CS236455B2 - Method of objects fixing e.g.buttons etc.on suits and device for application of this method - Google Patents

Method of objects fixing e.g.buttons etc.on suits and device for application of this method Download PDF

Info

Publication number
CS236455B2
CS236455B2 CS796199A CS619979A CS236455B2 CS 236455 B2 CS236455 B2 CS 236455B2 CS 796199 A CS796199 A CS 796199A CS 619979 A CS619979 A CS 619979A CS 236455 B2 CS236455 B2 CS 236455B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
garment
knobs
holders
buttons
knob
Prior art date
Application number
CS796199A
Other languages
English (en)
Inventor
Bengt Peterson
Original Assignee
Bengt Peterson New Products In
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from SE7900444A external-priority patent/SE412687B/sv
Priority claimed from SE7901967A external-priority patent/SE432694B/sv
Application filed by Bengt Peterson New Products In filed Critical Bengt Peterson New Products In
Priority claimed from AU50995/79A external-priority patent/AU5099579A/en
Publication of CS236455B2 publication Critical patent/CS236455B2/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/40—General aspects of joining substantially flat articles, e.g. plates, sheets or web-like materials; Making flat seams in tubular or hollow articles; Joining single elements to substantially flat surfaces
    • B29C66/47—Joining single elements to sheets, plates or other substantially flat surfaces
    • B29C66/474—Joining single elements to sheets, plates or other substantially flat surfaces said single elements being substantially non-flat
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A41—WEARING APPAREL
    • A41H—APPLIANCES OR METHODS FOR MAKING CLOTHES, e.g. FOR DRESS-MAKING OR FOR TAILORING, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • A41H37/00—Machines, appliances or methods for setting fastener-elements on garments
    • A41H37/10—Setting buttons
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C65/00—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor
    • B29C65/56—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor using mechanical means or mechanical connections, e.g. form-fits
    • B29C65/60—Riveting or staking
    • B29C65/601—Riveting or staking using extra riveting elements, i.e. the rivets being non-integral with the parts to be joined
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C65/00—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor
    • B29C65/56—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor using mechanical means or mechanical connections, e.g. form-fits
    • B29C65/60—Riveting or staking
    • B29C65/606—Riveting or staking the rivets being integral with one of the parts to be joined, i.e. staking
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/01—General aspects dealing with the joint area or with the area to be joined
    • B29C66/05—Particular design of joint configurations
    • B29C66/10—Particular design of joint configurations particular design of the joint cross-sections
    • B29C66/11—Joint cross-sections comprising a single joint-segment, i.e. one of the parts to be joined comprising a single joint-segment in the joint cross-section
    • B29C66/112—Single lapped joints
    • B29C66/1122—Single lap to lap joints, i.e. overlap joints
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/81—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps
    • B29C66/814—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps
    • B29C66/8141—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined
    • B29C66/81411—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined characterised by its cross-section, e.g. transversal or longitudinal, being non-flat
    • B29C66/81421—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined characterised by its cross-section, e.g. transversal or longitudinal, being non-flat being convex or concave
    • B29C66/81423—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined characterised by its cross-section, e.g. transversal or longitudinal, being non-flat being convex or concave being concave
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/81—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps
    • B29C66/814—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps
    • B29C66/8141—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined
    • B29C66/81427—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined comprising a single ridge, e.g. for making a weakening line; comprising a single tooth
    • B29C66/81429—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined comprising a single ridge, e.g. for making a weakening line; comprising a single tooth comprising a single tooth
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/81—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps
    • B29C66/814—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps
    • B29C66/8141—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined
    • B29C66/81431—General aspects of the pressing elements, i.e. the elements applying pressure on the parts to be joined in the area to be joined, e.g. the welding jaws or clamps characterised by the design of the pressing elements, e.g. of the welding jaws or clamps characterised by the surface geometry of the part of the pressing elements, e.g. welding jaws or clamps, coming into contact with the parts to be joined comprising a single cavity, e.g. a groove
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/82—Pressure application arrangements, e.g. transmission or actuating mechanisms for joining tools or clamps
    • B29C66/824—Actuating mechanisms
    • B29C66/8242—Pneumatic or hydraulic drives
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/83—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof characterised by the movement of the joining or pressing tools
    • B29C66/832—Reciprocating joining or pressing tools
    • B29C66/8322—Joining or pressing tools reciprocating along one axis
    • B29C66/83221—Joining or pressing tools reciprocating along one axis cooperating reciprocating tools, each tool reciprocating along one axis
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/80—General aspects of machine operations or constructions and parts thereof
    • B29C66/84—Specific machine types or machines suitable for specific applications
    • B29C66/843—Machines for making separate joints at the same time in different planes; Machines for making separate joints at the same time mounted in parallel or in series
    • B29C66/8432—Machines for making separate joints at the same time mounted in parallel or in series
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C65/00—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor
    • B29C65/02—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor by heating, with or without pressure
    • B29C65/08—Joining or sealing of preformed parts, e.g. welding of plastics materials; Apparatus therefor by heating, with or without pressure using ultrasonic vibrations
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C66/00—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts
    • B29C66/70—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts characterised by the composition, physical properties or the structure of the material of the parts to be joined; Joining with non-plastics material
