CS219091A3

CS219091A3 - Herbicidal agents

Info

Publication number: CS219091A3
Application number: CS912190A
Authority: CS
Inventors: David Munro; Bipin Patel
Original assignee: Shell Int Research
Priority date: 1990-07-17
Filing date: 1991-07-15
Publication date: 1992-02-19
Also published as: ZA915490B; PL291082A1; AU8044691A; HU912370D0; ATE112549T1; CN1060090A; CA2047056A1; RU2017725C1; BR9103007A; JPH04261103A; KR920002516A; AU647149B2; RO110139B1; CN1029959C; DK0467473T3; AR247724A1; GB9015658D0; DE69104425T2; PL166306B1; MY129992A

Description

Herbicidní sloučeniny T TJ z—·· -- a> -ř| 30-> O O < O o| ro 30 •c <_ z > -< m N ·< «Ο .·.·\\'ΐ'/’Γ·,\»’.;:.-4ΐ·

Oblast techniky

Vynález se týká určitých substituovaných benzanilidůa příslušných benzylamidů, jejich přípravy', herbicidníchprostředků, které obsahují tyto sloučeniny a jejich použi-tí při hubení nežádoucí rostlinné vegetace.

Dosavadní stav techniky

Popis USho vzorce patentu č 3719707 uvádí sloučeniny obecné

kde X1 je halogen a X2 3e vodík nebo halogen, Y1 a Y2jsou halogen, Y^ je vodík nebo hydroxyl, 2 je kyslík nebosíra a R je vodík nebo nižší alkanoyl, jako bakteriocidy a anthelmintická činidla. V.B.Angadi a spol., v J.Karnatak Univ., 3, 63-64/1958/, podle Chemical Abstracts 54. 3404i, uvádějí slou-čeninu vzorce -2-

jako vhodnou pro fotografický materiál.

Podstata vynálezu

Nyní bylo nalezeno, že určité substituované benanilidya benzylamidy jsou herbicidně účinné.

Předložený vynálezvzorce I poskytuje sloučeniny obecného

12 3 kde X , X a X nezávisle na sobě znamenají každý vodíknebo atom halogenu nebo alkylovou skupinu, ’··Ά -3- n je O nebo 1, Z představuje vodík nebo atom halogenu nebo amino, alkyl, halogenalkyl, alkylthio nebo alkoxyskupi- ;

' I nu nebo fenoxyskuninu oonřipadě substituovanou halogen- 12 · z 'í alkylem, A znamená CH nebo N, Y a Y představuje nezá-visle na druhém vodík, atom halogenu nebo alkylovou, ha-logenalkylovou, alkoxylovou nebo halogenalkoxylovou sku-pinu a W znamená atom vodíku, nebo, jestliže A představujeCH a alespoň jeden ze substituentů Y a Y je jiný nežvodík, nebo když A znamená N, W představuje vodík nebo atom halogenu, s tím omezením, že když A znamená N, pak1 2 každý ze substituentů Y a Y musí představovat atom vo-díku.

Alkylový substituent nebo alkylová skupina v.-halogen-alkylové, alkylthio, alkoxylové nebo halogenalkoxylovéskupině, může být přímý nebo rozvětvený a má až 12,výhodně až 6 a zvláště výhodně až 4, atomy uhlíku. Výhod-ně je alkylovou skupinou nebo součástí skupiny methyl. Výhodnou halogenalkylovou skupinou nebo součástí skupiny jetrifluormethyl. ý ' . · 12 3 Výhodně každý z X , X a X nezávisle na jiném zna- l mená vodík nebo atom halogenu nebo C.-C.alkylovou skupi-12 3 * 4 nu. Výhodněji X , X a X nezávisle na jiném znamená vo- dík, atom fluoru nebo chloru nebo methylovou skupinu. j

Zvláště výhodné jsou ty sloučeniny, kde jeden nebo více12 3 z X , X a XJ znamená vodík, atom fluoru nebo chloru. ? i Z výhodně představuje vodík nebo atom halogenu, nebo f aminoskupinu, C^-C^alkyl, C^-C^halogenalkyl, C^C^alkyl- ; thioskupinu, výhodně methylthioskupinu, nebo C^-C^alko- xyskupinu nebo fenoxyskupinu popřípadě substituovanou “C^halogenalkylem. Výhodněji Z představuje vodík, atomfluoru, chloru nebo bromu, nebo methylovou, trifluormethy-lovou, methoxylovou nebo 3-trifluormethylfenoxyskupinu. -4-

Ve zvláště výhodných sloučeninách Z představuje vodík,atom fluoru nebo chloru nebo methylovou skupinu. 1 2 Výhodně každý z Y a Y nezávisle na druhém znamenávodík nebo atom halogenu, nebo C^-C^alkyl, C^-C^halo-genalkyl, C^-C^alkoxyl nebo C^-C^halogenalkoxylovou sku-pinu. Výhodněji jeden z Y1 a Y^ představuje vodík, atom fluo-ru nebo chloru, nebo methyl, trifluormethyl, methoxy nebotrifluormethoxyskupinu a druhý znamená atom vodíku. Ve zvláště výhodných sloučeninách jeden ze substituentů Y12 a Y představuje vodík nebo atom chloru nebo trifluormethy-lovou nebo trifluormethoxylovou skupinu a druhý představu-je atom vodíku. A znamená CH nebo N. Když A znamená N, pak každý ze1 2 substituentů Y a Y musí představovat atom vodíku, proudržení herbicidní účinnosti. Ve výhodných sloučenináchnicméně A představuje skupinu CH. W výhodně znamená atom vodíku nebo, v určitých slou-čeninách, tj. těch, ve kterých A je CH a alesooň jeden zY a Y je jiný než vodík a zejména ty sloučeniny, vekterých A je N, W může alternativně představovat atom ha-logenu, výhodně atom fluoru nebo chloru. Ve zvláště vý-hodných sloučeninách W představuje atom vodíku.

Předložený vynález také poskytuje způsob přípravysloučenin obecného vzorce I, které jsou definovány výše,který zahrnuje reakci, je-li to nutné za přítomnosti báze,sloučeniny obecného vzorce II ( h ' " ' Λ I/,''’,· ,>f i -5-

/11/

ve kterém M představuje odštěpítelnou skupinu aT představuje skupinu obecného vzorce III

/111/

nebo M předs.tavuje skupinu obecného vzorce IV

/IV/

a T představuje odštěpitelnou skupinu, se sloučeninouobecného vzorce V /V/, ve které, když M představuje odštěpítelnou skupinu a Tpředstavuje skupinu obecného vzorce III, pak Q představuje -6- skupinu χ1

a L představuje atom vodíku, nebo, jestliže Iw představuje skupinu obecného vzorce IVa T znamená odštěpitelnou skupinu, pak Q představuje skupinu obecného vzorce

a L představuje atom vodíku nebo jednomocný kation, ax\ , x\ η, Z, A, γΐ, a W mají výše definovaný význam.

Odštěpitelnou skupinou je jakákoliv skupina, která seza reakčních podmínek bude odštěpovat z výchozího materiálua chrání na specifickém místě reakění složku.

Jestliže je odštěpitelná skupina přítomna ve slouče-nině obecného vzorce I, je M výhodně atom halogenu, zejmé-na atom chloru, jestliže A ve skupině T je CH. Jestliže A veskupině T je N, pak M je výhodně hydroxyskupina.

Jako odštěpitelná skupina ve sloučenině obecného vzor-ce II, je T výhodně atom halogenu, zejména fluoru nebo chlo- ru. -7- λνΤ.ϊί ^eakce sloučeniny obecného vzorce II, kde M představu-je odštěpitelnou skupinu a T znamená skupinu vzorce IIIs fenyl- nebo benzylaminem obecného vzorce V, se výhodněprovádí za použití obvyklých technik pro takové reakce.

