CS219883B2 - Method of controlling the fluidic bead for working the products e.g. for thermal working of glass products and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu ovládání fluidního lože pro zpracování výrobků, například pro· tepelné zpracování skleněných výrobků, při kterém, se výrobky ponoří do plynem fluidovaného 'lože zrnitého materiálu, které se udržuje v klidovém, rovnoměrně expandovaném stavu, a teplota fluidního· lože se řídí výměnou tepla, uvnitř vymezené oblasti lože. Vynález se dále týká zařízení k provádění výše zmíněného způsobu, zahrnujícího nádrž pro, fluidní lože zrnitého materiálu, prostředek pro přívod plynu u dna této nádrže pro· udržování klidového rovnoměrně expandovaného, stavu fluidace částic lože a alespoň jednu soustavu chladicích trubek uloženou v nádrži.

V popisu vynálezu k čs. patentu č. 2'12 240 je popsán způsob tepelného zpracování skla, při kterém se žhavé ,sklo ponoří do fluidního lože zrnitého materiálu. Před ponořením skla do fluidního lože je toto lože v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic. Použitím tohoto způsobu se dosahuje komerčně ' výhodného výtěžku celých skleněných tabulí, přičemž dochází k velmi malému podílu lomu skleněných tabulí při vytváření vytvrzovacích napětí ve kleněných tabulích.

Při tepelném vytvrzování sledu skleněných tabulí, které mohou být rovné nebo, ohnuté, se každá skleněná tabule napřed zahřeje známým způsobem na teplotu nad dolní chladicí teplotu skla a obvykle na teplotu k bodu měknutí skla, například na teplotu v , rozmezí 610' °C až 670 °C, když se vytvrzuje sodnovápenatokřemičité sklo. Každá žhavá skleněná tabule se zavěsí do kleští a ponoří ,se do fluidního, lože a vytvrzovací napětí se vyvolají ve skle při jeho ochlazování ve fluidním loži. Aby se dosáhlo konzistentního' stupně vytvrzení ' sledu skleněných tabulí, je třeba udržovat fluidní lože na konstantní teplotě, například 'na teplotě v 'rozmezí 40 °C až 150 °C a obvykleji v rozmezí 40 °C až 70 °C.

Dále je pro provoz žádoucí, aby se sled skleněných tabulí zpracovával co možno rychle a je typické tepelné vytvrzování jedné skleněné tabule každých 60 sekund. To· znamená, že zde je velký přívod tepla do Zrnitého materiálu fluidního lože.

Bylo již navrženo chladit fluidní lože volně bublajícího, typu, používané pro zpracování skleněných tabulí, vodou chlazenými hady ponořenými ' do 'lože. Tyto, chladicí hady jsou účinné pro odstraňování tepla z fluidního, lože vzhledem k vysoké rychlosti pohybu částic lože a vysokému stupni promíchávání částic, které se odehrává v tomto volně bublajícím fluidním loži.

Nyní bylo zjištěno, že použití těchto chladicích hadů není dostatečně účinné pro· ovládání teploty fluidního, lože zrnitého materiálu, který je udržován v klidovém, rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic a které se používá ke zpracování sledu skleněných předmětů.

V případě použití tohoto, fluidního lože pro tepelné zpracování například skleněných tabulí musí být chladicí hady umístěny v polohách, ve kterých by nebránily vnořování (skleněných tabulí do fluidního lože, tedy například kolem 'lože na jeho obvodu. Tím je způsobeno· omezení počtu chladicích hadů, které mohou být uloženy ve fluidním loži, a je tím omezen i stupeň chlazení, kterého· je možno dosáhnout.

Úkolem, předloženého vynálezu je tudíž vytvořit zlepšený způsob a zařízení pro ovládání fluidního lože, zejména, pro řízení teploty fluidního lože, které je v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic.

Vynález řeší úkol tím, že vytváří způsob’ ovládání fluidního lože pro zpracování výrobků, například pro tepelné zpracování skleněných výrobků, při kterém se výrobky ponoří do, plynem fluidovaného lože zrnitého, materiálu, které se udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu a teplota fluidního lože se řídí výměnou tepla uvnitř vymezené oblasti lože, jehož podstata spočívá v ,tom, že do, zmíněné vymezené oblasti lože se vhání přídavný plyn ke zvyšování zmíněné 'výměny tepla při udržování rovnoměrně expandovaného stavu hlavní části lože, ve které jsou ponořeny 'výrobky.

