CS241499B2 - Prostředek k regulaci růstu rostlin a fungicidní prostředek a způsob výroby účinné složky - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká prostředků k regulaci růstu rostlin a fungicidních prostředků, které obsahují jako účinnou složku nové deriváty 1-hydroxyethylazolu. Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových účinných látek.

Je již známo, že určité 2-halogenethyltrialkylamoniumhalogěnidy mají schopnost regulovat růst rostlin (serov. americký patentový spis 3156 554). Tak se dá například pomocí 2-chlorethyltrimethylamoniumchloridu dosáhnout ovlivnění růstu rostlin, zejména potlačení vegetativního růstu rostlin u důležitých kulturních rostlin. Účinnost této látky, především při nízkých aplikovaných množstvích, není však vždy dostačující.

Dále je známo, že 2-chlorethylfosfonová kyselina má schopnost regulovat růst rostlin (sřov. DOS 1 667 968). Výsledky dosahované za použití této látky nejsou však rovněž vždy uspokojující.

Dálé je známo, že ethylen-l,2-bisdithiokarbamát zinečnatý je dobrým prostředkem k potírání houbových chorob rostlin [srov. Phytopathology 33, 1 113 (1963)]. Jeho. použití je však možné jen v omezené míře, vzhledem k tomu, že zejména při nízkých aplikovaných množstvích a koncentracích není vždy účinný v uspokojivé míře.

Nyní byly nalezeny nové deriváty 1-hydroxyethylimidazolu obecného vzorce I

Ol·'

Y-C—R

í π v němž

R znamená terc.butylovou skupinu nebo popřípadě chlorem substituovanou fenylovou skupinu,

Y znamená skupinu —OCH₂— nebo —ch₂—ch₂—,

Z znamená fluor, chlor, methylovou skupinu nebo popřípadě chlorem substituovanou fenylovou skupinu a m znamená číslo 1 nebo 2, jakož i jejich adiční soli s chlorovodíkovou kyselinou a naftalen-l,5-dlsulfonovou kyselinou, které mají schopnost regulovat růst rostlin a dále mají fungicidní účinek.

Sloučeniny vzorce I mají asymetrický atom uhlíku a mohou tudíž vznikat v obou optických isomerních formách. Předložený vynález se týká jak směsí isomerů, tak i jednotlivých isomerů.

Podle vynálezu se deriváty 1-hydroxyethylimidazolu obecného vzorce I vyrábějí tím, že se oxirany obecného vzorce II ,ΧθΗ-χ*

-m. O-CH £

III) v němž

R, Y, Z a m mají shora uvedený význam, uvádějí v reakci s imidazolem vzorce III

(III) v přítomnosti ředidla a popřípadě v přítomnosti báze, načež se popřípadě na získané sloučeniny vzorce I aduje chlorovodíková nebo naftalen-l,5-disulfonová kyselina.

Předmětem vynálezu jsou tedy prostředky k regulaci růstu rostlin a fungicidní prostředky, které se vyznačují tím, že jako účinnou složku obsahují alespoň jeden derivát 1-hydroxyethylimidazolu vzorce I nebo jeho adiční sůl s chlorovodíkovou kyselinou nebo s naftalen-l,5-disulfonovou kyselinou.

S překvapením vykazují deriváty 1-hydroxyethylimidazolu vzorce I podle vynálezu lepší schopnost regulovat růst rostlin než známý 2-chlorethyltrimethylamoniumchlorid a než rovněž známá 2-chlorethylfosfonová kyselina, které jsou — jak známo — dobře účinnými látkami se stejným typem účinku. Kromě toho mají sloučeniny podle vynálezu překvapivě lepší fungicidní účinek, než ze stavu techniky známý ethylen-1,2-bisdithiokarbamát zinečnatý, který je co do účinku nejblíže příbuznou sloučeninou. Účinné látky podle vynálezu tak představují obohacení techniky.

Deriváty 1-hydroxyethylimidazolu podle vynálezu jsou obecně definoványv vzorcem I.

Zvlášť výhodné jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, v němž

R znamená terc.butylovou skupinu, nebo atomy chloru substituovanou fenylovou skupinu,

Z znamená fluor, chlor, methylovou skupinu, jakož i popřípadě atomy chloru substituovanou fenylovou skupinu, a

Y a in mají významy uvedené pod vzorcem I.