    • B29C66/72—General aspects of processes or apparatus for joining preformed parts characterised by the composition, physical properties or the structure of the material of the parts to be joined; Joining with non-plastics material characterised by the structure of the material of the parts to be joined
    • B29C66/729—Textile or other fibrous material made from plastics
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29L—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBCLASS B29C, RELATING TO PARTICULAR ARTICLES
    • B29L2019/00—Buttons or semi-finished parts of buttons for haberdashery

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Fluid Mechanics (AREA)
  • Textile Engineering (AREA)
  • Details Of Garments (AREA)
  • Treatment Of Fiber Materials (AREA)
  • Lining Or Joining Of Plastics Or The Like (AREA)
  • Sewing Machines And Sewing (AREA)

Description

Vyn&ez se týká způsobu připevňování předmětů, jako jsou knoflíky a podobně, na oděvy a záviseni pro provádění tohoto způsobu· Předměty jsou-- vyrobeny z umělé hmoty a sestávají z hlavy um>s!ované na jedné straně textilního materiáLu oděvu a výstupky, který alespoň částečně prochází textilním ooteriáleo oděvu a má být na opačné straně textilního maateláLu, to jest na straně proti hlavě, deformován v rozpěchovanou hLavici. Vynález ae rovněž týká zařízení k provádění tohoto způsobu·
Známé způsoby připevňování předmětů, n^říklad knooiíků, háčků, oček a podobně· k látce nebo fólii z umělé hmoty žitím maj mnoho nevýhod· Přišívání je poměrně složité a v moddrní sériové výrobě je nepřiměřeně zdlouhavé· Ruuční přišívání knoofLíků je únavné a zdlouhavá práce· Eyla proto provedena řada pokusů nathradt přišívání jiiýfc způsobem upevňování knooiíků a podobných prvků. Jsou například známy knoífLíky se8Sdvající ze dvou čááéí, které jsou spojeny pomooí dříku procházeeícího látkou. Tento druh knofLíků je popsán například v USA patentovém spisu ě. 3 360 835·
V sooviesossi s tímto druhem knoflíků je však třeba poznamennt, že tyto knoflíky neunooňuuí racionální a jednoduchou práci, protože potíže při uiOslování obou částí knooiíků do správná vzájemné polohy na opačných stranách látky. Sudování obou částí dohromady je proto obtížné a má za následek zvýšená výrobní nálklady a různá ornoeení v^eikossi a tvaru knoťlíků. Kooiíky a podobné prvky tohoto druhu proto nalezly v oděvním průmylu jen omezené poouiií a pooVívají se pouze pro levné druhy oděvů, například pro pracovní odě^·
Aby se dosáhlo malého knoflíku s jednoduchým tvarem, byl navržen kn>oiík z umělé hmoty opatřený dříkem, který má tyt prostrčen látkou a pak deformován v Κ^νϋ. Tento druh knoílíku je popsán například ve švýcarském patentovém spisu č. 411 427 nebo v brisktém patentovém spisu č· 1 229 119· K deformování dříku se používá teplo a případně i mechtmický tlak. Jessiiže se však tyto způsoby deformace ho<d)()tí rozděleně, objje se určité potíže. Při deformování teplem je nebezpečí přehřátí a následného roztavení ' nebo . změny vlastností umělé hmoty, takže doclrózí k ÍZOZO· Při tavení umělé hmoty vzniká diá.ěí nebezpečí spoOívitící v tom, že uoělá hmota přilne k tvarovacíou náztríoi, takže hlavice, která je tímto způsobem vyrobena, nebude úplná. Mechirnická.deformace může způsooit rozdrcení uoělá hooty, takže rozpěchovaná hlavice také.nebude úplná. Je také známa tvarová paměl umělých hooo, která mlže epй8stit, že umělá hmota se po určité době alespoň částečně zvrátí do svého původního tvaru.
Většina oděvů je opatřena větším množstvím knoťlíků, které jsou uspořádány v určité formacc, u ko^ií například v dlouhé řadě, a esí>Pnaaí se čAal;! oděvu opatřenou knooiíkovým dírkami rozmístěnými ve stejné f^or^i^^i. Výraz knoflíková dírka v tomto případě neznamená jen štěrbiny vyrobené v látce, nýbrž také očka nebo poutka vystuppuící z lemu, která se někdy pooUiviaí·
Připevňování knooiíků v důsledku své pra^oos! představuje značnou část ceny oděvu· Potřebné operace s·ιвt>flZFiaí z přípravy knoflíkových dírek, připevňování knooiíků v určitých místech a v určité formiacdi a v zapnusí oděvu, protože oděvy se z různých důvodů většinou άο^ι^ί v zapnutém stavu.
Uvedené nedostatky známých způsobů odstraňuje způsob připevňování předmětů, jako jsou knoflíky a podobně, na oděvy, při čímž knoflíky jsou na oděvu rozloženy v určité formaci a v oděvu jsou vytvořeny otvory pro knoťlíky, n^i^síklfl^d . knoflíkové dívky, rozmístěné v odMovédaj^t^sí formac, které slouží pro zapnut, a knoflíky a oděv se připraví tak, še nejméně čásei, na kterých budou upevněny knooiíky a ve kterých budou vytvořeny odpovídeaící knoflíkové dírky, jsou msveájra opojeny, načež se vytvoří požadovaným způsobem rozmístěné knoflíkové dírky, jehož podstata spočívá po<d.e vynálezu v tom, že knoflíky ae urtstí v požadované formaci v držácích tak, že výstupky knoflíků z těchto držáků výstupní, ' část. oděvu, ve které Ísou vytvořeny knoflíkové dírky ae přiloží k držákům tak, že výstupky knoflíků proclhzejí knoflíkovým dírkami a hlavy knoflíků se nacházejí na té straně části oděvu, kde se nají nacházet při zapnutém oděvu, načež výstupky knoflíků se apofjí 8 čiáasX oděvu,· na kterou mají být upevněny, přičemž část oděvu, ve které jsou vytvořeny knoflíkové dírky, se nachází mezi hlavami knoflíků a čistí oděvu, na které jsou upevněny toooiíky.
Uvedené nedostatky známých zařízení pak odstraňuje zařízení pro připevňování předmětů, jako jsou knooiíky, na oděvy a podobně, přičemž tanoílík je na straně něěující po upevnění knofLíku k části oděvu, na které jsou knooiíky upevněny, opatřen tenkafc výstupkem, jehož pomocí se toofík upevňuje na oděv, přičemž knooiíky jsou na oděvu uspořádány ve skupině a rozmístěny v určité formaci a v oděvu jsou v odpovídaje! formaci vytvořeny knoflíkové dírky po eapnuuí knofLíků nebo odpovvddaících předmětů, jehož podstata spočívá po<dLe vynálezu v tom, že sestává e držáku pro knooiíky v požadované foraac± a výstupky čássi oděvu, nad kterým je na prvním přeeouvacím válci zavěšen viitřní třmen pro napínání části oděvu, ve které jsou vytvořeny knofLíkové dírky a pro přidržování této oděvu proti výstupkům knofLíků, přičemž nad vnitřtaím třmenem je na druhém ořeevuvacím válci zavěšen vnější třmen pro napínání čássi oděvu, na které mmaí být upevněny knooiíky, a pod držákem je uspořádáno přítlačné rameno pro ořitlččvvZní napnuté části oděvu, na které rnaaí bý upevněny knooiíky, proti výstupkům knódlíků orochhzzjících knoflíkovými dírkami a pro potlačení výstupků touto čássi oděvu, přičemž nad držáky je uspořádán ultlaw^kvvý m^ě^i<č, jehož tlataé tyče dosedej na hlavy knofLíků v držácích, na jejichž výstupky zespodu dosedá přínas^é rameno pro vytváření rvzptchvoané hlavice na výstupku v části oděvu.
Výhodné provedení zařízení spočívá v tom, že držáky pro přidržování knofLíků v požadované formaci jsou spojeny s podávacím ústrojím pro přísun knofLíků do držáku.
Uvedené držáky př^om s výhodou sestdvaj e řady profiooviných vodítek pro přidržoval knofLíků v průběhu jejich upevňování a pro dopředný posuv knoflíků z podávacího ússro j přičemž konce profLoOTiných vodítek jsou uspořádány v požadované formaci.
Nový a vyšší účinek vynáLezu spočívá v n^Lezení způsobu, který um»žňuje připevňování knoflíků vyrobených z jednoho kusu, k Htce nebo fólii tak, že to n fík se nasadí - na jednu stranu Utky svým výstupkem, který se pak defomue. Způsob př^om netrpí nedostatky popsaným v souuvlsossí se známým způsoby.