Je výhodné, když vhánění přídavného plynu do vymezené oblasti lože se provádí vždy mezi ponořováním dalších předmětů do' lože.

Dále je výhodné, když po uzavřené dráze na obvodu fluidovaného' lože odlehlém od hlavní části lože, ve které jsou ponořeny výrobky, se prohání chladicí tekutina.

Dále je výhodné, když prohánění chladicí tekutiny se , provádí na všech stranách zmíněné hlavní části fluidního lože , pro odvod tepla ze zrnitého materiálu.

Dále je výhodné, když fluidované lože je uloženo v nádobě obdélníkového· vodorovného průřezu a chladicí 'tekutina se nyní prohání po' uzavřené dráze na každé straně zmíněného obdélníkového průřezu k odvodu tepla ze všech íStran , fluidovaného lože.

Dále je výhodné, když se provádí odvod tepla z horního· povrchu fluidovaného, lože proháněním chladicí tekutiny po uzavřené dráze v celém horním, povrchu fluidovaného lože ,a působením lokalizovaného pohybu zrnitého· materiálu lože ke zvýšení rychlosti pohybu částic a jejich promíchávání na horním povrchu fluidního lože ke zvýšení odvodu tepla při zachování klidového rovnoměrně expandovaného stavu ve spodní části lože.

Vynález dále vytváří zařízení k provádění způsobu definovaného výše, zahrnující nádrž pro fluidní lože zrnitého materiálu, prostředek pro přívod plynu u dna této nádrže pro udržování klidového rovnoměrně expandovaného, stavu fluidace 'částic lože a alespoň jednu soustavu chladicích trubek uloženou v nádrži, jehož podstata spočívá v tom, že u dna, soustavy chladicích trubek jsou uloženy dmýchací trubky pro pohyb zrnitého· materiálu kolem soustavy chladicích trubek.

Je výhodné, když soustavy chladicích trubek jsou uspořádány přilehle ke každé stěně nádrže a dmýchací trubky jsou uloženy u dna každé soustavy •chladicích trubek.

Dále je výhodné, když na horní straně nádrže je umístěna řada chladicích trubek ve skupinách, uzpůsobená ke spouštění do horního konce nádrže a na dnu této· řady chladicích trubek jsou uloženy rozváděči trubky pro plyn, které mají vývody s Čepičkami rozmístěné po celém dnu řady chladicích trubek.

Konečně je výhodné, když řada chladicích trubek je umístěna pod víkem nádrže uloženým výkyvné pro spuštění na horní stranu nádrže k zavedení řady chladicích trubek do· nádrže.

Těmito opatřeními podle vynálezu je vyřešen problém, jak zajistit adekvátní chlazení fluido-vaného lože, ve kterém zrnitý materiál je udržován v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidovaných části c, kde nedostatek pohybu částic způsobuje nedostatečné ochlazování. Vynálezem se dosahuje dostatečné regulace teploty lože vytvořením zvýšeného místního ochlazování fluidovaného· lože bez narušení klidového· stavu hlavní části lože, ve které je ponořen zpracovávaný výrobek. Jelikož tento klidový stav hlavní části lože je udržován, není vysoký výtěžek způsobu narušován a je zajištěno· adekvátní ochlazování.

Příklad provedení vynálezu bude nyní popsán s odkazem· na výkresy, kde na obr. 1 je nárys zařízení podle vynálezu pro tepelné zpracování skleněné tabule ponořením do fluidního lože, s chladicími trubkami a přidruženými přívodními trubkami plynu, obr. 2 je bokorys zařízení z obr. 1 kreslený částečně v řezu, obr. 3 je půdorys zařízení z obr. 1 a 2, obr. 4 je podrobné znázornění chladicích trubek pro spouštění do· horní části fluidního lože v pohledu ve směru šipky IV z obr. 5, obr. 5 je řez v rovině V—V z obr. 4, -obr. 6 je řez alternativním provedením přívodní trubky plynu a obr. 7 je řez v rovině VII—VII z obr, 6.

