenolu a látky ex-13c. Produkt, látka ex-13d, byla získána v kvantitativním výtěžku jako velice viskózní žlutý olej, který neztuhl. Jeho tenkovrstevná chromatografíe byla v podstatě homogenní a NMR-spektrum odpovídalo struktuře, takže produkt byl použit bez dalšího čištění.

e) Způsob výroby ethyl-[2-methyl-2-(2-fenothianizyl)propionátu ] (látky ex-13e)

Tato látka byla připravena ze sloučeniny ex-13d cyklizaci podle příkladu 6d a čištěna (dosažení homogenity) sloupcovou ohromatografií (silikagél, systém hexan a ethylacetát v poměru 10:1). Produkt nekrystaloval, ale jeho NMR-spektrum odpovídalo udané struktuře a látka byla použita bez dalšího čištění.

f) Způsob výroby ethyl-[2-(10-/2-dimethylaminopropyl/-2-fenothiazinyl)-2-methylpropionátu] (látky ex-13f, látky 0)

Ester byl získán z látky ex-13e alkylační reakcí z příkladu 6a. Volná báze tvořila olej, z něhož byla připravena krystalická sůl a krystalována ze směsi ethylacetátu a hexanu jako monohydrát hydrogenmaleinátu látky ex-13f.

Elementární, NMR i hmotnostní spektra odpovídala udávané struktuře.

g) Způsob výroby 2-j]l0- (2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl]-2-methylpropionové kyseliny (látky P)7.

Tato látka byla získána alkalickou hydrolýzou prováděnou hydroxidem sodným z látky ex-13f způsobem podle příkladu 6d. Surový hydrochlorid získaný okyselením, odpařením a digesací s 2-propanolem ztuhl, po rozetření s etherem a potom byl překrystalován ze směsi methanolu a, ethylacetátu za vzniku látky P.HC1 o teplotě tání 192 až 196 °C (rozklad), jehož NMR a hmotnosti spektrum potvrzovalo předpokládanou strukturu.

Příklad 10

Způsob výroby 2- [lO-(3-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl]-2-methylpropionové kyseliny (látky Q)

a) Způsob výroby ethyl-{2-/10-(3-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinyl)-2-methylpropionátu] (látky ex-14a)

2,9 g látky ex-13e bylo rozpuštěno v 30 ml dimethylformamidu, následovalo přidané 1,13 g terc.butylátu draselného a 0,2 g jodidu lithného. Tato směs byla zahřívána pod dusíkem na teplotu 80 °C a potom bylo přidáno 1,2 g 3-dimethylaminopropylenchloridu, který byl čerstvě uvolněn ze svého hydrochloridu.

Po zahřívání na teplotu 80 °C po dobu 30 minut bylo přidáno dalších 0,24 g terč.-butylátu draselného a 0,7 g 3-dimethylaminopropylchloridu, po dalších 30 minutách ještě 0,34 g terc.butylátu draselného. Po dalších 30 minutách byla reakční směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem.

Po odpaření methylenchloridu bylo získáno 4,3 g viskózního oleje, který byl chromatografován na sloupci silikagelu a eluován systémem methylenchlorid a methanol v poměru 96:4.

Tim bylo získáno 2,8 g látky ex-14a ve formě oleje, který byl homogenní na tenkovrstevné chromatografii a jeho NMR spektrum odpovídalo navržené struktuře.

b) Způsob výroby 2-^10-(2-dimethylaminopropyl)-2-fenothiazinylJ-2-methylpropionové kyseliny (látka Q)

Tato látka byla získána alkalickou hydrolýzou prováděnou 1 N hydroxidem sodným látky ex-14a způsobem popsaným v příkladu 8d. Hydrochlorid krystaloval z vodného chlorovodíku ve formě hydrátu, látka Q.HCl-HjO, teplota tání 128 °C (rozklad), přičemž teplota tání nebyla reprodukovatelná.

Elementární, NMR analýza a hmotnostní spektra byla v souladu s navrhovanou strukturou.

Příklad 11

Roztok 1 g hydrochloridu £e]-3- (2-karboxyvinyl)-10- (2-dimethylaminopropyl)'fenothiazinu ve 20 ml methanolu obsahující 100 mg 10Ϊ palladia na aktivní uhlí, jako katalyzátoru, se míchá ve vodíkové atmosféře, dokud jeho pohlcování není úplné (9 hodin). Katalyzátor se odfiltruje a rozpouštědlo se odpaří, aby se získal hydrochlorid nasycené karboxylové kyseliny.

