CS248037B2

CS248037B2 - Performing method of a transport of the mass by the diffusion method among three liquids phases and apparatus to perform this method

Info

Publication number: CS248037B2
Application number: CS829244A
Authority: CS
Inventors: Ljubomir A Bojadzijev
Original assignee: Edinen Zentar Chim
Priority date: 1981-12-18
Filing date: 1982-12-16
Publication date: 1987-01-15
Also published as: BG35207A1; CH652049A5; JPH0240361B2; GB2111849A; FR2518420A1; US4551252A; FR2518420B1; JPS58128106A; DE3246662C2; GB2111849B; DE3246662A1; HU197994B

Description

Vynález se týká způsobu provádění přenosu hmoty difúzním způsobem mezi třemi kapalnými fázemi, přičemž jedna fáze je nemísitelná s ostatními dvěma fázemi a slouží jako přenosová fáze, a zařízení k provádění tohoto způsobu. Vynález je možno využít pro oddělování látek z jejich roztoku, například v hydrometalurgickém průmyslu, v galvanotechnice,' v chemickém průmyslu, v biotechnologických postupech, v potravinářském průmyslu, v průmyslu léčiv, jakož i při zpracovávání odpadních vod.

Z dosavadního stavu techniky je znám způsob současného kontaktování a provádění přenosu hmoty mezi třemi kapalnými fázemi, při kterém je jedna z kapalných fází jemně dispergovaná v druhé kapalině, přičemž vytváří přenosovou fázi ve formě stabilní mikroemulze a tato· mikroemulze je použita při zpracovávání uvedené třetí fáze, viz například N. N. Li, AICHEJ, (1971), 17, 459; T. Kitagawa, Y. Nishikawa, J. J. Frankenfeld, N. N. Li, Envir. Sci. and Techn., (1977), 11, 602; L. Boyadzhiev, Proceed. Intern. Congr. CHISA ‘81, Praha (1981). Nevýhody tohoto postupu spočívají v tom, že pro stabilizaci emulze je třeba použít emulgačního činidla, což způsobuje, že je nutno provést další pomocné operace navíc, a sice přípravu mikroemulze a její rozrušení - po dokončení dělicího postupu. Kromě toho j’e nutno uvést, že při provádění tohoto výše uvedeného postupu není možno zaručit úplné fyzikální oddělení uvedených dvou mísitelných fází, přičemž jejich částečné smísení snižuje potom účinnost požadovaného dělení (tzn. účinnost extrakce).

Rovněž je znám z dosavadního stavu techniky další postup, při kterém nastává výměna mezi dvěma fázemi, a při kterém se kontinuálně uvádí do styku tvto dvě fáze s nosičovou fází. Tato nosičova fáze cirkuluje mezi dvěma komorami, oddělenými porézní stěnou, přičemž porézní stěna je propustná pouze pro· nosičovou fázi, ale není propustná pro zbývající dvě fáze, které jsou dispergovány v příslušných komorách, viz L. Boyadzhiev, Proceed. Intern. Congr. CHISA ‘81, Praha (1981); L. Boyadziev, G. Kyuchonkov, J. Membr. Sci. (1980), 6, 107; P. Nekovar, J. Cernohlavek, Proceed. CHISA ‘79, Mar. Lázně (1979). Nevýhodou tohoto postupu je- skutečnost, že se postupem času vlastnosti prézní stěny mění a dochází k průniku obou ostatních fází dělící porézní stěnou. Kromě toho je třeba uvést, že při provádění tohoto- postupu není možno dosáhnout úplného fyzikálního oddělení obou mísitelných fází, přičemž v důsledku jejich částečného promísení se podstatně snižuje účinnost dělení (tzn. účinnost extrakce).