Na obr. 1 je znázorněn nárys zařízení podle vynálezu pro tepelné vytvrzování skleněné tabule. Skleněná tabule 1, která se má vytvrzovat, je zavěšena kleštěmi 2 na klešťové tyči (není znázorněna). Kleště 2 nesou skleněné -tabule 1 v řadě s^o^i^i^^vací pecí do vytvrzovací stanice, kde je umístěno· zařízení z obr. 1. Každá skleněná tabule 1 se prudce ochladí spuštěním do plynem fluidovaného · lože zrnitého materiálu, které je v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic a je umístěno v hluboké nádrži 1 obdélníkového vodorovného průřezu.

Zrnitý materiál, který tvoří fluidní lože, je inertní žárovzdorný materiál, například kysličník hlinitý o· velikosti částic tv rozme zí 20 mikrometrů až 160 mikrometrů, přičemž střední rozměr částic je asi 60 mikrometrů.

Pod dnem nádrže 3 je upevněna přetlaková komora 4 zásobovaná fluidačním plynem, obvykle vzduchem pod tlakem, potrubím 5. Napříč -spodku nádrže 3 mezi ní a přetlakovou komorou 4 je uložena mikroporézní membrána 6. Okraje membrány 6 jsou uchyceny přírubou 7 umístěnou kolem horního okraje přetlakové komory 4.

Konstrukce mebrány 6 byla popsána v popisu vynálezu k -Ss·. patentu č. 212 240. Membrána 6 se skládá z několika vrstev tlustého mSkrop-oioézního papíru uložených na děrované ocelové desce s pravidelným rozdělením děr v ní vyvrtaných. Na horní straně mikroperézního papíru je uloženo drátěné pletivo· z nerezavějící oceli.

V homogenní membráně 6 vzniká vysoký úbytek tlaku, který může například přesahovat 60 % přetlaku přiváděného fluidačního plynu. Tím se vytváří rovnoměrné rozdělení fluidačního plynu, proudícího nahoru z horního· povrchu membrány 6 v nádrži 3. Tento^: vysoký úbytek tlaku fluidačního plynu umožňuje při řízení přetlaku tv přetlakové komoře 4 citlivé řízení rychlosti fluidačního plynu proudícího nahoru zrnitým materiálem.

Zrnitý materiál, v tomto· příkladu gamma-kysličník hlinitý, jse v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic při řízení přetlaku, takže rychlost plynu proudícího· ložem· je mezi rychlostí · odpovídající počáteční fluidaci a rychlostí odpovídající maximální expanzi lože, při které se udržuje fluidace v hutné fázi. Zrnitý materiál v nádrži 3 ise takto· snadno udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic. Tento stav je výhodný pro vytváření výhodných napětí ve skle za podstatného omezení ztrát skleněných tabulí způsobených lomem ve fluidním loži.

Teplota fluidního lože v nádrži 3 se řídí výměnou tepla se zrnitým materiálem v oblasti fluidního lože kolem stěn nádrže 3 tak, aby střední část fluidního lože, ve které je ponořena žhavá skleněná tabule, byla prosta překážek.

Hloubka lože v nádrži 3 je dostatečná pro úplné ponoření skleněných tabulí všech obvyklých rozměrů, které mají být vytvrzeny, zejména skleněných tabulí řezaných a ohýbaných do tvaru předních ochranných skel motorových vozidel. Také obdélníkový · vodorovný průřez nádrže 3 znázorněné na obr. 3 je dostatečný, aby vyhověl všem tvarům skleněných tabulí, které se mají vytvrdit.

Přihlehle ke vnitřním povrchům stěn nádrže 3 je upevněno několik soustav chladicích trubek 6. Každá soustava chladicích trubek 6 obsahuje několik svisle uložených chladicích trubek 6, které jsou spojeny do série koncovými nástavci 9 tvaru U. Chladicí trubky 6 jsou k postranním stěnám nádrže 3 upevněny neznázorněnými držáky.