Malé množství nečistot se odstraní esterifikací,a provede se chromatografie esteru na sloupci oxidu křemičitého (siláky) ve směsi chloroformu, a methanolu v poměru 50:1 a hydrolýza čistého esteru.

3-(2-karboxyethyl-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin takto získaný se krystaluje ze směsi ethanolu a etheru. Získá se krémově zbarvená pevná látka o teplotě tání 170 až 173 °C (sloučenina F).

Obdobným způsobem lze vyrobit další sloučeniny spadající pod obecný vzorec I:

trans-beta-|^10-(2-dimtehylaminopropyl) fenothiazin-2-yl 3 akrylová kyselina (látky 1), teplota táni 214 až 218 °C,

10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-3-karboxylová kyselina (látka D), teplota tání 185 až 188 °C (rozklad),

3-(2-karboxyethyl)-10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin, teplota tání 170 až 173 °C,

10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-4-(nebo 1)-karboxylové kyseliny (látka G), teplota tání 220 až 222 °C (rozklad) , ethyl-[^2-methyl-2-/l0- (3-/N~pyrrolidino/propy1)-2~fenothiazinyl/propionát] (látka R) , olej,

10-(2-dimethylaminopropyl)fenothiazin-2-yl-karboxylová kyselina (látka S), teplota tání 257 až 261 °C (rozklad).

Příklad 12

Antihistaminový účinek

A. Antihistaminová účinnost in vitro

Podélný svalový proužek byl izolován z nedotčeného ilea morčat (Hartley, samci 250 až 400 g) a umístěn v lázni při zatížení 300 mg. Po jednohodinové ekvilibraci byly získány kumulativní křivky koncentrace-reakce (Van Rossum, J. H., Arch. Int. Pharmacodyn, Ther*, 143 299 až 330, 1063) na histamin.

Po promytí byly tkáně inkubovány po dobu 1 hodiny hodnocenou látkou a byla hodnocena další agonistová křivka sledující vliv koncentrace histaminu na reakci. Posuny doprava u agonistové křivky koncentrace-reakce produkované antagonisty byly použity ke konstrukci Schildových grafů (O. Arunlakshana a H. O. Schild Br. J. Pharmacol. 14, 48 až 58, 1959).

Regrese log (dr-1) na log (Β), kde dr je ekviaktivní reakce v přítomnsoti i nepřítomnosti antagonisty a (B) je molární koncentrace antagonisty, umožnila stanovení pA₂, tj. negativní logaritmické koncentrace antagonisty, který posunuje kontrolní histaminovou křivku koncentrace- reakce dvojnásobně doprava.

Tabulka I

Látka	pA2
Promethazin	8,9'
A	8,2
B	9,4
C	8,1
D	6,2
E	6,2
F	5,2
G	6,8
H	7,8
I	7,2
J	9,0
K	8,8
L	9,1
M	8,9
N	8,6
0	8,5
P	8,8
Q	8,7
S	9,9

^XR.B. Barlow, Introduction to Chemical New York, 1964

Pharmacology, 2. vydání, str. 373, vyd. Wiley,

B. Antihistaminová aktivita in vivo

Morčata (hartley, samci, 300 až 350 g) byla ponechána bez potravy po dobu 20 hodin, potom'jiímbyly podány p.o. nebo i.p. hodnocené látky. Hodinu po podání na individuální bázi, byla morčata umístěna v průhledné plastické komůrce, která byla nasycena a kontinuálně doplňována 0,25% aerosolovým histaminem.

Morčata byla hodnocena na příznaky histaminové anafylaxie (například kašel, kýchání, význačné abdominální pohyby, cyanosy nebo ztrátu vzpřimovacího reflexu). Za těchto zkušebních podmínek kontrolní zvířata kolabovala v průměru 33 sekund. Εθ₅₀ pro ochranu před histaminem byly vypočteny pomocí probitové analýzy.

V tomto testu Εβ^θ ukazuje, že jednotlivá dávka dokonale chrání 50% zvířat proti účinkům histaminu po dobu hodnocení (1 hodinu po dávce). Dokonalá ochrana byla definovaná jako žádnéhistaminové symptomy v aerosolové komůrce (asi desateronásobek doby potřebné ke kolapsu kontrolních zvířat).

