CS242857B2 - Method of enzyme inhibitors production - Google Patents

Description

(54) Způsob výroby inhibitorů enzymu

Způsob výroby nových inhibitorů enzymu pro přeměnu angiotensinu typu peptidyldipeptidhydrolázy obecného vzorce I R-A-S-(CH₂)_n-CH-^-R₂ (I) k

a jejich solí, přijatelných z fyziologického hlediska, spočívá v tom, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce II

O

R -S-(CH_) -CH-Ó-CH

2 П | (II) ^R1 se sloučeninou obecného vzorce ^R2^H za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

(III) načež se odstraní R^, a takto získaný produkt se uvede v reakci se sloučeninou

R-A za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, která se popřípadě převádí reakcí a anorganickou baží na sůl, přijatelnou z fyziologického hlediska.

Inhibitory jsou použitelné z farmaceutického hlediska v medicíně.

Vynález se týká způsobu výroby antihypertenzivních látek.

Enzym způssObjící přeměnu angiotenzinu (peetidyldipeptidhydroláza, dále ACE) má základní úlohu v fyziologii zvýšeného krevního tlaku. Tento enzym je schopen přeměěit dekapeptid angiotenzin I se sledem

AspArgVvlTTyileHšsProPheHisLeu na rktapeptid angiotenzin II odstraněním karboxyterminálni skupiny HisLeu. Syrnbboy, užívané pro různé aminorksleiny jsou uvedeny v následníci tabulce:

Ala = L-alenin

Arg = L-argi-nin

Asp = L-asparagová yseenina <Glu = pyro-L-gutaminová kyselina

Gly = glycin

Hip = Hippurová kyselina (bennoolglycin)

His = L-h

Ile = L-ísoIiucíí

Leu = L-leucin

She = L-fenyIiIiííí

Srr = L-prolin

Asrr = L-3,4-dehyyrorprOin

Ser = L-serin

Trp = L-tryptofan

Tyr = ь^уго^г

Van = L-valin

ACE = enzym, způs^^ící přeměnu angiotenzinu

Hepes - kyselina N-2 hydroxyy ey lpiperaoin-N'-2-etanlulO<inová

Anniotenzin I se vytváří působením enzymu reninu, eidopplPidáoy z ledvin, dalších tkání a plazmatu na sérově 1X1:1-2^10611111. *

Krevní tlak je ovlV^í^r^v^Sn různými peptidy, které se nacHázeí v krvi. Jedna z těchto látek angi^enz^ II silně zvyšuje krevní tlak. DdIší z těchto látek, bndykinin, nrnapeppid se sekvenci ArgSrrSrrGlySheSerSrrSheArg sUně snižuje krevní tlak. Kromě přímého vlivu na krevní tlak vyvolává angin^nz^ II uvolňování alJostemu, který zvyšuje krevní tlak tak, že působí zadržení mimobuněčných solí a kapp^. Anniotenoii II je možno prokázat v měl.t^en^éb ^^οζ^ι v krvi zdravých lidí. Ve zvýšeném ^Οζ^ι se nachází v krvi nemocných s ledvinovou hyppetenzí.

Přebytek účiunoH ACE je obvykle možno prokázat v krvi nor^áních lidí i v krvi lidí se zvýšeným krevním taakem, takže tohoto enzymu je dostatek k udržení žádoucí hladiny angiotenzinu II. Bylo však zjišěčrio, že snížení krevního tlaku je možno dosáhnout u hyperteioiviích nemocných podáváním inhibitoru ACE /G^i^jras I., a další, New Engl. J. Med.· 291, 817 (1977)/.

Předmětem vynálezu je způsob výroby nových inhibitorů ACE obecného vzorce o

)!

R-A-S-(CI^)_n-CH-C-R2 kde

R znamená atom vodíku, formy1, acetyl, propanoyl, butanoyl, fenylaceeyl, fenylpropanoyl, benzoy1, cyklopentylkarbonyl, terc.butyloxykarbonyi, cykiyppttylkaabboyl-L-lysyl, pyro-L-glutamml-LLlysyl, L-lysyl, L-arginyl nebo pyro-Liglutamyl,

A znamená L-fenylalahyl, glycyl, L-alanyl, L-tryptofenyl, L-tyr^oy^l, L-tryptofenyl, L-tyrosyl, L-isoleucyl, L-ltucyl, L-histidyl nebo L-valyl, jejichž alaaaamiyyykupiya jt vázána amidovou vazbou na R, přičemž v případě, že R znamená benzooví, je fenylalanyl v racemické formě,

R^ znamená atom vodíku nebo meeyl,

R₂ znamená L·lprq^i.y, L-3,4-dehhУirlrolin, D,L-3,4-iehhУdr>yruOiy, L-3-hydroxyyrr)Oiy, L-4lhydroxyyrc>liy nebo L-thiazolidiy, jejíchž imiyyykupiya je vázána imidovou vazbou na sousední skupinu n znamená celé iíslo 0 nebo 1, přieemž v případe, že n = 0, R^ znamená metl.· ‘

Všechny uváděné aminyУklУtiyy maj konfiguraci L, rn^eí-liL uvedeno jinak· V případě, že R znamená benzol, je fenylalanin v racemické formě. Slyuieniyy, vyrobené způsobem podle vynálezu jsou inhibitory ACE a je možno jich užžt jako pen^lně účinných ^^hypertenzivních látek·

Zjištění iyhibiifí účinnoosi s^udenin podle vynálezu vzhledem k ACE znamená úplně nový přístup v oMassi ίyhibiifíih ylluinnin· Známé inhibitory jsou obvykle také proHnové deriváty a subbyituce dalšími arninokyyylinami rovněž poskytuje úiiyyé inhibitory· Arginin, fenylalanin a alanin jsou ύϋ^ϋγ^ί. látkami, jimiž je možno prolín nahhaadt·

Náhrada L-3,4-dehyldooroMnu za prolin byla sledována v někoOika systémech. V případě, že se užije L-3,4-iehhliOlroliy v poloze 7 brad kininu, získá se bradykiyinyvý derivát s podstatně sníženou fyziologickl)u účinnoosí, jak bylo uvedeno v publikaci Fisher G. H. a další, Arch· Biochem. Blopíis. 189, 81 (1978). Na druhé straně při téže látky v poloze 3, 5 nebo 9 slybityiyy BPP^_a, která je inhibiOreem ACE, dojde ke zvýšení účinnoosi· Nelze však pozorovat žádnou zákonitou souuislost mmei výsledky, které byly získány při pokusu o náhradu prolinu dehydroproinnem, protože tyto výsledky si navzájem odp^uu!. Nelze tedy předem usouuit na výsledek pokusu o získání analogů inhibitorů ACE.

Až dosud nebyl stanoven přesný vliv aminoУylУtiyy, která se nachází na levé straně atomu síry ve svrchu uvedeném obecném vzorci. Jde patrně o to, že tato aminoУyyyeřna je dalším uozrbšovacím místem pro enzym. V případě, že je tento předpoyiad správný, bylo by možno oieyávat, že slybčnyiya s a^ii^c^O^y^l^seeí^íou v této poloze bude úi^nějším inhibitorem· Nebylo vsak známo, která z aminyУylУtiy by byla v této poloze účinná a která by zvýšila iyhibiiyí účinnost dané slybinniny· Nyní bylo zjištěno, že úiinyé jsou různé aIninolylУtiyy a že hyd^oxl^^ny, prolin, L-, a D,L-3,4lithyllioyru)liy i thiazllidfooié deriváty jsou úiiyyými antihyrerttyziiyími sl^obinyiyam. a maj . poměrně vysokou úiiyylst při i^nhi-bjici ACE.

Vynález bude r^o<i^rθbnnti popsán v soobiiSolSi s následnuícími příklady- V těchto příkladech byla ihrymiaoygdait na tenké vrstvě prováděna při pobití vrstev sililagtlb· Jednnlliié systémy rozpouštědel pro toto pocítí byly iísOoyáyy následujícím způsobem:

1) směs meeanolu a chloro^mu v objemovém poměru 1:1,

2) směs benzenu, vody a kyseliny octové v objemovém poměru 9:1:9,

3) směs kyseliny octové, vody a n-butanolu v objemovém poměru 26 : 24 : 150,

4) směs n-butanolu, pyridinu, kyseliny octové a vody v objemovém poměru 15 : 10 : 3 : 12,

5) směs chloroformu, metanolu a hydroxidu amonného v objemovém poměru 60:45: 20.

Pro elektroforézu na papíře byly užity nás3.eddjící pufry:

pH 1,9 - směs kyseeiny mravenčil, kyseliny octové a vody v objemovém poměru 3 : 2 : 25, pH 5,0 - směs dietylenglykolu, kyseeiny octové, pyridinu a vody v objemovém poměru 100 : 6 : 8,5 885.

Terc.butylfxykarbfnylfvé, benzoylové, acetyiové, formyiové, propanoy^vě, butanoylové, fenylacetylové a fenylpropanoylové derivSty aminooysslin se běžně doddsají. Sephadex LH-20, Sephadex G-10 a Sephadex G-25 jsou obchodní značky výrobků fimy Pharmacia, lne., Uppsala švédsko.

PPi přípravě přihSáŠek č. 941 289 a 958 180 bylo možno připravit N-beezzfl-L-fenySalanin způsobem, který je uveden v příkaadech 4 a 2 svrchu uvedených přihSSšek. Poo^^ji bylo z publikace Fischer a Moooeeyat, Ber, 33, 2383 (1900) zjišjёnf, že způsobem, popsaným ve svrchu uvedených příkaadech je možno připravit spíše racemát než L-formu. Byio také pafУSzSnf, že k výrobě sloučenin, které jsou účinné jako inhibitory enzymu pro přeměnu angiotenzinu jsou všechny tři optické isomery, a to N-beleofS-D,LL-eneSalaeie, N-bennool-L-flnnSaiaein a N--bbeeofS-D--ennSalanin.

PPi podáváni přihlášek 64 897 až 64 903 byio rovněž předpokládáno, že všechny ami.nokyseliny musí být v L-formě, aby připaavované sloučeniny byly účinné jako inhibitory ACE. Poo^ě! bylo paoУSoSeo, že k tomuto účelu je možno užít také D-formy a D,L-formy.

Předmětem vynálezu je způsob výroby nových inhibitorů enzymu pro přeměnu angiotensinu typu peptidyldiplptidhsdaflSzs obecného vzorce I

O

II

R-A-S- (CH₂) _n-CH-C-R_z ¹

R1 kde

R znamená atom vodíku, formyS, ace^i, propanoyl, butanool, fleylacelyl, feeylpro>panof у , benzooS, cyklfpeneylkarboneS, tlr.butslfxyУarbofnS, cyklopeentSkaaboonS-LLlssyl, pyro-L-glutamml-L-lyssS, L-lysyl, L-arginyl nebo pyro-L-glutamyS,

A znamená D-flneSalaneS, , glycyl, D,L-alanyl, D-alanyl, L-aLan^)·,

L-tryptofyl, D,LLt_rsptofyl, D-tryptofyl, DI^L-tyrosi^i, D-tyrosyl, D,L-ísoL^iuc^^íL, D-isoleucyl, L-í^soL^iuc^^I, D^-leucyl, D-leucyl, L-leucyl, D,L-histidyS, L-histidyl, D,Llvvay 1, D-vaayl nebo L-vaayl, jejichž alfaaamieosУupiea je vázaná amidovou vazbou na R, v případě, že R má odlišný význam od atomu vodíku, p^eemž v případě, že R znamená benzool, je fenylalanyl v radlické foamě,

Rj znamená atom vodíku nebo metyl,

R2 znamená L-prolin, L-3,4-dehhУdaoaafin, D,L-l3,4-dehhУdrfУrfie, L-3-hsdaoxyyarfie, L-4-hydroxχyyrfie nebo kyselinu L-thiazolddeyaabboxsfovou, jejíchž ίmiefsУuydna je vázána imidovou vazbou na sousední skupinu Q a i¹

-Cn znamená celé číslo 0 nebo 1, přičemž v yříyadě, že n = 0, Rr znamená meeyl, a jejcch soH, yřijaleenýih z fsziofogickéhf hlediska, vy^naču^í se tím, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce II (II) kde

R a n mají shora uvedený význam, znamená acetyl, se sloučeninou obecného vzorce

R2H kde atom vodíku je vázán na atom dusíku, iminoskupiny 0,

R₂ má svrchu uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

R₃-S-(CH2)

(III) kde

R, R₂, R^ a n maaí svrchu uvedený význam, načež se odstraní R, za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV

O

П

HS-(CH₂)_n-CH-C-R₂ (IV) ^R1 kde

R, R₂ a n maaí svrchu uvedený význam, a takto získaný produkt se uvede v reakci se sloučeninou obecného vzorce V

R-A (V) kde

R a A maaí svrchu uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I

O

II *

R-A-S-CH2)_nCH-C-R₂(I) ^R1 .

kde’

R, A, R^ a R2 a n maaí svrchu uvedený význam,’ která se popřípadě převádí reakcí s anorganickou nebo organickou bázi na sůl, přijatelnou z fyziologického hlediska.

Sloučeniny obecného vzorce I tvoří bazické soli s různými anorganickými nebo organickými bázemi. Jde o amonné soli, soli s alkalickými kovy, s kovy alkalických zemin, s organickými bázemi, s aminokyselinami apod. Příklddem solí s alkalíkýým kovem může být sodná a draselná sůl. Přík^dem soH s kovy alkalických zemin mohou být soli vápenaté nebo hořečnaté. Případem solí s organickými bázemi mohou být soli s benzathinem, N-mety 1-D-gUkaaminem nebo hydrabaminy. Příkladem solí s lminokkselinlmi mohou být arginin a lysin. Výhodné jsou sodné nebo draselné soli nebo soli s lysínem. Výhodné jsou netoxické, z fyziologického hlediska přijatenné soli.

SoH se tvoří tak, že se uvede v reakci volná kyšelina obecného vzorce I s jedním ekvivalentem příslušné zásady, která dodává požadovaný kation v rozpouštědle nebo v prostředí, v němž je sůl nerozpustná nebo ve vodě a následným odstraněním vody lyofilizlií.

SoH podle vynálezu působí inhibici přeměny dekapeepidu angiotenzinu I na a^<^l.otenzin II a tím je těmto sloučeninami možno snnžit zvýšený krevní tlak, způsobený zvýšenou hladinou arg^tenz^! Působením enzymu reninu na angiotenzinogen, pseudoglobulii krevní plazmy vzniká angioteizii I. Апс;1о1пп21п I je enzymem ACE přeměňován na мдмtenzin II. Tato látka zvyšuje krevní tlak a je patrně příčnnou zvýšeného krevního tíLaku u různých skupin savců, jak bylo prokázáno u krys a u psů. Sloučeniny podle vynálezu působí inhibici sledu (renin) (ACE) lniioteniini>len --> ^íotenz^ I------^ange^enz In II čímž se snižuje nebo vylučuje tvorba lngioteiziiu II. Z toho vyplývá, že podáváním prostředku s obsahem sloučenin obecného vzorce I nebo některé z jejích solí je možno snnžit hypertenzi u savců, u nichž je tento stav způsoben ligioteizinem. Používá se obvykle jedné, s výhodou dvou až čtyř denních dávek o velikosti 0,1 až 100 mg denně, s výhodou 1 až 50 mg denně. Pokusy byly popsány v publikacích S. L. Engge, T. R. Schaaefer, Μ. H. Waugh a B. Rubin, Proč. Soc. Exp. Biol. Med. 143, 483 (1973).'Sloučeniny se s výhodou poddával perorálně, je však také možno je podat parennerálně, například podkožně, nitoosvalově, nitroSiině nebo iitrLlpniiOorlnáliě.

SsH podle vynálezu je možno užít ke snížení krevního Háku ve formě tablet, kappsí nebo elixírů pro perorální podání nebo ve formě sterilních roztoků nebo suspenzí pro parenneeální podání. 10 až 500 mg soli nebo směsi solí obecného vzorce I se ms:í s nosičem, pojvvem, konzervační látkou, stlbilizálonem, vonnými nebo chuťovými látkami na lékovou formu běžným způsobem. Mužství účinné látky v těchto prostředcích je takové, aby bylo možno dosáhnout účinné dávky ve svrchu uvedeném rozmezí.

V případě tablet, kappsí a podobně je možno užžt běžných pomocných látek, nappíklad tragantové pryže, akáciové pryže, kukuřičného škrobu nebo želatiny, hydrogeenosfomčíiíu vápenatého, desintegračního činidla, nappíklad kukuřičného škrobu, bramborového škrobu, alginové kyseniiy a podobně, kluzných látek, nappíklad staranu horečnatého, , sladidel například sacharózy, laktózy nebo sachaainu, chuťových látek, nappíklad oleje z máty peprné nebo třešňové 5Шсп. V případě kappsí je možno užžt i kapalného nosiče, nappíklad llflatikkého oleje. Je možno užít i další mateii^ly, zejména jako povlaky nebo ke změně fyzikální formy léků. Naaříklad tablety je možno povlékat šelakem, cukrem nebo smí£^:í těchto látek. Sirupy nebo elixíry mohou obsahovat účinnou látku, sacharózu jako sladidlo, meeylplraben nebo propyl.paraken jako konzervační činidlo, barvivo a chuťové látky, např. třešňovou nebo pomerančovou příchuť.

Steeilní prostředky k iinekCnm účelům se vyrábí běžným způsobem tak, že se účinná látka rozpuutí nebo uvede v suspenzi např. ve vodě, v rostliim^m oleji, jako sezamovém oleji, kokosovém oleji, arašídovém oleji, oleji z baviníkových semen a podobně, je možno užt také syntetických nosičů, nappíklad etyloleátu a podobně. Tyto roztoky mohou obsahovat také pufr, konzervační .látku apod.

Příklad 1

Zajištění ACE

Pro většinu popsaných pokusů byla účinnost enzymu stanovena v 0,05 M pufru Hepes o pH 8,0 s obsahem 0,1 M NaC! a 0,75 M Na„SO.. Bylo pouušto substrátu bennool-Gly-Hisp

- 4 ₂ -4 T3j pL·e^j v ^nečné kornc.'^^! ¹ x 10 M, (К «5*² xlO M), spiu s ^{130 000} c^pm L^,íj^btozoylp GlyHisLeu (25 Ci/ninn]). Enzym b^yl zředěn svrchu uvedeným pufem tak, še 40 /11 p^^rovap ného enzymu bylo schopno hydrolyzovat 13 % subbtrátu po 15minutové inkubaci při teplotě ³⁷ °C. Na pčátku pokusu bylo ^{40 /}1¹ enz^ymu a ^{10 /}1¹ vo^dy nebo ⁱohibityru, rozpustěn^o ve vo^dě jedem lnk^n^b-yváoy ^po ^dobu ⁵ minut ^při teplotě ³⁷ °C. ^Pak bylo p^řid^áno ⁵⁰ /11 subsitrátu a tyzty^{k b}yl in^k^u^bo'ván ¹⁵ minut při ^plotě ³⁷ °C. Reakce byla ukon^na přidáním 1 ml 0,1 M HC1 a pak 1 ml ttylřettátj. Směs byla míchána na rotační třepačce a pak byla krátce odstředěna k odstranění fází.