Nádrž 3 má další postranní stěny 10, 11 a. kratší koncové .stěny 12, 13. Sooustava chladicích trubek 8 upevněná na postranní stěně 11 'je napájena chladicí vodou na jednom konci vstupním potrubím. 14. Tato soustava chladicích .trubek 8 je sériově spojena s podobnou soustavou chladicích trubek 8 přilehlých ke koncové stěně 12 a výstupní potrubí 15 pro. chladicí vodu je vedeno od vzdáleného· konce koncové .stěny 12 v blízkosti vstupního. potrubí 14. Podobně je chladicí voda přiváděna vstupním potrubím 16 k jednomu konci soustavy chladicích trubek 8· uložených u koncové stěny 13, přičemž soustava chladících trubek 8 je sériově spojena se soustavou chladicích trubek 8 upevněných u postranní stěny 10 nádrže 3. Vstupní potrubí 17 je vedeno podél horního okraje nádrže 3 těsně u postranní stěny 10 z jejího vzdáleného konce do. blízkosti vstupního potrubí 16. Proud chladicí vody soustavami chladicích trubek 8, které jsou uloženy u stěn. nádrže 3, může tudíž být důkladně regulován z 'místa blízkého jednomu z konců .nádrže 3.

Aby se usnadnila výměna tepla mezi chladicími trubkami 8 .a zrnitým materiálem v oblasti u stěn nádrže 3, vhání se do fluidovaného. materiálu plyn v oblasti ohraničené dráhy tvořené soustavami chladicích trubek 8 spojených koncovými nástavci 9 tvaru U v takové míře, aby se vyvolala. místní bublající fluidace zrnitého materiálu, který je ve styku . s chladicími trubkami 8.

Pro vyvolání této místní bublající íluidace jsiou v nádrži 3 v blízkosti soustav chladicích trubek 8 uspořádány rozváděči trubky 18 . plynu, jedna taková rozváděči trubka 18 plynu, uspořádaná v oblasti dna každé soustavy chladicích trubek 8, je znázorněna na obr. 2.

Rozváděči trubka 18 plynu je přivařena ke koncovým nástavcům 9 u spodního konce soustavy chladicích trubek 8 (obr. 2). K rozváděči trubce 18 plynu je připojena přívodní trubka 19 plynu, která prochází nahoru horní částí nádrže 3. Podél rozváděči trubky 18 plynu jsou rozmístěny nahoru směřující dmýchací trubky 20 plynu. Každá dmýchací trubka 20 plynu je opatřena čepičkou 21 tvaru kopule z propustného materiálu. Dmýchací trubky 20 plynu jsou umístěny ve volných prostorech mezi chladicími trubkami 8 u dna soustavy chladicích trubek 8. Každá dmýchací trubka 20 plynu může případně mít dvojitý výstup se dvěma, čepičkami 21, které jsou umístěny vždy jedna na každé straně chladicích trubek 8, aby se zajistila větší rovnoměrnost vzestupného bublání na obou stranách chladicích trubek 8.

Rozváděči trubka 18 plynu je vedena kolem dna nádrže 3 pod všemi soustavami chladicích trubek 8 .a vzdálený konec rozváděči trubky 18 plynu, který je zaveden zpět do blízkosti přívodní trubky 19 plynu, je uzavřen. Fluidační plyn, obvykle vzduch, se přivádí přívodní trubkou 19 plynu pod tlakem a živě bublá čepičkami 21 dmýchacích trubek 20, přičemž se přivádí v takovém množství, .aby se zajistila bublající fluidace zrnitého materiálu právě v .okolí oblasti přilehlé k postranním stěnám nádrže 3.

Vzhledem k přivádění místního. bublajícího plynu tato teplosměnná .oblast v podstatě nemá nepříznivý vliv na udržování klidového· stavu rovnoměrně expandované fluidace v hlavní střední části fluidního lože, do které se ponořují skleněné tabule 1. Místní bublání se může vytvářet plynule během vytvrzování sledu skleněných tabulí 1.

