CS219914B2 - Appliance for gripping the shoe on the ski - Google Patents

Description

Vynález se týká ústrojí pro uchycení boty na lyži, určené k použití jako běžecká nebo· turistická lyže.

Současná lyžařská obuv, určená pro běžecké nebo· turistické lyže, je stále více řešena s prostředky pro vedení a fixování paty, které přitom musí dovolit pohyb spodní části nohy, při kterém je noha stále uložena v ^po^déln^é ose ^lyže. Takov^é zajtatěta ^bot^y proti ^příčným poh^ybům umožňuje do^konalé vedení lyže. Je známa řada řešení splňující tento účel, která v prvním provedení spočívají ve vytvoření vybrání ve tvaru písmene V zespodu v podrážce po délce jejího podpatky a do to^hoto v^ybr^ání se zasune profil ve tvaru rovněž písmene V, vystupující z lyže. Hlavním nedostatkem tohoto řešení je to, že ke středění boty na . lyži dochází pouze v závěrečné fázi pohybu nohy, když se noha po ukončeném kroku znovu ukládá na plochu lyže. Tento způsob středění, které se účinně uplatňuje pouze v posledních zhruba deseti milimetrech dráhy nohy, nebrání eventuálním excentrickým a posunutým pohybům nohy, k nimž může dojít v obtížných terénech. Přitom může dojft ^k tomu, že ^požadované stre^ta v^ůbec nenastane^, netiot v ^důsled^ku v^štah deformací podrážky boty, zejména v kroucení, se zářez ve tvaru písmene V, v podrážce vytvořený, nenasune na odpovídající výstupek vytvořený na lyži. Toto nahodilé hledán^í stfedicí ^poloh^y mů^že mít ^po^případ^ě za následek ztrátu rovnováhy ' · i rychlostí, což je nežádoucí zejména při soutěžích.

Jiná řešení používají tvrdých hrotů, uspořádaných v trojúhelnících a vystupujících z horního povrchu lyže, aby vnikaly do vrstvy měkčího materiálu uloženého pod patou proti těmto tvrdým bodům, když noha dosáhne konečné fáze svého pohybu, v níž se znovu ukládá na plochu lyže. V tomto' případ^ě jsou nevý^hod^y stejn^é ja^ko· u prvního řešeta a navm je nedostatkem · to, že noha neta v^ůbec ' stře^dena^, neboť hrot^y vntoají do m^ěkk^é části, ^dpatkta aniž b^y vnicovaly noze určitou dráhu při jejím návratném pohybu.

Je konečně též znám způsob vedení boty na lyži působící během všech fázi pohybu nohy. Toto ústrojí však vyžaduje osazení vodícího prvku, který vybíhá svisle z lyže a jehož výška je alespoň tak velká jako je výška, o kterou se má noha při svém pohybu zvednout. Toto ústrojí, které v zásadě s^plňuje svou fun^ý m^á nevýhodu v tom^, že Je jednak nevzhledné a jednak poměrně objemné. Vyžaduje navíc vodicí prvek, který je prakticky stejně objemný, a který musí být přestavitelný podle obuvi. Toto ústrojí je přitom lyžaři na obtíž nejen vzhledem k pom^ěrn^ě velk^é celkov^é váze^, ale rovněž pokud jde o nároky na prostor, zejména poku^d j^de o ^část ^způso^tetaou oivi, což činí obtížnou chůzi bez lyží.

Cílem v^yn^álezu je odstranit nevýhod^y různýc^{h ty}pů zn^ám^ých konstrukt uch^yco vacích ústrojí, a vytvořit lyžařskou obuv pro použití na běžeckých nebo turistických lyžích, jejíž centrování vzhledem k podélné ose lyže je zajištěno při všech fázích pohybu nohy. Podle dalšího požadavku má být tohoto cíle dosaženo použitím prostředků o zmenšených nárocích na prostor a hmotnosti, jejichž funkce plní svůj účel ve všech podmínkách použití.

Podstatou vynálezu je ústrojí pro uchycení boty na lyži, určené k použití jako běžecká nebo turistická lyže, která má na hortam povrchu ^lyže u^praven je^den nebo více ^podélných výstupů sjjolujpracujfctah s jednou nebo více podélnými drážkami upravenými v podrážce.