Jednotlivě lze kromě sloučenin uvedených y příkladech ilustrujících způsob výroby ú,činných látek jmenovat následující sloučeniny obecného vzorce I

OH

Y-C-R i

(O

Tabulka 1

3,4-(¾

C(CH₃)₃

-c(ch₃)₃

-C(CH₃)₃ —O—CH₂— —o—ch₂— —o—ch₂—

	—OCH2—	“©_CÍ
	—0—ch2—
3,4-Cl2	—0—CH2—	70)--1
	—0—ch2—	- CH(CH3l)3
í—	—0—ch2—	-CH(CH3)3
3,4-Cl2	—0—ch2—	- CH(CH3)2
*-<o>	—ch2—ch2—	-C(CH3)3
ci	-ch2-ch2-	-C(CH3)s
3,4-Cl2	—ch2—ch2—	-C(CH3)3

-ch₂—ch₂+2> *-<§>- Cl

-CH,-CH,·-

3,4-Cl2	—ch2—ch2—
	—ch2—ch2—	—CH(CH3]2
Í-^O^ci	-ch3-ch2-	—CH(CH3)2
2,4-Cl2	-ch3-ch2-	3,4-Cl2
-CH(CH3)2	_ch2-ch2-	-C(CH3)3
4-CH3	-ch3-ch2-	-C[CH3)3
4-C1, 2-CH3	, -ch3-ch2-	-C(CH3)3
4-F	—0—ch2—	-C(CH3}3

Použije-li se jako výchozích látek napři- ce podle klad 2-(4-cjilorfeno!xymethyl)-2-terc.butyl- reakčním· oxiranu a imidazolu, pak lze průběh reakvynálezu znázornit následujícím schématem:

Cl

TQ^O-C^-C-CICHý + A 0— CH_Z —> Cl-^Oy-O-CHžC-CíCH^ CH₉ ά

Oxirany používané při provádění postupu podle vynálezu jako výchozí látky jsou obecně definovány vzorcem II. V tomto vzorci mají symboly R, Y, Z a index m výhodně ty významy, které již byly v souvislosti s popisem sloučenin obecného vzorce I uvedeny pro tyto· symboly jako výhodné.

Oxirany obecného vzorce II jsou novými sloučeninami. Jejich příprava se popisuje v čs. patentovém spisu 241 500.

Imidazol vzorce III, který se dále používá jako· výchozí látka, je obecně známou sloučeninou organické chemie.

Jako ředidla přicházejí pro reakci podle vynálezu v úvahu výhodně všechna inertní organická rozpouštědla. K těm náleží výhodně alkoholy, jako například ethanol a xnethoxyethanol, ketony, jako například 2-butanom, nitrily, jako například acetonitril, estery, jako například ethylacetát, ethery, jako například dioxan, aromatické uhlovodíky, jako· například benzen a toluen, nebo amidy, jako· například dimethylformamid.

Jako báze přicházejí pro reakci podle vynálezu v úvahu všechny obvykle použitelné anorganické a organické báze. K těm náleží výhodně uhličitany alkalických kovů, jako například uhličitan sodný a uhličitan draselný, hydroxidy alkalických kovů, jako například hydroxid sodný, alkoxidy alkalických kovů, jako· například methoxid a ethoxid sodný a draselný, hydridy alkalických kovů, jako například hydrid sodný, jakož i nižší terciární alkylaminy, cykloalkylaminy a aralkylaminy, jako· zejména triethylamin.

Reakční teploty se mohou při provádění postupu podle vynálezu měnit v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotách mezi 0 a 200 °C, výhodně mezi 60 a 150 °C.

Reakce podle vynálezu se může popřípadě provádět za zvýšeného tlaku. Obecně se pracuje při tlacích 0,1 až 5,0 MPa, výhodně mezi 0,1 a 2,5 MPa.

Při provádění postupu podle vynálezu se používá na 1 mol oxiranu vzorce II výhodně 1 až 2 mol imidazolu a popřípadě 1 až 2 mol báze.

Izolace reakčních produktů se provádí obecně obvyklým způsobem.

Sloučeniny vzorce I získané postupem podle vynálezu, se mohou převádět na adiční soli s chlorovodíkovou nebo naftalen-1,5-disulfonovou kyselinou.

Pro výrobu fyziologicky použitelných adičních solí sloučenin vzorce I s kyselinami přicházejí v úvahu chlorovodíkové a naftalen-1, 5-disulf onová kyselina.