Může být ovšem žádoucí vyvolat místní bublající fluidaci pro usnadnění odvádění tepla ze zrnitého materiálu jen v časových obdobích mezi zpracováním jednotlivých skelněných tabulí . 1 ve fluidním loži. V tomto. případě se přivádění plynu do rozváděči trubky 18 plynu přeruší bezprostředně před ponořením skleněné tabule 1 do fluidního lože, aby se zajistilo, že fluidní lože dosáhne klidového· rovnoměrně expandovaného stavu fluidace částic v době, kdy je v něm ponořena .skleněná tabule 1. To je zvláště důležité v případě, když se vytvrzují tenké skleněné tabule 1, a zajišťuje to. vysoký výtěžek a minimální ovlivnění tvaru i optických povrchových vlastností skleněné tabule 1.

Když se zastaví přivádění plynu do přívodní 'trubky 19 plynu, bublající okrajová oblast fluidnhoo lože se rychle navrátí do· klidového stavu, přičemž současně se střední část fluidního lože rychle navrátí do téhož .klidového rovnoměrně expandovaného. stavu, který může být mírně ovlivněn obvodovým bubláním fluidního lože.

Nádrž 3 je .opatřena víkem 22, které je na obr. 1 .až 3 znázorněno ve své otevřené poloze. . Uzavřená poloha víka 22 je na obr. 2 označena vztahovou značkou 23. V době mezi vyjmutím zpracované skleněné tabule 1 z fluidního lože a spuštěním další skleněné tabule 1 ke zpracování do fluidního lože je víko. 22 obvykle uzavřeno. Víko. 22 je neseno. otočně uloženými deskami 24, které jsou upevněny ke hřídeli 25 nesenému v držácích 26, které jsou upevněny na nosné soustavě 27 upevněné na masívní základně 28.

Víko 22 se zdvihá a spouští silovým válcem 29, který je jedním koncem upevněn k nosné soustavě 27. Spodní konec silového. válce 29 je uložen na otočném čepu 30 upevněném v konzole 31 připevněné k základně 26. Pístnice 32 vyčnívající ze silového válce 29 má na konci vidlici 33, která je otočně připojena. čepem. k páce 34 připevněné k desce 24 u jednoho konce víka 22.

Řízením. přívodu tlakové tekutiny známým způsobem do silového válce 29 se provádí zdvihání a. spouštění víka 22. Zdvihový motor 35 (obr. 3) připojený k jednomu konci hřídele 25 normálně drží víko. 22 v uzavře219883 né poloze 23 a silový válec 29 působí proti působení tohoto· zdvihového motoru 35 ke zdvižení víka 22.

Z horní části fluidního lože se odvádí teplo cirkulací chladicí tekutiny v uzařené dráze při výměně tepla s celou horní částí fluidního lože, zatímco do fluidního- materiálu bublá plyn, aby ise vyvolala bublající fluidace vrchní části fluidního lože a udržoval se klidový .stav fluidace ve spodní části fluidního lože. Toto je vyvoláno pomocí soustavy chladících trubek uložených pod víkem 22 nádrže 3 a uspořádaných tak, že se mohou s víkem 22 spustit do vrchní části nádrže 3.

Podle obr. 3 je tato soustava chladicích trubek rozdělena do tří skupin 36, 37, 38 a každá skupina obsahuje patnáct chladicích trubek 39, 47, 48, z nichž každá má tvar vlny.

Jak je znázorněno v obr. 3 a 4, první skupina 36 se skládá z chladicích trubek 39, které jsou uspořádány vystřídané o půl vlny. U jednoho konce víka 22 na. levé straně obr. 3 jsou dvě vodní vstupní trubky 40, 41, které zásobují chladicí vodou vstupní rozdělovači potrubí 42, 43 upevněné v bloku 44 pod víkem 22. Jeden konec každé chladicí trubky 39 je připojen к jednomu rozdělovacímu potrubí 42 nebo 43, jak je znázorněno na obr. 4.

V bloku 45 jsou ke druhým koncům chladicích trubek 39 první skupiny 36 připojena odpovídající výstupní rozdělovači potrubí a tato jsou připojena ke vstupním rozdělovacím potrubím druhého bloku 46, ke kterému jsou připojeny vstupní konce chladicích trubek 47 druhé skupiny 37. Chladicí trubky 47 jsou vytvořeny stejným způsobem jako chladicí trubky 39 první skupiny 36, Tyto' chladicí trubky 47 jsou podobně sériově spojeny s chladicími -trubkami 48 třetí skupiny

38, které jsou -vytvořeny stejně jako chladicí trubky 39. Vzdálené konce chladicích trubek 48 jsou připojeny rozdělovacími kusy v bloku 49 к vodním výstupním trubkám 50, 51.

