CS235004B2 - Weft meter for shuttless loom - Google Patents

Description

Vynález se týká bubnového odměřovače útku pro bezčlunkový stav, na který se útková nit před prohozem prošlupem několikrát navine a který je opatřen ústrojím к nastavování délky navinuté útkové nitě, jež má odpovídat délce útku potřebné pro jednotlivý prohoz.

U běžných odměřovačů útku pro bezčlunkové stavy se změna délky útkové nitě, potřebné pro zanesení do prošlupu, nebo množství zadržené útkové nitě provádí tak, že se buben zachycující útkovou nit zamění za buben s jiným průměrem nebo se mění počet členů, které nastavují vnější průměr bubnu a upevňují se na jeho obvod.

Běžné odměřovače útku tohoto typu však mají nevýhodu v tom, že musí být к dispozici velký počet bubnů s různým rozměrem nebo velký počet dílů nastavujících vnější průměr bubnu. Taková velká zásoba dílů je neekonomická a způsobuje, že údržba odměřovače útku je obtížná, složitá a spojená s poměrně vysokými náklady.

Odměřovač útku podle vynálezu odstraňuje tyto nedostatky. Podstata vynálezu spočívá v tom, že buben sestává z několika vzájemně nezávislých samostatných bubnových dílů, které jsou uloženy společně na nosném členu, a je opatřen nastavovacím mechanismem polohy bubnových dílů vzhledem к nosnému členu pro nastavení velikosti vnějšího průměru bubnu.

Odměřovačem podle vynálezu lze tedy změnit množství útkové nitě nashromážděné na bubnu nebo délku útkové nitě potřebnou pro prohoz prošlupem pouhou změnou polohy jednotlivých samostatných bubnových dílů a tím nastavit vnější průměr bubnu. Není tedy nezbytné mít na skladě velký počet bubnů s různým průměrem ani velký počet dílů к nastavování vnějšího průměru bubnu, které se pak musí upevňovat na obvodovou plochu bubnu.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkresech, kde stejné vztahové značky označují stejné díly a součásti a kde značí obr. 1 bokorys prvního provedení odměřovače útku podle vynálezu, obr. 2 bokorys podstatné součásti odměřovače z obr. 1, obr. 3 svislý řez podstatnými součástmi odměřovače z obr. 1, obr. 4 bokorys podstatných součástí druhého provední odměřovače útku podle vynálezu, obr. 5 axonometrický pohled na podstatnou část z obr. 4, obr. 6 bokorys podstatné součásti třetího provedení odměřovače útku podle vynálezu, obr. 7 bokorys podstatné části čtvrtého provedení odměřovače útku podle vynálezu, obr. 8 je příčný řez vedený rovinou 8—8 z obr. 7, obr. 9 je bokorys doplněného odměřovače útku z obr. 1, obr. 10 je půdorys v částečném řezu podstatnou částí odměřovače podle obr. 9, obr. 11 je půdorys pátého provedení odměřovače útku podle vynálezu, obr. 12 svislý řez vedený rovinou 12—12 z obr. 11, obr. 13 ve zvětše ném měřítku bokorys podstatné součásti odměřovače z obr. 11, obr. 14 schematické znázornění analogické s obr. 13, avšak znázorňující prostorový vztah mezi bubnem a vodicím členem pro útkovou nit v odměřovači podle obr. 11, obr. 15 ve zvětšeném měřítku bokorys analogický s obr. 13, znázorňující však šesté provedení odměřovače útku podle vynálezu a obr. 16 částečně odříznutý bokorys, znázorňující obměněné provedení ve vzájemném prostorovém vztahu mezi bubnem a vodicím dílem.

Na obr. 1 až 3 je zakresleno první provedení odměřovače útku pro bezčlunkový stav podle vynálezu. Bezčlunkový stav sestává z prohozní trysky 2 nesené držákem 3, který je upevněn na rámu 1 bezčlunkového stavu. Vodicí očko je upevněno na raménku 5, které je připevněno к držáku 3 prohozní trysky 2, a je umístěno vzhledem к prohozní trysce 2 vzadu tak, že jeho osa splývá s osou prohozní trysky 2. Útková nit 6, odtahovaná z odměřovače podle vynálezu, se zavádí do prohozní trysky 2 přes vodicí očko 4 a pak se zanese do neznázorněného prošlupu působením paprsku vzduchu, který vystupuje z prohozní trysky 2.