Pak bylo 500 /11 etylřeetátyvé vrstvy přeneseno do nádobky pro kapalinovou scénnilaei s obsahem 10 ml Riafluor (New England Nuulear Coyppyrřion, Boston, MařsSřeuuetttS . Pro stanovení hodnoty byla srovnávána účinnost enzymu za příУoinoySi inhibitoru o různé kyncetOraci s účinností v nepřítomnosi inhibitoru. Srovnání koncentrace inhibitoru a 1^оЬ1^Ь1^с^п v procentech ummoňuje stanoven^í ^q·

Příklad 2

Syntéza t-butylesteru 3-acetylthiopropannyl-L-prolinu

0,865 g 3-řcetylthУopropřokysteiny se rozpustí ve 2 ml rtdtstiУvaaného tetrahydrof'^ur^řnu (THF) ^a rozpk se zchladí na 0 °C. Pak se přidá 1^,203 ^{1 g} die^yklyhtx^y]křrby^diiii^du ve 2 ml THF a 1 g zchl^azcného roztoku L-prolin-terc. bjtyltstttu. Reakční směs se hodinu mí^chá ^při t^^tě 0 °C a ^pak ^přes noc ^při tejotě 4 °C. Pak se rea^ní směs fixuje a sraženina se promne etylaettátem· Z fittrátů se odpad rozpouštědlo za sníženého tlaku v rotačním odpařoval. Odparek se rozpustí v etylacetátu a roztok se třikrát prommje chladným roztokem kyseliny eit^or^ové o kynceeOrřci 1 N, pak se promyje ještě dvaRkrát nasyceným roztokem chloridu sodného, dvakrát chladným roztokem hydrogetnUhičitaou sodného o koncerιOraci 1 N a znovu třikrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Roztok se vysuší bezvodým síranem hyřečoatým a zfiltruje. Roopouutědlo se odpaří za sníženého tlaku v rot^ním odpařovači ^při teplotě 30 °C, ^čim^s se zífskě ve vý^těsku př^dzně 87 % čirý bezbarvý olejovitý výsledný produkt. PPi chromatografii na tenké poyUití systému rozpouštědla č. 5 vytváří výsledný produkt jedinou skvrnu.

vrstvě při

Příklad 3

Způsob výroby 3-meekaatopropaaool-LLprr>yinu v mnnosSví při teplotě Rooproušědlo

Produkt z příkjadu 2, terc.butylester 3-řcetylthiyptypřnoyl-L-prolinu 0,5 g se smísí se 4,5 ml mmtanolového roztoku amoniaku o koncentraci 5,5 N místnooSi v dusíkové atmosféře na 1 hodinu k odstranění acetylové skupiny. se pak odpaří na rotacím odpařovači ^při tepote; ²⁵ °^C. ^pak se pro^dukt znovu rozpustí v meeanolu a od^paří a postup se ještě dvakrát opakuje, načeš se Čirý olejovitý zbytek rozpustí v etyléteru, dvakrát se promyje 5% hydrogensíranem draselným a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem horečnatým a zfiltruje. Zbylé rozpouštědlo se odpad ve vakuu, číms se získá čirý olejovitý produkt, který vytváří jedinou skvrnu při ehrommřoyrařfi na tenké vrstvě při pouští tří odlišných systémů rozpouštědla. Terc.butylesttryvá ochranná skupina se odstraní reakcí s kyselinou trijlyryecУovyu v anis^lu.

Píkl^^dy 4 až 6

V případě, že se v příkladu 2 užije místo kyseliny 3-acetylthiopropanové kyselina 2-acetylthiopropanová, 3-acetylthio22-D-metylproaanová nebo 3-aceeylttir-2-D,L-meeylpropanová a postup se jňi^rk provádí způsobem podle příkladu 2 a 3, získáaí se násSeddjící sloučeniny. Oddtraněním terc.butylesterové ochranné skupiny působením kyseHny Opif ^ΡΟΟί:!vé v rnisrlu v prvním stupni je možno získat dicy klohexylaininivru sůl, která usnadní rozdělení isomerů. Acetylová ochranná skupina se odstraňuje ve druhém stupni metanolovým roztokem amoniaku způsobem podle případu 3.

Příklad

SlouCenina

2- merkaplopooplanol-LL0lolin

3- merrkppo^ 2D-d с Ьу^^^и^ O-OL-pr o in

3-me г к čí p p o-2oD,L-mettlp r o p a rnrl-O Lp po O in

Příklad 7

Způsob výroby 3-merrkaaol-2mсrylpaopapnrl-L-3,4-dehtdroraolinu mmml L-^j-dehyyldo^oHnu (Д³Рго⁾ se rrz^stí v dimetyl^rrсmamidu (DMF) a rrz^or^k se zchladí na -15 °C. Pak se rozt:^ ne^ta^^e ^přid^áním ¹ ekvivalente N-etylmoftújnu. V oddělen^é rea^ní nádo^bě se ^při tre^otě ^-10 °C smísí ¹ ekvivalent ^rcct^^^i^-mm tiyl arrpankylstinl ve stejněn objemu dimetyfrrсmaíiUu s 1,1 tkvivalentem j^-karbonyldiimidizolu a roztok se hodinu míchá. Pak se první roztok s obsahem dehylroraolinu smísí s dru^yým s obalem ³-ace^tylt^t0O²2-ítt^ll^arl^přikyst^tii^y, ^^^r se udržuje ni ^-10 °C.

Slité roztoty se míchali ještě ^hodinu ^při 0^1ι^{01 -10} °C a ^pa^k se nechapí ^mmL· ^°^г^1р⁰ na teplitu místnooti. Rooppottёdlo se od^palí na rotačním odpařovači zp sníženého tlaku ^při tejoté 40 °C. Přidá se 25 ml et^ice^Ou a roztok: se zchlaď ni 0 °C. Pa^k se ^přidají 2 ml 1 N kyseliny citrónové, obě fáze se aromI^:í a pak se oddělí na dělící nálevce, organická fáze se dvakrát primyje 2 ml 1 N kyseeiny citrónové, dvakrát nasyceným roztokem chloridu sodného, načež se vysuší bezvodým sípaném ^řečnitým. Síran hořečnatý se odddlí iitriicí a rozpouštědlo se od^paří np rotačním od^pařovači. Od^parek se rupnutí a nechá ařt^krystřlrv₁11 z nepolárního rozpouštědla, např. benzenu, čímž se získá 3-icceylttio-2-D,L-metllarrpřnorl--L-3,4-dttyddorloO1n. V případě, že se požaduje 2-D--^сГо^ 1-í^o^m^r, odparek se rozmístí v ^^Iížu¹ 3 ml ρο^οι^οί^ a roz^ se zahřeje np ⁴⁰ °C. ^př^k se přidá 1 ekvivalent dicyklottxylaíίnt a roztok se nechá stát přes noc při teplotě místněji. Vzniklé krystaly se o^i^d^l^ií iilPrrcí a třikrát se primy^ Je--i nutná vyšší čistota produktu, je možno jej překrystrlrvrt z itrppoořiolu. Acetylová ochranná skupina se odstraňuje stenným způsobem jako v příkladě 3.

Příklady 8 pž 11

V případě, že se v příkladě 7 nahradí L-3,4-dehhУuooaolii D,L-3,4-dttydroprolineí, L-l-hydr^n^l^em, Lo4-tldrrxyprrlineí nebo L-ttiřzrldditeс a jinak se postup provádí způsobem podle příkladu 7, je možno získat nááseduuící sloučeniny:

Příklad Sloučenina

3-íetkaaao-2-D-mettlorroani>r Ι-d ,L-3,4-UthyduoraoOii

3-íetkaplo-2-D-íeeyloproaioyl-L-3-tlUprxyprolii

3·-íetrkaaor2-D-oítylalrrlřny l-L-⁴-htluorypaoOii

3-mtrkaPtr-20D-mtttyroraařillL-tla1zldUii _

Příklad 12

Obdobně v případě, že se v příkladech 7 až 11 nahradí kyselina 3-acety1thio-2-mety1propanová kyselinou 3-acetylhhoppopaanovou nebo 2-acetylhhOppopaanovou, získaj se detiváty L-3,4-dehhydrorrlinu, D,L-3,4-dehhldrorrii-nu, L-3-hydroxyyrolinu, L-4-hydroxyprolinu a L-thiaz^l-idi^nu, přičemž reakce se provádí obdobným způsobem.

Příklad 13

Způso^b výrob^{y ř}°^c- [^3- (№* ^-ace^ey 1^-L-1 en^ylalan^ylthio) ^-2-D-Inet^tlpro^oaan^lУJ²L²prolⁱnu

Rootok ⁴1,5 mg №* ^-acetyl^-L-íen^y!alaninu v 0,5 ml retestnvaaného ^dlm^^e:^yl.^lpи^l^ml^du se zchladí v Rzni se suchým ledem a acetonem na te^otcu ^-20 °C. ^pa^k se ^k tomuto roztok přidá zchlazený roztok 35 mg 1,l'-karbonyldiimidazolu v 1,0 ml dimetyHormamidu. Roztok se míchá při teplotě -10 °C 2 hodiny a pak se přidá ke chladnému roztoku 48 mg 3-meekappo-2-D-reet1propraool--Lprolinu v 1 ml dimetyHormamidu, který byl n^i^^iral.zK^í^á^n N-etyimorfolinem. ^Reakční směs se míctá ^při ^^otě ^-1° °C jes^{tě h}odinu a ^pa^k se ^pomalu zahřeje na teplotu místno^i. Rooppoštědlo se o^s^ttramí za sníženého tlaku při teplotě 40 °C a k odparku se přidá etylacetát.

Směs se zchladí na ledové lázni a promyje se 0,1 N kyselinou chlorovodíkovou a pak třikrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Organické rozpouštědlo se odstraní na rotačním odpaarovaai po vysušení bezvodým síranem horečnatým. Produkt se čistí chromatogra^ai^í na s^lou^p^:i Se^pha^dexu LH-^20tm o rozměrec^{h 1,2} x 95 cm, s!^ou^pec se v^ymýv^á ι^ρ^ιnolem. Hlavní frakce se slijí a rozpouštědlo se odpaaí za sníženého taku, iímž se získá 35,5 mg výsledného produutu. Tento produut je hommoennn při chromrtogrglii na tenké vrstvě při použití rozpouštědel 1, 2, 3 a 5. '

Příklady 14 až 21

V ^pří^pa^dě, ^že se v ¹³ nahradí ^№<*^—icc e^y Heny IiHí.í N^-aceuyl^gl^ycппсг,

N^W-lcetУl^pypt^lf>^lieer, N^-acetsylt^yrl>sⁱnem^, №-accПуНсо^ц^^^ ^№ ^^tyl^uc^em n^№-acc ey liaí-stici ^ппг m netai ^NX-aae^tt^¹.va^ln^f^m a j:ini^k sn . ^postu^pujn způsobem podle případu 13, získaj sn ndáledduící sloučeniny:

Příklad Sloučenina №*- ^f 3- (N^acetykilyc¹ Rhw) ч^гоИп №*- [³-(N^N--le^tyУlL-tP^yptl^fylth^lo)^2--E)-ret^ylrPl^rarιi^lУ] -L-jdtoIAí ^№**- f^3- -^-^meRyl^o^noyl] -L^nHn ^№°^{- f}3- ⁽^'^№--^lC^ety-^L-lⁱllⁱeш^^c^^Уit:hlo)^2-D)^-^m2^tt^yl^pPl^p^r^n^oУl -L-prolíin

Ν°°-^{f3- (№ -}a^e^tty-L-ieuo^^y.^t^h.Ll^)-2-D-m^et1]^pPO^pano^ly.^] H-^oIíí

N*³*- f3-(№ -acce^yl-L-h^hltid^ytthlo)-2---ntt^yl^rrl^plni)^l1i-L-^rr<llii №*-[3-(№ -lcet^yl-L-vllylthlo)2--D-retylrPlralil11-L-prolii №°^-[3²(^{№ -}lcet^yl-^L-lll.i^ylth^lo)^2--D-rety^yrPl^raan^lУ]-L-jdpoI.í

Příklad 22

Obdobným způsobem je možno získat L-3,4-detlhУdooPPlhnlvc', D,L²3,4²dehh1dPlPrHnové, I_J-3-hydrox^yppoliiOvé, L²4-hydPOx^ypr(llinové a L-thilZllidilPvé deriváty tak, že se 3-merkl^pt(l-2-D-mre^yУlrolPl(i^yl--L-proin v případech 13 až 21 nahradí výslednými produkty z případů 3 až 12 a postupuje se způsobem podle příkladu 13.

Příklad 23

V případě, že se užijí N^-propanoylové, N^-butanoylové, N^-fenylacetylové nebo N^-^enylfirofianoy^vé ^deriváty L^-Phe, Gly, L-Ala, L-Trp, L-Tyr, L-Ile, L^-Leu, L-His a L-Val místo N -acetylových derivátů v příkladech 13 až 22 a provádí se způsob podle případu 13, získaií se odpoofídiící formylové, propanoylové, butanoylové, fenylacetylové a fenylprypanoylyvé deriváty.

Příklad 24

Způso^b výro^by №°-[з- (Neteře. ^buty^yox^ykarbynylfLf^fěny^lll·lny^lhh^yo)-^f-D-met^yl^orУ^olno^yl^{l -}L -prolinu

Roztok 133 mg N^Oftěre.butylyχykar^boy^yll-L-fen^ylllaninu (N ^ΛfвyCfL-Phě) v 0,5 ml reděs.tiУovanéhУ UiletyfУrrmaliUt se zchladí v lázni se suchým ledem a acetonem na teplotu -20 °C. K tomuto roztoku se přidá chladný roztok 87 mg 1,lfklarbyn^yl^diimidlzylu v 1,0 ml ^ιθΙυΗοιιιιι^. Roztok se mícM 2 ^hodin^{y p}ři ^-10 °C a pa^k se ^přicl^á к chladnému roztok 119,5 mg 3-meěkkl0oyf2--metel^pooyonanУ-L-pooУinu v 1 ml dimee^ylformamidu, který b.l nenUraizoován N-etyllorfolieel. Reakkení směs se neettalizuje N-etyllorfolieel. Pak se reak^ení směs míchá ^při ^-10 °C ještsě ^dinu na^ee^ž se ^mmlu nechá zteplat na tepotu místnooti. Rozpco^tědlo se odpojí za sn^eného t^aku ^při ⁴⁰ °C a ^k oděrku se ^přid^á etyl acetát. Směs se zchladí na ledové lázni a promyje se 0,1 N kyseliny chlorovodíkovou a pak třikrát nasyceným roztokem chloridu sodného. RGozpoutědlo se odpaří na rotačním odpařovači po vysušení bezvodným síranem hořečnatým. Produkt se čistí kapalinovou chromlo^yrr^lfí ^při ^oodtí Sephadexu ^G~^{10tmi p}ři rozměrech sloupe ^1,2 x 95 ^^, sloi^ec se vymývá siIsí tetrahydrofuranu a itopryplnolu v objemovém poměru 3:7. Hlavní frakce se slijí a rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 165 mg výsledného produktu. Tento produkt je při elektrooeréze na papíře homogenní při pH 5,0, stejné jako při chrymlloyralfí na tenké vrstvě při poo^i! rozpouštědla 1, 2 a 3.

P řík a a dy 25 až 32

Ot 04 04

V případě, že se užije místo N -Boc-Phe v případě 24 N -Boocglycinu, N -Boc-alannu, N^l:'-Boc-tr^l0tУ^flnt^{, N}°-Bвc^t^t^l^<^í^:^jnu^, N^α-^^f^вУ^cfs^;^lěш^:Lnu^, N^N-BвycIěucint, N^-Bbo^^^^íu nebo N -Boc-valinu a provádí se postup podle příkladu 24, získaií se náál_eduuící sloučeniny:

Příklad Sloučenina

N^--- [3- (^°^ff-ěeec.^tu^llУol^kkarbУn^llgl^yc^llth^yo)22-^--le^tl0pro^olno^yl]^-L-^orolin

N^- [3-(N^-terc.buty^yχy^kaar^oony¹fLftr^loty^fllth^yo)-²-Ο^-ιθt^ylpro^plny^yl] -L-prolin

2⁷ N^^-- [З- (N^N-těrc.but^llУX^lkarboy^il-L-t^tlrУ^tlth^yy)-²-D^-ll^ěУ^lpry^p0liyll-L-poolii ²8 N^^-- [З- (N^-erc. ^but^{y l}^ox^yWtony ^1-L- ^oleu^!_tHio) ^-2-D^-met^^op^oy^ ^^r^^

N⁰⁵- [3- Ш*°--егс. ^but^ylox^lklr^boi^{l 1}L-^lěш^^/^lth:LУ^{) -2-}D^fletl^lpro^olnoy^l- ^^rolin

N*^-- [3- (Neteře. buí:^yloxykk^ooу11--]-^у^^^etyl^o^noyl] ^^rolin №- [3- (Neteře. ^Out^llyχykalboy^il----a^llltyj.y^{) -2-}Ο^-ιι^lpro^nyy 1^] ^^rolin

N^--[3- (N^N-těrc.^out^llУx^lklr^oУУ^il-L-l^lli^llth^yy)^2f-l^f-le^tlOpyy^pliУy 1^] ^^rolin

Příklad 33

Obdobným způsobem je možno získat L-3,4-Uehylluoooo0iiové, L-3,4-dehhlluooooУiiové,

L^-hydrox^^li-nové, L-4-УlUrox^yρrolirlOvé a L-tУίlzylUdinové deriváty tak, že se nahradí

3-τměrkaOoyf2f)-fltěl^pooooaoiУlL-fooУ^yi v příkladech 24 až 32 produkty z případů 3 až a provádí se způsob podle případu 24.

Příklad 34

Způsob výroby

Chladný roztok 2,06 g dicyklohexylkarbodiimidu v 10 ml dichlormetanu se přidá k roztoku 1,411 4 g cyklopentankarboxylove kyseliny v 5 ml dichlormetanu při teplotě -5 °C. Pak se přidá 4,28 g toluensuloonatové soH benzoolesteru L-fenylalaninu v 10 ml dimeeylformamiťm neutraHowanělu ^1,36 ml ^Nť^^lt^]Lmlf(^^linu. Reakční směs se míchá při O °C hodinu a pak ještě 3 hodiny při teplotě mísSnnoSi. Dicyklohexylmočovina se odstraní filtrací a k hUrátu se přidá 50 ml e^^dtá^. Organická fáze se promývá do neutrální reakce, vysuší se beovodým' síranem horečnatým a filmuje. Rooppoutědlo se odpaří na rotačním odpařovaai. Odparek se nechá krystalizovat oe smís^i isopropanolu a hexanu, čímž se získá ^2,35 ^g bHých k^stal-ů o bo^du ^ní ⁸⁸ až ⁸⁹ °C.