Podle prvního provedení vynálezu se pou^žije b^ěžec^ké ne^bo turistice ^lyža^řské bojej^{íž p}o^dr^ážka je z ^poddajn^ého materiáШ, avša^k o^do^ln^{á p}roti opotřebený a má s výhodou v oblasti přední čáslti nohy v sobě vytvořenou drážku, probíhající v podstatě po^déln^ě od špič^{ky b}oty až •a^les^poň pod záprstní oblast, kde dochází k ohybu podráž^ky. Takte ^řešená obuv spolu^pracuje s vystupuji částf, o ^tvaru odpovídajtaím drážce^, utaženou na ^povrchu ^lyže tak že ^když je o^buv ^připojena v^.tam k ^lyžý uvedená drážka a vybíhající část se navzájem do sebe zasunou.

К uve^denému spolupůsobení dochází nejen tehdy, ^kdy^ž podrá^žka boty zcela s^počívá na ^lyžý ata rovn^ěž teM^ ^když se ^při ^posunu lyže vpřed spodní část nohy otáčí směrem dopředu a ve vzájemném dotyku zůstává pouze ma^lá část ^lyže a potaážky. je-li teta spolupůsotení zachováno ⁱ v této¹ krajta ^fázý ^doc^ház^í pří návratu noh^y do výchozí' ^potah^y na ^plo^še l^yžé k ^postu^pnému zvětšování spolupůsobící plochy, až se obě spotapůsobi ^čás^ⁱ do sebe znovu zceta zasunou. Je přitom zajišťováno jak vedení lyže v po^déln^ém sm^ěru vů^či bota, tak i fixace boty proti tajným ··pohybům vům l^yži. V prvtam provedeta s^ystému uch^ycen^{í b}ot^y na ^lyži ^po^dle v^ynátazu jsou obě spolr^tasotarn ^částl tvořen^y profity doplňkového tvar^ umožňujícími u^pevnit v ^podéln^ém sm^ěru na ^lyži vystupujta^{í č}ásý an^{iž by byl}o zapotřebí ^prov^ádět přtaš složité rektifikace vůči stávajim v^án^ j^iž osazeným na ^lyži.

Podle provedení vynálezu se použije boty, jejíž podrážka má vyhloubenou část, pro^bíhaj^íc^í v podstata v ^pod^éln^ém směr^ · a to s výhodou po celé délce podrážky, přičemž spolu^působí s odpovídajtaí v^ystu^pujⁱc^í částý uloženou na lyži. Tento typ konstrukce dovoluje získat konstantní vedení podrážky boty během všech fází pohybu spodní části no^hy a zajⁱšfova^t současně botu proti pněným ^po^hybům vů^či ^lyži. V^ytvo^ření v^yhlou^bené ^stt ^po ce^{lé dél}ce ^podr^ážky posk^ytuje navíc tu výhodu, že umožňuje vedení boty při jejím vsouvání do vázání a usnad^ňuje ta^k tento ú^kon.

Jako ve vý^še popsanrnn ^pn^pad^ě jsou s^po lupůsobící části tvořeny profily o konstantní průřezové ploše. Tyto spolupůsobící části však mohou být tvořeny profily o proměnlivém průřezu, aniž by se opustil rámec vynálezu, aby při postupném spouštění nohy' v Její konečné fází, kdy zcela spočine na ploše lyže, se plochy spolupůsobících ^.stí ve vzájemném dot^yku ^postu^pn^ě zvyšovaly k maximální hodnotě, aby se docííilo co nejúčinnější vedení lyže v její stopě ve sněhu. Je samozřejmé, že průřezové plochy profilů budou mít různou povahu, aniž by se přitom opustila myšlenka vynálezu. Mohou mít například mnohoúhelníkový tvar nebo průřez ve tvaru části kruhu. Je též možné opatřit spolupůsobící části zářezy pro uvolňování sněhu, uspořádanými po stranách každé boční plochy obou částí, aby se zachovalo účinné vedení podrážky a lyže bez přítomnosti sněhu mezi spolupůsobícími částmi. Ačkoliv tyto zářezy mohou být vytvořeny _ v kterékoli z obou částí, tj. podrážce nebo ve vybíhající části na lyži, je výhodné je vytvořit na obou těchto· prvcích.

Konečně je též možné zlepšit vedení a zapstěm ^bot^{y p}rotí ^příčným ^po^hybům vům lyži tím, že se použije profilu, jehož průřezový tvar má s výhodou dva svislé boky, kolmé na povrch lyže, kromě uvedených vodicích nebo středících ploch. Zísjkají· se tak spolupůsobící části poskytující nikoliv zanedbatelné zlepšení prostředků pro zajištění boty proti příčným pohybům podle vynálezu.