Ddší výhoda vynálezu spočívá v tom, že knofLíky jsou po připevnění zapnuty, takže oděv není nutno po připevnění toofíků zvlášl zapínat.
Deš výhoda vynáLezu spočívá v nOLezení tvaru knofLíku nebo podobného prvku, který má s ohledem na způrob pode vyntiLezu vhodný tvar.
Provádčií způsobu podLe vynáLezu je patrná z připojených výkresů, které znázo^ňiuj připevňování tonfíků. Jsou zde znázorněna tři různá provedení toofíků a jedno provedení zařízení . pro připevňování knooiíků·
Kn>ofíky jsou na jednotlivých výkresech znázorněny jednak ve výchozím ' tvaru, . jednak připevněné na textilním ěěleriιZLu oděvu. DULs je zde znázorněno zařízení pro připevňování knofLíků, to jeet eOřísení pro provádění způsobu pode vynáLezu.
O>r. 1 znázorňuje boční pothLed na první provedou! toofíku, obr· 2 boční polhLed na druhé provedení tonfíku, obr· 3 boční polULed na třetí provedení knofLíku a obr. 4 znázorňuje půdorysný pohLed na - knoflík z obr. 3· Knoiíky na obr· 1 až 4 jsou znázorněny v původním stavu. Na obr. 5 je znázorněn příčný' řez knoflíkem pode obr. 1, tonf ík je zde připevněn na textilním ěěltriZLu oděvu· Na obr· 6 je znázorněn půdoryaný polhled na tannoiík z obr· 5· Na obr· 7 je znázorněn připevněný toof ík z obr· k připevnění zde byla použita jiná varianta způsobu podle vynálezu· Na obr· 6 je znázorněn Čelní pohled na zařízení pro připevňování knoflíků, na obr. 9 je pak boční pohled na toto zařízení. Na obr. 10 je znázorněn částečný řez první variantou zařízení, zatímco na obr. 11 je znázorněn obdobný řez další variantou. Na obr. 12 je perspektivně znázorněn podavač ústrojí knoflíků a na obr. 13 je znázorněno provedení třmenů.
К deformování výstupku ae podle vynálezu používá ultrazvuk, který ae již dříve používal ke spojování umělých hmot. Při vystavení materiálu ultrazvukovým kmitům dochází ke vzájemnému svaření ploch materiálu. Přltlačování a vibracemi nástroje dosedajícího na umělou hmotu lze dosáhnout i tečení materiálu, který tak může zaujmout požadovaný tvar. Při tomto způsobu nevzniká nebezpečí tavení a ulpívání materiálu. Na druhé straně, při nesprávném provádění způsobu vzniká nebezpečí transformace materiálu, při které vznikají trhliny. Jestliže se však ultrazvukové tvarování provádí správným způsobem, materiál ae dobře poddává a tvaruje bez nebezpečí, že se později vrátí do svého původního tvaru.
Způsob podle vynálezu předpokládá, že knoflík nebo jiný obdobný prvek je opatřen zahroceným výstupkem, který se částečně provlékne textilním materiálem oděvu, načeš se část, která tímto materiálem prošla, deformuje. Toto deformování se provádí přitlačením nástroje ke hrotu vystupující části knoflíku. Na hlavu knoflíku současně na poměrně velké ploše působí protitlak, který je vyvozován nástrojem přizpůsobeným tvaru knoflíku. Tvarovací nástroj je vyroben z oceli nebo jiného kovového materiálu a jeho tvar odpovídá požadovanému tvaru vytvářené hlavice. Tvarovací nástroj v průběhu přitlačování vibruje ultrazvukovým kmitočtem v rozsahu 18 000 až 30 000 Hz. Plocha, na kterou dosedá hlava knoflíku nebo prvku musí mít takový profil, aby byla zajištěna velká styčná plocha mezi přitlafiovacím nástrojem a hlavou knoflíku, protože jinak vzniká nebezpečí, že i hlava knoflíku bude deformována ultrazvukovými kmity. Přítlačný nástroj musí být vyroben z materiálu, který se nebude deformovat nebo ulpívat na knoflíku. Pro tento účel jsou výhodné kovové materiály.
Bylo již řečeno, Že pro hospodárné a správné provádění způsobu podle vynálezu jě důležitý tvar knoflíků, případně jiného upevňovaného předmětu. Zásadní význam má v této souvislosti tvar výstupku.
Bylo zjiětěno, že v souvislosti se způsobem podle vynálezu musí být splněny následující požadavky na tvar výstupku.
Výstupek má být opatřen hrotem, který může proniknout textilním materiálem oděvu.
část výstupku, která má být tvarována, mé mít dostatečný objem, aby bylo možno vytvořit dostatečně velkou tvarovanou hlavici.
Výstupek se má směrem od hrotu rozšiřovat a má být v případě potřeby opatřen řeznými hranami, takže při proniknutí výstupku textilním materiálem do požadované hloubky dojdée k přetržení vláken textilního materiálu. Přetržení vláken není vždy nutné, zejména není nutno při upevňování knoflíků na lehký nadýchaný materiál, je věak značně výhodné při připevňování knoflíků na málo pružné tenké materiály» například na materiály pánských košil, kde umožňuje lepší připevnění knoflíku.
Na výstupku nemají být náhlé změny průřezu, zejména na vnitřní Č<sti, která se nedeformuje, nýbrž představuje krček, který vymezuje vzdálenost knoflíku od látky. Přechod výstupku do hlavy má být hladký a nesmí v něm být vytvořeny zářezy nebo vybrání.
V souvislosti s posledním bodem je třeba uvést známou skutečnost» že knoflíky a jiné podobné prvky se obvykle připevňují těsně na textilní materiál, protože pro umožnění určité pohyblivosti předmětu a zapnutí knoflíku jo výhodné vytvořit krček·
Materiál, ve kterém je vytvořena knoflíková dírka, pak má mezi knoflíkem a materiálem, na kterém je knoflík upevněn, místo· Je tedy zřejmé, že na výstupku je výhodné vytvořit osazení nebo vystupující přírubu. Knoflík podle výše uvedeného britského patentového spisu je opatřen výstupkem, ve kterém je vytvořena drážka, do které vniká textilní materiál· Tato drážka má rozšiřující se profil a na straně u hlavy knoflíku je vytvořeno osazení· Úkolem tohoto provedení je zapadnutí textilního materiálu, který přešel přes kuželovitou část výstupku, do této drážky·
V souvislosti s tímto řešením je však třeba poznamenat, že skokové změny průřezu výstupku zvyšují nebezpečí zlomení. Použití osazení a zářezu zvyšuje nebezpečí vzniku trhlin, které po určité době používání mají za následek zlomení výstupku. Proto je důležité vyloučit tyto skokové změny průřezu a nalézt jiný způsob, který by zajistil dostatečnou délku krčku”.