Elemennární analýza krystalů:

vypočteno : C 75,19, H 7,17,

N 3,985 5 %, nalezeno: C 74,96, H 7,17, N 4,09 %.

Benzolester se odstraní h^ng^o^zou při potltití 2 g 10% palladia na aktivním uhří v absolutním alkoholu. Katalyzátor se oddělí fi-tra^cí a etanol se odstraní na rotačním odpaaooaři. Odparek se nechá krystalizovat z éteru a hexanu, čímž se získá 1,15 g bílých k^sta^ výsledn^ého ^o^ktu o ^р»¹^¹ tání I⁰⁷ a^{ž 108} °^C.

Elemeenámí analýza krystalů:

vypočteno: C 68,94 H 7,33.3 N 5,36 %, zaLeonno: C 68,90 H 7,32 N 5,34 %.

Produkt je homogenní při nlnktrlfc)rézn na papíře při pH 1,9 i 5,0 a při chromatografi na tenké vrstvě při pobuřtí rozpouštědla 1, 2 a 3. Výsledný produkt je označován oc

N -cpc-L-Phe.

Příklad 35

Způsob výrob^y N^a- ^[з-(l^N-cykl(lpen^zyl^kar^boo^nl-^-Lfen^nlalazylth^lo)22-D-mntylplpprzo^yl] ~^L-ptlLήu

Roztok 52,5 mg sloučeniny z příkaadu 34 v 0,5 ml rndnstilvvanéhl dimetlflormaoidu se zchladí v ^lázni ze suchého l^u a acetonu na ^-20 °^C. К tomuto roztoku se ^přiclá chladný roztok 34 mg 1,1'-^krrblzylěiioiěazllt v 0 1,0 ml dioetyflormaoiěu. Roztok se míchá ² hodin^{y p}ři Ii^o^{11 -10} °^C a ^pa^k se smísí s chladným roztokem ^45,6 mg ³-merka^pto -2-D-mentl^pro^ppazll-LL^ppolizu v 1 ml ěioetyflormaoidu, neutrrlilvvaného nem. Reakční směs se míchá ^dal^ší hodinu ^při ln^pllt^{ě -10} °C a ^pa^k se jDomalu zahřeje na tepotu оХзЬпо^. tooppetědlo se odpaří za sníženém tLlakzu ^při te^ot:.^{1 40} °C k odparku se přidá ntylrcntát. Směs se zchladí a promne se 0,1 N kyselinou chlorovodíkovou a pak třikrál nasyceným roztokem chloridu sodného. Rclppllttё^dll se odpaří na rotačním odpařovači po vysušení bnovodým síranem hořečnatým. Produkt se čistí na sloupei Sepnadexu LH-²O¹⁰ o rozměru ^1,2 x ⁹⁵ sl^lt^pec se vymývá iso^pro^panolem. Hlavní frakce se slijí a rozpouštědlo se odpairí za sníženého tlaku, čímž se získá 60,5 mg výsledného produktu, který je homc)genní při chrnnorolgarfi na tenké vrstvě při poltití rozpouštědla 1, 2, 3 a 5.

Pík a a dy 36 až 43 *

V připadl, že se místo L-Phe soH v příkaadu 34 užije tllunzsullozátové sooi bezzooy242857 esteru glycinu, L-alaninu, L-tryptofanu, L-tyrosinu, L-isoleucinu, L-leucinu, L-histidinu nebo L-valinu, přičemž se postupuje způsobem podle příkladu 34 a 35, získají se následující sloučeniny:

Příklad

Sloučenina

N⁰⁶- [З-(N^-cyklopentylkarbonylglycylthio)-2-D-metylpropanoy1]-L-prolin

N - £3- (N O^-cy klopen ty lkarbony 1-L-tryptofy lthio) -2-D-metylpropanoyl] -L-prolin №°-[з-(N^-cyklopentylkarbony1-L-tyrosylthio)-2-D-metylpropanoy1]-L-prolin №°- [з- (N^-cyklopentylkarbony 1-L-isoleucylthio) -2-D-metylpropanoylj -L-prolin

N^- [з-(N^-cyklopentylkarbony1-L-leucylthio)-2-D-metylpropanoy1] -L-prolin

N^- [3-(N^-cyklopentylkarbonyl-L-histidylthio)-2-D-metylpropanoyl] -L-prolin

N&- [з-(N^-cyklopentylkarbonyl-L-valylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

N^- [з-(N^-cyklopentylkarbonyl-L-alanylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

Příklad 34

Obdobným způsobem je možno získat L-3,4-dehydroprolinové, L-3,4-dehydroprolinové, L-3-hydroxyprolínové, L-4-hydroxyprolinové a L-thiazolidinové deriváty tak, že se užijí výsledné produkty z příkladů 3 až 12 místo 3-merkapto-2-D-metylpropanoyl-L-prolinu z příkladů 35 až 43 a provádí se způsob podle příkladu 35.

Příklad 35

Způsob výroby Ν^Λ- (3-L-fenylalanylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolinu

Produkt z příkladu 24 se zbaví ochranné skupiny tak, Že se míchá směs 30 mg produktu, 50 £11 anisolu a 200 yul bezvodé kyseliny trifluoroctové (TFA) při teplotě místnosti hodinu. Anisol a TFA se odstraní za sníženého tlaku při teplotě 35 °C a odparek se rozetře s bezvodým éterem. Bílý odparek se čistí chromatografií na sloupci Sephadexu G-10^tm o rozměru 1,2 x 95 cm a sloupec se vymývá 5% kyselinou octovou. Hlavní frakce se slijí a lyofilizují, čímž se získá 17,5 mg výsledné sloučeniny. Tento produkt je homogenní při elektroforéze na papíře při pH 1,9 a 5,0 a při chromatografii na tenké vrstvě při použití rozpouštědla 4 a 5.

Příklad	у 46 až 53
Způsobem	podle příkladu 45 je možno zbavit ochranných skupin výsledné produkty

z příkladů 25 až 32, čímž se získají následující sloučeniny:

Příklad	Sloučenina
46	Να- (3-glycylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolin
47	N -(3-L-tryptofylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolin
48	№- (3-L-tyrosylthio-2-D-metylpropanoyl) -L-prolin
49	N -(3-L-isoleucylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolin
50 51	ΝΛ- (3-L-leucylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolin N0*’- (3-L-histidylthio-2-D-metylpropanoyl) -L-prolin
52	№*- (3-L-valylthio-2-D-metylpropanoyl)-L-prolin
53	N -(3-L-alanylthio-2-metylpropanoy1)-L-prolin
Příklad	54

Obdobným způsobem je možno získat L-3,4-dehydroprolinové, D,L-3,4-dehydroprolinové,

L-3-hydroxyprolinové, L-4-hydroxyprolinové a L-thiazolidinové deriváty tak, že se zbaví ochranné skupiny sloučeniny z příkladu 33. Tato reakce se provádí v podstatě způsobem podle příkladu 45.

Příklad 55

Způsob výroby N-hydroxysukcinimidesteru kyseliny cyklopentankarboxylové

Chladný roztok 11,4 g ěiiykluhnxylCarOuěiimiěu v dimetyfoommamudu se po kapkách přidá ke s^^s^s. 5,71 g iyklupnttankαrOoxyluvé С^сП^у a 5,76 g N-h^ydrox^ysukcinimidu v dim^nykl^orm^ami^dk ^při te^oté 0 °^C. Reakční směs se ^při této temo-té mích^á 30 minut a ^pak ješté pfes noc ^při ⁴ °^C. Kr^ystalic^{ká d}ic^ykuohnxylmu^Covⁱta se odcddí fi-ira^cí a sraženina se promyje nУylαintánem. Filtráty se slijí, rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a odparek se nechá krystalizovat ze směsi benzenu a hexanu, čími se získá 5,77 g ^oílýi^h ^^^lů o ^yn^plu^yě Ыт ^72,5 a^{ž 73} °^C. Absorjační s^Jdirum v indč^venném světle v chlorooormu je typické pro t^án^{í 72,5} a^{ž 7}3

N-hydrouχsukkintmiddsUery.

vypočteno: C 56,86 nalezeno: C 56,77

H 6,20

H 6,07

N 6,63 %,

N 6,66 %.

Příklad 56

Způsob výro^by N^-cyk:^ppnnylkar-boo^-N^-erc .

Roztok 1,231 6 g N -terc.butyluxykar^boutl-L-lyuitk a 420 mg hydrogeenkhičitanu sodného v 10 ml vody a 5 ml tetrahydrofuranu se zchladí na ledové lázni za stálého míchání. K roztoku se přidá chladný roztok 1,19 g produktu z případu 55 v ' 10 ml tetra^hydro^furanu. ^opooátsědlo se odpaíí na rotacím odpařovači ^při ^te^plot^^{ě 35} °^{C p}o mícMní reakční směsi přes noc při teplotě místnooSi. Pak se k reakCní směsi přidá 20 ml vody a pH se upraví na 9 pevných hydrogennUhiCУαteem sodným. Vodná fáze se třikrát extrahuje etylacetáeem a organická fáze se odloží. Vodný roztok se zchladí na ledové lázni a pak se okysseí na pH 2 přidáváním 1 N kyseliny chlorovodíkové za přítomnt)oui etylacetátu. Organická fáze se dvakrát promyje ledovou vodou a pak jettě dvakrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický roztok se vysuší bezvodým síranem hořečnatým a pak se zfiltruje. Rooppiiutědlo se odpaH na vat ze smmsi éteru a 104,5 ai 105,5 °( hexanu čími se rotaCním odpařovači a odparek se nechá krystali-zozíuká 1,135 g bílých krystalů o teplotě tání

C.

Elemeenární analýza:

vypočteno: C nalezeno: C

59,63

59,74

H 8,83

H 8,85

N 8,18

N 8,24 pouuití elektroforézy na papíře při pH 1 a pH 5,0 a při je homogenní při

Produkt ppiiuití chroImayuenαie na tenké vrstvě s rozpouštědly 1, 2 a 3.

Příklad 57 ^Způso^b výro^by N^^^hh^c^i:¢^u^^χ^y^ί^^uccl^:ⁱm.^d^í^^u:eru -L-lysinu

N^Λ-c^ykl^o^pe^^t:^ylkarbo^^t^l-^N - t^erc . ^but^yloxykar^bon^y 1Rpztok 1,027 g produkte z příkladu i^hluridk se zchladí na tepotu ^-5 °C. ^K roztok 680 mg ěiiyCluhnxylkаoOoěiamidu v 5 ml menykentěcihpuiěu. Reakční směs se míchá ^při m^ot¹ 0 °^{C p}o do^ ³⁰ minut a ^pa^{c p}ři te^ot^{1 4} °C ^přes noc. Krystalická dicykoohexymočovina se oddělí fikncí a promyje nУylαcn^yáeem. Filtráty se slijí, dvakrát se promyjí 1 N hydrogentlUhiCiαteem sodným, dvakrát vodou a nakonec roztokem chloridu sodného. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem horečnatým, zfilmuje se a rozpouštědlo se odpaaí na rotačním uěpaacvali. Odparek se nechá krystalizovat z iso56 a 346 mg N-hydroxysukcinimidu v 10 ml mej^J.roztoto se přidá za sálelio míhání c^hla^dí propanolu, čímž se získá 0,^{844 g} bílých krystalů o teplotě tání ^140,5 °C. Absorpční spektrum v inračeerenném světle v chloroOormu je typické pro N-hydrooyysUkCnnmideeSery.

Elemeenární analýza:

vypočteno: C 57,39 H 7,57 N 9,56 %, nalezeno: C 57,10 H 7,57 N 9,61 %.

Příklad 58

Ct £

Způsob výroby N -cyklopentylkarbonyl-N -terc.butyloxykarboonl-L-iysyl-L-fenylalaninu

Rootok 220 mg produktu z příkaadu 57 ve 2 ml dioxaou se po kapkách přidá ke směěi 99 L mg L-lerylalaninu a 51 mg hydrogeeuuiičitanu sodného ve smměi 2 ml vody a 1 ml dimetyioormamidu. Reakční směs se míchá při teplotě místnooti přes noc, načež se dioxan odstraní na rotacím o^dpařov<ači ^při te^otě ³⁵ °C. K reatání sméěi se ^přid^{á 10} ml etylacetátu, směs se zchladí, okysseí na pH 2 přidáním 0,1 N chlorovodíkové kyseainy a vodný roztok se odloží. Organická fáze se promyje ledovou vodou, roztokem nasyceného chloridu sodného a pak se vysuší bezvodým síranem hořečnatým. Rozppoutědlo se odpaří na rotačním odpaiovači a odparek se nechá krystalizovat ze síísí éteru a petroléteru o teplot^ě varu ³⁰ až 6⁰ °C, ^čím^ž se z^ísk^^{á 95} m^g pevné ^bílé látky o teplotě tán^í 90 až ⁹² °^C. Produkt je homDc^e^r^r^jf ^při elektroforčíze na ^papí^ře ^při ^pH ^1,9 a 5^,0 a ^při chromatografii na tenké vrstvě při pouuití rozpouštědel 1, 2, 3 a 4.

Elemennární analýza:

vypočteno: C 63,78 H 8,03 N 8,58 %, nalezeno: C 63,40 H 8,07 N 8,34 %.

PPíklad 59 ^Způso^b výro^ ^N<X- [З^- (N^N°cyklopunⁿⁿlkar^rюb^ur-N^--tere.^Cut^Ulou^χkar^aob^ur-L₁“lys^sl--^Lfnnⁿl· alanylthio)-2-D-meeylprupannu¹]-L-prulinu

Rootok 73,5 mg produktu z příkladu 58 v 0,5 ml· rndnstiUrranélo dίretyf0ormrridu se zchlaď v lázni, se suchým ledem a acetonem ^při ^plotě ^-20 °C. K roztoku se přiclá chladný roztok 26 mg 1,1'-karbonnldiiridazulu v 1,0 ml di^^^tLyi-orm^a^^du. Rootok se míchá ^{2 h}odiny při t.e^plot^{ě -10} °C a ^pak se smísí s hladným roz'^(^^k^(^m 36 m^g 3-г^п)^^^^г^1^(^-2-П-ггПуlpropaanol-LLprolinu v 1 ml dimettyJ-oom^amidu, n^tra^o^aného И^Ьу^сг^^^^ ^Reakční směs se míchá ^při te^otě ^-10 °C je^{ttě h}odinu a ^pak se nechá ^malu zteplat na te^p]otu mís^oosi. ^Rou^ppu^Utёdlu se odpaří za soleného tlaku ^při te^plot^ě 40 °C a k odparku se přidá etylacetát. Směs se zchladí ve sísí. vody a ledové drti a promyje se 1 N roztokem k^í^e^i-i^ny citrónové a pak třikrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Roupouutёdlu se odpaaí na rotačním odpařovači po vysušení bezv-odým síranem horečnatým Pro^dukt se ^čistí chrorn^o^a^í na slou^i Sephato LH-20^tm o r^o2m^:mch ^1,2 x 95 ^^, sloupec se vymývá smě^E^zí tetrahydrofuranu a isopropanolu v objemovém poměru 3:7. Hlavní frakce se slijí a rozpouštědlo se od^paaí za sníženého taaku, čímž se získá výsledný ^o^kt, ^který je možno z^kráceoě ožnout ja^ko N^^HN^c^-N^-Boc-LLy s-Plnethw) -2-D-meeylppouraonUl--L-poUin.

Příklad 60 ^Způso^b výro^by N (N^N--^clk(^^urn^0r'híkrbbUJ^^r.^l]^₁ ^L-l^ly^{l -L -f}e^o^;Lr^l^rn^ylt^^li0з-2^-D^-ret^l]^^rr:u^rm^o^^ol]-L-proliou £

Slkupioa N -Boc se odstraní z lysinu tak, že se míchá směs 30 mg produktu z příkaadu s 50 /11 anisolu a 200 /11 bez^vódé kyseliny trifluoroctové při teplotě místnosti hodinu. Anisol a kyselina trifluoroctová se odstraní za sníženého tlaku při teplotě 35 °C a odparek se rozetře s bezvodým éterem. Odparek se čistí chromatografii na sloupci Sephadexu G-10^tm o rozměrech 1,2 x 95 cm, sloupec se vymývá 5% kyselinou octovou. Hlavní frakce se slijí a lyofilizují, čímž se získá výsledný produkt, který je možno zkráceně označit N*-[з—(N^-cpc-L-Lys-L-Phe-thio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin.

Příklady 61 až 68

V případě, že se užije glycin, L-alanin, L-traptofan, L-tyrosin, L-isoleucin, L-leucin, L-histidin nebo L-valin místo L-fenylalaninu v příkladu 58 a provádí se způsob podle příkladů 58, 59 a 60, je možno získat následující sloučeniny:

Příklad Sloučenina

N⁶*- [3-(N*-суklopentylkarbony1-L-lysylglycylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

N -[3-(N -cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-tryptofylthio)-2-D-metylpropanoyl] -L-prolin

N -[3-(N -cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-tyrosylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin ř/*- [3-(N^-cyklopentylkarbony1-L-lysy1-L-isoleucylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

N -[3-(N -cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-leucylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin №*-[3-(N -cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-histidylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-

-prolin

N -[3-(N -cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-valylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-

-prolin

N -[3-(N*-cyklopentylkarbonyl-L-lysyl-L-alanylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

Příklad 69

Obdobným způsobem je možno získat L-3,4-dehydroprolinové, D, L-3,4-dehydroprolinové, L-3-hydroxyprolinové, L-4-hydroxyprolinové a L-thiazolidinové deriváty, tak, že se užijí produkty z příkladů 3 až 12 místo 3-merkapto-2-D-metylpropanoyl-L-prolinu v příkladech 59 a 61 až 68, přičemž se provádí způsob podle příkladů 59 a 60.

Příklad 70

V případě, že se užije kyseliny pyro-L-glutamové místo kyseliny cyklopentakarboxylové v příkladu 55 a provádí se způsob podle příkladů 55 až 57, získá se N-hydroxysukcinimidesber N°^-pyro-L-glutamyl-N^-terč.butyloxykarbonyl-L-lysinu. V případě, že oc f se tímto způsobem nahradí N -cpc-N -Boc-L-Lys-N-hydroxysukcinimidester z příkladu 58 a provádí se způsob podle příkladů 58 a 59, získají se pyro-L-glutamylové deriváty.

Příklad 71

Způsob výroby benzylesteru pyro-L-glutamyl-L-fenylalaninu

Roztok 0,52 g kyseliny pyro-L-glutamové, 1,72 g L-fenylalaninbenzylesteru kyseliny toluensulfonové a 0,55 ml N-etylmorfoiinu v 5 ml dimetylformamidu a 20 ml dichlormetanu se zchladí za stálého míchání na ledové lázni. К reakční směsi se pak přidá roztok 0,826 g dicyklohexylkarbodiimidu ve 2 ml dichlormetanu a reakční směs se míchá na lázni z vody a ledové drti hodinu, načež se ještě míchá přes noc při teplotě místnosti. Dicyklohexylmočovina se oddělí filtrací, produkt se promyje etylacetátem. Filtráty se slijí a rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku na rotačním odpařovači při teplotě 40 °C. К odparku se přidá 25 ml etylacetátu a organický roztok se promývá do neutrální reakce. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem hořečnatým, načež se zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří na.rotačním odpařovači. Získaný materiál se nechá krystalizovat ze směsi isopropanolu a éteru, čímž se získá 1,01 g bílých jehličkovitých krystalů o teplotě tání

103 až 104 °C. Tento materiál je homogenní při chromatografií na tenké vrstvě i při elektroforéze.
Elementární analýza:
vypočteno: C 68,84	H 6,05	N 7,64 %,
nalezeno C 68,58	H 6,05	N 7,56 %.