Tabulka II

Výsledky antihistaminových zkoušek

Látka ED₅₀/mg/kg.p.o/

Triprolidin 5,77

A 1,70

B 0,3 (4 hodiny po dávce)

Kromě těchto výsledků bylo zjištěno, že látka A by mohla poskytovat velmi dlouhotrvající antihistaminový účinek (například 11 mg/kg p.o. značí ED_5Q pro 24 hodiny ochrany).

Způsob anafylaktoidního hodnocení

Sytým Wister krysám (180 až 300 g) byly podány zkoušené látky (i.p. nebo p.o.) 2 hodiny před vystavením anafylaktoidnímu indikačnímu činidlu (látce 48/80) . Jednu hodinu před vystavením bylo podáno 5 mg/kg i.p. peropranolu. Anafylaktoidní indukční činidlo bylo podáno intravenosně v množství 2 mg/kg, a u zvířat byly sledovány symptomy dýchacích obtíží.

Výsledky byly analyzovány probitovou analýzou. Reakce byla kvantifikována hodnocením množství látky, která chránila 50 % zvířat před smrtí v daném čase.

Výše uvedené pokusné uspořádání neposkytuje pozitivní výsledek pro selektivní antihistaminika. Také krysy nereagují na histamin (i.v.) symptomy anafylaxie. Prostředky, které blokují účinky použité látky jsou obvykle klasifikovány jako inhibitory anafylaktických mediátorů nebo inhibitory uvolňování anafylaktiekých mediátorů.

T a b⁷u 1 k a III

Inhibice anafylaktoidní reakce

Látka

Ketotifen

A

B

C

E

Astemizol

E°50^x

0,87

2,64

0,89 (l,2)^xxx

1,43

3,11

1,08 ^xDávka látky (i.p.) poskytujíc! 50% ochranu proti smrti indukované látkou 48/80. Látka byla podána 2 hodiny před zkouškou.

γνγ

EDjjq ρ.ο. cestou

Látka B měla u krys LD5Q 210 mg/kg Příklad 13	(i.p.) a větší než 500 i	mg/kg (p.o.)
Lékové formy
- (A)-Injekce
Složka	Množství v ampuli
Látka vzorce I	1,0 mg
Voda pro injekce q.a.	1,0 ml
Jemně rozptýlená aktivní látka byla	rozpuštěna ve vodě pro	injekce. Roztok byl filtrován
a sterilizován v autoklávu.
(B)-Cípky
Složka	Množství v čípku
Látka vzorce I	1,0 mg
Kakaové máslo	2,0 g
TM nebo Wecobbe základ q.s.
TM Wecobee je obchodní název a jedná se o hydrogenovanou mastnou karboxylovou kyselinu.
Jemně rozptýlená'aktivní látka byla	smíchána s roztaveným čípkovým základem (bud kakao-
TM vým máslem nebo Wecobee základ), roztavené čípky byly odlity	a ponechány ochladnout za
vzniku žádaných čípků.
(C)-Sirup
.Složka	Množství v ml
Látka obecného vzorce I	1,0 mg
Ethanol	0,3 mg
Sacharóza	2,0 mg
Methylparaven	0,5 mg
Benzoát sodný	0,5 mg
Višňová příchut	q.s.
Barvivo	q.s.
Voda	q.s. ad 5,0 ml
Ethanol, sacharóza, benzoát sodný, methylparaven a příchut	byly spojeny v 70 % celkového
množství vody. Příchut a aktivní látka byly rozpuštěny ve zbylé	vodě, potom byly roztoky
smíchány a vyčeřeny filtrací.
(D)-Tablety
, <Složka	Množství v tabletě
Látka obecného vzorce I	1,0 mg
Laktóza	110,0 mg
Kukuřičný škrob, předželatinovaný	2,5 mg
Bramborový škrob	12,0 mg	•
Stearát hořečnatý	0,5 mg

Očinná látka byla jemně rozptýlena a smíchána s práškovanou laktózou, kukuřičným škrobem, bramborovým škrobem a stearátem hořečnatým. Směs byla potom lisována za vzniku tablet o hmotnosti 126 mg.