Dále je znám postup, při kterém jsou obě fáze, mezi kterými probíhá výměna látek, odděleny od sebe porézní polymerní membránou nebo jinou membránou, která je napuštěna nosičovou fází, viz L. Boyadzhiev, Proceed. Intern. Congr. CHISA ‘81, Praha (1981); E. L, Cussler, AICHEJ., (1971), 17, 1 300; F. Nakashio, K. Kondo, Sep. Sci. and Techn. (1980), 15, 1 171. Nevýhoda tohoto postupu spočívá v tom, že se dosáhne pouze malých rychlostí přenosu hmoty uvedenou membránou v důsledku omezeného aktivního mezifázového povrchu a vzhledem k molekulární difúzi ve fixované membránové kapalině.

Kromě toho· je známo zařízení k oddělování _ disperzí typu kapalina-kapalina, které obsahuje tři za sebou následující dělicí vrstvy, přičemž · první vrstva působí koalescentně, druhá vrstva způsobuje rozrušování · pěny a ve třetí se odvádí dispergovaná fáze, viz autorské osvědčení Bulharska · č. 29 607. Nevýhoda tohoto zařízení spočívá v tom, že má relativně malou účinnost, takže postup prováděný v tomto zařízení je nekontrolovatelný.

Cílem uvedeného vynálezu je · proto navrhnout postup a vyvinout zařízení pro provádění přenosu hmoty mezi třemi kapalnými fézemi, při kterém by nedocházelo ke vzájemnému promíchávání první a třetí fáze, přičemž by při tomto postupu bylo dosaženo· vysoké intenzity přenosu hmoty a vysoké účinnosti oddělování rozpuštěné látky.

Podstata způsobu provádění přenosu hmoty difúzním způsobem mezi třemi kapalnými · fázemi, přičemž jedna . fáze je nemísitelná s ostatními dvěma fázemi a slouží jako· přenosová fáze (v dalším textu označovaná jako fáze S), spočívá podle uvedeného vynálezu v tom, že se obě mísitelné kapalné fáze nechají stékat podél pevných porézních nebo neporézních nosičových ploch, které jsou výhodně smáčitelné uvedenými kapalinami, přičemž tyto nosičové plochy jsou odděleny meziprostorem zaplněným třetí přenosovou fází. Postup přenosu hmoty podle uvedeného vynálezu je možno intenzifikovat tím, že se uvádí · uvedená třetí fáze do nuceného jednosměrného pohybu nebo do oscilačního' pohybu.

Podstata zařízení podle uvedeného vynálezu k provádění uvedeného· způsobu spočívá v tom, že sestává z nádoby, ve které je uspořádána soustava střídavě vedle sebe uspořádaných pevných nosičových ploch, které jsou spojeny s rozdělovacím členem pro· zpracovávanou fázi a s rozdělovacím členem pro obohacovanou fázi a rovněž s odváděcím zásobníkem pro zpracovávanou fázi a s odváděcím zásobníkem prO' obohacenou fázi, přičemž rozdělovači členy jsou umístěny v horní části zařízení a odváděči zásobníky se nacházejí ve spodní části zařízení. Ve výhodném provedení tohoto zaří4 zení jsou pevné nosičové plochy odděleny separačními prvky.

Ve výhodném provedení postupu podle uvedeného vynálezu se na uvedené nosičové plochy, smáčené oběma kapalnými fázemi přivádí tyto kapalné fáze, vedou se po nich a odvádí se kapilárně-gravitačním způsobem.

Rovněž je výhodné při provádění postupu podle uvedeného vynálezu jestliže přenosová fáze, vyplňující meziprostor mezi nosičovými plochami, je nehybná nebo je · uváděna do nuceného, jednosměrného, konvekčního, cirkulačního· nebo oscilačního pohybu.

