CS220318B2 - Method of producing urea - Google Patents
Method of producing urea Download PDFInfo
- Publication number
- CS220318B2 CS220318B2 CS783962A CS286278A CS220318B2 CS 220318 B2 CS220318 B2 CS 220318B2 CS 783962 A CS783962 A CS 783962A CS 286278 A CS286278 A CS 286278A CS 220318 B2 CS220318 B2 CS 220318B2
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- synthesis
- ammonia
- zone
- carbon dioxide
- reactor
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C273/00—Preparation of urea or its derivatives, i.e. compounds containing any of the groups, the nitrogen atoms not being part of nitro or nitroso groups
- C07C273/02—Preparation of urea or its derivatives, i.e. compounds containing any of the groups, the nitrogen atoms not being part of nitro or nitroso groups of urea, its salts, complexes or addition compounds
- C07C273/04—Preparation of urea or its derivatives, i.e. compounds containing any of the groups, the nitrogen atoms not being part of nitro or nitroso groups of urea, its salts, complexes or addition compounds from carbon dioxide and ammonia
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
- Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
- Y02P20/00—Technologies relating to chemical industry
- Y02P20/141—Feedstock
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
Description
(54) Způsob výroby močoviny
Vynález se týká zlepšeného způsobu výroby močoviny z amoniaku a kysličníku uhličitého s isobarickým dvojím vracením za vzniku karbamátu amonného, jakožto meziproduktu podle rovnice
NHyl· CO& N H^COONH^^z NH^CONM^ H^O přičemž první reakce je excthermní a druhá mírně endothermní. Jak známo, není přeměna karbamátu v močovinu kvantitativní a zbytkový karbamát se obvykle rozkládá ve výchozí sloučeniny, tj. čpavek a kysličník uhličitý, různými postupy, které jsou charakteristické pro jednotlivé způsoby, jimiž se virací do syntézy.
Podle patentového spisu USA 3 356 723 se používá malého nadbytku čpavku (molární poměr NH3: CO2 v reaktorech v rozmezí 2,5:1 až 3:1); rozklad karbamátu a převedení nadbytku čpavku z kapalného produktu do plynné fáze se provádějí tak, že se získaný produkt za tlaku, panujícího při syntéze, zpracuje ve výměníku tepla, pracujícím s tenkou vrstvou (vypuzovací zařízení se stékající tenkou vrstvou], přiváděným teplem a proudem CO2, jakožto vypuzovacím prostředím. V tomto patentovém spisu se rovněž popisuje okamžité vracení plynné fáze do syntézy; poněvadž v syntéze a ve vypuzovacích zónách je navrhován stejný tlak, je tento způsob definován jako „isobarický způsob s celkovou recirkulací“. Pres svou pokrokovost ve srovnání se známými způsoby se tento způsob vyznačuje několika nevýhodami. Množství vypuzovacího plynu je omezeno na stechiometricky potřebné množství kysličníku uhličitého, čímž je omezeno i množství látky, která se převádí z kapalné do plynné fáze, nezahřívá-li se příliš silně, což však má zase za následek nadměrnou spotřebu vysokotlaké vodní páry. Proto se musí nadbytek čpavku v syntézní zóně udržovat pod určitou hodnotou a nemůže tedy zcela vykonávat svůj příznivý vliv na průběh syntézy. Výtěžky nejsou příliš vysoké (55 až 60 %), čímž množství zbytkového karbamátu v roztoku, odcházejícím z reaktoru, dosahuje značné výše. Existují Jiné postupy, na základě vypuzování
2 0 318 čpavku [srov. například patentový spis USA 3 049 563 a italský patentový spis 684 929), které mohou pracovat pri vyššmh molármch poměrech NHs : CO2 (3,5 až 3,8), a proto skýtaj vyšší výtěžky [62 až 64 %).
Výhoda vyššího výtěžku je však znehodnocena vyšším · množstvím čpavku, přítomného v roztoku moěovrny, který opoušti vypuzovací tolonu (22 až 25 % NH3 a až 5 hmotnostrnch % takže je zapotřebí příhš velkého úse^u kolony k zpětnému získávání čpavku za nízkých tlaků, obvykle 1,76 až 1,96 MPa. Tyto vypuzovací postupy skýtají sice některé výhody, vyznačují se však vzhledem k rozkladu velké části zbytkového karbamátu při tlaku panujícím piti syntéze, určitými nedostatky, pokud jde o volbu vypuzovacího činidla a poměrně nízký výtěžek konverze v reaktoru.
Účelem vynálezu je tyto nedostaly co nejvíce odstranit.
Způsob podle vynálezu k výrobě močoviny s Mobaritoým •dvojtiým vracernm za vzniku karbamátu amonného, jakožto meziproduktu, při němž se amoniak a kysličník uhličitý nechají při teplotě 170 až 205 °C za tlaku 9,8 až 24,5 MPa reagovat za molárního poměru NHs: CO2 v rozmezí 2,5 až 10, syntózní“ prtoukt:' · · sě ·' zpracuje pri tomtež Haku v pMtomnosti vypuzovactoo plynu a zbytkové látky a nadbytečné látky, uvolněné ze syntézního· produktu, se vrací za isobarických podmínek, spočívá v tom, že se
a) syntézní produkt zpracuje ve dvou po sobě následující vztoedem k syntéze Motorických stupmcí přičemž v prvním stopni. se produkt zahrivá k rozkladu veškerého zbytkového kartomátu a prodtoty rozMadu se odstraní spolu s částí nadbytečného amoniaku, zatimco ve druhém stuprn se odstraní zbývají podíl nadbytku amoniaku daím přiváděným teplem a proudem přiváděného kýslmmku uhličitého, přičemž proud kysUč níku uhtičitého tvori alespoň 10 % množství potřebného v syntéze, b) ptynná fáze, vypuzená v prvním stupni, se ihned vrací do syntézy a plynná fáze, vypuzená ve drutom stupni se podroM kon de-nzaci a odstraněrn zbytkového plynu dřu ve, než se rovněž vrací v kapalném stavu do· syntézy.
Teplota při syntéze má být v rozmezí 170 až 205 °C, s výhodou v rozmezí 180 až 200° Celsia. Cím je teploto vys^ tím snatoějm je následné vypuzovám ptynů. pomocí proudu kysličrnku nlilítého a Um mmie tepla je k vypuzení třeba. Tlak při syntéze má být v rozmezí 9,806 až 24,52 Mpa, s výhodou v rozmezí 17,65 až 22,06 M^ přitomž vyšší ttoky jsou рИ vyšších teplotoch výtodnější. Pri výtodném povetorn se _priváděný čpavek předehřívá a proud kysličníku uhličitého, vedený do druhého stupně zpracovány odpovídá 10 až 100 % množstvy pozadovaného v syntéze. Tento rozsah by měl být s výtotou v rozmezí 50 až 90 přičemž zbývající podíl se vede přímo do syntézy nebo do prvního vypuzovacího stupně.