Adiční soli sloučenin vzorce I s kyselinami se mohou získávat jednoduchými způsobem podle obvyklých metod přípravy solí, například rozpuštěním sloučeniny vzorce I ve vhodném inertním rozpouštědle a přidáním kyseliny chlorovodíkové nebo naftalen-1,5-disulfonové kyseliny a mohou se izolovat známým způsobem, například odfiltrováním a popřípadě se čistí promýváním inertním organickým rozpouštědlem.

Účinné látky používané ve smyslu vynálezu zasahují do· metabolismu rostlin a lze je proto· používat jako regulátory růstu.

Pro druh účinku regulátorů růstu rostlin platí podle dosavadní zkušenosti, že účinná látka může na rostliny působit jedním nebo také několika různými účinky. Účinky látek závisí v podstatě na době aplikace, vztaženo na vývojové stadium semene nebo rostliny, jakož i na množství účinné látky aplikované na rostliny nebo v jejich okolí, a dále na způsobu aplikace. V každém případě mají regulátory růstu rostlin pozitivně ovlivňovat kulturní rostliny žádoucím způsobem.

Látky regulující růst rostlin se mohou používat například k potlačení vegetativního růstu rostlin. Takovéto potlačování růstu má hospodářský význam kromě jiného u travních porostů, neboť potlačením· růstu trávy se může snížit například četnost kosení v· okrasných zahradách, v parcích a na sportovních zařízeních, na okrajích silnic, na letištích a v ovocných sadech,

Význam má také potlačování růstu bylinovitých a dřevnatých rostlin na okrajích silnic a v blízkosti nadzemních vedení nebo zcela obecně tam, kde je silný růst porostu nežádoucí.

Důležité je také použití regulátorů růstu rostlin k potlačení růstu do· výšky u obilí, nebot se tím sníží nebo· zcela odstraní nebezpečí poléhání rostlin před sklizní v důsledku zkrácení stébel. Kromě toho mohou regulátory růstu rostlin způsobit u obilí zesílení stébla, což rovněž působí proti poléhání. Použití regulátorů růstu k zkrácení stébel a zesílení stébel umožňuje aplikaci vyšších množství hnojiv k zvýšení výnosů, aniž by se bylo třeba obávat poléhání obilí.

Potlačení vegetativního růstu dovoluje u mnoha kulturních rostlin hustší výsev nebo· výsadbu kultur, takže se může dosáhnout zvýšení výnosů na jednotku plochy. Takto vypěstované menší rostliny mají rovněž tu přednost, že kulturu je možno snadněji obdělávat a sklízet.

Potlačení vegetativního· růstu rostlin může vést i ke zvýšení výnosů, protože živiny a asimiláty se v intenzivnější míře využívají pro tvorbu květů a plodů než k růstu vegetativních částí rostlin.

Pomocí regulátorů růstu se dá často dosáhnout také stimulace vegetativního· růstu. To má značný význam v případech, kdy se sklízí vegetativní části rostlin. Stimulace vegetativního růstu může však vést současně íaké ke stimulaci generativního růstu tím, že se tvoří více asimilátů, takže se může tvořit například více plodů nebo· mohou vznikat větší plody.

Zvýšení výnosů je možno dosáhnout také v mnoha případech zásahem do metabolismů rostlin, aniž by přitom byly pozorovatelné změny vegetativního růstu. Regulátory růstu mohou dále působit na změny ve složení rostlin, čímž se opět může dosáhnout lepší kvality sklízených produktů. Tak je například možné zvýšit obsah cukru v cukrové řepě, cukrové třtině, ananasu, jakož i v citrusových plodech nebo· zvýšit obsah proteinů v sóji nebo obilí. Dále je například možno pomocí regulátorů růstu před nebo po sklizni brzdit odbourávání žádaných látek obsažených v rostlinách, jako· například cukru v cukrové řepě nebo cukrové třtině.

Mimoto je možno pozitivně ovlivňovat produkci nebo výron (výtok) sekundárních rostlinných látek. Jako příklad je možno uvést stimulaci výtoku latexu u kaučukovníků.

Vlivem regulátorů růstu může docházet rovněž ke vzniku parthenokarpních plodů (plodů bez semen). Dále je možno těmito regulátory ovlivňovat pohlaví květů. Rovněž lze docílit sterility pylu, což má velký význam při šlechtění a produkci hybridního osiva.

