CS226413B2 - Thread guide - Google Patents

Description

Vynález se týká vedení nití pro přivádění více nití textilnímu stroji, zpracovávajícímu nitě, s více vodiči nití, vedených navzájem za sebou na nekonečné dráze, přičemž nitě jsou vedeny od zásobních cívek prostřednictvím pohyblivých vodicích orgánů k vodičům nití a s ústrojím pro zabránění splétání nití.

Určité textilní stroje, jako například ploché pletací stroje se saněmi, obíhajícími na nekonečné dráze například podle DE-OS

585 454, okrouhlé pletací stroje s obíhajícími zámkovými částmi popsané v DE-OS

540 498, osnovní pletací stroje nebo tkací stroje s vlnitým prošlupem popsané v DE-GS 2 450 020 mají nekonečné oběžné dráhy, na kterých je veden navzájem za sebou větší počet jednotek, které sestávají vždy z jednoho vodiče niti, jedné zásobní cívky, jednoho vodicího očka, skřipcového ústrojí a v případě potřeby ještě ze stříhacího ústrojí. Protože pro dopravu více zásobních cívek není k dispozici dostatek místa a je třeba dopravovat velké hmoty, může se na textilním stroji uspořádat jen menší počet takovýchto jednotek. Kromě toho je možné vyměňovat prázdné zásobní cívky jen v klidovém stavu textilního stroje, čímž se výroba podstatně sníží.

Jsou také již známa vedení nití shora uvedeného druhu popsaná též v DE-OS 2 064 227 a 2 351 741, která mají pevně uspořádané zásobní cívky pro přivádění nití pletacímu stroji, osnovmmu pletacímu stroji nebo tkacímu stroji s vlnitým prošlupem. Pro zabránění splétání nití je pro vodiče nití uspořádaná oběžná dráha na způsob osmičky, kterou se dosáhne toho, že se nitě při obíhání vodičů nitě střídavě kříží do jednoho a do opačného smyslu otáčení, takže se po úplném oběhu všech vodičů nitě obnoví požadovaná výchozí poloha a není možné, aby došlo k trvalému, respektive stále se zvětšujícímu splétání nití. Přitom se ovšem nemůže zabránit tomu, aby se části nitě, nacházející se mezi vodiči nitě a nosičem oček, stále nedotýkaly, a tudíž o sobe navzájem třely, když se nitě odtahují ze zásobních cívek a přivádějí se textilnímu stroji. Důsledkem toho jsou rozdílná napětí a poškozování nití při jejich odtahu ze zásobních cívek, což je velmi žádoucí.

Dále jsou již známa taková vedení nití, která jsou popsána v DE-OS 2 701 652 a u kterých se splétání nití zabraňuje tím, že vodičům nitě se při jejich obězích na nekonečné dráze ve tvaru písmena O přivádějí nitě střídavě z jedné a druhé strany plochy, proložené pracovní oblastí a oblastí zpětného vedení dráhy. U tohoto vedení nití může se sice zabránit jejich vzájemným dotykům pří

jejich odtahu ze zásobních cívek a jejich přivádění textilnímu stroji. Avšak dotyky a vzájemné tření nití je možné při zpětném vedení vodičů nitě a pokusy prokázaly, že toto postačí, aby v pleteném zboží, v osnovní pletenině a ve tkaném zboží se tvořily viditelné a tudíž nežádoucí pásky a útkové smyčky, zejména pak tehdy, jestli-že se musí použít různé barvy a/nebo vlastností.

Vzájemnému tření a dotykům nití se může konečně zabránit tím, jestliže u vedení nití shora uvedeného druhu se uspořádají mezi zásobními cívkami a vodiči nitě, vodící očka nitě a tyto se uspořádají na dvou nosičích vodicích oček a při provozu jsou stále vykyvovány v obou směrech na společné ose, jak je popsáno v DE-OS 2 064 227. Tento výkyvný pohyb však nedostačuje к tomu, aby se i při přivádění velkého počtu nití zabránilo jejich vzájemným dotykům a třením.