Samozřejmě je možno způsob podle vynálezu obměňovat, popřípadě zlepšovat. Syntézu močoviny je možno provádět například ve dvou odlišných, po · sobě následujících a nad sebou umístěných reakčních zónách, přičemž se do první zóny, která leží nad druhou zónou, -přivádějí oba isobarické vracené proudy, čímž dochází k dehydrataci největšího· podílu karbamátu v močovinu, zatímco ve druhé zóně, · pracující při stejných neto vyšších poměrech №3: CO2 než v předctozejí zóně, se (téh^ratoce dokončí prakticky až k dosažení rovnovážných hodnot. Rovněž lze rozklad karbamátu v prvém stupni isobarického zpracování zlepšit za určitých pracovních ^mfoek zavá^rnm určitého množství vypuzovacího čpavku.
Motorrn poměr NHs: CO2 by měl pri syntéze účelně být v rozmezí 2,5 až 10, s výhodou v rozmezí 4 až 7.
provádí-ll se syntéza ve dvou rfcnýcí nad sebou ležících zónách, měl by uvedený poměr v prvný horrn zóně být výtodto v rozmezí 4 až 7 a ve druto ztoě v rozmezí 5 ' až 8. V tomto případě je doba setrvání syntézní směsi ve druhé tolrn zóně v rozmezí . _3 až 15, s výhodou 5 až · 8 minut.
Způsob podté · vynátezu umožiňuje výroto roztoku močoviny, téměř zbaveného zbytkového čpavku a kysličníku uhličitého, což až dosud bylo možné jen na vrub nadměrné spotřeby tepla, když poměry NHs: CO2 v reakčm zóně byly ptoš nfoké z důvodu rnzkých výtéžků. a vysokého množsí torbamd tu, určeného k rozkladu. I když se teplo v chladiči částečně získalo zpět, probíhalo jeho zpětné získání za nižší teploty, což vedlo ke vzrůstu entropie.
Pri použiti vysoltyto pom^rů NH3 : CO2· byly výtéžky tep^ presto však bylo v roztoku mocovmy obsaženo větmi značné množství zbytk°vého čpavku, což vedlo k nežádoucímu zvýšern počtu a olojemu zarizeny nalézajích se ve směru poutní · v isoharickém okruhu.
Způsob podle vyndezu sdružuje dva až dosud protikladné požadavky: na jedné straně nutoost získávat roztolk^ panicky zbavené zbytků reaktofchi stožeí na druhé straně nutnost používat vysokých poměrů NHs: : CO2, aby se dosáhlo vyšších výtěžků a nižší spotřeby tepla. Dalm výhotou způsobu podle vyndezu je velto snatoo-st zvládnutí častych tepelných porucí · které mají dočasný a střídavý charakter a jsou popsány v hoMndském zveřejňovamm spisu 68/8472. pravou dávkovám proudíy ·pucházejích z prvrnho a druhého vypuzovacdo stupně, lze dos^notti optimdrnho tepto^o potili který vyrovnává občasné výkyvy.
Provádí-li se syntéza ve dvou různých (nad setou težích) zónácí pak pectehMty toaveí vedený do dolm syntézrn ztoy, zvyšuje poměr NH: CO2 v této dolní realkční
220316 zóně na vyšší hodnotu, než je v předchozí, tj. horní zóně. Zvýšení poměru NHj: CO.? zvyšuje stupeň dehydratace karbamátu vzhledem к dehydratačnímu účinku čpavku, který se slučuje s reakční vodou a vytváří málo disociovaný hydroxid amonný (NH4OH], což podporuje dokončení syntézy. Obvykle má zvýšení poměru NH5: CO2 i několik záporných aspektů, například nutnost pracovat za vyšších tlaků a nižších teplot (což souvisí s větším nadbytkem čpavku), a větší spotřebu tepla к odstraňování a vracení tohoto většího nadbytku čpavku. К odstranění těchto nedostatků by se neměla překročit optimální hodnota molárního poměru NHj : CO2 5 : 1. Jak bylo zjištěno, je však možno tento poměr ještě zvýšit až na 7: 1 za předpokladu, že ke zvýšení dojde v druhé, dolní z obou syntézních zón. Parciální tlak čpavku nad kapalnou fází v dolní syntézní zóně může ve srovnání к horní zóně být větší o hodnotu, která odpovídá přibližně parciálnímu tlaku inertních plynů 4-b tlak nad tím stojícího sloupce kapaliny. Tím je možno molární poměr NH3: CO2 zvýšit až na hodnotu 7 :1 nebo i více, čímž může přeměna karbamátu dosáhnout až 80 % i více. Samozřejmě je nutno uvedený vyšší nadbytek čpavku, rozpuštěný v kapalné fázi, získat zpět v prvním z obou vypuzovacích stupňů a přivádět pak do horní syntézní zóny. Střední hodnota pro molární poměr NH3 : CO2 v rozmezí asi 5 : 1 až 8 : 1 se získá, když se část předehřátého čpavku vede do horní zóny a část do dolní zóny.
Způsob podle vynálezu je znázorněn na čtyřech přiložených výkresech:
Na obr. 1 je uvedeno schéma způsobu podle vynálezu, popřípadě zařízení к jeho provádění, obr. 2 je obměnou schématu z obr. 1, při níž je syntézní zóna rozdělena ve dvě nad sebou ležící zóny, obr. 3 ukazuje často účelné napojení přívodu čpavku do první vypuzování zóny, a obr. 4 představuje obměnu ke způsobu z obr. 2 s napojením přívodu čpavku do první vypuzovací zóny.
Podle obr. 1 sc močovina vyrábí ve stojatém válcovém reaktoru opatřeném sítovými dny, aby se axiální tok udržoval homogenní a tím se zamezilo zpětnému míšení reakční kapaliny.
Kapalný meziprodukt stéká samovolně potrubím 4 do svislého výměníku tepla, tvořeného soustavou trubek, kam vstupuje spodem, a který je vytápěn vodní parou přiváděnou potrubím 10, v tomto výměníku dochází к rozkladu téměř veškerého zbytkového karbamátu; plyny vzniklé rozkladem a část nadbytku čpavku proudí potrubím 3 zpět do reaktoru. Roztok vytékající potrubím 6 z dělicí nádoby 17 pro oddělování plynné fáze od kapalné, kterážto nádoba je napojena na hlavu výměníku tepla, se vede do dalšího výměníku v podobě vypuzovacího zařízení, pracujícího se stékající tenkou vrstvou, který je vytápěn vodní parou přiváděnou potrubím 11. V tomto druhém výměníku odstraní například 75 °/o potřebného předehřátého kysličníku uhličitého téměř veškerý zbytkový čpavek; roztok, vytékající ze dna výměníku, se vede potrubím 7 к obvyklému dalšímu zpracování.
Plynný proud, opouštějící potrubím 9 hlavu druhého vypuzovacího zařízení, se společně s plyny, odváděnými potrubím 13 z hlavy reaktoru, a s roztokem, přiváděným z dalších pracovních stupňů potrubím 8, vede do chladiče; teplo, uvolněné kondenzací, umožňuje tvorbu vodní páry, odváděné potrubím 12.
