CS225813B2 - Closing device of the pressing area of the filling station of the briquetting press - Google Patents

Description

Vynález se týká vícevrstvého nosníku se střední vrstvou, zaujímající převážnou část objemu, vytvořenou z drobných částic přírodních materiálů, například dřeva, slámy, bagasy, bavlníkových stonků, ' vláken agave, odpadových textilních ' vláken apod., a smíchaných s pojvyem; střední vrstva nosníku je popřípadě opatřena nejméně jednou podélnou dutinou a se střední jádrovou vrstvou jsou spojeny zejména slepením vnějSÍ pláěťové vrstvy.

Podobné nosníky, vytvořené vSak pouze z drobných dřevěných částic, například třísek, jsou známy příklady z patentového spisu USA ' č. 2. 717 420. Tyto nosníky maj pravoúhelníkový příčný průřez, v jehož středu je umístěna osa podélné dutiny s'kruhovým přič rým průřezem. Na bočních stranách je nosník polepen kovovými vrstvami, které jsou spřaženy se středním jádrem, vyroberým vytlačovacím postupem, a které zvyšsOÍ celkovou únosnost nosníku. Nevýhodou tohoto řeSení je různý koeficient tepelné roztažnosti obou íattrlálů, to znamená třískového jádra a kovových plášťových vrstev, takže v průběhu opakovaného střídání teplot musí nutně dojít k porušení vrstvy spojovacího lepidla a k rozlepmí složeného nosníku.

Př vySSích teplotách, vy slk tlících se zejména na jedné straně, může . způssoit kovový plášť, který má podstatně větSí koeficient tepelné roztažnosti než dřevo, deformaci nosníku.

Jiný známý nosník podobného typu je popsán ve spisu - NSR DOS č. 24 07 642 a je rovněž vyroben ze slisovaných dřevěných částic, zejména třísek, a jeho postata spočívá v - tom, že je opatřen nejméně třemi na sobě uloženými a celou délkou nosníku procitá ázeícími vrstvami, z nichž obě vnréěší vrstvy obsshhuj převážně dřevěné třísky s vlákny orienoovenými převážně v podélném směru nosníku a střední - vrstva, umístěná uprostřed mezi oběma krajními vrstvami, je tvořena převážně dřevěnými třS8kaíi, jejichž vlákna jsou orientována kolmo na podélnou osu nosníku. Tyto nosníky s vrstvenou strukturou mohou být vyráběny prakticky pouze tak, že naklížené třísky, které jsou uspořádány tak, aby jejich vlákna měla potřebnou orientaci, se vloží do foímy a za tepla se slisují· Z toho důvodu může mít nosník pouze takovou meaditóání délku, která odpovídá délce formy, což je v mnoha případech nedostatečné· U tohoto nosníku není také dosahováno dostatečné celkové únosnoosi nosníku, nehledě na to, že tento výrobní postup není nikterak ekonomický a celkový přínos nepřekonává technickou hodnotu trémů z rostlého dřeva·

Dosud nebyl v praxi uspokooivě vyřešen způsob výroby nosníků z dřevěných částic nebo podobných drobných kousků přírodních materiálů, který by znamenal pokrok oproti dávno použiveným tr&iům z rostlého dřeva jak z hlediska nákladů, tak také z hlediska životnosti a dlouhodobé stálosti technických parameerů, zejména.hodnot bobtnání a sesychání.

Je znám také vícevrstvý dílec podle patentového spisu USA č. 2 429 235, který má tvar deskového - dílce, jehož střední vrstva je tvořena vláknitým memoriálem s vlákny uspořádanými rovnoběžně v jednom směru a jehož povrch je tvořen plástovými dýhovými vrstvami. Př výrobě tphoto dílce se vytvoří plošný vláknitý útvar, který se prosytí, lepidlem a vede se meei.dvooici válců, aby se dosáhlo potřebného tvaru a tlouštky této střední jádrové vrstvy. Potom se na jádrovou vrstvu z obou stran nalepí plástová dýha, která má pouze charakter povrchové úpravy a nemůže přispět ke zvýšení účíooossí dílce. Protože vláknité jádro této konstrukce němá o sobě dostatečnou únosnost a pevnost v ohybu a jelikož dýhový plást nepřispívá výrasmněl ke zvýšení únoosnost, nemůže být tohoto - řešení využito pro vytváření nosných dílců a zejména nosníků.