Výhody postupu provádění přenosu hmoty difúzním způsobem mezi třemi kapalnými fázemi a zařízení k provádění tohoto způsobu podle uvedeného vynálezu spočívají v tom, že se zcela odstraní přímý kontakt a vzájemné mechanické promísení mezi fázemi F a R, tzn. mezi kapalnou fází a podrobovanou extrakci (zpracovávaná fáze) a mezi obohacovanou fází. Dále se· dosáhne podle vynálezu vysoké intenzity přenosu hmoty s těmito třemi tekoucími kapalnými fázemi, které mají velkou povrchovou plochu a vysoké účinnosti extrakce, kterou je možno kontrolovat pomocí času zdržení zpracovávané fáze F (tzn. fáze podrobované extrakci) a pomocí rychlosti přenosové fáze S. Vynález dále umožňuje jednoduché a přesné kontrolování provozu zařízení, u kterého výkon je přímo úměrný šířce a počtu nosičových filmových ploch.

Uvedené svislé nosné · plochy mohou být uspořádány jako plošné paralelní desky nebo jako· koncentrické plochy, přičemž uvedená první a třetí fáze se přivádí na tyto plochy, vedou se po nich a odvádí se z nich. Uvedené fáze stékají dolů po uvedených nosných plochách v důsledku rozdílu hustot mezi uvedenými kapalinami a fází S (přenosová fáze). Tato přenosová fáze S zaplňuje prostor mezi smáčenými nosnými plochami. Uvedené nosné plochy jsou smáčeny pouze první fází, tzn. kapalnou fází, která je podrobována extrakci (v · tomto textu označována jako zpracovávaná fáze F) a uvedenou třetí fází, tzn. pohlcující obohacovanou fází (v tomto · textu označována jako fáze S).

Na přiloženém obrázku je znázorněno příkladné provedení zařízení podle uvedeného vynálezu.

Zařízení zobrazené na tomto obrázku sestává z nádoby, která je opatřena pláštěm 1, přičemž v této· nádobě je uspořádána soustava střídajících se nosičových ploch 2, · 3 se separačními elementy 15, přičemž v horní části je uspořádán rozdělovači člen 4 pro zpracovávanou fázi F a rozdělovači člen 5 pro obohacovanou fázi R. Ve spodní části je uspořádán zásobník 6 pro zpracovávanou fázi F a zásobník 7 pro koncentrovaný roztok R, tzn. · pro¹ obohacovanou fázi. Dále k s

zařízení náleží cirkulační čerpadlo 8, které je poháněno pohonnou jednotkou 16. Ve spodní části zařízení je uspořádáno výstupní hrdlo 9 pro zpracovávanou fázi F a výstupní hrdlo 10 pro obohacovanou fázi R, přičemž v horní části jsou vytvořena hrdla 11, 12 pro obohacovanou fázi R a pro zpracovávanou fázi F. Pro přenosovou fázi S je v dolní části zařízení upraveno hrdlo 13 pro přívod této přenosové fáze S, přičemž v horní části zařízení je uspořádáno výstupní hrdlo 14 pro odvádění této přenosové fáze S ze zařízení.

Zařízení podle uvedeného vynálezu pracuje dále uvedeným způsobem. Zpracovávaná fáze F vstupuje do rozdělovacího členu 4, přičemž potom stéká účinkem kapilárně-gravitačních sil po sudých vertikálně umístěných nosičových plochách 3 a potom je odváděna do zásobníku 6 pro zpracovávanou fázi a z tohoto zásobníku je odváděna hrdlem 9.

Podobným způsobem vstupuje stripovací, obohacovaná fáze R do rozdělovacího členu 5, přičemž potom stéká účinkem kapílárně-gravitačních sil po lichých vertikálně umístěných nosičových plochách 2 a potom je odváděna do zásobníku 7 pro obohacovanou fázi a z tohoto zásobníku je odváděna hrdlem 10. V plášti nádoby 1 jsou vytvořeny prostory mezi uvedenými nosičovými plochami, které jsou vyplněny přenosovou fází S. К oddělení uvedených nosičových ploch jsou mezi těmito plochami uspořádány tvarované separační elementy 15, které nejsou smáčitelné pro uvedené fáze F a R. К recirkulování přenosové fáze S je určeno recirkulační čerpadlo 8.