Uvedené požadavky jsou respektovány v provedeních knoflíků, která jsou znázorněna na obr. 1 až 4. Na obr· 1 je znázorněn knoflík X, který sestává z hlavy £ a výstupku J. Na výstupku χ je vytvořen hrot £, od kterého se výstupek J kuželovité rozšiřuje a zaoblením 2 o velkém poloměru přechází v hlavu £· Výstupek J je zcela hladký a nejsou na něm vytvořeny žádné rozpěry dosedající na látku· Pokud by tyto rozpěřy byly nutné, mohou být vytvořeny samostatně, například jako nákružek £, který s výstupkem J nijak nesouvisí· Tento nákružek 6 je na obr· 1 znázorněn čerchovaně·
Na obr· 2 je znázorněno jiné provedení knoflíku Z, který rovněž sestává z hlavy 8 a výstupku 2· Na výstupku 2 je vytvořen hrot 12 a v místě přechodu do hlavy £ zaoblení s velkým poloměrem· Výstupek 2 má kuželovitý tvar, rozdíl proti provedení z obr· 1 spočívá v tom, že sestává z úzké části Ц oddělené od silné části Ц přechodem j£· Přechod se však po vytvoření tvarované hlavice nebude nacházet v textilním materiálu, což je na obr. 2 vyznačeno polohou 15 textilního materiálu.
Na obr. 3 a 4 je znázorněn knoflík 16. který rovněž sestává z hlavy Ц a výstupku 18. Na výstupku 18 je vytvořen hrot 19 a v místě přechodu do hlavy U je vytvořeno zaoblení 20 o velkém poloměru. Koncová Část výstupku 1£ je tvořena trojhranem 22. na kterém jsou vytvořeny řezné hrany ££· Trójhran 22 je vytvořen těsně nad prostorem £1, který je naznačen čerchovanou Čarou a ve kterém se po připevnění knoflíku bude nacházet textilní materiál· Mezi trojhranem 22 * hlavou 17 se nachází kuželovitá část jJJ výstupku 1£, která má kruhový průřez.
Uvedená různá provedení knoflíků mohou být vyrobena z umělé hmoty, osvědčila se acetaldehydová pryskyřice. V příkladech provedení jsou znázorněny pouze knoflíky. Hlavy 2» S» JLZ však nohou být například tvarovány jako háčky, očka nebo stiskací knoflíky. Také požadovaný tvar krčku” může být odlišný· Tyto skutečnosti však nemají žádný velký význam pro tvar výstupku. Jestliže se krček” vůbec nevyžaduje, může být samozřejmě vypuštěno rozpěrné tělísko, například nákružek £·
Způsob podle vynálezu sestává z následujících kroků:
Nastavení hlavy £, £, Д, knoflíku χ, J, χ£ proti přítlačnému nástroji, který má dříve popsaný potřebný tvar.
Hrot £, 10. 19 výstupku J, 2, 18 se posouvá proti pevně napnutému textilnímu materiálu, takže tento hrot £, X£, 19 textilním materiálem zaujme požadovanou polohu na výstupku
-b 2. ifi - viz čerchovaná poloha 15 a prostor 21 na obr· 2 a 3·
Na hrot Д, IQ. 12 výstupku J, 2> 1£ se nasadí tvarovací nástroj kmit^ící ultrazvukovou frekvencí a tvarovací nástroj se přitlačí proti výstupku J, 2» 1£· V důsledku tohoto přítlaku a vibrací dojde na - konci výstupku J, 2» 12 k vytvoření rozpěchované hlavice. Krnoiík 1, X, 16 nebo jiný podobný prvek je tímto způsobem připevněn na textilní oatteitál.
Velký význam ná - zmíněná druhá fáze způsobu. Za předpokladu, že textilní maaeeiál je tkaný nebo pletený, budou vlákna tohoto maatelálu při pronikání hrotu £, 12, 12 ustupovat stranou, takže výstupek 2» 2» 12 projde mezi těmito vlákny. ИЧ pronikání kuželovitého výstupku 2, 2, 12 rtlo pružným tvrdý· mE^oriálem, například mmaeriálem na koěile a blůzy z bavlny nebo syntetického maatelálu, však dochází t k přetržení určitého mnnoství vláken, takže na straně materiálu, ze které vyčnívá hrot £, 12, 12 výstupku J, 2, lib zůstanou volné konce těchto vláken. Přetrhávání vláken - se usnadní a tlak potřebný pro průnik materiálem se sniž! tím, že na výstupku J, 2» 12 e* vytvoří řezné hrany ' 24. které při pronikání trojl^anu 22 některá vlákna přeříznou. Uvedený tvar výstupku J, 2» 12 není zpravidla nutný v případě nepoddajných mate^lů, je viak výhodný u textilních maatriálů s volnou strukturou, která vzniká bu5 volným spojením jednotlivých vláken, například pletením, nebo v případě vláken z pružného a/nebo nadýchaného materiálu.
Vytváření volných konců vláken má pro připevňování knooiíků velký význam. Jestliže se pro tvarování rozpěchované hlavice použije uLtrazvuk, dochází při tečení ummié hmoty k k pronikání vláken -do rozpěchované hlavice a k jejich upevnění v ummié hmooě. Jeаtliie rozpěchované hlavice představuje pouze těleso dos^aa^í na textilní msate^!, může být tato rozpěchované hlavice dalším rozšířením ostovu, kterém prochází výstupek J, 2, 12vytažena. Nebezpečí vytažení knooiíků J_, 2, 16. který není připevněn přišitím, představuje v souvislosti s používáním těchto knooiíků 1, X, 16 hlavní problém. Ve zmíněném brisském patentovém spisu jsou proto popsána o^E^atřmí »№^101 k tomu, aby se dosáMo sevření text^ného metálu v drážce, takže knoiík není přidržován pouze dosedací plochou rozpěchované hlavice, nýbrž také určlýfc třením. Upevnění třmím věak není dostatečně speo^^-ivé, zejména po delěím nošení oděvu, kdy v důsledku vzájemného pohybu kiooiíku a textilního ma^elá^ · dochází k opotřebení vláken kolem otvoru nebo k jejich přemístění. Dlěí nevýhoda knooiíku s volnou - rozpěchovanou hovící spo&ívá v tom, že v tomto - případě není gijak zabráněno prfn'i1kluví - krčku - do - textilního maatelálů, - ' což pak - způsobuje - obtíže . při zapínání - - ^Kolíku. Proto se misí pouužt nějaká distanční vložka, která je podle zmíněného britského patentového spisu tvořena - osazením. Při pouužtí takového osazení věak má krček velký průřez, což má za nátlrdek, že látka se po zapnuu! knoflíku kolem širokého krčku krabaaí, což je nevzhledné. Popsaný způsob, při kterém se vlákna textilního maatelálu spoj s memoriálem rozpěchované Ыл^ог, tedy znamená velké zdokonalení a současné představuje řešení jednoho ze závažných problémů spojených s nýtovanými knooiíky.
