CS220342B2

CS220342B2 - Insecticide and acaricide composition and method of producing active component thereof

Info

Publication number: CS220342B2
Application number: CS813754A
Authority: CS
Inventors: Rainer Fuchs; Klaus Naumann; Reinhard Lantzsch; Hermann Hagemann; Ingeborg Hammann; Bernhard Homeyer; Wolfgang Behrenz; Wilhelm Stensdel
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1980-05-22
Filing date: 1981-05-20
Publication date: 1983-03-25
Also published as: DE3160592D1; IL62908A0; ES8203821A1; TR21211A; BR8103181A; ES502391A0; PL126691B1; PT73023A; PL231284A1; EP0040742A1; ATE4112T1; US4344960A; EP0040742B1; DE3019552A1; OA06815A; ZA813412B; PT73023B; PH16980A; JPS5716838A; AU7081081A

Description

Vynález se týká insekticidního a akaricidního prostředku, který obsahuje jako účinnou složku nové e^teiry .3-(2-chlor-3,3,4-⁴,4-pentaf luor-Dbutenyl) -2,2-dimeehylc^yklopropankarboxylové kyseliny. Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových účinných látek a jejich použití v insekticidních a akaricidních prostředcích.

Je známo, že určité ester^y substⁱtuovan^éc^ykl^o^p^nopankar’t^c^x^jTtové kyseliny, jako například (3-fenoxybenz^yl) ester 3-(2-methyl-1-p.г·o]peIlyl)-2,2-diineehylc^ykl·opropankarboxylové kyseliny (Phenoohrin) a (3-fenoxybenzyy) ester 3- (2,2^1сЫо1Г/1пу1)-2,2-dirnethylcyklopropankarboxylové kyseliny (Permethrin) mají . insekticidní a akaricidní účinek (srov. britský patentní spis číslo 1 243 858 a 1 413 491).

Účinek téchto sloučenin nen^í v^ša^k v^žd^y, zejména při nízkých aplikovaných koncentracích účinné látky a při nízkých aplikovaných množstvích, zcela postačující.

Nyní byly nalezeny nové estery 3-(2-chlor-3,³,4,4,4-penta^f luor-l-butenyl) -^-dimefoyl· c^ykltopropankarbox^yl^ové ^kyselin^y otecného vzorce I

v němž

R¹ znamená vodfa nebo ^kyanos^ku^pinu, ^r2 znamená ^fen^ylovou slku^pinu substituovanou difluormethylendioxyskupinou, pentafluorfenylovou slkupinu nebo 3-fenox^y-4-fluorfenylovou skupinu.

Obecný vzorec I zahrnuje různé možné stereoisomery a opticky alktivní isomery, jakož i jejich směsi.

^předm^ětem vynálezu je te^dy insekUctorn a ataricidní ^nostředek, ^který se vyznačuje tím, že jako ^účinnou slož^ku obsahuje alespoň jeden ester 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-penta nechá reagovat chlorid 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentaf luor-1-butenyl) -2,2-dimethylcyklopropankarboxylové kyseliny vzorce Ha f luor-l-butenyl) -2,2-dimethylcyklopropankarboxylové kyseliny shora uvedeného obecného vzorce I.

Podle vynálezu se sloučeniny obecného vzorce I vyrábějí tím, že se 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-p entaf luor-l-butenyl ] -2,2-dimethylcyklopropankarboxylová kyselina vzorce II

nebo reaktivní deriváty této kyseliny uvádějí v reakci s benzylalkoholy obecného vzorce III

R1 /

HO—CH \

R2 (III) v němž

R¹ a R2 mají shora uvedené významy, nebo s jejich reaktivními deriváty, popřípadě v přítomnosti · činidel vázajících kyselinu nebo/a katalyzátorů a popřípadě za . použití ředidel při teplotě 0 až 100 °C.

Nové estery 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentafluor-l-butenyl)-2,2-dimethylcyklopropankai’boxylové kyseliny obecného; vzorce I se vyznačují vysokou insekticidní a akaricidní účinností.

S překvapením vykazují sloučeniny vzorce I podle vynálezu značně vyšší insekticidní a akaricidní účinek, než ze stavu techniky známé sloučeniny analogické struktury a stejného typu účinku.

Jako účinné složky prostředků podle vynálezu se výhodně používají sloučeniny obecného vzorce I, v · němž

R1 znamená vodík nebo· kyanoskupinu,

R2 znamená pentafluorfenyloyou skupinu, difluormethylendioxyfenylovou skupinu nebo 4-fluor-3-fenoxyfenylovou skupinu.

Při výhodné · variantě a) postupu podle vynálezu pro; výrobu sloučenin vzorce I · se

CFíGFjCCI=CH CO-Cl

X (lid.) s benzylalkoholy shora uvedeného· obecného vzorce · III v přítomnosti činidel vázajících kyselinu a za použití · ředidel.