V následujících příkladech je blíže ilustrováno využití postupu podle vynálezu a jeho detailní provedení, přičemž při provádění těchto postupů bylo použito zařízení, které je znázorněno na uvedeném obrázku.

Příklad 1

Podle tohoto příkladu provedení byla do zařízení podle vynálezu kontinuálně přiváděna přes rozdělovači člen zpracovávaná fáze F ve formě vodného roztoku síranu zinečnatého, který obsahoval 0,24 gramů/litr zinku, průtokovou rychlostí 100 cm³/hodinu. Do rozdělovacího členu pro obohacovanou fázi byla rovněž přiváděna kontinuálním žpůsobem tato obohacovaná fáze ve formě 10% roztoku kyseliny sírové (fáze R) průtočnou rychlostí 6 cm³/hodinu. Prostor mezi zpracovávanou fází F a obohacovanou fází R vyskytující se mezi nosičovými plochami byl vyplněn 2% roztokem diethylhexylfosforečné kyseliny v kapalných parafinech Obsahujících 9 až 13 atomů uhlíku (fáze S). Na výstupu ze zařízení byl podle toho· zda bylo použito varianty postupu s použitím recirkulace organické fáze nebo bez použití recirkulace organické fáze, získán roztok, který obsahoval 0,023 g/1 zinku a druhý roztok obsahující 3,5 g/1 zinku, nebo roztok obsahující 0,002 g/1 zinku a druhý roztok obsahující 3,9 g/1 zinku. Tyto výsledky odpovídají účinnosti postupu 89 % a 99,2 %.

Příklad 2

V postupu podle tohoto příkladu bylo postupováno stejným způsobem jako v předchozím postupu podle příkladu 1, přičemž jako vstupních roztoků bylo použito jednak vody, která obsahovala 100 mg/1 fenolu, a jednak 4% roztoku hydroxidu sodného. Jako výstupní roztok byl získán jednak roztok, který měl snížený obsah fenolu o 90 %, a jednak roztok produktu, který obsahoval asi 2 g/1 fenolátu sodného. Jako organické fáze bylo použito v tomto provedení normálních parafinů, které obsahovaly 9 až 13 atomů uhlíku, bez použití aditiv.

Příklad 3

Podle tohoto příkladu provedení byl zpracováván vodný roztok, který obsahoval 0,200 gramu/1 mědi, 0,130 g/1 kobaltu a 0,130 g/1 hořčíku, přičemž průtočná rychlost byla 350 cm³/h a zařízení bylo vybaveno třemi filmovými nosičovými plochami pro zpracovávanou fázi F a čtyřmi filmovými nosičovými plochami pro obohacovanou fázi R. Jako obohacovaná fáze R sloužil roztok obsahující 140 g/1 kyseliny sírové. Průtoková rychlost tohoto roztoku byla 5,5 cm³/h.

V mezerách mezi uvedenými filmovými nosičovými plochami byla recirkulována organická přenosová fáze S o objemu 750 cm³, která obsahovala 1 % komplexotvorného činidla (orthononylsalicylaldoxim ] rychlostí 0,4 cm/sec. Zpracovaná vodná fáze (fáze F), která byla odváděna ze zařízení obsahovala 0,004 g/1 mědi, 0,129 g/1 kobaltu a 0,130 gramu/1 hořčíku. Obohacovaná fáze (fáze R) obsahovala 12 g/1 mědi, 0,001 g/1 kobaltu a stopové množství hořčíku. Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto postupu bylo dosaženo 98% selektivní extrakce mědi, přičemž byl získán koncentrovaný kyselý roztok tohoto kovu, který byl prostý znečišťujících složek.