Příklad 72

Způsob výroby pyro-L-glutamyl-L-fenylalaninu

Benzoylesterová ochranná skupina v 1,0 g sloučeniny z příkladu 71 se odstraní katalytickou hydrogenolýzou působením 150 mg 10% (hmotnostní) paladia na aktivním uhlí v 0,15 ml ledové kyseliny octové a 15 ml etanolu při tlaku vodíku 0,14 MPa při teplotě místnosti přes noc. Katalyzátor se oddělí filtrací a rozpouštědlo se odpaří na rotačním odpařovači. Materiál se nechá krystalizovat z isopropanolu a benzenu, čímž se získá 402 mg bílých krystalů o teplotě tání 147 až 149 °C. Materiál je homogenní při elektroforéze při pH 1,9 i 5,0 a při chromatografií na tenké vrstvě při použití rozpouštědla 1, 2 a 3.

Elementární analýza:

vypočteno: C 6,86 H 5,84 N 10,14 %, nalezeno: C 60,37 H 5,85 N 9,98 %.

Příklad 73

Způsob výroby řf*-[3-(pyro-L-glutamyl-L-fenylalanylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolinu

Roztok 87 mg 1,1'-karbonyldiimidazolu v 1,0 ml dimetylformamidu se přidá к roztoku 139 mg produktu z příkladu 72 v 0,5 ml dimetylformamidu při teplotě -15 °C. Reakční směs se míchá při teplotě -10 °C hodinu, načež se přidá směs 119,5 mg 3-merkapto-2-D-metylpropanoyl-L-prolinu a 0,072 ml N-etylmorfolinu v 1 ml dimetylformamidu. Reakční směs se míchá ještě hodinu při teplotě -10 °C a pak se nechá pomalu zteplat na teplotu místnosti. Dimetylformamid se odstraní za sníženého tlaku na rotačním odpařovači při teplotě 40 °C, načež se přidá 7 ml etylacetátu a 2 ml 1 N roztoku kyseliny citrónové. Organická fáze se dvakrát promyje 1 N roztokem kyseliny citrónové a dvakrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem horečnatým a pak se zfiltruje. Rozpouštědlo se odstraní na rotačním odpařovači. Odparek se čistí na sloupci Sephadexu G-25^tm o rozměre 1,2 x 99 cm při použití směsi n-butanolu, kyseliny octové a vody v objemovém poměru 4:1:5. Produkt byl homogenní při chromatografií na tenké vrstvě při použití rozpouštědel 1, 2 a 3 a při elektroforéze při pH 5,0.

Příklad 74

V případě, že se nahradí pyro-L-glutamová kyselina N ,N-bis-terc.butyloxykarbonyl-L-lysinem (dále bis-Boc-L-Lys) nebo N°^í,N,N-triadamantyloxykarbonyl-L-argininem (dále tri-Adoc-L-arginin) a provádí se postup podle příkladu 71, získají se odpovídající deriváty bis-Boc-L-Lys nebo tri-Adoc-L-Arg-L-Phe-benzylešteru. Bis-Boc-L-Lys se obchodně dodává, tri-Adoc-L-Arg je možno získat způsobem podle publikace Jager, G. a Geiger R.,

Chem. Ber. 103, 1 727 (1970).

Příklad 75

V případě, že se užijí benzzpesteop G'.p, ALa, Trp, Tpr, Iíe, Leu, His nebp Val a •ppovádí se ppstup ppdle pří^kiač^r^ú 71 a 74, získají se odproíírlící rУ°ObL-gauaamdaové derivátp a derivátp eis-BocbL-Lds a t^rbA^c^c^i-^Lb^Aog. Benzypesteop jspu obcУodně dpdávány. Bennzpesteopvé pcyoanné skupinp se pak pdstoani způspbem ppdle případu 72.

Příklad 76

Slpučeniod z příkaaclů 72, 74 a 75 se uvedpu v oeakci se slpučeni^r^am. z příkladů 3 až 12, přččemž se popvádí postup podle příkaadu 73, čímž se získaj odpooíírlící derivátp eis-BoCbL-Lps a r^rbA^ť^c^i-^L-^Aog. Uvedené pcyoanné skupinp se pak pdstoani půspbením kpselinp trffal°liclové v anisdu.

V případě, že se popvádí zpúspbp podle případů 2 až 12 a 71 až 76, je mežrn získat skupinu thioieseelOvýiУ sapučenin obecnéУo vzpoce

II

R-A-S- (CH^-CH-C^ ^R1 kde ^R1 znamená L-arginyl, L-lpspl nebp ' pyrp-L-glutamyl, znamená L-fenylalanyl, glpiyl, L-alanyl, Ь-ЪоррЪ^у!, L-tpopsyl, L-ispleucyl, L-leucyl, L-histirpl nebp L-vaayl, jejichž lllalamΐnoskupina se váže amidovou vazbpu na R, znamená atom vpdíku nebp meepl, ' ^R2 znamená L-prolin,

L-3,4-dehydroprolin, D,L-3,4-dehydropr°lin, L-3-hydroxyprolin,

L-4-hydroxyprolin nebi L-thiazolidin, jejichž iminpskupina se váže imidpvpu vazbpu na skupinu zna^en^á celé čís^lo ⁰ neto 1 ^přičemž v ^že ^R.. je mm^l, je n oOvnp ⁰.

I ¹ íkl a d 77

Způso^b výopbp №- ^-(N^-beezoyldL-try^o^lt^o )-2-D-me^ey l^p°ppaao^pd]- L-pro linu

Roztpk 62 mg N -eenzzod-L--tgprtoaanu v 0,5 m. °edestilovanéУo dieetpfO°empmidu se zchaa^dí v ^lázni s acetenem a suc^yým ledem na ^b2⁰ °C. К tamutp opztpku se ^při^cl^á c^yladný ^z^k 35 mg 1,l-kaaebondldiimrdlzolu v 1,0 ml dimetplOormlmidu. Rzztpk se míchá 2 izdin^p při ^te^pLo^{tě b}l⁰ °^C a pak se ^při^dá ke zc^ylazenému ^zMu ⁴8 m^g ^merkapto-^-D-rnee^b rr<cpaanod-L-prolinu v 1 ml dimet^plloreamidu,neutollicovanéУo N-etpleogfodinee. Reakční směs se míc^{yá p}ři ^rer]o^rě ^-10 °C ješ^tě b^c^jÍnu a pak se nec^yá poeelu zte^plat na te^tu eístnolti. ^Rol^pro^utědlp se pdpaří za sní^žen^éyp tlaku ^při re^rlo^{rě 4}0 °C a к pdparku se přidá etdllietát. Směs se z^J^iadjí v ledpvé lázni a popmpje se 0,1 N opztokem kpselinp cУlorovodíkové a pak ještě třikrát naspceným opztokem ihlo°idu sodnéУo. Rolpoputёdlp se odpalí na oplačním pdpařovaČi pp vpsušení bezvodýe síranem Уpřečnprým. se čistí ^kppalinovou c^hrome^aeoga^afí ^Sep^ya^deyu LH-2^0tm p nzměre^ ^1,2 y ⁹⁵ s^l^pu^pec se v^pmýv^á ispproplnplem. Hlavní frakce se slijí a oozrouště^dlo se ddpaaí za ·sníženéyp daku, čímž se získá 60,5 mg výslednéip popduktu v pěnooité fprmě. Tentp popdukt je ipmogenní při c^yro-mtoogalfi na tenké vostvě při p^v^užt^jí oozrouštědel 1,2, 3 a 5.

P ř í k 1 ad y 78 až 85

Oí. Qíf v případě, ze se užije N -benzoyl-L-tyrosin, N -benzoyl-L-histidin, N -benzoylfenylalanin, N^-beezo^glycin, ^-N”-benno^y1-L-alanín, N^-bbezo^-I—itoleucin, ^-benno⁰!L-Lleucin nebo f^-^enoyl-L-Lvlin místo N°°-bbezoy^yyL-L.r^ypto^fanu v ^přík^aadu ⁷⁷ a ^prová^dí se způsob podle příkladu 77, je možno získat násteddjící sloučeniny:

Příklad Sloučenina

N°°-f3-(N L^benzo^y1-L^-t^yrotyl^tiio)22-D-metylprypaln^ylj-L-prolⁱn ^nC°“[^-— (N^-bbnnn^-L—h^tidyl-t^y) ^L2-D^Lmmt^yl^propano^yl] “L-joroHn [3-(N^N-bbtzo^ylfftⁿ¹alan^yl^tiio)22-D-met^yl^pro^pany^yl^] «--prolin

N^-”^-3“ (N “brnno^-g^c^t^o) L^DLmmeylpropanoyl] “--prolin ⁸² N°^C-[^--N^Q6-^benzo^y1-L-al lnⁿ¹tⁱⁱo)-²-^D-me^tylpry^paan^yl¹ -L-proJ-i-n ⁸³ N^- ^[-l (№°1Ьтго^у1-Ь“ i ·leucylt^o) ^-D^eeyl^pro^pany^o1j “--^rolin δ4 ^[з“ (N^benzo^{1 1}^L-ⁱlew^j^¹Lt^ⁱÍ^o) ^-2-^οο^ l^poo^pano^yl^] --^rolin

N*^- ^-(-¹-^btnzo^y1-L“va^lyltⁱio) ^-D-mety^rojDaan^J-L-^rolin

Pří k 1 ad 86 obdobným opůtobem je možno zítkat --3,4-dbhiydropoOinové, D,L--,4-dehiddooroУlnové, bL-Liidrox^rolinové, L-4Liydrox^yprolinové a L-tiilzylidZnoré deriváty tak, že te u^žijí tloučeniny o příkladů 3 až 12 místo --ret0a^prroI2D-Lr t^y1^proorao^y l-L-->roУinu v případech 77 až 85 a provádí se opůsob podle případu 77.

Dd^í možný op^ůto^b výrob^y N^N-^[-- (-^-”benzo^o1ftn^yllllny^lthioI2^L-D-rt^ryl^pro^rlnoyl^{] --}-prolinu je poptán v následuuícíci dvou případech.

Příklad 87 ού

Způsob výroby N-h^ydrox^ysuUcCnimidesttou N LbeInzoy1ftn^ylalaninu

1,347 g bbnnoylfenyla-aninu a 0,576 g N-hydroxysukcinimidu se smísí te směsí tetiaiydrofuranu a diretyfУormarídu v objemovém poměru 1:1, Směs se inkubuje přes noc pi ' tepLot^^ě 4 °C za příOomoyti ^{1,133 g} dic^yklo^hex^ylkao^bo^diimi^du.

Reakční sm^ěs se г^ТхЪ^гuje a roo^pouŠt^ědlo se odpairí oa sním^o tkku ^při .e^o.ě ³⁰ °C. Získá se bílý odparek, který se nechá překryt^-ont oe směěi tetrahydrofuranu a itopropyla-kohoJe, čímž se ve výtěžku 65,2 % oítká 1,194 g bílé pevné látky o teplotě t^án^í I⁵⁶ a^{ž 157} °C. Absorpční spektrum v ^^č^renném světle v c^oro^rmu má maxima při 3 44G cm^-1 pro skupinu -nh-, při 1 818 cm ¹, 1 790 cm ¹ a 1 744 cm ¹ pro N-karboxysukciniridorou skupinu a při 1 669 cm”¹ pro N-bmzoylovou skupinu.

Příklad 88

Způsob výrob¹ ν’^-- [³-(N^<*Lbenzz^o1fenⁿ¹allny^1tiiУ)-²-^DLrr^tyl^rrypran^yl¹-L-prolinu

Reakční směs, obsa^^ící 93,3 mg 2-D-mrey1--2rberkprt)oroyrnoyУ-L-LroУinu, 62 mg 1-h^ydrox^ybbenonitriaooyu (HOBtt , 165 mg N^I^ř^r^noy1í^<^i^n^1<^:lanili^NL^hydryxysi^)^í^i.nimi.dei^1teru, ^připaaven^é o^sobem podye ⁸⁷ se ochya^dí na l^ni ^při .e^o^ ⁰ °^C, nače^ž se přidá ještě 0,054 4 ml N^71^001011^. Reakční směs se míchá 3 hodiny na ledové l^ni a pa^k se i-nkubuje j^es noc ^při t^lot^ ⁴ °C, nače^ž se nech^á st^át ²⁰ hodin ^při teplotě místnnyti. Reakce se ukončí přidáním 25 yil — N-Limetel-I ,3“po^opandiam.nu, pak se směs míchá ještě 2 hodiny a ke smčěi se přidá Гг111уг1г^г, načež se směs poomývá extrakcí chladným rootokem kyseliny chlorovodíkové o konceenraci 0,1 N a pak dvakrát vodou a třikrátnasyceným lootokem chloridu sodného. Směs se vysuší b^v-odým síranem horečnatým a ofiltrnje.

Rozppoštědlo se za sníženého offku na rotačním odpařovaa!, Čímž čirý olejovitý produkt.

se získá ^1,2 x 96 cm.

a 31 se

Produkt se ^čistí ctooomrfo^a^í na sloupe;! Se^phadexu ^LH~^2ot’^m o rozměru Sloupec se vymývá tetaahydrofraanem a oddeííafí se frakce po 2,5 ml. Frakce slijí, rozpouštědlo se odpafí ve vakuu, čímž se získá 110 mg produktu. K tomuto ma^eřá^ se přidá bezvodý éter, čímž dojde k vysrážení bílého pryžovitého ma^eřá^, který se rozpuusí v Oetrahydrofι:ιrf nu a suší v proudu dusíku, načež se suší ještě přes noc kysličníkem fosfoeečným. Tímto způsobem se získá 82 mg pěnooitého produktu.

Frakce 29, 32 a 33 se znovu chromaáografují za stejných podmínek. Frakce 33 až 36 z této druhé chromaaoorraie se slijí a zpracují stejným způsobem, čímž se získá ještě 51 mg výsledného produktu, takže celkový výtěžek je 71 %·

Da^ftí možný z^působ výro^by N^W-[2-(N ^enzoyd^eyla^r^lthio) ^pro^paac^lj-L-3 ;4-dehydroprolinu a příbuzných derivátů je popsán v následuuících dvou příkladech.

Příklad 89

Způsob výroby k^í^e^l.i^ny 2-benc:zol0enylflf nylthópropa anové

Roztok ben^o^enyla^ninu ve 30 ml redestioovaného . dimety00ormfmidu' se zchladí na -20 °C. Pak se ^př^{idá p}o ka^á^ za enerůck^o mícMní roztok l,l'-k.vrbonyl·^diimi^dvzolu v ¹⁰ ml rn^dnsti^oovan^ého ^dimetv^l0ommvm:.^du, te^ota nesmí ^es^nout -I⁴ °C. Po skončeném jídávání se roztok mí^á 2 ^hodiny ^při te^plot^ě -l⁰ °C, načn^ž se ^př^idá za stiálě^o míc^hání ^při teplo^t^^{ě 10} °C v ^ůb^u 1 ^h<o^din^y kyselina D,^L-t^t0oml^éčn^á v ondnl^oi^ooaaéém ^dLm^^et^I.. formamidu, předem neutraMo^aném ^de^to^aným N-etylmorOoineem. Roztok se pak pomalu zahřeje na teplotu místnoosi a přidá se stejný objem etyl^acetátu. Směs se zchladí a aeeft·afizfje koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou v nasyceném roztoku chloridu sodného. Organická fáze se třikrát promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, tj· 5 objemy nasyceného chloridu sodného s 1 objemem vody. V některých případech se získá třívrstevný systém. V tomto případě se odebere střední vrstva a smísí se fází. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem horečnatým, zfiltruje a odpaaí na rotačním odpařoval. ^Vodná ^fáze a středí ^fáze se okyss^í ^při te^otě ⁰ °C kyselinou chlorovodíkovou na pH 2 a třikrát se extrahuje nOylacntáeem· Organická fáze se poomyje nasyceným chlorddem sodným a vysuší bezvodým síranem horečnatým, pak se zfiltruje a odpailí na rotačním odpařovaai, čímž se získá čirá olejovitá kappaina.

spodní vodnou koncentrovanou

Příklad 90 ^Způsob onrob^y N^0¢-^[2-(N^OC-^bencoy^llL·-fen^alPlan^alttio^propρaay^lj-^L-3,4·^-deh^hddoppol^hau

213 mg (mol) Boc-L-3,4-^deht^ddoppo0iaf se zbaví ochranné skupiny působením 1 ml bezvodé kyseliny ti^ful^oorocto^v^é po dobu 1 hodiny. Přidafí se 3 ml bezvodého etyléteou v rozpouštělo· se odpaří na rotačním od^pařovači ^při -to^^ě ³⁰ °C. Od^parek se t^ři^kr^át promyje éterem v pvk se vysuší hydroxidem sodným ve vakuu. Roztok 358 mg (1 mmol) pro^duktu z ^př^íkfadu ⁸⁹ ve 3 ml т^Б^^ааис^ ^dhmet^yfroomvmi^du se zchlaď nv ^-20 °C v lázni se suchým ledem v acetonem. Pvk se po kapkách přidá roztok 171 mg (1,05 molu) l,l'-frrbonyldiiridazrlf v 1 ml оп^ЮПотaného dimetyioormvmidu, přičemž teplota makání soOěi se udmuje v rozmezí ^-10 a^{ž -15} °C. ^Reakční směs se ^{2 h}odin^y mícM, na^ se ^přiclá roztok.L-3,4-deetddoprplrnatiffuorfon0á0f ve 2 ml dhmetyf0ormfmidu, aeutrflZroaaaéhr trettylomneem. Reakční směs se pommlu zahřeje nv teplotu míslaorli. Roz^ppoutědlo se od^pa^aí . nv rotačním od^řovači ve vakuu ^při ³⁵ °C. Odparek se roziou^í v ¹⁰ ol ^у^^^t^^át^u v ² ol vod^y. ^Směs se okysel ¹ N kyselinou c^hlrro>vr^díkroru na ^pH ^{2 p}ři ^e^plo^t^^{ě 0} °C, organická fáze se odddlí v vodná fáze se třikrát extrahuje 5 ol etllacetátf.

