CS222687B2 - Missile for the looms - Google Patents

Description

Vynález se týká projektilu pro zanášení útkové nitě do prošlupu v tkalcovských stavech, kde se útková nit přivádí z předlohové cívky umístěné vně prošlupu·

Zejména se vynález zaměřuje na projektily takového typu, u nichž alespoň část útku je vložena do zásobní komory v projektilu a je z ní vytahována v průběhu letu projektilu proš lupem. Projektil a odpovídající stav tohoto typu jsou popsány například v americkém patentovém spise č. 3 831 640, kde se alespoň část útkové nitě ukládá do projektilu vzduchovým proudem, který vstupuje do jedné zásobní komory a vystupuje druhou komorou, přičemž nit se ukládá do první zásobní komory před vystřelením projektilu do prošlupu za účelem zanesení útkové nitě.

Projektily uvedeného typu jsou řešeny tak, aby dovolily proudění vzduchu zásobní komorou od vstupního otvoru, a útková nit nesená tímto prouděním se mohla v zásobní komoře ukládat. Způsob, jakým se útková nit v zásobní komoře ukládá, je velmi důležitý pro průběh jejího vytahování při letu projektilu prošlupem. Pokud se útková nit ukládá nahodile a neuspořádaně, je pravděpodobné, že dojde ke vzniku kliček na vytahovaném útku. Je rovněž důležité, aby vytahování nitě probíhalo hladce a stejnoměrně.

Jiným problémem, který někdy nastává u projektilů tohoto typu, které dovolují průchod vzduchu komorou, v níž je útková nit uložena, je působení zpětného vzdušného proudu během letu, který nit vytahuje ze zadního konce projektilu a působí tak ukládání nitě v prošlupu s kličkami. To pochopitelně vede ke vzniku vadné tkaniny.

Obtíže též vznikají i při plnění útkové nitě do projektilu. Když se útková nit v dutině projektilu ukládá, má sklon к zablokování výstupních otvorů a tím ke snižování průchodnosti pro vzduchový proud. To je samozřejmě na závadu pro správné plnění projektilu, nebol se snižuje průchod vzduchu potřebný pro ukládání dalších úseků nitě.

Mnohé z problémů tohoto druhu jsou odstraněny známým řešením, kde projektil má dvě nebo jednu zásobní komoru, umístěné uvnitř válcového tělesa. Nevýhodou tohoto typu projektilu je však to, že zásobní komora nesoucí náplň útkové nitě je umístěna zcela na jedné straně těžiště projektilu, takže nit působí poruchu jeho rovnováhy.

Jinou nevýhodou tohoto typu projektilů je to, že zásobní komora využívá pouze malou část celé dutiny uvnitř válcovitého tělesa s velkým mrtvým prostorem u vnějších stěn. Tó znamená, že při daném průměru projektilu je možné do něj uložit menší množství nitě, než by odpovídalo plnému využití prostoru.

Další nevýhodou projektilu popsaného shora, alespoň v jeho dvoukomorové verzi, je to, že vzduchové proudy nesoucí nit musí zpravidla podstatně měnit směr pro výstup ze zásobní komory po uložení nitě, a to o 90°.

Tyto nedostatky jsou odstraněny vynálezem, jehož podstatou je projektil pro tkací stavy, v nichž se útková nit zanáší do prošlupu z vnějšího zásobního zdroje, přičemž projektil je tvořen podlouhlým dutým tělesem, majícím na jednom konci vstupní otvor a na druhém konci výstupní otvor, a uvnitř tělesa je vytvořena vnitřní podlouhlá dutina, probíhající podél jeho podélné osy a rozdělená perforovanou přepážkou na dvě zásobní komory pro útkovou nit, z nichž jedna je opatřena vstupním otvorem a druhá výstupním otvorem, a tato přepážka prochází podle vynálezu mezi množinou bodů ležících na povrchu dutiny mezi vstupním otvorem a středovou rovinou projektilu, průsečíkem podélné osy dutiny se středovou rovinou, a mezi množinou bodů, ležících na povrchu dutiny mezi středovou rovinou a výstupním otvorem, má rovinný tvar, a protíná podélnou osu pod úhlem menším než 90°.