Příklad 4

Při provádění postupu podle tohoto· příkladu byly do zařízení podle vynálezu přiváděny současně kontinuálním způsobem jednak mírně kyselá voda (pH = 3,5), která obsahovala 0,120 g/1 olova (fáze F), a jednak 2N vodný roztok kyseliny dusičné (fáze R), přičemž poměr průtokových rychlostí těchto dvou fází byl 40 : i. Jako přenosové fáze (tzn. fáze S) bylo v tomto postupu použito 5% roztoku směsi kyseliny olejové a kyseliny linolové v poměru 1:1 v normálních parafinech obsahujících 13 až 15 atomů uhlíku. Tyto dvě fáze (tzn. fáze

243037

8

F '' a fáze R) byly ze zařízení odváděny rovněž v poměru 40 : 1, přičemž obsah olova v těchto fázích byl 0,00024 g/1, resp. 4,8 g/1.

Z výše uvedeného je patrné, že bylo dosaženo 99,8% účinnosti.

Příkladů

Při provádění postupu podle tohoto příkladu 'byly do· zařízení podle vynálezu přiváděny současně kontinuálním způsobem jednak ' slabě alkalický vodný roztok amoniaku (fáze F), přičemž obsah amoniaku byl · 0,45 g/1, a jednak IN vodný roztok kyseliny sírové (fáze R), přičemž poměr průtokových rychlostí těchto dvou fází byl 15 : : 1. Jako přenosové fáze byly v· tomto příkladu provedení použity normální parafiny obsahující 13 až 15 atomů uhlíku (fáze S). Obsah amoniaku ve fázi F na^ výstupu ze zařízení byl snížen na 0,04 g/1.

Příklad 6

V postupu podle tohoto příkladu byl do zařízení podle uvedeného vynálezu přiváděn mírně kyselý (pH ==· 5,2) vodný roztok síranu mědi (fáze F) obsahující 20 mg/1 mědi, přičemž v· tomto zařízení byl tento roztok uváděn do kontaktu s přenosovou fází (fáze S), která byla tvořena 5% roztokem směsi kyseliny linolové a kyseliny olejové v· poměru 1: 1 v· normálních parafinech obsahujících 13 až 15 atomů uhlíku. Jako R fáze (to· znamená obohacovací · fáze) byl v tomto zařízení použit 2N roztok vodný kyseliny dusičné. Fázový poměru F : R byl 40 : : 1. V postupu podle tohoto provedení bylo dosaženo· 99,5% účinnosti extrakce mědi.

Příklad 7

P.ři provádění postupu podle tohoto příkladu byl zařízením podle vynálezu současně veden 8% roztok kyseliny sírové (jako fáze R, tzn. obohacovací fázej a průmyslová voda obsahující 0,250 g/1 kobaltu (jako fáze F, tzn. zpracovávaná fáze), přičemž průtokové množství roztoku bylo SOOrát menší než průtokové množství průmyslové vody. Jako přenosové fáze (to znamená fáze S) bylo podle tohoto příkladu použito 2% roztoku diethylhexylfosforečné kyseliny v petroleji. Po dokončení zpracovávání v · tomto· zařízení byl získán jednak výstupní roztok vody obsahující méně než 0,005 g/1 kobaltu a jednak koncentrovaný roztok kobaltu (obsahující více než 7 g/1 kobaltu) v kyselině sírové.

Příklad 8

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byly do zařízení podle vynálezu přiváděny současně kontinuálním způsobem jednak odpadní · oplachová voda obsahující mg/1 kadmia, přičemž hodnota pH této vody bylo 6, ve formě zpracovávané fáze F, a jednak obohacovaná fáze (tzn. fáze R), která byla tvořena 10% vodným roztokem kyseliny sírové. Jako· přenosová fáze (tzn. fáze S) byl použit 5% roztok kyseliny olejové a kyseliny linolové ve formě směsi v poměru 1:1 v normálních parafinech obsahujících 13 až 15 atomů uhlíku. Fázový poměr uvedené zpracovávané fáze F k obohacované fázi R byl v· tomto provedení F : : R — 18 : 1. Zpracovaná voda, odváděná z tohoto zařízení, obsahovala · méně než 0,1 mg/1 kadmia.