Při další výhodné variantě b) postupu podle vynálezu, zejména za účelem' výroby sloučenin vzorce I, v němž R1 znamená kyanoskupinu a R2 znamená fluorem substituovanou fenoxyfenylovou skupinu, se nechá reagovat chlorid kyseliny shora uvedeného vzorce Ha s odpovídajícími fenoxybenzaldehydy obecného vzorce IV

OHC—R2 (IV) v němž

R2 znamená fluorem substituovanou fenoxyfenylovou skupinu, a s alespoň ekvimolárním · množstvím kyanidu alkalického kovu, jato kyanidu sodného nebo¹ kyanidu draselného, v přítomnosti vody a organického rozpouštědla nemísitelného s vodou · a popřípadě v přítomnosti katalyzátoru.

Jato další · reaktivní deriváty ka-rboxylové kyseliny vzorce II lze jmenovat nižší alkyléstery, které mohou reagovat s · alkoholy vzorce III podle · obvyklých metod.

Soli karboxylové kyseliny vzorce II si alkalickými kovy, s· kovy alkalických zemin nebo amonné či arnoniově soli, mohou reagovat s benzylhalogenidy, které se odvozují od benzylalkoholů obecného vzorce III, rovněž za vzniku sloučenin vzorce I.

Použije-li se jako výchozích látek při postupu podle varianty a), například pentafluorbenzylalkoholu a při variantě b) 4-fluor-3-(4-fluorfenoxy )benzaldehydu, pak lze reakce podle obou variant postupů podle vynálezu znázornit následujícími reakčním schématy:

Г

b)

3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentafluor-l-butenyl )-2,2-dimethylcyklopropankarboxylová kyselina, která se používá jako výchozí látka, je již známou sloučeninou (srov. DOS čisío 2 802 962, britský patentní slpis č. 2 000 764).

Chlorid kyseliny vzorce Ha se získá z této kyseliny obvyklým způsobem, například reakcí s thionylchloridem, popřípadě v přítomnosti ředidla, jako například tetrachlormethanu, při teplotách mezi 10 a 100 °C.

Benziylalkoholy, které se dále používají jako výchozí látky, jsou definovány vzorcem III. V tomto vzorci znamenají zbytky R¹ a R² výhodně ty zbytky, které již byly při definování zbytků R¹ a R² ve vzorci I označeny jako výhodné.

Jako příklady výchozích látek vzorce III lze jednotlivě uvést:

pentafluorbenzylalkohol,

3,4- (dif luoirmethylendioxy) benzylalkohol, 4-fluor-3-fenoxybenzylalkohol.

Výchozí sloučeniny vzorce III jsou již známé (srov. britský patentní spis č. 1078 511, DOS č. 2 621433, 2 709 264 a 2 739 854).

FenioKybenzaldehydy použitelné jako výchozí látky jsou definovány vzorcem IV. Výhodně znamená ve vzorci IV symbol R² ty zbytky, které již byly při definování symbolu R² ve vzorci I uvedeny jako výhodné.

Jako příklad lze uvést:

4-fluor-3-fenOxyb'enzaldehyd.

Fenofybenzaldehydy vzorce IV jsou již známé (srov. DOS č. 2 621 433, 2 709 264 a 2 739 854).

Způsob výroby nových sloučenin vzorce I se při všech variantách provádí výhodně za použití ředidel. Jako ředidla přicházejí v úvahu prakticky všechna inertní organická rozpouštědla.

К těm náleží zejména alifatické a aromatické, popřípadě halogenované uhlovodíky, jakio pentan, hexan, heptan, cyklohexan, petrolether, benzin, ligroin, benzen, toluen, xylen, methylenchliorid, ethylenchlorid, chloroform, tetrachlormethan, chlorbenzen a o-dichlorbenzen, ethery, jako diethyleither a dlbutylether, glykoldimethylether a diglykoldimethylether, tetrahydrofuran a dioxan, ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisopropylketon a methylisobutylketon, estery, jako methylester octové kyseliny a ethylaceťát, nitrily, jako například acetoniťril a propiionitril, amidy, jako například dimethylformamid, dimethylacetamid a N-methylpyrrolidon, jakož i dimethylsulfoxid, tetramethylensulfon a hexamethyltriamid fosforečné kyseliny.

Varianta a) postupu podle vynálezu se provádí výhodně v přítomnosti činidel vázajících kyselinu. Jako činidla vázající kyselinu se mohou používat obvyklá činidla к vázání kyselin. Zvláště nutno uvést uhličitany a ailkoixidy alkalických kovů, jako uhličitan sodný a uhličitan draselný, methoxid, popřípadě ethoxid sodný a draselný, dále alifatické, aromatické nebo heterocyklické aminy, například triethylamin, trimethylamin, dimethylamin, dimethylbenzylarnin, pyridin, diazablcyklboktan, dlazabicyklononen a diazabicykloundecen.