Popsaný způsob připevňování je zvláště výhodný v případě nadýchaných látek, které nejsou schopny klást dostatečný odpor proti vytažení -rozpěchované hlavice. Protože také připevňování třením není dostatečně speos^^,- muselo ee v řadě případů od připevňování nýtovaných knoflíků na tyto matelály upustí. Způsob podle vynálezu . je věak vhodný a pro tyto případy, nebol v důsledku vhodného tvaru výstupku 1£ podle obr. 3 a 4 se dosáhne přeříznutí několika vláken, která - se pak při vlttzivkfovém tvarování rozpěchované hlavy spoj s touto r o zpěčovanou havicí.
Daží významnou skutečností je vytváření - správné délky krčku které se ' dosahuje tím, že výstupek J, 2> 1A proniká do textilního mattriálv pouze do omezené hloubty* Uvedený krček ae může vytvářet pomocí rozpěmného tělíska, například nákružku 2 podle obr. 1 nebo volného-rozpěrného tělíska, takže - sa^ištěm! požadované délky krčku nepředstavuje v průběhu připevňovali knoflíku žádný problém, s výjimkou volného rozpěrného tělíska, které je třeba správně шístet.
Při použití nákružku g nebo volného rozporného tělíska věak dochází k roz^ření krčku, což je nevýhodné při zapínání knooiíku a proto nežádoucí. Řešení uvedeného problému jsou v však nasnadé. Hloubka proniknuu! výstupku g, g, Xg je dána vrcholovým úhlem tohoto výstupku g, 2., 18 vlastnostmi metteiálu s použitou silou. Jestliže je výstupek g, 2, 18 konstruován podle obr. 2 a v některých případech i podle obr. 3, docM^í při přechodu z úzké části 13. případně trojhranu 22 k náhlému zvětšení síly potřebné pro pronikání výstupku 2# 18. čímž se dosáhne vymezení polohy Xg. textilního ma^elá!^ případně prostoru 21. Je třeba poznamenat, že výstupek' 2, Xg, musí v každém případě proniknout tak hluboko, aby skokové změn· jeho průřezu nezůstaly v části, která se nedeformuje. K dosažení požadované délky krčku může být vyuužt i časový průběh pronikání výstupku g, 2» 18. Pro proniknutí výstupku g, 2, 18 je potřebná určitá doba a jestliže je správně nastavena doba tohoto pronikání, dosáhne se i . správné délky krčku. Kromě toho lze pouužt vedení textilního materálu, například pomocí přídržného kroužku v místě kiadí ku X, g , 1S. čímž se zajistí určitá vzdálenost od hlavy χ, 8, 17.
Další moonost spočívá v tom, že připevňovací zařízení je opatřeno rozpáraní, které se zasouuvj mezi hlavu g, 8, 17 a textilní ma^erá! a v průběhu upevňování zde zůssávv j. Samoořejmě je však třeba dbát, na to, aby při poi^žií těchto rozpěr nedošlo v průběhu ultrazvukového tvarování k poškození knooiíku χ, X, Xg.
Na obr. 5 je znázorněn připevněný tanofík 2^.. který je upevněn na textilním msate^^ 26 a je nasazen na přidržovacím lástroUi g7e Nad knoflíkem 25 je znázorněn tvarovací nástroj gg. Knofík 25 je opatřen výstupkem 29. jehož konec byl tlakem a u! ^zvukem pomoc:! tvar ovací ho nástroje 28 přeměněn na pozpěvovanou hlavici 30. Původní tvar výstupku 29 se může vodt podle obr. 1, 2 nebo 3· Volba závisí na druhu textilního ma^elá^. Tvar podle obr. 1 s ostrým hrotem a plynulým průřezem výstupku g je velmi vhodný pro tvrdé ma^erily. Tvar podle obr. 2 je vhodný pro poněkud volnější mat^ei.i^ly. Konečně, tvar podle obr. 3 je vhodný pro zvláště volné mat^ei^i^ly.
Na obr. 6 je znázorněn půdorysný pohled na ruzpěchuvanuu hlavici gg. Jsou zde znázorněny také konce JX vláken, které vnikly do této ^zpě^ované hlavice gg.
Na obr. 7 je znázorněno další provedení tvarov^ího nástroje gg. který se poněkud liěí od tvarovacího nástroje Tg. V čelní ploše tvarovacího nástroje gg je vytvořeno prstencové vybrání gg. v jehož středu je vytvořen hrot 3£. Tato konstrukce tvtruvαcíhu nástroje 32 zajišťuje snazší přemístění íateniVlu výstupku do stran* Znázorněný tvar tvar ovací ho nástroje gg je vhodný pro umělé hmooy, které se těžko poddávej, nebo - také v případech, kdy se vyžaduje zvláště velká ruzpěchuvaaá hlavice 35. Tvar této rozp^^vané hlavice 2 odpovídá tvaru vybrání 33 v tvarovacím lástroUi gg.
Při poi^žtí tvarovacího nástroje gg podle ota’. 7 není výhodné, jestliže na konci výstupku je hrot. Způsob může být samozřejmě upraven tak, že při pouužtí tvaru podle obr. 1 může být hrot £ výstupku g po protknu d textilním materiVlem odříznut nástrojem, který je součáásí zatřízení, ve kterém se kxooiík upeimí. Tímto způsobem se tedy získá plochý konec výstupku g, řez probíhá například v rovině gg na obr. 1. Je zřejmé, že k odříznutí hrotu £ je výhodné přistoupit až po proniknutí výstupku g textilním mmaeriálem, protože jinak by vznikly potíže při pronikání výstupku g textilním materiVlem.
Na obr. 8 a 9 je znázorněno zařízení k provádění způsobu podle vynálezu. Zařízení sestává z rámu χχ s podstavcem £2« V rámu gg je zavěšen kryt £3. který je rozčleněn na sekci XX, ve které je umístěn ultrazvukový generátor, to jest elektrický generátor vyrábějící střídavé napětí s kmitočtem 18 000 až 30 000 Hz, a na sekci, ve které se nachází krytý hřeben tvořící íectamickuu část cltαzzuιkovéhu generátoru.