Úkolem vynálezu tudíž je, zlepšit shora uvedené vedení nití tak, aby se mohlo úplně zabránit dotykům mezi jednotlivými nitěmi.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že každý vodicí orgán je spojen pro řízení pohybu tohoto vodícího orgánu nezávisle na pohybech ostatních vodicích orgánů, se řídicím ústrojím.

Vynález přitom vychází z poznatku, že vzájemnému dotyku a tření nití lze zcela zabránit tehdy, jestliže se vodicí orgány, například vodicí očka niti uspořádají pohyblivě, místo ve skupinách, jak je popsáno v DE-OS 2 064 227 a jednotlivě a navzájem nezávisle, podél drah, jejichž tvar závisí jednak dalekosáhle na tom kterém textilním stroji a na počtu přiváděných nití, avšak jednak také, při jejich velkém počtu, na přiváděných nití.

Vedení nití podle vynálezu lze zejména výhodné použít u pletacích strojů podle DE-OS 25 31 762 a v kombinaci se zařízením podle DE-OS 2 701 652. Pod pojmem nitě je třeba rozumět všechny druhy nití, jakož i vlákenných, páskových nebo proužkových materiálů, zejména pak skelných vláken nebo kovových drátů, které se mohou zpracovávat textilními stroji uvedených typů.

Další výhodné znaky vynálezu lze seznat z podružných bodů definice předmětu vynálezu.

Vynález bude v dalším textu blíže objasněn na příkladu provedení, znázorněného na připojených výkresech, kde značí obr. 1 schématicky v perspektivním pohledu vedení nití podle vynálezu v kombinaci s plochým pletacím strojem, obr. 2 pohled ze shora na kotoučové vačky, uspořádané ve vedení nití podle obr. 1, obr. 3 pohled ze shora na vedení nití podle obr. 1, přičemž jsou vynechány nedůležité části, obr. 4 rez podle čáry A—A v obr. 3, ze kterého lze seznat vykývnutou polohu otočných pák vykývnutých směrem dopředu, obr. 5 obrázek provedení odpovídajícímu obr. 3, přičemž vodiče nití jsou ovšem znázorněny v poloze, kterou za4 ujímají po polovičním oběhu na oběžné dráze.

Na obr. 1 je znázorněn plochý pletací stroj s dvěma jehelními lůžky 112 uspořádanými do tvaru písmena V, v jejichž drážkách jsou známým způsobem podélně posuvně vedeny pletací jehly 113.

Pletací jehly 113 definují, jestliže jsou zcela vysunuty, pracovní oblast, nacházející se rovnoběžně s jehelními lůžky 112 těsně nad křížem, tvořeným pletacími jehlami 113, na kteréžto pracovní oblasti se musí nabídnout nitě pletacím jehlám, aby mohly být těmito jehlami uchopeny a zpracovány na očka. Další podrobnosti, které nejsou nutné pro porozumění vynálezu, mohou se například seznat z DE-OS 2 531 762, DE-OS 2 531 705 a DE-OS 2 531 734.

Vedení nití stroje obsahuje pevný a výhodně rovnoběžně s pracovní oblastí uspořádaný nosič 114 vodicích oček, jehož vodícími očky 115 je vedeno více nití 116 od pevných zásobních cívek 117 к více vodičům 118 nitě s vkládacími ústrojími ve tvaru vodicích oček 119. Nad nosičem 114 vodicích oček je naznačeno vždy jedno zásobní ústrojí 120 pro každou nit 116, které slouží při zpětném vedení vodiče 118 nitě pro dočasné uložení a uschování volného kusu nitě.

Pro dopravu vodičů 118 nitě je upravena nekonečná oběžná dráha 122 ve tvaru písmena O, která je tvořena nekonečným ohebným pásem 123, na kterém jsou upevněny vodiče 118 nitě a která je ohraničena dvěma vratnými koly 124 a 125, jejichž osy jsou uloženy na koncích tuhé lišty 126. Aby se zajistilo to, že nitě 116 při opakovaném oběhu vodičů 118 nitě ve směru šipky R se střídavě uspořádají na jedné nebo druhé širší straně oběžné dráhy 112 a přitom se nepletou dohromady, jsou uspořádány dvě vodicí lišty 127 a 128, tvořící nálevku a výhybka 129, která může být dvěma elektromagnety 130, které jsou spojeny prostřednictvím neznázorněného kabelu s řídicím ústrojím, přeřazena z polohy znázorněné v obr. 1 plnou čarou, do polohy, znázorněné čárkovaně a na^ opak. Na výhybku 129 jsou napojeny dvě vodicí lišty 131a respektive 131b, které přebírají niti 116, rozdělené výhybkou 129 na jednu nebo druhou širší stranu oběžné dráhy 122 a převádějí je na vodicí lištu 132a respektive 132b, takže je zajištěno, že niti nepřijdou se žádnou částí vodícího ústrojí nití nebo pletacího stroje do styku.