Varianta b) postupu podle vynálezu se provádí v přítomnosti vody a organického rozpouštědla uvedeného shora, pokud není s vodou mísitelné. Přitom jsou vhodné zejména shora uvedené uhlovodíky.

Jako katalyzátory se při variantě b) postupu používají výhodně sloučeniny, které jsou vhodné к přenosu aniontů z vody do organických rozpouštědel. Jako příklady takových katalyzátorů lze uvést benzyltriethylamoniumhydrogensulfát, tetrabutylamoniumbromid a methyltřioktylamoniumchlorid (Aliquat 336).

Ve všech variantách postupu se může reakční teplota měnit v širokém rozmezí. Obecně pracuje při teplotách mezi 0 a 100 C, výhodně mezi 10 až 50 °C.

Postup podle vynálezu se obecně provádí při atmosférickém tlaku.

Při provádění postupu podle vynálezu se výchozí látky používají obvykle v přibližně ekvimolárních množstvích. Nadbytek jedné nebo druhé reakční složky nepřináší žádné podstatné výhody.

Výchozí látky se ve vhodných ředidlech přivedou do vzájemného styku a popřípadě po přidání činidla vázajícího kyselinu neboi/a katalyzátoru se reakční směs míchá až do ukončení reakce.

Zpracování reakční směsi se může provádět podle obvyklých metod, například tím, že se reakční směs zředí popřípadě vodou nebo/a organickým rozpouštědlem, které není mísitelné s vodou, jako například toluenem, organická fáze se oddělí, promyje se vodou, vysuší se, zfiltruje a z filtrátu se rozpouštědlo pečlivě oddestiluje za sníženého tlaku a při mírně zvýšené teplotě (tzv. „dodestilováním”).

Účinné látky jsou vhodné při dobré toleranci rostlinami a při příznivé toxicitě vůči teptokrevným к potírání živočišných škůdců, zejména hmyzu, sviluškovitých, vyskytujících se v zemědělství, v lesním hospodářství, při ochraně zásob a při ochraně materiálů, jakiož i v oblastech hygieny. Tyto sloučeniny jsou účinné proti normálně citlivým druhům škůdců a proti rezistentním druhům škůdců, jakož i proti všemi nebo proti jednotlivým vývojovým stadiím. Ke shora uvedeným škůdcům náleží:

z řádu sitejnolnožců (Isopoda), například stínka zední (Oniscus asellus), svinka obecná (Armadillidium vulgare), stínka Obecná (Porcellio scaber);

z třídy mnohonožek (Diplopoida), například mnohonožka slepá (Blaniulus guttulatus);

z třídy stonožek (Chllopoda), například zemivka (Geophilus carpophagus), strašník (Scutigera spec.);

z třídy stonoženek (Symphyla), například Scutigerella immaculata;

z řádu šupinušek (Thysanura), například rybenka domácí (Lepisma saccharina);

z řádu chvositoskoků (Collembola), například larvěnka obecná (Onychiurus armatus);

z řádu rovnokřídlých (Orthoptera), například šváb obecný (Blatta orlentalis), šváb americký (Periplaneta americana), Leucophaea maderae, rus domácí (Blattella germanlca), cvrček domácí (Acheta domesticus), krtonožka (Gryllotalpa spec.), saranče stěhovavá (Locusta migratoria migratorioides),

Melanoplus differentialis, saranče pustinná (Schistocerca gregaria);

z řádu škvorů (Dermaptera), například škvor obecný (Forficula auricularia);

z řádu všekazů (Isoptera), například všekaz (Reticuliterines spec.);

z řádu vší (Anoplura), například mšička (Phyllloxera vastatrix), dutilka (Pemphigus spec.], veš šatní (Pedlcílus humanus corporis), Haematopinus spec.,

Linognathus spec.;

z ^řádu všene^k najiHMad všen-^ka (Tnchodectes sípec.^ Damalinea s^pec.^; z ^řá^du titasn-okřídtych (Thysai^optera), například třásněnka hnědonohá (Hercinothrips femOTaUs), třásněnto zahradm (Thňps tabaci);

z řádu ^plo^štic (Hetero^ptera)^, napříkla^dkněžice (Eurygaster spec.), Dysdercus intermedius, sítěnka ^ře^pná (Ptesma quaidrata), štěnice domácí (Cimex lectularius), Rhodnius prolixus, Triatoma spec,;

z ^řádu stejnokřtalý^ (^Homoptera), například molice zelná (Aleurodes

Bemisia tabaci, molice · · skleníková (Trialeurodes vaporariorum), mšice ^b‘avlmková (A^phis goss^ypii), mšice zelná (Brevicor^yne· ^bгasicae)^,mšice rybízová (Cryptomyzus ribis), mšme maková (DoraKs fa^bae), mšice jabloňová (DoraMs pomi), vlnat^ka krvavá (Eriosoma ^lamgerum)^,mšice (^Hyalo^pterus arundⁱris)^,Macrosi^phum avenae,

