CS222656B2 - Method of continuous casting of thin-walled tubes and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu plynulého lití tenkostěnných trubek z šedé Litiry do chlazené kokily opít třené zahřívaným trnem, jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu, s kokilou, trnem a clhLadicím pláštěm.

Účelem vynálezu je uslkAtečnlt plynulé lití tenkostěnných trubek s vysokým výkonem vytahování trubky.

Způsob podle vynálezu záleží v tom, že se před počátkem lití kokíla předehřeje sm^irem od trnu, a ihned po začátku Lití, po zaplnění licího prostoru mezi kokilou a trnem taventnou, se chladicí prostor obkkopující kokílu, naplní tekutým, nízkotajceím kovem.

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je provedeno tak, že mezi kokilou 16 na plynulé lití a mezi chadicm pláštěm 44 je vytvořen chladicí prostor 31 oddělený od chladicího pláště 44 trubkovou stěnou 30 a spojený se zásobníkem 34, 90 roztaveného nízkotajícího kovu.

Vynález se týká způsobu plynulého lití tenkostěnných trubek z Šedé litiny do chlazené коkily opatřené zahřívaným trnem.

Vynález se dále týká zařízení na provádění tohoto způsobu s kokilou, trnem a chladicím pláštěm obklopujícím kokilu.

Dnes je možné plynule odlévat ve svislém sestupném směru plné profily a dokonce duté profily, jako jsou trubky s velkou tloušťkou stěny, tj. s tloušťkou větší než 15 mm. Avšak tento postup má malou produktivitu a výtěžek odlitého výrobku je značně menší než výtěžek přetržitého odlévání litinových trubek, například odstřelováním.

Tato nízká produktivita je v podstatě důsledkem skutečnosti, že je třeba zabránit přetržení kovu, které hrozí v každém okamžiku v důsledku tahu působícího na litý výrobek vytahovacím zařízením. Je proto zapotřebí vytahovat odlitek velmi pomalu, krok za krokem, a provádět prakticky plynule přísun kapalného kovu, aby se trhliny nebo praskliny, které mají sklon se vytvořit, opět uzavřely nebo vyplnily.

Nízká produktivita zařízení na plynulé lití klasického provedení je kromě toho dána nedostatečnou účinností a rovnoměrností chlazení. Zařízení určená pro odlévání trubek nebo dutých předrobků jsou obvykle zhotovena z grafitu. Sestávají z kokily a z trnu, které mezi sebou vymezují prstencový prostor a jsou silou zasunuty do vnitřku pouzdra nebo objímky tvořící vodní obal, jinak se zjistí, že tepelný styk není dokonalý, nýbrž je přerušen v určitých místech izolujícími paprsky vzduchu. Z toho vyplývá, že poloha čela tuhnutí, tj. rozhraní liquidus-solidus tekutého kovu, se silně a nekontrolovatelně mění při zcela normálních nebo obvyklých změnách různých parametrů odlévání.

Tyto změny jsou ještě přípustné pro odlévání silných trubek, avšak stávají se nepřípustnými pro odlévání tenkostěnných trubek, například je-li tloušťka pouze několik milimetrů. V tomto případě je nebezpečí bud unikání kapalného kovu pod kokilu, nebo předčasného tuhnutí uvnitř kokily, což vyvolává při odtahování na trnu skutečné ovinutí trnu a následkem toho zablokování sestupu odlévaného trubkového výrobku. V každém případě je nemožné zahájit plynulé odlévání tenké kovové trubky za pomoci takových zařízení.

Účelem vynálezu je vyřešit uvedený problém tím, že se navrhuje způsob a zařízení pro plynulé lití, jež jsou zcela zvlášť určeny pro výrobu tenkostěnných trubek.

Předmětem vynálezu je tedy způsob plynulého lití tenkostěnných trubek z šedé litiny, do chlazené kokily opatřené zahřívaným trnem, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, Že se před počátkem lití kokila předehřeje směrem od trnu, a ihned po začátku lití po zaplnění licího prostoru mezi kokilou a trnem taveninou, se chladicí prostor, obklopující kokilu, naplní tekutým, nízkotajícím kovem.

Podle jednoho provedení vynálezu se nízkotající kov plní do chladicího prostoru zdola.