Tato mechanická část sestává ze řady ultrazvukových měničů £6> která jsou částečně znázorněny na obr» 10, 11 a opatřeny tlačiými tyčemi £7» která jsou ultravwkcovými měnnči 46 rozkmitávány s uvedenou frekvencí»
Ke spodu! straně hřebenu 45. vystup^jcí pod sekci 44 je připevněno pět profiovvaných držáků 48» které jsou na výkrese znázorněny v pohledu a v řezu. Otevřené konce těchto profilovíných držáků 42, vystupují u čelní strany hřebenu £8* Držáky 48 procMzejí za rám 41, kde končí v podávacím ústrojí £9» které bude popsáno p^a^z^ěji.· Před otevřenými konci držáků £8 je uspořádána dorazová deska 22, která se před tyto přední konce může spo^tět pomocí uneunarického válce 51» Podél čelní strany hřebenu 42 a kolem jeho krátkých stran probíhaj vnitřní třmen 82 a vnější třmen 22» které jsou spojeny s přesouvacímí válci 24» 22» které umoonuuí přesunu! třmenů 22» 22 ve svislém směru. U spodních hran bočních stran třmenů 22» 22 jsou vytvořeny drážky»
V rámu £4· je pomocí dvou ložiskových konzol uložen hřídel 2!» který je opatřen ramenem 58 a pákou 22» které na svých vnějších koncích nesou přít^čné rameno 22· Páka 22 je dvouramenná a je na svém zadním konci opatřena vyvažovacím tělesem 24* ' ramenem a podstavcem 42 rámu £1 jsou uspořádány dva v sérii zařazené hnací válce 22, 63»
JednoHivé uvedené části jsou navzájem uspořádány tak, že ultrazvukový měiUč 42 připojený k ultaaovuOovému generátoru je vždy nad jedním z držáků 42» takže tyče.
IX ultaavvukových měničů 46 zasahnuí do držáků 42 poblíž jejich čelních konců» Zasahování tlačných tyčí |X do držáků 48 je znázorněno na obr» 4 0 a 4 4» Přít^čná rameno 22 je uspořádáno - tak, že po natočení směrem k držákům 4£ se nachází pod čelními konci těchto držáků 42« Pracovní zdvihy hnacích válců 62 a 22 d8 nastaven způsobem, který bude p^sán pozděl» Hnací válec 63 je nastaven tak, aby vyvozoval určitou sílu, což může být zajištěno například tlakový redukčním ventilem» Všechny hnací válce jsou spojeny s řídící soustavou, která se ovládá nožními pákami 24 uspořádanými na podstavci 42 rámu AL·
Na obr» 4 2 je znázorněn vnitřek podávacího ύβ^ο;)! 42· Zadní konec držáku 42 je β^^ολ^γ, přičemž v delší CAss.! je vytvořeno vybrání 22· Přímo před čelem držáku 42 je na hřídeli 66 otočně uložen obloukový podavač 22, na jehož jednom konci je vytvořeno stupňovté vybrání 22, které je otevřeno směrem k čelu tohoto konce podavače 2Z 8 de prostřednictvím otvoru 69 propojeno s obvodem tohoto podavače 67» Podavač 2Z se natáčí toza^ a topřeto o více než 4 80°, a to mezi slotou, kdy se nacMzí u toMku f a polohou, kdy vybrání 68 směřuje dolů» Podavač 67 se pohybuje ve válcovém bubnu» Každý držák 48 je opatřen vlastním podavačem 21» podavač 2Z se mohou axiálně přesouvat, čímž lze dosáhnout potřebných odstupů»
Na obr» 4 3 jsou podrobuj znázorněn drážky ve třmenech 22, 22· Ve vnějším třmenu 22 jsou vytvořeny dvě drážky, to jest široká drážka XJ» otevřená směrem dozadu, v jejímž rozsahu se pohybuje drážka 70 vnitřního třmenu 22, 8 úzká drážka 22 otevřená dopředu» Ve spodní poloze třmenů 22, 22 88 drážka 70 naChází právě pod spadni hranou hřebenu 42, široká drážka 24. se naChází v poloze znázorněné - na obr» 4 3» Jestliže jsou třmeny 22» 22 P· mocí přesouvá cích válců 24, 22 vytaženy naberu, naCházeí se drážky Z2, 22 poněkud nad spadni hranou hřebenu45»
Přít^čné rameno 22 je v prvním provedeš, které je znázorněno na obr» 40, ploché»
V druhém prlvedeni, které je znázorněno na obr» 44, jsou na uřítrainém ramenu 60 vytvořeny čepy 73 a je podita přídavná tyč 74 s otvory 22, do kterých čepy 22 ®°hou zapadnout»
Přídavná tyč 7_4 může být pomocí ^znázorněného hnacího válce přesouvána mezi dvěma polohami, to jest mezi polohou, kdy přídavná tyč 24 přímo dosedá na přítaačné rameno
60. a čepy 73 jí otvory 22, 8 druhou polohou, která je znázorněna na obr» 44, kdy je přídavná tyč. 74 od uřítrč&léhl ramena 22 oddálena»
Při činnosti zařízení se vyžaduje, aby knoflíky 76 opatřené hlavami 2! a výstupky 78 byly výstupky Jg připevněny na část JJ oděvu. Výstupek J8 má po připevnění procházet druhou částí 8Q oděvu, takže hlava 77 knoflíku 76 bude na opačné straně Části 80 oděvu, to jest proti části 79 oděvu. V případě košil a jiných podobných oděvů budou tedy knoflíky 76 svými výstupky J8 připevněny ke spodní části oděvu, která odpovídá části 79 oděvu, přičemž výstupky 78 budou procházet knoflíkovými dírkami 81 vhedné části oděvu, která odpovídá části 80 oděvu, takže hlavy 77 knoflíků 76 budou na vnější straně horní části· Připevňování knoflíků lá se provádí v místě čelních konců držáků knoflíky 76 se proto přisouvají do těchto konců tak, že jejich výstupky 78 vystupují z držáků 48 směrem dolů· Držáky 48 jsou plněny na jejich zadních koncích podavači 67· Uvedený válcový buben, ve kterém se ; pohybují podavače 62. je částečně naplněn knoflíky 76 a podavače 67 procházzjí směrem vzad a vpřed vrstvou knoflíků 26· Podavač 67 provádí větší počet zdvihů, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že ve vybrání 68 v zadním konci podavače 67 bude knooiík 76 zachycen ve správné poloze. Pravděpodobnost zachycení knoflíku 66 - je dostatečně velká pro průběžné plnění držáků £8. Jestliže se podavač 67 spolu s knoflíkem 6£ nachází v horní krajní poloze, je tento knooiík 76 pomocí proudu vzduchu vytlačen z podavače 67 a vtlačen do držáku 48. Proud vzduchu půjšbrí na knooiík 76 z vnitřního prostoru podavače' -67. do kterého je vzduch přiváděn tryskou 82. která se v této horní poloze podavače 67 nacMzí proti otvoru 69. Knooiíky 76 vložené do držáku 48 se v důsledku sklonu tohoto držáku posouvají směrem k vnějšímu konci. Posuv knoflíků 76 může být usoadoěo dalšími vzduchovými tryskami nebo vibracemi držáku ΨΒ.
U vnějších konců držáků 48 jsou knooiíky 76 zastaveny dorazovou deskou 50. která se nachází ve své spodní klidové poloze.V této klidové poloze, to jest před začátkem připevňování, jsou ve spodních polohách také třmeny g2, gg, jejichž držáky se пвс!№^ез1 pod hranou hřebenu .45.