Myzus spec., .

mšice chmelová (Phorodon humnli), mšice střemchová ·(^Rhopalosi^phum · padi), ^pidik^řísek (Empoasca s^pec.)^, ^kříse^k (^Euscelis bilobatus), Nephotettix ciinotice.^), Lecanium corni, puklice (Saisse-tia oleae), Laodelphax striatellus, Nilaparvata lugens, Aonidiella aurantii, štftenka bfečťaniová (Asjndtotas červec (Pseudococcus spec.), mera (Ps^ylla s^pec.)^; z řádu motýlů (Lepidoptera), například Péctinophora gossypiella, ^píd'al^ka tmavos^kvrná^č (Bupalus ^pimarⁱus)^,Cheimatobia brumata, klíněnka jabloňová (Lithocolletis blancardella), mol jaWoňový (H^yponomeuta ^dellaL předivka polní (Plutella maculípennis), bourovec ^prďtén^čitý ^atacosoma neustria), bekyně ^pižmiová (Eu^proctts c^brysorrhoea)^,bek^yn^ě (^marntňa spec.),

Bucculattrix t^burЬeгⁱella^,

Ustovnmek (Ph-yllocnistit citreΠa)^, □senice (Agrotis spec.), osenice (Euxoa spec.), Feltia spec.,

Earías insulana, šedavka (Helliothis· spec.),

Wýskavka červivcová (Lap^hygm.a exi^gua)^,můra zelná (Mamestra brassícae), můra so«siokaz (P-ainolis flamea), Prodenia Utura,

Spodoptera spec., Trichoplusia ni, Carpocapsa pomonella, bělásek (P-ierls spec.), Chile spec., zav^íje^č kukurmný (P^yraust-a · mol mou^čný ^phesfla ků^bmella)^,zavlec voskový (Galleria ^Πο^ΠιΚ obaleč (Cacoecla podana),

Ca-pua· reticulana,

Choristoneura fumiferana,

Clyšia ambiguella, Homioina magnanima, obaleč dubový (Tortrix viridana);

z řádu brouků například červotoč proužkovaný (Anobium · · punctatum), korovník (Rhizopertha dominica), Bruchidius obtectus, zrnokaz (Acanthoace-lides ob-tectus), tesarík krovový (^Hylot-ru^pes ^baju^lus)^,bázlivec olšový (Agelastica alni), mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemílineata), mandelinka řeřišnicová (Phaedon cochleariae),

Dia-brotica spec., dřepčík olejkový (Psylliodes chryšiocephalaL·

Epilachna variveštis, maločlenec (Atomária · spec.), lesák skladištní (Oryzaephilus surinamenkvětopas (Antho-no-mus spec.), ^pilous (^ί-αρΜ^ specL talokonosec rýtovaný (Morrhynclius suF catus),

Co^nopnoiites sordidus, krytohosec šešulový (Ceut^bor'rbync^buš assimi^),

Hypera postíce, kožojed (Dermestes spec),

Triogoderma spec., rušník (Antherenus spec.), kozo jed (Attagenus š^pec.^),hrbohlav [Lyctus spec.), blýskáček řepkový (Meligethes aen-eusj, vrtavec (Pťinus spec.), vrtavec plstnatý (Niptus · hololeucus), ^Gibbium ^yHoudes, potemník (Triblolium spec.), potemník moučný (Tenebrlio molitor), kovařík (Ag-riKes spec.),

Conoderus spec., chroust obecný (^Melolontha melolonfta),

Účinné látky se mohou převádět na ob vyklé prostředky, jako· jsou roztoky, emul chroustek letní (Amphimállon solstitialis),

Oostelytťa zealandica;

z řádu blanokřídlých (I lymenopterra), například břebenule (Diprion . spec.), pilotko!' (Hóplocampa spec.), mravenec (Laéius spec.), MonlomOťium pharaonls, sršeň (Vespa spec.), z řádu dvoukřídlých (Diptera), například komár (Aedes spec.), anofeles (Anopheles spec.), komár (Culex spec.), octomllka obecná (Drosophila melaniogaster), moucha (Musea· spec.), slunilka (Fannia spec.), bzučivka obecná (Calliphora erythrocephala), bzučivka (Luoilia spec.), Chrysomyia spec., Cuterebna spec., střeček (Castrophilus· spec.), Hyppobosca spec., bodalka (Stomokys spec.), střeček ··,(Oestrus spec.), střeček · (Hypoderma spec.), ovád (Talbanus spec.),