V důsledku přivádění kovu pod tlakem a regulace teploty tohoto kovu v kokile, tj. v důsledku kombinace udržování toho kovu, který je ve styku s trnem, v kapalném stavu, jakož i chlazení kovu, který je ve styku s kokilou, je čelo tuhnutí udržované v poloze téměř konstantní a snadno kontrolovatelné. Nebezpečí unikání kapalného kovu nebo blokování ztuhlého kovu je tedy prakticky vyloučeno, stejně tak jako tvoření trhlin.

Vynález se rovněž týká zařízení pro provádění shora uvedeného způsobu, které má kokila, trn a chladicí plášť kokilu obklopující. Podle vynálezu je mezi kokilou na plynulé lití a mezi chladicím pláštěm vytvořen chladicí prostor oddělený od chladicího pláště trubkovou stěnou a spojený se zásobníkem roztaveného nízkotajícího kovu.

Podle jednoho provedení vynálezu je zásobník nízkotajícího roztaveného kovu ve spojení se zdrojem tlaku.

Nebezpečí vzniku trhlin bylo takto odstraněno stejně jako jevy blokování nebo unikání, což umožňuje zalhjjt odlévání trubek s tenkou stěnou, která nepřevyšuje tloušťku několika milimetrů, jakož i pokračovat v takovém o^!Lé'^iáaí.

V souvislosti s výkresy budou udány příklady provedení, na které však vynález není omezen a ze kterých vyplynou další výhody a vlastnosti vynálezu. ‘

Obb. 1 je schematický nárys licího zařízení pro plynulé Lití podle vynálezu v průběhu jeho činnooti, a to v částečném řezu, obr. 2 znázorňuje v částečném řezu zařízení podle obr. 1 v klidové poloze, obr. 3 je ve většm' měřítku tchematický pohled na trubkovou odlévací kokilu pro zařízení podle obr. 1 a 2, obr. 4 je pohled na část průřezu kokilou a znázorňuje polohu čela tuhnuuí kapalného kovu v průběhu plynulého lití podle vynálezu, obr. 5 je v řezu pohled na část jiného provedení licí pánve určené pro zařízení podle obr. 1 a 2, obr. 6 je pohled v řezu na část provedení zahřívacího zařízení pro trn průvlaku, a obr. 7 je v částečném řezu polh.ed na jedno provedení clh-adicí soustavy kokily pro plynulé lití.

Jak je znázorněno zejména na obr. 1, obsahuje zařízení na plynulé lití trubkových výrobků podle vynálezu rám £, který je s výhodou tvořen kovovou kostrou, která na své horní částmi nese licí páínev 2, která je vyložena žáruvzdornou vyzdívkou £, je hermeeicky uzavřena víkem £, kterým prochází jednak plnicí otvor £, ucpaný zátkou 6, jednak . jím prochází vedení 8 připojené na neznázorněný zdroj tlakového plynu, například na nádržku s ne^rálním plynem, například dusíkem.

V úrovni svého dna je licí pánev 2 prodloužena licí hubicí £0, na které je utěsněna, avšak odnímmaelně upevněna licí hlava £2. Licí hlava 12 je toho typu, který má úhlové licí potrubí, to znamená, že obsahuje dvě vedení £3. popřípadě £1, která se v pravém úhlu. Jedno z vedení, totiž £3. prodlužuje licí hubbci £0, zatímco druhé vedení 14 vyúsťuje venku v licb pros “toru £5. který je tvořen prstencovou mezerou mezi kokilou £6 a trnem £8.

Trn 18 je tvořen dutým válcem ze žáruvzdorného materiálu, jako grafitu, který je na své dolní část.! uzavřen dnem ££. avšak jehož horní část je otevřena. Tato horní část je provedena v jednom celku s upevňovací upínkou 20 na horní licí hlavy £2- Uvnitř trnu je uloženo zahřívací zařízení (obr. 3), což je například indukční zahřívací zařízení, jako cívka nebo induktor nebo za^zení založené na Jouleově efektu, například otápěcí odpor.