Pro tuto variantu způsobu je vyžadována přítomnostbázej vhodné báze zahrnují organické báze, například ter-ciární aminy, např. tri ethyl amin a N-methylmorfoliíV. ^eakce sloučeniny obecného vzorce II, ve které Mpředstavuje skupinu vzorce IV a T znamená odštěpítelnouskupinu, s fenolem nebo pyridinolem obecného vzorce Vnebo reaktivním derivátem těchto sloučenin, tj. kde Lje kation, je zvláště vhodný, když Z je skupina silněodčerpávající elektrony, například trifluormethylová sku-pina. Po reakci může být výsledná sloučenina podle vyná-lezu převedena na jinou sloučeninu podle vynálezu, napří-klad sloučeninu, ve které Z je amino, obvyklými způsoby,např. redukcí. V této reakční variantě je vyžadována báze, jestližesloučeninou vzorce V je fenol nebo pyridinol, pro přípravureaktivního solného derivátu, zejména soli alkalickéhokovu, fenolu nebo pyridinolu vzorce V in šitu. Vhodné bá-ze zahrnují hydridy alkylických kovů, např. hydrid sodnýnebo draselný, alkoxidy alkalických kovů, např. ethoxidsodný, nebo hydroxidy alkalických kovů, např. hydroxid sod-ný nebo draselný.

Jestliže fenol nebo pyridinol je již ve formě reak-tivního solného derivátu, tj. jestliže L je kation, paknení více nutné provádět reakci za přítomnosti báze.

Obě varianty způsobu podle vynálezu se obvykle prová-dějí za přítomnosti organického rozpouštědla. Vhodná roz- -8- pouštědla zahrnují polární organická rozpouštědla, napr.dimethylformamid, dimethylsulfoxid a tetrahydrofuran auhlovodíková rozpouštědla, napr. toluen. xAeakční teplota v každé variantě způsobu bude deter-minována použitým reakčním materiálem a zvolenou techni-kou spojování. Obecně může být způsob podle předloženéhovynálezu prováděn při teplotě v rozmezí od -30 °C do tep-loty refluxu reakční směsi. Jestliže se připraví sloučeninyobecného vzorce I, kde A je CH, provádí se reakce obvyklepři teplotě v rozmezí od teploty okolí /20 °C'/ do teplotyrefluxu. U sloučenin, kde A je N, se reakce výhodně pro-vádí při teplotě v rozmezí od -20 °C do O °C, napříkladpři -15 °C. Výhodně je molární poměr sloučeniny vzorce V ke slou-čenině vzorce II v rozmezí od 1:1 do 1,2:1.

Jestliže A je N, je výhodné použít způsob syntézy, vekterém se arylfenylether vzorce II neehá reagovat s fenyl-nebo benzylaminem vzorce V za použití peptidového kopulač-ního činidla, například isobutylchlorformiátu nebo dicyklo-hexylkarbodiimidu.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být izo-lovány a čištěny obvyklými technikami.

Sloučeniny obecného vzorce II, ve kterých M znamenáx odštěpitelnou skupinu a T znamená skupinu vzorce III mohou

být bez obtíží připraveny hydrolýzou sloučeniny obecnéhovzorce VI

ve které Z má výše definovaný význam a R představuje alkyl,výhodně C^-C^alkyl, na odpovídající karboxylovou kyselinu,za přítomnosti báze jako je hydroxid draselný, nebo hydro-lýzou sloučeniny obecného vzorce VII

kde Z má výše definovaný význam, na odpovídající karboxy-lovou kyselinu, za přítomnosti báze jako je hydroxid drasel-ný, , popřípadě následovanou v každém případě reakcí s halo-genačním činidlem jako je thionylchlorid, za vzniku haloge-nidu kyseliny obecného vzorce II, tj. kde M je atom halo-genu.

Sloučeniny obecného vzorce VI mohou být připraveny reakcí sloučeniny obecného vzorce VIII -10-

RO

/VIII/

1

ve které R a Z mají výše definovaný význam a L představujeodštěpítelnou skupinu, výhodně atom halogenu, zejména chlo-ru nebo bromu, se sloučeninou obecného vzorce IX /IX/ ve kterém T je skupina vzorce III, podle podmínek Ullmannovykopulace, například za použití sodné sole sloučeniny vzorceIX za přítomnosti'měďné soli, např. chloridu měďného, ajako ko-rozpouštědel xylenu a pyridinu. Tento způsob syn-tézy je vhodný pouze pro sloučeniny, ve kterých Z je jinýnež halogen a znamená například elektrondonorovou skupinu,např. methoxy nebo methylthioskupinu.

Alternativně sloučeniny obecného vzorce VI, ve kterýchA je N mohou být připraveny reakcí sloučeniny obecného vzor-ce X

/X/

kde a Z mají výše definovaný význam, se sloučeninouobecného vzorce XI -1 1- T1 - L2 /XI/ 2 kde L představuje odštěpitelnou skupinu, výhodně halogen, 1

zejména chlor a T představuje skuoinu obecného vzorce XII

/XII/ 1 2 ve kterém ϊ , Y a W mají výše definovaný význam, za pří-tomnosti silné báze jako je hydrid sodný, s polárnímorganickým rozpouštědlem jako je dimethylformamid.

Sloučeniny obecného vzorce VII mohou být připravenyreakcí sloučeniny obecného vzorce XIII

NC

/XIII/

•5 kde Z má výše definovaný význam a L představuje odštěpitel-nou skupinu, výhodně atom halogenu, zejména fluoru nebochloru, se sloučeninou obecného vzorce IX uvedeného výše,za přítomnosti báze jako je hydroxid draselný, za použitípolárního organického rozpouštědla jako je dimethylformamid.

Sloučeniny obecných vzorců V, VIII, IX, X, XI a XIIIjsou buď známé sloučeniny nebo mohou být připraveny za -12- použití obvyklých postupů.

Sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém & představujeskupinu vzorce IV a T představuje odštěpitelnou skupinu, mohou obvykle být připraveny reakcí sloučeniny obecného vzor-ce XIV

/XIV/ 4

kde Z a T mají výše definovaný význam a L představuje od-štěpitelnou skupinu, výhodně atom halogenu, zejména chloru,se sloučeninou obecného vzorce XV

M-H /XV/ kde M má výše definovaný v/znam, za přítomnosti báze jakoje triethylamin, a organického rozpouštědla jako je xylennebo toluen.

Sloučeniny obecného vzorce XIV mohou být připravenyreakcí sloučeniny obecného vzorce XVI

/XVI/

-13 kde Z má výše definovaný význam a T je odštěpitelná sku-pina, se silnou bází jako je organolithium, např. butyl- * lithium, s následujícím zpracováním vodou a pak reakcí s halogen^čním činidlem jako je thionylchlorid, v organic-kém rozpouštědle, např. toluenu nebo xylenu, pod dusíkem.

Sloučeniny vzorců XV a XVI jsou buď známé sloučeninynebo mohou být připraveny běžnými technikami.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou herbicidně účinné. V souladu s tím, předložený vynález dále poskytuje herbi-cidní prostředek, který obsahuje nosič a jako účinnousložku, sloučeninu obecného vzorce I, která je definovánavýše. Je rovněž předložen způsob výroby takových prostřed-ků, který zahrnuje uvedení sloučeniny obecného vzorce I,jak je definována výše, do spojení s alespoň jedním nosičem.

