CS225125B2 - The cleaning of coagulating columns with created sediments at the production of ammonia salt - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu čištění srážecí kolony e vytvořenými usazeninami při výrobě amoniakové sody promýváním této kolony roztokem obsahující amoniak.

Jak je známo, vypadává v průběhu výroby amoniakové sody ve srážecí koloně hydrogenuhličitan sodný. Kolona je neplněna solankou, obsahující amoniak a zespodu je vháněn plyn, obsahující kysličník uhličitý. Reakce, která přitom nestává mezi chloridem sodným, amoniakem a kysličníkem uhličitým a vedoucí ke vzniku hydrogenuhličitanu sodného, je exotermní. Množství tepla, které se uvolňuje, se musí odvádět pomocí chladicího zařízení, které se nachází ve spodní části srážecí kolony. Pokud se přebytečné teplo neodvádí a teplota se dostatečně nesníží, nedosáhne se potom dostatečného výtěžku konečného produktu.

Jek je známo, dochází ne chladicích plochách a ve vedení chladicího zařízení již po krátké době к vysrážení solí, které a přibývajícím množstvím brání přestupu tepla a konečně i průchfedu solanky srážecí kolonou. Tyto usazeniny se musí proto po určitém Časovém období odstraňovat, aby se zabezpečil nerušený průběh výrobního procesu.

Všeobecně ae po provozní době asi 3 až 4 dnů dosáhne takového stupně zanesení, který znemožňuje další provoz srážecí kolony. Podle starších postupů se tyto zanesené srážecí kolony po vypuštění zpracovávané solanky propláchly horkou vodou a párou a potom se opět neplnily amoniakalizovenou solankou. Potom se může pokračovat v kontinuálním postupu.

Toto promývání a s tím spojené velkoobjemové vyprazdňování a plnění působí velmi rušivě na kontinualitu postupu výroby amoniakové sody. Také zpracování a opětné použití odpadající promývecí vody, která obsahuje hydrogenuhličitan sodný, je technicky tak nákladné, že se teto promývací voda většinou vypouští.

Vzhledem k uvedeným nedostatlům byl tento pracovní postup brzy opuštěn, jek je nepřiklad zřejmé - z - publikace Z. Pant: Die Erzeugung von Soda, Stuttgart 1963, str. 178. ,

V poslední době se - zanesené kolony prottfvveí výhradně čerstvě připravenou emoniaeaei-zovanou solankou,-které se potom prožívé jeko výchozí maaeeiél pro výrobu amoniakové sody. Veškerý emoonakalizovaný roztok chloridu sodného se vede ne čištění srážecí kolony, plnící dočasně funkci proitfvecí kolony, a přitom se promíchává slabým proudem kysličníku uhličitého. V důsledku toho se usazeniny pomelu rtzpotžtěěí. Při tomto postupu se potom předkarbonizovaná solanka vede z promocí kolony paralelně do srážecí kol.ony a tam se kerbonizuje až do úplného vysrážení lyd*ogennUllδitaiu sodného. Když_však má být - postup výroby amoniakové sody nepřerušovaný, je v tomto případě zapoořebí, použžt soustavy více srážecích kolon, z nichž by vždy jedna pracovala jeko prom^vací a ossetní by pracovaly jako srážecí.

Ale také potom představuje proplachovéní a s tím spojené přepojování kolon zásah do kontinusaity procesu výroby amoodakové- sody, který je možno udržet v bezchybném provozu pouze s odpofídajícím příst^o^m zařízením. Je popsáno zařízení s pěti kolonami, z nichž jedna kolona pracuje jako promývac, jedna kolona zůstává prázdná (kvůi ulehčen ní při přetížení) a ostatní tři precuu! Jako - kolony Současně je nutné dostatečně silně dimenzovat vedení a čerpadla k dodržení časového průběhu procesu.

Uvedené technické těžkost, hlavně relativně nízké rozpouštěcí schopnost emotiekkeiztvané solanky, používené,jekt rozpouštěcího mé cd. a, způsooily, že se hledaly další způsoby, s jejichž pomooí by se postup proplachování urychHl.

Výše uváděné nedostatky nemá způsob čištění srážeči kolony s vytvořenými usazeninami při výrobě emotn.ektíé sody promýváním této kol.ony vodným rokokem obsah^ícím amoonak, jehož podstata spočívá v tom, že se proplechovanou kolonou vede absorpční médium, které se po průchodu proplach^anou kolonou vede do zařízení pro aycenl. sooí. Ve vyplachovací koloně se srážecí roztok s výhodou bez meelvyplachovéní vytlačuje absorpčním médiem.

Výhodou způsobu podle vynálezu je zvýšené vy^žtí srážecích kolon - při výrobě amoniakové sody. U skupiny, se8távíeící ze - čtyř - kolon, z nichž vždy jedna se podle dosud používaného pracovního postupu s p^\^3^i.t^:^m améOnakkeizoveného roztoku chloridu sodného vyplavuje, je k dispozici během Čtyřdenního pracovního cyklu 288 hodin pro produkci a 96 hodin je zapotřebí na proplechovánn. To tedy odpovídá 75% vyiuití soustavy kolon. Při napojení páté kolony jako prázdné, činí stupeň vyuužtí dokonce pouze 60 %. U stejné skupiny kolon je při pooužií způsobu podle vynálezu k disposici při době prorvání vždy 8 hodin 352 hodin pro produkci, zatímco pouze 32 hod.n je celkem zapotřebí pro prom^vní. Z toho tedy vyplývá, že se kolony - vyuužjí pro vlastní výrobu z 91,7 %.