Tannia spec., muchnice zahradní (Bibio hortulanus), bzunka ječná (Oscinella friit),

Phorbia spec., květilkia řepná (Pegomyia ' hoyscyami), vrtule · obecná (Ceratitis capitata), Dacus oleae, tiplice bahenní (Tipula paludosa);

z řádu Síphonaptera, například blecha monová (Xenopsylla cheopis), blecha (C^ratophyllus spec.);

z řádu Arachnida, například Scorpio· maurus, snoVačka (Latrodectus mactans);

z řádu rioztitoSů (Acarina), například zákožka svrabová (Acarus síro), klíšták (Argas Spec.), OrnithodoríoS spec., čmelík kuří (Darmanyssus gallienae), vlnovník rybízový ·(Eriophyes ribis), Phyllocio>truta oleivora, klíšť (Botóphilus spec.), piják (Rhipicephalus· spec.), piják (Amblyomma spec.), Hyalomma spec., klíště (Ixodes spec.), prašivka (Psonoptes spec.), strupovka (Chortaptes spec.), Sarcpiptes; spec., roztočík' (Tarsonemus spec.), sviluška rybízová (Bryobia praetiosa), sviluška (Panonychus spec.), sviluška (Tetranychus spec.).

ze, suspenze, prášky, · pěny, pasty, granuláty, aerosoly, přírodní a syntetické látky impregnované účinnými látkami, malé částice obalené polymerními látkami a obalovací hmoty pro osivo, dále na prostředky se zápalnými přísadami, jako· jsou kouřové patrony, kouřové dózy, kouřové spirály apod., jakož i na prostředky ve formě koncentrátů účinné látky pro rozptyl mlhou za studená nebo· za tepla.

Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem nebo/a pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů nebo/a dispergátorů nebo/a zpěňovacích činidel. V případě použití vody jako· plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používat · například také organická rozpouštědla. jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: ariornáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aťomáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo· methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan · nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glyklol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon, nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako dímethylformamid a · dimethylsulfoxid, jakož ·i · voda. · Zkapalněnými plynnými plnidly netto · nosnými látkami · se· · míní takové kapaliny, · . které . · jsou · za· normální teploty a normálního tlaku · plynné, · například aerosolové propelanty, jako · halogenované uhlovodíky, jakož · i · ' butan, ·· propan,· dusík a kysličník · uhličitý. · · Jako· pevné · nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako· · kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo· křemelina, a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičítany. Jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály, · jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z organického materiálu, jako· z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků. Jako· emulgátory nebo/a zpěňovací činidla přicházejí v úvahu neionogenní a anionické emiulgátory, jako polyoxytthyltnestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykoItthtr, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adheziva, jako karboxymethylceluló zu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo latexovité polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titaničitý a ferrokyanidovou modř, a organická barviva, jako alízarinová barviva a kovová azo-ftaliocyaniniová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními·, s výhodou mezi 0,5 a 90 % hmotnostními, účinné látky.

Účinné látky podle vynálezu je možno používat ve formě obchodních preparátů nebo/a v aplikačních formách připravených z těchto preparátů.

Tyto přípravky se mohou používat ve směsi s dalšími účinnými látkami, jako jsou insekticidy, návnady, sterilační prostředky, akaricidy, nematocidy, fungicidy, látky, regulující růst rostlin nebo herbicidy. K insekticidům počítáme například estery fosforečné kyseliny, karbamáty, estery karboxylové kyseliny, chlorované uhlovodíky, fenylmočoviny, látky produkované mikroorganismy a další.

Účinné látky podle vynálezu se mohou dále vyskytovat ve formě na trhu obvyklých prostředků, jakož i ve formě aplikačních forem, připravených z. těchto· prostředků ve směsi se synergicky účinnými látkami. Synergicky účinnými látkami jsou sloučeniny, pomocí nichž se zvyšuje účinek účinných látek, aniž by přidávaná synergická účinná látka musela být sama aktivně účinnou.

Obsah účinné látky v aplikačních formách připravených z obchodních preparátů se může pohybovat v širokých mezích. Koncentrace účinné látky v aplikačních formách se může pohybovat od 0,0000001 do 100 % hmotnostních, výhodně od 0,0001 do 1 % hmotnostního.

Aplikace se provádí běžným způsobem přizpůsobeným použité aplikační formě.

Při použití proti škůdcům v oblasti hygieny, a proti skladištním škůdcům se účinné látky podle vynálezu vyznačují vynikajícím reziduálním účinkem na dřevě a hlíně a dobrou stabilitou vůči alkáliím na vápenných podkladech.