Prostředky podle předloženého vynálezu výhodně obsa-hují účinnou složku v rozmezí od 0,5 % do 95 % hmotnost-ních.

Nosič v prostředku podle vynálezu může být jakýkolivmateriál, se kterým je účinná složka formulována pro usnad- není aplikace na místo, které má být ošetřeno, kterým může úl například být rostlina, semeno nebo půda, nebo pro usnadně-

Iní skladování, dopravy nebo obchodování. Nosič může býtpevný nebo kapalný, včetně materiálu, který je normálně - plynný, ale který může být stlačen za vzniku kapaliny, a mohou být použity jakékoliv nosiče obvykle používané přiformulaci herbicidních prostředků.

Vhodné pevné nosiče zahrnují přírodní a syntetickéhlinky a silikáty, například přírodní silikáty jako jsou | diatomické hlinky; silikáty hořečnaté, například talky; I hořečnatohlinité silikáty, například attapulgity a vermiku- 1 lity; aluminiumsilikáty, například kaolinity, montmorillo- I nity a slídy; uhličitan vápenatý; síran vápenatý; síran -14- amonný; syntetické hydratované oxidy křemičité a synte-tické vápenaté nebo hlinité silikáty; prvky, například uhlíka síruj přírodní nebo syntetické pryskyřice, například ku-myronové pryskyřice, polyvinylchlorid a styrenové polymerya kopolymery’; pevné polychlorfenoly j bitumen, vosky a pevnáhnojivá, například superfosfáty.

Vhodné kapalné nosiče zahrnují vodu, alkoholy, napří-klad isopropanol a gl.ykoly; ketony, například aceton, methyl-ethylketon, methylisobutylketon a cyklohexanon; ethery;aromatické nebo aralifatické uhlovodíky, například benzen,toluen a xylen; naftové frakce, například kerosin a lehkéminerální oleje; chlorované uhlovodíky, například chloriduhličitý, perchlorethylen a trichlorethan. Často jsou vhodnésměsi různých kapalin. Přípravky pro použití v agrochemii jsou často formulo-vány a transportovány jako formy, které jsou následně ře-ditelné uživatelem před aplikací. Přítomnost malých množstvínosiče, kterým je povrchově aktivní činidlo usnadňuje tentoproces ředění. Výhodně je alespoň jedním nosičem v kompozi-ci podle vynálezu povrchově aktivní činidlo. Například může v v kompozice obsahovat alespoň dva nosiče, z nichž je alespoňjeden povrchově aktivní činidlo.

Povrchově aktivní činidlo může být emulgační činidlo,dispergační činidlo nebo smáčecí činidlo, může být neiono-genní nebo ionogenní. Příklady vhodných povrchově aktivníchčinidel zahrnují sodné a vápenaté soli polyakrylových kyse-lin a ligninsulfonových kyselin, kondenzační produkty mast-ných kyselin nebo alifatické aminy nebo amidy, obsahujícíalespoň 12 atomů uhlíku v molekule s ethylenoxidem a/nebopropylenoxidem; estery mastných kyselin s glycerolem, sor-bitolem, sacharozpu nebo pentaerythritolem; jejich konden- -15- záty s ethylenoxidem a/nebo prop.ylenoxidem; kondenzačníprodukty mastných alkoholů nebo alkylfenolů, napříkladp-oktylfenolu nebo p-okt.ylkresolu, s ethylenoxidem a/nebopropylenoxidem; sulfáty nebo suifonéty těchto kondenzačníchproduktů; sole alkalických kovů nebo kovů alkalických ze-min, výhodně sodné sole, esterů sírové nebo sulfonové kyse-liny, obsahující nejméně 10 atomů uhlíku v molekule, napří-klad laur.ylsulfét sodný, sekundární alkylsulfáty sodné, sodné sole sulfonovaného ricinového oleje a alkylarylsulfonétysodné jako je dodec.ylbenzensulfonát; a polymery ethylenoxi-du a kopolymery ethylenoxidu a propylenoxidu.

Kompozice podle vynálezu mohou být například formulo-vány jako smáčitelné prášky, popraše, granule, roztoky,emzlgovatelné koncentráty, emulze, koncentráty suspenzí aaerosoly. Smáčitelná prášky obvykle obsahují 25, 50 nebo75 % hmotn./obj. účinné složky a obvykle dále obsahují pev-ný inertní nosič, 3-10 % hmotn. dispergačního činidla a, jeto nezbytné, 0—10% hmotn. stabilizátoru(ů) a/nebo dal-ší přísady jako jsou zahuštovadla a látky usnadňující penetraci. Topraše jsou obvykle formulovány jako koncentráty, mající podobné složení jako smáčitelné prášky ale bez disper-gačního činidla a při použití jsou ředěny dalším pevným no-sičem tak, že se získá kompozice obvykle obsahující 0,5 až10 % hmotn·. účinné složky. Granule se obvykle připraví tak,že mají velikost mezi 1,676 až 0,152 mm.)., a mohou být při-praveny aglomerací nebo impregnační technikou. Obecně bu-dou granule obsahovat 0,5 až 75 % hmotn. účinné složky a0 - 10 % hmotn. přísad jako jsou stabilizátory, povrchověaktivní látky, modifi.kátory uvolňování a pojivá. Tak zvané"suché tekoucí prásky" obsahují relativně malé granule, ma-jící relativně vysokou koncentraci účinné složky. Emulgo-vatelné koncentráty obsahují navíc k rozpouštědlu je-li tonutné ko-rozpoušt^dlo, 10 - 50 % hmotn./obj. účinné složky,2 - 20 % hmotn./obj. emulgátoru a 0 - 20 % hmotn./obj. dal- li -1 6- ších aditiv jako jsou stabilizátory, látky usnadňujícípenetraci a inhibitory koroze. Koncentráty suspenzí jsouobvykle složeny tak, že obsahují stabilní, nesedimentující tekouči produkt a obvykle obsahují 10 - 75 % účinné, složky, 0,5 - 15 % hmotn. dispergačního činidla, 0,1 až 10 % hmotn.suspendačního Činidla jako jsou ochranné koloid.y a tixotrop-ní činidla, 0 - 10 % hmotn. jiných aditiv jako jsou odpěňo-vače, inhibitory koroze, stabilizátory, látky usnadňujícípenetraci a zahuštovadla a voda nebo organické kapalina,ve která je účinná složka v podstatě nerozpustná; určité organické pevné látky nebo anorganické sole mohou být přítom-ny v r?ztoku pro zabránění sedimentaci nebo jako činidla v zabraňující zmrznutí vody.

Vodné disperze a emulze, například kompozice, získanézředěním smáčitelného prásku nebo koncentrátu podle vynálezuvodou, jsou rovněž zahrnuty v rozsahu vynálezu, ^vedené emul-ze mohou být typu voda v oleji nebo olej ve vodě a mohou mít"majonézovitou" konzistenci.

