CS225110B2 - The mechanism for printing ink coating - Google Patents

Description

Vynález se týká mechanismu pro přenášení tiskařské barvy ne tiskací části typografických, ofsetových, gumotiskových a jiných lisů.

Mechanismy pro přenášení tiskařské barvy, kterými jsou vybaveny téměř všechny tiskařské lisy, jsou řešeny obdobně a dovolují nanášet jedinou tiskařskou barvu. Jsou vytvořeny a pracují následovně: obslužný pracovník obsluhuje zásobu a vypouštěcí mechanismus tiskařské barvy, jehož výtok se reguluje ovládáním deformace poddajné ocelové lamely, která se opírá o kovový válec nazývaný duktor. Tiskařská barva se dostává mezi lamelu a duktor a tvoří ne jeho povrchu film o větší nebo menší tloušíce podle tlaku vyvíjeného na rubu lamely rektifikačním Šroubem.

Soustava poddajných válečků, prostřídaných kovovými válci, přenáší a modifikuje film tiskařské barvy, aby byl schopen nanášení. Podle konkrétního konstrukčního přístupu к řešer ní problému a podle požadavků na výkonnost a kvalitu přenášení tiskařské barvy, se v široké míře různí počet, průměr a uspořádání válečků a válců.

Při použití tohoto principu přenášení tiskařské barvy barévnice umožňuje pouze přibližné nestavení tloušíky filmu tiskařské barvy, a to v pásmech o Šířce přibližně 20 až 40 mm. Duktor má zpravidla proměnlivý a nastavitelný pohyb vpřed.

Film tiskařské barvy vypouštěný z barevníce je poměrně hrubý a nečistý pro dobré nanášení a jeho úprava je dosahována každým rozdělovacím válečkem, který ho natahuje, hladí, hněte a homogenizuje. S nimi spolupůsobí roztírací válce, které dokončují toto působení, mají axiální posun a otáčejí se okolo vlastní osy. Po pásmech upravují tloušfku filmu a odstraňují prstencovíté provazce, vyplývající z povrchových napětí tiskařské barvy.

Tiskařská barva přenášená ne tiskací části musí mít v určeném pásmu dokonalou pravidelnost a konstantní tloušíku. Přípustná tolerance se pohybuje v mezích plusových e minusových odchylek 2 až 3 /um.

Tiskařské barva tvořící film musí vykazovat v závislosti na nosiči, typu tisku a různých činitelích určité rheologické vlastnosti určované jejími složkami, eventuálními přísadami a mechanickým působením nenášecího zařízení. Kvalita přenášení určuje do značné míry kvalitu tisku.

Obvykle používané přenáSecí mechanismy umožňují v široké míře vyhovět uvedeným požadavkům» Vykazují však kromě svých nároků ne prostor řadu nevýhod.

Nedostatkem známých přenáŠecích zařízení je především nepřesné nastavování tloušlky filmu v úzkých pásmech, působící obtíže při čištění plošně položené barvy do Štíhlých typů. Dochází též ke zbytečně velké spotřebě bervy, nebol potiskované plocha je vzhledem к celkové tiskací ploše stroje nepatrná. Teto spotřeba je obzvláště vysoká při krátkých po sobě následujících sériích, kdy se pracuje a různými barvami. Na začátku série se přitom rovno* váhy tiskařské barvy dosáhne až po natištění určitého počtu výtisků, což zvyšuje odpad papíru.

Popsaný známý způsob přenášení se kromě toho nehodí pro přenášení tiskařských barev rozdílného zbarvení při jednom otisku. Roztírací válce totiž rychle mísí bervy mezi sebou a barevnice neumožňuje vypouštět a regulovat výtok filmů tiskařských barev rozdílného zbarvení ď malých Šířek.