Další zřetelná výhoda způsobu podle vynálezu je dána tím, že pro^vací kapalina nezůstává bezprostředně ve srážecí koloně. Oddělením usazenin obsahuje prom^vcí kapalina nutně jisté Μ^^ί neččstot, které byly bučí obsaženy v krustě, nebo se s krustou oddděily z - železné - chladicí plochy. Zatímco tyto nečistoty se při dosavadním způsobu dostávaly dále do procesu srážení ly(dttgeenUličitknž sodného - a pozdd ji byly obsaženy i v hotovém produktu-, _ oyplkchtvecí kapalina při postupů podle vynálezu se po nasycení chloridem sodným podrobuje čištění, kde se vyssážžjí rozpustné nečistoty a společně s nerozpustnými nečistotami, přítomnými v mé ódu, se oddděí. Tak se získá bez delšího pracovního kroku čistší konečný produkt.

Vzhledem k tomu, že v protikladu ke známým způsobům oyvθřtíéní’' zanesených kolon horkou vodou a párou se podle vynálezu vyplachovací kapalina iekanieizžje a není potřebné kolony před vyplachováním vyprazdňovat. Vytlačování roztoku je možno provádět víckrát. Kolona, která byle zapnuta 3,5 dne jako pracovní, se přepne na vyplachové^. Proto se uzavře přívod sráženého médie a potom se nechá kolonou protékat po dobu 8 hodin proudu absorpčního méddk. Absorpční médium vytlačuje produkční roztok. Po dobu 1,5 hodiny se může ještě odebírat ne filtru suspenze lydogeeiUličitkiž ze srážecí kolony, potom klesá stupeň přeměny.

Odpovídajícím způsobem se také redukuje přívod kysličníku uhličitého do kolony až ne množství, které postačuje к promíchávání vyplachovací kapaliny< Nyní se otevře odtah z kolony к zařízení pro sycení solí ne dobu 8 hodin. Zde se promývací médium smísí s absorpčním médiem. Potom se přítok protoývecí kapaliny uzavře e do srážecí kolony se opět přivede srážecí médium. Toto vytlačuje promývací kapalinu a po 1,5 hodině je vyčištěná kolona opět я naplněna srážecím médiem, takže se může opět začít s plným vháněním C0₂. Čištění srážecí kolony je tím ukončeno.

- , Příklad

V zařízení pro sycení solí při výrobě amoniakové sody se chlorid sodný rozpustí ve vodném médiu, výhodně v absorpčním médiu, a získaný roztok se čistí. Po filtraci se tento amoniekalizovaný roztok chloridu sodného přivádí do srážecí kolony, jako takzvaný srážecí roztok, do kterého se současně vhání kysličník uhličitý. Z tohoto kysličníku uhličitého θ chloridu sodného se tvoří hydrogenuhličiten sodný, který vypadává jako tšžkb rozpustná sraženina, zatímco volné chloridové ionty a v roztoku přítomný amoniak jsou odváděny ze tvorby lehce rozpustného chloridu amonného. Hydrogenuhličiten sodný se odfiltruje a po promytí se kalcinuje na uhličitan sodný. Ve zbylém filtrátu se amoniak uvolní pomocí hydroxidu vápenatého a společně s kysličníkem úhličitým, obsaženým v roztoku, se oddestiluje a vede se do absorbéru, ve kterém se tyto plyny pohlcují ve vodě.

Médium chudé na chlorid sodný, odtažené z absorbéru po kondenzaci amoniaku a kysličníku uhličitého, obsahuje asi 50 až 150 g/1 volného amoniaku a má podstatně vyšší rózpouštěcí schopnost pro usazeniny ve srážecí koloně obsahující uhličitan, než amoniakelizováný roztok chloridu sodného, který je používaný jako výchozí materiál pro výrobu amoniakové sody. Oproti rozpouštěči schopnosti emóniekalizovaných roztoků chloridu sodného pro usazeniny obsahující uhličitan, může být rozpouštěči schopnost absorpčního média až devětkrát vyšší. Pokud se má dosáhnout stejného čisticího efektu, kterého se dosáhne pomocí 3 600 m^ amoniakalizoveného roztoku chloridu sodného za jeden den, je při způsobu podle vynálezu zapotřebí pouze 400 m^ absorpčního média.

Když se podle vynálezu použije absorpční médium jako vyplachovací kapalina, nejen že se zvýší rozpuštěné množství usazenin, obsahujících uhličitan, na objemovou jednotku vyplach o věcí квраИпу, nýbrž se současně zvýší také rychlost rozpouštění a z toho dále vyplývá snížení doby vyplechování.

Zatímco pro jednu srážecí kolonu, pro kterou bylo zapotřebí při použití embniakalizovaného roztoku chloridu sodného, jako proplachovací kapaliny, doba proplachování asi 24 hodin, přičemž přes kolonu muselo být přečerpáno 150 m^ promývací kapaliny za jednu hodinu, postačí při způsobu podle vynálezu za použití absorpčního média 8 hodin promývání, přičemž za jednu hodinu je třeba přes proplachovanou kolonu přečerpat pouze 50 m^ promývací kapaliny. Promývací vedení a čerpadla mohou být při postupu podle vynálezu dimenzována menší než při použití amoniakelizováného roztoku chloridu sodného jako promývací kapaliny.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU * 1. Způsob čištění srážecí kolony s vytvořenými usazeninami při výrobě amoniakové sody promýváním této kolony vodným roztokem obsahujícím amoniak, vyznačený tím, že se proplachovanou kolonou vede absorpční médium, které se po průchodu proplachovanou kolonou vede do m zařízení pro sycení solí.
2. 2, Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se ve vyplachované koloně srážecí roztok přímo bez mezivyplachování vytlačuje absorpčním médiem.