Jestliže se má připevnit řada koflíků J6 zavede se do drážek 70 v bočních částech vnitřního třmenu 52 část 80 oděvu, to jest vrchní strana oděvu, ve které jsou vytvořeny knoflíkové dírky 81_. Poté se stlačí jedna nožní páka 61» čímž se uvede v .činnost první přesouvací válec 54. takže vnitřní třmen 52 se posune nahoru a část 80 oděvu se na hraně držáky 70 sevře mezi hřeben 45 a vnitřní třmen 52. část 80 oděvu je tak přidržována napnuta. Jestliže byla tato - část 80 oděvu vložena správně, procházzjí výstupky Jg knoflíků 76 knoflíkovými dírkami 81· Poloha horní části 8g oděvu může být před dalším krokem ručně opravena. Tento daaší krok spočívá v tom, že část 22 oděvu, to jest spodní část, se vloží do úzké drážky 72 ve vnějším třmenu 53. který se dosud nachází pod hranou hřebenu Poté se stiskne druhá nožní páka 64. čímž se uvede v činnost druhý přesouvací válec 55. kterým je vnější třmen 52 vytažen nahoru, ' takže dojde k sevření části 22 oděvu v úzkých drážkách 72 Oděv se při připevňování knoflíků 76 obtočí kolem přítlačného ramene 60. takže oděv je po připevnění knoflíků 76 na tomto příHčOném ramenu 60. navlečen.
Nyní následuje vlastní připevňování, které může být po spuštění druhého přesouvacího válce 55 řízeno programem. Jako bezpečnostní opatření je výhodné použžt další ovládací , ústrojí, které musí být ovládána oběma rukama, čímž se vyloučí moonost úrazu stikkiutím a podobně. Neezávsle na průběhu daaší operace se uvede v činnost hrací válec který způsobí natočení př:í^;^ι^^né^h^s ramena 60 směrem nahoru, takže toto přítlačné rameno 00 dosedne na hroty výstupků Jg koflíků Jg, takže tyto hroty proniknou Jg, oděvu.
Dalším bodem programu je zapnutí ultrazvukového oscilátoru, který vyvolává vibrace v tlačných tyčích 0J. a současně zapnutí hnacího válce gg, takže přítlačné rameno 60 tlačí určitou silou na hroty výstupků Jg. Materál výstupku Jg, s výhodou acetaldeiydová pryskřice, se počne deformovat a vytváří na vnOjší straně části 79 oděvu rozpěchovanou hLavvci, která podle obr. 11 směřuje dolů.
Knoflík á® tímto způsobem připevněn к části 7Я oděvu. Při deformování výstupku 78 se jeho materiál může dostat do takového stavu, že se spojí s textilním materiálem části 2Я oděvu - obr. 6. Aby se zabránilo tomu, že ke spojení výstupku jg, 3 textilním materiálem dojde na velké délce výstupku Jg, takže spojení s textilním materiálem bude příliš dlouhé a rozpěchovaná hlavice na zadní straně textilního materiálu nebude dostatečně veliká, může být výhodné výstupek 78 částí oděvu protlačit. Toto protlačení se může provádět přídavnou tyčí 74. která se před ultrazvukovým tvarováním oddálí od přítlačného ramena 60 a navleče část 79 oděvu na výstupek 78. což je patrné z obr. 11. Poté se provede ultrazvukové vytvarování rozpěchované hlavice.
Po připevnění všech knoflíků 76. co& 3e 3 požadovaným rozmístěním provádí v jediném pracovním cyklu, se třmeny gg, 21 posunou dolů, takže oděv se uvolní, zatímco dorazová deska 22 se zvedne nahoru, takže se otevřou konce držáků 48. Knoflíky 76 se pak vytáhnou z držáků Afi a dorazová deska 50_ se opět přesune dolů, takže zachytí další řadu knoflíků 76. Při vyjímání oděvu se spustí přítlačné rnmeno g2 a zapnutý oděv se z tohoto přítlačného ramena 60 přes jeho horní konec stáhne. Uvedené operace, které se provádějí po připevnění knoflíků jsou naprogramovány tak, aby probíhaly ve vhodném sledu.
Po ušití oděvu a přípravě knoflíkových dírek se tedy připevňují knoflíky, což pro» bíhá v následujících krocích:
Knoflíky se v požadované sestavě umístí v držáku tak, že jejich výstupky z tohoto držáku, vyčnívají.
Na držák se přiloží část oděvu s knoflíkovými dírkami, a to tak, že výstupky knoflíků těmito knoflíkovými dírkami procházejí. Hlava knoflíku se přitom nachází na té straně u uvedené části oděvu, kde se má nacházet při zapnutém oděvu.
Výstupky knoflíků se spojí s částí oděvu, na které mají být knoflíky připevněny. Část oděvu s knoflíkovými dírkami se přitom nachází mezi hlavou knoflíku a Částí oděvu, na které jsou knoflíky připevněny.
Oděv se ze zařízení vyjme.
V předchozím popisu byly popsány jednotlivé fáze činnosti zařízení, ze kterých je patrno základní funkce tohoto zařízení. Tato základní funkce však může být dosažena také jiným než popsaným způsobem. Je například známá řada různých přisouvacích ústrojí pro malč předměty, kterými mohou být tyto předměty, v našem případě knoflíky, přiváděny ve správných polohách na místo zpracování. Ve známých zařízeních se například používají vibrační žlaby, ve kterých jsou malé předměty vibracemi náhodně přesouvány kupředu, přičemž procházejí kolem zarážek, kterými jsou předměty, které nejsou ve správné poloze, vyřazeny. Podavač z obr. 12 tedy může být nahrazen takovým vibračním žlabem. Také ústrojí pro přidržování oděvu mohou být řešena jinými způsoby. V každém případě je však výhodné, je-li zajištěno sevření a napnutí oděvu. Zařízení může být samozřejmě rozšířeno tak, Že umožňuje současné připevňování více řad knoflíků, funkce takového zařízení se v podstatě neliší od popsané funkce.

Claims (4)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způsob připevňování předmětů, jako jsou knoflíky a podobně, na oděvy, přičemž knoflíky jsou na oděvu rozloženy v určitě formaci a v oděvu jsou vytvořeny otvory pro knodíky, například knoflíkové dírky, rozmístěné v odpoovdajjcí formaci, které slouží pro za^r^utí, a knodíky a oděv se připraví tak, že. nejméně čássi, na kterých budou upevněny knodíky a ve kterých budou vytvořeny fdpooVdρjjcí knoflíkové dírky, jsou navzájem spojeny, načež se vytvoří požadovaným způsobem rozmístěné k^c^í^Zlr^l^c^vé dírky, cí se tím, že knodíky se urníísí v požadované formaci v držácích tak, že výstupky kndíků z těchto držáků vysltupuií, část oděvu, ve které jsou vytvořeny knoflíkové dírky se přiloží k držákům tak, že výstupky knodíků procházejí knoflíkovými dírkami a hlavy knodíků se ua<cMzejí na té straně části oděvu, kde se maaí nacházet při zapnutém oděvu, načež výstupky knodíků se spooí s čássi oděvu, na kterou maaí být upevněn, přičemž část oděvu, ve které jsou vytvořeny knoflíkové dírky, se nachází mezi hlavami knodíků a částí oděvu, na které jsou upevněny knodíky.