Byly učiněny pokusy odstranit toto omezení. V principu zachovávají všechny stejný princip otiskování a způsoby více nebo méně rozdílnými se snaží vytvořit pásma nespojitosti v místě napojování tiskařských barev rozdílného zbarvení, a to pomocí obvodových drážek, vytvořených v roztíracích válečcích, nebo stíráním zbytkové bervy, pocházející ze směsi vyvolané těmito válečky.

Tyto způsoby jsou úpravami málo vhodnými pro následné série, značné se od sebe lišící a často velmi krátké. Aniž by byle řeč o barewdcc, znamená pouhá skutečnost, že pro každou rozdílnou sééii je třeba.vyrobit speciální roztíraeí válce, značnou zátěž neslučitelnou ve velké většině případů s požadavky ne úsporu času a v praxi činí tento způsob nevhodný pro pot^žií.

Tiskař, který . chce dosáhnout vícebarevné tiskoviny je potom nucen nanášet každou barvu po sobě zvlášť, a to 8 výjimkou troj- nebo čtyřtisků, pouÚííajících klišé, u nichž superponování tří primárních barev dovoluje v principu zhotovení jakéhokooi odstínu. Tyto otisky jsou však vyhrazeny určitým tyfům tiskovin a vyžadují v každém případě tři nebo čtyři průchody lisem. Tato skutečnost je nevýhodná z hlediska snahy dooíllt při m^alých nákladech vícebarevných tiskovin.

Francouzské patenty č. 1 257 206 a 1 341 700 a amaMcký spis č, 7 316 777 navrhly řešení a cílem zjednoduHt tato klasická zařízení pro nanášení tiskařských barev tím, že téměř celá sade rozděl ovacích válců e válečků je odstraněna. Základní myšlenkou těchto patentů je vytvoořt jediný film tiskařské barvy, hlazený a dávkovaný při stlačení dvou válců, e to jednoho kovového a druhého opatřeného povlakem z poddajné hmoty, čímž se dosahuje přímého nanášení barvy ne ofsetovou tiskací desku. Postup však neumooňuje ani regulaci tloušťky filmu po pásmech, ani eventróliní' rozdělování tiskařských barev rozdílného zbarvení od sebe.

Tento systém je nožná dostatečný při ofsetovém tisku, kdy se ne jeden . otisk používá jednoho odstínu nebo jednoho typu tiskařské barvy, přičemž teoreticky každý bod desky přebírá její stejné mnossví, třebaže témě všechny používané ofsetové Usy jsou opatřeny přená šecími mechanismy, opatřenými Šrouby pro rektifikaci po pásmech, podobným, jako se používa;)í v typoorrail.

Při typografcekém tisku a především v případě příkoppového lisu, kdy je regulace tlaku značně složitá podle rozdílů maa^st^c^o^s^i tiskacích čássi a je v úzké souuvssosti s nanášením tiskací barvy, je nevyhnutelné regulovat tlcrnšťku filmu tiskařské barvy po pásmech.

Pro vytvoření mechanismu pro nanášení tiskařské barvy u - ofsetových nebo typografických lisů, u nichž se případně současně nanáší více barev a každý fi! musí mít vlastní nanášení, je - třeba nevytrnutelně z této staitečnoosi vycházet e mechanismus oppatřt rektifikaci po -úzkých pásmech, aby se tak po8kkУlj tiskaři moonost vypouššět stužky tiskařské barvy o malé šířce.

Uvedené nedostatky odstraňuje vyiález, jehož podstatou je mechanismus pro přenášení tiekařské barvy ne tiskací části typografických, ofsetových, gwQooiskových a jirých Usů, sestáávaící z otáčivého přenášecího válce á barewn.ce, která je podle vynálezu opatřena regulov-ateným hradítkem, orienoovarým příčině vzhledem k obvodu přenášecího válce e opatřeným stírecí hranou, tmlěujjcí k obvodu tohoto válce, přičemž taradítko je opatřeno mimoutrickým ^k^fka^ním ústrojím pro seřizování polohy stírací hrany vzhledem k obvodu přenášecího válce a vymezuje u obvodu přenášecího válce prostor pro zásobu tiskařské barvy, a přičemž stírací hrana taradítkO vymezuje u obvodu přenášecího válce regulovatelnou štěrbinu, jejíž šířka je rovna tltrnšťce filmu tiskařské barvy, který se má’nanášet ne tiskací čássi.