U provedení znázorněného na obr. 3 sestává toto zažívací zařízení z induktoru v podobě hada 22 chlazeného vodou. Had 22 je šroubooicooitě ovinut proti vnitřní stěně trnu £8 a obsahuje zpětnou větev v podstatě v ose tohoto trnu £8. Výstupní a vstupní konce hada 22 jsou u výstupu z trnu 18 připojeny k neznázorněnému zdrooi elektrického proudu, například ke zdrooi dodávajícím elektrický proud o kmitočtu 10 000 Hz. Had 22 probíhá po největší, části trnu £8, avšak nesahá ke dnu ££. Dooní část trnu 18 zůstává stále bez zahívání. Podle jednoho provedení je u dna 19 dokonce umístěno Uh^adicí zařízení, například nádržka 24 prstencového tvaru s oběhem ch-adicí vod;/, jak je znázorněna čerchmanou čarou na obr. 3.

Koleda 16 sestává rovněž z dutého grafitového válce, který je utěsněné a odnímatelně upevněn pod licí hlavou 12 souose s trnem £8, takže s tímto trnem 18 vymezuje prstencový licí prostor £5» který tvoří průchod pro licí trubky a jehož rozměr odpovídá tlouštice vyráběné trubky. Upevněni a ustředění válcové kokdy 16 je zajištěno horní upínkou 26 provedenou v celku s dolní čássí. licí hlavy . 12 a s horní čássií kokdy £6, jakož i druhou dolní upínkou .27. která je zavěšena na licí hlavě 12 táhly 28 a nese dolní část kokdy £6.

Mezi horní a dolní upínkou ' 26, popřípadě 27 je umístěna hladká trubková stěna 30, která obklopuje kokUu 16 a vymezuje kolem této kokdy 16 tenký prstencový c^adicí prostor 31. připojený na dolní části vedením 32 k zásobníku 34 roztaveného kovu s nízkým bodem tání, například cínu. Na své horní 6ás!l je ch.adicí prostor 31 rozšířen pro vytvoření nádržky £6, spojené vedením £8. opatřeiýto kohoutem £2, se zdrojem neutrálního tlakového plynu· Stejzýta způsobem je horní část zásobníku 34 roztaveného nízkotajícího kovu spojena vedením 40. opatřeiým uzavírací kohoutem £1, se zdrojem tlaku, přičemž oba zdroje tlaku mohou být totožné. Trubková stěna 30 je z kovu nebo z kovové slitiny, mající dobrou tepelnou vodivost a bez ’jakékoliv chemické afinity pro kapalný kov obsažený v zásobníku 34. Nappíklad trubková stěna £0 sestává z mědi povlečené vrstvou hliníku, nanesenou difusí, nebo vrstvou chrómu, uloženou ' elektrolýzou, difusí nebo jiým‘postupem.

Trubková stěna 30 je vsazena do vnitřku žebrové stěny £2. zasazené mezi dno nádržky 36 a horní upínku 27. Žebra 43 žebrové stěny 42 jsou nammřena k vnějšímu povrchu trubkové stěny 30 a vyd^vaa! téměř až do styku s tímto povrchem, přičemž je však mezi nimi možný průtok tekutiny. Žebrová stěna 42 je s výhodou z kovu dobře vodivého 'pro teplo, například z měd.i nebo z ocele. Její dolní čássí, popřípadě její horní čássí prochhzzeí jednak vedení £2 pro vstup ch.adicí tekutiny, například vody, a jednak vedení 46 pro výstup této tekutiny. Prostor vymezený žebrovou stěnou 42 a ' trubkovou stěnou 30 slouží také jako vo^z^^ dh.adicí plášť 44 pro kokklu £6, přičemž žebra 43 zlepšuuí výměnu tepla mezi žebrovou stěnou 42 a trubkovou stěnou 30 tohoto cihLadicího pláště ££. Tento vodní chLadicí plášť 44 se kombinuje s chladicm prstencem 31 s kapalným kovem pro zajištění účinného a pravidelně rozloženého chlazení kokkly 16.

Pod licím prostorem 15 nese rám £ zařízení pro vytahování ztuhlé trubky 54 vys!uppují— ci z kokkly £6. Toto vytahovací zařízení, označené jako celek vztahovou značkou £0. má kostru 51 upevněnou na rámu £. Na této kostře 51 jsou uloženy dvě dvooice kladek £2.' 53 s vodorovnými osami, které mez! sebou tvoří průchod pro vytahovanou ztuhlou trubku 54. Jedna z kladek 52 každé dvojice je pevná, zatímco druhá kladka 53 je spojena s tyčí zdviháku 55 a může být tedy oddálena od kladky 52 nebo přitaačena k ztuhlé trubce 54 určeným tlakem. Kladky 53 obou dvooic jsou spojeny převodovým řetězem 56 a jsou poháněny redukčním motorem 57 podle vytahování trubky (obr. 1).