Nedootatky těchto známých- prvků jsou odstraněny vícevrstvým nosníkem podle vynálezu, jehož řešení vychází ze západního nosníku podle patentového spisu USA č. 2 717 420 a který sestává ze středního jádra, iaujímatícího převážnou část objemu, vytvořeného z drobných částic přírodních matei^i^lů, zejména dřeva, smíchaných s pojivém, a z plástových vrstev, slepených se střední jádrovou vrstvou. Podstata tohoto vícevrstvého nosníku podle vynálezu spočívá v tom, že nejméně jedna střední jádrová vrstva je vytvořena ze srnmsi hrubších a jemráěších ^podlouhlých eříše^k s měrnou hmoUtossí od 45⁰ -do ⁷5⁰ kg/m^, přičem^ž třísky a vlákna jsou orientovány převážně v podélném směru nosníku a vnější krycí - plástové vrstvy jsou tvořeny prkny z rostlého dřeva, jejcehž tlouštka je k tlouštce střední jádrové vrstvy měřené ve stejném srnčíru, v poměru 1:6 až 1:25«

Podle konkrétního výhodného provedení vynálezu je střední jádrová vrstva, ma^cí pravoúhelníkový příčný průřez, opatřena nejméně jednou podélnou dutinou, která má v průřezu zejména oválný tvar.

Vzdálenost mmei vii-třní plochou, o)h*imnčující střední průchozí - dutinu, a vnějšími obvodovými plochami střední jádrové vrstvy, které jsou na straně nejUižší, je v podstatě stejně velká.

Podle jnného výhodného provedení vynálezu jsou dvě vzájemně protilehlé plochy střední jádrové vrstvy pravoúhelníkového průřezu opatřeny vnějšími plástovými vrstvami, zat^ico zbýv^ící dvě protilehlé vnější plochy střední jádrové vrstvy jsou opatřeny drážkou, popřípadě perem. Na stranách, opatřených perem a drážkou, jsou vněěěí plochy střední jádrové vrstvy kryty dělenými plástovým! pásky, kryjícím vněSÍ plochy středního jádra i pera a drážky, přičemž v přšchodoté oblasti mezi vnější plochou středního jádra a perem nebo drážkou jsou vytvořeny mezi plástovými pásky mezery a alespoň jeden plástový pásek je na stranách opatřen skosením.

Vnější plochy středního jádra jsou podle jiného význaku pokryty krycími plástovými vrstvami, které jsou tvořeny prkny z rostlého dřeva. Plástové vrstvy, které jsou rovnoběžné se směrem působení užitného zatížení, jsou upnuty mezi zbýv^cími plástovými vrstvami, ležícími kolmo na směr půsolbmí užitného zatížení.

Střední jádro je podle jiného.konkrétního provedení vynálezu, v rozích skoseno a je vytvořeno ze směsi drobných a hrubých podlouhlých částic, smíchaných v poměru 50:50, přičemž dvě třetiny podlouhlých čássic jsou orientovány v podélném směru nosníku a zbytek je orientován v příčném směru nosníku.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je střední.jádrová vrstva nosníku tvořena· nejméně dvěma vzájemně slepenými středními jádrovými vrstvami, přičemž vněěčí plášlové vrstvy jsou umístěny jen na vnějších stranách střední čáási z navzájem spojených středních jader.

Podle posledního konkrétního vytvoření nosníku podle vynálezu je jeho střední podélná dutina vyplněna izolační hmotou,'nappíklad pěnovým polyuretirnem, vypěněným zejména přímo ve střední průchozí dutině.