Řešení podle vynálezu umožňuje sedu rozdělovocích válečků e roztírecí válečky e dovoluje v berewinci s vysokou přesneos! přímo od sebe dělit jednooiivé tlsкařtOé barvy o různých zbarveních nebo povahách.

Podle . výhodného provedení vynálezu sestává mlkromeerické rekU-Ukeční ústrojí z nejméně jednoho reOtifOeečoího šroubu, zabírajícího do posouvací páky s převodem do poiamaa, která je spojena s hradítkem.

Hadítko je s výhodou tvořeno soustavou lamel uspořádaných těsně vedle sebe, přičemž každá lamele je opatřena samostatným a nezávisle ovladatelným ústrojím, tvořeným rektifikečním Šroubem a posouvá cí pákou.

Podle delěího znaku vynálezu je prostor pro zásobu tiskařské barvy. přepažen příčným, přepážkami, orient<wwými - kolno na hradítko a dotýkajícími se hredítke a obvodu přenálfecího válce. Příčné přepážky jsou s výhodou uloženy na držácích, uložených přestaví tělně na vodicí listě rovnoběžné s hradítkem, a jsou opatřeny opěrným šrouby pro fixaci vzepření vůči toredítku.

V styku s přenáěecím válcem mohou tyt příčné přepážky opatřeny přívodem nezve.

Stejně tak mohou tyt vytvořeny ze aamomazného meatTrálu, například teflonu. ' S výhodou ' mají za účelem snížení mmzer nzZ zásobami jednotlivých barev na minimum nlou tlcuělku, a to v rozmezí od 0,4 do 1 mm.

Přené&eí válec mé a výhodou tou konstrukci, sestávající z radiálních lamel obklopených prstencovitym pláštěm s tvrdým kovovým chromovaným povlakem ' в zbroušným do hladké nebo jemně matovaným.

Podle výhodného provedení je přein&ecí válec ne svém povrchu opatřen tuhým povlakem z elв8toaerního aθBtriálu.

Mechanismus podle vynálezu umo nu je - od sebe dělit jednotlivé tiskařaké barvy s vysokou přesností.

Vyndez je dále blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladu provedení β odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 pohled ne tiskařský - stroj s použitím mechanismu podle vynálezu, obr. 2 boí^i^zí pohled ne mechejCLtmut pro přenáSení tiskařské barvy podle vynálezů, obr. 3 pohled shora na mechanismus z obr. 2 a obr. 4 podrobnost alternativního provedení οο^θ^ι^^ pro přenášená tiskařské barvy v bočním pohledu. Znázorněné zařízení, umožňující přenášení více ti slapských barev, je poižitelné pro příklopový lis. Tento typ mechanismu pro přenášení tiskařské larvyje založen ne mimořádné m^e^t^fa^í.eké přesnosti a vyžaduje v úrovni aktivních - čássi, kde se tvoří в dávkuje nanášecí barva, tolerance obrobení v mezích plusových в minusových odchylek 2 až 3да.

Jak ukazuje obr. 1, je rám m ¢101181^8^ tvořen dvěma postranicemi £, spojenými navzájem a ztuženými navinovanými rozpěnmi J. Tento rám nese dále dvě pohyblivé postrenLce £, výkyvné působením dvou výstředníků £3, které jsou ovládány nosným hřídelem ovládací páky -14.