Proti ztuhlé trubce 54 na jejím výstupu z Uchlo prostoru 15 je upraveno ússrojí 60 pro měření teploty. Toto ússroOÍ 60 je spojeno činným vedením 62. znázorněrým čerchovanou čarou na obr. 1, se skupinou motoru 57 s převodem a ovládá rychlost'tohoto moOoru ve funkci teploty ztuhlé trubky £4.

U výhodného tvaru provedení znázorněného na obr. 1 a 2, je licí pánev 2 uložena výkyvné na rámu £. Je nakloubena kolem osy 64 nesené ložisky 66 spojenými s rámem £. Zdvihák 65. nesený rámem £ umooňuje zvedát tuto pánev mezi její činnou polohou, znázorněnou na obrázku 1, a mm z i nečinnou polohou, znázorněnou na obr. 2. V této poloze je licí hlava 12 v úrovni vyšší, než je úroveň dna licí pánve 2, takže všechen kov obsažený ve vedení 13 se vyprázdní do této pánve. Licí prostor 15 se rovněž zvedne zároveň s licí hlavou £2. takže není nebezpeeč, že by kapalný kov vnikl náhodou do tohoto l^kh^o prostoru 15 před začátkem odlévání. V této poloze je dolní konec Iícíío prostoru 15 s výhodou uzavřen neznázorněnou rozbíhací trubkou.

Př začátku odlévání spuutí zdvihák 65 pánev 2 zpět do vodorovné polohy znázorněné na obr. 1. RozbíJhací. trubka se . pak zavede mezi kladky 52 a 53 vytahovacího zařízení 50. zatímco licí prostor 15 zaujme svislou polohu.

Had 22 zahřeje předběžně trn £8, zatímco kohout 39 je otevřen, takže zavádí vedení 38 tlakový . plyn do nádržky 36 a chladicího prostoru 31. a tím vytlačuje kapalinu do zásobníku 34. přičemž kohout 41 je také otevřen, takže v horní části zásobníku 34 vytváří přes vedení tlak menní, než je tlak plynu pronikajícího vedením £8. Jelikož licí prostor 31 je prázdný, je kokila 16 rovněž zahřívána blízkostí trnu £8. Licí pánev 2 se pak naplní roztaverým kovem plnicta otvorem £, načež se uvede pod tlak řádově. 0,4 MPa vedením 8. Kapalná liHna proudí potom do vedení 14 licí hlavy' 12 a potom do prstencového lichho prostoru ££.

Když je licí prostor 15 naplněn kapalnou litinou, obrábí se tlaky ve vedeních 38 a 40.

takže .-kapalný kov obsažený v zásobníku 34 se zatlačí dn cftLadicíhn prostoru 31 a dn nádržky

36. načež se kohouty 39 a 41 znovu uzavřou. Volba tlaků v nádržce 36 a ve vedení 38 je taková, že chladicí prostor 31 s tekutým kovem je stále udržován pod taakem.

V důsledku zažívání trnu . 18 zůstává litina, která je ve styku s tmto trnem ПЗ. prakticky stále v kapalném stavu.

Naapoti tomu se litina ochlazuje ve styku s kokilou 16. která je chlazena kombbnací chLadicího pláště 44 a chLadicího prostoru .31. a má sklon tuhnout. Takto se obdrží, uvnntř prstencového ИсЙю prostoru 15 čelo tuhnuuí, tvořené rozhraním mezi pevnou hmotou a kapalinou a maaící tvar komolého kužele, souosého s trnem. Tibuuí skutečně nastává od chlazené stěny kokkly a směřuje k vnějšku povrchu trnu 18, ke kterému dospěje jen na jeho dolní částt, to znamená v souseessví iezažívaié čássi blízko dna 19 tohoto trnu 18.