Aby obracení nití nebylo brzděno uložením oběžné dráhy 122, je uspořádaná na každém konci oběžné dráhy 122 vždy jedna nosná konstrukce 133, respektive 134, působící na vnější obvod vratných kol 124 a 125 a tvořící plovoucí uložení oběžné dráhy 122. Každá nosná konstrukce 133, respektive 134 sestává ze čtyř nosných válečků 135, které jsou otočně uloženy mimo oběžnou dráhu 122 v neznázorněném stojanu stroje. Nosná konstrukce 133 slouží také účelně jako po226413 hon pro pás 113 nesoucí vodiče 118 niti. Za tím účelem je kolem nosných válečků 133 upraven nosný pás 136, který doléhá na obvod vratných kol 124, respektive 125, takže tato kola jsou jím nesena a poháněna. Nosný pás 136 je na své vnější a vnitrní straně výhodně opatřen ozubeními, které zasahují do odpovídajících ozubení na vnějším obvodu nosných válečků 135 a vratných kol 124 a 125 a zabraňují tak prokluzu nosného pásu 136. Jeden z nosných válečků 135 je spojen s hnacím ústrojím, které obsahuje další kolo 138 upevněné na hřídeli 137 tohoto nosného válečku 135, přičemž toto další kolo 138 je prostřednictvím řemenu 139 nebo podobně spojeno s hnacím kolem hnacího motoru.

Funkce vedení nití podle obr. 1 a 2 je následující: Při opakovaném obíhání vodičů 118 niti se nitě 116 na konci jehelního lůžka prostřednictvím stříhacího ústrojí 140 ustříhnou a sevřou se skřipcovými ústrojími, která jsou uspořádaná ve vodičích 118 nití, viz například DE-OS 2 351 741. Sevřené konce nití se vedou zpět k začátku pracovní oblasti a tam jsou skřipcovým ústrojím opět uvolněny. Každá nit 116 se dostane po skončení jednoho oběhu pásu 123 jednou k výhybce 129 a touto je vychýlena střídavě na jednu nebo druhou stranu oběžné dráhy 122, čímž se zabraňuje vzájemnému splétání nití 116. Další podrobnosti vedení nití lze seznat z DE-OS 2 701 652.

Mezi oběžnou dráhou 122 pro vodiče 116 nití a mezi nosičem 114 vodicích oček je podle vynálezu uspořádán vodicí systém 141, který má pro každou nit 116 upraven jeden vodicí orgán I až XXIV, například vodicí očko niti nebo podobně, které je upevněno na jednom konci vždy jedné výkyvné páky 142, která je prostřednictvím pouzdra 14-3 otočně uložena na tyči rovnoběžné s nosičem 114 vodicích oček, přičemž tato výkyvná páka 142 má volný konec 145 zasahující nad tyč 144. Nad tyčí 144 a rovněž rovnoběžně s nosičem 114 vodicích oček je v neznázorněném stojanu stroje otočně uložena hřídel 146, která prostřednictvím převodovky 147 je spojena s hřídelí 137 tak, že vykoná přesně jednu celou otáčku, zatímco vodiče 118 niti provedou přesně dva úplné oběhy na oběžné dráze 122. Na hřídeli 146 jsou ve vzdálenosti, odpovídající vzdálenosti volných konců 145, uspořádány kotoučové vačky 146, o které se upírají konce 145 výkyvných pák 142 působením síly například síly tíže výkyvných pák 142 nebo síly neznázorněné pružiny. Kotoučové vačky 148 jsou na hřídeli 146 uspořádány navzájem s úhlovým přesazením, to znamená, že sousední kotoučové vačky 148 jsou navzájem pootočeny o určitý úhel, jehož velikost se dostane tak, že 360° se dělí počtem vyskytujících se kotoučových vaček 148. Při existenci dvaceti čtyř kotoučových vaček 146 podle obr. 1 je úhlové natočení, respektive přesazení 15°.