  2. 2. Zařízení pro provádění způsobu podle bodu 1, pro připevňování předmětů, jako jsou knooiíky, na oděvy a podobně, přičemž knodík je na straně srněěřujcí po upevnění knodíku k čássi oděvu, na které jsou kndíky upevněn, opatřen tenkým výstupkem, jehož pomooí se knodík upevňuje na oděv, přičemž knodíky jsou na oděvu uspořádány ve skupině a rozmístěny v určité formaci a v oděvu jsou v fdpofVdpaící formaci vytvořeny knoflíkové dírky pro zapnul knodíků nebo fdpooVdpjících předmětů, vyzná O^ící se tím, že sestává z držáku (48) pro knodíky (76) v požadované formaci a výstupky (78) proti části (80) oděvu, nad kterém je na prvním přesouvacím válci (54) zavěěen vn.třní třmen (52) pro napínání části (80) oděvu, ve kterém jsou vytvořeny knoflíkové dírky (811, a pro přidržování této části (80) oděvu proti výstupkům (78) knooiíků (76), přičemž nad vnitřním třmenem (52) je na druhém přesouvacím . válci (55) zavěšen vn^ěš třmen (53) pro napínání části (79) oděvu, na které maaí být upevněny kndíky (76), a pod držákem (48) je uspořádáno přídaCné rameno (60) pro přitahování napnuté čássi (79) oděvu, na které m^í být upevněny kndíky (76), proti výstupkům (78) knodíků (76) pro ech^zeících knoflíkovými dírkami (81) a píro protlačení výstupků (78) touto částí (79) oděvu, přičemž nad držáky (48) je uspořádán ulta^zi^ik^ový měnič (46), jehož tlačné tyče (47) doseddaí na hlavy (77) knoflíků (76) v držácích (43), na jejichž výstupky (78) zespodu dosedá přít^čné rameno (60) pro vytváření rozpěchované hlavice na výstupku (78) v části (79) oděvu.
  3. 3· Zařízení podle bodu 2, vyzm^u^cí se tím, že držáky (48) pro přidržování knodíků (76) v požadované formaci jsou spojeny s podávacím ústrojím (49) pro přísun knoflíků (76) do držáků (^).
  4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznáOsuící se tím, že držáky (48) sestávaaí z řady profilovaných vodítek pro přidrž ování knodíků (76) v průběhu jejich upevňování a pro dopředný posuv knodíků (76) z podávacího úsSrooí (49), přičemž konce prffifvvjuých vodítek jsou uspořádány v požadované formaci.
CS796199A 1978-11-17 1979-09-13 Method of objects fixing e.g.buttons etc.on suits and device for application of this method CS236455B2 (en)

Applications Claiming Priority (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
SE7811869 1978-11-17
SE7900444A SE412687B (sv) 1978-03-16 1979-01-18 Forfarande och apparat for anbringande av knappar pa kledesplagg och liknande
SE7901967A SE432694B (sv) 1978-03-16 1979-03-05 Forfarande for anbringning av foremal sasom knappar pa textilmaterial
AU50995/79A AU5099579A (en) 1978-03-16 1979-09-20 Setting button elements

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS236455B2 true CS236455B2 (en) 1985-05-15

Family

ID=34891161

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS796199A CS236455B2 (en) 1978-11-17 1979-09-13 Method of objects fixing e.g.buttons etc.on suits and device for application of this method

Country Status (9)

Country Link
AT (1) AT390169B (cs)
BR (1) BR7905932A (cs)
CA (1) CA1126700A (cs)
CS (1) CS236455B2 (cs)
DD (1) DD146145A5 (cs)
ES (1) ES484200A1 (cs)
NL (1) NL186293C (cs)
PL (1) PL120058B1 (cs)
YU (1) YU43910B (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
NL186293C (nl) 1990-11-01
NL7906870A (nl) 1980-05-20
DD146145A5 (de) 1981-01-28
ATA608079A (de) 1989-09-15
YU224779A (en) 1984-06-30
PL120058B1 (en) 1982-02-27
PL218338A1 (cs) 1980-05-19
YU43910B (en) 1989-12-31
AT390169B (de) 1990-03-26
CA1126700A (en) 1982-06-29
BR7905932A (pt) 1980-10-14
ES484200A1 (es) 1980-05-16
NL186293B (nl) 1990-06-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JPS6366524B2 (cs)
US3903903A (en) Method and equipment for planting hairs in sheet-form net-like material or thread form body
US5603143A (en) Temporary replaceable garment fastening button on a tear-a-way backing and method
CZ20032424A3 (cs) Zařízení pro přebírání hadicového úpletu z pletacího stroje a pro sešívání špičky
CH641017A5 (fr) Procede pour fixer un bouton en matiere plastique a un materiau textile et appareil pour la mise en oeuvre de ce procede.
JPS6143443B2 (cs)
CS236455B2 (en) Method of objects fixing e.g.buttons etc.on suits and device for application of this method
US4438712A (en) Stitching head having two independent presser feet
US2549294A (en) Apparatus for forming buttonholes
US1674544A (en) Means for attaching buttons to garments
JPH0234194A (ja) 複数針偏平縫いミシンの縫製方向転換方法並びにその装置
JP2000513260A (ja) 極薄手編み織物、特に、ストッキング、パンティストッキング、タイツ及びそれらの類似品の部片を継ぎ合わせる時の平らな縫目を得るための「オーバーロック機」として知られる縫い機用装置
KR101734961B1 (ko) 재봉기
KR101724101B1 (ko) 재봉기
WO1998051174A1 (en) Method for fastening buttons by welding and a device for making said method
SU1069600A3 (ru) Способ прикреплени пластмассовых пуговиц к швейному изделию и устройство дл его осуществлени
JPH09217261A (ja) ミシン縫い剌繍に於ける模様作成方法
JPH0734838B2 (ja) ルーパミシンの下糸把持装置
US3176365A (en) Snap fastener installation
US6321669B1 (en) Threadless embroidery method
JP2542202Y2 (ja) ミシンの押え金
KR0176307B1 (ko) 테이프를 사용한 장식천과 그 제조방법
US5207169A (en) Automatic machine for stitching of various articles, in particular leather articles
US3450077A (en) Sewing machine attachment
US2720651A (en) Apparatus for affixing fastening elements to fur garments