Organické fáze se slijí a promyjí dvakrát vodou, třikrát nasyceným chlorddem sodným a pak se odbarví aktivním uhlím. Pak se organická fáze vysuší bezvodým síranem hořečnatým a zfiltuuje. Filtrát se odpaří dosucha na rotačním odpařovači, čímž se získá 366 m^g olejrvité^hr ^pro^duktu. Tento ^produkt se čistí ^γοι№1ο^&¹3.ϊ na Sephadexu LH-^2otnl o rozměru 1,2 x 98 cm v meeanolu, sloupec se vymývá metanolem. Frakce o obsahu 150 kapek (2,9 ml) se rdeeííají, žádaná sloučenina je obsažena ve frakcích 24 až 29. Rozpooštědlr se odpaaí na rotačním odpařovaH.

jak je možno prokázat na tenké vrstvě při poruití systémů rozpouštědel 2 a 3.

DdIší čistění se ^prov^ádí fouhou c^hrombčo^rga^lfí na Sephadexu LH-^20tn, ^druhý slou^c je v ilOoropčnolu a vymývá se isrprrpaioleb, hlavní frakce se slijí a rozpouštědlo se odpaří na rotačním обра^уа^. Produkt má čistotu přibližně 95 %, ^γοι^Ιο^ηΙ^

Příklad schopnost různých svrchu získaných sloučenin in vitro byla měřena způsobem podle příkaadu 1. Enzym byl připraven z lědské moOi způsobem podle publikace Ryan J. W. a další, Tissue and Ceei 10, 555 (1978). V tabulce 1 jsou pro různé enzymu za než K .

m

Inhibiční sloučeniny. Hodnota Ι^θ je koncentrace inhibitoru, nutná k standardních podmínek v systému, který obsahuje v znázorněny hodnoty I_5Q vyvolání 50% inhibice m^nožst^jí nižším

Sloučenina z příkladu I_5Q (M)

13	2,6 χ 10~8 -8
24	3,4 x 10 8 -9
25	7,5 x 10 9
45	8,8 x 10-9 -8
59	2,5 x 10 8 -8
60	. 1,5 x 10 8 -9
77	9,4 x 10 9 ~8
80	2,5 x 10 8 -9
81	. 7,5 X 10 у
90 (racemát)	-9 3 x 10 9

Příklad 92

Sseooální účinnost pro různé sloučeniny

Krysy o hmOnnosi 210 až 290 g byly udržovány na lačno přes noc a pak byly anestetzoovány iitrnperitoieálií injekcí penioOíčrítčlu v dávce 50 až 60 m^ikg. Byla provedena tracheoltobie a zvířata byla opatřena kanylou a bylo zavedeno meehaaiické dýchání. Do stehenní žíly byla zavedena kanyla pro injekci angiotenlinu I, druhá kanyla byla zavedena do krkavice pro přímé mmření tepenného taku. ·Stehenní žilou bylo vstříknu^ 1 000 jednotek heparinu k zábraně sraženiny. Krevní tlak byl měřen elektricky v souvislosti s po^iratem. ZvířaSůb bylo podáno 160 až 400 ng/kg <angionenoiiu I ve 20 pl 0,9% chloridu sodného. Jde o m^nOžst^:í angirnenoinu I, které stačí ke zvýšení tuláku o 27 až 50 mm Hg. Jakmile bylo dosaženo tohoto výsledku, bylo žaludeční sondou podáno v dávce 5,5 až 23 ^jmbOů/kg sloučenina podle vynálezu v roztoku v 0,15 ml vody s 10Д11 1 N hydrogenuhhičilaiu sodného. V různých intervalech byl měřen vliv dávky 160 až 400 ng/kg angiotenzinu I na průměrný tepenný tlak. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Dávka sloučeniny je uvedena v závorce za číseem sloučeniny. NNaPíklad údaj 13 (13,6) znamená, že bylo perorálně podáno 13 ^/umol/kg sloučeniny z příkaadu 3. Čas v minutách po p^e^rSlním podáni této sloučeniny je uveden v závorkách za údajem % konzoly.

d л: ι—I

Vliv angiotenzinu I v dávce 160 až 400 ng/kg na krevní tlak v % kontrol (minuty po perorálním podání)

o řcol ПЙ¹ ’ cnjI 11 ·—<]

CN I I I. +t <-4 CN CN cn ID

- LJuJL-JL-JL-J L_Jl_J o o cn r- cn σ>

N* О O CN OJ OJ rH

OJ rH rH ¹ Lf/ ¹ cn* * 1¹ m’ ¹ СЕТ íoTI Ho^{4 1 1} C? ¹ o*

L=b lCj LCl i 1П) cn

О О O 00

O -О’ Ol OJ o oo o o <o co

OJ rH O) O) rH rH

O o 00 OJ CN rH <0 0 0 0 0 rH OJ OJ СП LT)

Příklad 93

Účinnost různých sloučenin při nitnžilním podání

Krysy byly aneetetizovány způsobem podle příkaadu 92. Po ustálení odpovědi na angiotenzin I byla podána stehenní žilou sloučenina podle vynálezu v dávce 2 ^moly/kg v 15 0,01 N hydroggeuuiičitanu sodného. Po určitých intervalech pak byly sledovány účinky angiotenzinu I v dávce 400 ng/kg na průměrný tepenný tlak. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3, která je jňnak upravena stejně jako v tabulce 2.

Tabulka 3

Krevní tlak po podání 400 ng/kg angiotenzinu I v % kontrol (minuty po п^к^НпО podání)

Sloučenina (dávka)

24	(2)	60 c	1)	77	(2)
100!	i l-5]	100%	[-5]	100!	i [-5]
0	[+0,5]	8	M	8	[+0,5]
19	[3]	15	Μ	18	[5]
19	[9J	23	M	21	[11]
22	M	23	[19]	24	[14]
31	[18]	33	C24J	29	[17]
31	[22j	41	[37]	34	[20]
50	[34]	46	[45J	42	[24]
63	[47]	46	[54]	47	[32]
78	[65]	46	[77]	53	[43]
75	[103]	51	[87]	58	[49]
94	[113]			61	[56]
				71	[71]
				78	[76]
				76	[88]
				76	[99]
				74	[109]
				84	p25]

P říkl a d 94

Při zkouškách na účinnost ACE byl enzym zkoumán v 0,05 M Hepes pufru při pH 8,0 s obsahem 0,1 M chloridu sodného a 0,75 M síranu sodného. Použitým substrátem byl -4 -4 benzoyl-GlyHisLeu v konečné klncenUraci 1 x 10 Μ, (K 5=« 2 x 10 M, spolu s 130 000 cpm L^H^enzoylGlyHisLeu ⁽⁰,⁹ TBg/mo^o) . Enzym ^byl zi^eděn ve svrcM uvedeném ^pu^fru ta^k, že · ⁴⁰ ^1 enzymu ^bylo schopno ^hydrol^yzovat ¹³ % subbto^u ^při to^baci ^při foroto ³⁷ °C po dobu 15 minut. Na počátku pokusu b^ylo předběžně inkubováno 40 ^1 enzymu a 10 ^11 pufru nebo to^^ton roz^pušt^ěného v ^pufru ⁵ minut ^při to^otě ³⁷ °C. Pak ^bylo ^přid^áno 50.^1 subbttotu ^c zahájení reatae a rozto^{k by}l ín^bov^ ¹⁵ minut ^při te^plotě ³⁷ °C. Realkce byla ukončena přidáním 1 ml kybeliny chlorovodíkové o ClncenUraci 0,1 M a pak 1 ml etylacetátu. Směs byla míchána na rotačním míchacío zařízení a pak krátce odstředěna k oddělení fází.

500 Д11 etylacetátové vrstvy bylo přeneseno do nádobky pro kapalinovou s obsahem 10 ml prostředku Riafluor (New England Nuclear Coopooaaion, Bobton, Mabbachusetts. Pro stanovení hodnot Ι₅θ byla srovnávána účinnobt enzymu za přítomno^i inhibitoru v různé ConcenUraci s účinnosto bez inhibitoru. Srovnáním koncentrace inhibitoru a % inhibice byla získána hodnota Ι^θ.

Příklad 95

Způsob výroby N- [3- (beleofSLlLfeneSalanylthio)-2-D-melylpafpaaeoS]-L-yrf linu

a) ^Zy^ůsob výrob^y N-^-ÍBod-^en^a ^jan^eSt^hio)-2-D-ie^lyl^yroyaae^oS]-L-^prolieu

Roztok 133 mg (0,5 immiu) Boc-L-Phe-OH v 0,5 ml aldlstiOoaaného dimetyf0aimtmidu ^byl zchlazen na tepotu ^-20 °C v ^1szč:í se suc^hým ledem a acetonem. Pak bylo ^přidáno ' 87 mg (0,054 mamou) 1,1'-Уarífn^yldimidazflu v 1 ml dimetyi0aimamidu a roztok byl míc^hán ^při te^o^ -l⁰ °^{C 2 h}odin^y. Ra^{y by}l ^idáín ¹ ml ^dim^lt^yL.^fam^a^m.^du s obsahem 119^,5 rn^g (0,55 mnmlu) 2·lD-mil^yS---iel^ykaPoopaopae^yl-lL^ppolieu a 0,075 ml (0,55 mírnou) N-etylmoo fo^líču ^při te^otě ^-10 °C a ^při te^otá b^yla směs míhána ješ^ hodinu, eače^í b^ylo možno ji nechat zteplat na teplotu mstnooli. Po odpaření rozpouštědla bylo př-ldáno 10 ml ltslailtStu a roztok b^yl zchlazen v ledové Lázni. Organický roztok b^yl dvakrát promyt 2 ml 1 N kyseliny citrónové a pak dvakrát nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. EtyLailtátovS fáze b^yla usušena bezvodým síranem hořlčeatým a po ϋΐ^ίϋί bylo rozpouštědlo odstraněno na rotačním odpaaovaai. Odparek b^yl rozpuštěn v malém ©íčo^ví βΐίεί isfyroyaeolu a tutaahydrofuraeu v objemovém poměru 7:3a nanesen na sloupec o rozm^ěru 1,2 x 99 cm s obsahem Sephadexu LH-20 v rovnovážném stavu v tomtéž rozpouštědle. Byly odebírány frakce po 2,55 ml. Frakce 31 až 36 byly slity a rozpouštědlo bylo odpařeno na rotačním odpařovaai. Odparek byl znovu rozpuštěn v téže směsi isoprOpanolu a tltrahsdaofuraeu a znovu nanesen na sloupec o rozměru 1,2 x 98 cm s obsahem Sephadexu G-10 v rovnovážném stavu v tomtéž rozpouštědle.

až 23 byly slity, čímž bylo získáno 165 frakcí z prvního chromatooiafického stupně

PPi lllУtroforézl na papíře bylo m^žno prokázat, že Látka je čistá, ll·lУtroforézt byla prováděna při pH 5,0. Tentýž výsledek byl prokázán při ihromiaofgatii na tenké vrstvě lilУaaglLu při poojítí tří systémů rozpouštědel. PPi analýze tminnOyselie bylo dosaženo výsledku ^P^^e1,00, ^PrO1,01.

Byly opět odebírány frakce po 2,55 ml. Frakce mg výsledného produktu. Čištění vedlejších b^ylo získáno ještě 40 mg výsledného produktu.

b) Zyusob výrob^y N- ^[з-(^HCl.H-L^Liln^eSalteyl^thif)-2-^D-ielyl^yropaae^oS]-L-prolieu

0,2 ml anisolu se přidají ke 200 mg N-[3-(Booi·L-fln^ylaL.aeylthfo)22-l-Inlt^ylafPpaeoyí|-^^olinu a směs se míc^há při te^pLot^ě 0 °^C. ^pa^k se ^přidá ^0,4 ml ^bezvo^dé У^!^с^]..^п^у tr.fUuoroi!tové a roztok se míchá 45 minut při teplotě místnooli. Kyselina trifbrodová se odstraní na rotačním o^dpařovači při ³⁰ °C a ^přičlá se 1 ml lt^sLailt^Stu^, nas^yceného chlorovodíkem. Přebytek kyseliny chlorovodíkové a ltslailtStu se o^traní na rotačním očpařovaač, čímž se získá olejovitý zbytek. Přidá se bezvodý ^slét^ a směs se nectá ^dinu st^át při í^lotO 0 °C. Pátrací se zís^yá Má ^peve^á ^^a, ^ytla^s se ně^yoLiУaSt promyje bezvodým éterem a pak se vysuší ve vakuu hydroxidem sodným a kysličníkem ifsfolečnýo.

c) ^Zyůsob výrob^y N- ^[3- (^beleo^fS-^LL^Lfln^yla^lae^ylth^fo)-^l-D-ml^tslyro^yano^yl] ^^rolinu mg (0,23 mamou) N- £3-(HC1. ^L-funSa lanylthio) -2-Ε)-©θ1υ lpropanoy 1] -Ldioxanu, yřldestifovanéhf nad sodíkem se smísí s 0,029 ml (0,25 maoou)

Surový jarodukt se (žiltí eteelleím na l^L^^u^pec G-25 v rovnovážném stavu ve směěi elbUtte^f.u, 4:1:5. Vzorek se rozpětí ve s^^ě^í. 0,3 ml nejprve provádí horní fází. ^θΙ^^Ι se o,

Roztok 93

-prolinu v 0,5 b^i^z^z^oSL^C^l^c^jri^d^u v 0,099 ml (0,71 mamou) N-ety ^©oroHnu. Reakce se nechá hodinu probíhat při teplotě ms^s^j^c^osii, načež se přidá ještě 0,029 ml íeneooSchhoridu a 0,034 í. N-eeyliOorolieu. Po další hodině se přidá 0,2 í. ledové Уу^с^П.-^пу octové. Rooppuušědlo se odpaří na rotačním odpařovači při te^otá 35 °C.

o ruzж^jau 1,2 x 97 cm s obsahem S^jahadexu kyselině octové a vodě v objemovém poměru spodní fáze a 0,3 ml horní fáze. Eluce se frake ^po ^2,75 ml. ^Fra^yce l⁶ až 18 se slijí a roz^uštMlo se odpaří ^při te^plot^ě 37 °C na rotační odparce. Produkt se pak nanese na sloupec o rozměru 1,2 x 9 8 cm s obsahem lilУaaglLu v ltslailtStu a tímto rozpouštědlem se také vymývá, přil<^mí se oddeííaaí frakce o objemu 5,15 ml. Frakce 46 až 60 se lijí, čímž se získá 52,5 mg produktu ve formě čisté látky, jak je možno prokázat chromatografii na tenké vrstvě při použití 2 systémů rozpouštědel.

Příklad 96

Způsob výrob^y N- ^[3- (benzo^oy-D-feey^ya^ftnyl-thi^-^-D-aetLy^ro^no^j-L-ppolinu * a) Způsob výroby N-£з-(HC^y.H-f)-ffeyУafanoУthίo)-2-D-aety^yprgptnyyU]-L“pro^yiУU

Roztok 531 mg (2 mnmoy) Boo-D-fennytltoiou ve 3 ml redestiovtaného dimetyioomataidu se ochladí nt -20 °C t energic^ky se míchá. Př.te se roztok ¹,¹'^fkfobon^yldⁱiaidaoolu v aao^sví ³⁴¹ mg ^(0,1 onm^) ve ^,3 ml d^et^foaatmidu ^při -¹⁰ °^C t výsleclný roztok se aích^á 2 ^hodin^{y p}ři ^t^e^plot^^ě -l⁰ °C. Pa^k se ^při-^dá ješ^tě rozto^{k 456} ml (^2,1 ашюк) faae^yl-3fmer^katPo^ppooptyyl-f-^ppoUiou ve 2 ml dίmetyfgoaIpamidu t 0,285 ml N-etylmoofolinu (² _? ¹ iranmlu) t oea^kčyí.saěs se mích^{á p}ři ~¹⁰ °C ješt^ě ^dinu, ntčeⁱ se nectá pommlu ztepltt nt teplotu ms^t^t^o^utt.. Rooppoštědlo se odstátní nt rot-téní odparce při tohoto ³⁵ °C, odpare^k se roz^pustí ve ²⁵ ml btylf-e^táts t přitej se 3 ml vod^y. Směs se zchlt^ nt 0 °^C t ^pt^k se okysel.! ^0,3 ml ^kωncentrované kyseliny -hlorovgS^íkgv^é. Orgayic^ká fáze se jednou poga^yje chL^dnou zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, třikrát vodou t třikrát ntsyceným vodným roztokem chloridu sodného. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem hgřečyatýa t ptk se zfiltruje. Rog^poιlStědlg se odpaří na rotační odparce, čími se získá olejovitý zb^ytek. Tento produkt se čistí nt sloupci o rozměrech 2,2 x 9'8 cm s obsthem Sephadexu LH-20 t vymývá se směsí isopoopayolu t tetaahydrofurayu v objemovém poměru 7 : 3. OOdbíratí se irtkce po 5,6 ml. Frtkce 34 ti 38 se slijí, frak-e 33, 39, 40 s 41 se rovněž slijí, rozpouštědlo se odpaří t lrtk-b se znovu uloží nt vrchol téhož sloupce. Krtkce 37 ti 40 t frak-b 34 ti 38 se ptk dále čistí nt sloupec i o a:gom^ru 1,2 x 98 cm s obsthem sUkta^^ v btyla-btátu, sloupec se vymývá btyfacetábea. (ЭОсЬ^о^ se lrtkcb po 5,0 ml. Fotkce 22 ti 29 se slijí t rozpouštědlo se odpaří nt agtačyí odparce. Odparek se rozpustí v 1 ml bezvodé kyseliny triUlgru-cUové s obst^em 0,5 ml t^isolu. OOstrtnění gchotyyých skupin se provádí 0,5 hodiny při teplotě aístnouti, rozpouštědlo se ptk odpai: í nt aott^í oharce při teplot ³⁵ °C. ^Odpare^k se roz^oust-í v ¹ ml et^yla-bt^áts^, nat^yceného c^hlgrovg^síkea^, P^pi teplotě ⁰ °C se při^{dá 5} ml bezvoteho ^éteas^{, č}ímⁱ dojte ^ke vzniku Mlé traⁱbniyy. Směs se nb-h^á todinu st^át při teplotá ⁰ °C t ^pt^k se ^bíl^{á p}evn^á látkt oddděí HHtací t pětkrát se poomyje éterem. Produkt se suší přes noc ve vtkuu hydogχddea sodným t kyslččníbea fosforečným. Výtěiek je 381 mg.

b) Způsob výao^{by N}-^[з-(^íebio^gl-^f-^flb^yla^faa^ylthⁱg)-2-^Dfaa^eyl^prgpaao^gl]-L-^prglir'ls ⁹³ m^g (0,²³ anrolu) ^poQdukbu ze stu^pně t) N-[³-(^HCl.H.D .feb^alt pao^paaygl·J-L-^paoliys se uvede v retkci se 0,029 ml (0,25 m^mo,ů) íeuyoglc-lorίSs v 0,5 ml abdbsti^gvtan^éhg bezvoteho dⁱoxayu při te^otá ⁰ °C t O^O ml (^0,71 mrm^) N-ebylmgr^linu. ReakCní směs se míchá energicky při teplotě místnoosi 3 hgdiny. Pak se přidá 0,015 ml íeniOol·chlorids t 0,018 ml N-etylaggfglios t směs se ještě hgdinu míchá, ntčei se rozpouštělo odpalří při te^otá ³⁰ °C.’ Odpare^k se rozpust:! v malě mn^^ví hgry^í t dolní fáze smě^s^s. o-ístayglu, kysebiyy octové t vody v objemovém poměru 4:1:5 t ntne^ se nt sloupec o rozměrech, 1,2 x 98 cm s obsthem Sephadexu G-25. Sloupec se vymývá horní fází t odde^atí se fraк-b po 2,6 ml. Fatkce 15 ti 24 se slijí t rozpouštědlo se oSppfí. Odparek se rgopustí v malém aaygiSví etyla-etáts t dále se čistí nt sloupci sUktarelu o rozměrech 1,2 x 95 cm. Sloupec se vymývá etytsce^eem t odde^atí se frak-b po 5 ml. Fatkce s gbtahbm h^vního vrcholu se slijí t rozpouštědlo se gdpρaí. Ma^eřá! se dále čistí -hrgmaaggraffí nt sloupci o agzm^rb-h 1,8 x 89 cm s obsthem Sephtdexu LH-20 ve taasi iso t tetrahydoofsrays v objemovém poměru 7:3.