Meei oběma pohyblivými - postranicemi £ je . umístěn přenéž-šecl. válec £, přijímející film tiskařské - barvy. Má dvě osy, které se otáčejí ve dvou dvojitých kuličkových ložiscích 2g, jejichž vůle $e samočinně vyrovnává.

Jak ukazuje obr. 2, je přeró&ecí válec £ uvntř vytvářen - lamelami -30, - sloužícími jako chladič pro rozptylování -tepla vyvíjeného povrchovým zahříváním v důsledku přenášení tiskařské barvy a třením příčných přepážek ££, které v případě vícebarevných tisků pj^epejňaj:í larevnci Tyto lamely 30 jsou překryty prstencoví tým - . pláštma 29 , s tvrdým chromovým povlakem o tloušťce několika desetin milimetru, který je jemně mmtován pro zvýšen:. přilnavosti fi-ku tiskařské larvy в pečlivě zbroušen. PřenáSěcť válec £ je unášen soustavou ozubených kol 1£, napojených ne stejný - zdroj pohonu jeko příklop stroje. Na přená Secím válci £ přímo odpírají tiskařskou barvu nenášecí válce ££. přičemž film tiskařské barvy je ne -ptenášecím válci £ obnovován při každé otočce.

Btereroice 31. přiléhající k přenáSecímu válci £, je opatřena regjlžieteCτýí hradském orient^ným příčně vzhledem k obvodu přená Secího válce £. Hradítko 25 je opatřeno m.kroíí tri dým rektiftkaČníí ústrojím 34 pro seřizování polohy jeho stírecí hrany 32 vzhledem k obvodu přenášecího válce £, kde vymezuje prostor 27 pro zásobu -tiskařské barvy. Stírací hrana hradítka 25 vymezuje u obvodu -přenášecího válce £ regulovatelnou štěrbinu 35. jejíž šířka je rovn^á t-loušíce filmu tiskařská ^barv^y, k^terý se má nanášet na nanášecí válce i

Hradítko 25» tvořené v daném příkladu provedení soustavou lamel 25A. je upevněno pomocí dvou šroubů na pohhblivých poBSrain.cích 2. Nosič 24 spočívá ne dvou pákách se zušlechtěné a broušené oceli a je pohytlivýí aby se umoonilo čištění barevníce.

K nosiči 24 je pevně ukotvena opěrka 20, rlttifte8δních šroubů, a to rektifikačníoh šroubů 18 с111з1у6Ьо. 1°1(Μι nebo jednotlivých rettiftaačiícУ šroubů 18A pro každou lamelu 25. Reetifikační šroub 18A působí ne převodovou páku 19Д. s níí tvoří rektifikační ústrojí 24A. která' posouvá příslušnou lamelu 35A. a umožňuje tak její seřízení. Každá lamela 25A je ovládána nezdá^le. Nosič 24 a opěrka 20 jsou vyrobeny obrobením z oceU o vysoké meehhnické pewinott, zuélechtěné a broušené. Opěrka 20 je ukotvena k nossči 24 pomocí šroubů s vysokou ι^ι^ιζΙο^ p^^v^n^ostí.

Jak je patrné z obr. 2, má lamela 25A svůj dální konec rozštěpen. Jedna větev, tohoto konce , je fixována šroubem 26A. zatímco druhé vytváří spolu s ostatními lamelami stírací hranu Jg. Když se otáčí šroubem 18, vyvolává se ohyb lamely 25A e následkem toho posun konce regulujícího tloušlku f:Hu tiskařské barvy u přenášecího válce. Tento posun vede podle smmslu otáčení šroubu 18 k při Užo ování nebo oddalování stírací hrany j2 HamelLy 25A od {povrchu přenášecího válce, tedy k velmi přesné regulaci tloušíky filmu.

Každé lamele 25A je vyrobena z oceU k zu šlechtění, typu pružinové oceU, - která spojuje tvrdost a pružnost. Před sestavením je třicet pět lamel, tvořících sestavu v daném příkladu provedení vynálezu,'zušlechtěno a zbroušeno na všech svých plochách.