Kompozice podle vynálezu mohou také obsahovat dalšíúčinné složky, například sloučeniny mající insekticidnínebo fungicidní vlastnosti nebo další herbicidy. Předložený vynález se dále týká použiti sloučenin obec-ného vzorce I definovaného výše nebo výše definovaných kom-pozic jako herbicidů a způsobu hubení nežádoucích rostlinna určitém místě za použití uvedených sloučenin nebo kompo-zic. Místem může být například půda nebo rostliny na obdě-lávané pl^še. Dávka účinné složky může například být v roz-sahu od 0,01 do 10 kg/ha, výhodně od 0,01 do 5 kg/ha. Následující příklady ilustrují vynález. -17- Příklady provedení vynálezu Příklad 1 Fříprava 2 ',4'-difluoranilidu 2-(3-trifluormethyifenoxy)-5-fluorbenzoové kyseliny (X1 = 2-F, X2 = 4-F, X3=H, n=0, Z=F, A=GH, Y1=CF3, Y2=H,W=H) i) Příprava 2-(3-trifluormethylfenoxy)-5-fluorbenzonitrilu roztoku 3-trifluormethylfenolu (29 g, 0,18 j;mol)rozpuštěného v dimethylformamidu (100 ml( se přidá jemněupréškovaný hydroxid draselný .(15 g, 0,19 mol), ^eakčnísměs se zahřívá na asi 60 °G za míchání jednu hodinu, pakse přidá 2,5-difluorbenzonitril (25 g, 0,10 mol) a teplotase zvýší na 110 °G. asi půl hodině se reakční směs nechávychladnout a přebytek dimethylformamidu se odstraní ve va-kuu, před touto operací se přidá 500 ml 50:50 směsi vodaa trichlormethan. Organická vrstva se oddělí, promyje a sušía zbytek se čistí chromatografií za použití sloupce silikage-lu s trichlormethanem jako elučním činidle. Bále se provededestilace a rekrystalizace, získá se titulní sloučenina ja-ko pevná látka.

Teplota tání: 51 °G.

Analýza: vypočteno 59,8 % ΰ, 2,5 % H, 5,0 % Nnalezeno 59,8 % C, 2,7 % H, 5,2 % N. ii) Příprava 2-(3-trifluormeth.ylfenoxy)-5-benzoové kyseliny 2-(3-Trifluormethylfenoxy)-5-fluorbenzonitrii získanýve stupni (i.) výše (12 g, 0,04 mol) se přidá k ethylengly-kolu (15 ml) a k tomuto roztoku se přidá hydroxid draselný(10 g, 0,125 mol) rozpuštěný ve vodě (10 ml). Feakgní směsse pak refluxuje asi čtyři hodiny, ochladí a přidá se voda(150 ml). Smss se pak extrahuje diethyletherem (100 ml) avodná vrstva se před další extrakcí trichlormethanem (3 x150 ml) okyselí. Organická vrstva se oddělí, promyje, suší -18- jako bezbarvá pevná

H H. 2-(3-trifluormethylfenoxy) a chromatografuje na sloupci silikagelu za použití 3:2(obj./obj.) trichlormethanu:ethylacetátu jako elučního či-nidla, získá se titulní sloučenina ka (10 g, mol, 74 % výtažek).

Teplota tání: 106 °G.

Analýza: pyypočteno 56,0 % G, 2,7 %nalezeno 55,9 % C, 2,7 & iii) Příprava 2',4"-difluoranilidu5-fluor benzoové kyseli ny K roztoku 2-(3-trifluormethylfenoxy)-5-benzoové kyse- liny získanému ve stupni (ii) výše (6 g, 0,02 mol) v toluenu(60 ml) se přidá thionylchlorid (6 ml). Peakční směs se refluxuje jednu hodinu a rozpouštědlo se potom odstraní, úbytekse pak rozpustí v toluenu (25 ml) a výsledný roztok se přidáke směsi 2,4-difluoranilinu (2,6 g, 0,02 mol) a triethvlami-nu (3 g, 0,03 mol) v toluenu (25 ml) a reakce se nechá probí-hat při teplotě místnosti ( cca 20 °G). Po ukončení reakcese reakční směs zfiltruje a filtrát se chromatografuje nasloupci silikagelu za použití trichlormethanu jako elučníhočinidla, získá se 2',4 '-difluoranilid 2-(3-trifluormethyl-fenoxy)-5-fluorbenzoové kyseliny jako bezbarvé pevné látky(6,2 g, 0,015 mol, 76 % výtěžek).

Teplota tání: 98 °C.

Analýza: vypočteno 58,4 % C, 2,7 % H, 3,4 % Nnalezeno 58,9 % G, 2,8 % H, 3,7 % N. Příklad 2 Příprava 2 ', 4'-difluoranilidu 2-(3-trif luormeth,ylfenoxy)-5-trifluormethylbenzoové kyseliny (X1 = 2-F, X2= 4-F, X3 =H, n=0, 2= GF·,, A=GH, Y1=GF3, Y2=H, .W=H) -1'9- i) Příprava 3-karbox.y-4-f luorbenzotrifluoridu roztoku 4-fluorbenzotriflupridu (75 cil) v tetrahydro-furanu (570 ml) pod dusíkem a při teplotě asi -60 °G sepřidá but.yllithium (25N, 200 ml) během jedné hodiny. Aeakčnísměs se míchá při -70 až -60 °G čtyři hodiny a pak senalije na přebytek suchého ledu. Po 15 minutách se přebyteksuchého ledu odpaří a rozpouštědlo se odstraní, ^bytek sevyjme do cody (500 ml) a hydroxidu sodného (1N, 30 ml)před promytím ethylacetátem (2 x 300 ml). Vodná fáze se oky-selí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a extrahujese ethylacetátem (2 x 300 ml). Spojené organické extraktyse promyjí vodou (500 ml), suší a pak se odpaří, získá sesurový zbytek, který po rekrystalizaci ze směsi toluen/he-xan, poskytne titulní sloučeninu jako pevnou látku (77 g,0,37 mol, výtěžek 81 %).

Teplota tání: 100 °C.

Analýza ? vypočteno 46,1 % G, 1,9 % Hnalezeno 46,1 % G, 1 ,7 % H. ii) Příprava 2z,4'-difluoranilidu 2-fluor-5-trifluormethyl-benzoové kyseliny 3-Karboxy-4-fluorbenzotrifluorid získaný ve stupni (i)výše (10 g, 0,05 mol) se rozpustí v toluenu (100 ml) a při-dá se přebytek thionylchloridu (10 ml) po kapkách za míchá-ní pod atmosférou dusíku. Po jedné hodině se rozpouštědloodstraní a zbytek se pak rozpustí v toluenu (50 ml) a při-dá se ke směsi 2,4-difluoranilinu (6,2 g, 0,05 mol) a tri-ethylaminu (7 g, 0,07 mol) v toluenu (50 ml). Reakční směsse zfiltruje, získá se filtrát prostý sraženiny, ze kteréhose odstraní rozpouštědlo, získá se tak zbytek. Čištěním to-hoto zbytku na sloupci silikagelu za použití trichlormethanujako elučního činidla se získá titulní sloučenina jako bez-barvá pevná látka (10,6 g, 0,03 mol, výtěžek 69 %). -20-

Teplota tání: 126 °G.

Analýza vypočteno 52,7 % G, 2,2 % H, 4,4 % N nalezeno 53,3 % G, 2,2 % H, 4,7 % N. iii) Příprava 2 ', 4 '-difluoranilidu 2-(3-trifluormethylfenoxy)- 5-trifluormethylbenzoové kyseliny Λ suspenzi oleje prostého hydridu sodného (0,7 g, 0,03mol) v suchém tetrahydrofuranu (50 ml) se přidá 3-trifluor-methylfenol (3,6 g, 0,22 mol) v malých dávkách a v jednédávce 2',4'-difluoranilid 2-fluor-5-trifluormethylbenzoo-vé kyseliny získaný ve stupni ii) výše ( 7 g, 0,022 mol).Keakční směs se refluxuje jednu hodinu, pak se odstraní roz-pouštědlo a zbytek se rozdělí mezi trichlormethan a vodu(500 ml, 50:50 obj./obj.). Organická vrstva se oddělí, pro-myje, pak se suší a nakonec čistí na sloupci silikagelu zapoužití trichlormethanu jako elučního činidla, získá se ti-tulní sloučenina ve formě bezbarvé pevné látky (6,8 g, 0,015 mol, 67 % výtěžek). íeplota tání 105 °G.