Použitím regulátorů růstu je možno řídit vznik postranních výhonků u rostlin. Na jedné straně je možno porušením apikální dominance podpořit vývoj postranních výhonků, což může být velmi žádoucí zejména při pěstování okrasných rostlin, a to 1 ve spojení s potlačením růstu. Naproti tomu je však rovněž možno zbrzdit růst postranních výhonků. Tento účinek je například zvláště zajímavý při pěstování tabáku nebo při výsadbě rajčat.

Vliv účinných látek na otištění rostlin ize regulovat tak, že lze rostliny úplně zbavit listů k požadovanému časovému okamžiku. Takováto defoliace má význam pro usnadnění mechanické sklizně bavlníku, ale hraje velkou roli i u jiných kultur, například u vinné révy, kde usnadňuje sklizeň. Defoliaci rostlin je možno rovněž provádět k snížení transpirace rostlin před jejich přesazováním.

Pomocí regulátorů růstu je rovněž možno· řídit opadávání plodů. Na jedné straně je možno zabránit předčasnému opadávání plodů. Naproti tomu je však rovněž možno opadávání plodů nebo dokonce květů ve smyslu jakési „chemické probírky“ do určité míry podpořit, aby se porušila· tzv. ,,alternance“. Alternancí se míní zvláštní chování některých druhů ovoce spočívající v endogenně podmíněných velmi rozdílných výnosech z roku na rok. Regulátory růstu mohou sloužit také k tomu, aby se u kulturních rostlin snížila síla potřebná v času sklizně k odtržení plodů, takže se umožní mechanická sklizeň, popřípadě se ulehčí manuální sklizeň.

Pomocí regulátorů růstu se dá dále dosáhnout urychlení nebo také zpomalení zrání sklízených produktů před sklizní nebo· po sklizni. Tato skutečnost je zvláště výhodná, neboť při jejím využití je možno dosáhnout optimálního přizpůsobení se požadavkům trhu. Dále mohou regulátory růstu v mnoha případech sloužit ke zlepšení vybarvení plodů. Kromě toho lze pomocí regulátorů růstu dosáhnout koncentrace zrání plodů do určitého časového období. Tím se vytvoří předpoklady pro to·, aby například u tabáku, rajských jablíček nebo kávovníků bylo možno provádět plně mechanickou nebo manuální sklizeň pouze v jednom pracovním stupni.

Použitím· regulátorů růstu lze rovněž ovlivňovat u rostlin období klidu semen nebo· pupenů, tedy endogenní roční rytmus, takže rostliny, jako například ananas nebo okrasné rostliny v zahradnictví, klíčí, raší nebo· kvetou v době, kdy by za normálních podmínek samy neklíčiliy, .nerašily, resp. nekvetly.

Pomocí regulátorů růstu lze také dosáhnout zpožděného rašení pupenů nebo zpožděného klíčení semen, a to například k zamezení škod způsobovaných pozdními mrazy v oblastech s chladnějším klimatem.

Konečně je možno· pomocí regulátorů růstu vyvolat u rostlin rezistenci proti mrazu, suchu nebo· vysokému obsahu solí v půdě, což umožňuje pěstování rostlin v oblastech, jež by byly pro· tyto rostliny za normálních okolností nevhodné.

Účinné látky podle vynálezu vykazují také silný mikrobicidní účinek a lze je v praxi používat k potírání nežádoucích mikroorganismů. Popisované účinné látky jsou vhodné k upotřebení jako prostředky k ochraně rostlin.

Fungicidní prostředky se při ochraně rostlin používají k potírání hub z tříd Plasmodiopboromycetes, Oomycetes, Chytridiomycetes, Zygomycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes a Deuteromycetes.

Vzhledem k tomu, že rostliny účinné látky podle vynálezu v koncentracích potřebných k potírání houbových chorob rostlin dobře snášejí, lze tyto sloučeniny používat k ošetřování nadzemních částí rostlin, sazenic a semen, jakož i k ošetřování půdy.

Jako prostředky k ochraně rostlin je možno účinné látky podle vynálezu se zvláště dobrými výledky používat k potírání hub vyvolávajících onemocnění pravým padlím, jako k potírání druhů Erysiphe, například k boji proti původci padlí travního·, popřípadě obilního· (Erysiphe graminis).