Jako opěrka sestavy lamel 25A slouží zarážka ,j6 vytvořená rovněž ze zušlechtěné ocdi a připojená k nossd 24^е Montáž lamel 25A na jejich nosič 24 vyžaduje velkou péči. Před modnáší se sada lamel 25A ponoří do rozpouštědla a suší se st-aiče^rý^m vzduchem.

První lamela se opře o zarážku 36 a upe^mí se pomocí utehovacího klíče s předem nastaveným kroutícím mornmntem, další se o ni opře e potaračuje se až do poslední lamely, která se zachytí svěrkou ,37· pžřLdržaJiící po celé výšce sestavu lamel 2У, a vylučující možnost jttčкoOi deformace. Aby se zablánilc -rnnkání ne^sto do пк^^каё^ sestavy, osadí se těsnění 2_rU Lamely 25A ' na sebe plošně navaz^í a mohou se vzájemně posouvat, aniž by ae m^nniLa jejich příslušná γι^Ι^Ι^ι. Jejich soustava nepropo^iší tis syrskou barvu a v nulové poloze jsou opřené o doraz 23» který vymezuje shodnou ^№^0^ -polohu pro každou lamelu. Sestava těchto dnenámích lamel tvoří celek, který je zbroušen s následným přebroušením do vysoké hladkossi povrchu v části spolupůsobící s Tiskařská barva unášená ba^i^ev^jczí se hladí, Уoιllcenizuje a tvoří film způsooný potiskování, který je pravidelně odebírán ze zásoby 27 tiskařské barvy mni barevncí a lamelami. Tlouštková πΗ-ϊ^οι f^lmu tiskařské barvy je prollěnivá po mikronech, přičemž otáčka rlttlftaččn.Уho šroubu 18 odpovídá přlllížne deseU- mikronům. Je tak dosaženo velké jiíiíoU μΗ1Α18Μ. Nanášení barvy je dále regulováno výstředném 2» s ovládací pákou 8, který působí elastickou deformaei obou pohybUvých p^É^s^ira^ie 2, nesoucích výše uvedenou sestavu tvořící lθaelniei .

Nastavení přesné polohy 18ГШ11с1 vzhledem k přenášecímu válci 4 je umožňováno stavěcími šrouby £. Sestava lamel 25A je přioom upravena pro dodržení minimálního - odstupu od přenášecího válce -- kterého se nesmi dotknout, aby se ztЬlánilo abnormálnímu opotřebení amme a ohřevu škodícímu zařízení. Přepažování různých tttktřstýcУ barev z^ajš-ují držáky ,i6 příčných přepážek 15 · opatřené opěrnými šrouby 12. Držáky 16 jsou uloženy přestavitelně na vodicí liště. Vyrovnávání fibu tiskařské barvy v případě, že barva obsahuje nečč^oty.

je dosahováno přítlačným válečkem í_0, vytvořeiým z pryže o tvrdosti přibližně 70 Shorů. P^íčné přepážky 15 jsou vyrobeny buč z tuhého, nebo polotihiého malerrálu, jako polyuretanu, polyetylénu s vysokou mooelkilovou vahou apod., mazaných během tiskacího procesu mazacím * knotem, nebo jným známým způsobem pro omezení ohřevu a opotřebení, anebo u mkroporézní hmoty. Tato hmota je potom před použitím impregnována voskem nebo napouštěna maaaaí kapaHnou, případně odpuzujjcí tiskařskou barvu, jako např. na bázi sililconů. Voda, působbcí na chromovaném povrchu, je rovněž dobrým činidlem pro odpuzování tiskařské barvy.