Sloupec se vymývá toutéi smmsí t odde^atí se frak-b po 5,7 ml. Z fotkcí 15 ti 18 se získá 98 mg produktu, který je Čistou látkou při elektrgfgréob nt papíře při pH 5,0 t 2,0 t při -hrgmafggrafii nt tenké vrstvě.

Příklad 97

Způsob výroby N-|_3-(benzoyl-D,L-fenylalanylthio)-2-D-metylpropanoylj-L-prolinu

Při poiuití Boo-D--enolnlnoiou a Boo-L-·fenylnlnninu v poměru 50 : 50 je možno získat způsobem 'podle příkladů 95 n 96 N-[3-(benzool-D,L-2fenylnlnnylthio)-2---meeyl^pr^o^<^r^o^ol] -^mhn.

P říkl n d 98

Způsob výroby N-(2-beeozylleenlarannlthiypropanoyl)-L-prolinu n N-U-bennoollennlalnnylthioprypaanol)-L-proliou n jej-ch derivátů

Požadovaoé sloučeninl se získají tnk, ie se užije 2·2merrkatootryaaoylyLL-rrlin nebo 3·2merrkatoyroytaoyl--“-rolin msto 2---meryl-3-merrkatoyroyaayyl---prolinu při provádění způsobů podle příknadů 95 ni 97 n merkaatoslyučraina se uvede v renkci s Boc-D-feoylananOnem, Boy-L-feoylaranOaem nebo se směsí tě-hto látek v poměru 50 : 50.

MerrkatoOdrrváty svr-hu uvedených sloučen je možno získnt způsoby, popsnnými v lieenatuře.

P Píkl a d 99

Způsob výrobl derivátů L-3,4-dehhУrryrrlinu, -,L-)3,4-drhydroyrrlinu, L-3-)hydroxyproУiou, L-4-hydroxyproliou n L2thinoolidi--2-narboxylové kyselinl

Požndovnná látkn se získá tnk, ie se užije příslušná meekaatosloučenina, v níi f se užije místo L-prolinu L-3,4-dehydroopolinu, D,L-3,4-dehydroyrrУinl, L-3-hydroxyprolinu, L^^ld^^va^H-nu nebo L-thiazolidi242-nrrboxylové kyselinl, n jinnk se postupuje způsobem podle případů 95 ni 98.

Příslušné merkantos^ušeninl je možno získnt způsobem popsnným podle přihlášek č. 64 897 ni 64 903.

P říkl n d 100

Způsob výrobl derivátů D-tryptyfanu, D-tlrosinu, --isolru-inu, --Хпст,

--hhstídinu n -^аМт.

Požndovnná sloučeninn se získá tnk, ie se užije Boo-D--nanin, Boo-D--ryptofnn, Boy-D--yrosin, Boo-D--solrucin, Boo-D-2ruciy, Boyc--hhstidin nebo BoycD-vaain místo Boy-D-2enylalnninu n jinnk se postupuje způsobem podle příknadů 95, 98 n 99.

P říkl n d 101

Způsob výrobl derivátů D^-nlminu, -,L-triptoranu, -,L-tyrosinl, -,L-isolrucinu, -'L-leu-inu, -,L-hhstidinl n D,L-valinu

Užije se sméěi Boo-D-A n Boo-L-A, kde A znnmená nlnnin, tYrosin, i^soleucin, leucin, histidin n valin v poměru 50 : 50 ms'iy směsi Boo-D-fenylnlnninu n Boo-L-frnylalaninu n jnank se postupuje způsobem podle příknadů 97 ni 99.

P říkl n d 102

V přípndě, ie se užije přís^šná sloučeninn místo beanzolcChoridu v příkaadr-h 95, 96 n 98 ni 101 n postupuje se známým způsobem, napříklnd způsobem podle přihlášek

č. 64 897 až 64 903, získají se formylderiváty, acetylderiváty, propanoylderiváty, butanoylderiváty, fenylacetylderiváty, fenylpropanoylderiváty, cyklopentankarbonylderiváty, cyklopentankarbonyl-L-lysylderiváty, pyro-glutamyl-L-lysylderiváty, L-lysylderiváty,

L-arginylderiváty a pyro-L-glutamylderiváty.

Příklad 103

Způsob výroby N-!3-(benzoyl-L-fenylalanylthio)-2-metylpropanoyl]-L-5-oxoprolinu mmolů kyseliny L-glutamové se uvede v reakci s 11 mmoly kyselého chloridu kyseliny metakrylové ve 35 ml 1 N hydroxidu sodného. Po 60 minutách stání při teplotě místnosti se reakce ukončí přidáním 2 N kyseliny chlorovodíkové do pH 2.

Produkt se dvakrát extrahuje stejným objemem etylacetátu. Organická fáze se odpaří na malý objem na rotační odparce a produkt krystalizuje po přidání etyléteru. Pevný produkt se oddělí filtrací. Pak se uvede v reakci 6 mmolů produktu se 6 mmoly cyklohexylkarbodiimidu ve 25 ml bezvodého tetrahydrofuranu při teplotě 0 °C na 1 hodinu a pak při teplotě 4 °C přes noc. Dicýklohexylmočovina se odstraní filtrací. Rozpouštědlo se z filtrátu odpaří a 5 mmolů výsledného anhydridu se rozpustí ve 3 ml bezvodého tetrahydrofuranu a 6 ml bezvodého etyléteru. К tomuto roztoku se přidá 5 mmolů dicyklohexylaminu ve 2 ml etyléteru za vzniku metakryloyl-L-5-oxoprolinu. Tato sůl se převede na volnou kyselinu přidáním 2 M kyseliny chlorovodíkové do pH 2,0.

Produkt se extrahuje etylacetátem, organická fáze se odpaří dosucha a produkt se nechá krystalizovat ze směsi hexanu a etylacetátu. Pak se uvedou v reakci 3 ml metakryloyl-L-5-oxoprolinu v 5 ml toluenu s 3 mmoly kyseliny thioloctové za současného zahřívání na teplotu varu pod zpětným chladičem na 1 hodinu, čímž se získá 3-acetylthio-2-metylpropanoyl-L-5-oxoprolin.

Tento produkt se nechá krystalizovat se směsí etylacetátu a hexanu. Odstranění ochranných skupin se provádí v kapalném amoniaku v metanolu za přítomnosti anisolu. Rozpouštědlo se odpaří na rotační odparce. Produkt se rozpustí v etylacetátové a organická fáze se promyje chladnou zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Rozpouštědlo se z organické fáze odstraní na rotační odparce.

Produkt se rozpustí v etylacetátu a organická fáze se promyje chladnou zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Rozpouštědlo z organické fáze se odpaří a odparek se rozpustí po 4 ml dimetylformamidu, načež se přidají 2 mmoly 1-hydroxybenzotriazolu a 2 mmoly N-hydroxysukcinimidesteru benžoyl-L-fenylalaninu. Reakce se nechá probíhat 48 hodin při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří na rotační odparce.

Odparek se rozpustí v malém objemu etylacetátu. Organická fáze se promyje chladnou zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a pak nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Pak se organická fáze vysuší síranem hořečnatým, který se pak odstraní filtrací. Z filtrátu se odstraní rozpouštědlo na rotační odparce a odparek se rozpustí v 0,5 ml tetrahydrofuranu. Výsledný roztok se nanese na sloupec o rozměrech 2,5 x 100 cm s obsahem Sephadexu LH-20 a sloupec se vymývá tetrahydrofuranem. Frakce, které obsahují produkt s absorpcí při 280 nm se slijí a rozpouštědlo se odstraní odpařením na rotační odparce ve vakuu.

Příklad 104

Inhibiční schopnost různých svrchu uvedených sloučenin in vitro byla měřena způsobem, popsaným v příkladu 94. Enzym byl získán z lidské moče způsobem, popsaným v publikaci Ryan J. W. a další, Tissue and Cell 10, 555 (1978). V tabulce 1 jsou uvedeny hodnoty Ι^θ pro různé sloučeniny. Hodnota Ι₅θ je koncentrace inhibitoru, nutná к 50% inhibici enzymu za standardních podmínek při úrovni pod K^.

Ta b и lka	1 ,
Sloučenina		I50
Příklad 95		M x 1Ο’8 M
Příklad 96		9 χ. 10'9 M
P Píkl a d	105

Způsob výroby sodné -prolinu soli №*- ^[3- (N ^-bennc>o^y_D/L-fenylalanylth^oo)-^--D~met^ylpro^panoyl] -L0,5 mnolů 1 M roztoku hydrogeenUličitanu sodného se přidá N^a-[3- (Bz-D,LL^-eeⁿlalanⁿlt^hio)-2-D^-ooeyl^proppan^ol]-L-prolinu v Rooppotétědlo se odpaisí na ro^ční oharce ^při te^plotě З⁵ °C. K k 234,3 og (0,5 mnmlu) ¹ ol absolutn^iho etanolu.

o].ejovi-tému -^byt^ku se ^přid^á čerstvý etanol a rozpouštědlo se -novu odpaH stejným způsobem. Postup se opakuje ještě jednou pří poouiti absolutního alkoholu a pak ještě dvaJcrát při poouití benzenu.

BiLý odparek se vysuší kysličníeeo fosfoeečnýo. Po překrystalování z 95% etanolu a ^benzenu se ve výt^ěiku ^55,1 % zís^ká za roz^kL^l^du^{, k} o°^knu^uí ďochází ^při ¹³⁵ og bílýc^h to-ystalů s boteo t^ní ¹⁸⁵ až ¹⁸⁶ °C t^e^o^ ¹⁵³ °C. Při analýze v ⁱ^nfri^e2rvn^í^o svět^le v paletách s bromidem draselným je

600 cm^-1 a ^pás ^pro ^^ester ^při možno prokázat pásy pro amfoterní ion při 1 398 a

682 c^m \

Při vlvítrofortzv na papíře pří pH 2 a 5 a při clrvmflpvea:lfi na tenké vrstvě silikagelu pří poouiti tři systémů rozpouštědel jv možno prokázat pouze jedinou skvrnu, důkaz byl prováděn v ultraiiaOotóf světle při krátkých vlnových délkách po reakci s fenazinoeeosulfáteo.

pro C₂₅H₂₇N₂SMaO₅.2H2O vypočteno: C 57,02 nalezeno: C 56,37

5,93

5,59

N 5,32

N 5,30

S 6,09

S 5,99 %.

Příklad

106

Způso^b výrot>^y

-prolinu ^drasvln^t so°.i

Ν^Λ-[³-(Ν -^bennz^-D,L^Lfvn^ulllanylt^lio)22-D-fety^lofO^panj^olL -LDraselná sůl svrchu uvedené sloučeniny se získá způsobem podle případu 105 s tím rozdílem, že . se užije 1 M lydrogevnUličitau draselný místo lydrogevnUličitauu sodného. Po ^ekrystalov^ání se z^ís^{ká 70} m^g bíl^{é p}vvu^é 1^^пу s ^tv^plo^t^ou t^í ¹³² a^{ž 134} °C za rozHa^. Hodnoty při analýze infaieervnnýf světem při vllítrofortzv a chromflogealfi odppvíddaí hodnotám pro sodnou sůl z případu 105.

Příklad 107

Z^půso^b výro^by so°.i ^^sinu s Ν*⁵[³-(Ν -^bvnjz^vl-D,L^Lfenylalanylt^h0o)^2-DD-fvt^ll^orv^oanoyí] -L-prvljvef

Roztok 73,1 mg (0,5 mnmou) L-lysinu ve volné formě v 0,3 ml deionizované vody se po ka^^h ^přid^á za sUtého míhání ^k roztoku ²³4,3 m^g (⁰,5 mum^u) ^-^-(N^-benuz^o1“D,L“^fvu^llllluy^lth^vo)2²-Dmetyl^orv^oalU^vlJ-^L-^orvl·inu v ¹ ml absolutn^o alkoholu. ^Roz^poo^utědlo se odpaisí na rotační odparce za vzniku bílého odparku. Přidá se čerstvý absooi^Iiuí alkohol a postup se opak^e, načež se opakuje ještě dvakrát při pcouití absolutního alkoholu a dvakrát pří poouití benzenu.

Konečný výtěžek byl 0,292 g o teplotě tání 152 až 154,4 °C za rozkladu po usušení ve vakuu kysličníkem fosforečným. Po překrystalování z absolutního alkoholu s několika kapkami vody a benzenu bylo získáno 141 mg bílé sraženiny o teplotě tání 162,5 až 163,5 °C za rozkladu, к měknutí dochází při teplotě 160 °C. Při analýze v infračerveném světle v paletách s bromidem draselným bylo možno prokázat pásy pro amfoterní ion při 1 389 a 1 620 cm¹, pás pro karbonylovou skupinu amidu při 1 641 cm ¹ a pás pro thioester při 1 678 cm Při elektroforéze na papíře při pH 5 a při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu při použití 3 systémů rozpouštědel bylo možno prokázat přítomnost svrchu uvedené výsledné látky a lysinu.

Další soli, přijatelné z fyziologického hlediska je možno získat tak, že se nahradí hydrogenuhličitan sodný nebo draselný nebo lysin v příkladech 105 až 107 jinou bází a dále se postupuje stejným způsobem. Obdobným způsobem je také možno získat soli jiných sloučenin.

I

Příklad 108

Perorální účinnost sodné soli řf*-[з-(N*-benzoyl-D,L-fenylalanylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolinu

Krysy o hmotnosti 150 až 190 g byly ponechány přes noc bez potravy a pak byly anestetizovány intraperitoneálně pentobarbitalem v dávce 50 až 60 mg/kg. Byla provedena tracheotomie a zavedeno mechanické dýchání. Do stehenní žíly byla zavedena kanyla pro vstřikování angiotenzinu I, druhá kanyla byla zavedena do kmene krkavice pro přímé měření tepenného tlaku. Do stehenní žíly bylo vstřiknuto 1 000 jednotek heparinu, aby nedošlo ke sražení krve. Krevní tlak byl měřen polygrafem. Krysám bylo podáno 400 mg/kg angiotenzinu I ve 20 yul 0,9% chloridu sodného. Toto množství stačí ke zvýšení krevního tlaku na 45 mm rtuti. Po získání této hodnoty byla podávána žaludeční sondou zkoumaná látka v dávce 10 mmolů. v 0,15 ml vody s 10 /ul 1 N hydrogenuhličitanu sodného. Po určitých časových intervalech byl měřen tepenný krevní tlak. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce

Doba po podání účinné látky (minuty)

Krevní tlak jako reakce na 400 ng/kg angiotenzinu I (% kontrol)

+5

120

150

180

210

240

100 (45 mm Hg)

Příklad 109

Účinnost draselné soli N**-[3-(N*-benzoy1-D,L-fenylalanylthio)-2-D-metylpropanoy1]-L-prolinu při nitrožilním podání

Účinnost svrchu uvedené látky při nitrožilním podání byla stanovena způsobem podle příkladu 108 s tím rozdílem, že účinná látka byla podávána nitroŽilně v dávce 1 yumol/kg.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Doba po nitrožilním podání účinné látky v minutách + 5

Krevní tlak jako odpověd na dávku 400 ng/kg angiotenzinu I (% kontrol)

100 % (54 mm Hg)

120

Vynález byl popsán v souvislosti s několika různými specifickými provedeními, je však zcela zřejmé, že se týká i dalších provedení základního vynálezu, tak jak je možno je odvodit z běžné praxe, které se způsob podle vynálezu týká.

Dále budou formou tabulek uvedeny vlastnosti sloučenin, které je možno vyrobit způsobem podle jednotlivých příkladů.

V další tabulce budou uvedeny také sloučeniny, které v příkladech nebyly uvedeny, které však je možno rovněž získat způsobem podle vynálezu.

Tabulka I

Sloučenina z příkladu

Vlastnost

13; Acetyl-L-fenylalanin

13; №*-[3-(N^-acetyl-L-fenylalanylthio)-2-D-metylpropanoylj-L-prolin

Teplota tání = 165 až 166 °C [«]_D = +37,3 molekulová hmotnost = 406

Rf(l) =	0,47
Rf(2) =	0,65
Rf(3) =	0,45
Rf(5) =	0,64
Rf(6) =	0,54
Rf(7) =	0,59	analýza	aminokyselin Phel,00 Pro0,89
NMR «Г (v	CDC13	): 1,17	(3H, b.d., CH3),
1,75 až	2,35	(4H, M,	CH2), 1,91 (3H, s, CH3),
2,55 až	3,25	(5H, m,	CH, a CH2),

14; Acetylglycin

14; N⁰⁶- [3-N^a-acetylglycylthio)-2-D-metylpropanoyí]-L-prolin

3,4 až 3,8 (2H, m, CH₂) ,

4,1 až 4,6 (1H, m, CH), 4,6 až 5,0 (1H, m, CH),

6,63 (1H, d, NH),

6,82 (ГН, s COOH),

7,17 (5H, b,s., aromatický H)

Teplota tání = 207 až 209 °C

Molekulová hmotnost = 316 [«]_D = -51,0

R_f(6) = 0,48

R_f(7) = 0,42

Tabulka pokračování

Sloučenina z příkladu

Vlastnost

NMR ^ď (v CD3OD): 1,20 (3H, b.d., CH3),

1,9 až 2,3	UH, m,	CH2), 2,00	(3H, s, CH3),
2,5 až 3,2	(3H, m,	CH a CJJ2) ,	4,04 (2H, s, CH2),
4,2 až 4,7	(1H, m,	CH, So =	4,0 x 10-7
teplota. tání = 139	až 140 °C

[<*.^] _D = ^+2,5

17; Acetyl-L-isoleucin

17; N^^-CN^-ace^l-L-isoleucylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

18; Acetyl-L-leucin

18^; N*-[3-(lí*-aaetyl-L-leucylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

20; Acetyl-L-valin

20^; ^-[з-^-аси^уЫ,-valylthio)-2-D-metylpropanoyl]-L-prolin

21; Acetyl-L-alanin

2,1, tP*- [3- (N^a- acet^yl-L-alanylthio)-2-D-metylpropanoy^-L-prolin

23; Propanoyl-L-tryptofan ^23; Ν^Κ- ^-N^-pro^no^-Latryptofylthio)-2-Dametyl^propano^y 1^-L-prolin ²⁴; N^-f³-(N^-^rc.tut^loxykarbonyl-L-fenylalanylthio)a²a^D-met^ylρropano^{yl] -L}-prolin 25; Terc.butyloxykarbonylglycin ^25/ N^-pHN^-terc. ^but^yloxykarbonylgl^yc^ylthio))-2- . -Dametylpropanoyl] -L-prolin

NMR X (v CDClj): 0,9 (3H, t, CH3), 0,95 (3H, d, CH3) , l, 25 (3H, d, CH₃), 1,7 až 2,5 (7H, m, CH a CH3), 4,0 až 5,0 (2H, m, CH), 6,3 až 6,8 (1H, m, NH),

8,48 (1H, S, COOH) teplota tání = 181 až 182 °C

Ио = ^-24,0

Í*Jd = <51,3 · ’

NMR ď (v CDC1₃): 0,92 (6H, d, CH3), 1,21 (3H, d,

CH₃), 2,01 (3H, S, CH₃ CO), 1,4 až 4,0 (12H, m, CH a CH₂), 4,0 až 5,0 (2H, m, CH), 6,0 až 6,6 (1H, m, NH), 6,72 (1H, S, COOH).

teplota tání = 154 až 155 °C

H_D = -θ'^{4 [}*^] _D = -153^,5

NMR cT (v CDC13): 0,90 (3H, d, CHj), 0,96 (3H, d, CH3), l, 23 (3H, d, CH3), 1,7 až 2,5 (4H, π», CH₂), 2,08 (3H, S, CHjCO) , 2,5 až 4,0 (6H, m, CH a C^) , 4,1 až 5,0 (2H, m, CH), 6,58 (1H, d, NH), 8,58 (1H, S, COOH). te^plota tání = 120 až 124 °C ^M _D = -60^,0 .