Zvláště výhodné je, že účinné látky podle vynálezu nevykazují pouze protektivní účinek, ale že jsou účinné i systemicky, což umožňuje chránit rostlinný proti napadení houbami přívodem účinné látky do· nadzemních částí rostliny prostřednictvím půdy a kořenového systému nebo prostřednictvím semen.

Účinné látky se mohou převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pěny, pasty, granuláty, aerosoly, malé čáíice obalené polymerními látkami a obalovací hmoty pro osivo, jakož i na ULV-prostředky.

Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plniidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem nebo/a pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů nebo/a dispergáto*rů nebo/a zpěňovacích činidel.

V případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používal· například také organická rozpouštědla. Jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako* xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako. cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako* aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cykloliexanon, silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid a dimethylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, jako halogenované uhlovodíky, jakož i butan, propan, dusík a kysličník uhličitý. Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu přírodní kamenné moučky, jako kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonít nebo křemelina, a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro* přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály, jako* vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků. Jako emulgátory nebo/a zpěňovací činidla přicházejí v* úvahu neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adhezíva, jako karboxymethylcelulózu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo. latexovité polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto* prostředky obsahovat barviva jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titaničitý a ferrokyanidovo-u modř, a organická barvivá, jako alizarinová barviva a kovová azo-ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními, s výhodou mezi 0,5 a 90 % hmotnostními účinné látky.

Účinné látky podle vynálezu mohou být v příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými známými účinnými látkami jako fungicidy, insekticidy, akaricidy, herbicidy, jakož i ve směsi s hnojivý a dalšími regulátory růstu rostlin.

Účinné látky je možno* aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů, nebo z nich připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulgovatelných koncentrátů, emulzí, pěn, suspenzí, smáčitelných prášků, past, rozpustných prášků, popráší a granulátů. Aplikace se provádí obvyklým způsobem například zaléváním, rozstřikováním, postřikem, posypem, poprašováním, formou pěny, natíráním atd. Dále je možno- aplikovat účinné látky tzv. ULV postupem nebo je možno aplikovat účinný prostředek nebo dokonce samotnou účinnou látku injekčně do půdy. Dále je možno* ošetřovat osivo rostlin.

Při použití sloučenin podle vynálezu jako regulátorů růstu rostlin se mohou .aplikovaná množství pohybovat ve velkém rozsahu. Obecně se používá na 1 ha povrchu půday 0,01 až 50 kg, výhodně 0,05 až 10 kg účinné látky.

Při použití látek podle vynálezu jako regulátorů růstu rostlin platí, že aplikace se provádí ve výhodném časovém intervalu, jehož přesné vymezení se řídí klimatickými a vegetačními podmínkami.

Při použití látek podle vynálezu jako fungicidů může aplikované množství vždy podle druhu aplikace kolísat ve velkém rozmezí. Tak koncentrace účinných látek při ošetřování částí rostlin kolísá v aplikačních formách obecně mezi 1 a 0,0001 % hmotnostního, výhodně mezi 0,5 a 0,001 % hmotnostního. Při ošetřování osiva je zapotřebí obecně množství účinné látky od 0,001 až do 50 g na 1 kg osiva, výhodně od 0,01 do 10 g na 1 kg osiva. Při ošetřování půdy jsou zapotřebí v místě, kde má být účinku dosaženo, koncentrace účinné látky od 0,00001 do 0,1 % hmotnostního, výhodně od 0,0001 do 0,02 %.

Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek:

Příklad 1 (1—2)

OH

241

Κ 2,71 g (0,1178 mol) sodíku ve 250 ml absolutního ethanolu se přidá 8,02 g (0,1178 mol) imidazolu. Během 30 minut se nechá při teplotě místnosti přikapat roztok 14,17 gramu (0,0589 mol) 2-(4-chlorfenoixymethyl)-2-terc.butyloxiranu ve 100 ml ethanolu. Potom se reakční směs zahřívá 8 hodin pod zpětným chladičem, zahustí se a zbytek se vyjme etherem. Etherický extrakt se třikrát zneutralizuje IN roztokem chlorovodíkové kyseliny a spojené fáze v chlorovodíkové kyselině se zneutralizují hydrogenuhličitanem sodným a potom se promyjí ethylacetátem. Po zahuštění a po překrystalování z cyklohexánu se získá 11,6 g (64 °/o teorie j 2- (4-chlorfenoixymethyl) -3,3-dimethyl-l-(imidazol-l-yljbutan-2-olu o teplotě tání 154 až 155 °C.