Tímto způsobem protéká proud chladicí vody celou soustavou chladicích trubek 39, 47, 43 upevněných pod víkem 22 nádrže 3.

Pod skupinami 36, 37, 38 chladicích trubek

39, 47, 48 jsou upevněny rozváděči trubky 52 plynu -přiva-řením ke spodkům chladicích trubek 39, 47, 48. Každé uspořádání rozváděčích trubek 52 plynu zahrnuje vstupní rozdělovači potrubí 53, které zásobuje •všechny rozváděči trubky 52 plynu, které mají vývody 54 s propustnými čepičkami 55 uspořádanými -v prostorech mezi spodky chladicích trubek 39, 47, 48. Vývody 54 s čepičkami 55 jsou rovnoměrně rozděleny po celé oblasti spodku každé skupiny 36, 37, 38 chladicích trubek 39, 47, 48.

Když je skleněná tabule 1 ponořována do fluidního lože, získává vrchní část fluidního lože od skleněné tabule 1 více tepla než spodní část fluidního lože. Když se potom skleněná tabule 1 ve fluidním loži ochladí a zdvihne z fluidního- lože, víko 22 se spustí do své uzavřené polohy 23 působením silového- válce 29 a soustava chladicích trubek tvořená skupinami 36, 37, 38 se spuštěním víka 22 zasune do vrchní části nádrže 3. Chladicí trubky 39, 47, 48 zapadnou mezi chladicí trubky 8, které jsou uloženy podél postranních stěn 10, 11 nádrže 3. Současně s vyvoláním bublající fluidace kolem postranních stěn 10, 11 nádrže 3 se přivádí plyn do vstupních rozdělovačích potrubí 53, takže celá vrchní část fluidního lože je ve sta-vu bublající fluidace pro· usnadnění chlazení výměnou -tepla s chladicími trubkami 39, 47, 48.

Klidový stav fluidace ve spodní části fluidního lože se nezmění a po zastavení přívodu plynu dio> rozdělovačích potrubí 53 a do přívodní trubky 19 plynu se opět ustaví klidový stav celého, fluidního lože před zdvižením -víka 22, čímž se vyjme soustava chladicích trubek 39, 47, 48 z vrchní části fluidního lože.

Vrchní část fluidního lože se tím udržuje na předem stanovené teplotě připravena pro ponoření další žhavé skleněné tabule 1, která se má vytvrdit spuštěním do fluidního- lože v jeho klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic.

P-oužití soustavy chladicích -trubek 39, 47, 48 pod víkem 22 .nádrže 3 není podstatné, ale umožňuje při práci v linkách hromadné výroby zkrátit čas mezi zpracováním následných skleněných tabulí 1.

Je třeba, aby každá rozváděči trubka 18 plynu byla uložena pokud možno vodorovně, aby nevznikalo proudění fluidačního plynu .mezi různými místy fluidního lože rozváděcími trubkami 18 plynu, když je přívod plynu zastaven.

Obr. 6 a 7 znázorňují alternativní provedení rozváděčích trubek 18 plynu, u kterých je zamezen sklon к proudění plynu ro=zváděcími -trubkami 18 z jedné části fluidního lože do- jiné.

Při této modifikaci, která je znázorněna 'jako obměna rozváděčích trubek 18 plynu, má rozváděči trubka 18 řadu výstupních otvorů 60 na své vrchní části, které mají průměr 1,5 mm a jsou uspořádány v roztečích 50 mm. Rozváděči trubka 18 je obalena šesti vrstvami 61 mikroporézníhoi papíru, který je asi pětkrát tlustší než papír použitý pro membránu 6 u dna fluidního lože a má také větší propustnost.

Na vrchní vrstvě 61 papíru je uložena vnější trubka 62, která má řadu dvojitých výstupních štěrbin 63 uspořádaných na její horní části. Konce vrstev 61 papíru jsou utěsněny epoxidovou pryskyřicí a silikonovou p-ryží, jak je označeno vztahovou značkou 64. Tato těsnění mají rozsah od konců vnější trubky 62 к rozváděči trubce 18 plynu.