Analýza vypočteno 54,7 % C, 2,4 % H, 3,0 %. Nnalezeno 55,6 %C, 2,6%H,3,0%N. Příklad 3 Příprava 2',4#-difluoranilidu 2-(3-trifluormethylfenoxy)-5-methoxybenzoové kyseliny (X1 = 2-F, X2 = 4-P, X3 = H, n= 0, Z= OCH3, A = GH, Y1=GP3, Y2= H, W=H) i) Příprava methyl-2-(3-trifluormethylfenoxy)-5-methoxy-benzoétu

Sodík (5,4 g, 0,23 mol) v methanolu (90 ml) se přidák roztoku 3-trifluormethylfenolu (36 g, 0,22 mol) v xylenu(200 ml) a xylen se pak odstraní. Přidá se čerstvý xylen (200ml) a pak se odpaří ve vakuu. Přidá se další čerstvý xylen(200 ml) a potom chlorid měáná (6 g, 0,06 mol) a pyridin(100 ml). Potom se přidá methylester 2-brom-5-methox.ybenzo-ové kyseliny (50 g, 0,20 mol) v xylenu (50 ml) a výsledná . ΐ'Λ -21- směs se refluxuje přes noc před nalitím do vody (1000 ml),okyselením zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a extrakcídieth.yletherem (2 x 500 ml). Organická vrstva se oddělí achromatografuje na sloupci silikagelu za použiti 50:50 (obj./obj.) směsi trichlormethanu a hexanu jako elučního činidla,získá se titulní sloučenina jako bezbarvý olej (55,2 g, 0,17 mol, 83% výtěžek). teplota varu: 140 °G při asi 133,3 Pa.

Analýza vypočteno 58,9 % C, 4,0 % Hnalezeno 58,6 % G, 4,1 % H. ii) Příprava 2-(3-trif luormethylf enoxy )-5-methox,ybenzoovékyseliny

Methyl-2- (3-trif luormethylfenoxy)-5~methoxybenzoét získáný pod i) výše (10 g, 0,03 mol) se rozpustí v methanolu (20ml) a přidá se 10% vodný roztok hydroxidu draselného (50 ml).Peakční směs se refluxuje do zhomogenizování (30 minut), oky-selí se 2W kyselinou chlorovodíkovou, potom se přidá voda(300 ml). Výsledná směs se extrahuje trichlormethanem (2 x150 ml) a spojené extrakty se chromatografují na sloupci šilikagelu zá použití 80:20 (obj./obj.) směsi trichlormethanu aethylacetétu jako elučního činidla, získá se bezbarvá pevnálátka. Pekrystáli žací této pevné látky ze směsi toluen/hexanse získá titulní sloučenina ve formě bezbarvých krystalů(7,5 g, 0,024 mol, 78% výtěžek). Teplota tání 124 °G.

Analýza vypočteno 57,7 % C, 3,5 % H, nalezeno 57,6 % C, 3,9 % H. iii) Příprava 2',4'-difluoranilidu 2-(3-trifluormethylfenoxy) 5-methoxýbenzoové kyseliny roztoku 2-(3-trifluormethylfenox,y)-5-methoxybenzoovékyseliny získané v odstavci iii) výše (6 g, 0,02 mol) v to-luenu (60 ml) se přidá thionylchlorid (6 ml). iXeakční směs sejednu hodinu refluxuje a pak se odstraní rozpouštědlo, ^b.y- -22- tek se pak znovu rozpustí v toluenu (25 ml) a výsledný roz-tok se přidá ke směsi 2,4-difluoranilinu (2,6 g, 0,02 mol)aótriethylaminu (3 g, 0,03 mol) a reakční směs se nechá rea-govat při teplotě místnosti (asi 20 °G). Po ukončení reakcese reakční směs odfiltruje a filtrát se chromatografuje nasloupci silikagelu za použití trichlormethanu jako eluční-ho činidla, získá se bezbarvá pevná látka. Rekrystalizacítéto pevné látky ze směsi hexan/ethylacetát se získá ti-tulní sloučenina jeko bezbarvé krystaly /6,6 g, 0,015 mol,80% výtažek/. Teplota tání 112 °G.

Analýza vypočteno 59,6 % G, 3,3 % H, 3,3 % Nnalezeno 59,9 % G, 3,5 % H, 3,7 % N. Příklad 4 Příprava 2 ', 4 '-difluorani li du 2- (5-chlor-2-pyrid,yloxy)ben-zoové kyseliny (X1 = 2-F, X2= 4-F, X3 = Η, n=0, Z= Η, A= N, Y1=H, Y2=H, W= Gl) i) Příprava ethyl-2-(5-chlor-2-p,yridyloxy)-benzoátu

Ethylsalicylát (30 g, 0,18 mol) se přidá po kapkách za míchání k suspenzi oleje prostého hydridu sodného (5 g, 0,21mol) v suchém dimethylformamidu (100 ml) pod atmosférou du-síku. *ο jedné hodině se přidá 2,5-dichlorpyridin (26 g, 0,17 mol) a reakční směs se refluxuje po 48 hodin. Eimethyl-formamid se pak odstraní ve vakuu a ke zbytku se přidá 1 150:50 (obj./obj.) směsi voda a trichlormethan. Organickávrstva se oddělí, promyje, suší a nakonec chromatografujena sloupci silikagelu za použití trichlormethanu a hexanu(3:1, obj./obj.) jako elučního činidla, získá se titulní sloučenina ve formě bezbarvého oleje (32,1 g, 0,115 mol, 64% vý-těžek) .

Teplota varu: 150 °G při asi 133,3 Pa.

Analýza vypočteno 60,5 % C, 4,3 % H, 5,1 % Nnalezeno 60,5 % C, 4,4 % H, 5,1 % N. -23- ii) Příprava 2-(5-chlor-2-pyrid.yloxy)benzoové kyseliny K roztoku ethyl-2-(5-chlor-2-pyridylox.y)benzoétu získané-ho v odstavci i) výše (30 g, 0,11 mol) rozpuštěného v etha-nolu (50 ml) se přidá 10% vodný roztok hydroxidu draselné-ho (120 ml). Reakční směs se za míchání refluxuje 30 minutdokul není homogenní, -^eakcní směs se pak okyselí (pH 2-3)vodnou kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se trichlormetha-nem (500 ml). Organická vrstva se oddělí, suší a pak chroma-tografuje na sloupci silikagelu za použití 50:50 obj./obj.směsi trichlormethanu a ethylacetétu jako elučního činidla,získá se titulní sloučenina jako bezbarvá pevná látka (19,7g, 0,08 mol, 73% výtěžek).

Teplota tání 159 °C.

Analýza vypočteno 57,7 % 0, 3,2 % H, 5,6 % Nnalezeno 57,7 % C, 3,2 % H, 5,7 % N. iii) Příprava 2', 4'-difluoranilidu 2-(5-chlor-2-pyridyloxy)-benzoové kyseliny 2-(5-(2hlor-2-pyridyloxy)benzoová kyselina získaná v od-stavci ii) výše (1,5 g, 0,006 mol) se rozpustí v suchém tet-rahydrofuranu (20 ml), ochladí na -15 °0 a pak se postupnězpracuje s N-methylmorfolinem (1 ml) a isobutylchlorformiátem(1 ml). Výsledná směs se míchá při asi -15 °C jednu minutupřed tím, než se přidá 2,4-difluoranilin (0,8 g, 0,006 mol).