Jako příklad neomizuZící rozsah vynálezu je dále uváděno řešení seppeátoru, půsotricího jen velmi malý ohřev. ^Lr^prnka o plošn^é hmotnosti okolo 5^{00 g/}m² ' pM tloušlce 1 mm se impregnuje roztokem přibližně 15% suchého výtažku blokového polyuretanu nebo epoxidové pryskyřice, čímž se fixuje vlákno, načež se potom znovu impregnuje voskem o bodu tání přiWAžré ⁹⁰ °G. Po ochlazení se septiétor rozřeď a v lstech které budou ve ^yku s lamelami a s přenešecím válcem, se ponorem potáhne tvrým tmelem, který bude vzdorovat tlaku hlazení tiskařské barvy a dodá seppeátoru dokonalou nepropustnost.

Jiná příkladné· forma vynálezu se vztahuje ne zjednodušení výroby nanášecího mechanismu a především se dobře hodí pro konstrukci ofsetových polsprsfesiouVlních strojů. Při tomto řešení se rektifkeece výtoku tiskařské barvy po úzkých pásmech odstraní e sestava lamel b^revnice se nahradí jednou lamelou, která je nedeformovatelná a jemně broušená a jejíž re^i^e^ce se dosáhne stejr^ým způsobem jako u sady na sebe niiv lpících lamel.

PM tomto řešení a v případě, že se přenášejí současně tiskařské barvy různého barevného odstínu a ·povahy, je nevyhnutelné pro náhradu místního průtoku esskařské barvy p° úzkých pásmech zmoSžnt, aby se v závislosti na intenzitě výslechého odstínu, kterého sr má dosáhnout, mohla měnnt hustota pigmentů. v tiskiřslých barvách, U jednoho a téhož barevného odstínu je totiž intenzita proměn^vá v přímé závislssti na hustotě pigmentů v tiskařských barv^ách. PopL^e preto írdnoducý způsob umo^u^cí libovolně гаёнИ intenzit ^^rntů v tiskarské barvě, jeko příklad neorneeující rozsah vynálezu.

Soubor pouuítých tiskařských barev bude s vysokým podílem pigmentů a event. zředěný v zévislssttL ne intenzitě, která se má dosáhnout, a to uome°í obv/klé transparentní přísady. Příprava základu bude · vycházet z nejsytějšího odstínu a ostatní odstíny se budou · uřiu^гlis’ vat z tohoto základu. Je též možné postupovat opačně přidáváním pigmentu stejné povahy barvám, které tento přídavek potřební. Tuto regulaci zee°iujjr přesně a snadno vykonávat

Mechanismy sloužící pro přívod vody do ofsetových lisů mohou být různých typů. Některá zařízení, sloužící pro poloplná slonělmí stroje, zahrnuu-í vodu přímo v tiskařské barvě. Většina profesionálních strojů je však opatřena jedním nebo více sííáecími vdáci, ·které přivádějí na desku potřebnou vodu. Některé z těchto válečků jsou poháněny kruhovým a trans!učnim · pohybem.

Ve většině případů a podle povahy ti lékařských barev je velmi nesnadné vyhnout se tomu, aby voda vnikala do barvy. Také když se mmlí současně nanášet barvy různých barev a povah, je nevyhnutelné s^ddSreaUt -ιΙ^ο^ егшиЬШ pohyb nam^čč^c^iích válců, aby se voda spolupiůsobbcí· s tiskařskou barvou jednoho barevného odstínu dostala do styku s jinou barvou.

Z tohoto způsobu vyplývá řada velmi zajímavých případů použií, kterých lze dosáhnout tím, že se ne stávájících typografických nebo ofsetových tiskařských iseech pouZiíe méně objemných, přesnějších a praktičtějších zařízení pro nanášení barvy, než jsou zařízení dosud znémá, která doviSují rovněž пс^ПС současně více tiskařských barev různých zbarvení a různé povahy.

Krčmě rozsáhlých mo0nusSt, které sr pro toto řešení nabbzeeí v tradičních tiskárnách, ho lze up].©¹!^ rovn^{ěž p}ři tisku etiket, доНskoční kartonu, balicího papíru a^d.