V závislosti na způsobu provedení může být tento zajišťovací úsek se svými svislými boky umístěn bud¹ nad vodicím úsekem, nebo pod vodicím úsekem, a to například vystupující části umístěné na lyži. Podle obzvláštního provedení, které spojuje zajišťovací úsek a vodicí úsek, se vytvoří vystupující část umístěná na lyži tak, že sestává ze svislého žebra, z něhož po obou stranách kolmo na něj vybíhají příčná žebírka, spojující vrchol hlavního žebra s horním povrchem lyže šikmou povrchovou přímkou. Toto provedení má význam v tom, že se funkce vedení a příčného zajištění splní při minim&rn vý^šce í^olu^soMdch (Jástí. ^pozoruhodné přitom je, že boty i lyže je možné s výhodou opatřovat více takovýmito prostředky pro příčné zajištění, umístěnými například paralelně vedle sebe.

Podle dalšího provedení vynálezu se prostředky pro· příčné zajištění řeší tak, že spolupůsobící části na botě a lyži jsou tvořeny profily s proměnlivou průřezovou plochou, majícími přitom konstantní výšku. Tyto profily jsou tvořeny například blokem o konstantní tloušťce, jehož základny jsou podobné trojúhelníky, a větší základna spočívá na horním povrchu lyže. Výška obou podobných trojúhelníků leží přitom v podélné ose boty na lyži.

Je zřejmé, že toto provedení může být použito ^po celé détoe podrážky ^podobně jako v jednom z vý^še ^po^psaných pHkdadA, a^by se do<^ílily stejné výhody. Všeobecně se předpokládá, že · odborník v oboru může mezi sebou kombinovat jednotlivá z popsaných provedení, aby se bez vybočení z rámce vynálezu realizovalo to konstrukční řešení, které se jeví jako nejpříznivější z hlediska dosahovaného výkonu i snadnosti použití. Není proto nutným předpokladem, aby vystupující část umístěná na lyži byla například vytvořena z jednoho a téhož kusu materiálu, a nen^í nao^pa^k v^ylou^čeno^, ab^y se souose umístilo za sebou více dílů vystupující části, které jsou jeden prodloužením druhého, a které mají mezi sebou vynechány mezery. Není konečně též vyloučeno řešit prostředky pro příčné zajišťování, například tak, že vystupující část se umístí na podrážku a prohloubená část na lyži.

Podle dalšího· provedení vynálezu je ústrojí pro uchycení boty na lyži navíc opatřeno prostředky pro· příčné zajištění · boty na lyži, umístěnými v podstatě v oblasti špičky podrážky lyžařské boty. Když se při posunu běžecké lyže noha ohýbá směrem dopředu a kdy mezi podrážkou a horním povrchem ^lyže zůstává jen velmi mató o^porn^{á pl}ocha^, lokalizovaná pásmem dotyku sahajícím od oblasti vázání až k oblasti opření prstů, nedostatek příčného zajištění nabývá maximální výše a může být škodlivý pro bezprostředně následující fázi návratu boty na lyži. Je tedy důležité, aby noha byla vedena s· maximální účinností, aby její návrat _ na plochu lyže se uskutečnil ve směru její podélné osy.