Příklad 9

Podle tohoto příkladu byl zařízením podle vynálezu veden vodný roztok kyseliny benzoové (jako fáze F, tzn. fáze zpracovávaná) o koncentraci 0,1 g/1, přičemž tato fáze byla vedena kontinuálně a paralelně s vodným roztokem hydroxidu · sodného· o koncentraci 20 g/1, přičemž průtočné množství · druhého uváděného roztoku bylo 40krát menší než průtokové množství zpracovávané fáze F. Jakop řenosová fáze (tzn. · fáze · S) · byl použit petrolej. Kyselina benzoová byla odstraněna z 93 %.

Příklad 10

Podle tohoto příkladu byla zařízením podle uvedeného vynálezu vedena přírodní voda, která obsahovala 40 mg/1 jodu (zpracovávaná fáze F), přičemž tato fáze byla vedena zařízením paralelně a současně se 4% vodným roztokem hydroxidu sodného (obohacovaná fáze R) v přítomnosti hexanu, který byl použit jako přenosová fáze (fáze S). Podle tohoto provedení bylo · průe točné množství fáze R 30krát menší než průtočné množství fáze F. Obsah jodu v odváděné -vodě byl podle tohoto· provedení menší než 1 mg/1.

Příklad 11

Při provádění postupu podle tohoto· příkladu byla zařízením podle uvedeného vynálezu vedena kyselá přírodní voda, která obsahovala 60 mg/1 boru (zpracovávaná fáze F), přičemž tato fáze byla v zařízení vedena paralelně současně s vodným roztokem hydroxidu sodného (fáze R, tzn. obohacovaná fáze), přičemž poměr průtočných množství těchto· dvou fází byl 40 : 1. Při provádění tohoto· postupu bylo dosaženo snížení obsahu boru ve zpracovávané fázi na 12 miligramů/1, přičemž byl získán alkalický roztok bohatý· na tetraborát sodný.

Příklad 12

Podle tohoto příkladu provedení byla zařízením podle vynálezu vedena kyselé voda obsahující asi 5 g/1 kyseliny dusičné (zpracovávaná fáze F), přičemž tato fáze byla zařízením vedena paralelně a současně s fází R (tzn. . obohacovanou fází), kterou byl · 10% vodný roztok hydroxidu sodného. Poměr průtočných množství zpracovávané fáze a obohacované fáze F : R byl v tomto provedení 50 : 1. Jako· přenosové fáze (fáze S) bylo použito 2% roztoku tributylfosfátu v normálních parafinech, které obsahovaly 13 až 15 atomů uhlíku. Obsah kyseliny ve výstupní vodě byl 0,045 g/1.

Příklad 13

Podle tohoto· příkladu provedení byla v zařízení podle vynálezu zpracovávána kyselá oplachová voda (zpracovávaná fáze F), která obsahovala chrom v šestimocné aniontové formě o· koncentraci 220 mg/1, přičemž tato fáze byla vedena v zařízení paralelně a současně . s 20% vodným roztokem hydroxidu sodného· (obohacovaná fáze R). Tyto dva roztoky vedené zařízením byly ve fázovém poměru 120 : 1. Jako přenosové fáze (tzn. fáze S) bylo v tomto provedení použito 1% roztoku trioktylaminu v normálních parafinech obsahujících 13 až 15 atomů uhlíku. Obsah chrómu v· odváděných dvou vodných roztocích na výstupu ze zařízení byl 0,0008 g/1 a 26,3 g/1.