Zbývající plyny se z chladiče odvádějí potrubím 14, přičemž roztok, který se vrací do reaktoru, odtéká z chladiče samovolně potrubím 5.
Potrubím 1 se do reaktoru přivádí předehřátý čpavek jakožto surovina. Potrubím 15, odvětvujícím se z potrubí 16 (ze sběrače), se do reaktoru přivádí zbývajících potřebných 25 °/o kysličníku uhličitého přímo bez předehřátí.
Samozřejmě může prvním vypuzovacím zařízením být i zařízení se stékající tenkou vrstvou, jak je znázorněno například na obr. 3 a 4. Zbývající výkresy (obr. 2, 3 a 4) jsou jasně srozumitelné a jsou podrobněji popsány v příkladech 3, 8 a 10.
Kromě způsobu se vynález týká i zařízení к jeho provádění. S přihlédnutím к obr.
toto zařízení sestává ze
a) válcového, stojatého reaktoru, který je opatřen vpouštěcím zařízením pro přívod proudu suroviny potrubím 1, další případnou vpouštěcí tryskou, spojenou s potrubím 15 u dna reaktoru, dále tryskou pro zpětné vedení kapaliny, spojenou u dna reaktoru s potrubím 5, tryskou pro zpětné vedení plynného proudu, spojenou u dna reaktoru s potrubím 3, výstupní tryskou v hlavě reaktoru, spojenou s potrubím 13, a přetokovým zařízením, odvádějícím reakční směs dolů, které spojuje hlavu reaktoru s následným vypuzovacím zařízením, zmíněným v odst. b);
b) prvního vypuzovacího zařízení, tvořeného stojatým výměníkem tepla se svazkem trubek, se vpustí ve dně, který je spojen s dělicí nádobou 17, v níž dochází к oddělení plynné fáze od kapalné;
c) druhého vypuzovacího zařízení, sestávajícího z druhého výměníku tepla, výhodně výměníku tepla tvořeného svazkem trubek se stékající tenkou vrstvou, který je v dolní časti opatřen vpouštěcí tryskou pro vypuzovací prostředek, přiváděný potrubím spojeným s vpouštěcí tryskou, a
d) kondenzátoru pro plyny, přiváděné ze druhého vypuzovacího zařízení.
Provádí-li se syntéza ve dvou oddělených zónách, mel by reaktor, popsaný v odstavci a), být podle obr. 2 rozdělen ve dva nad sebou upravené úseky a opatřen vhodnými prostředky ke střídavému nebo současnému přivádění proudu suroviny do obou úseků potrubhmi 1 atoeto 19, odvětvenými z potrubí (storač 20, přičemž je dále opatřen další vpouštěcí tryskou u dna horního úseku, spojenou s potrubím I5, dáte tryskou pro zpětné přivádění kapaliny u dna horního úseku, spojenou s potrubím 5, tryskou pro zpětné přivádění plynného proudu u dna horního úseku, spojenou s potrubím 3, výpustní tryskou v hlavě horního' úseku, spojenou s potrubím 13, v hlavě dolní části je upravena výpustní tryska pro produkt, spojená s potrubím 4, a přetokové zařízení 18 spojuje hlavu horního úseku přímo se dnem dolníto ťiseku.
Samozřejmě je možno toto zařízení různě modifikovat, jako například výměníky tepla, pracující s tenkou vrstvou, použít pro kondenzátor a první vypuzovací zařízení, nebo stojatý výměrnk tepla se svaztom tíubek (vpustí u dna) použít pro druhé vypuzovací zařízení. Dále mohou oba úseky reaktoru popřípadě sestávat ze dvou oddělených reaktorů, za předpokladu, že jsou upraveny nad setou. Použití reaktoru se dvěma nad sebou upravenými úseky podle vynteezu odstraňuje obtížné montážní práce, které jsou jinak · zapotřebí pro výstavbu zařízení, potřebiteto pro zpracovám reatom směsi privá'děné ze syntezy.
poeítá-li se u prvmho vypuzovacího zarí zení s přiváděním čpavku, pak musí toto zařízení samozřejmě vykazoval: podle obr. 3 a _ 4 další trysku v dolním úseku, spojenou s potrubím 21.
Vynález je Míže objasněn dáte uvedenými příklady, které však jeho rozsah nijak neomezují.
Příklad 1
Dále uvedené údaje se vztahují na zářízem s denm výrobm topacitou 350 t močoviny.
Podle obr. 1 se močovina syntetizuje za tlaku 19,6 MPa a při teplotě 190 °C ve stojatém válcovém reaktoru, majícím sítová dna k udrtorn tomogenmho axiátoho to^ čímž se zabrárá zpštnému irnšem reatoní kapaliny. ' Moláirní poměr NH3.: CO2 v reaktoru je přibližně 5 a molární poměr H2O : : CO2 přibližně 0,5. Dosáhne se celkového výtěžto 75 %. Kajpalný meziprodukt vytéká samovolně potrubím 4 do stojatého výměníku tepte,· tvotototo svaztom toutoů se vpustí ve dně, který se vyhřívá vodní parou, přiváděnou potrubím 10, na teplotu 210 °C, a v němž se téměř veškerý zbytkový karbamát roztek. plyny vzniWé rozMadem a část nadbytku čpavku se ' vedou potrubím 3 zpět do reaktoru. Z děhrn nádoby 17 k dělení kapalné ' fáze od plynné, která je spojena s hlavou výměníku tepla, se roztok odvádí potrubím 6 do druhého výměníku v podobě vypuzovacího zařízení, pracujícího se stékající tenkou vrstvo^ který je vytápěn vod ní parou přiváděnou potrubím 11; v tomto drutom výměníku se pomod 75 °/o potřeného, na teploto 200 °C předehřátého kysličníku uhličitého · odstraní téměř veškerý zbytkový čpavek; roztok vytékající ze dna se vede pohubnu 7 do otoyldých dalších stiipiiů. zpracovánL Ve druhém vypuzovacím zařízení je v hlavě teplota přibližně 210 °C a tlak 19,61 MPa. Páry, odcházející z hlavy druhého vypuzovacího zařízení potrubím 9, jdou spolu s ptyn^ odvád^nými z hlavy reaktoru potrubím 13, a s roztokem, přiváděným potrubím 8 z dalších pracovních stupňů do kondenzátoru; teplo uvolněné kondenzací umožňuje tvorbu vodní páry odváděné potrubím 12.
Zbývající plyny, obsahující inertní látky, jato je dusí'k, se z tondenzátoru o^á^p potrubím 14, zatímco roztok o teplotě 170° Celsia, který se vrací do reaktoru, odtéká z tondenzátoru samovolně potrubím 5.