К rámu 1 bezčlunkového stavu je připevněna konzola 9 svým nosným koncem 9a přes vodorovné rameno 8, které je přímo připevněno к rámu 3 stavu šrouby 7, jak ukazuje obr. 1. Konzola 9 je spojena na svém dolním konci s vodorovným ramenem 8 pomocí šroubů 10 a neoznačených matic, takže osa nosného konce 9a leží v jedné rovině s vodicím očkem 4. V nosném konci 9a konzoly 9 je uložen v kuličkových ložiskách 11 otočný hřídel 12 (obr. 3). Na zadním konci otočného hřídele 12 je upevněna ozubená kladka 13, která je spojena ozubeným řemenem 14 s neznázorněnou hnací kladkou a uvádí otočný hřídel 12 do otočného pohybu v časové závislosti s pracovními fázemi stavu. Vysvětlení konstrukce a funkce odměřovače útku bude v následujícím textu provedeno pro případ, kdy převodový poměr neboli poměr mezi otáčkami otočného hřídele 12 a pracovním cyklem stavu je 3 : 1, toznamená, že otočný hřídel 12 se otáčí třikrát během každého pracovního cyklu stavu.

Na předním konci otočného hřídele 12 je uložen v kuličkových ložiskách 15 nosný člen 16, který je otočný vzhledem к otočnému hřídeli 12. К nosnému členu 16 je připevněn buben 17, který je součástí odměřovače útku. V konkrétním znázorněném příkladě je buben 17 tvořen třemi vzájemně nezávislými samostatnými bubnovými díly 18, z nichž každý má v řezu v podstatě tvar výseče, jak ukazuje obr. 2. Každý samostatný bubnový díl 18 má tedy obloukový úsek 18a (obr. 2), který tvoří obvodovou plochu bubnu 17. Každý samostatný bubnový díl 18 má protáhlý otvor 19, který leží v radiálním směru bubnu 17. Každý samostatný bubnový díl je připevněn k nosnému členu 16 šroubem 20, který je zašroubován do nosného členu 18 a prochází protáhlým otvorem 19 tak, že každý samostatný bubnový díl 18 je polohově nastavitelný vzhledem k nosnému členu 16 pouhým uvolněním šroubu 20, změnou polohy a opětným přitažením . šroubu 20. Nosný člen 16 je opatřen dvěma -protáhlými vodícími výřezy 21, které jsou rovnoběžně s protáhlým otvorem 19. Z každého samostatného bubnového dílu 18 vyčnívají dva vodicí kolíky 22, které procházejí oběma vodícími výřezy 21 v nosném členu 16. Všechny samostatné bubnové díly 18 jsou tedy pohyblivé v ' radiálním směru bubnu 17 tak, že vnější průměr bubnu 17 je proměnlivý. Je zřejmé, že mezi postranními plochami jednotlivých samostatných bubnových dílů 18 vznikají při jejich radiálním pohybu směrem ven za účelem zvětšení průměru bubnu 17 rovné radiální mezery P. Buben 17 a tedy každý jednotlivý samostatný bubnový díl 18 má na obvodu jednak komole kuželový úsek 17a, jehož vnější průměr se ve směru od zadní strany R k pření straně F bubnu 17 zmenčuje, a válcový úsek 17b, který je napojen na komole ' kuželový úsek 17a na straně jeho menšího průměru a má s ním stejnou velikost .Vnější průměr válcového úseku 17b je zvolen tak, aby délka útkové nitě 6, ovinuté třikrát kolem válcového úseku 17b, odpovídala délce potřebné pro každý prohoz. Na vnitřní ploše bubnu 17 je upevněn magnet 23. Magnet 23 leží proti dalšímu magnetu 25, který je upevněn na horním konci nosné tyčky 24 uložené na konzole 8 pod bubnem

17. Jak je patrno z výkresu, je mezi druhým magnetem 26 a obvodem bubnu 17 nepatrná mezera, avšak mezi oběma magnety 23, 25 vzniká přitažlivá síla, takže buben se udržuje ve stacionární poloze nezávisle na otáčení otočného hřídele 12.

Otočný hřídel 12 ' je opatřen axiálním zaváděcím vývrtem 26 pro útkovou nit 6, který prochází v jeho ose a je otevřen směrem k zadnímu konci otočného hřídele 12. Na obvodové ploše otočného hřídele 12 je svislý výstupní otvor 27, který je propojen se zaváděcím vývrtem 26. Pro útkovou nit 6, která prochází zaváděcím vývrtem 26, jsou na jeho okrajích upravena vodicí pouzdra .28. Na obvodu otočného hřídele 12 před výstupním otvorem 27 je vodicí raménko 29, jehož konec je šikmo ohnut a přibližuje se k povrchu komole kuželového úseku 17a bubnu 17. Vodicí raménko 29 má na konci vodicí otvor 30, kterým prochází útková nit 6 z výstupního otvoru 27 a vedená na obvod komole kuželového úseku 17a, když se vodicí raménko 29 otáčí kolem bubnu 17 při rotaci otočného hřídele 12, Útková nit 6, odtahovaná z neznázorněné zásoby, například z křížové cívky, prochází zaváděcím vývrtem 26, výstupním otvorem 27 a je vedena po ploše vodícího raménka 29 do vodícího otvoru 30. Po· průchodu vodicím otvorem 30 přichází útko vá nit S na obvodovou plochu bubnu 17 a navine se jednak na komole kuželový úsek · 17a a jednak na válcový úsek 17b, když · se vodicí raménko 29 otáčí při rotaci otočného hřídele 12. Na bubnu 17 je útková nit 6 zachycena alespoň jednou výkyvnou pákou, jejíž konstrukce bude popsána v dalším textu, a potom prochází vodicím očkem 4.