Vícevrstvý nosník podle vynálezu má překvapivě vysokou nosnost a při pevnostních zkouškách došlo k jeho zlomení až při vysokých zatíženích, namáhaicích nosník ohybem nebo vzpěrným tlakem, které bylo podstatně větší než zatížení předpokládané teoretictym výpočtem· Ze známého nosníku podle patentového spisu USA č. 2 717 420 se přebírá výhodný účinek spřažení střední jádrové vrstvy, vyrobené průběžným ^oo váním, s vnější kovovou vrstvou, která napomáhá celkovému zvýšení nosnnosi nosníku, přičemž z tohoto známého řešení vyplývá, že ke zvýšení nosnnosi je třeba použít plášťových vrstev s vyšší pevnnosí v tahu, aby se získala dostatečně vysoká únosnost a tuhost celého'nosníku. Nejvíce překvapivý je účinek·přilepených nebo přiklžžeiých jednoduchých dřevěných prken, připojených ke střední jádrové vrstvě z noovaných dřevěných třísek, které umooňují dosáhnout podssatně vyšší nosnost, než by · se . dalo předpokládat ze zkušenos!, vypeývatliíiU ze známých ko^s^kcí. Vhooněěší vlastnoosi nosníku podle vynálezu maj zřejmě původ ve složeni střední jádrové vrstvy, sesSávvticí z hrubších a jemn^ších dřevěných třísek, které maj určitou měrnou hmoonost a jsou slisovány, přičemž značný význam má také orientace vláken dřevěných třísek. Jemné třísky mmaí charakter podlouhlých částic s větší délkou vláken, dosUnující 3 až 12 mm. U hrubších třísek dosahuje délka vláken asi 30 mm a také tyto třísky mmaí charakter poHo^lých čássic.

Pro výrobu nosníků podle vynálezu se tedy ^ροι^^^ί ploché hobliny a třísky a nosník je ve své střední části na rozdíl od známých nosníků a tiskových desek průběžně homooeení, to znamená, že přes požadovanou orientaci jednotlivých čássic je dosaženo s^těžení různě dlouhých třísek přes celou plochu příčného průřezu nosníku·podle vynálezu.

Daaší výhoda nosníku podle vynálezu spočívá v tom, že jsou v něm slepovány ma^^ály stejného.původu a přio^m střední jádrová vrstva z ísoovaných částic získává mnohem větší únosnost_;než by se dalo ze známých teoretických předpokladů očekávat, přičemž hlavní p^č^dl na zvýšení nosnooti má spojení s plášťovými vrstvami z řezaných nebo hoblovaných prken z rostlého dřeva. Nosník podle vynálezu má také vyššf tvarovou a rozměrovou stálost i při působení povětrnostních podmínek jen v rozsahu trh.nnek v plášťové vrstvě; nebezpečí hniloby se omezuje vhodnou úpravou třssek před noováním.

Nosníky a dílce podle vynálezu mohou být vyi^ty pro zřizování dělicích stěn a příček a také nosných stěn kladením jeediSlivýcU nosníků do vrstev nad sebe. Je z nich možno vytvářet také nosné trámy, vazníky, konstrukční dílce apod.

Střední jádrová vrstva se výhodně íssuje průběžným Hov váním v takové poloze, že delší hrana příčného průřezu Je svislá. M-li mít nosník s pravoúhelníkovým průřezem a vícevrstvou konstrukcí pro· dané p^υ^jíi^:í obdélníkový příčný průřez, vyrábí se v poloze na výšku. Tento výrobní postup má výhodu tpoSčvvtíií v tom, že v celé délce a v celém příčném průřezu má stejnou tloušťku vrstvy isoovarných dřevěných třísek. Jessliže by se vícevrstvý nosní^k Hsoval v ^loze ^evrtoeró o ve které by největší ^ploc^hou byl ve vodorovn^é poloze, docházelo by k většímu tření drobných částic dřeva o ne po ohnivý trn protlač ovací ho zařízení při jejich volném pádu do spodních oblastí ísoovacího válce. Kromě toho by mohlo docházet k vytváření prázdných míst a dutin ve středním Jádru v oblasti pod trnem.