(E)-Oplatky

Složka	Množství v oplatce
Látka obecného vzorce I	1,0 mg
Laktóza	440,0 mg
Stearát hořečnatý	5,0 mg
Jemně rozptýlená účinná látka byla smíchána s práškovanou laktózou, kukuřičným škrobem
a kyselinou stearovou a balena do želatinových oplatek.
(F)-Tablety
Složka	Množství v tabletě
Látka obecného vzorce I	1,0 mg
Hydrochlorid psendoefedrinu	60,0 mg
Laktóza	62,5 mg
Bramborový škrob	14,0 mg
Stearát hořečnatý	1,0 mg
želatina	2,8 mg
Tablety byly připraveny z výše uvedené směsi způsobem popsaným výše v příkladu 13 (D).
(G)-Sirup
Složky	Množství v 5 ml
Látka obecného vzorce I	1,0 mg
hydrochlorid pseudoefedrinu	30,0 mg
Fosforečnan kodeinu	10,0 mg
Guaifenesin	).00 mg
Methylparaven	0,5 mg
Benzoát sodný	0,5 mg
Příchut	q.s.
Barvivo	q.s.
Glycerin	500 mg
Sacharóza	2 000 1 mg
Čištěná voda	q.s. ad 5,0 mg
Sirup obsahující jiné aktivní složky	kromě látky obecného vzorce I byl připraven z výše
uvedených složek analogickým způsobem výše popsaným pro příklad 13 (C).
(H)-Spray do nosu
’ ·Složka	Množství na 100,0 ml
Látka obecného vzorce I	1 g
Chlorid sodný	0,8 g
Ochranná látka	0,5 g
Čištěná voda	g.s. 100,0 ml
Ochranná látka byla rozpuštěna v teplé čištěné vodě a po ochlazení na teplotu 25 až
30 °C byl přidán chlorid sodný a látka obecného vzorce I. Hodnota pH byla potom upravena
na 5,5 až 6,5 a čištěná voda byla přidána	k upravení konečného objemu na 100,0 ml.
(I)-Oftalmický	roztok
Složka	Množství v 100,0 ml
Látka obecného vzorce I	0,1 g
Chlorid sodný	, 0,8 g
Ochranná látka	0,5 g
Voda pro injekce	q.s. 100,0 ml

Přípravek byl připraven podobně jako spray do nosu.

(J)-Lokální krém

SDožka Množství na 100,0 ml

Látka obecného vzojcc I 0,1 g

Emulgační vosk N.P. 15,0 g

Minerální olej 0,5 g

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob výroby fenothiazinu obecného vzorce I kde značí dvojvaznou alifatickou uhlovodíkovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo jednoduchou vazbu, ^R2 ^{a R}3 ^{jsou ste}jⁿé nebo různé a jednotlivě značí atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo spolu s atomem dusíku tvoří dusíkatý heterocyklický kruh se 4 až 6 členy,

   R₄ značí atom vodíku, atom halogenu, alkoxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou 1 až 3 atomy halogenu nebo znamená skupinu vzorce R^CC^H vymezenou výše, znamená alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo ANR^R^ tvoří skupinu vzorce ch₂ nebo ch₂a jejich solí, esterů a amidů, s výjimkou esterů a amidů sloučenin obecného vzorce I, kde R^ znamená atom vodíku a představuje vazbu v poloze 2 fenothiazinového kruhového systému a s výjimkou sloučeniny, kde R^ znamená vazbu v poloze 2 fenothiazinového kruhu a R^ znamená atom vodíku a skupina vzorce ANR₂R^ znamená dimethylaminopropylenovou skupinu a sloučeniny, kde skupina vzorce ANR₂R₂ znamená diethylaminoethylovou skupinu a R₄ představuje atom vodíku a skupina vzorce R^CC^H znamená skupinu vzorce CH₂CO₂H v poloze 2, vyznačující se tím, že se hydrolýzuje sloučenina obecného vzorce VI (VI) kde ^R2' ^R3' ^R4 ^{a A ma}jí výše vymezený význam a

   RjZ značí skupinu R^CN, kde značí dvojmocnou uhlovodíkovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, nebo skupinu vzorce Ry-CFí=C/Y/XH, kde

   Ry je dvojmocná uhlovodíková skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, jednoduchou vazbu,

   X značí atom kyslíku nebo atom síry a Y znamená aminoskupinu, a potom se případně převádí sloučenina obecného vzorce I v jinou sloučeninu obecného vzorce I hydrogenací dvojné vazby v karboxyskupině bočního řetězce, a popřípadě se získaná sloučenina převede na adiční sůl s kyselinou, sůl tvořenou karboxylátem, ester nebo amid sloučeniny obecného vzorce I nebo se popřípadě z takovéto látky uvolní jiná sloučenina spadající do rozsahu sloučenin obecného vzorce I.
2. 2. Způsob podle bodu 1, pro výrobu sloučeniny obecného vzorce la