Výroba výchozí látky:

(Π—1)

Ciy^O-CH^C(CH₃)₃ O — CH_Z

K roztoku 189 ml (2,0 mol] dimethylsulfátu v 1 200 ml absolutního acetonitrilu se při teplotě místnosti přidá roztok 162 ml (2,2 mol] dimethylsulfldu v 400 ml absolutního acetonitrilu. Reakční směs se nechá míchat přes noc při teplotě místnosti. Potom se přidá 118,8 g (2,2 mol) methoxidu sodného. Reakční směs se nechá míchat 30 minut a potom se k ní během 30 minut přikape roztok 272 g (1,2 mol) l-(4-chlorfenoxy)-3,3-dimethylbutan-2 onu v 600 ml absolutního acetonitrilu. Reakční směs se nechá míchat přes noc. Potom se reakční směs zahustí, zbytek se rozdělí mezi vodu a ethylacetát, organická fáze se oddělí, dvakrát se promyje vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem sodný, zahustí se a zbytek se destiluje ve vakuu. Získá se 242,4 g (84 ’% teorie) 2- (4-chlorf enoxymethyl) -2-terc.butyloxiranu o teplotě varu 115 až 122 °C/0,4 Pa a o teplotě tání 50 až 52 °C.

Analogickým způsobem se získají následující sloučeniny obecného vzorce I:

Tabulka 2

OH

il) příklad Z_m Y číslo

R teplota tání (°C)

12	2,4-Cl2 4-CH,	—o—CH2—	-C(CH3)3	152—154
13	—o—ch2—	_C(CH3)3	129—131
14	2-CH3	_o—ch2—	-C(CH3)3	123—124
15	4-C1, 2-ČH3	—o—ch2—	-C(CH3)3	157—159
16	4-C1	-ch2-ch2-	-C(CH3)3	157,5—159,5
17	4-F	-ch2-ch2-	-C(CH3)3	124—125
18	2-CH.,	_ch2-ch2-	-C(CH3)3	94— 99
22	4-C1	—0—ch2—	cí	216—217 (x 1/2 NDS)’
27	2,4-Cl2	_ch2-ch2-	-C(CH3)3	118—119
28		—o—ch2—	-C(CH3)3	169—170,5
29	2-C1	—o—ch2—	—C(CH3)3	122—124

příklad	Zm Y	R	teplota tání
číslo			(°C)
		Cí
33	4--C1 —O—CH2—	ToV-cí	135,5 — 134
37	4-F — O—CH2—	\-~z -C(CH3)3	141—142
39	3-C1 —O—CH2—	-C(CH3)3	124
40	2-C1, 4-F — O—CH2—	-C(CH3]3	137
44	4-CH, — CH2—CH2—	-C(CH3)3	101—103
46	d —O—CH2—	-C(CH3)3	174—176
*NDS =	1,5-naftalendisulfonová kyselina
Dobrá	účinnost látek podle vynálezu je	Příklad A
ilustrována následujícími příklady.
V těchto příkladech bylo jako srovnává-	Stimulace asimilace oxidu uhličitého u só-
cích látek použito následujících sloučenin:	jových bohů
	O	rozpouštědla:
	II	30 dílů hmotnostních dimethylformamidu
(Aj = Cl-	—CH2—CH2—P—OH	emulgátor:
	|	1 díl hmotnostní	polyoxyethylensorbi-
	OH	tanmonolaurátu
2-chlorethylfosfonová kyselina	K získání vhodného	účinného prostředku

^{(B) =} Ci-CH₂CH₂N(CH₃)₃ Cl

2-chlorethyltrimethylamoniumchlorid s

(C) =

CW,-A/H-C-S\

I Zp.

CH_ZNH~C-S^X ethylen-l,2-bisdithiokarbamát zinečnatý Příklady ilustrující biologickou účinnost.

Tabulka A se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru a směs se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Rostliny sóji se pěstují ve skleníku až do stadia, kdy je plně rozvinut první asimilační list. V tomto· stadiu se rostliny postříkají účinnými přípravky až do stadia orosení. V další fázi pokusu se měří asimilace oxidu uhličitého rostlinami a vyjadřuje se v procentu fixace oxidu uhličitého· ve srovnání s kontrolními rostlinami, které nebyly ošetřeny účinnými sloučeninami. Hodnota 100 proč. označuje fixaci oxidu uhličitého odpovídající fixaci v případě kontrolních rostlin.