Střední průchozí dutině, které může tyt vyplněna zejména izolační hmotou, například pěněným polyuretanem, může tyt výhodně využita pro vedení elektrictych vodičů, instalačních potrubí a jirých vedení.

Příklady provedení nosníku podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde znázorňují obr. 1 až 5 příčné řezy různými příklddtymi provedeními nosníků se střední jádrovou vrstvou, pravoúhelníkovým příčtym průřezem a se dvěma vzájemně protilehlými krycími plášťovými vrstvami, obr. 6 až 9 příčné řezy vícevrstvými nosníky se středními jádrovými vrstvami a krycími plástovými vrstvami na věech čtyřech stranách pravoúhelníkového středního jádra, obrázek 10 příčný řez ji rým přík^eem provedení nosníku, opatřeného na dvou protilehlých stranách perem a drážkou, přičemž tyto dvě strany jsou kryty dělenými krycími plástovými vrstvami, a obr. 11 znázorňuje příčný řez nosníkem, sestávajícím ze dvou vzájemně slepených středních jader, přičemž dvě protilehlé vnější strany slepeného celku jsou ' kryty plástovými vrstvami.

V příkadnném provedení nosníku podle vynálezu, zobrazeném na obr. 1, má vícevrstvý nosník střední jádro j. vyrobeno vytlačováním z drobných dřevěných třísek, vzájemně slepených lepidlem.

Způsob výroby těchto lioováných těles s poměrně velkými rozměry je popsán ve spisu NSR DOS ě. 25 35 989. Střední jádro j. je opatřeno na svých delších.bočních stranách krycími plástovými vrstvami 2, které jsou tvořeny z rostlého dřeva, zejména jsou tvořeny řezanými a neupravovanými nebo hoblovanými prkny. Uprostřed středního jádra j. se nachází střední průchozí dutina 2, která má v příčném řezu tvar podlouhlé díry. Je třeba připomenout, že tvar střední průchozí dutiny . je přizpůsoben tvaru středního jádra aby vzdálenost mezi stěnami průchozí dutiny J a vnějšími stěnami středního jádra £ byla ne vSech stranách i ve všech sterech v podssatě stejná. Na jedné úzké straně středního jádře j. je vytvořena drážka 2> zatímco na podlehlé úzké straně středního jádra j, je vytvořeno pero i, přičemž pero 4 i drážka £ jsou tak profilovány, aby jednooiivé vícevrstvé nosníky bylo možno klást na sebe a vytvářet tak stěnu, například děěicí stěnu, v níž pera £ zapeddaí do drážek 2 sousedních nosníků a nemohou se posouvat do stran, takže celá stěna je dobře provázána.

V příkadnném provedení nosníku podle vynálezu byle celková šířka g ... nosníku přibližně 156 mm i celková výška byla 200 mm, přičemž tloušťka g plášťových vrstev 2 byla 8 mm a šířka středního jádra 1 140 mm. Vícevrstvý nosník s takovými rozměry měl při zatěžovecích zkouškách na rozpěěí 3 000 mm značnou únosnost a k jeho zlomení došlo až při zatížení

020 kg. Zkoušky byly prováděny státní autorizovanou zkušebnou, přičemž také další uváděné hodnoty byly zjištěny v této zkušebně.

V příkladu podle obr. 2 je poměr tloušťky krycí plášťové vrstvy 2 k šířce středního jádra 1 vyšší. V tomto příkladu byla šířka krycí plášťové vrstvy 2 rovna 20 mm, zatímco ostatní.rozměry vícevrstvého nosníku zůstaly nezměněny. Nosnost tohoto příkaedného provedení nosníku byla vyšěí než v příkladu podle ob*. 1, přičemž protože rozměry středního jádra £ zůstaly stejné, bylo zvýšení únosn^ti podstatně větší než oddpovddjící zvýšení pooizo^acích nákladů.