Plyn vedený rozváděči trubkou 18 proniká stejnoměrně vrstvami 61 papíru a vytéká dvojitými výstupními štěrbinami 63 na vnější trubce 62, aby vyvolal rovnoměrné bublání fluidovaného zrnitého 'materiálu v oblasti chladicích trubek 8 přilehlých k postranním stěnám. 10, 11 nádrže 3. Vzhledem k nízké propustnosti vrstev 61 papíru je zamezen vstup. plynu do. rozváděči trubky 18 z - fluidního lože. To zamezuje nežádoucí proudění plynu -rozváděcími trubkami 18 uvnitř fluidního lože. Rozváděči trubky 52 plynu na víku 22 jsou vytvořeny a -ovládány stejným způsobem.

Další usnadnění chlazení se může získat zvětšením .počtu svislých chladicích trubek 8, které jsou upevněny přilehle k postranním stěnám 10, 11 nádrže 3. To se může nejlépe provést zvětšením počtu jednotlivých skupin chladicích trubek 8 o jednu nebo více dalších skupin chladicích trubek 8 upevněných přilehle k postranním stěnám 10, 11 nádrže 3. To· by dalo dvě nebo dokonce tři řady svislých chladicích trubek 8 přilehlých k postranním -stěnám 10, 11 nádrže 3 obsahující fluidní lože. Odpovídající -prostor pro ponoření zpracovávané skleněné tabule 1 v centrální části fluidního lože je zajištěn.

Při jednom takovém uspořádání je vytvořena dvojitá skupina chladicích trubek 8 upevněných přilehle k postranním stěnám 10, 11 nádrže 3. Každá skupina chladicích trubek 8 má tvar znázorněný na obr. 3 a přiléhá -ke každé postranní stěně 10, 11 nádrže 3, přičemž vnitřní skupina chladicích trubek 8 -je uspořádána přesazené o polovinu vlny vzhledem ke -vnější skupině - chladicích -trubek 8. Každá -skupina chladicích- trubek 8 může být opatřena vlastní přívodní trubkou plynu.

Celkový povrch chladicí plochy dvojité soustavy chladicích trubek 8 je -asi 12 m2. Každá chladicí trubka 8 má - vnější průměr 22 mm, -celková délka chladicích trubek 8 je 100 m. Průtok chladicí vody v chladicích trubkách 8 je 60 -litrů za minutu. Vzduch je přiváděn, do- rozváděčích trubek 18 plynu pod tlakem 69 kPa. V časovém intervalu 60 s pro- vytvrzení jedné skleněné tabule 1 pracují rozváděči trubky 18 plynu po 40 sa jsou vypnuty po· 20 s. Doba ponoření skleněné tabule 1 do fluidního lože je 8 s kolem středu 20sekundové periody, kdy je přívod plynu do rozváděčích trubek 18 vypnut.

Při vytvrzování skleněných tabulí 1 -o· tloušťce 2,3 mm -a rozměru 1,5 m x 0,66 m, které mají průměrnou teplotu 650 °C, při noření do fluidního lože, se z fluidního lože musí odvádět výkon 55 kW, aby -se udržela teplota fluidního lože 85 °C, když se skleněné tabule 1 vytvrzují v časovém intervalu 60 -s. Tohoto chlazení se dosáhne při zvýšení teploty -chladicí -vody z 9 °C na vstupu na 22 ^QC na -výstupu z nádrže 3.

Míra výměny tepla -se zrnitým materiálem fluidního lože je ovládána řízením množství přiváděné chladicí vody chladicími trubkami 8 kolem postranních stěn 10, 11 nádrže 3 i chladicími trubkami 39, 47, 48 připojenými -k víku 22 nádrže 3, stejně jako řízením množství přiváděného bublajícího vzduchu do- přívodního potrubí 19 plynu a do vstupních rozdělovačích potrubí 53 plynu připojených k soustavě chladicích trubek 39, 47, 48 -pod víkem 22 -nádrže 3.