K tomuto účelu je ústrojí pro uchycení boty na běžeckou nebo· turistickou lyži navíc opatřeno prostředky pro zajišťování boty proti pohybům do stran, umístěnými v podstatě v podélném směru boty, a to v oblasti dotyku podrážky s· lyží v její části mezi vázáním a oblastí opory prstů. Tyto zajišťovac^{í p}rost^řed^ky ^protí ^příčným ^poh^yb^ům jsou tvo^řen^y navz^ájem spolu^půso^bícími ^částmi^, vytvořenými z profilů navzájem doplňkového tvaru, jejichž průřezová plocha se směrem dozadu zmenšuje.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na výkresy, ve kterých značí obr. 1 axonometrický pohled na ústrojí pro uchycení boty na lyži podle vynálezu, ve kterém podrážka boty je opatřena podélnou drážkou a na lyži je ^proti této drá^žce umístén potolný výstupek; obr. 2 axonoonctrický pohled · na obdobné provedení vynálezu, v němž jsou prostředky pro zajištění boty na lyži proti příčným pohybům vytvořeny po· · celé délce boty; obr. 3 axonomeerický pohled na další ^proveden^í, ve ^kterém · v^ystu^pující č.sí zajíšťovacích prostředků, umístěná na lyži, je tvořena trojúhehiíkovou ^pLoc^hou tonstarárá výšky se špičkou obrácenou směrem dopředu, takže se její průřezová plocha směrem dozadu zvětšuje, a v podrážce je vytvořeno vybrání doplňkového tvaru; obr. 4 až 11 axe· nometrická znázornění různých tvarů žebrovitých výstupů teořfcfch jeden z o^bou navz^ájem s^polu^půso^bíc^íc^{h p}rv^ků, os.aditelnýc^h na lyži; obr. 13 podélný řez částí boty osazené na lyži,, ukazující alternativní provedení ústrojí pro uchycení boty na lyži; obr. 12 axonometrický pohled na ústrojí pro uchycení boty na lyži ve íázl, kdy se bota uklá^dá znovu na ^ly^ži, a opat^řen^é dvojím výstupků pro příčné zajištění boty na lyži, umístěných paralelně vedle sebe; obr. 14 axonometrický pohled na další variantu provedern ^ústrojí ^po^dle v^yn^álezu; o^br. ¹⁵ podélný řez čás’tí boty upevněné na lyži ústrojím pro uchycení znázorněným na obr. 14, a to v poloze, kdy bota spočívá na povrchu lyže; obr. 16 schematický pohled na ústrojí pro uch^ycení ^bot^y na lyži ^po^dle o^br. 1^4, · u^kazující trvalý charakter spolupůsobení boty s lyží následkem přítomnosti prostředků pro ^příčn^é zajatém, ummtaný^ v tato ^pře^dm krajní části podrážky; obr. 17 axonometrický pohled na ústrojí pro uchycení boty na lyži podle vynálezu, aplikované na běžeckou obuv; obr. 18 podélný řez částí boty znázorněné na obr. 17; obr. 19 a 20 boční pohled a půdorys žebrového výstupku pro příčné zajišťování boty podle jiné varianty provedení vynálezu; obr. 21 a 22 boční pohled a půdorys žebrového výstupku podle další varianty provedení vynálezu.

Obr. 1 ukazuje ústrojí pro uchycení lyžařské. boty 3 pro běžky k lyži 1 pomocí vázání známého typu. Zvláštnost takto vytvořeného ústrojí pro uchycení boty spočívá ve skute^čnostiⁱ že ^podrá^žka ⁴ boty ³ je opatřena v přední části 4a, ležící pod oblastí přední části nohy lyžaře, podélnou drážkou 5, jejíž průřez je kupříkladu trojúhelníkový. Tato drážka 5 spolupůsobí s podélným výstupkem 6 přímého trojúhelníkového profilu, uloženým na lyži v oblasti ' odpovídající oblasti opření přední části nohy, takže při ^pohybu no^{hy lyž}a^ře jsou obě ^částⁱ do sebe zasunuty. Spolupůsobení mezi lyží a botou, uskutečněné vzájemným zasunutím drážky 5 a výstupku 6 do sebe, tak umožňuje trvalé vedení a brání jakýmkoli pohybům boty na ^lyži smírem do stran ve v^šech ^fázrn^h pohybu nohy. ^Oba spolupůsobící prv^ky jsou přitom ve vzájemném záběru od přední oblasti ' podrážky obuvi, když je noha v poloze pasivního napnutí (tj. fázi, kdy se noha opírá v · podstatě o prsty), až alespoň do· oblasti podrážky, odpovídající opěrným plochám záprstní a nártní části nohy, když se noha pokládá na lyži. Tato velmi široká oblast noh^y je tak ^postu^pn^ě a spojhě vedena středěním na lyži a jsou tím omezena nebezpe^čí deformace chodbové klenby vyplývajů cí z nahodilých vlivů na trati nebo v terénu, a vylučuje se rovněž možnost skluzu paty 4c vzhledem ·k hornímu povrchu la lyže.