První páka 31 a druhá páka 32 je uložena otočně a kyvně na pevném hřídeli 33, jak ukazuje obr. 2, a každá z nich má na předním konci háček 31a, 32a. První páka 31 je uležena pohyblivě tak, že její háček 31a leží proti prvnímu průchozímu otvoru 34 umístěnému v bubnu 17 v blízkosti přechodu mezi komole kuželovým úsekem 17a a válcovým úsekem 17b, a může se zasunout do tohoto průchozího otvoru 34. Analogicky je druhá páka 32 umístěna pohyblivě tak, že její háček 32a leží proti druhému průchozímu otvoru 35 bubnu 17, který je umístěn ve válcovém úseku 17b, a může se do tohoto druhého průchozího otvoru 35 zasunout. Obě páky 31, 32 jsou výkyvné vzájemně nezávisle, takže se každý háček 31a, 32a, zasunuje a vysunuje z příslušného průchozího otvoru 34, 35 podle předem stanoveného časového rozvrhu, který má časovou závislost na pracovním. cyklu stavu. Příklad pohybu obou pák 31, 32 bude vysvětlen v souvislosti s obr. 9 a 10.

Odměřovač útku popsaného provedení pracuje takto:

Během provozu bezčlunkového stavu se otočný hřídel 12 otočí třikrát během jednoho pracovního cyklu stavu. Buben 17 se však neotáčí, protože první magnet 23 uvnitř bubnu 17 je přitahován druhým magnetem 25 na nosné tyčce 24. Při rotaci otočného hřídele 12 rotuje kolem něj vodicí · raménko 29, takže útková nit 16 se navíjí na komole kuželový úsek 17a bubnu 17, Potom navinutá útková nit 6 sklouzne po šikmé ploše komole kuželového úseku 17a působením napětí, kterým je natahována a posune se na válcový úsek 17b, přičemž odtlačuje dopředu útkovou nit navinutou před ní.

Když pracovní cyklus stavu dosáhne okamžiku bezprostředně před prohozem útku prošlupem, zasunou se háčky 31a, 32a obou pák 31, 32 do· průchozích otvorů 34, 35. V této fázi je tedy útková nit 6 zachycena háčkem 31a první páky 31 a potom háčkem 32a druhé páky 32 poté, co' se ovinula' třikrát kolem válcového úseku 17b bubnu 17. Jak pracovní cyklus stavu dále pokračuje, vysune se háček 32a druhé . páky 32 z druhého průchozího otvoru 35 bubnu 17 .a uvolní útkovou. nit 6, která je pak vnesena do. prošlupu působením paprsku vzduchu, jenž začíná bezprostředně před vysunutím háčku 32a. Když se množství navinuté útkové nitě 6 na válcovém úseku 17b bubnu 17 sníží prohazováním útkové nitě . S prošiupem na nulu, je útková nit 6 zachycena háčkem 31a první páky 31 a prohoz prošlupem se dokončí.

Protože vodicí raménko 29 se během zanášení útku do prošlupu otočí kolem bubnu 1Ί přibližně jedenkrát, navine - se útková nit 6 během prošlupu na komole kuželový úsek 17a bubnu 1Ί na jeho zadní stranu vzhledem k háčku 31a.

Bezprostředně potom se nejprve háček 32a druhé páky 32 znovu zasune do druhého průchozího otvoru 35 bubnu 1Ί a potom se háček 31a první páky 31 vysune z prvního průchozího otvoru 34 bubnu 1Ί. Následkem toho útková nit 5 navinutá na komole kuželovém úseku 17a sklouzne po jeho šikmé ploše a přemístí se na válcový úsek 17b, kde je zachycena háčkem 32a druhé páky 32. Když je útková nit 6 ovinuta třikrát kolem válcového úseku 17b . bubnu 1Ί, háček 31a první páky 31 se znovu zasune do prvního průchozího ' otvoru 34 do mezery mezi útkovou nití 6, navinutou na komole kuželovém úseku 17a, a útkovou nití navinutou na válcovém úseku 17b, a tím obě 'útkové nitě 6 . od sebe oddělí. Bezprostředně potom následuje prohoz prošlupem.