Obecně je možno z toho odvvodt, že je výhodné, poohybjeeli se poměr tloušlky krycích pěáěťových vrstev g k šířce středního jádra £ v mezích mezi 1:6 a 1:25. Ve zvláštních případech, ve kterých je vícevrstvý nosník zatěžován ji rým i nebo dalšími zatíženími, může být tento poměr přirozeně zvýšennebo snížen. Při více zatížených vícevrstvých nosnících je možno s výhodou p^o^í-ta-t s tím, že by tloušlky krycích plášťových vrstev 2 měly tyt asi 20 mm.

V pří kle dech provsdenn, zobrazených ne obr. 3 a 4, jsou krycími plášťovými vrstvami í . poktyty užší strany vícevrstvých nosníků s obdélníkovým přišlým průřezem, V obou těchto příkladech jsou vícevrstvé nosníky zobrazeny v poloze, ve které se neechizzef při pooužtí, při kterém na ně působí zatížení shora. V příkladu provede! na obr. 3 je krycí plášťová vrstva 2

2258)3 středního jádře 1 poměrně tenčí, mé například tloušťku 8 mm, zatímco výška středního jádra 1 je opět rovna 200 mm. V příkladu podle obr. 4 je nappoti tomu krycí plásťová vrstva £ opět tlustšía má například tloušťku 20 mm při stejné výšce středního jádra χ. Vícevrstvý nosník podle příkladu podle obr. 4 se zlomil při lámacích zkouškách na rozpětí 3 000 mm až při zatížení 5 200 kg.

Na obr. 5 Je zobrazen příčný řez rámovým nosníkem pro stavební dílce, který je opatřen dvěma krycími plástovými vrstvami £, nalepenými na dvě vzájemně protilehlé strany středního jádra 1, jehož délka stěn je v příčném řezu větší než délka krycí pléšťové vrstvy 2, přičemž krycí pléšťové vrstvy 2 mohou svými vnějšími plochami tvoořt přímo pohledové plochy, které jsou čássí pohledové plochy dílce, nebo mohou bý podkladovými plochami pro nalepení tapet nebo dýh apod.

V příkladech na obr. 6 až 9 jsou všechny strany středního jádra 1 kryty vnějšími krycími plástovými vrstvami 2, 2· První krycí plášťové vrstvy 2 překrývají užší strany středního jádra 1, zatímco širší druhé ^plé^sťov^é vrstvy 2 kryjí Širší strany středníto · jádra χ. Také v těchto příkaadech jsou vněěší krycí pléšťové desky a vrstvy 2, J tvořeny prkny z rostlého dřeva.

Provedení nosníku podle obr. 6 je opatřeno krycími plástovými vrstvami 2, 2, které mají tlouštku 8 mm, zatímco rozměry středního jádra 1 jsou stejné jako v příkladu podle obr. 1, to znamená 140 x 200 mm. V příkladu ha obr. 7 jsou rozměry středního jádra · χ stejné, ale vněj^ší krycí pérové vrs^tv^y 2, 2 maaí tloušfou ²⁰ mm. ^Takové nosníty jsou vhodné zejména pro střední vazníky a podobné konstrukce.

V příkaadech provedení podle obr. 8 a 9 má střední jádro 1 čtvercový příčný průřez a je opatřeno střední průchozí dutinou J, která má kruhový příčný průřez. V příkladu na obr. 8 je tloušťka krycí plášťové vrstvy 2, 2 opět rovna 8 · mm, přičemž boční plochy středního jádra 1 maaí šířku 145 mm. V příkladu podle obr. 9 jsou rozměry středního jádře 1 stejné, ale vněěší krycí jádrové vrstvy 2, 2 maaí tlouštku 20 mm. V příkladu zobrazeném na obr. 9 měl nosník při zatěžovacích zkouškách na rozpěěí 3 000 mm značnou únosnost a ke zlomení došlo až při zatížení silou 7 300 kg; při zkouškách na únosnost've vzpěrtém tlaku byla konečná síla při porušení 32 000 kg.