Ve · druhém provedení znázorněném na obr. 2 je lyžařská bota 30 spojena s jiným typem vázání 20, aby tak bylo demonstrováno, že ústrojí pro uchycení lyžařské obu vⁱ na ^lyži mů^že bý^t aphkováno na v^šechn^y typy lyžařských bot pro běžky nebo turis^tic^ké l^yže. ^V tomto ^přípa^{dě p}rob^íhá fotroj pro zajištění boty proti pohybu směrem do stran, sestávající z drážky 50 a výstupku 60 na spodu drážky 40, po celé délce podrážky 40, tj, od špičkové části 40b podrážky 40, spolupůsobící s vázáním 20 známého typu, až do oblasti podpatku 40c, a to· bez přerušení. Je tak zajištěno nejen vedení ve všech fázích pohybu nohy, nýbrž toto uspořádání navíc lyžaři poskytuje možnost vedení boty 30 počínaje jejím zasouváním do vázání 20.

Z obr. 1 . a 2 je patrné, že spolupůsobící prvky doplňkového tvaru mají v případě popisovaných provedení trojúhelníkový průřeZ^{i k}onstantrn po cete jejich détoe. Je však možno použít různých tvarů výstupků s konstantmm ^průřtzem^, ja^k ukazuj obr. 4 ·5^{, 6} a 11, aniž by se opustil rámec vynálezu. Drážka v podrážce má přitom vždy doplňkový tvar.

Oba popsané příklady provedení · ústrojí pro uchycení boty na lyži, znázorněné na o^br. 1 a 2 mohou v^šak mft výstu^pky^, jejich^ž průřez se po délce mění, jak to ukazují obr. 7 a 8. Znázorněné výstupky 600, 610 mají průřezy 601, 611, zvětšující se k plochám 601', 611', ležícím u jejich zadního· konce. ^Tato zm^ěna průřezu dovoluje výho^dn^ě zvětšovat odolnost obuvi proti posunům do^ stran ^postu^pn^ě s tím ja^k se znovu uMá^dá na ty^ a to v dteledku zvštšovám ^ploc^hy vzájemného zachycení spolupůsobících doplňkových částí.

Obr. 9 ukazuje možnost, jak se dá zlepšit vnikání výstupku 620 do drážky tvaru písmene V, vytvořené proti výstupku v podrážce obuvi podle vynálezu. Zářezy ’ 621, vytvořen^é ve sbíhavým ^ploc^hác^h na bocm^h výstupku 620 umožňují, aby sníh nebo led, nacházející se v drážce podrážky, mohl být vypuzen při vnikání výstupku do této drážky. Je samožřejmé, že tento typ tvaru zářezů je ^použitelný i pro jiné tvar^y výstu^pku. Podobně je · též možné vytvořit takovéto zářezy kolmo na drážku v podrážce.

Stejn^ě tak je ^dále mo^žné ^pou^žít ve variantách znázorněných na obr. 1 a 2 výhodně prostředí ^pro bMněm pohybům boty sm^ěrem do stran, majících ve svém průřezovém tvaru plochy kolmé na rovinu lyží. Takové příklady ukazují obr. 6, 10 a 11. Při tomto řešení jsou výhodně plněny obě hlavní funkce^{, k}tere jsou ^po^ža^dovany na tacMo prostředcích zajišťujících boty v · příčném směru, a to· vedení nebo středění v prvním údobí vnikání výstupku 6”, 630, 640 do odpovídající drážky nebo vybrání, a potom ve druhém a posledním údobí zadržování vzájemného pohybu výstupku a drážky v příčném směru lyže. Například v případě obr. 6 slou^ží taojúhetaíková horm ^část 7” výstu^pku 6” jako vsouvací klín do odpovídající doplňkové drá^žky v podrá^žce^{, kd}e^žto sviste stany

8”, 9” výstupku, ležící pod horní trojúhelníkovou částí 7”, se vsunou do odpovídající části drážky o tvaru pravoúhlého rovnoběžnostěnu.

Výstupek 640, znázorněný na obr. 11, působí podobným způsobem jako v předchozím případě, a to jen s tím rozdílem, že horní část 641 pravoúhlého průřezu, tvořící zadržovací prostředek proti vzájemným posun^ům ^do strany je umístena na^d spodní vodicí trojúhelníkovou částí 644. V tomto případě horní část 641 se nejprve dotkne šikmé vodicí části trojúhelníkového průřezu, nacházející se u vstupu do drážky v podrážce. Tím je zajišťováno vedení této podrážky a při následujícím posunu podrážky směrem k lyži se svislé boční plochy 642, 643 horní části 641 pravoúhlého průřezu vsunou do pravoúhlé části průřezu drážky.