Protože délka útkové nitě 6 potřebná pro jednotlivý prohoz prošlupem odpovídá délce tří závitů útkové nitě kolem bubnu 1Ί mezi první pákou 31 a druhou pákou 32, lze zadrženou délku útkové nitě 6 nebo její množství měnit změnou vnějšího průměru bubnu 1Ί. Změna vnějšího průměru bubnu 1Ί se provádí po uvolnění ' šroubů 20 - vhodným pohybem jednotlivých samostatných bubnových dílů 18 v radiálním směru bubnu 1Ί, načež se šrouby 20 opět zašroubují, jakmile se dosáhne potřebného vnějšího průměru bubnu 1Ί.

Obr. 4 a 5 znázorňují druhé proveední odměřovače útku podle vynálezu, které je stejné jako provedení z obr. 1 až 3 s tím rozdílem, že ke spojení jednotlivých samostatných bubnových dílů 18 jsou upraveny spojovací členy 40. Každý spojovací člen 40 má obecně tvar písmene L a jeho přední konec 40a má tvar písmene C a zadní konec 40b je opatřen závitem. Spojovací člen 40 je vytvořen tak, že spojuje sousední samostatné bubnové díly 18 bubnu 17, jak je patrno zejména z -obr. 5, přičemž přední konec 40a spojovacího členu 40 je nasunut na hranu válcového úseku 1Ί0 sousedního samostatného bubnového dílu 18 tak, že přední konec 40a ve tvaru písmene C zachytí okraj válcového úseku 1ΊΒ na přední straně, zatímco druhý konec 40b je zasunut do otvoru 41, který je umístěn v osovém směru bubnu 17 na - šikmé ploše komole kuželového úseku 17a, a upevní se maticí 42, jak ukazuje obr. 4. V poloze, ve které je spojovací člen 40 nasazen na bubnu 1Ί, má spojovací člen 40 první axiální úsek 40c, který je spojen se zadním koncem 40b a leží v podstatě v osovém směru bubnu 1Ί, a druhý příčný úsek 40d, který je spojen s axiálním úsekem- 40c, je k němu kolmý a leží ve směru rovnoběžném se stranami R, F bubnu 1Ί. Příčný úsek 40d je spojen s předním koncem

40a spojovacího členu 40. Příčný úsek 40d leží tedy přes mezeru P mezi sousedními samostatnými bubnovými díly 18 bubnu 1Ί na přední straně válcového úseku 17b, to znamená na straně přivrácené k prohozní trysce 2.

Třebaže je tedy útková nit β pomalu stahována z bubnu 17 a klouže po jeho obvodu stejně jako při ručním prohazování útku, nezapadne útková nit 6 při této konstrukci do mezery P mezi sousedními samostatnými bubnovými díly 18, jak je naznačeno čerchovanou čárou na -obr. 5, takže odtahovaná útková nit 6 nemůže být ' zachycena rohem samostatného bubnového dílu 18. Odtahovaná útková nit 6 se tedy může hladce pohybovat od jednoho samostatného bubnového dílu 18 ke druhému po spojovacím členu 40. Během normálního provozu stavu je útková nit S stahována z bubnu 1Ί vysokou rychlostí, která způsobuje vznik tzv. balónu, takže není nebezpečí, že by se útková nit 6 zachytila na kterékoli části některého ze samostatných bubnových dílů 18.

Obr. 6 ukazuje třetí provedení odměřovače útku podle vynálezu, kde každý samostatný bubnový díl 18 je uložen otočně na nosném členu 16 pomocí kolíku 50, kolem něhož se může otáčet. Kolík 50 je umístěn ve směru odtahování útkové nitě 6 a tedy ve směru šipky A na zadní straně samostatného bubnového dílu 18 vzhledem ke středu tohoto dílu. Samostatný bubnový díl 18 má zakřivený ' protáhlý otvor 19‘, kterým prochází šroub 20 zašroubovaný do nosného členu 16, který vede každý samostatný bubnový díl 18 při pohybu do polohy znázorněné čerchovanou čárou. Každý samostatný bubnový díl 18 lze tedy zajistit v poloze naznačené čerchovanou čárou utažením šroubu 20.

I v tomto provedení může útková nit 6 přeskočit pres mezeru P mezi sousedními samostatnými bubnovými díly 18 a přejít z jednoho z nich na druhý, přičemž se nemůže zachytit na žádném z nich. Je samozřejmé, že i v tomto- příkladě provedení je vnější průměr bubnu 1Ί měnitelný tak, aby bylo možno nastavovat zachycenou délku nitě 6.