/

Možnost nanášet tiskařskou barvu v určených místech podle zhotovované tiskoviny, aniž by se přitom musel barvou opatřovat celý stroj, dovoluje dosáhnout značných úspor tiskařské barvy, hlavně když se jedná o malé mnoosiví po sobě následujících kopií v různých barvách nebo kde je potiskovaná plocha vzhledem k plnému formátu stroje malá.

Claims (10)

1. Mechanismus pro přenášení tiskařské barvy na tiskací části typografických, ofsetových, gumooiskových s jijých Usů, se s sávající z otáčivého, přenášecího válce a bare vilce, vyznačený tím, Se barevnice (31) je opatřena regulovatel·ýo hradítkem (25), irleno.ovorým příčné vzhledem k obvodu přenášecího válce (4) a opatřeným stírací hranou (32), k obvodu tohoto válce (4), přičemž hradítko (25) je opatřeno mikrometriclým rektíll^i^aaním ústrojím (34) pro seřizování polohy stírací hrany (32) vzhledem k obvodu . přenášecího válce (4) a vymezuje u obvodu přenášecího válce (4) prostor (27) pro zásobu tiskařské barvy, přieemž stírací hrana (32) hraditka (25) vymezuje u obvodu přenášecího válce (4) regulovatelnou štěrbinu (3b), jejíž šířka je rovná tloušťce filmu tiskařské barvy, který se má nanášet na tiskací čássi.

2. Mechanismus podle bodu 1, vyznačený tím, Se mikrometrícké rektifiaační ússrooí (34) sestává z nejméně jednoho rektifieačního -šroubu (18), zabírajícího do posowvecí páky (19) s převodem do pornmla, která je spojena s hradském (25). .

3. Mechanismus podle bodu 1 nebo 2, vyznačený tím, Se toradítko (25) je tvořeno soustavou lamel (25A) uspořádaných těsně vedle sebe, přičemž každá lamela (25A) je opatřena sa- a nczáá08'Jc ovlada^n^m rtitlfiaečníra ústrojím (34A), tvořeným reitifia·čČnío šroubem (18A) a posouvací pákou (19A).

4. Mechanismus podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, . že prostor (27) pro zásobu tiiksř8ié barvy je přepažen příčnými přepážkami (15), orientovanými kolmo ne hradítko (25) a dotýkajícím! se hraditka (25) a obvodu přenášecího válce (4).

5. Mechanismus podle bodu 4, vyznačený tím, že příčné přepážky (15) jsou uloženy na držácích (16), uložených přeзtavitelně ne vodicí HŠté (33) rovnoběžné s hreOíikem (25), a jsou opatřeny opěrnými šrouby (17) pro fixaci vzepření vůči hradítku (25).

6. Mechanismus podle bodů 4 nebo 5, vyznačený tím, že příčné přepážky (15) jsou v míetě styku s přenášecírn válcem (4) opatřeny přívodem, maziva.

7. Mechanismus podle bodů 4 nebo 5, vyznačený tím, že příčné přepážky (15! ;>:···: řeny ze samotněného matteiálu, například teflonu.

8. Mechanismus podle bodů 4 až 7, vyznačený tím, že příčné přepážky (15) nejí tloušťku od 0,4 do 1 mm.

9. Mechanismus podle bodů 1 až 8, vyznačený tím, že pjřesnáišec válec (4) má meeecroOtou konstrukci, sesiávoaící z radiálních lamel (30) obklopených prstencoví tým plášěěm (29) s tvrdým chromovaným povlakem a zbroušeným do hladka nebo jemně matovaným.

10. Meehhnismuís podle bodů 1 až 9, vyznačený tím, že přenéššeí válec (4) je na svém povrchu opatřen tuhým povlakem z claitooerníhv mt€^ei.álu.