Směs se míchá dalších třicet minut při téže teplotě po této..... době se přidá 10% obj./obj. vodný roztok kyseliny citrónové(50 ml). Provede se extrakce ethylacetátem (3 x 50 ml), or-ganické extrakty se spojí, suší a pak chromatografují nasloupci silikagelu, získá se titulní sloučenina jako bezbar-vá pevná látka (1,2 g, 0,0033 mol, výtěžek 54 %).

Teplota tání: 138 °G.

Analýza vypočteno 59,9 % C, 3,1 % H, 7,8 % Nnalezeno 60,2 %C, 3,1 % H, 7,5 % N. -24- Příklady 5 až 41

Analogickými způsoby jako v příkladech 1 až 4 výše,se připraví další sloučeniny podle vynálezu, jak je uvede-no v Tabulce t. V tabulce I jsou sloučeniny identifikoványodkazem na vzorec I. Hodnoty teplot téní/varu a elementár-ní analýza pro sloučeniny z příkladů 5 až 41 jsou uvedenydále v tabulce IA. -

I in cm

I

cH co 44 i—i 3 X>

cO

H

St X X X X X CM Ϊ* X X X X X co co co rH fa fa fa SH X X O u υ X X X X X < a u o o u co

X

CM

X fa

X >o Ό

CO I—I.44Ή>Ρηfa X 35

X X X X X X u X X X X X X X X X X co X o X X co co co co co co co co fa EM Em Em Em Em pM X pH rH o U O O u U U U υ υ X X X X X X X X X X u u o u o u o u u u X X fa Cm fa fa Pa

fa fa fa X X fa

o o o o o o o o o o o o o o o X X X X X X X X X fa 1 in X X X X X fa 1 fa 1 co fa 1 X o t fa 1 fa 1 fa u 1 fa 1 fa 1 Em X X «* X X X m o· << θ’ Ό·

fa Em CO X υ Em I Pm I Em I Em I Em I fa I Em I fa 1 CM Em I X CM 1 X CM | CM X 1 CM 1 1 <N CM CM CM CM CM m co co σι ofa cm cofa fa < infa fa CD t"fa fa co σ>fa fa βΙΙΒ faEXxxxxx E X X X X 33

Ol

XXXXXXXX η n E fa η η n <—I O O fa Cm Cl

UfaOOXUUU m η η η η nfa fa fa fa fa fa o u u υ υ u

EXXXXXXX υοουυυυυ

tSJ

H

X 4-> Φ s o OJ k

fa fa fa fa fa <-l E OO

CO

OJ

M

C <0 >

O >o Č Λί o a co Λ4

rH 3 X)

CO

OJ

<W

•H k

-P

I o oooooooo

EXXXXXXX fa fa fa faliliΜ· Ί· Ί· "í"

fa fa faI I I >1

X o c

OJ Ϊ0

I E r-l fa fa fa fa

U fa i M· o X fa fa fa fa fa fa fa υ Pm Pm 1 1 1 1 1 1 i ΐ OJ OJ OJ OJ X OJ OJ 04 X X X Ol ΓΊ co >o

TO co

H Ή >p CL, OHojoi^incor^ OJO1O4O1O1OJOIO4

CO σι O HOJ OJ O M oj nm n

OJ >·

rH :*

XXXXXXXX

X 33 X X X X X X Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cm Cm ci Cm Cm Cm 0 Cm O O &M u U υ PM U O O u 0 O o O X X X X X X X X u 0 u u u υ υ υ i t"

OJ

I

M P3 Ό3 >

O xj co

Js Λί o Λ

CO η η η ci cm cm cm χ a x x 5-1

O O O O X (Λ Λ4 r4 3 X)

CO

H ci

X

OJ

X xj Ό co r—IΛ4M*4Ph oooooooo

Em

I

XinXXXXXX

Cm Cm Cti Cm CmI til I X^X^tr^X-í

r-( υ Cm Cm Cm X Cm Cm Cm I 1 1 1 1 1 1 1 OJ Μ· OJ OJ OJ 0* OJ in co r-' co η η o o n dl O HCl Ό· ’ϊ

a V .; .·. ···- - · ····' i eW> 03 N'í>>i—I03 tí <! S) o CO CO rd o σ CO Ό CO o o ft) rd in sf r> <· 'i' n o co co "3* co 'S· co

P X) o a >

00 co o CO in co co M· co CO rd o M· •>3· co co co CO m CO m co m CO N CM o σ o CO in n CM n CO 00 co oc Φ rd in co co <· CO co co co CM 03 CM *4* co c

P

XJ o a > j cMOococMinoor-ncorMco i ιη^'ηη'ΐ'ηηηοΜΓΜΓΜΓΜ'ί

Tabulka ΙΑ

N Φ

rH

CO c O .

P X) o a

r*S > σι m » H σι σι σι CM o rd in > CO co o CO r-i co o rd co co CO CO rd r- co CO CO co CO co in in in in σι CM CM rd in o rd rd σι rd σν sl· 00 O t>· rd in rd H 00 w CO CO H r*> r* CO co co CO CO CO m in m in t-~

CO

P o

r—I a a> E-t Ή

XO

P

σι •M* σ 03 CO σ> CM in co M· 00 f" σι rd CM rd rd •3* rd o CM CTi rd «—1 rd rd <—1 rd P P Ό

CO rd Λ4

P >řd a x> ιη co > co σι o <-trd rd <N co in rd rd rd rd rd

COOi—ICO c -p >o c a >> >

Λ» CO — φ f—í<3β CO σι σι σι o tn r-í in «Η co co co co co tn CO r- co *1* σι tn σί co co CO co σι tn co • • • '· •' t • • • • co co co co co co •0* co tO co co tn o co co co co r·' Ό co co CO co co co co co O“ co co co 0*

Tabulka 1A (pokračování) co w 'ί>3 • r-1 P <0 >o β o a >> > • to Φ

H

CO β p

XJ o a >1 > co σι tn o co to Ό Ό CM co co co co CO co co Ό· CO CO co M* tn to oo co co r- CO o CO \O to to tn to tn Ό* co co co CO o CO •o* to to to tn to to tn o o •tŤ to σι • to CO CO r- tn tn tn to CO cd 00 to σ

Tj· O CO 00 t'' > tn tn tn to

CO CL,

CO

copoi—IΆ0)EM

X β

XO

P Ό

CO r—I ·

XJ Ή >β a,

rM <· Ό* CM tn o CO CO O H σι cM rM rM rH 3 coβ co CO ftfc — rH H CM > rH rH rM u ffl a -P O o o rM co Λ ©

P teplota varu 23O’C/533,2 Pa

co co oΗ H CO

H CO COCO CO CO •o· m co r-~co co co co co co NO>i—ICOβ

P >o o a !>.· > <w> co tSJ -r. tS) <L>

r—ICO c co n tn m « co coco^-^coo-ďtnar-cocn nnnnnnnncnmncs νοιηττ'Ό'ί'Η'τ^Ηηιοο cofnnmnnmmmnmn or>rdcsotnnjnr*<-iocin ^•^•nnfnmnnnjnncs

Tabulka IA (pokračování)

CO β co

P o r~t Ή a β φ Ό3 p >υ o a >> > cnfsr^Poinqci^íHfnr^n n^mnfscsnjnconfnís N co O rH OJ CO σι co co co r—( CO >* CO 4) • rd OJ tn tn co rH co CO co rH tn σι CM O co CO co co tn co tn tn tn CO tn tn CO tn

P >o o a > Ό

CO rd ·Λ) OΉ>βa r-t co tn M· H σι n· σι 'í* CD OJ co nj 5J1 tn co cH co CO co H tn σι oj o co CO co tn CO tn tn tn co tn tn co tn 2 β co >