Předehřátá surovina, tj. čpavek, se přivádí do reaktkoru potrubím 1. Potrubím 15, odvětveným z potrubí 16, se do reaktoru přímo bez přetehMtí přivádí zbývajfcích 25 proč potřebného kysličníku uhhčitého. Do reaktoru se přivádí tyto látky:
7878 kg čpavku předehřátého na teplotu 140 °C, potrubím 1,
22 093 kg roztoto karbamátu o teptotě 170 °C, potrubím 5, o· složení (ve hmotnostmto °/o)
NHs46,31
CO243,28
H2O10,41
607 kg par o teplotě 200 °C, potrubím
3, majících složení (ve hmotnostních %)
NH378,69
CO216,24
H2O4,64 inertní složky0,43 2570 kg kysličníku uhhčitého o teplotě 100 °C, potrubím 15.
Potrubím 4 odchází z reaktoru 43 609 ' kg roztoto močoviny o teptete 190 CC; složení roztoto je toto: (ve hmonostních %)
NH3 | 42,98 |
CO2 | 8,00 |
H2O | 16,29 |
močovina | 32,69 |
inertní složky | 0,04 |
Potrubím 6 odtéká z prvního vypuzovací- | |
ho zanzern 32 035 kg roztoku | močoviny o |
teplotě 210 °C, kterýžto roztok | má toto slo- |
žení (ve hmotnostních %): | |
NH3 - | 30,00 |
CO2 | 5,00 |
H2O | 20,50 |
močovina | 44,50 |
Kromě roztoku močoviny se do druhého vypuzovacího zařízení přivádí potrubím 2 7888 kg kyshčnflku uMičitéřio, a potrubím 7 se z něho odvádí 23 042 kg roztoku ny o teplota 210 °C, majícího toto složení (ve hmotnostních ' %):
NHs | 5,97 |
CO2 | 4,9? |
HsO | 27,20 |
močovina | 61,86. |
Potrubím 9 se odvádí 16 879 kg par 0 tep- | |
lotě 200 °C s tímto složení | (ve hmotnost- |
ních %): | |
NHs | 48,79 |
CO2 | 49,10 |
H2O | 1,78 |
inertní látky | 0,33 |
Teploty, potřebné ve vypuzovacích zařízeních, se dodává tím, že se potrubím 10 přivádí 5700 kg a potrubím 11 2800 kg syté vodní páry o tlaku 1,98 MPa. V kondensátoru (v chladiči karbamátu) vzniká 11800 kilogramů vodrn páry o tlaku 0,59 Mpa.
Příklad 2
Postupuje se jako v příkladu 1, přičemž se jako prvního vypuzovacího zařízení použije stojatého výměníku, tvořeného svazkem trubek a pracujícího se stékající tenkou vrstvou. Dosáhne se výsledků, obdobných výsledkům v příktedu 1.
Příklad 3
Uvedené údaje se vztahují na zařízení s denní výrobní kapacitou 240 t močoviny.
Podle obr. 2 se močovina syntetizuje ’ za tlaku 19,6 Mpa při teptata 190 °C ve stojatém válcovém reaktoru, rozděleném ve dva nad sebou uspořádané úseky, který je opatřen sítovými dny , k udržení homogenity axiálního toku, aby se zabránilo zpětnému míšení reakční kapaliny. Molární poměr NHs: CO2 v horním úseku reaktoru je přibližně 5, zatímco molární poměr H2O : CO2 se udrteje pnbližně na hodnota ОД Oklikový výtěžek činí 78 %.
Kapalný meziprodukt proudí ’ samovolně potrubím 18 do dolního úseku reaktoru a z toho potrubím 4 vpustí ve dně do výměníku tepla, udržovaném vodrn parou přiváděnou potrubím 10, na teplotě 210 °C, čímž se téměř veškerý zbytkový karbamát rozloží; ^yn^ vzniMé rozklaclem, a část nadlbyteu čpavku proudí potrubím 3 zpět do reaktoru. Roztok, odcházejfcí ze dna delirn nádoby 17 potrubím 6, přichází do druhého výměníku tepla, pracujícího s tenkou vrstvou, který je zahříván parou přiváděnou potrubím 11. V tomto druhém výměníku odstraní 80 % potřebného kysličníku uhl^tého předehřátého na teplotu 200 °C, taměr veškerý zbyty (čpavek zatímco roztok odváděný ze dna výměníku potrubím 7, se odvádí do obvyktych dalších stupňů zpracování Ve druhém výměníku tepte je teptata v hlavě přibližně 210 °C a tlak přibližně 19,61 MPa.
Plynný proud odchází z _ hlavy druhého výměníku a jde společně s plyny, odcházejícími potrubím 13 z hlavy reaktorů, a s roztokem, přiváděným z dalších stupňů zpracování potrubím 8, do kondenzátoru; kondenzační teplo umožňuje tvorbu vodní páry, odváděné potrubím 12. Zatímco zbývající plyny opouštějí kondenzátor potrubím 14, odtéká roztok o teplotě 170 °C, jenž se přivádí zpět do reaktoru, z kondenzátoru samovolně potrubím 5. Potřebný čpavek se předehřívá a přivádí pak do reaktoru potrubím 1, odvětveným z potrubí (sběrače) 20. Zbývajících 20 % potřebného kysličníku uhličitého se vede do reaktoru přímo bez předehřívám potrutnm I5, která vychází z potrubí 16. Do reaktoru se přivádějí tyto látky:
5670 kg předehřátého čpavku o teplotě 140 °C, potrubím 1, 15 330 kg rozteku karteamátu o teptata l70°C, potrubím 5, kterýžto roztok má toto stetern (ve hmot. %):
NHs | 44,1 |
CO2 | 45,3 |
H2O | 10,6 |
7110 kg par o teplotě 200 °C, potrubím 3, | |
s tímto složernm (hmotnostte %): | |
NHs | 80,5 |
CO? | 13,3 |
HsO | 6,2 |
1500 kg kysličníku uhhčtíého | o teplotě |
100 °C potrubím 15. | |
Z reaktoru odchází potrubím 4 | 29 610 kg |
roztoku močoviny o tepote I90 °C. | , který má |
toto slotem (hmotnostní %): | |
NHs | 42,4 |
CO? | 6,9 |
H2O | 17,1 |
motevrna | 33,8 |
Z prvního vypuzovacího zařízení odchází potrubím 6 22 500 kg roztoku močoviny o teplotě 210 °C, jenž má toto složení (hmotnostrn %):
NH3
CO25
H2O20,5 moěvina
Do druhého vypuzovacího zařízení pnchází kromě roztoku močoviny 5830 kg kysltamku uhhčitéto potruMm 2, zatímco potrubím 7 se odvádí 16 080 kg roztoku močoviny o teplotě 200 °C, jenž má toto složení (hmotnostrn %):
NHj | 6,0 |
CO2 | 5,0 |
H2O | 26,8 |
močovina | 62,2 |
Potrubím 9 se | odvádí 12 250 kg par 0 tep |
lote 200 °C, které mají toto složení (v hmot | |
nostních % ]: | |
NHj | 47,2 |
CO2 | 50,1 |
H2O | 2,7 |
Teplo, potřebné ve vypuzovacích zařízeních, se dodává tím, že se potrubím 10 přivádí 3400 kg a potrubím 11 1900 kg syté vodní páry o tlaku 1,96 MPa. V kondenzátoru (chladiči) karbamátu vzniká 9000 kg vodní páry o tlaku 0,59 MPa.