V případě znázorněném na obr. 10 je zvolen takový tvar výstupku 639, 'aby část se svislými stěnami pro bránění vzájemných pohybů do stran a část trojúhelníkového průřezu s vodicí funkcí byly vzájemně kombinovány v rámci dané výšky, která je k dispozici. Za tímto účelem se výstupek 630 skládá ze středního jádra 631, kolmého k lyži, a majícteo napnkted konstantní výku. Kolmo na střední jádro 631 vybíhají z jeho svislých stěn 632, 633 žebírka 634, probíhající napříč od vrcholu 636 jádra 631 k základně výstupku 630 podél povrchové přímky 635. Důležitá výhoda tohoto typu konstrukce spočívá v tóm, že jsou prostřednictvím středního žebra 631 a příčných žebírek 634 plněny obě výše uvedené zakladrn ^^^, ate že navíc tato příčná ' žebírka působí jako rozjezdové opěrné plošky kroku, když se před tím odpovídající doplňková . část podrážky nasunula na výstupek 639.

Obr. 3 znázorňuje obzvláštní typ provedení ústrojí pro uchycení běžecké lyžařské obuvi 300 na lyži 1, a to jednak pomocí vázání 2 známého· typu, a jednak pomocí přídržných prostředků s-estávajících podle vynálezu z vybrání 500 v přední části podrážky 400 a jednak z výstupku 610 doplňkového tvaru, upevněného odpovídajícím způsobem na lyži. Jako v případech popsaných výše, je osa přídržných prostředků orientována v nodélném směru boty. Výstupek 610 má tvar trojúhelníkového tělesa, jehož objem je vymezován dolní trojúhelníkovou základnou, uloženou na lyži, a menší horní základnou, která má rovněž trojúhelníkový tvar a je s výhodou rovnoběžná s dolní základnou. Obě základny jsou navzájem spojen^{y p}o^dle o^br. 8^, který ukazuje ^část výstu^pku 610 v řezu příčnou rovinou, šikmými bočními stěnami 612, 612'. Příčný průřez tělesa výstupku 610 se přitom mění tak, že se postupně zvětšuje podle trojúhelníka od předu dozadu, jak to například ukazuje porovnání průřezů 611, 611'.

Obdobný tvar má vybírání 500 v podrážce 400. Výhoda tohoto konstrukčního řešení je zřejmá, nebol¹ při zmenšené výšce výstup tep tvořen^ého v daném ^případě trojúhelníkovitým tělesem, se získá postupné vedení a centrování boty na lyži, jakož i blokování proti posunu do strany, které se zvětšuje současně s tím, jak se noha vrací na l^yži. Navíc se získá, jak již bylo uvedeno ' výše, rozjezdová opěrná plocha pro další - krok, úměrná velikosti plochy výstupku 610'· ' a -vybrání 599, které se navzájem dotýkal’ při posunu nohy. Aniž by se opustila myšlenka vynálezu, je možné prodloužit obě navzájem doplňkové části, například tak, že probíhají od poddajného jazyku vstupujícího do vázání 2 až do oblasti paty 490c.

Obr. 12 a 13 ukazují dvě možné kombinace konstrukcí ústrojí pro uchycení lyžařské ^bot^{y p}o^dle v^yn^álezu. Ústroj’ zn^ázorn^ěn^é na obr. 12 zahrnuje v oblasti přední části podrážky 701 dva prostředky pro blokování vz^ájemn^ého po^hybu^{- b}ot^y a lyže do^- strany uložené navzájem spolu rovnoběžně, zatímco v oblasti podpatku je vytvořena středící drážka ve tvaru písmene V, která je sama o sobě známá, a která má větší průřez než oba výše uvedené přední prostředky pro blokování boty proti - pohybu do strany. ' Bota 700 je znázorněna ve stadiu, kdy se vrací na plochu lyže, jak to ukazuje šipka·- 708. Blokovací prostředky proti pohybům - do stran, umístěné v přední části podrážky 701, - jsou ^tvo^řen^{y d}v^ěma ^pod^élnými toázkami· ⁷⁰² - o průřezu ve tvaru písmene V, spolupůsobícímⁱ s od^poví^daj^íc^ímⁱ výstu^{pky 7}°^3, umetenými navzájem spolu rovnoběžně na vrchu lyže 1. Je zřejmé, že během celé fáze návratu boty na plochu lyže je - bota již vedena a středěna ve své ^pře^dm část^ a je již předem vystředěna v okamžiku, kdy podpatek 706, taktéž opatřený drážkou 704,- dosedne na vystupující žebro 705 upevněné na lyži. Zadní drážka 704 a žebro 705 mají rovněž tvar písmene V.