Obr. 7 a 8 znázorňují 'čtvrté provedení odměřovače podle vynálezu, v němž je oproti provedení z obr. 1 až 3 zvýšen ' počet samostatných bubnových dílů 18. Třebaže ve znázorněném konkrétním provedení má buben 17 osm samostatných bubnových dílů 18, je samozřejmé, že tento počet lze libovolně volit. Mezi sousedními dvěma samostatnými bubnovými díly 18 je umístěna pružná destička 60a, jejíž jeden konec je upevněn na vnitřní ploše válcového úseku 1?b samostatného bubnového dílu 18 a druhý konec se dotýká vnitřní plochy válcového úseku 1?b sousedního samostatného bubnového dílu 18 v důsledku pružnosti materiálu. Jedna z pružných destiček 60a je opatřena neznázorněným průchozím otvorem, do kterého se může zasouvat háček 32a druhé páky 32.

V tomto případě se háček 31a první páky 31 může zasouvat mezi zvolenou dvojici sousedních samostatných bubnových dílů 18. Z uvedeného je zřejmé, že pružná destička 60a znemožňuje zachycení útkové nitě 6 o rohy samostatných bubnových dílů 18; mimo to má ještě další výhodný účinek v tom, že znemožňuje pohyb útkové nitě 6 směrem ke vnitřku bubnu 17, takže útková nit 6 se nemůže octnout v poloze mimo záběr s háčky 31a, 32a první páky 31 a druhé páky 32.

Když se poloha. všech samostatných bubnových dílů 18 změní v příliš velké míře a vzdálenost mezi obvodovou plochou bubnu 17 a háčky 31a, 32a se příliš zvětší, je nebezpečí, že se háčky 31a, 32a nemohou zasunout a ' vysunout z příslušných výchozích otvorů 34, 35. Aby se vyřešil tento problém, je odměřovač popsaný v souvislosti s obr. 1 až 3 vytvořen tak, že poloha pevného hřídele 33, na kterém jsou otočně uloženy páky 31, 32, je nastavitelná. Příklad takové úpravy pro provedení odměřovače z obr. 1 až 3 je znázorněn na ob. 9 a 10.

Třebaže pro každou páku 31, 32 je nezávislé ovládací zařízení, je konstrukce ovládacích zařízení v podstatě stejná, takže pro zjednodušení bude vysvětlena pouze konstrukce a funkce ovládacího zařízení pro první páku 31. Nástavec 31b, který tvoří háček 31a první páky 31, je připevněn k první páce 31 šrouby 51. Dolní konec první páky 31 je uložen otočně a výkyvné jehlovým ložiskem 70 na zúžené části pevného hřídele 33. Hřídel 33 má na jednom konci závit, který je zasunut do podélného otvoru 54 šikmé konzoly 53 a upevněn maticí 55. Šikmá konzola 53 je upevněna na konzole 9. Zarážka 68 pro první páku 31 a druhou páku 32 je upevněna na pevném hřídeli 33 šroubem 69. Pevný hřídel 33 má rovnou plochu 52, aby na něj bylo možno nasadit klíč. První páka 31 je spojena uprostřed se spojovací tyčí 56 upevněnou svorníkem · 57. Spojovací tyč 56 je spojena se spojovací tyčí 60, připojenou k vačkové páce 58, závitovou objímkou 61 a maticemi 62, 62‘. Vačková páka 58 má uprostřed vačkový sledovač 64, uložený otočně na čepu 63 upevněném na vačkové páce 58. Vacková páka 58 je uložena výkyvné na nosném hřídeli 71, který je upevněn v rámu 1 stavu.

Vačkový sledovač 64 je neustále ve styku s vačkou 65 protože mezi vačkovou pákou 58 a šikmou konzolou 53 je zavěšena pružina

66. Vačka 65 je upevněna na otočném hřídeli

67, který rotuje v časové závislosti na fázi pracovního cyklu stavu. Vačka 65 má vačkový výstupek 65a a vačkovou prohlubeň 65b.

Když vačkový sledovač 64 najede do vačkové prohlubně 65b vačky 65, která se otáčí s postupem pracovního cyklu stavu, vykývne se první páka 31 směrem k bubnu 17 tak, že její nástavec 31b se zasune do průchozího otvoru 34. Když naopak najede vačkový sledovač 64 na vačkový výstupek 65a vačky 65, vykývne se první páka 31 směrem od bubnu a její nástavec 31b se vysune z prvního průchozího otvoru 34.