Příklad 4
Postupuje se jako v příkladu 3, přičemž ’ však se jako prvního vypuzovacího zařízení použije výměníku tepla, pracujícího s tenkou vrstvou, stejného jako se používá ve druhém vypuzovacím stupni; tím se dosáhne podobných, celkem uspokojivých výsledků jako v příkladu 3.
Příklad 5
Postupuje se jako v příkladu 3, přičemž však se veškerý, na teplotu 170 °C předehřátý čpavek, přicházející z potrubí 20, vede potrubím 19 spodem do dolního úseku reaktoru; tím se dosáhne v dolním úseku reaktoru molárního poměru NH3: CO2 7 : 1 a 80% přeměny.
Příklad 6
Postupuje se jako v příkladu 5, jen se jako prvního vypuzovacího zařízení použije stojatého výměníku tepla, tvořeného svazkem trubek, se stékající tenkou vrstvou; v hlavě výměníku tepla je upravena tryska к zavádění reakční směsi, přicházející z reaktoru, jakož i tryska к odvádění produktu, spojená s potrubím 6 v dolní části výměníku tepla. Dosáhne se obdobných výsledků jako v příkladu 5.
Příklad 7
Postupuje se jako v příkladu 4, přičemž však se 45 % předehřátého čpavku o teplotě 170 °C přivádí jako surovina ke dnu dolního úseku reaktoru, zatímco zbývající část o teplotě 140 °C se vede ke dnu horního úseku reaktoru. Dosáhne se výsledků, které jsou mezi výsledky z příkladu 4 a z příkladu 6.
Příklad 8
Dále uvedené údaje se vztahují na zaříze12 ní s denní výrobní kapacitou 350 t močoviny.
Podle obr. 3 se močovina syntetizuje za tlaku 19,6 MPa při teplotě 190 °C ve stojatém válcovém reaktoru, který je opatřen sítovými dny к udržení homogenního axiálního toku, aby se zabránilo zpětnému míšení reakční kapaliny. Molární poměr NH3 : : CO2 v reaktoru má hodnotu přibližně 5 a molární poměr H2O : CO2 přibližně 0,5.
Kapalný meziprodukt proudí samovolně potrubím 4 do výměníku tepla, pracujícího s tenkou vrstvou, který se zahřívá vodní parou, přiváděnou potrubím 10, na teplotu 210 °C, čímž se rozloží téměř veškerý zbytkový karbamát pomocí potrubí 21, přiváděného proudu čpavku, předehřátého na teplotu 200 CC, kterýžto proud odpovídá 50 % stechiometricky potřebného množství. Plyny, vzniklé rozkladem, a část nadbytku čpavku, se vrací potrubím 3 do reaktoru. Roztok, odcházející potrubím 6, jde do druhého výměníku v podobě vypuzovacího zařízení se stékající tenkou vrstvou, který je zahříván vodní parou, přiváděnou potrubím
11. V tomto druhém výměníku odstraní 75 proč, potřebného, na teplotu 200 °C předehřátého kysličníku uhličitého téměř veškerý zbytkový čpavek, a roztok, odváděný ze dna potrubím 7, se vede do obvyklých dalších stupňů opracování. Ve druhém vypuzovacím zařízení je v hlavě teplota přibližně 210 °C a tlak přibližně 19,6 MPa. Plynný proud, odváděný potrubím 9 z hlavy druhého vypuzovacího zařízení, jde spolu s plyny, přiváděnými potrubím 13 z hlavy reaktoru, a s roztokem, přiváděným potrubím 8 z dalších pracovních stupňů, do kondenzátoru (chladiče). Zde uvolněné kondenzační teplo umožňuje tvorbu vodní páry, odváděné potrubím 12. Zbývající plyny se z kondenzátoru (chladiče) odvádějí potrubím 14, přičemž roztok o teplotě 170 °C, jež se má přivést do reaktoru odtéká z kondenzátoru (chladiče) samovolně potrubím 5. Zbývající podíl 50 % čpavku, předehřátého na teplotu 140 °C, se přivádí do reaktoru potrubím 1; potrubím 15, odvětvujícím se z potrubí 16, se zbývajících 25 % potřebného kysličníku uhličitého přivádí do reaktoru přímo bez předehřátí. Do reaktoru se přivádějí tyto látky:
3939 kg čpavku předehřátého na teplotu 140 °C, potrubím 1,
778 kg roztoku karbamátu o teplotě 170 °C, potrubím 5; roztok má toto složení (v hmotnostních %):
NHs | 51,7 |
CO2 | 39,0 |
H2O | 9,3 |
008 kg par o teplotě 210 °C, potrubím
3, o tomto složení (ve hmotnostních %):
NH3 | 81,3 |
CO2 | 14,5 |
H2O | 4,2 |
2537 kg kysličníku uhličitého | 0 teplotě |
100 °C, potrubím 15. | |
Potrubím 4 odchází z reaktoru | 43 593 kg |
roztoku močoviny o teplotě 190 ° | C 0 tomto |
složení ( ve hmotnostních % ) : | |
NH3 | 43,0 |
CO2 | 8,0 |
H2O | 16,3 |
močovina | 32,7 |
Potrubím 21 se přivádí do prvního vypuzovacího zařízení proud 3939 kg na teplotu 200 °C předehřátého čpavku; z tohoto zařízení se potrubím 6 odvádí 34 523 kg roztoku močoviny o tomto složení (ve hmotnostních proč.):
NH3 | 35,0 |
CO2 | 4,6 |
H2O | 19,0 |
močovina | 41,4 |
Kromě roztoku močoviny se do druhého vypuzovacího zařízení přivádí potrubím 2 7847 kg kysličníku uhličitého, a potrubím 7 se odvádí 23 043 kg roztoku močoviny o teplotě 210 °C s tímto složení (ve hmotnostních %):
NHs | 6,0 |
CO2 | 5,0 |
H2O | 27,1 |
močovina | 61,9 |
Potrubím 9 | se pak odvádí 19 328 kg par |
0 teplotě 210 | °C s tímto složením (ve hmot- |
nostních % ]: | |
NH3 | 55,7 |
CO2 | 42,7 |
H2O | 1,6 |
Teplo, potřebné ve vypuzovacích zařízeních, se dodává tím, že se potrubím 10 přivádí 6300 kg a potrubím 11 2600 kg syté vodní páry o tlaku 1,96 MPa. V kondenzátoru (chladiči) karbamátu vzniká 12 000 kg vodní páry o tlaku 0,59 MPa. Celková konverze je podobná jako v příkladu 1.
Příklad 9
Pracuje se jako v příkladu 8, jen se do druhého vypuzovacího zařízení vede 100 % potřebného kysličníku uhličitého; dosáhne se výsledků, obdobných výsledků z příkladu 8.