Vynález je také -možno· použít pro tepelné vytvrzování skleněných tabulí -rovinných nebo -ohnutých pro jednoduchá přední ochranná skla motorových vozidel, jako část vrstvených předních -ochranných skel motorových vozidel, postranní skla nebo zadní skla motorových vozidel nebo- pro konstrukci sestav předních ochranných skel pro letadla nebo železniční lokomotivy.

Dále lze -vynález použít - pro- fluidní lože pro zpracování jiných materiálů než skla, například pro sušení papíru ve tvaru spojitého·- pásu, který -se vede zahřívaným fluidním- ložem, nebo pro- - zpracování textilního materiálu ve tvaru spojitého pásu.

Claims (10)

1. Způsob -ovládání fluidního lože pro zpracování výrobků, například pro tepelné - zpracování skleněných výrobků, při kterém se výrobky ponoří do- plynem fluidovaného lože -zrnitého- materiálu, které se udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném- stavu, přičemž teplota fluidního lože se řídí výměnou tepla uvnitř vymezené oblasti lože, vyznačený tím, že do zmíněné vymezené -oblasti lože se -vhání přídavný plyn ke zvyšování zmíněné výměny tepla při udržování rovnoměrně -expandovaného- stavu hlavní -části lože, ve které jsou ponořeny výrobky.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že vhánění přídavného plynu do vymezené -oblasti lože se -provádí vždy mezi ponořováním dalších předmětů do lože.

ynAlezu

3. Způsob podle bodu 1 nebo· 2, vyznačený tím, že po uzavřené dráze na obvodu fluidovaného- lože -odlehlém od hlavní části lože, ve které jsou ponořeny výrobky, se prohání chladicí tekutina.

4. Způsob podle bodu 3, -vyznačený tím, že prohánění chladicí tekutiny se provádí na všech stranách -zmíněné hlavní části fluidního lože pro- -odvod tepla ze zrnitého· materiálu.

5. Způsob podle bodu 4, vyznačený tím, že fluidované lože je uloženo v nádobě obdélníkového vodorovného průřezu -a chladicí tekutina se prohání po uzavřené dráze na každé -straně zmíněného obdélníkového průřezu -k odvodu tepla ze všech stran fluidovaného lože.

6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačený tím, že se provádí odvod tepla z horního povrchu fluidovaného lože proháněním chladicí tekutiny po uzavřené dráze v celém, horním. povrchu fluidovaného lože a působením lokalizovaného pohybu zrnitého materiálu lože ke zvýšení rychlosti pohybu částic a jejich promíchávání na horním povrchu fluidního lože ke zvýšení odvodu tepla · při zachování klidového· rovnoměrně expandovaného stavu ve spodní části lože.

7. Zařízení к .provádění -způsobu podle bodu 1, zahrnující nádrž pro fluidní lože zrnitého materiálu, přetlakovou komoru u dna této· nádrže pro přívod fluidačního plynu pro · udržování klidového rovnoměrně expandovaného stavu fluidace částic lože a alespoň jednu soustavu chladicích trubek uloženou v nádrži, vyznačené tím, že u dna soustavy chladicích trubek (8) jsou uloženy dmýchací trubky (20) pro pohyb zrnitého materiálu kolem soustavy chladicích trubek (8).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím, že .soustavy chladicích trubek (8) jsou uspořádány přilehle ke každé stěně (10, 11, 12, 13) .nádrže (3) a dmýchací trubky (20) jsou uloženy u dna každé soustavy chladicích trubek (8).

9. Zařízení podle bodu 7 -nebo· 8, vyznačené tím, že na horní straně nádrže (3) je umístěna řada chladicích trubek (39, 47, 48) ve skupinách (36, 37, 38) uzpůsobená ke spuštění · do horního· konce nádrže (3) a. na dnu této řady chladicích trubek (39, 47, 48) jsou uloženy rozváděči trubky (52) plynu mající vývody (54) a čepičky (55) rozmístěné po· celém dnu řady chladicích trubek (39, 47, 48).

10. Zařízení podle bodu 9, vyznačené tím, · že řada chladicích trubek (39, 47, 48) je umístěna pod víkem (22) nádrže (3) uloženým výkyvné pro· spuštění na horní stranu nádrže (3) k zavedení řady chladicích trubek (39, 47, 48) do· nádrže · (3).