M_D = -151,7

NMR (v CDC13): 1,20 (3H, d, CHj), 1,37 (3H, d, CH3), 2,01 (3H, S, CH3CO), 1,7 až 2,5 (4H, m, CH2), 2,5 až 4,0 (5H, m, CH a CH₂) , 4,0 až 5,0 (2H, m, CH) , 6,5 až 7,3 (2H, m, NH a COOH).

teplota tání = 170 až 172 °C · ^[<*]_n = + 22^,9

К = ^-116,7

NMR X (v CDC1³): 1^,0 (3^ CH₃CH₂) ^, 1,21 (3^ d^, CH3), 1,6 až 4,0 (13H, π/CH a CH2), 4,0 až 5,3 (2J, m, CH), 6,0 až 6,6 (1H, m, NH), 6,8 až 7,8 (5H, m, aromatický H), 8,8 až 9,2 (2H, m, NH a COOH).

R_f(1) = 0,60

R_f(2) = 0,76, 0,82

R^f(3) = 0^,68, 0^,72 analýza amiⁿ°k^ys^elin ^P3^ⁱⁱl,00 ^Prol,00 te^plota t^án^í = 8⁷ a^ž 88 °C molekulová hmotnost =374 ř*]_D = -82^,0

Rf(6) = 0,63

Rf(7) = 0,70 _D (C 1,0, MeOH) = -101,7 .

NMR ^ď (v CDC1³): 1^,22 (3H^/ b^,d^,m 0^3, 1^,43 '(9H^/ s^/

CH3), 1,7 až 2,4 (4H, m, C^), 2,6 až 3,2 (3H, m,

CH a CH2), 3,4 až 3,8 (2H, m, C^), 3,98 (2H, d, CHj) ,

4,4 až 4,7 (1H, m, CH), 8,68 (1H, s, COOH),

I⁵⁰ = ^2,4 x 10^-7

Tabulka pokračováni

OC r &

28, N -[3~(Ν -ter^butyloxyk^rl^c^ooll-iL-soleuuclthio) ^-D-my^ropn^no! -Lί · Π

-prolin ^32; N^^-ÍN^-terc^ut^lox¹karbouoJlL-aaannltllo)-2-D-гПу ^Γοι^^γ 1J j^ppooio 34; N^O--clklurentankarbonnr^-1по11г1го1п

R_f(l) = 0,82

R_f(2) = 0,72 ,

Rf(3) = 0,78

IR (CHH1-) má karbony^^ pásy při 1 643 ; 1 690 až ^{1 740} cm'¹ a ^{NH pá}s ^při ^{3 44}5 cm ¹ * teplota táni = 143 až 145 °C ^WD = -153^,8 clruraryogarin bennylesteru:

na tenké vrstvě:

Rf(1) = 0,75

Ri(3) = 0,76 ’

IR (CH^^1-) má karbooylové pásy při 1 665, 1 736 a ] -1 ’

NH pás pri 3 430 cm . Chrooraouearin о^ппЬуП1£1kovaného derivátu na tenké vrstvě:

^35; Ν^-^-jN^-cyklo^ntan karbcunl--~-θeol1aarolthiu)-2---rety1rropanuyl] -L-prolio

36; cyklo^n takarboonlgly cin ^36; [³-^(NC--cyk¹u^pnntankarbounlleyc!cl¹tliu)-2-'D-гПу lproppany 1] --,-^1701 io ^{1 f}- ^[3- (I^-cyklo^ntankarbc)uol----soleuuclthiu) -2-D-ггtylrropaooy1J-L-prolio

43? cyk1urnntrnkarbonnl-L-alani'

O r OJ

43; N -[3-N -cykll>pnnt:ankrrbonnl-L-alary 1ϋίο)22-0-^ ty lprop^r^ool] -L-^prolio

Rf(1) = 0,60

Rf(2) = 0,68

Rf(3) = 0,64

IR (CHC1-) má posun karbonylového pásu z 1 736 na 1 722 ^cí^_1

Rf(1) = 0,48

Rf(2) = 0,73

Rf(3) = 0,62

Rf(5) = 0,72 te^ota ^tání = ¹⁰⁹ a^{ž 110} °C

M		= 157,6
Rf	(6)	= 0,54
Rf	(7)	= 0,80
I5	. =	1,2 χ 10'
Rf	(1)	= 0,65
Rf	(2)	= 0,76
Rf	(3)	= 0,70

IR (CHCCj) má karbon pylové pásy při 1 645, 1 675 a 1 722 ^{cm_1 45;} N^-U-L-^rylalary l^iote^ota ^táni = ¹⁴⁹ až ¹⁵⁰ °C

Μθ = -37,⁹ m^oi^J^i^^lová hmoonost = 384 [°^-.]_D = -157^,6

Rf(6) = 0,63

Rf(7) = 0,72

NMR f (V CDCI3 + CD3OD): 1,20 (3H, b.d., CH3),

1,38 (3H, d,m, CH3) , 1,5 až 2,4 (12H, m, C^) ,

2,4 až 3,2 (4H, m, CH a C^), 3,3 až 3,8 (2H, m,

4^,2 až 4,8 (2H m^, CH) . = 4^,2 x 10^_7

-2-D-ineey ^ropanO!)-L-prolio ^46)CXN ^-(³-gl^ycy lУ¹iu-^2--^--

-reeylrroprrnul))LLppoUio

Rf(1) = 0,51

Rf(4) = 0,52

R_f(5) = 0,51

Rf(8) = 0,1 mooekulová hřmenost = 274 ^[c-] _d = -93^,6

Rf(6) = 0,16

Rf(7) = 0,09

Tabulka pokračování ⁴9^; №*-(3-L-isulnuc^ilthiu-2-D-yenykppoppαtyl)-L-ppolit ^?

55t Nrhydroxysukcinimid ester С1!^€^].1^пу iyClupnntankarOoxylové ⁵⁶ ; N^N°-C^{i yk}opee^tanⁿklгbon^ty-N-tnrc.Outyloxykarboty^y-L-lysin

57; ^-cyklopentatkapbon^ty-N^-terč.OutyloxiCarOonfl-L-^yyгtn-i-hУy_(;J_ruχysukiitimiě ester ⁵⁸; ^N<°-c^c'^ykoppe^tankcrbon^tl-^N--terc. OIrry^yuxy^yaαboun^y--L-ysyk-L~feny a _r «

59; N t[3-(N -cykl-opentankarOonnl-^yysyl-L-fnty^yl^yant’kthiu) -²-D-mmnyl^poo^pano^ul] -L-^pro^yin ^2/* 6⁰; N^0:ι6'-[³-^N—-i^yClo^pet^tat^yaP^oon^nk-L-lysyl-L-fenylalannkthio)-2-D-menyk^pto^pρatoУ]-L-prolin

71; p^po-^:^-^<^ílutamyl-^]^-^.fe^i^l.alatin0nn2^yynstnp ^NMR cT (v CI^OD) : 1,17 (3^ O.d., CH^ ^, 1,8 ^ai ²,4 ^(4h, ^m, CH₂) , 2,4 ai 3,3 (3H, m, CH a C^), 3,5 ai

3,9 (2H, m, CH₂), 4,11 (2H, S, C^), 4,3 ai 4,7 (1H, m, CH), I₅₀ = 6,5 x 10“⁸

R_f(D = 0,42

R_f(2) = 0,35

IR (CDC1q) má CarOonylové pásy při 1 738, 1 784 a 1 812 ^{cm 1}

Rf(1) = 0,52

Rf(2) = 0,83

Rf(3) = 0,69

IR (CHHl.) má CaoOony1uvé pásy při 1 650 ai 1 680,

690 ai 1 720 cm a NH-pás ppi 3 340 a 3 440 cm

IR (CHd-) má CarOonylové pásy ppi 1 640 ai 1 720,

742^, 1 787 a 1 815 ^cm^-1

Rf(l) = 0,66

Rf(2) = 0,67

Rf(3) = 0,645

Rf(4) = 0,76

IR (CDdj má karOonylové pásy při 1 650 ai 1 720 cm Rf(3) = 0,73

Rf(3) = 0,16

Rf(4) = 0,52

Rf(5) = 1,58

Rf(l) = 0,69

Rf(2) = 0,61

Rf(3) = 0,66

IR (CHHlj má a ^{NH p}ás^{y p}ři

Carbon^ylové pásy při

310 a 3 418 от’¹

650 ai

750 cm ’

72; p^yro--L-g^ykУay^yk--L-fnn^ylalanán

7³; N^-^Hp^o-L-^lumm^-L-fntylalat^ylthiu)-2-D-yenyУppoppat^ylk-L-prolin ^77; [з-Ч^-Ьоппоуl-lLtp^to^- fythio)-2-D-yetylpropantuk]-L-prolin

Rf(1) =	0,28
Rf(2) =	0,35
Rf(3) =	0,51
analýza	amino^isdin	^1,06	РЬП1,оо
Rf(l) =	0,43, 0,45
Rf(2) =	0,63
Rf(3) =	0,48
Rf(4) =	0,75
analýza	amynnOcyunin	Glu0,99	Phei,00 Proi,07

mmoekulová hmoonost = 507

Rf(2) =	0,70
Rf(3) =	0,68
Rf(4) =	0,59
Rf(5) =	0,74
Rf(6) =	0,56
Rf(7) =	0,73
NMR y (v CDDOD):	0 1,10 (3^ O.d.	, CH3j, 1,65 ai
2,3 (4H,	, m, CH2)	, 2,6 ai 3,1 (3H,	m, CH a C^p ,

Tabulka pokračování

80; bennoyУ-L-feiylllamii

80^; N⁰⁰- ^-3- (N^N-benio^yl-LL^fnn^iy111п^уlthio)22-Dmet^ylpryplni)yУl -L-prolin

CH2), 4,05 až 4,35 (1H, m, CH), CH) , m, aromaaický H) až 141,5 °C

-116,8

0,52

0,70 : 0,56

0,61

0,75 : 0,56

0,74

81; bennoolglycin ^81; N^-^-N^-^nno^glycylthio) 2 2-D-metylprypannyy] -L-prolin

2^; -(N^-bbenzyy1-L-llliylth^yo)2 2-Dmntylprypani>^yy] -L-prolin

89; kyselina /2-Ьпп2оуУ^пу13,2 až 3,7 (43, m,

4.8 až 5,1 (13, m,

6,88 až 7,82 (103, teplota tání = ¹⁴⁰ &Í_D = -37^,3 moOekulyvá hmoonost = 468

D

R_f(1)

R_f(2)

Rf(3)

Rf(4)

Rf(5)

Rf(6)

Rf(7)

NMR ^ď (v CDCI³ + CD³OD) : 1^,19 (33, b.^ CH^ 1,5 až 2,4 (43, m, CH— , 2,5 až 3,3 (53, .m, CH a CH2), 3,3 až 3,8 (23, m, C^), 4,0 až 4,4 (13, m,

CH), 4,8 až 5,2 (13, m, CH), 7,23 (53, s, aromaaický H), 7,2 až 7,9 (53, m, aromaaický H) I_5Q = 2,4 x ^χ 10“⁷ teplota ^tán^í = ¹⁸⁸ a^ž mooekulová hmoonost = >1_D = -пъо

Rf(2) = 0,60 Rf(3) = 0,46

R. (5) = 0,60 Rf(6) = 0,55 Rf(7) = 0,68

NMR < (v CDD1₃): 1^,15 (43, m, CH2), 2,5 až 3,2 (33, m,

3.8 (23 d, CH2) (13, s^, cooh) i₅ ⁰ mooekulová hmoonost =

R. (6) = 0,58 Rf(7) = 0,75

NMR cT (v CDD1J : 1^,19

CH3), 1,5 až 2,4 (73, (23, m .¾) (13, m, CH), 7,45 až 8,1 (53, m, krystalo^ce o etyl^acetát^u a hexanu vede k získání °C,

191 °C

378 (33, b.d.

CH₃)^, 1,6 až 2^,4 ,jH2) , 2,5 až 3,2 (33, m, CH a CH3) , 3,3 až m, СНз), 4,1 až 4,6 (13, m, CH), 4,30 (23 7,2 až 8,1 (53, m, arymaaický H), 10,10 1^,1 χ 10^-7

392 (63, b.d.., CH^ 1^,22 (33, b.d^ 33, m, CH a CH3), 3,4 až 3,9 ^n₂), 4,1 až 4,45 (13, m, CH), 4,6 až 5,0

CH), 7,45 až 8,1 (53, m, lrymaaický 3).

alanylthóopoopion0vá	bílých krystal! a tepJote tení	151 až 152
	elemeeiáriϊ analýza:
	vypočteno: C 63,85 H 5,36	N 3,92
	illezeno : C 62,80 H 5,31 Rf(1) = 0,65 R.(2) = 0,72 Rf(3) = 0,68 Rf(4) = 0,83	N 3,90
90/ №*-^-(Na-benno^lL-teny1-	Rf(2) = 0,73
lllnylthyo)priplniyУ] -L-3,4-	Rf(3),= 0,59
-dehydrooproin	R. (4) = 0,615 Rf(5) = 0,73

Vylsёl0ivky k tabulce I:

IR = absorpční speklum!!. íffřčterriétho světla m = sřtdněě siiný pás s = silýý pás

b.d. = ΐη^ηζίνηί pás

1/ Sloučenina z příkladu 24 a tato odppríddrí sloučeninám z příkladu 45 a 49, zbaveným ochranných skupin, pro něž byly uvedeny fyzikáiněchtíίcké ílistiosti.

2/ Sloučenina z tohoto příkladu odpovídá skupin, pro niž byly fyzkkáinёtheíίcké Tabulka II

Sloučenina

Terc.Outin^kaiPooíl^glycii ^[3- (N^N6-ttrc.bttřn^křrbon^nlo ^gl^yc^ylth^Oo)2^--^--сtty^lpropřir^yl]^-

-L-prolin .

iloučmině z příkladu 60, zbavené . ochranných ^ι^ΟίΟδ^ uvedeny.

N&- [²- (Να'-οι^νΡΐ-ίηίγ^ΙΐίγΙOhio)aprakrírl]-L-ρrolií ί [ N ^{N -} [²ff eja^nj^thio) pro^přioyl] ^-L-^prolⁱ^í

Vlastnost

Ot^^n ^táií ^- l³⁴ i^ž I³⁶ °C

M_D = -101,7

R_f(6) = 0,56

R_f(7) = 0,63

NMR ^Š (v CDD13): 1,21 (3H, d, ΙΙ^ ^, 1^,35 (Ж S, CH3), 1,5 řž 2,5 (4H, m, CH₂), 2,5 řž 3,9 (5H, m, CH a CH2), 3,9 řž 4,8 (3H, m, CH a CH2), 6,5 řž 7,4 (1H, m, NH), 11,11 (1H, S, COOO).

M_D = -44,4

Rf(6) = 0,83

Rf(1) = 0,58

Rf(2) = 0,78 .

Rf(3) = 0,59

Rf(4) = 0,59

Tabulka III

Sloučenina č.