Příklad 10
Dále uvedené údaje se vztahují na zaří14 zení s denní výrobní kapacitou 240 t močoviny.
Podle obr. 4 se močovina syntetizuje při tlaku 19,6 MPa a teplotě 190 °C ve stojatém válcovém reaktoru, který je rozdělen ve dva nad sebou ležící úseky, opatřené sítovými dny к udržení homogenního axiálního toku, aby se zabránilo zpětnému míšení reakční kapaliny. Molární poměr NH3 : CO2 v horním úseku reaktoru je přibližně 5, molární poměr H2O : CO2 přibližně 0,5.
Kapalný meziprodukt stéká samovolně potrubím 18 do dolního úseku a odtud je po době setrvání asi 6 minut veden potrubím 4 do stojatého výměníku tepla, tvořeného svazkem trubek a pracujícího se stékající tenkou vrstvou, který je vytápěn parou, přiváděnou potrubím 10, na teplotu 210 °C, a v němž se téměř veškerý zbytkový karbamát rozloží proudem čpavku v přibližně 50 proč, stechiometricky potřebného množství, který je předehřát na teplotu 180 °C a přiváděn potrubím 21. Plyny, vzniklé rozkladem, a část nadbytku čpavku se potrubím 3 vrací do reaktoru. Roztok, vytékající spodem z výměníku tepla, je veden potrubím 6 do druhého výměníku tepla, rovněž typu pracujícího s tenkou vrstvou, který je vytápěn vodní parou, přiváděnou potrubím 11. V tomto druhém výměníku tepla odstraní přibližně 80 % potřebného, na teplotu 200° Celsia předehřátého kysličníku uhličitého téměř veškerý zbytkový čpavek. Roztok, vytékající ze dna, je veden potrubím 7 do dalších obvyklých stupňů zpracování. V hlavě druhého výměníku tepla je teplota přibližně 210 °C a tlak přibližně 19,6 MPa. Plynný proud, odcházející z hlavy druhého výměníku tepla potrubím 9, je spolu s plyny, odcházejícími z hlavy reaktoru potrubím 13, a s roztokem, přiváděným potrubím 8 z dalších stupňů zpracování, veden do kondenzátoru (chladiče). Kondenzační teplota, umožňuje tvorbu páry, odcházející potrubím
12. Zbylé plyny se odvádějí potrubím 14, zatímco roztok o teplotě 170 °C, jenž se má vést zpět do reaktoru, vytéká z kondenzátoru (chladiče) samovolně potrubím 5. Veškerý zbývající pódii čpavku, předehřátý na teplotu 140 °C, se přivádí jako surovina do reaktoru potrubím 1; zbývajících 20 % potřebného kysličníku uhličitého se přivádí do reaktoru přímo bez předehřívání potrubím 15, odvětveným z potrubí 15. Do reaktoru se přivádějí tyto látky:
3000 kg čpavku, předehřátého na teplotu 140 °C, potrubím 1,
210 kg roztoku karbamátu o teplotě 170 °C, potrubím 5, kterýžto roztok má toto složení (v hmotnostních %):
NH3
CO2
H20
47,8
42.1
10.1
8900 kg par o teplotě 200 °C, potrubím 3, o tomto složení (ve hmotnostních %):
NHj
CO2
H2O
83,2
11,9
4,9
1500 kg kysličníku 0 teplotě 100 °C, potrubím 15.
Z reaktoru odchází potrubím 41 29 610 kg roztoku močoviny 0 teplotě 190 °C s tímto složernm (ve hmotnosttoch %]:
NH3 | 42,2 |
CO2 | 6,9 |
H2O | 17,1 |
močovina | 33,8 |
Proud, sestávající z 2670 kg čpavku předehřátého na teplotu 180 °C, se přivádí do prvního vypuzovacího zařízení potrubím 21, přičemž potrubím 6 odchází 23 380 kg roztoku močoviny o tomto složení (ve hmotnostmi %):
NH3 | 32,1 |
CO2 | 4,3 |
H2O | 20,8 |
močovina | 42,8 |
Kromě roztoku močoviny se do druhého vypuzovacího zařízení přivádí potrubím 2 5830 kg kysličníku uhličitého, a potrubím 7 se odvádí 16 080 kg roztoku močoviny o teplotě 200 °C s tímto složením (ve hmotnostmi % ]:
NHj | 6,0 |
CO2 | 5,0 |
H2O | 26,8 |
močovina | 62,2 |
řízení potrubím 9 13 130 kg par o teplotě 200 tohoto stožení (ve hmotnostmch %):
NHs51,7
CO245,6
H2O2,3
Teplo, potřebné ve vypuzovacích zařízeních, se dodává tím, že se potrubím 10 přivádí 3600 kg a potrubím 11 2000 kg syté vodm páry o tlaku 1,96 Mpa. V kondenzátoru (chladiči) karbamátu vzniká 9200 kg vodní páry o tiaku 0,59 Mpa. Celková konverze v reaktoru čito přibližně 78 %.
Příklad 11
Postupuje se jako v příkladu 10, jen se do druhého vypuzovacího zařízení vede 100 proč, kysličníku uhličitého. Tím se dosáhne téměř stejných výsledků jako v příkladu 10. příklad 12 pracuje se jako v pnkladu 10, jen se 50 % čpavkové suroviny, předehřáté na teplotě 170 °C, přivádí potrubím 19 na dno dolního úseku reaktoru; tím se v dolním úseku dosáhne moltotoho poměru NH3: CO2 7 : L Výtěžek rnto přibližně 80 %.
příklad 13
Pracuje se jako v příkladu 10, přičemž vsak se 25 % čpavkové suroviny, předehřáté na teplotu 170 °C, přivádí na dno dolního úseku reaktoru; totéž množství čpavkové suroviny, předehřáté na teplotu 140 °C se přivádí na dno irního ťiseku. Tím se dosáhne výsledků, které jsou mezi výsledky z příkladu 10 a 12.
Dále odchází z druhého vypuzovacího za-
Claims (6)
- PREDMET VYNALEZUL Způsob výroby močoviny s isobariiým dvojitým vracením za vzniku karbamátu amonného jakožto meziproduktu, při ' němž se amoniak a kysličník uhličitý nechají při teplotě 170 až 205 °C a za tlaku 9,8 až 24,5 MPa reagooaa'za molárního poměru amoniaku ke kysličníku uhličitému v rozmezí 2,5 až 10, syntézto produkt se zpracuje pri tomtéž tlaku v přítomnosti vypuzovacího plynu a zbytkové látky a nadbytečné . látky, uvolněné ze syntézního produktu, se vrací za isobarických podmínek, vyznačující se tím, že se syntézní produkt zpracuje ve dvou po sobě následujících, vzhledem k syntéze, isobarických stupních, přičemž v prvním stupni se produkt zahřívá k rozkladu veškerého zbytkového karbamátu a produkty rozkladu se odstraní spolu s částí nadbytečného amoniaku, zatímco ve druhém stupni se odstraní zbývá jící podíl nadbytku amomaku datéím přiváděným teptom a prou dem přiváděného kysličníku uhličitého, přičemž proud kysličníku uhličitého tvoří ' alespoň 10 % množsM potřebnio v syntéze, plynná fáze, vypuzená v prvním stupni, se ihned vrací do syntézy a plynná fáze, vypuzená ve druhém stupni, se podrobí kondenzaci a zbytkový plyn se odstraní, dříve než se zkondenzovaná fáze v kapalném stavu rovnčž vrarn do syntézy.