Když jsou samostatné bubnové díly 18 radiálně posunuty do polohy znázorněné čerchovanými čarami za účelem zvětšení vnějšího průměru bubnu 17, lze polohové vztahy mezi průchozími otvory 34, 35 a háčky 31a, 32a nastavit tím, že se nejprve uvolní šroub 55 a potom se posunou šikmo nahoru obě páky 31, 32, načež se nastaví délka závitových objímek 61.

Obr. 11 až 14 znázorňuje páté provedení odměřovače útku podle vynálezu. V tomto <p*r<ove'diení je stav opatřen, pomocnou vzduchovou tryskou 75, která slouží · k zavádění útkové nitě 6, odvinované z neznázorněné zásoby, do ' zaváděcího vývrtu 26 otočného hřídele 12. Pomocná vzduchová tryska 75 je uložena na stojánku 76 připroveném ke konzole 9.

Kladka 13 je upevněna na otočném hřídeli 12 perem 12A. Do neoznačeného otvoru na vnější ploše otočného hřídele 12 . je mimo to zašroubována trubka 27A, jejíž vnitřek je propojen se zaváděcím vývrtem 26. Trubka 27A je upevněna na otočném hřídeli 12 přítužnou maticí 27B. Vodicí raménko 29 je připevněno. na volném konci trubky 27A a vede útkovou nit 6, přiváděnou zaváděcím vývrtem 23 .a trubkou 27A, na komole kuželový úsek 17a bubnu 17.

Nosný člen 16 sestává ze zadní příruby 16a a přední příruby 16, které jsou vzájemně rovnoběžné a jsou spolu spojeny válcovou sekcí 16c. Nosný člen 16 je otočně · uložen svou válcovou sekcí 16c na předním konci otočného hřídele 12. Každý samostatný bubnový díl 18 je pohyblivě upevněn na zadní přírubě 16a nosného členu 16 prostřednictvím šroubu 20A, který prochází protáhlým otvorem 19 samostatného bubnového dílu

18. Vnější obvodová plocha válcového · úseku 17b bubnu 17 se v tomto případě nepatrně zužuje směrem k prohozní trysce · 2, takže útková nit 16 se dá hladce odvíjet a stahovat z bubnu . 17 · během prohozu. Na vnitřní straně jednoho ze samostatných bubnových dílů 18 je upevněno· závaží 23A, které tvoří jeden díl se zadní přírubou 16a nosného členu 16 a je upevněno šroubem 20A. Je zřejmé, že buben 17 je ve stacionární poloze tehdy, když závaží 23A leží v nejnižším bodě. Přední příruba 16b nosného členu 16 nepatrně vyčnívá před přední stranu F bubnu 17.

Na přední přírubě 16b nosného členu 16 je upevněn vodící kotouč 77 prostřednictvím šroubků 78, přičemž vodicí kotouč 77 je souosý s bubnem 17. Okraj 77a vodícího kotouče 77 přesahuje přes vnější průměr válcového úseku 17b na přední straně F bubnu 17 a leží ve stejné úrovni v radiálním směru jako vnitřní obvod válcového úseku 17b. Mimo to je okraj 77a vodícího kotouče 77 zaoble235004 ný, aby nemohlo dojít k naříznutí útkové nitě 6.

Když pracovník zatáhne za útkovou nit 6 v místě před vodicím očkem 4 za účelem jejího· stažení z bubnu 17, odvíjí se útková nit 6, přitom se dotýká okraje 77a vodícího kotouče 77 a napíná se mezi bubnem 17 a tímto okrajem 77a, takže nemůže spadnout do mezery P mezi sousedními bubnovými díly 18. Ani v případě, kdy samostatné bubnové díly 18 byly posunuty radiálně směrem ven za účelem zvětšení průměru bubnu 17, nedojde ke spadnutí útkové nitě 8 do mezery P, protože okraj 77a vodícího kotouče 77 leží v radiálním směru za obvodovou plochou válcového úseku 17b bubnu 17.