Tvar kotoučových vaček 146 lze seznat z obr. 2. Každou kotoučovou vačku 148 je možno rozdělit do čtyř úseků 150, 151, 152, 153 definovaných úhly A, S, C a D. Úsek, definovaný úhlem A je kruhový úsek 150, ke kterému patří kruhový oblouk o poměrně malém poloměru. K úseku 151, definovanému úhlem B, patří oblouk se stále se zvětšujícím poloměrem ve směru k úseku 152. Úsek 1S2, definovaný úhlem C, je kruhový úsek, ke kterému patří kruhový oblouk s větším poloměrem ve srovnání s kruhovým obloukem kruhového úseku 150. K úseku 153, definovanému úhlem D, patří oblouk se stále zmenšujícím se poloměrem ve směru úseku 150. Úhly A a C mají 'velikost každý 67°30‘, úhly B a D naproti tomu každý 112°30‘. Pomocí čtyřiceti osmy vynášecích čar 1 až 24, z nichž polovička není v obr. 2 označena vztahovými značkami, je kromě toho vyznačeno na povrchu kotoučové vačky 148 čtyřicet osm míst ve vzdálenosti vždy 7°30‘, na které dosedají volné konce 145 výkyvných pák 142 při otáčení kotoučových vaček 148 navzájem za sebo-u.

Na obr. 1 je znázorněn vodici systém 141 obsahující vodicí orgány I až XXIV, přičemž vodicí orgány I v obr. 1 je zcela vpravo a vodicí orgán XXIV je naproti tomu uspořádán zcela vlevo. Podle vodicích orgánů I až XXIV je si také možno představit očíslování nitě 116 vedené těmito vodícími orgány a jim přiřazené vodiče 118 niti. U polohy, kterou lze seznat z obr. 1, 3 a 4 ' u vodičů 118 niti nachází se tudíž první vodič . 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu I, přibližně ve středu dolní větve oběžné dráhy 122. První vodič 118 niti a také jemu bezprostředně následující druhý až pátý vodič 118 niti, odpovídající vodícímu orgánu II až V, nacházejí se v poloze, ve které mohou být přivedeny niti pletacím jehlám 113. Následující vodiče 118 niti, odpovídající vodícímu orgánu VI až IX, se nacházejí na vratném kolu 124 a nemohou ještě nit podávat. Nitě, vedené vodiči 118 nitě, odpovídající vodicím orgánům I až IX, jsou vyznačeny plnou čarou, neboť kloužou na přední straně oběžné dráhy 122, respektive na vodicích lištách 131a a 132a, jak je znázorněno v obr. 1.

Vodiče 118 niti, odpovídající vodícím orgánům I až XVII. nacházejí se v časovém okamžiku, který lze seznat z obr. 1, na horní větvi oběžné dráhy 122. Příslušné niti jsou v obr. 1 znázorněny čárkovaně, neboť se totiž nacházejí v oblasti zpětného vedení oběžné dráhy 122. Konečně přijdou ' vodiče 118, niti, . odpovídající vodicím orgánům XXIV, XXII a XXII niti před vodič 118 niti, odpovídající vodícímu orgánu I, na dolní větvi oběžné dráhy 122, přičemž mohou pletacím jehlám 113 rovněž přivésti nitě, zatím co vodiče 118 niti, odpovídající vodicím orgánům XXI, XX, XIX a XVÍII se nacházejí na vratném kolu 125. U vodičů 118 niti, které odpovídají vodicím orgánům XVIII až XXIV jsou příslušné niti znázorněny tečkované, neboť leží na zad ní straně oběžné dráhy 122 a kloužou na vodicích lištách 131b a 132b.