- 2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že proud kysličníku uhličitého, vedený do druhého stupně zpracování, tj. druhého v^uzovi^ tvon 50 až 90 % mno^to potroiio v syntéze, zatimco zbývající podn se přivádí jmmo do syntozy.
- 3. Způsob podle bodů 1 a 2 vyznačující se tím, že se syntéza močoviny provádí ve dvou iznýcto na sebe navazujítoi a nad sebou uspořádaných zónách, přičemž se do první zóny, ležím nad druhou zónou, phvá220318 dějí oba isobarické vracené proudy, takže dochází к dehydrataci převážné části karbamátu v močovinu, zatímco ve druhé zóně, která pracuje při stejném nebo vyšším poměru N№: CO2 než předchozí zóna, se dehydratace dokončí až do dosažení rovnovážných hodnot.
- 4. Způsob podle bodu 3 vyznačující se tím, že se syntéza provádí ve dvou různých, nad sebou ležících zónách, přičemž uvedený poměr v první, horní zóně je v rozmezí 4 až 7 a ve druhé zóně v rozmezí 5 až 8.
- 5. Způsob podle bodu 4 vyznačující se tím, že nadbytečný amoniak, rozpuštěný v kapalné fázi, se v prvním z obou vypuzovacích stupňů získá zpět a pak se vede do horní zóny syntézy, přičemž se zavedením části předehřátého amoniaku do horní zóny a části do dolní zóny dosáhne středního molárního poměru amoniaku ke kysličníku uhličitému mezi 5 : 1 a 8 : 1.
- 6. Způsob podle bodu 5 vyznačující se tím, že teplota amoniaku, přiváděného do dolní zóny, je vyšší než v horní zóně.
Applications Claiming Priority (4)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
IT2321477A IT1107738B (it) | 1977-05-05 | 1977-05-05 | Procedimento per la sintesi dell'urea e impianto per il medesimo |
IT2321377A IT1107736B (it) | 1977-05-05 | 1977-05-05 | Processo per la sintesi dell'urea |
IT2371177A IT1107739B (it) | 1977-05-18 | 1977-05-18 | Procedimento per la sintesi dell'urea e impianto per il medesimo |
IT2371077A IT1109458B (it) | 1977-05-18 | 1977-05-18 | Processo per la sintesi dell'urea |
Publications (1)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CS220318B2 true CS220318B2 (en) | 1983-03-25 |
Family
ID=27452890
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CS783962A CS220318B2 (en) | 1977-05-05 | 1978-05-04 | Method of producing urea |
Country Status (26)
Country | Link |
---|---|
US (1) | US4208347A (cs) |
JP (1) | JPS53149930A (cs) |
AR (1) | AR215178A1 (cs) |
AT (1) | AT363953B (cs) |
BE (1) | BE866730A (cs) |
BG (1) | BG35038A3 (cs) |
BR (1) | BR7802746A (cs) |
CA (1) | CA1111446A (cs) |
CH (1) | CH634553A5 (cs) |
CS (1) | CS220318B2 (cs) |
DD (1) | DD135196A5 (cs) |
DE (1) | DE2819218C2 (cs) |
ES (1) | ES469448A1 (cs) |
FR (1) | FR2389601B1 (cs) |
GB (1) | GB1581505A (cs) |
HU (1) | HU180880B (cs) |
IL (1) | IL54613A (cs) |
IN (1) | IN148481B (cs) |
MX (1) | MX151430A (cs) |
NL (1) | NL174548C (cs) |
NO (1) | NO150512C (cs) |
PH (1) | PH14765A (cs) |
PT (1) | PT67972B (cs) |
RO (1) | RO78855A (cs) |
SE (1) | SE446978B (cs) |
YU (1) | YU40038B (cs) |
Families Citing this family (22)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
IT1174366B (it) * | 1978-07-24 | 1987-07-01 | Ortu Francesco | Decompositore di carbammato per produzione industriale di urea |
JPS5573651A (en) * | 1978-11-30 | 1980-06-03 | Toyo Eng Corp | Preparation of urea |
JPS5811432B2 (ja) * | 1979-10-08 | 1983-03-02 | 三井東圧化学株式会社 | 尿素合成法 |
IT1141030B (it) * | 1980-08-29 | 1986-10-01 | Snam Progetti | Procedimento per la produzione di urea |
IT1211125B (it) * | 1981-10-16 | 1989-09-29 | Ortu Francesco | Composti azotati. processo per la preparazione di |
JPS5867661A (ja) * | 1981-10-16 | 1983-04-22 | Mitsui Toatsu Chem Inc | 尿素合成法 |
EP0096151B1 (en) * | 1982-06-03 | 1986-07-23 | Montedison S.p.A. | Method for avoiding the corrosion of strippers in urea manufacturing plants |
IT1212524B (it) | 1982-06-08 | 1989-11-30 | Montedison Spa | Procedimento perfezionato per il trasferimento, dalla fase liquida alla fase gassosa, dell'ammoniaca in eccesso contenuta in soluzioni acquose di urea. |
IT1163783B (it) * | 1983-07-14 | 1987-04-08 | Montedison Spa | Processo per la produzione di urea con bassi consumi di vapore |
DE3565532D1 (en) * | 1984-05-19 | 1988-11-17 | Ammonia Casale Sa | Process for the preparation of urea |
JPH082859B2 (ja) * | 1987-02-24 | 1996-01-17 | 東洋エンジニアリング株式会社 | 尿素製造方法 |
IT1245396B (it) * | 1991-03-22 | 1994-09-20 | Snam Progetti | Procedimento per la produzione di urea ad elevata efficienza energetica |
JPH08191534A (ja) * | 1995-01-06 | 1996-07-23 | Daido Denki Kogyo Kk | マニピュレータ工法態様の配電用引留クランプ |
IT1274362B (it) * | 1995-02-16 | 1997-07-17 | Snam Progetti | Procedimento ad alta resa per la sintesi dell'urea |
IT1275451B (it) * | 1995-06-30 | 1997-08-07 | Snam Progetti | Procedimento per la sintesi dell'urea comprendente due separate zone di reazione |
JP3987607B2 (ja) | 1996-10-07 | 2007-10-10 | 東洋エンジニアリング株式会社 | 改良された尿素合成方法および装置 |
US7687041B2 (en) * | 2008-02-27 | 2010-03-30 | Kellogg Brown & Root Llc | Apparatus and methods for urea production |
ITMI20110804A1 (it) | 2011-05-10 | 2012-11-11 | Saipem Spa | "processo ad alta resa per la sintesi dell'urea" |
ITMI20120013A1 (it) | 2012-01-09 | 2013-07-10 | Saipem Spa | Procedimento per la sintesi di urea comprendente un flusso di passivazione a fondo stripper |