Obr. 15 · znázorňuje šesté provedení odměřovače · útku podle vynálezu, které je· podobné provedení z obr. 11 až 14 s tím rozdílem, že místo jediného vodícího kotouče 77 jsou upraveny tři oddělené vodicí segmenty 79. Každý vodicí segment 73 má v podstatě tvar výseče a je připevněn na přední přírubu 18b nosného členu 16, takže přemosťuje mezeru P mezi sousedními samostatnými bubnovými díly 18 v pohledu v axiálním směru bubnu 17. Vodicí segment 79 je opatřen protáhlým otvorem 80, který leží v radiálním směru bubnu 17, a je připevněn · na přední přírubě 16b nosného členu 16 šroubky 81 procházejícími tímto protáhlým otvorem 80. Je zřejmé, že místo, kde je vodicí segment 79 upevněn na nosném, členu 16, lze měnit po uvol12 nění šroubků 81. Je žádoucí, aby protilehlé rohy C každého vodícího segmentu 79 ležely v radiálním směru uvnitř vnějšího obvodu válcového úseku 17b bubnu 17 na jeho přednj straně F. · Každý roh C vzniká · průsečíkem obloukového úseku 79a a radiálního úseku 79b, 79u, takže útková nit 6 se nemůže na rozích C zachytit během stahování z bubnu 17. Ve znázorněném provedení leží obloukový úsek 79a v radiálním směru vně neznázorněné vnější obvodové plochy válcového úseku 17b bubnu 17 na jeho přední straně F. Obloukový úsek 79a může ovšem ležet ve stejné úrovni jako obvod válcového · úseku 17b bubnu 17. Je zřejmé, že v provedení podle obr. 11 až 16 může být vodicí kotouč 77 nebo všechny vodicí segmenty 79 upevněny na bubnu 17 nebo na jednotlivých samostatných bubnových dílech 18 vhodným způsobem, jak ukazuje obr. 16.

Z předchozího popisu je zřejmé, že v odměřovači podle vynálezu lze množství útkové nitě 6 nebo odměřenou délku útkové nitě 6 potřebnou pro každý prohoz snadno nastavit,. aniž by bylo třeba mít na skladě bubny · s různým vnějším průměrem nebo nastavovací díly, které by se upravovaly na obvodu bubnu a · sloužily ke změně jeho vnějšího průměru. Tím se značně usnadní provoz a údržba bezčlunkového stavu a zejména odměřovače, což značně přispívá k ekonomickému provozu a údržbě celého stavu.

Claims (23)

1. Odměřovač útku pro bezčlunkový stav, obsahující buben, vyznačený tím, že buben (17) sestává z několika vzájemně nezávislých samostatných bubnových dílů (18), které jsou uloženy společně na nosném členu (16), a je opatřen nastavovacím mechanismem polohy bubnových dílů · (18) vzhledem k· nosnému · členu (16) pro nastavení velikosti vnějšího průměru bubnu (17).

2. Odměřovač podle bodu 1, vyznačený tím, že · na nosném · členu (16) jsou uloženy radiálně posuvně nejméně tři bubnové díly (18) a každý, z nich je opatřen radiálně protáhlým otvorem (19), kterým prochází dřík šroubu (20) zašroubovaného do nosného členu (16).

3. Odměřovač podle bodu 2, vyznačený tím, že nosný člen (16) je opatřen pro každý bubnový díl (18) dvěma protáhlými vodícími výřezy (21) rovnoběžnými s protáhlým otvorem (19), do kterých vyčnívají vodicí kolíky (22) bubnového dílu (18).

4. Odměřovač podle bodu 1, vyznačený tím, že každý bubnový díl (18) je uložen na nosném · členu (16) otočně na kolíku (50) a opatřen · zakřiveným protáhlým otvorem (19‘), kterým prochází dřík šroubu (20) zašroubovaného do nosného členu (18).

5. Odměřovač podle bodů 2 a 3, vyznačený tím, že mezi sousedními bubnovými díly (18)

VYNÁLEZU je mezera (P) přemostěná spojovacím členem (40).

6. Odměřovač podle bodu 5, vyznačený tím, že · spojovací člen (40) má přední konec (40a) připevněný k okrají válcového úseku (17 b) bubnového dílu (18), zadní konec (40b) připevněný ke komole kuželovému úseku (17a) sousedního bubnového dílu (18), dále rovný axiální úsek (40a), vycházející ze zadního konce (40b) a rovnoběžný s osou bubnu (17), a druhý rovný příčný úsek · (40d), který vychází z předního konce (40a) spojovacího členu (40) a navazuje na axiální úsek (40c), je kolmý k axiálnímu úseku (40c) a sahá přes mezeru (P) mezi sousedními bubnovými díly (18).

7. Odměřovač podle bodu 2, vyznačený tím, že mezera (P) mezi sousedními bubnovými díly (18) je přemostěna obloukovou pružnou destičkou (60a), která je připevněná k válcovému úseku (17b) jednoho bubnového dílu (18) a dosedá pružně na válcový úsek (17b) sousedního bubnového dílu (18).

8. Odměřovač podle bodu 1, vyznačený tím, že buben (17) je opatřen na obvodové ploše dvěma průchozími otvory (34, 35), mezi kterými je mezera v axiálním směru bubnu (17).