V obr. 3 jsou vodicí lišty 131 a 132 znázorněny čerchovanými čarami, přičemž křížky označují ta místa, na která nitě doléhají, podle obr. 1, na vodicí lišty. Protože obr. 3 představuje pohled ze shora na obr. 1, vytvářejí vodicí lišty 131 a 132 společně s horní větví oběžné¹ dráhy 122 tvar osmičky. Konečně v obr. 4 jsou znázorněny výkyvné páky 141 a vodicí orgány IX a XII v pohledu ze předu, přičemž křížky, naznačené na levé straně, schématicky představují přední lišty, respektive vodicí lišty 132a v obr. 1, zadní vodicí lišty 132b v obr. 1 a horní větev oběžné dráhy 122.

Podle obr. 1 až 4 nacházejí se vodicí orgány I až IV niti, přiřazené odpovídajícím vodičům 118 niti, zcela v přední poloze, neboť volné konce 145 přiřazených výkyvných pák 142 dosedají vždy na oblouky kruhových úseků 1S0 příslušných kotoučových vaček 148 _ podle vynášecích čar 1 až 4 v obr. 2. Následující vodicí orgány V až XIX niti nacházejí se v miezípoloze, přičemž volné konce 145 jim přiřazených výkyvných pák 142 klouží vždy na oblouku kruhového úseku 151, respektive na obloucích kruhového úseku 151 příslušných kotoučových vaček podle vynášecích čar 5 až 19. Vodicí orgány XX až XXIV niti nacházejí se konečně podle obr. 1 zcela v zadní vykývnuté poloze, neboť volné konce 145 jim přiřazených výkyvných pák 142 kloužou vždy na kruhových obloucích příslušných kruhových úseků 152 kotoučových vaček 148 podle vynášecích čar 20 až 24.

Časový průběh je následující. Vždy, když se jeden vodič 118 niti pohne o jeden krok, to znamená . zde o čtyřiadvacetinu délky oběžné dráhy 122, natočí se příslušná kotoučová vačka 148 rovněž o jeden krok, to znamená zde o jednu osmačtyřicetinu obvodu kotoučové vačky, nebo o 7°30‘ ve směru šipky P. Po prvním· kroku by vodič 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu I zaujal takovou polohu, kterou v obr. 1 zaujímá ještě vodič 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu XXIV. Tím by se ovšem na poloze příslušného vodícího orgánu I nic nezměnilo, neboť volný konec 145 příslušné výkyvné páky 142 klouže ještě na oblouku kruhového úseku 150. Naproti tomu by volný konec 145 výkyvné páky, přiřazené vodícímu orgánu V rovněž naběhl na oblouk kruhového úseku 150 a tudíž také vodicí orgán V by již dosáhl nejpřednější vykývnuté polohy, vhodné pro přívod niti ke stroji. Dále by naběhl volný konec 145 výkyvné páky 142 přiřazené vodícímu ústrojí XX na oblouk úseku 151 příslušné kotoučové vačky 148 a tím by se lehce vykývnul dopředu, zatímco vodicí orgány XXI, XXII, XXIII a XXIV by zachovaly svou nejzadnější vykývnutou polohu, neboť jsou ještě řízeny oblouky kruhových úseků 152 příslušných kotoučových vaček 148.

První vodič 118 niti přiřazený vodícímu orgánu I, může provésti celkem pět kroků, jak je zřejmé z obr. 2, aniž by se vykývnul příslušný vodicí orgán I. To podle obr. 1 znamená, že . vodicí orgán I zůstane tak dlouho nevykývnutý, pokud se první vodič 118 jemu přiřazený, nachází ještě v pracovní oblasti. Teprve potom, co první vodič 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu I, po více než-li pěti krocích dosáhl přibližně té polohy, kterou zaujímá v obr. 1 vodič niti 118, přiřazený vodícímu orgánu XIX, započne pozvolné vykyvování příslušného vodícího orgánu do zadní polohy. Po dalších přibližně čtrnácti krocích by se ukončilo vykývnutí dozadu vodícího orgánu, přiřazeného prvnímu vodiči 118 niti, tedy vodícího orgánu I a sice v závislosti na délce oblouku kruhového úseku 153 příslušné kotoučové vačky 148 a první vodič 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu I, by nyní zaujal tu polohu, kterou v obr. 1 zaujímá ještě vodič 118 niti, přiřazený vodícímu orgánu V. V této nové poloze by se potom ovšem nacházela příslušná nit 116 na zadní straně oběžné dráhy 122, neboť všechny nitě se vychýlily střídavě dopředu . a dozadu.