Obr. 4 znázorňuje schemmaicky polohu površky PN ztuhlého komolého kužele. Bod N je na dolní Části trnu .18 a s výhodou splývá s krajní hranou tohoto trnu 18. Toho se dosáhne v důsledku vhodné volby vzdálenoosi mezi koncem zažívacího hadu 22 a dnem. trnu 18, jakož i volby zažívací teploty hada 22 t tlaku v licí pánvi ,2. Kov litý do licího prostoru jj je ve ttatttčnocsi vystaven současně tomuto tlaku a účinku tíhy v důsledku svislé polohy ícchno prostoru JJ*· Kapalná litina tedy naplňuje plynule a úplně .prstencovou dutinu tvořící tento licí prostor 12· Je v těsném styku současně s trnem 18 a s vn-třní stěnou kokkly 16. Podél trnu 18 je litina udržována na teplotě nad jejm bodem tání v důsledku jejhho styku se zažívanou čássi tohoto trnu 13. Jelikož však v blízkossi dna 19 se toto zažívání neprovádí, litina tuhne. Vnější stěna lčcho prostoru 15 tvořená kokktau 16 je napreo! tomu ochlazována vodním chLadícím pláštěm 44, doplněiým chLadícím prostorem 31 s kapalným kovem, co^ž zaaištaje pnvtaelně roztažení chlazení ^po ceta výšce takiXy ¹⁶ a odstraňuje nepravidelios-si způsobované paprsky vzduchu.

V důsledku tohoto rзoaviSelnéhn chlazení a účinku tlaku působícího na kapalný kov, který proudí v lícím prostoru .15, nastává jeho chlazení a jeho tuhiuuí podél stěny kokkly 16 mimořádně pravideiým a plynulým způsobem bez nebezpečí vzniku trhlin nebo praskli. Símě dování kovu v důsledku jeho tuhnuuí vzdaluje stěnu ztuhlé trubky 54 od stěny kokkly 16. takže tato ztuhLá trubka 54 neklade žádný odpor svému vytahování. Na protilehlé straně ztuhlé trubky 54. kde v bodě N je na konci triu £8. nastává ^гОЛЛ mimo tento trn 18. takže je odstraněno nebezpečí ovinut,! trnu 18 nebo blokování ztuhlé trubky 54 v kokkle 16.

Komole kužeeovité čelo NP tuhnuu! může, se ovšem m^ě^it podle kolísání lccích parametrů, avšak taková kolísání jsou velmi omezená, iebot bod N odpovídá stále nezažívaié čáási triu 18, to znamená, bodu blzkémiu ke dnu ££. Četa NP se může ia poklad přesunout do místa NP] , jak je naznačeno přerušovanou čarou na obr. 4. .

Trubka 54 je zařízením 50 vytahována tou měrou, jak je vytvářena. Je;)! teplota je neustále řízena za pomoci bёěicího ús^ojí 60, které řídí rychLost redukčního moru 57.

Ryyhhost vytahování je takto stále funkcí oyiltínsSi tuhnuí, což umožňuje odsSrlnnt všechna nebezpečí trhlin nebo přetržení. Bylo kromě toho zjišjёio, že dík postupu podle vynálezu může být rychlost vytahování značně větší než rychLost, jakou dovolovaly dosavadní postupy. Kromě toho může litiová trubka takto zhotovená mít malou tlouštku ve srovnání s jejím průměrem.

Bylo například možné zhoConit trubku o vnějším průměru 170 mm a o tlouštice 5 . mm s Ltcím prost ořem o celkové výšce 25 cm z kapalné litiry, zaváděné pod takftm 0,4 MPa, za použití kokkly podle vynálezu, která má chladicí pLáSt 31 s kapalným kovem o tloušťce 3 mm, udržovaný pod tlakem 0,002 MPa.

Právě popsané provedení vynálezu může být ovšem výhodně pozměňováno. Podle obr. 5 může zařízení obsahovat pevnou licí pánev 72, která je nesena hoímzí plošinou rámu j_. Ze dna této licí pánve vychází licí trubka 74. která směřuje vzhůru a ústí do licí hlavy J6, která má podobu licí jímky. Dnem této jěky prochází licí otvor 7!» který je ve spojení s licím prostorem 75 vytvořerým mezi trnem 78» procházejícím svisle licí hlavou 76, a kokilou 22, která je na licí hlavě 76 uložena těsným a od stranit eným způsobem· Licí prostor 22 je proveden a chlazen stejným způsobem jako licí prostor 15 znázorněný na ob-, rázku 3. Avšak v tomto případě je svýhodou kokila 79 prodloužena do vnitřku licího otvoru 22 komole kuželovitým výstupkem 80, který je na obr. 5 znázorněn vyčárkovaně. Tento výstupek umožňuje odebírat kapalnou litinu, která má protékat do prstencového licho prostoru 75. v tom bodu licí jímky, kde je teplejší, což ommeuje nebezpečí ucpaní licho otvoru 2! v důsledku ztuhnutí litry. Licí prostor 75 je trvale v poloze nad vytahovacím zařízením, avšak na konci lití umožní odstranění tlaku ve vedení 8, aby kapalina zůstávvjící v - licí hlavě 76 opět sestouppia do licí pánve 72. což uvolní licí otvor 22·