9. Odměřovač podle bodu 8, vyznačený и

tím, že vedle bubnu (17) jsou uloženy dvě výkyvné páky (31, 32) s háčkem (31a, 32a) pro zachycení útkové nitě (6) na obvodové ploše bubnu (17) zasunutím háčku (31a, 32a) do průchozího otvoru (34, 35), přičemž každá výkyvná páka (31, 32) je spojena s ovládacím ústrojím pro uvádění do pohybu v předem stanovených okamžicích v závislosti na fázi pracovního cyklu stavu.

10. Odměřovač podle bodu 9, vyznačený tím, že každá výkyvná páka (31, 32) je opatřena nastavovacím ústrojím ke změně polohy výkyvné páky (31, 32) v závislosti na nastavení bubnových dílů (18) pro udržení vzájemného polohového vztahu mezi obvodovou plochou bubnu (17) a háčky (31a, 32a) obou výkyvných pák (31, 32).

11. Odměřovač podle bodu 9, vyznačený tím, že ovládací ústrojí s první výkyvnou pákou (31) opatřenou háčkem (31a) obsahuje pro každou výkyvou páku (31, 32) vačku (65) otočnou v závislosti na pracovním cyklu stavu a opatřenou vačkovým výstupkem (65a) a vačkovou prohlubní (65b), dále vačkovou páku (58), opatřenou vačkovým sledovačem (64) dotýkajícím se vačky (65) a výkyvnou v závislosti na rotačním pohybu vačky (65), a spojovací členy (56, 57, 59, 60, 61, 62), kde první spojovací člen spojuje první vačkovou páku (58) a první výkyvnou páku (31) s háčkem (31a) a druhý spojovací člen spojuje druhovou vačkovou páku (58) s druhou výkyvnou pákou (32) opatřenou háčkem (32a).

12. Odměřovač podle bodů 10 a 11, vyzna- čený tím, že nastavovací ústrojí zahrnuje podélný otvor (54), kterým prochází pevný hřídel (33), na němž jsou otočně uloženy výkyvné páky (31, 32) a ústrojí (61) к mě-, není délky spojovacích členů. I

13. Odměřovač podle bodu 1, vyznačenýj tím, že nosný člen (16) bubnu (17) je vol-j ně otočně uložen na otočném hřídeli (12)| rotujícím v časové závislosti na pracovním cyklu stavu.

14. Odměřovač podle bodu 13, vyznačený tím, že na bubnu (17) a/nebo na pevném dílu stavu je upraveno dorazové ústrojí к udržování bubnu (17) v ustálené poloze nezávisle na otáčení otočného hřídele (12).

15. Odměřovač podle bodu 14, vyznačený tím, že dorazové ústrojí sestává z prvního magnetu (23), který je upevněn na vnitřní ploše bubnu (17), a z druhého magnetu (25), který je upevněn vně bubnu (17) mimo jeho obvod a leží proti prvnímu magnetu (23) к vytvoření přítažné síly mezi oběma magnety (23, 25).

16. Odměřovač podle bodu 13, vyznačený tím, že nosný člen (16) bubnu (17) je souosý s otočným hřídelem (12).

17. Odměřovač podle bodu 1, vyznačený tím, že každý bubnový díl (18) má tvar výseče, jejíž obloukový úsek (18a) tvoří obvodovou plochu bubnu (17).

18. Odměřovač podle bodu 1, vyznačený tím, že před bubnem (17) ve směru pohybu útkové nitě (6) je upevněn vodicí díl útkové nitě (6), který leží alespoň svými částmi před mezerami (P) mezi sousedními bubnovými díly (18) a má obloukový okraj (77a, 79a) o stejném nebo větším poloměru než přední strana (F) bubnu (17).

19. Odměřovač podle bodu 18, vyznačený tím, že vodicí díl je tvořen vodicím kotoučem (77), který je upevněn na nosném členu (16), je rovnoběžný a souosý s bubnem (17) a jeho okraj (77a) leží vně obvodové plochy přední strany (F) bubnu (17).

20. Odměřovač podle bodu 18, vyznačený tím, že vodicí díl sestává z vodicích segmentů (79) tvaru výseče, z nichž každý leží před mezerou (P) bubnu (17) a má obloukový okraj (79a), přesahující v radiálním směru vnější obvodovou plochu přední strany (F) bubnu (17).

21. Odměřovač podle bodu 20, vyznačený tím, že každý vodicí segment (79) je uložen na nosném členu (16) stavitelně v radiálním směru.

1

22. Odměřovač podle bodu 20, vyznačený jtím, že vodicí segment (79) má dva protiJlehlé rohy (C), z nichž každý je definován průsečíkem obloukového okraje (79a) a radiálního úseku (79b, 79c) a leží v radiálním směru uvnitř průměru vnější obvodové plochy bubnu (17).

23. Odměřovač podle bodu 18, vyznačený tím, že vodicí díl se dotýká přední strany (F) bubnu (17).