V následující tabulce A jsou uvedeny testované sloučeniny, koncentrace použitých sloučenin a výsledky popsaného¹ testu.

Stimulace asimilace oxidu uhličitého u sójových bohů účinná sloučenina koncentrace v % fixace CO₂ v % kontrola

100

Cí

Cl * ^~CH₂CH₂C~CH₃ CHn

0,05 (známá z amerického patentového spisu 4 123 542) účinná sloučenina koncentrace v fixace CO₂ v %

0,05 (známá z amerického patentového spisu 4 123 542)

OH

O-CH^C-C(CH₃)₃

0,05

109

CH,

Λ (1-28)

Příklad B

Test na Erysiphe graminis (ječmen)/protektivní účinek rozpouštědlo:

100 dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

0,25 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

K přípravě vhodného· účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím· rozpouštědla a ernulgátoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Ke stanovení protektivní účinnosti se mladé rostliny postříkají až do zvlhčení účinným prostředkem. Po oschnutí povlaku naneseného postřikem se rostliny popráší sporami houby Erysiphe graminis f. sp. hordei.

Rostliny se potom uchovávají ve skleníku při teplotě asi 20 °C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 80 aby se vytvořily příznivé podmínky pro vývoj typických skvrn padlí.

dnů po inokulaci se provede vyhodnocení pokusu.

Z následující tabulky B jsou patrny testované účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky.

Tabulka B

Test na Erysiphe graminis f. sp.

účinná látka hordei (ječmen)/protektivní účinek koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v °/o hmotnostních napadení chorobou v °/o neošetřených kontrolních rostlin

CH^NH-CS \

Zrx

0,025

100

CHfNH-CS (známá) (C) účinná látika koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v «/o hmotnostních napadení chorobou v % neošetřených kontrolních rostlin

0,025

0,025

0,025

0,0

0,0

0,0

(15)

0,025

Příklad C

Test na .strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) (jabloň j/protektivní účinek rozpouštědlo':

4,7 dílu hmotnostního· acetonu emulgátor:

0,3 dílu hmotnostního' alkylarylpolyglykoletheru

K přípravě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a. emulgátoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Za účelem stanovení protektivní účinnosti se postříkají mladé rostliny účinným přípravkem až do stadia zvlhčení. Po oschnutí povlaku postřikové vrstvy se rostliny inokulují vodnou suspenzí konidií původce strupovitosti jabloní (Venturia inaequalisj a ponechají se 1 den v inkubační komoře při teplotě 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu.

Rostliny se potom umístí do skleníku při teplotě 20 °C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 70 %.

dnů po inokulaci se provede vyhodnocení pokusu.

V následující tabulce C jsou uvedeny testované účinné látky, koncentrace účinných látek a výsledky testu.

Tabulka C

Test na strupovitost jabloní (Venturia inaequalisj (jabloňj/protektivní účinek účinná látka napadení v % při (koncentraci účinné látky 100 ppm

^Ch3^~OC^-C ,_Ch₃)₃ ' o

OH _F __^V-ch_zch₂c-c ( ch₃j₃

CH_%

Claims (2)

1. pRedmEt

   1. Prostředek k regulaci růstu rostlin a fungicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako· účinnou složku obsahuje alespoň jeden derivát 1-hydroxyethylimidazolu obecného vzorce I (I)

   VYNALEZU du 1, obecného vzorce I, vyznačující se tím, že se na oxlrany obecného vzorce II ^0)-r-c-R OUl) v němž

   R, Y, Z a m mají význam uvedený v bodě 1, působí imidazolem vzorce III v němž

   R znamená terc.butylovou skupinu nebo popřípadě chlorem substituovanou fenylovou skupinu,

   Y znamená skupinu — OCH₂— nebo _CH₂-CH₂-,

   Z znamená fluor, chlor, methylovou skupinu nebo popřípadě chlorem substituovanou fenylovou skupinu a m znamená číslo 1 nebo 2, nebo jeho adiční sůl s chlorovodíkovou kyselinou nebo s naftalen-l,5-idisulfanoivou kyselinou.
2. 2. Způsob výroby účinné složky podle bo- tlil) v přítomnosti ředidla a popřípadě v· přítomnosti báze, načež se popřípadě na získané sloučeniny vzorce I aduje chlorovodíková kyselina nebo naftalen-l,5-disulfonová kyselina.