Nosníky podle příkladů provedení na obr. 6 až 9 jsou zobrazeny v polohách, ve kterých jsou také ukládány do stavby. Boční krycí pláštové· vrstvy 2 jsou u těchto příkladů upnuty mezi horní a spodní krycí plástovou vrstvu 2. Kromě toho jsou rohy 6 střední jádrové vrstvy v příktodech podle obr. 8 a 9 skoseny. Tímto opatřením se dosáhne dokonaaejšího vzájemného slepení krycích pléšťových vrstev 2, 2 v rozích se středním jádrem 1, protože může být prováděno nerušeně a · přitom nikterak neutrpí celková únosnost nosníku podle vynálezu.

Střední jádra · χ všech vícevrstvých nosníků, zobrazených v příkladech provedení na obr. až 9, jsou vytvořena z třísek, vzájemně pojených pojivém, přičemž například sestává z 50 % hrubších třísek a z 50 % jemněěších třísek. Pevnost vícevrstvého nosníku je optimální, jestliže se třísky při průběžném ltoování nebo vytlačování Φ^Ιβη^^ přiblžžně ze dvou třetin v podélném směru nosníku, což je možno zaaissit způsobem míchání třssek s pojivém, přiváděním směsi do íssovací komory a orientací ísoovací síly, podobně jako tomu bylo u znělých způsobů výroby desek s orientovanými třskkovými vlákny. Je třeba však pamaaovat pa to, aby se ve směsi co nejvíce snžžl podíl jirých třísek, například hobbin.

Nosník podle případného provedení, zobrazeného na obr. 10, je opatřen na jedné užší straně středního jádra χ perem 4 β ne protilehlé straně drážkou £, přičemž horní strana je kryta třemi plášťovými pásky 2a, 2b, 2c, které jsou uloženy s mezerami mmzi sebou, přičemž dva plášťové pásky 2a, 2 c, kryyí plochu středního jádra χ a třetí plášťový pásek 2b kryje horní plochu pera 1 a mezi jejich otarai jsou ponechány mezery 8; okraje středního plášťového pásku 2b jsou vytvořeny se seši kmeni m £. Z takto řešených nosníků je možno vytvooit vysoce únosnou stěnu. .

б

Né obr. 11 je zobrazen vícevrstvý nosník, sestávající ze dvou vzájemně bezprostředně •pojených středních jader 1, která jsou umístěna nad sebou a jejichž vnější vodorovná plochy jsou kryty plášťovými vrstvami £, které jsou ne střední jádro χ přiklíženy nebo přilepeny.

Takový vícevrstvý spřažený nosník má velmi vysokou únosnost, které bylo dosaženo jen nepatrným zvýšením pořizovacích nákladů.

Je samozřejmé, že rozměry nosníků mohou bý obměňovány nejrůznějSím způsobem e ve velmi širokém rozsahu, přičemž jejich volba závisí především na rozpětí nosníku a na zatížení, která na zabudovaný nosník bude půeolbt. Příklady provedení, zobrazená ne výkresu, mohou být ještě dále obrněnováiny, jak to dovoluje rozsah předmětu vynálezu.