Trn 78 je proveden stejným způsobem jako trn 18a je stejně jako tento trn 18 upevněn na horní části licí hlavy 76. kterou pro^l^h^a^lí· Tento trn 78 je zahříván hadem podobným hadu u zařízení 22 nebo podle jiného provedení znázorněného na obr. 6, za pomooi topného odporu 82 tvořeného dutým graf tvým vřetenem, připojeným na své horní části k napájechu otvoru elektrického obvodu vysoké intenzity, a to dutým měděným prstencem, chlazeným oběhem oleje a svírajícím konec grafitového vřetena. Na dolní části spačívá grafitové vřeteno 82 na žáruvzdorném kotouči 75. který izoluje dno 86 trnu 78 a udržuje dolní část tohoto trnu 78 na poměrně nízké teplotě.

Koota 79 jako kokta 16 je obklopena chladich prostorem 31 s kapalným kovem, který zase je· umístěn uvnntř vodního chladicího pláště 44. Chh.adicí prostor 31 je ve spojení s nádržkou udržovanou pod regulovatelným tlakem. Tato nádržka může být stejně jako u provedení znázorněného na obr. 3 tvořena zásobníkem £4. neseným dolní upínkou 27. držící koktu £6, takže její dno je umístěno v úrovni úrovni dolní č^í^s^zi chladicího prostoru 31 .

Podle provedení znázorněného na obr. 7 je chadicí prostor 31 vedením 88 ve spojení se zásobníkem 90 umístěným zcela pod dolní upínkou 27. V tomto případě je vedení 38 prostě spojeno s ovzduším. Vyprázdnění chladicího prostoru 31 a nádržky 36 do zásobníku 90 nastává ve skutečnost jednoduchou tíhou, když se vedení 40 spojí s ovzduším. Obráceně se naplnění chladicího prostoru 31 provádí tím, že se vedení 40 spooí se zdrojem tlakového plynu, což zatlačí kapalinu do chladicího prostoru 31 směrem vzhůru, zatmco vzduch obsažený v tomto prostoru a v nádržce 36 je odváděn vedením 38 do ovzduuí.

Nezáávsle na užitém provedení umořuje komt^b-nace zaváděn i kapalné litry pod taakem do svislé kokty a regulace teploty stěn této kokty podle vynálezu ^ЬЛеёпт plynulé lití trubek s malou tloušťkou stěny a s vysokým výkonem vytahování trubky.

Claims (6)

1. Způsob plynulého lití tenkostěnných trubek z šedé litry do chlazené kolkly opa třené zahřívaným trnem, vyznaauuící se tm, že se počátkem lití kokta předehřeje směrem od trnu, a ihned po začátku lití, po zaplnění licho prostoru mezi koktou a trnem taveninou, se chladicí prostor, ^^οιχ^οί koktu, naplní tekutým, nízkotajícm kovem.

2. Způsob podle bodu 1, vyznaa^h! se tm, že se nízkootaící kov plní do chladicího prostoru zdola.

3. Zařízení к provádění způsobu podle bodů 1 a 2 s kokilou, trnem a chladicím pláštěm obklopujícími kokilu, vyznačující se tím, že mezi kokilou (16) na plynulé lití a mezi chladicím pláštěm (44) je vytvořen chladicí prostor (31), oddělený od chladicího pláště (44) trubkovou stěnou (30) a spojený se zásobníkem (34, 90) roztaveného nízkotajícího kovu.

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že zásobník (34, 90) nízkotajícího roztaveného kovu je ve spojení se zdrojem tlaku.

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že zdroj tlaku je napojen na horní část zásobníku (34, 90) roztaveného nízkotajícího kovu.

6. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že zásobník (90) roztaveného nízkotajícího kovu je umístěn pod chladicím prostorem (31), který nahoře vyústuje volně do ovzduší.