Účinné látky podle vynálezu jsou vhodné také k potírání ektoparazitů a endoparazitů v oblasti veterinární mecíny.

Aplikace účinných látek podle vynálezu se provádí ve veterinárním sektoru známým způsobem, jako orálně ve formě například tablet, kapslí, nápojů, granulátů, dermálně použitím Ve formě například lázní k ponořování (Dippenj, postřiků (sprayů), koupelí (pour-on a ' speo-on), jakož i za použití pudrů a dále parenterálně ve formě například injekcí.

Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek:

Příklad 1

3,06 g chloridu ( + )-cis/trans-2,2-dimethyl-3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentaf luor-l-butenyljc^y^k^l^iO^^Opan-l-ka^^0^txylové kyseliny se smísí se 100 ml toluenu a 1,86 g difluor-3,4-dioxymethylenbenzylalkohoiln. Poté se za míchání při teplotě místnosti přikape 0,72 g pyridinu a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Potom se ' k reakční směsi přidá 150 ml vody, organická fáze se oddělí a promyje se 100 ml Vody. Organická fáze se vysuší síranem sodným, odfiltruje se, odstředí se a při teplotě 60 °C se ve vysokém· vakuu dódestilovává asi 1 hodinu. . Zbytek váží 4,2 g a sestává ' z difluor-3,4-diO'xymeehylenbenzylesteru 2,2-d.imethyl-3- (2-chlor-3,3,4,4,4-pentafluor-l-butenyl) cyklopropan-l-karboxyliové kyseliny O indexu lomu no20 = 1,4614.

Analogickým způsobem, jako je popsán v příkladě 1 se získají následující sloučeniny:

Příklad 2

203 42

¢3)

4,98 g (0,016 mol] chloridu ( + )-cis/trans-3-(E/Z-2-chlor-3,4-penittfluico-but-l-en-l-yl.) -2,2-dimethyicyklbprlopankarboxylové kyseliny a 3,46 g (0,016 mol) 3-lenoxy-4-lluorbenzaldehydu sie společně přikape za míchání při teplotě 20 až 25 °C ke směsi 1,26 g kyanidu sodného·, 1,9 ml vody, 75 ml n-hexanu a 0,4 g -ntrabutylamonшmb-’omidu. Reakční směs sie potom míchá 4 hodiny při teplotě 20 až 25 °C, potom se zředí 150 ml toluenu a dv^t^^rát se promyje vždy 200 ml vody. Organická láze se vysuší síranem hlořečnatým a rozpouštědlo se od destiluje ve vakuu vodní vývěvy. Poslední zbytky rozpouštědla se odstraní krátkým dodestilováním při 60 °C/100 Pa. Získá se 5,9 g (71,3 % teorie) (3-lerti0xy-4-Cluor-wkyanbenzyl jesteru- ( + ) -οί5>-ί№ηδ-3- (E^^-chlor-S^-pentalluorbtIt-l-en-C-yl}-2,C-d^,imethylcykloprtlpankarb.oxyllová kyseliny ve lormě žlutého viskózníhO . oleje. Struktura látky je potvrzena !H-NMR spektrem.

Data. íH-NHR spektra (deuterochloro·1Ог-^/!-^П-^-^1^^(П-^’^11^111^п) τ (ppm):

aromatické H: 2,5 — 3,12 (m/8 H), benzyl-H: 3,6 — 3,74 (m/lH), vinyl-H: 3,19 d a 3,88 d/1 H, cyklopropan-H: 7,38 — 8,24 (m/2H) a dlmethyr-H: 8,55 — 8,9 (m/6 H).

Výroba výchozí látky:

21,5 g (0,07 mol) ( + )-cls/trfns-2,2-dimnthyl-3- (2cchloιr-3,3,4,4,4-pentalluor-Γ-butnnyl) cyklbprop&h-l-karboxylové kyseliny se rozpustí ve 150 ml tntrachlormnthanu a potom se přidá 50 ml thionylchloridu. Potom se reakční směs zahřívá za míchání 1 hodinu na 80 °C. Po, oddesťilování nadbytečného thionylchloridu a rozpouštědla se . zbytek destiluje ve vysokém vakuu. Získá - se 21 g chloridu (+ )-ciS/trans-2,2-dimethyl-3- (2-chlor-3,3,4,4,4-pental luor-l-butenyl) cyklopropan-l-karlOoixylOvé kyseliny o teplotě varu 50 až 54 °C/30 Pa.