Z výše uvedeného popisu vyplývá, že těm vodičům niti, které se nacházejí v pracovním úseku, respektive na dolní větvi oběžné dráhy 122 v obr. 1, jakož i těsně před tím, respektive těsně za tím, je stále přiřazen ten z vodicích orgánů I až XXIV, který je buď zcela vykývnut dopředu nebo zcela dozadu a že se na tomto také . nic nezmění dotud, pokud zůstává příslušný vodič 118 niti v pracovní oblasti, neboť tomuto úseku oběžné dráhy je přiřazen stále jeden oblouk z kruhových úseků 150, respektive 152 kotoučových vaček. Naproti tomu se ty z vodicích orgánů I až XXIV vykývnou vždy zepředu . dozadu, respektive obráceně zezadu dopředu, když se dopraví příslušné vodiče 118 niti od konce jehelních lůžek 112 zpět k jejich začátkům. V obr. 5, ve kterém jsou stejné části opatřeny stejnými vztahovými značkami, je například znázorněna vykývnutá poloha výkyvných pák 142 a příslušná poloha . vodičů niti pro ten případ, že vodič niti, přiřazený vodícímu orgánu las ním ostatní vodiče 118 niti, vycházejíce z polohy podle obr. 1, oběhly oběžnou dráhu přibližně jednou, což odpovídá přibližně polovině otáčky příslušného, respektive příslušných kotoučových vaček — viz obr. 2. Z toho vyplývá, že v obr. 1 nejpřednější vodicí orgány I až IV jsou nyní vykývnuty dozadu a obráceně, v obr. 1 nejzadnější vodicí orgány XX až XXIV jsou nyní vykývnuty zcela dopředu. Po dvou úplných obězích vodičů 118 niti odpovídajících úplnému otočení kotoučových vaček, je pracovní cyklus ukončen.

Jak lze ostatně z obr. 1 až 5 seznat, není u popsaného uspořádání možné ani vzájemné spletení nití, ani dotyk. To je podmíněno také zejména tím, že vodícímu orgánu 1, nacházejícímu se zcela vpravo, je podle výkresu při udaném směru otáčení přiřazen vo dič 118 zcela vlevo, zatímco všem následujícím vodičům 118 niti jsou přirazeny ve sledu jejich očíslování vodicí orgány II až XXIV. Při obrácení směru pohybu vodičů 118 niti na oběžné dráze musela by se prvnímu vodiči 118 niti přiřadit vodicí orgán XXIV a poslednímu vodiči 118 niti vodicí orgán I.

Vynález není omezen na popsané příklady, nýbrž může být na několik způsobů obměněn. Tak například jehelní lůžka, tyč 144, hřídel 146 a nosič 114 vodicích oček nemusí být navzájem rovnoběžně, ačkoliv je to, jak je z obrázků zřejmé, nejúčelnější uspořádání. Dále není třeba, aby všechny kotoučové vačky 148 byly vytvořeny stejně, nebo byly navzájem přesazeny o stejně velký úhel. Zejména při použití většího počtu nití může být účelné, dáti několika kotoučovým vačkám jiný tvar, aby se vyloučily dotyky nití, nacházejících se na okraji. Dále může být délka oblouků kruhových úseků 150 až 153 jiná, než-li jak je znázorněno, neboť obr. 1 zřetelně ukazuje, že vykývnutí vodicích orgánů může také začít к dřívějšímu nebo pozdějšímu okamžiku nebo skončit, aniž by se na požadované funkci cokoliv změnilo. Kromě toho není nutné, aby kotoučové vačky 148 vykazovaly kruhové úseky 150 a 152. Tyto kruhové úseky však mají tu podstatnou přednost, že umožňují úplný klidový stav vodicích orgánů I až XXIV během těch časových intervalů, ve kterých příslušné vodiče 118 niti procházejí pracovní úsek, to znamená, ve kterých se stroji přivádějí nitě. Výkyvy vodicích orgánů v těchto časových inter valech mohly by míti za následek nežádoucí výkyvy v napětích nití.