Název sloučeniny

Betίorl-D--ennlřlřίiί

Bet ízoI-^D—a lnn ii

Benίorl-D-ltuciί

Ac c ty 1-D-fti ^y lil rnii

Pr o p a iíoIí ID -trypt of a i

Be n ízoIi I— -trypt of a i

Cy y k-o p e n i a η ί k rb o oíI-D - a lrni i

Be n nz» oIs a rk o s in

Be n ízi ol~—--g lut a min

Be t^ol-I--p po o i i

Cy 1c loh e x čí a íkřp o oíI-' ID—ir lnni i Terc.butinkaiPoníl-D-aliiii

C^y llopropaηίkipoonl-D-alinií

C1 lc loh e x a n ikip boil^g ly c ii

1y к loh e χ a η ί kil) o onls a rko s ii

1^y к lop ro p a n i kil) o onl^g lyci i

Adaimntannyl^glycii

Cy к lo h e n a niknrboy 1 -I.-a lnn in k a III pokračování

Ccllohexxazrenyl-D-alrniz

CylkohexxaZknbonyl-D-txxylalrziy

C^y У k.oh ex а гУнЬ^у--^--lnu c in

Cc у к o ia í x a аУааЬоп^у 1 -D -tryptof rz

CC i k. o h e x xank boy у 1 -D-fe xylo g- <c in

Cyklohexankarbony ^П-шоПЬюпрп

C^y к kLohe x a n n krb o onl-D--g lut a min

Adammn taanу ЗУ-D--Гми

Acdy I-D-Iiucíz

Terč.bu^χrloa-bx1^bоly1-D-teny1glyeiy y-HexxaУanbbny1-L-aIrniz n-He xaa Ζιι^ηηΐ- D -a t-rniz

Acdy l---ilrziy

CC- l ohxx xaZarbony Z->-δθ lnucin

Acety1-D-vvliz

Cy к lohe x a ta Z a ab o n у-1->-vvlin

Accltl-L-ppyliz n-Bu ta n к a r Id o n у1----a lan in

Propaayn1---alrzin

Isoproprz к а г b o n у1---- a láni, z n-Pe n z а n к a iforny-----a lan nin

33x1x131^0031-D-tezylrlnniz n-He xaaZaabooyl-D-Iiucin n-He xannarboonL·--vvlin n-He i x гУ^Ьо! у ЗУ--ryptof rz

Isnbutrnкarboayl----rlrniz z-B^nzoil--·-r lrziz n-He x xt гУкгЬоау 1 -D-prr liz

C У lo b u t а n к ar rb о nnli-- -r lnz in

Ci У ко ia e; a r b o n oZ-D--11 o Збо lxuc in

Terč.ОиХаптоХуУкагЬопу-З-аТапРп

Cy У loh e i? p а n У a nb о nyl--- a lnni n

N^w- [з-(N*-^bezyo^a1-D~fez^y1alrzyl·^thio)-^t-D-oxt^yl^pra^pryoylj ^-L-^proliy

N**^- [З- (N^^xzzy^-^xlrzylt^wH^F-mxXy^nppxyn^j ^tL-proliz

N°*~ [3- (N^bnxzyy ЗУ-О-lexuy lXhw i -²-^D-mo^χy^1oPt>⁰Proy^l1-L-^ppУ^liy №*- [³- (N^N--reX^y1-D-feУ^z1alnУ^z1tⁱⁱl) ^-23^-ооХу l^pro^prnoy lj ^-L-^pryliz №*- [³- (N^-jpo^nn^-D^r^Po^^^n) ²2-D-ox^Xyl^pro^przoy l^{- -L-p}roliy nP*-[3- (N^^_0eazo^yl --•Ι^^Ζι^^Ι^ο^^Ο-οχΙ^Ι^οιοχιζ⁰!- -ЗЬ-^туЗу N^0--[³- (N^N-c^c-koⁿPxZarnarbonⁿ^ddalon^X^n) -З-ооХу^ьо^уу^1-- -L-proliy

N -^3-N tnχnzol1salbaly1thin) t2tD-meXy1^pPonρnyyП-У-Ь-рто^у

З (N^N-nxzo^ll---^-glltam^o-Xhla)^-2-^D-oe^χyl^proprnoyзО 3-proliz -f 3- (^-Dnxzoi^iL-ppolylthio) -2----017^0^137^ -L-ppoJLiz

N**- ^[33 (^No0'tc^yk^lohexnУ^knrⁿay^y iy-D-al-azy ^1xííi⁾ 33-oety ^ьо^пу^01- -L-praliy

N ^t[3- (N^tirč . 3^)(1^003---^3303306¹^^^^⁰^ -L-proliz

3- (^-CT/^oppy^n^rbony3-0-33^1^11^0^2^^0^1^0^113⁰¹] -L-proliz

ÍL·-^[3- (^{N^O}te^yk0oⁱχχan^yar^rbo^ylg^gyy^c1tⁱio^{) -2--}-оt^ylpropayo^y 1] ^-Ltproliz [³- (N^-cyklo^xxrykiboy^iapbysyl^w H^^mxty ^1propxrn^a11 -L-proliz ^--33^-tc^yalo^prn^par^^z^an^bоo^y:^g^gl^yy¹l^liio^{) 2}2-D-oeИЗ^о^уоо-^{- --t} -prnliz k a III pokračování ^N°^{p [}3- (N^-addamy řoyřjj^jtliio) ^p2^pD-Ini^tylppo^yařnyI.J-IlppoI.-o N⁰⁶- ^[3- (^4Pe _Cy)l^yohtxřokapboy^ol-L^Lalřn^olt^hiy) ^-2^pD^pmet^y jropanojj -L-prolin [³- (^^í4ec^yk^yohtxřomi^tylkařboynl“D”P^ř)jj^olthiy) ^p2p-pii^tyypr^op^anoo^y- ^-

-L-proHo

N*-[3- (N^O°-cyk^yo0ee^ankopaon⁰0^pD^pDeey^yařař^nythiy) ^-2^pD^pmetyJ-propanoyl·] ^-

-L-p^i^Ií^o

N^-C 3- (N peyk^yyhtx^anO^ařroyy^ypDDleeje^ythiy)-2^pDpiity^ypryp^anny^y‘) . ' -L-prolio №*-[3- (N^terc. butřlyχ^yk^ařboyn^y-D-P^ř)jnolthiy)^p2pD-ie^tylpryp^anoy^yl -L-prolin ^-[з-(N^pcyk^yyhet^ařO^arbon^ynpD-Dryy^po^yy^ythLУ)^p2pD^pii^tylpropřOO^y 1] -L-prolio

N⁰⁴- [3- (N^c^fLyOex^řorřrnj-D^pyjj^jthio) ^--mejpro panoy^yJ -L-pryHo

N^-[3- (N ^pe^yklyhtxřnk^ařboУ^ny-D-mi^tyloyolthiy) ^-2pDpie^tylpryrřny^yy] -L-prolio ^N-[3- (N^ONIC^ykyyhexan^karbyn^y l·^D-I^l⁾n^třiyl⁾Lhiy) ^-2piet^ylpropřoy^yy] -L-pry^yio ⁿ°⁵[3- (N^-Iřdřm^j^Otřno^y 1-^--1^1 thio) ^{p 2}-D-mitylpгypano^ol.]^-L^ppro^yio

N®^-- [3- (^-aaceidpDi ltuc^ylthⁱ.y) p²p^Dpm^^et^;Lpropřn(^^y^¹.] ^iLppry^yio

N I(³-I-^pař^ano1thiyI2---iety1^ppy^pařoy^y) -L-^ppyOio [3- (N^-terc. ^but^yyyχ^yk^ařboУ^o1pD^p:^If t^o1lg^yc^e1thⁱy) ^^-me^b^pro^přnУ^oyj^iLppro^yio oč

N - (3^pD-feno1^yУ1ey^ythio^p2^p-piity^ypгy^pařoy1) -^-^-^-^p^c^^i^o

N^04-]^-- (N ^pn^{I h}^exankar^byn¹ ^L-abanybthio^{- p2pDp}m^etf¹.^prypř^(^y^^{1] -L}ippobin

N⁰⁴- ^[3- (N pO-htx^anO^ař^roУ^nypP-P^řan^o1thiy) ^ρ2ρ-ρϋ^l·pro^přno^y].^] -L-prolio

N^4-'-—- (uf^-·řett^1lp--ř^lřo^yythiy^{) -p-p}py ]-i^o

-[3- (^NN-e¹klyhtx^ajl^nař^bon^ylyL^so^mje¹thiy) p^D-mm^ylpro panool·]-L-probio №*-[з- (Nf^-řett¹b-^-pvab^ylthiy)^p2^pDpmm^eyb^pry^přno^ol·^]Ч-^уЬто „ 3- (N^N°c^cУkУ⁰exankok^ayn^y01D-Daby¹t^hio^)p2-D-ie^tyУpro^panⁿy^1]i

-L-probio №°[3- (N^N-7řet^tb^pP-^IPr^yybthiyj^2p--ie^tyl^pry^pařn^yb] -L-proGo ^³°⁷3- (N^sf-n-ppeOařo^y1pD^pP^řařι^o1t^hiy⁾ ^^-mmt^l^o^nyj^- ^-pryl.-o <-[³ - (N^N°^prУ^oPřn^yb^pppa^řař^o1thiy^)--^2pD-iet^yb^pry^přno^yb^] ^-prol·.^{0 n}°^—I³- (N^7-isy^o^aoj^D-abaajtlhio) p^2pDpiityl^rro^přno^{o1] -Lpp}ry^yio №^[3- (N^y-heeařojP-áUjthiy) -^^--^^ρο^ιο^¹ -L^poMo N-[3- (N^0-4n^ohee^ař0arЬyn^y01D^p-fe^yya^řař⁰¹thiyj^2ρD^piet^ylpry^přny^y1)] -L-proDirn (N^6-n-hexřnkřr^bon^{y 1p}D^pP^řyyitУ^ytjc^e1thiy- ^p2pDpmety^ypryp^aooy^{JJ -}

---pro^yio

N -[3-N -o-htx^an0^ařroy^yy-P^pv^ař^y1thiy)^p2---iet^yl·ptyp^anoy1] -L-prol-io ^°^- [3- (N^N-o^-hω^é^ř⁰a^řts^^y^^n1)I—-:^r1ro^yf^¹⁾thⁱ^y) ^^-mmt^^ropřnyj^- ---proJlio

N^--3^p (^Ň-dtУ^pentřny^y 1---31·π^ο1 thio) l^o^yyjj ^--pprolio №^[3- (№^-butjιoy^y 1^p-^pa¹řn^o1thⁱy) -^2pDpii^tyУrry^přno^yb)] ^-^roHo

Při získávání fyzikálně chemických hodnot bylo užito chromatografie na tenké vrstvě

silikagelu a	následujících systémů rozpouštělei:
Systém	1		směs metanolu a chloroformu v objemovém poměru 1:1
Systém	2	[Rf(2)] =	směs benzenu, vody a n-butanolu v objemovém poměru 9:1:9
Systém	3		směs kyseliny octové, vody a n-butanolu v objemovém poměru 26:24:150
Systém	4	faf(4)] =	směs n-butanolu, pyridinu, kyseliny octové a vody v objemovém póměru 15:10:3:12
Systém	5	[Rf (5)] =	směs n-butanolu, kyseliny octové, etylacetátu a vody v objemovém poměru 1:1:1:1
Systém	6	LR f(6)] =	směs chloroformu, metanolu a kyseliny octové v objemovém poměru 2:1:0,003
Systém	7	[Rf (7).] =	směs n-butanolu, kyseliny octové a vody v objemovém poměru 4:1:1
Systém	8	[Rf (8)J =	směs etylacetátu a kyseliny octové v objemovém poměru 38:
Získané	hodnoty NMR-spektra byly zjištěny při 60 MHz.
Hodnota	Ι5θ: koncentrace, inhibující na 50% enzym pro přeměnu angiotensinu.

Systém к provádění zkoušky:

ml směsi sestává z 0,6 ml boritanového pufru, 0,2 ml 17,5 mM benzoyl-Gly-His-Leu-boritanového pufru, boritanového pufru s obsahem zkoumané látky a enzymu, inkubace 60 minut při 37 °C.

Boritanový pufr:

0,1 M kyseliny borité s obsahem 0,8 M NaCl a 0,1 M Na₂CO₃ s obsahem 0,8 M NaCl se smísí a pH se upraví na hodnotu 8,3.

АСЕ: práškový acetonový extrakt králičí plíce.

Měření: Absorpce v ultrafialovém světle při 228 nm po extrakci benzoyl-Gly etylacetátem.

Claims (16)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1, íyínaaující se tím, že ponuce odp^vídaící báze za

18. Způsob podle bodů

1, vyznačující se tím že se ponuce odpooídající báze za

17. Způsob podle vzniku soli s lysinem.

bodu

1, vyzi^ě^auující se tím, že se

0OUžije odpovídající báze za vzniku

16. Způsob vzniku draselné podle sooi.

bodu

1. Způsob výroby inhibitorů enzymu pro přeměnu angiotensinu typu peptidyldipeptidhydrolázy obecného vzorce I

O II R-A-S-(CH„)-CH-C-R„ z n i z (I) kde

R znamená atom vodíku, for-myl, propanool, butanc^l, fen^la^ť^^t^Jl, fenyloryolnoyl, benzoo^, cyklopeenylkar-bonny, těre.OutlOoxlklrOonil, cyklypoěiylkalroУiL---fystl, pyro-L-gΙ^ιιπιΙ-Ε-Ι^υΙ, L-lysyl, L-argi-ny]. nebo pyro-Lfglttllyl,

A znamená , L-fěiylallnil, glycyl, D,L-alanyl_r D-alanyl, L-alany!,

L·-·trlp^of;^^:l, d,l-tryppoffi, D-iry^titofyl, D,L-tyrosy1, D-t^osy!, L-t^osy!, D,L-isyf leucyl, D^so^^y!, L-j.sУlětcy 1, DzL-leucyl, D-leucyl, L-leucyl, Dlb-yssidyl, D-hýstidy 1, L-hУttjUll, DrL-va^ 1, D-va^l nebo jejichž lLlalalinoskupina je vázána amidovou vazbou na R, v případě, že R má odlišný význam od atomu vodíku, ořeeeli v případě, že R znamená benzoo^, je fěiylllliyl v racemické formě,

Rj znamená atom vodíku nebo metyl, .

R2 znamená L-prooin, L-3,4-dehyluryoo0ii, D,L-3,4-UehyУuryor0ii, L-3fУydroxχyoo0ii, L-4-Уldroxyyor0ii nebo kyšelinu L-tУilZУlUdiklaoboxyOovyt, jejíchž iliiosktpina je vázána iliUyvou vazbou na sousední skupinu li

-C- a n znamená celé číslo 0 nebo 1, přečeli v případě, že n = 0, R- znamená meeyl, a jejích scoí, ořilaeeinýiУ z flziyOogickéУy hlediska, vyzna^u^cí se tím, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce II

O

R₃-S-(C^n-CH-C-CH (II) kde

R- a n maj shora uvedený význam,

R₃ znamená lceěyl, se sloučeninou obecného vzorce ^R2^H kde atym vodíku je vázán na atom dusíku ilinoskupinl a

R2 má svrchu uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce III

II Ra-S-ÍCHo) -CH-C-R.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce se sloučeninou obecného vzorce R₂H provádí za přítomnosti 1,1'-karbonyldiimidazolu nebo dicyklohexylkarbodiimidu a poslední reakční stupeň se provádí za přítomnosti 1,1'-karbonyldiimidazolu.

2 η , 2 (IV) kde

Rp R_2 a n mají svrchu uvedený význam, a takto získaný produkt se uvede v reakci se sloučeninou obecného vzorce V

R-A (V) kde

R a A mají svrchu uvedený význam, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I

Q r-a-s-(ch_o) -CH-C-R. . z n , 2.

(I) ^R1 kde

R, A, Rp R₂ a n mají svrchu uvedený význam, která se popřípadě převádí reakcí s anorganickou nebo organickou bází na sul, přijatelnou z fyziologického hlediska.

3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená benzoyl.

3 2 n i 2

I (III) ' ^R1 kde

R-, R-1 R3 a n mají svrchu uvedený význam, načež se odstraní R₃, za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV

O

II

HS-(CH0) -CH-C-jU

4. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená formyl, acetyl, propanoyl, butanoyl, fenylacetyl a fenylpropanoy1.

5. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená cyklopentylkarbonyl nebo terč.butyloxykarbonyl.

6. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená cyklopentylkarbonyl-l-lysyl nebo pyro-L-glutamyl-L-lysy1.

7. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená L-arginyl, L-lysyl nebo pyro-L-glutamyl.

8. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená benzoyl, A znamená fenylalanyl, se sloučeninou obecného vzorce II, v níž R^ znamená metyl a n je 1 a se sloučeninou HR₂, která znamená L-prolin.

9. Způsob podle bodu 1 pro výrobu inhibitoru enzymu pro přeměnu angiotenzinu obecného vzorce I

O ii

R-A-S-(CH ) -CH-C-R₂ (I) kde

R znamená atom vodíku, formyl, acetyl, propanoyl, butanoyl, fenylacetyl, fenylpropanoyl, benzoyl, cyklopentankarbonyl, terč.butoxykarbonyl, cyklopentankarbonyl-L-lysyl, pyro-L-glutamyl-L-lysyl, L-lysyl, L-arginyl nebo pyro-L-glutamyl,

A znamená L-fenylalanyl, D-fenylalanyl, D,L-alanyl, D-alanyl, D,L-tryptofyl, D-tryptofyl, D,L-tyrosyl, D-tyrosyl, D,L-isoleucyl, D-isoleucyl, D,L-leucyl, D-leucyl, D,L-histidyl, D-histidyl, D,L-valyl nebo D-valyl, jejich alfa-aminoskupina je vázána imidovou vazbou na R,

Rj znamená atom vodíku nebo metyl,

R₂ znamená L-prolin, L-3,4-dehydroprolin, D,L-3,4-dehydroprolin, L-3-hydroxyprolin, L-4-hydroxyprolin, L-thioazolidin-4-karboxylovou kyselinu nebo L-5-oxoprolin, jejichž iminoskupina je vázána imidovou vazbou na skupinu

O

II -C- a n znamená celé Číslo 0 nebo 1, přičemž v případě, že n znamená 0, znamená R^ metylovou skupinu, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v němž A má význam, uvedený v bodu 1.

10. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená benzoyl, A znamená D-fenylalanyl nebo L-fenylalanyl, se sloučeninou obecného vzorce II, v níž n je 1 a znamená metyl a se sloučeninou HR₂, která znamená L-prolin.

11. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, Že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená atom vodíku, A znamená L-fenylalanyl, se sloučeninou obecného vzorce II, v níž n je 1 a R^ znamená metyl a se sloučeninou HR₂, která znamená L-prolin.

12. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce provádí se sloučeninou obecného vzorce V, v níž R znamená atom vodíku, A znamená D-fenylalanyl, se sloučeninou obecného vzorce II, v níž n je 1 a R^ znamená metyl a se sloučeninou HR^, která znamená L-prolin.

13. Způsob podle bodu 1 pro výrobu fyziologicky přijatelných solí sloučeniny obecného vzorce I

II

R-A-S-(CH₂)_n-CH-C-R_{2 (I)} kde

R znamená atom vodíku, formyl, acetyl, propanoyl, butanoyl, fenylacetyl, fenylpropanoyl, benzoyl, cyklopentankarbonyl, terč.butoxykarbonyl, cyklopentakarbonyl-L-lysyl, pyro-L-glutamyl-L-lysyl, L-lysyl, L-arginyl nebo pyro-L-glutamyl,

A znamená fenylalanyl, glycyl, alanyl, tryptofyl, tyrosyl, isoleucyl, leucyl, histidyl nebo valyl, jejichž alfa-aminoskupina je vázána amidovou vazbou na R,

R^ znamená atom vodíku nebo metyl,

R₂ znamená'L-pyrolin, L-3,4-dehydroprolin, D,L-3,4-dehydroprolin, L-3-hydroxyprolin, L-4-hydroxyprolin, L-thiazolidin-4-karboxylová kyselina nebo L-5-oxoprolin, jejichž iminoskupina je vázána imidovou vazbou na skupinu

O

II

-C- a n znamená celé číslo 0 nebo 1, přičemž v případě, že n znamená 0, znamená R metylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce I uvede v reakci s vhodnou anorganickou nebo organickou bází.

14. Způsob podle bodu 1, vyz^e^auující se tím, že se použije odpooídající báze za vzniku sodné, draselné, vápenaté nebo hořeinaté sooi nebo sooi s benzathianem, hydrabaminem

N-metyl-D-gukaaminem, arginínem nebo lysň^(^m.

15. Způsob sodné sooi.

podle bodu

16, 17, 18 a 19, íyínajijící se tím, že se reakce provádí se slouitninou obecného vzorce V, v níž R znamená benzoyl,

A znamená fenylalanyl, se slyuitninyu obecného vzorce II, v níž R r znamená mej^y., která znamená L-prolin.