Claims (12)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Vícevrstvý nosník β nejméně jednou průtlačně Hoovanou střední·jádrovou vrstvou, zabíraaící převážnou část objemu nosníku a vytvořenou z drobných částic přírodních materiálů, zejména z dřevěných třísek, slámy, bagasy, bevlníkových stonků, vláken agave, odpadních textilních vláken apod., smíchaných e pojivém, přičemž nejméně jedna střední jádrové · vrstva je spojena slepením a vnějšími krycími plášťovými vrstvami a je popřípadě bpatřena podélnou prAdheisí dutinou, vyznnčujjcí se tím, že nejméně jedna střední jádrové vrstva, tvořící jádro (1) nosníku, je vytvořena ze směsi hrubších a jemnějších podlouhlých částic ^s měrnou hmoSnosSí od 450 do 750 kg/m^ pMčemž po dlouhá ^ué8tice^, zejmtaa třísky, jsou ' orientovány převážně v podélném směru nosníku β vnější krycí plášťové vrstvy (2, 7) jsou tvořeny prkny z rostlého dřeva, jejichž tloušťka je k tloušťce středního jádra (1), měřené ve sterém směru, v poměru 1:б až 1:25.
2. 2. Vícevrstvý nosník podle bodu 1, vyznáčudící se tím, že střední jádrová vrstvě, tvořící střední jádro (1) e maajcí pravoúhelníkový příčný průřez, je opatřena nejméně jednou podélnou dutinou (3), která mé v průřezu zejména oválný tvar.
3. 3. Vícevrstvý nosník podle bodu 1 nebo 2, iyzодčující se tím, ževzdálenost mezi stěnami střední podélné dutiny (3) středního jádra (1) a vnějšími plochami středního jádra (1), které jsou stěně podélné dutiny (3) noebbižŠÍ, je stejně velké.
4. 4. VVcevrstvý nosník podle bodů 1 až 3, vyzneauuící se tím, že dvě vzájemně proilehlé vněěěí plochy středního jádra (1) pravoúheeLníkového příčného průřezu jsou opatřeny vnějšími pláěťovými vrstvami (2), zatímco zbývvaící dvě p?oSilehlá vnější plochy středního jádra (1) jsou opatřeny na jedné straně drážkou (5) a na druhé · straně perem (4).
5. 5. Vícevrstvý nosník podle bodu 4, vyznač^ící se tím, že na stranách, opatřených perem (4) a drážkou (5) jsou vněěší strany středního jádra (1) kryty dělenými plášťovými pásky (2a, 2b, 2c), kryjícími vaěěší plochy středního jádra (1) i pera · (4) a drážky (5), přičemž v přechodové oblasti mezi vnšěší plochou středního jádra (1) a perem (4) nebo drážkou (5) jsou vytvořeny mezi plášťovými pásky (2a, 2b, 2c) mezery (8) a nejméně jeden plášťový-m* sek (2b) je na stranách opatřen skosením.
6. 6. Vícevrstvý nosník podle bodů 1 ež 5, vyznačujcí se tím, že všechny vněěší 'plochy středního jádra (1) jsou pokryty krycími plášťovými vrstvami· (2, 7), tvořenými prkny z rostlého dřeva.
7. 7. Vícevrstvý nosník podle bodu б, vyzneOuuícX se -tím, že plášťové vrstvy (7), které jsou rovnoběžné ee směrem působení užitného zatížení, jsou upnuty mezi zbýv^jcí plášťové vrstvy (7), ležící kolmo na směr působení užitného zatížení.
8. 8. Vícevrstvý nosník podle bodu 6 nebo 7, vyznačující se tím, že střední jádro (1) je v rozích skoseno. _t
9. 9. Vícevrstvý nosník podle bodů 1 ež 8, vyznečující se tím, že střední jádro (1) sestává ze směsi drobných a hrubších částic, smíchaných v poměru 50:50.
10. 10. Vícevrstvý nosník podle bodů 1 až 9, vyznsčujjcí se tím, že dvě třetiny vláken částic přírodního mačtriálu jsou orientovány v podélném směru nosníku a zbytek vláken částic je orientován v příčném směru nosníku.
11. 11. Vícevrstvý nosník podle bodů 1 až 10, vyznnčuufcl se tím, že jeho střední . část je tvořena nejméně dvěma vzájemně spojenými středními jádry (1), které jsou spolu slepeny a vnější plášťové vrstvy (2) jsou umístěny jen na vnějších stranách střední části, vytvořené z navzájem spojených středních jader (1).
12. 12. Vícevrstvý nosník podle bodů 1 ež 11, vyzn^^jc! se tím, že střední podélná dutina (3) středního jádra (1) je vyplněna izolační hmotou, zejména pěněným polyuretanem.