   B-COOH (la) , I

   A

   I

   N /\ ^R2a ^R3a kde

   B~ znamená přímou nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo skupinu vzorce (CH^) ^CH^:=CH (CH^)_; , v němž a a b navzájem nezávisle znamenají číslo 0 až 5, přičemž součet a a b nepřekia čuje 5,

   A* znamená přímou nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a ^2a ^a ^3a 3^SOU stejné nebo navzájem odlišné a jednotlivě znamenají vodík nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo popřípadě tvoří heterocyklický kruh s 5 až 7 členy, a její soli, esteru nebo amidu, s výjimkou esterů a amidů sloučenin obecného vzorce la, kde R^ znamená atom vodíku a R^ představuje vazbu v poloze 2 fenothiazinového kruhového systému a s výjimkou sloučeniny obecného vzorce la, kde R₁ znamená vazbu v poloze fenothiazinového kruhu a R^ znamená atom vodíku, a skupina vzorce ANR^Rj znamená dimethylaminopropylovou skupí nu a sloučeniny obecného vzorce la, kde skupina vzorce ANR₂R^ znamená diethylaminoethylovou skupinu a R^ představuje atom vodíku a skupina vzorce R^CO^H znamená skupinu vzorce CH^CO^H v poloze 2, vyznačující se tím, že se hydrolýzuje sloučenina obecného vzorce Via (Via), ^R2a ^R3a kde

   E znamená skupinu vzorce -C=N nebo -C-NH₂ a

   R_o , R~, Á' a B' mají výše uvedený význam, za Ja a potom se případně převádí sloučenina obecného vzorce la v jinou sloučeninu obecného vzorce la hydrogenaci dvojné vazby v karboxyskupině bočního řetězce, a popřípadě se získaná sloučenina převede na adiční sůl s kyselinou, sůl tvořenou karboxylátem, ester nebo amid sloučeniny obecného vzorce I nebo se popřípadě z takovéto látky uvolní jiná sloučenina spadající do rozsahu sloučenin obecného vzorce I.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se za použití příslušných výchozích·slouče nin, připravují sloučeniny obecného vzorce II ^R4 (II), r₁co₂h kde g až a A mají význam uvedený u obecného vzorce I, nebo jejich sůl, ester nebo amid, s výjimkou esterů a amidů sloučenin obecného vzorce II, kde R^ znamená atom vodíku a R^ představuje vazbu a s výjimkou sloučeniny obecného vzorce II, kde R| znamená vazbu, R^ znamená atom vodíku a skupina vzorce ANRjRj představuje dimethylI aminopropylovou skupinu CH₂, představuje atom vodíku a skupina vzorce ANR.,R₃ představuje diethylaminoethylovou skupinu.
4. 4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se za použití příslušných výchozích sloučenin připravují sloučeniny podle bodu 1 až 3, kde značí skupinu vzorce (CHj)kde n je celé číslo 0 až 3, skupinu vzorce CH=CH nebo skupinu vzorce CH (CHj) (CH^^, kde m je 0 nebo 1 nebo skupina -C(CH₃)₂ ^a ostatní symboly mají význam uvedený v bodu 1, s výjimkou sloučeniny obecného vzorce I, kde n znamená 1, R^ představuje atom vodíku a skupina vzorce ANR₂R₃ znamená diethylaminoethylovou skupinu.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se za použití příslušných výchozích sloučenin připravují sloučeniny podle některého z bodů 1 až 4, kde NR₂R₃ značí dimethylaminoskupinu nebo diethylaminoskupinu a ostatní symboly mají význam uvedený v bodu 1 nebo 3.
6. 6. Způsob podle,bodu 1, vyznačující se tím, že se za použití příslušných výchozích sloučenin připravují sloučeniny podle některého z bodů 1 až 5, kde R^ značíi atom vodíku, methylovou skupinu, atom chloru nebo fluoru a ostatní symboly mají význam uvedený v bodu 1, 3 nebo 4.
7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se za použití příslušných výchozích sloučenin připravují sloučeniny podle některého z bodů 1 až 6, kde A je ethylenová, n-propylová nebo isopropy lenová skupina > a ostatní symboly mají význam uvedený v bodu 1 nebo 3 až 5.