CO p o

rH a φ ρ co a m ·* ro ΓΟ

Tr o o

Ol

H <n

CS co rH σι O in CO es σι O o oj rH H o H i—1 rd H rH rd

CO

CO >

CO

O

CO

(S 103

OHnjn^řtncDt^COOlOH riconnmnnnmfn^f’? -31- Příklad 42

Herbicidní účinnost

Pro hodnocení herbicidní účinnosti byly sloučeninypodle vynálezu testovány za použití reprezentativního vý-běru rostlin: kukuřice, Zea mays (Mz), rýže, Oryza sativa(R), ježatka-kuří noha, Echinochloa crusgalli (BG), oves,Avena sativa (0), len, Linum usitatissimum (L), hořčice,Sinapsis alba (M), cukrová řepa, Beta vulgaris (SB) asojové boby, Glycine max (S). 1esty byly prováděny ve dvou kategoriích, pre-emer-gentně a post-emergentně. Pre-emergentní testy zahrnujípostřik kapalného přípravku sloučeniny na půdu, do kteréby měla později být zasazena semena uvedených rostlin. Post-emergentní testy zahrnují dva typy tewtů, testy při smočenípůdy a při listovém postřiku. V testech smočení půdy, sepůda, ve které mají být semenáčky rostlin uvedených dru-hů pěstovány, smočí kapalným přípravkem, obsahujícím slou-čeninu podle vynálezu a při listovém postřiku se semenáčkyuvedených rostlin postříkají uvedeným přípravkem.

Jako půda v testech byla použita hnojená hlinitá ze-mina. Přípravky, které byly použity v testech byly připra-veny z roztoků testovaných sloučenin v acetonu, který obsa-hoval 0,4 % hmotn. kondenzátu alkylfenol/ethylenoxid, dostup-ného pod obchodním názvem TRITON X—155. Tyto acetonové roz-toky byly ředěny vodou a vzniklé přípravky aplikovány v dáv-kách. odpovídajících 5 kg nebo 1 kg účinné látky na hektarv objemu ekvivalentním 600 litrům na hektar při postřikupůdy a listovém postřiku a v dávce ekvivalentní 10 kilogra-mům účinné látky na hektar v objemu ekvivalentním 3000 lit-rům na hektar v testech smočení půdy. -32-

Jako kontrola byla v pre-emergentních testech použitaneošetřená osetá půda a post-emergentních testech neošetře-ná půda se semenáčky rostlin.

Herbicidní účinky testovaných sloučenin byly hodnocenydvanáct dnů po postřiku listů a půdy a třicet dnů po smočenípůdy a byly označeny stupnicí 0-9.

Hodnota 0 znamená růst jako v neošetřená kontrole,hodnota 9 znamená úhyn. Zvýšení o 1 jednotku v lineární stup-nici znamená přibližně 10% zvýšení účinnosti. Výsledky testů jsou shrnuty v tabulce II dále, ve kteréjsou sloučeniny identifikovány odkazem na předcházející pří-klady. Nepřítomnost čísla v tabulce znamená nulový průběh,hvězdička znamená, že nebyly získány žádné výsledky.

CQ co

<P o a c o. p Φ é S5 O, 05 Oí w 05

W

•H

>P -P « ω o

P, -J

> O ” 8 σ. oo <· 04 σν σ' oo oo crs σ> os

LO oo r*- 04 04 04 04 * <t # < •}C 00 •X <t tn co <ř m cc <ř ΡΊ σ» σ\ σ\ σ* ιη *4·

Tabulka II oá

N s S Λ> < xO £PTJ . ι/Ί r-l w «β & 05 X. w00Λ! o a Ή

C o;

XD o a m o 05 oá >o · 3 tsj >oo

r-1 >P ω o, 04 oj <ř «4· 04 04 04 04 ca

CO a> o tí Φ

HO

Sh ω g c i Φ (h a o ca co

CM 00 00 v£> m ir> m ca co

Tabulka II (pokračování) Λ4 •rl

•P ω o a 'r-5 >

O

P w •rl

CO í> 'co ni < t>0 Λ! cm

< CM r-» «3·

O ca c9 pí co ca co >s r) <3 a

M £ Φ K) o a w

O

eQ

N as

CO CM «4· cm

<ř CM αΊ

CM <ř <r

CM >o o

rH ω χυ u 00 «4· fCj 00 r* r- *4· -1

<t CM ςθ

i-H r-M

*4· CO σ> o> σν σ>

CM

Tabulka II (pokračování) ΙΛ <ř i—1 CM DQ φ V5 O Γ"·* ua M> MO UA UA 00 >· M> C <D5S mo > r* UA 00 00 00 MO UO (m Φ P a φ CM i—1 CM CA CA CM <L° CM i—1 * UA <t CA MO MO ua <0 MO r- MO MO Oj c—1 1—1 i—1 N as r-H CM CA i—1 co UA <ř OO r^· MO MO <r r* r* P3 co os os os os 00 r* σι os os OS Ái •H S os OS os os oo CO 00 oo os OS P pos L mo M5 r* MO UA UA UA UA MO MO _ o ua <t UA CA CA CM MO Mř <t <f '>s > c 8 oo 00 MO UA oo 00 Γ» 00 co ω H * CM i—1 CA CM i—1 CM i—1 i—1 1—1 N S CA <ř CA Mt CA CA CM Mt <ř CO jC ua i—l ua r-1 UA i—1 UA i—d UA 1—1 > ω<a T5 w r—1 CM (fl <C «5\ w CM CM bO < UA o Sr-4 CM CM >; J Ό t—1 CM CM CM »3 - O, o i—1 CA 1—1 UA 'rj 0 £ M G) r—1 <f <r XJ mo R r—J CM CM w N £ CM CA CA • >o • . X) o rH FA tSJ >řdca «—ii—Ί CM r—4 CA i—1 <i—1 UA i—l w m to CM r-l <υ o tí q) oo i-.

Qj

S ω i

CJ

ÍM O, u

CQ od

oO to

CM «Ό ΟΊ r-l <± m m cm cn r-l

Tabulka II (pokračování) Λί •rl

>ÍH

P m o a '!>» >

O

P w •rl ω Λ4 > '35 τ) o

BQ rt t»0 cí a co

\ V)bO a o a

rM

rJ

O >5 •3 a Ή 3 Φ χυ o e w o 03

>0 • XJ 0 N rH >PH ω fX σ> σ\ m cm v£> <ř cm cm * •H m X <t γί eo m h m i-i

CM 00 00 cn o

<ř CM

CM tr>

CO CM

CM co 00 00 m r-) ΓΊ r-l

\O CM cn o

CM '‘i,.