Takto řešehý projektil umožňuje, že vzduch může jak během plnění, tak i během letu prošlupem projektilem volně procházet, nebol v důsledku uspořádání perforované přepážky nepokrývá nit celou její plochu a neblokuje tedy otvory. Nedochází tedy к obtížím při plně ní, ani к vytahování nitě zpětným prouděním. Vzhledem к šikmému průběhu perforované přepážky se útková nit ukládá i na druhou stranu těžištní roviny, což má za následek zlepšení stability projektilu při letu. Orientace otvorů v přepážce pod menším úhlem než 90° vůči původnímu směru současně snižuje negativní vliv změny směru vzduchového proudu. Jelikož zásobní komoda vyplňuje celý vnitřní průměr projektilu, je jeho objem lépe využit a při stejném průměru projektilu je množství uložené nitě větší, než je tomu u projektilu podle posledně jmenovaného amerického patentu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojený výkres, ve kterém značí: obr. 1 perspektivní pohled na rozebraný projektil podle vynálezu, obr. 2 podélný svislý řez projektilem z obr. 1, obr. 3 vodorovný řez projektilem z obr. 2, vedený rovinou III-III a obr. 4 svislý podélný řez alternativním provedením projektilu podle vynálezu.

Projektil znázorněný na obr. 1 až 3 je tvořen podlouhlým válcovitým tělesem '10 a vnějším pláštěm £2· Na každém konci vnějšího pláště £2 je upevněno koncové víčko 14a. 14b a vytvářejí e vnějším pláštěm £2 vnější obrys válcovitého tělesa £0. Ke koncům vnějšího pláště £2 jsou přilepena nebo jinak vhodně připojena. Uvnitř vnějšího pláště £2 v prostoru vymezovaném tímto vnějším pláštěm 12 a koncovými víčky 14a. 14b jsou umístěny první polovina vnitřního pláště 20 a druhá polovina vnitřního pláště 22, jak ukazuje obr. 1. Tyto poloviny mají trubicovitý tvar a jsou na navzájem přivrácených vnitřních koncích 21 a 23 opatřeny podlouhlým oválným otvorem, jehož rovina šikmo protíná podélnou osu těchto prvků vnitřního pláště. V poloze vzájemného přisazení к sobě jsou obě poloviny vnitřního pláště 20 a 22 navzájem od sebe oddělovány perforovanou přepážkou 24, která rozměrově odpovídá průřezu polovin vnitřního pláště 20 a 22 vedeného v rovině oválných otvorů na jejich koncích 21 a 23. Tato přepážka 24 je přilepena nebo jinak vhodně připojena ke koncům 21 a 23.

Podélná dutina, vymezovaná vnitřním povrchem obou polovin vnitřního pláště 20 a 22. je tak rozdělena přepážkou ve formě perforované přepážky 24 na dvě zásobní komory 26 a 28. Každé koncové víčko 14a a 14b má v sobě vytvořen odpovídající otvor 16a. 16b s vnitřním úkosem £8. Účelem otvorů 16a a 16b je umožnit zasunutí plnicí vzduchové trysky 30. jak bude vysvětleno dále, má-li se do dutiny tělesa 10 ukládat na perforovanou přepážku 24 útková nit 32. Každý z obou otvorů 16a. 16b může sloužit jako vstupní otvor pro trysku 30 a tedy ukládací vzduch, a to podle toho, ukládá-li se útková nit do zásobní komory přilehlé к otvoru 16a nebo к otvoru 16b. Protilehlý otvor přitom zastává funkci výstupního otvoru, kterým při ukládání útkové nitě 32 z jedné strany plnicí vzduch vystupuje směrem ven.

Každý z obou otvorů 16a. 16b může tedy zastávat funkci vstupního nebo výstupního otvoru, podle toho, do které z obou zásobních komor 26, 28 se útková nit ukládá. Pro účely dalšího popisu bude otvor 16a označován jako vstupní otvor a otvor 16b jako výstupní otvor, a to 8 ohledem na ukládání útkové nitě 32 do levé zásobní komory 26, jak ukazují obr. 2 a 3.

Obr. 3 ukazuje vodorovný řez projektilem z obr. 1 v pohledu shora a současně znázorňuje způsob ukládání útkové nitě 32 do zásobních komor 26, 28 pomocí vzduchové trysky 30. Středová rovina C-G vyznačená na obr. 2 a 3 je těžištní rovinou projektilu.

Z obrázku je dále zřejmé, že perforovaná přepážka 24 prochází mezi množinou bodů A, ležících na povrchu dutiny mezi vstupním otvorem 16a a středovou rovinou C-G projektilu, průsečíkem P podélné osy a dutiny se středovou rovinou C-G. a mezi množinou bodů B, ležících na povrchu dutiny mezi středovou rovinou C-G a výstupním otvorem 16b. V důsledku tohoto geometrického uspořádání je útková nit 32. ukládaná v zásobní komoře 26, umístěna po obou stranách těžiště, což poskytuje projektilu větší stabilitu při letu.