Příklad A

Test na octomiilku (Dricooopliila melanogaster) rozpouštědlo·: 3 díly hmotnostní acetonu emulgátor: 1 díl hmotnostní alkylarylpolyglykoletheru

Z účelem přípravy vhodného· účinného přípravku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím. rozpouštědla a s uvedeným množstvím emulgátoru a koncentrát se z.ředí vodou na požadovanou koncentraci.

ml účinného přpravku se pomocí pipety odměří na filtrační kotouč (o průměru 7 cm). Tento kMíoiuč se vloží na otvor- skleněné nádoby, ve které se nachází 50 exemplářů roctOmilky obecné (Drosophila melanogaster) a přikryje se skleněným· víčkem.

Po po'žadované době se určí mortalita v procentech. Přiťom znamená 100 % stav, kdy byly usmrceny - všechny exempláře octomilky. 0 % znamená stav, kdy žádná z -octomilek nebyla usmrcena.

Výsledek testu je uveden v následující tabulce A.

Tabulka A

Test na octomilku (Drosophila melanogaster) účinné látky koncentrace účinné látky v mortalita v % po· 1 dni

(známá)

0,1

0,01

100

0,1

0,01

100

Příklad B

Test na rezistentní kmen svilušky snovací (Tetranychus urtitae) rozpouštědlo: 3 díly hmotnostní acetonu emulgátor: 1 díl hmotnostní alkylarylpolyglykoletheru

K přípravě vhodného účinného přípravku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a s uvedeným množstvím emulgátoru a koncentrát

0,1

0,01

100

100 se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Rostliny fazolu . obecného (Phaseolus: vulgaris), které jsou silně napadeny všemi vývojovými Stadii svilušky snovací (Tetranychus urticae), se ošetří ponořením do účinného přípravku žádané koncentrace.

Po požadované době se určí mortalita v procentech. 100 % přitom znamená stav, kdy byly usmrceny všechny svilušky. 0 % znamená stav, kdy žádná ze svilušek nebyla usmrcena.

Při tomto testu vykazují sloučeniny po

Tabulka B

Test na rezistentní kmen svilušky snjowací (Tetranychus urticae) dle vynálezu vyšší účinek, než sloučeniny známé ze stavu techniky.

Výsledek testu je uveden v tabulce B.

(známá)

100

Příklade

Test mezní koncentrace/půdní hmyz pokusný hmyz: larvy květilky zelné (Phorbia arutřqua) v půdě rozpouštědlo: 3 díly hmotnostní acetonu emulgátor: 1 díl hmotnostní alkylarylpolyglykoletheru

К přípravě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla, přidá se uvedené množství emulgátoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Účinný prostředek se důkladně promísí s půdou. Přitom nehraje koncetrace účinné látky v prostředku prakticky žádnou roli, rozhodující je pouze množství účinné látky na jednotku objemu půdy, které se udává v ppm (= mg/litr). Půda se naplní do květináčů a nechá se stát při této· teplotě.

Po· 24 hodinách se do· ošetřené půdy přidá pokusný hmyz a po. dalších 2 až 7 dnech se určí účinnost účinné látky spočítáním mrtvých a živých exemplářů pokusného hmyzu a přepočtením na °/o. Účinek je 100%, jestliže byly usmrceny všechny exempláře pokusného hmyzu a 0%, jestliže přežívá přežívá stejný počet pokusného· hmyzu jako u neošetřené kontroly.

Při tomto testu vykazují sloučeniny podle vynálezu vyšší účinnlost ve srovnání se sloučeninami známými ze stavu techniky.

Výsledek testu je uveden v následující tabulce C:

Tabulka C

Test mezní končentrace/hmyz žijící v půdě pokusný hmyz: larvy květilky zelné (Phor-

bia anťiqua) v půdě účinné látky

mortalita v % při koncentraci účinné látky 0,625 ppm

(známá)

100

směs isomerů cis/trans

100

Příkladů

Test mezní koncentrace/hmyz žijící v půdě testovaný hmyz: larvy potemníka moučného (Tenebrio molitorj v půdě rozpouštědlo: 3 díly hmotnostní acetonu emulgátor: 1 díl hmotnostní alkylarylpolyglykoleitheru

K přípravě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným, množstvím rozpouštědla, přidá se uvedené množství emulgátoru a, koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Účinný prostředek se důkladně promísí , s půdou. Koncetrace účinné látky v prostředT abulkai D

Test mezní koncentrace/hmyz žijící v půdě pokusný hmyz: larvy potemníka moučného účinné látky ku nehraje prakticky žádnou roli, rozhodující je pouze množství účinné látky na jednotku objemu půdy, které se udává v ppm ( — mg/W). Ošetřenou půdou se naplní květináče, které se po naplnění nechají stát při teplotě místnosti.

Po· 24 hodinách se do Ošetřené půdy přenese pokusný hmyz a po dalších 2 až 7 dnech · se stanoví procentický stupeň účinku účinné látky spočtením mrtvých a živých exemplářů pokusného hmyzu. Při usmrcení všech exemplářů je účinnost 100%, 0 procent pak znamená, že počet živých exemplářů je stejný jako· v kontrolním pokusu.