Uchycovací ústrojí znázorněné na obr, 13 zahrnuje podélnou drážku 802 libovolného ^pr^ůřez^ probíhající po celé détee ^po^dr^ážk^y 801 lyžařské obuvi, a s touto drážkou spolupůsobí řada výstupků ve tvaru žebra 803, upevněných na lyži. Tyto výstupky ve tvaru žebra 803 tvoří přerušovaný sled v podélném směru za sebou uspořádaných dotykových ploch, což má význam z hlediska odlehčení ústrojí. Přes tento přerušovaný charakter je vedení a středění podrážky 801 stále zajištěno, jak to ukazují jednotlivé polohy boty při pohybu nohy vyznačené na o^br. I³ čerc^hovan^ě — ja^ko ^po^loha ⁸⁰⁴ a te^čkované — jako poloha 805.

Na obr. 14 až 16 je znázorněno ústrojí pro uchycení běžecké lyžařské boty 3 k lyži 1 pomocí vázání 2 známého typu. Zvláštnost takto vytvořeného ústrojí spočívá v tom, že podrážka 4 boty 3 je opatřena ve své přední části 4a podélnou drážkou 5 proměnlivé výšky, probíhající od předního konce 4b podrážky až alespoň do opěrné oblasti podrážky, odpovídající prstům.

Tato drážka 5 ve znázorněném provedení probíhá po celé délce podrážky. Má trojúhelníkový průřez, a když je bota 3 upevněná na lyži 1, spolupůsobí s výstupkem 6 ve tvaru že^bra o· tvaru dopisovém v^ůči dr^ážce ⁵, upevněným na lyži v oblasti odpovídající oblasti dotyku 4a podrážky, ležící mezi místem uc^hycen^í bot^y ve vázám 2 a oMastí o^přen^{í p}rst^ů. Žebrovitý výstu^pek ⁶ ted^{y b}ezprost^ře^dn^ě souse^dí s vázárim, te^kže pn zdvižení nohy lyžaře drážka 5 i výstupek 6 jsou do sebe stále zasunuty. I v případě, že se zdvižená spodní část nohy nachází v poloze pasivního napnutí, tj. opírá se v podstatě jen o ^sty z^ůstává vz^ájemn^é spolu^působení špičky podrážky 4 a lyže 1 zajištěno, jelikož v této oblasti opření jsou oba navzájem s^polu^půso^bíc^{í p}rvk^y tj. drá^žka ⁵ a výstupek 6.

Jak je zřejmé z obr. 14 až 16, je · přední část výstupku 6 tvořena zešikmenou částí 6a ve tvaru komolého jehlanu nebo kužele, jejíž větší základna 6b (v případě znázorněného provedení s trojúhelníkovým průřezem) leží na straně vázání 2, a . menší základna 6c směrem k zadnímu konci boty. V ^důsled^ku to^hoto uspořádám zůstevái ^dokonalé zajtétěrn boty protí přteným ^po^hybům zachováno · i v poloze pasivního napnutí nohy, znázorněné na obr. · 16, kdy je dotyková plocha mezi botou · a · lyží minimální. Přední · část 6a, jejíž průřez se zmenšuje směrem dozadu, může být prodloužena částí 6d konstantní výšky a kruhového nebo trojúhelníkového průřezu.

Z· - obr. 15 je zřejmé, že přední část 4a podrážky 4 je středěna na lyži s maximální ^účinnost^í, což v^yplývá z toho^, že· pr’^ůrez^y spolupůsobící drážky 5 a . výstupku · 6 se zmenšují od předu směrem· dozadu a dovolují zajistit maximální vedení a středění pro minimální dotykovou plochou mezi podrážkou a lyží.

Obr. 17 a 18 znázorňují úpravu ústrojí pro uchycení boty podle vynálezu, uzpůsobenou modelu obuvi a vázání pro běžky, které se nyní objevují na trhu.

