CS240246B1 - Kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová a způsob její přípravy - Google Patents

Abstract

Kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová a způsob její přípravy. Tato kyselina může sloužit jako monomer pro přípravu speciálních polymerů se zvýšenou tepelnou stálostí, odolností vůči krátkovlnnému záření a odolností proti otěru. Připravuje se reakcí monosubstituovaných nebo disubstituovaných derivátů diamantanu z trichlorethylenu přítomností kyseliny sírové. Pro její přípravu jsou vhodné takové mono- a dlsubstituované deriváty diamantanu, jejichž substituenty jsou OH, Cl, Br, NO2, ONO2, CHC1COOH.

Description

Vynález se týká kyseliny 4,9-diamantan-bisóhloroctové a způsobu její přípravy.

Kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová může sloužit jako monomer pro přípravu speciálních polymerů, vyznačujících se zvýšenou tepelnou stálostí, odolností vůči krátkovlnnému záření a dolností proti otěru. Příprava této sloučeniny dosud nebyla popsána.

Kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová má strukturní vzorec I, uvedený v příloze. Podstata způsobu její přípravy spočívá v tom, že se deriváty diamantanu obecného vzorce II, kde X=OH, Cl, Br, NO₂, ĎNO₂, CHCI— —COOH, a Y=H, OH, Cl, Br, NO₂, ONO₂, případně jejich směsi podrobí reakci s trichlorethylenem v přítomnosti kyseliny sírové při teplotě —10 až +60 °C, přičemž molární poměr H₂SO₄ : CC1₂ — CHCI : derivátům diamantanu obecného vzorce II je 10 až 1000 : 1 až 100 : 1. Koncentrace kyseliny sírové může činit 60 až 100 % hmot.

Jako suroviny pro přípravu této sloučeniny mohou sloužit monosubstituované a dlsubstituované deriváty diamantanu obecného vzorce II, uvedeného v příloze. Tyto sloučeniny poskytují směs produktů, z níž lze kyselinu 4,9-diamantan-bischloroctovou jako nejméně rozpustnou snadno· získat krystalizací z vhodného organického· rozpouštědla. Vedlejšími produkty reakce jsou diamantan, 1-chlordiamantan, kyseliny 4-diamantanchlorocťová, kyseliny hýdroxýdiamantanchloroctové a chlordiamantanchloroctové. Tyto látky s výjimkou diamantanu poskytují další reakcí s trichlorethylenem kyselinu 4,9-diamantan-bischloroctovou, takže krystalizační zbytek po izolaci této sloučeniny ze surové reakční směsi je možno použít pro další reakci.

Výtěžek kyseliny 4,9-diainantan-bischloroctové závisí především na povaze výchozí suroviny. Obecně vyšší výtěžky (téměř kvantitativní) poskytují disubstituované deriváty, monosubstituované deriváty poskytují nižší výtěžek. Výtěžek dále závisí na povaze substituentu a reakční době. K reakci lze rovněž použít směs výše uvedených sloučenin.

Reakce se provádí tak, že směs surovin se míchá ve vhodné reakční nádobě 5 min až 10 h, podle povahy výchozí suroviny, poté se rozloží vylitím na led nebo do vody a surový produkt se odsaje a vysuší nebo· vyextrahuje vhodným organickým rozpouštědlem, například etherem. Surový produkt se povaří s vhodným rozpouštědlem, například chloroformem, benzenem a podobně a po ochlazení se nerozpustná kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová odsaje. Reakce lze provádět při teplotě —10 až +60 °C, s výhodom při 0 až 30 °C. Při vyšších teplotách vznikají další vedlejší produkty, které se od kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové obtížně oddělují a které další reakcí nelze na tuto kyselinu převést.

Postup podle vynálezu je blíže osvětlen na dále uvedených příkladech.

P.ř í k 1 a d 1

K 50 g koncentrované H₂SO₄ vychlazené na 0 °C se přidá 2,05 g 1-hydroxydiamantanu a za míchání se· po částech přidá 9,2 ml CC1₂=CHC1. Reakční směs se míchá ještě 8 hodin při teplotě místnosti, rozloží se vylitím na led a extrahuje etherem. Etherový extrakt se promyje vodou, vysuší a ether se oddestiluje. Ke zbytku se přidá 40 ml chloroformu, zahřívá se 15. až 20 min k varu a po ochlazení se nerozpuštěná látka odsaje. Získá- se 1,05 g kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové. ( ··

Po oddestilování chloroformu se získá 2,1 gramů -krystalizačního zbytku obsahujícího· diamantan, chlordiamantan, kyselinu 4-diamantanchloroctovou a kyseliny chlordiamantanchloroctové a hydroxydiamantanchloroctové.

Příklad 2

K 200 g koncentrované H₂SO₄ vychlazené na 0 °C se za míchání přikape roztok 1,0 g 4-hydroxydiamantanu v 50 ml CC1₂=CHCI a reakční směs se míchá ještě 8 h při teplotě místnosti. Poté se vylije na led a extrahuje etherem. Etherový roztok se vytřepe 5% vodným amoniakem, vodou, vysuší a ether se oddestiluje. Získá se 1,0 g neutrálního· podílu, obsahujícího diamantan a chlordiamantan. Alkalické vody se okyselí HC1, vyloučený produkt se odsaje, promyje vodou a vysuší. Získá se 0,4-g směsi obsahující 5 °/o kyseliny diamantanchloroctové, 18 °/o kyselin chlor- a hydroxydiamantanchloroctových a 77 % kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové.

Příklad 3

K 90 g koncentrované H₂SO₄ vychlazené na 0 °C se během fh za míchání přikape roztok 3,8 g l-chlordiamantanu v 15 ml CC1₂=CHC1.

Příklad 9

K 100 g koncentrované H₂SO₄ se při teplotě místnosti přidá 5,0 g krystalizačního zbytku podle příkladu 1 a 15 ml CC1₂—CHCI. Reakční směs se míchá při téže teplotě 8 h a zpracuje se stejným způsobem jako je uvedeno v příkladě 1. Získá se 1,6 g kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové a 3,1 g krystalizačního zbytku. Teplota tání kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové je vyšší než 360 stupňů Celsia, teplota tání dimethylesteru kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové je 153,2 až 154,7 °C.

Claims (3)

1. PREDMET

   1. Kyselina 4,9-diamantan-bischloroctová vzorce I.
2. 2. Způsob přípravy kyseliny 4,9-diamantan-bischloroctové vzorce I podle bodu 1, vyznačující se tím, že se deriváty diamantanu obecného vzorce II, kde

   X = OH, Cl, Br, N0₂, ONO₂, CHCI—COOH a

   Y — H, OH, Cl, Br, NO₂, ONO₂ případně

   VYNÁLEZU jejich směsi, podrobí reakci s trichlorethylenem v přítomnosti kyseliny sírové při teplotě —10 až +60 °C, přičemž molární poměr kyseliny sírové : trichlorethylenu : derivátům diamantanu obecného vzorce II je 10 až 1 000 : 1 až 100 : 1.
3. 3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že koncentrace kyseliny sírové je 60 až 100'%! hmot.