Při tomto testu vykazují sloučeniny podle vynálezu vyšší účinek než sloučeniny známé ze stavu techniky.

Výsledek testů je uveden v následující tabulce D:

(Tenebrio molitorj v půdě

....... (známá)

100

Příklad E

Test mezní koncentrace/hmyz žijící v půdě pokusný hmyz: Agrotis segetum (v půdě) rozpouštědlo: 3 díly hmotnostní acetonu emulgá/tOr: 1 díl hmotnostní alkylarylpolyglykoletheru

К přípravě vhodného¹ účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla, přidá se uvedené množství emulgátoru a koncentrát se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Účinný prostředek se důkladně promísí s půdou. Koncentrace účinné látky v prostředku nehraje prakticky žádnlou rolí, rozhodující je pouze množství účinné látky na

Tabulka E

Test mezní koncentrace — hmyz žijící v půdě pokusný hmyz: Agrotis segetum (v půdě) účinné látky jednotku objemu půdy, které se udává v ppm (mg/liitr). Ošetřenou půdou se naplní květináče, které se po naplnělní nechají stát při teplotě místnosti.

Pol 24 hodinách se do ošetřené půdy přenese pokusný hmyz a po dalších 2 až 7 dnech se stanoví procentický stupeň účinku účinné látky spočtením mrtvých a živých exemplářů pokusného hmyzu. Při usmrcení všech exemplářů je účinnost 100%, 0 procent pak znamená, že počet živých exemplářů hmýzu je stejný jato v kontrolním pokusu.

Při tomto* testu vykazují sloučeniny podle vynálezu lepší účinek než sloučeniny známé ze stavu techniky.

Výsledek testu je uveden v následující tabulce E:

mortalita v % při koncetráci účinné látky 0,625 ppm

100 c₂f₅

100

Příklad F

LTioo — test pokusný hmyz: komár (Aedes aegypti) počet pokusného hmyzu: 25 rozpouštědlo*: aceton díly hmotnoistní účinné látky se rozpustí v 1000 dílech objemových rozpouštědla. Takto získaný¹ roztok se zředí dalším rozpouštědlem na požadovanou koncentraci.

2,5 ml roztluku účinné látky s|e odměří pipetou do Petriho misky. Na dno Petriho misky · se nachází filtrační papír o průměru asi 9,5 cm. Petriho miska zůstane otevřena tak dlouhb, dokud se veškeré rozpouštědlo

T a bl u 1 k a F

LTioo — test — komár (Aedes· aegypti) účinné látky úplně neodpaří. Podle koncentrace roztoku účinné látky je množství účinné látky na 1 m2 filtračního papíru různě vysoké. Potom se přidá uvedený počet exemplářů pokusného hmyzu a Petriho miska se přikryje skleněným víčkem.

Stav pokusného hmyzu se kontroluje 3 dny po začátku pokusu. Určí se mortalita v procentech. Přitom znamená 100 % stav, kdy byly usmrceny všechny exempláře pokusného! hmyzu, 0 % znamená, že žádný z exemplářů pokusného hmyzu nebyl usmrcen.

Při tomto testu vykazují sloučeniny podle vynálezu lepší účinek než Sloučeniny známé ze stavu techniky.

Výsledek testu je patrný z tabulky F:

Koncentrace LTioo účinné látky

V roztoku v %

0,002 3” 0 % (známá)

0,002 3” · 90 % (známá)

0,002 60 .min.

0,002 60 min.

CHj ch_ó

Claims

PŘEDMĚT vynálezu

1. Insekticidní a akaricidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou sliožku obsahuje alespoň jeden ester 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentaf luor-l-butenyl) -2,2-dimethylcyklopropankarboxylové kyseliny obecného vzorce I v němž

R¹ znamfená Vodík nebo kyanoskupinu, a

R² znamená fenylovou skupinu substituovanou difluormethylendioxyskupiniou, pentafluorfenylovou skupinu nebo 3-fenoxy-4-flulorfenylovou skupinu.

2. Způsob výroby účinných látek obecného vzíorce I, podle bodu 1, vyznačující se tím, že se na 3-(2-chlor-3,3,4,4,4-pentafluor-l-butenyl)-2,2-d'imethylcyklopropankarboxyLoVou kyselinu vzorce II nebo na její reaktivní derivát působí benzylalkoholy obecného vzorce III

Ri

Z

HO—CH (III) v němž

R¹ a R² mají význam uvedený v bodě 1, nebo jejich reaktivními deriváty, popřípadě v přítomnosti činidel vázajících kyselinu nebo/a katalyzátorů, a popřípadě za použití ředidel při teplotě 0 až 100 °C.