Popsaný projektil pracuje následovně. Předpokládá se, že před vystřelením směrem doprava leží projektil na levé straně stavu. Do levé zásobní komory 26 se zde vsouvá útková nit £2 pomocí vzduchové trysky 30. Tryska 30 tvoří Část ústrojí pro zanášení útku tkalcov222687 ského stavu a nenáleží do předmětu vynálezu· Před vsouváním do projektilu je útková nit odstřižena a Částečně zatažena do trysky ДО. Tryska 30 se vsune do projektilu a vzduch zanáší nit do zásobní komory 26. Zde je útková nit 32 ukládána na povrchu perforované přepážky 24 ve formě podlouhlých smyček, vymezovaných vnitřními stěnami podlouhlé dutiny tvořící zásobní komoru 26. Vzduch nesoucí útkovou nit prostupuje otvory v perforované přepážce 2£ a opouští projektil otvorem 16 na opačném konci, který slouží jako výstup pro vzduch, když se útková nit 32 ukládá do zásobní komory na opačném konci projektilu. Otvory v perforované přepážce 24 jsou uspořádány vůči podélné ose projektilu v takovém úhlu, který postačuje zabránit možnosti profouknutí útkové nitě otvory, přičemž tento úhel je však vzhledem к podélné ose menší než 90°, aby se zmenšila velikost změny směru proudění vzduchu, unikajícího z plněné zásobní komory. Takto naplněný projektil se po té vystřelí prošlupem a na druhé straně vstoupí do přijímacího a vystřelovacího ústrojí, kde je jeho pravá zásobní komora 28 plněna přesně stejným způsobem, jak bylo popsáno pro zásobní komoru 26.

Když projektil prochází během svého letu z jedné strany stavu na druhou prošlupem, útková nit 32 se rovnoměrně vytahuje z projektilu, aniž by docházelo ke vzniku kliček nebo smyček. Jak je patrné z obr. 2, nepokrývá útková nit 32 celou plochu perforované přepážky 24. Vzduch vstupující během letu projektilu prošlupem otvorem 16 pravé zásobní komory 28 může tedy prostupovat perforovanou přepážkou 24 v místech nezakrytých útkovou nití 32 a nenarušuje tedy její uložení v projektilu. To je předpokladem hladkého vytahování nitě při letu projektilu a jejího rovnoměrného zanášení do prošlupu bez kliček nebo smyček. Zanášení útku do prošlupu představuje nejdůležitější fázi tkaní a zdokonalení této fáze přinášené projektilem podle vynálezu přispívá ke zlepšení kvality tkaniny vyráběné na stavu.

V provedení znázorněném na obr. 4 tvoří koncová víčka celek s polovinami vnitřního pláště 20* a 22*. To zmenšuje počet stavebních dílů a zlepšuje spojení a připevnění konco-? vých víček к vnějšímu plášti 12*. jelikož vnější povrch obou polovin vnitřního pláště 20* a 22* může být připojen к vnitřnímu povrchu vnějšího pláště 12* po celé délce, což zajistí i pevné připojení Částí tvořících koncová víčka. V ostatních podrobnostech, týkajících se tvaru i funkce projektilu je projektil z obr. 4 shodný jako v provedení podle obr. 1 až 3, takže tyto znaky není nutné znovu popisovat.

Podlouhlá dutina znázorněných projektilů je válcovitá. Je samozřejmé, že však může mít jiný tvar, jako čtvercový nebo obdélníkový průřez, popřípadě i průřez ve tvaru osmiúhelníka, aniž by se opustil rozsah vynálezu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Projektil pro tkací stavy, v nichž se nit zanáší do prošlupu z vnějšího zásobního zdroje, přičemž projektil je tvořen podlouhlým dutým tělesem, majícím na jednom konci vstupní otvor a na druhém konci výstupní otvor, a uvnitř tělesa je vytvořena vnitřní podlouhlá dutina, probíhající podél jeho podélné osy a rozdělená perforovanou přepážkou na dvě zásobní komory pro útkovou nit, z nichž jedna je opatřena vstupním otvorem a druhá výstupním otvorem, vyznačený tím, že přepážka (24) prochází mezi množinou bodů (A), ležících na povrchu dutiny mezi vstupním otvorem (16a) a středovou rovinou (C-G) projektilu, průsečíkem (P) podélné osy (a) dutiny se středovou rovinou (C-G), a mezi množinou bodů (B), ležících na povrchu dutiny mezi středovou rovinou (C-G) a výstupním otvorem (16b), má rovinný tvar, a protíná podélnou osu (a) pod úhlem menším než 90°.