CQ

W

CM

«4 CM 4 ΓΟ Φ

O β Φ eto β φ a o 4· Φ

Jh

CX dá W3

CQ cn

<0 LA

•4 CM *4 *4 lA 4 00 co

CO r-M

4 CM

<0 \O σ\ o\ CM r-t

CO CO

Os 00

Tabulka II (pokračování) Λ4 •rl

>P p ω o

CX > o ρ w •rl

rP u ca oi 00 co X0 -4 σ\ os O\ 00

•4 CO \0 4 4 co <0 <ο 03 οο * *4

•X A

CM

vo <O 4 co vo m uo 4 >o 3

O

(P co

CO Λ4 >

'CO Ό n) bfl <

O >> Ό a

M £ Φ

XJ o Θ w <e < 00 44

CQ

W

O ca

XJ * >P-t

CM

CM co

CM

CO

CM 4

CM UO r-<

CM

A

CM ca

CM uo <t uo ca ca

CM

CO CM

Mí CM co

Mí CO r-- <·

V o íl tu ts£)

Pi tu ta tu

I tu

Pl

PU o o ca cd ca

CM i—I CM r-l

Mí CM Mí r-l

CM MÍ r-l

Tabulka II (pokračování)

•H

>P

+J to o

PU '>5 > o +> to •rl r-l

CQ ca £

O o ca os Λ4 > Ό3 T) cd 00 ca

rJ CO r-l

CO CM

CM ΙΠ r-l

MÍ CO r-~ uo oo r-

CM CM

Mí CO

CM CM UO r-l

< CO

CO UO

00 UO

Mí CM

CO CM CO r-l

MÍ CM UO r-l UO Mí CO r~ σ\ oc

vů CO

< CM 00 <f

MÍ CM UO r-l

CM

CM >5 Ό «pí

PU

M tí tu

XJ o a to o o ca cd xj ·

3 >O

O ι—I N >f-i co09 CU cm

CM 00

CM

CM σ\

CM UO MÍ 00 co 00 00

MÍ CO

MÍ CO r·» uo r-l r-l

CO CO UO r-l

CO <*> o ΓΊ

CO cn no co no

NO co 4>

H1 NO 00

4> CN 4> Cn

v£> cO

CO CO 4> 4> NO 4>

NO NO cn cn

NO CO

CO £* cn

NO NO -f> co 4> cn cn \O co

C0 KO cn cn

1—1 CO co co

NO

NO co 4>

co kO cn o> co 4> co

NO

NO CO co £* cn

cO cO

CO cO cn Oc

Cn Oc

NO NO

NO *< co co co 4> 4> co

CO CN 4> cn 00 00 cO co

NO

NO CO

NO CO Ό *"3< rx n co i-1 o c o rjl E>Opo GKΦ3Px Ό &

Cb <! co ta to ?r cw & < *

P? £B

(U pa

Cn

O to

W to P* ω c+ o < << ΐσ.owr*· P· Ό 50 2 T>

Cn

(O

S S

ÍD 4

OQ Φ

ÍS

O Φ to ce

Tabulka II (pokračování) p- o P* Ln (- f—* X· θ' * p- * N> * 00 X- σ> * w

kO

Ni ro tn o\ w Ρ»

kO kO

kO kO oo oo NS * X·

Ok X- X- X· w x· Μ X- X·

GJ 00

H-* tkS NJ X- P· X· N> X· NS X- ω "j

IkS

IsS t-1 kn --J 00 P- Ok os oo P- oo

Ok 00 P- Ok w

Ok u> y>

Ok P- Ln N> P-

'-J "J

kO kO

kO kO P· Ln Η P*

H· W

Ln Ln

Ln Ok Ό

fX !» w co

X 00 tfl n oo te ω Η1

O c cx w 0 o cx

fO

P

K Ό

O

CX o

X 00 Π1

(B

CX

OX < >v £0

H H· to «+ o ^k Ό

O to t+ 4< μ· X"

X XJ

CD

I

CD

B Φ onφtso

CD 00

O w co

Tabulka II (pokračování)

Ό *-3< oc • N P cx O * d fX to w o o t-1 ω

B

O o< <T> Ρχ rj

O p. w to 7?

(W P1 Φ I—» to w ¢- to to ΙΌ í> ro .> p- (7x XO \£>

OX ''-I w -P· N> P~ to cra to to

O r-1 to

P 05χ <

K 05

P π- ω c+

O < Ό

O a c+ P.

SE

N to to n φ n> 3 (ti

P

CW Φ a o Φ to to w

Tabulka II (pokračování)

Claims

ί· -42- PATENTOVÉ Μ Ο /1

1 . Sloučenina obecného vzorce I

1 ? 3 kde X , X a X nezávisle na soba představují každý atomvodíku nebo halogenu nebo alkylovou skupinu, .n je 0 nebo 1 , Z znamená atom vodíku nebo halogenu, nebo aminoskupinu,alkyl, halogenalkvl, alkvlthio nebo alkoxyskupinu nebofenoxyskupinu popřípadč substituovanou halogenalkylem, A znamená GH nebo N, Y^ a Y^ nezávisle na sobč- znamenají každý atom vodíku nebo halogenu, nebo alkylovou, halogenalkylovou, alkoxylovou nebo halogenalkoxylovou skupinu a Ví * představuje atom vodíku, nebo jestliže A představuje GHí 2 a alespoň jeden z Y a Y je jiný než atom vodíku, nebojestliže A znamená N, W představuje atom vodíku nebo halogenu, s tou podmínkou, že když A znamená N, pak každý zγ1 a Y^ představuje atom vodíku. -43-
2. Sloučenina podle nároku 1, kde x\ a X^ nezá-visle na sobě znamenají každý atom vodíku nebo halogenu neboC-C^alkylovou skupinu.
3. Sloučenina podle nároku 1 až 2, kde Z znamená atom vodíku nebo halogenu, nebo aminovou, C|-C^alkylovou, C^-C^-halogenalk.ylovou, -C^alkylthio nebo -C^alkoxyskupinu, nebo fenoxyskupinu popřípadě substituovanou C^-C^halogen-alkylem.
4. Sloučeniny podle kteréhokoliv z předcházejících ná-roků, kde X a Y nezávisle na sobě znamenají každý atomvodíku nebo halogenu, nebo C1-C^alkylovou, Cq-C^halogenalky-lovou, C1 -G^alkox.ylovou nebo -C^halogenalkoxylovouskupinu.
5. Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I podle nároku 1,vyznačující se tím, že zahrnuje,jestliže je to nutné v přítomnosti vhodné báze, reakci slou-čeniny obecného vzorce II 0 II

kde M představuje odštěpitelnou skupinu a T představujeskupinu obecného vzorce -44-

(III) nebo M představuje skupinu obecného vzorce IV X' //'W (CH2)n- H -N- (IV) a T představuje odštěpítelnou skupinu, se sloučeninouobecného vzorce V Q - L (V) kde, jestliže M představuje odštěpítelnou skupinu a Tpředstavuje skupinu vzorce III, pak Q představuje skupinuobecného vzorce

H I -N- '/u; ΐ; 7';7tó. ~ -44- a L znamená atom vodíku, nebo, jestliže M představuje skupinu IV a T představujeodátěpitelnou skupinu, pak Q představuje skupinu

W a L představuje atom vodíku nebo jednovazný kation, ax\ X2, , n, Z, A, y\ Y2 a W mají význam uvedený v ná- roku 1 .
6. Sloučenina obecného vzorce I podle nároku 1, připra-vená způsobem podle nároku 5.
7. Herbicidní prostředek,v yznačující setím ,že obsahuje nosič a jako účinnou složku sloučeninuobecného vzorce I podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 a 6.
8. Prostředek podle nároku 7,v yznačující setím, že obsahuje alespoň dva nosiče, z nichž alespoň Ujedením je povrchové aktivní činidlo.
9. Způsob hubení nežádoucího růstu rostlin, v y z n a - čující se tím,.že zahrnuje ošetření místa růstu těchto rostlin sloučeninou obecného vzorce I podle kterého-koliv z nároků 1 až 4 a 6, nebo prostředkem podle nároku 7nebo 8. ίΗβίϋύϊ:;/., (.-.../:7/: χ >. 'ϊ/Β’κ/;:/ " /«//«asíř/Ay.; ss //w /Ý'·'//:/-/,:. 7-/ /(7,. -1)W -45-
10. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 a 6, nebo prostředku podle ná- roku 7 nebo 8, jako herbicidu.