Příklad 14

Podle tohoto příkladu byl v zařízení podle vynálezu zpracováván roztok kyseliny sírové (zpracovávaná fáze FJ, který obsahoval 0,015 g/1 rhenia (sedmimocného), přičemž tato fáze byla v· zařízení vedena paralelně současně s 2N vodným roztokem hydroxidu sodného· (obohacovaná fáze R) a poměr průtočných množství byl 50 : 1. Jako přenosová fáze (fáze S) bylo použito 2% roztoku tributylfosfátu v normálních parafi nech obsahujících 13 až 15 atomů uhlíku. Podle tohoto provedení bylo dosaženo 98% extrakce rhenia, přičemž na výstupu ze zařízení byl odváděn zpracovávaný roztok (zpracovávaná fáze F), který obsahoval 0,0003 g/1 rhenia.

Příklad 15

V postupu podle tohoto příkladu provedení byla v zařízení podle uvedeného vynálezu zpracovávána průmyslová voda, která obsahovala 0,7 g/1 molybdenu (zpracovávaná fáze F), přičemž fáze byla zpracovávána 20% vodným roztokem hydroxidu sodného (obohacovávaná fáze R), přičemž zpracovávání probíhalo v· přítomnosti 1% roztoku trioktylaminu v petroleji, který byl použit jako přenosová fáze (fáze s). Poměr průtočných množství zpracovávané fáze a obohacované fáze F : R byl ·50 · : 1. Při provádění postupu byl molybden koncentrován v obohacované fázi R, přičemž tato fáze obsahovala na výstupu ze zařízení 32 g/1 molybdenu.

Příklad 16

Podle tohoto příkladu provedení byl v zařízení podle uvedeného· vynálezu zpracováván vodný extrakt santoninu (zpracovávaná fáze F) o koncentraci asi 0,5 g/1, přičemž tato fáze byla zařízením vedena paralelně současně s proudem 10% roztoku hydroxidu sodného (obohacovaná fáze R), přičemž jako· přenosové fáze bylo použito směsi chloroformu a děkanu v poměru 1 : 5 (fáze S). Fázový poměr zpracovávané fáze a obohacované fáze F : R byl v tomto provedení 40 : 1. Jako výsledek tohoto postupu bylo dosaženo · 92% extrakce santoninu, přičemž tento santonin byl zkoncentrován ve fázi R ve formě své · sodné soli.

Claims

1. Způsob provádění přenosu hmoty difúzním způsobem mezi třemi kapalnými fázemi, přičemž jedna fáze je nemísitelná s ostatními dvěma fázemi a slouží jako přenosová fáze, vyznačující se tím, že se obě mísltelné kapalné fáze nechají stékat podél pevných nosičových ploch, které jsou výhodně smáčitelné uvedenými kapalinami, přičemž tyto nosičové plochy jsou odděleny meziprostorem, zaplněným třetí, přenosovou fází.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že na uvedené nosičové plochy, smáčené oběma kapalnými fázemi, se přivádí tyto kapalné fáze, vedou se po nich a odvádí se kapilárně-gravitačním způsobem.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že přenosová fáze, vyplňující meziprostor mezi nosičovými plochami, je nehybná nebo je uváděna do nuceného, jedno směrného, konvekčního, cirkulačního nebo oscilačního pohybu.

4. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že sestává z pláště nádoby (1), ve kterém je uspořádána soustava střídavě vedle sebe uspořádaných pevných nosičových ploch (2, 3), které jsou spojeny s rozdělovacím členem (4) pro zpracovávanou fázi a s rozdělovacím členem (5) pro obohacovanou fázi, a rovněž s odváděcím zásobníkem (6) pro zpracovávanou fázi a s odváděcím zásobníkem (7) pro obohacovanou fázi, přičemž rozdělovači členy (4, 5) jsou umístěny v horní Části zařízení a odváděči zásobníky (6, 7) se nacházejí ve spodní části zařízení.

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že pevné nosičové plochy (2, 3) jsou odděleny separačními prvky (15).