Amplitudy, respektive úhel výkyvu vodicích orgánů I až XXIV vyvolaných kotoučovými vačkami 148 závisí dalekosáhle na počtu použitých nití. Jak obr. 1, 3 a 4 ukazují, může se však v každém případě lehce vyzkušet, jaké výkyvy se mají provádět, aby se spolehlivě zabránilo vzájemným dotykům nití. Přitom je ovšem třeba vzít v úvahu to, že v jednotlivých případech se může dovolit, aby mezi jednotlivými nebo několika málo nitěmi docházelo к vzájemným dotykům. To znamená, že není vždy bezpodmínečně nutné, aby se všechny nitě vedly absolutně bez vzájemného dotyku. Nehledě к tomu, bylo by také možné, aby se všechny vodicí orgány neřídily individuálně a nezávisle navzájem na sobě, nýbrž aby se vodicí orgány sdružily do dvojic a každou vačkou aby se řídilo vykývnutí vždy dvou vodicích orgánů, neboť v tomto případě se vzájemně krátkodobě a nepatrně dotknou vždy jen dvě nitě.

Dále není vynález také omezen na druh výkyvu, respektive pohybu vodicích orgánů. Řízení výkyvů, respektive pohybu se může také provádět pomocí ozubených tyčí, vačkových hřídelů a soustavou píst-válec provozovanou s tekutinou. Místo ve výkresu znázorněných vodicích oček niti se mohou také uspořádat jiné vodicí orgány. Vodicí orgány mohou tvořit například součást niťových brzd nebo niťových zarážek, nebo mohou zcela sestávat z těchto ústrojích.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Vedení nití pro přívod více nití textilnímu stroji, zpracovávajícímu nitě, s více vodiči niti, vedených navzájem za sebou na nekonečné dráze, přičemž nitě jsou vedeny od zásobních cívek prostřednictvím pohyblivých vodicích orgánů к vodičům niti a s ústrojím pro zabránění vzájemných splétání nití, vyznačující se tím, že každý vodicí orgán (I až XXIV) je spojen pro řízení pohybu tohoto vodícího orgánu, nezávisle na pohybech ostatních vodicích orgánů, se řídicím ústrojím.
2. 2. Vedení nití podle bodu 1, vyznačující se tím., že řídicí ústrojí je tvořeno kotoučovou vačkou (148).
3. 3. Vedení nití podle bodu 1, vyznačující se tím, že všechny kotoučové vačky (148) jsou uspořádány na společném hřídeli (146).
4. 4. Vedení nití podle bodu 2 nebo 3, vyznačující se tím, že všechny kotoučové vačky (148) jsou stejně vytvořeny a navzájem jsou přesazeny.
5. 5. Vedení nití podle některého z bodů 2 až 4, vyznačující se tím, že každá kotoučová vačka (148) sestává ze dvou diametrálně protilehlých kruhových úseků (150, 152) různých poloměrů a ze dvou úseků (151, 153) uspořádanými mezi uvedenými kruhovými úseky (150, 151), s plynule se zvětšujícím, případě se zmenšujícím poloměrem.
6. 6. Vedení nití podle bodu 1, vyznačující se tím, že každé řídicí ústrojí sestává z lineárně posuvného prvku.
7. 7. Vedení nití podle některého z bodů 3 až 6, vyznačující se tím, že vodicí orgány (I až XXIV) jsou uspořádány na konci vždy jedné výkyvné páky (142), přičemž všechny výkyvné páky (142) jsou svou střední částí uloženy výkyvné na společné tyči (144) rovnoběžné s hřídelem (146) a volné konce (145) výkyvných pák (142) dosedají na kotoučové vačky (148).
8. 8. Vedení nití podle bodu 7, vyznačující se tím, že hřídel {146) je uspořádán pro provedení přesně jedné otáčky v časovém intervalu, který odpovídá dvěma úplným oběhům vodičů (118) niti na oběžné dráze (122).