Lyžařská běžecká bota 10, opatřená podrážkou 12, je namontována na lyží 1 a je k ní uchycena vázáním 11 typu odpovídajícího tvaru konce 12a podrážky 12. Takto vytvořené ústrojí uchycené boty na lyži je ob dobně jako v předchozích případech opatřeno prostředky pro zajištění boty proti příčným po^hybům^, umfetěnýmⁱ v krajrn prádrn oblasti boty a určenými pro zajištění maximálrnho spoluptisobern mezi v^ybrárnm ¹⁴ a výstupkem 13 při minimální dotykové ploše mezi podrážkou 12 a lyží 1. Před vlastní botou je na lyži umístěn výstupek 13 kuželovitého nebo jehlanovitého tvaru, ležící na ose ^lyže a s^lupůsoMrn s vybrárnm ¹⁴ odpovídajícího· kuželovitého nebo jehlanovitého tvaru, které je umístěno s výhodou uprostřed Mřky jazýč^ tvo-řtetoo konec ¹²a ^po^drá^žky ¹². ^Od těc^hto ^prost^ře^{dků p}ro zajišťovárn oIsuv^{1 p}roti ^po^hybům ^do stran kulovitého nebo jehlanovitého · tvaru vybíhají směrem dozadu podélné profily trojúhelníkového průřezu 13a, 14a. Tyto profily jsou tvořeny rovněž jako výstupek a vybrání s výškou nižší, než mají výstupek 13 a vybrání 14, a zajišťují spojitost středění a vedení ve fázi návratu nohy na plochu lyže, jak to ukazuje ^ši^pka I⁵. Toto středem je z^počát^ku zajišťováno výstupkem 13 a vybráním 14. Vybrání 14 je s· výhodou průchozí, aby z něho mohl být vypuzen sníh, který se do něj dostane.

Provedení ústrojí podle podle vynálezu dle tohoto obr. se neomezuje na vybrání a výstupek · · kuželového tvaru, nýbrž se vztahuje na v^šec^hn^y tvary, jejfchž ^průřez Wes-á smš rem od předu dozadu, takže dovolují zajistit · středění a vedení pro · minimální dotykovou· - plochu boty -a lyže.

Obr. 19 až 22 ukazují další dvě varianty provedení · profilu · žebrového výstupku 16,17, který se umístí pod přední část podrážky, a^by s^polup^ůsobⁱl· s odpovídajírími drážtovými profily, vytvořenými v podrážce. · Pozoruhodné je zejména provedení podle obr. 21 a 22, kde přední část· 17b, jejíž profil se směrem dozadu zmen^šuje^, je o^patřena bNtem 17a zasouvajícím se do odpovídající drážky v podrážce, když se bota nachází ve fázi návratu na plochu lyže.

Z uvedeného je zřejmé, že vynález nachází plné uplatnění svých předností, když se ^prostře^dky pro zabráněn ^poh^ybům bot^y do stran, umístěné v nejprednější části podrážky, kombinují se zajišťovacími prostředky v záprstní oblasti, popřípadě i oblasti podpatku.

Claims (8)

1. Ústrojí pro uchycení boty na lyži, určené pro běžecké nebo turistické lyže, opatřené špičkovým vázáním, přičemž horní strana lyže je opatřena výstupky, zapadající do prohlubenin podrážky boty, vyznačující se tím, že na horním povrchu (la) lyže (1) je upraven jeden, nebo více podélných výstupků (6, 6”, 17, 610, 620, 630, 640, 703) spolupracujících s jednou nebo více podélnými drážkami (5, 50, 702) upravenými v podrážce (4) boty (3).

2. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že postranní podélné stěny (632, 633) podélných výstupků (630) jsou opatřeny příčnými žebry (634).

3. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že postranní podélné stěny (622) výstupků (620) jsou opatřeny zářezy (621).

4. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že podélný výstupek (640) je tvořen spodní vodicí trojúhelníkovou částí (644), která přechází horní část (641) pravoúhlého průřezu, opatre- vynAlezu nou svislými bočními plochami (642, 643).

5. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že podélný výstupek (6) je tvořen trojúhelníkovou plochou (610) opatřenou bočními zkosenými stěnami (612, 612’j, zapadajícími do příslušného vybrání (500) podrážky (400) boty (300).

6. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že za podélnými výstupky (703) horního povrchu (la) lyže (1) je umístěno podélné žebro (705) zapadající do podélné drážky (704) podpatku (106).

7. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodu 1, vyznačující se tím, že přední část podélného výstupku (6) je tvořena zešikmenou částí (6a) tvaru komolého jehlanu nebo kužele, přecházející v prodlouženou část (6d) výstupku (6).

8. Ústrojí pro uchycení boty na lyži podle bodů 1 a 7, vyznačující se tím, že přední část (17b) podélného výstupku (6) je opatřena břitem (17a).