JPWO2014192823A1 (ja) | 2013-05-28 | 2017-02-23 | 東洋エンジニアリング株式会社 | 尿素合成方法 |
LT3224223T (lt) | 2014-11-27 | 2019-07-25 | Stamicarbon B.V. | Karbamido ir amonio nitrato (uan) gamybos būdas ir įrenginys |
CN107834017B (zh) * | 2017-11-02 | 2024-03-19 | 利信(江苏)能源科技有限责任公司 | 锂电池等压注液装置及其注液方法 |
Family Cites Families (13)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
US3049563A (en) * | 1957-04-05 | 1962-08-14 | Sxpaf | |
NL250349A (cs) * | 1960-04-08 | |||
NL137580B (cs) * | 1962-03-22 | 1900-01-01 | ||
US4001320A (en) * | 1966-04-22 | 1977-01-04 | Stamicarbon B.V. | Method for controlling the ammonia and CO2 ratios in a urea manufacturing process |
AT290545B (de) * | 1967-09-29 | 1971-06-11 | Snam Progetti | Verfahren zur Herstellung von Harnstoff mit niedrigem Carbamatgehalt |
AT284138B (de) * | 1968-02-06 | 1970-09-10 | Snam Progetti | Verfahren zur Herstellung von Harnstoff |
US3984469A (en) * | 1969-10-16 | 1976-10-05 | Snam Progetti S.P.A. | Process for the production of urea |
BE757274A (fr) * | 1969-10-16 | 1971-03-16 | Snam Progetti | Procede de production d'uree |
US4013718A (en) * | 1970-09-03 | 1977-03-22 | Snam Progetti S.P.A. | Integrated process for the production of urea |
NL168506C (nl) * | 1970-12-31 | 1982-04-16 | Stamicarbon | Werkwijze voor de bereiding van ureum. |
NL172058C (nl) * | 1972-06-12 | 1983-07-01 | Unie Van Kunstmestfab Bv | Werkwijze voor de bereiding van ureum. |
US4036878A (en) * | 1972-06-12 | 1977-07-19 | Unie Van Kunstmestfabrieken, B.V. | Process for preparing urea |
IT1014987B (it) * | 1974-06-12 | 1977-04-30 | Snam Progetti | Procedimento integrato urea am moniaca |
-
1978
- 1978-04-27 NL NLAANVRAGE7804520,A patent/NL174548C/xx not_active IP Right Cessation
- 1978-04-27 NO NO781486A patent/NO150512C/no unknown
- 1978-04-27 BG BG039565A patent/BG35038A3/xx unknown
- 1978-04-27 SE SE7804839A patent/SE446978B/sv not_active IP Right Cessation
- 1978-04-28 RO RO7893930A patent/RO78855A/ro unknown
- 1978-04-28 PH PH14765A patent/PH14765A/en unknown
- 1978-04-28 JP JP5016378A patent/JPS53149930A/ja active Granted
- 1978-04-28 AR AR271955A patent/AR215178A1/es active
- 1978-05-01 US US05/901,816 patent/US4208347A/en not_active Expired - Lifetime
- 1978-05-01 IL IL54613A patent/IL54613A/xx not_active IP Right Cessation
- 1978-05-02 BR BR7802746A patent/BR7802746A/pt unknown
- 1978-05-02 PT PT67972A patent/PT67972B/pt unknown
- 1978-05-02 DD DD78205114A patent/DD135196A5/xx unknown
- 1978-05-02 IN IN476/CAL/78A patent/IN148481B/en unknown
- 1978-05-02 DE DE2819218A patent/DE2819218C2/de not_active Expired
- 1978-05-02 AT AT0315578A patent/AT363953B/de not_active IP Right Cessation
- 1978-05-03 FR FR7813113A patent/FR2389601B1/fr not_active Expired
- 1978-05-03 HU HU78MO1012A patent/HU180880B/hu not_active IP Right Cessation
- 1978-05-04 CA CA302,604A patent/CA1111446A/en not_active Expired
- 1978-05-04 GB GB17792/78A patent/GB1581505A/en not_active Expired
- 1978-05-04 CS CS783962A patent/CS220318B2/cs unknown
- 1978-05-04 MX MX173336A patent/MX151430A/es unknown
- 1978-05-04 YU YU1073/78A patent/YU40038B/xx unknown
- 1978-05-04 ES ES469448A patent/ES469448A1/es not_active Expired
- 1978-05-05 CH CH490978A patent/CH634553A5/de not_active IP Right Cessation
- 1978-05-05 BE BE187414A patent/BE866730A/xx not_active IP Right Cessation
Also Published As
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
CS220318B2 (en) | Method of producing urea | |
EP2560919B1 (en) | Process for producing ammonium salts | |
CN105829289A (zh) | 尿素和三聚氰胺的一体化生产 | |
CA3022952C (en) | Urea production with controlled biuret | |
EP2054369B2 (de) | Verfahren und vorrichtung zur herstellung von methacrylsäurealkylestern | |
SU1494864A3 (ru) | Способ получени мочевины | |
EP0727414B1 (en) | High yield process for urea synthesis | |
CN109704993A (zh) | 一种在气相中制备异氰酸酯的方法 | |
US2497309A (en) | Process for the preparation of ethyleneurea | |
US3476806A (en) | Continuous methylenedianiline process | |
IL44851A (en) | Process for preparing urea from ammonia and carbon dioxid | |
CN113880730B (zh) | 一种连续式制备六亚甲基二异氰酸酯的工业化方法 | |
CS249529B2 (en) | Method of urea production | |
DE102007027397B4 (de) | Verfahren zum Kühlen eines Wasserstoff und Wasserdampf enthaltenden Prozessgases aus einer Wasserstoffgewinnungsanlage | |
EP2439175B1 (de) | Verfahren zur Ablaugeoxidation unter erhöhten Druck | |
EA019803B1 (ru) | Способ получения мочевины | |
TR201501111T1 (tr) | Üre üretimine yönelik proses ve tesis ve üre tesisi modernizasyonuna ilişkin yöntem. | |
EP0277901B1 (en) | Process and installation for the production of ammonium nitrate | |
KR870001237B1 (ko) | 요소 합성법 | |
PL117204B1 (en) | Method of recovery of atactic polymers | |
US20040054228A1 (en) | Process for the preparation of urea | |
AU2002221194A1 (en) | Process for the preparation of urea | |
JPS5517346A (en) | Synthetic method of urea | |
IE46473B1 (en) | Method for the production of ammonium carbamate solution, and method for the production of urea and ammonia | |
UA128530C2 (uk) | Спосіб обробляння кислотної суміші та стічної води при нітруванні ароматичних сполук і пристрій для здійснення цього способу |