CS216158B2

CS216158B2 - Supporting material for the printed connections

Info

Publication number: CS216158B2
Application number: CS75682A
Authority: CS
Inventors: Arnold Franz; Dirk Huthwelker; Lothar Jacob
Original assignee: Dynamit Nobel Ag
Priority date: 1974-02-01
Filing date: 1975-02-03
Publication date: 1982-10-29
Also published as: BR7500649A; YU20875A; AT339053B; US4031313A; NL182120C; RO72444A; AU496772B2; NL182120B; AR210463A1; CH614551A5; FR2260171B1; JPS50113765A; IT1029428B; JPS5855675B2; ATA69775A; AU7758975A; NL7501181A; HU169040B; DD116424A5; YU39933B

Description

(54) Nosný materiál pro· tištěné spoje

Vynález se týká nosného materiálu pro tištěné spoje, které sestávají z nosného materiálu obsahujícího vrstvy nasycené pryskyřicí, na nichž je umístěna kovová fólie spojená s nosným materiálem lepivou vrstvou.

Tištěné spoje se užívají jako spojovací prvky v mnoha elektrických zařízeních. Zároveň také ještě přejímají funkci mechanického' upevnění konstrukčních prvků zařízení. Tyto tištěné spoje sestávají z laminátu jako nosného materiálu, na který se z jedné nebo obou stran nalepuje kovová fólie, · výhodně měděná.

Lamináty užívají jako zpevnění celulózu ve formě papírových pásů, monofilů nebo vrstvených vláknin, nebo syntetické papíry nebo pásy nebo· vrstvené vlákniny z polymerních sloučenin, jako polyestery nebo· polyamidy. Kromě toho lze ke zpevnění použít i skelných vláken ve formě tkanin, rohoží nebo· rouna. Zpevňovací materiály se . impregnují ve známých roztocích pryskyřic na bázi fenolových, epoxidových nebo jiných duroplastických pryskyřic.

Nosný materiál je obvykle vytvořen z jedné nebo .několika navzájem přeložených vrstev laminátů a může být · stejným pracovním postupem pokryt po jedné nebo po obou stranách kovovou fólií, s výhodou měděnou.

Kovová fólie může být pro dosažení lepšího spojení před přitlačením pokryta na straně přivrácené k laminátu lepidlem . pro horké lepení. Tento· materiál se potom vytvrdí ve vytápěném lisu známým způsobem za použití tepla a tlaku, čímž se jednotlivé vrstvy spojí do pevného laminátu a kovová fólie se upevní na laminátu. Tento základní materiál slouží k výrobě tištěných spojů.

Kromě spojů nanesených po jedné nebo obou stranách se používají . i vícevrstevné spoje, u nichž se vytvářejí nejprve jednotlivé vodivé desky a · potom teprve pomocí dosud nevytvrzeného předvýlisku se spojí ve vícevrstevný . spoj.

Při vytváření tištěných spojů vznikají přiměřeně k žádané hodnotě vodivosti fóliové vodiče s . danou šířkou vodiče a tloušťkou od 5 do 200 μ, a to podle tloušťky · uvedené kovové fólie. Právě při vytváření vodivé · desky mohou vzniknout vlivem ohybových namáhání, například při lisování, vlasové trhliny, které přeruší vodivou dráhu. Tyto vlasové trhliny · mohou, vzniknout i prasknutím vodivé desky . během dopravy. Takováto· vlasová trhlina může způsobit v proudovém obvodu přerušení, při kterém konce vodiče jsou jenom nepatrně od sebe vzdáleny, a to· od 5 do· 100 μ. Takové přerušení proudového obvodu může nastat i tehdy, jestliže sta216158 vební element není dokonale přiletován na vodivou desku. Na tomto* studeném spoji vznikají také přerušení, při nichž mají příslušné konce vodičů od sebe velmi malou vzdálenost.

Uvedená přerušení nelze často· jednoznačně určit, protože vodivé konce se u studeného spoje nebo v určité poloze dotýkají a přerušení se objeví teprve při ohřátí, dotyku nebo při změně polohy, např. při otřesu. Toto přerušení způsobuje velmi značné nevýhody.

Vezmeme případ, kdy funkce schopný proudový obvod bude přerušen vlivem jednoho z uvedených případů. Tím se proud přeruší a klesne na nulovou hodnotu a na místě přerušení je to napětí, které je v celém systému. Podle výše napětí a vzdálenosti na místě přerušení vzniká zde oblouk, který vytváří teplotu několika tisíců °C. Intensita oblouku závisí jak na napětí samotném, tak na možné intenzitě proudu.

Pochody, které nastávají při takovémto přerušení proudu lze dobře předvádět pomocí horizontálního vychylovacího obvodu barevné televize, řízeného pomocí tyristorů, protože zde je přiložené impulsní napětí asi 14-00 voltů s vychylovacím proudem asi 2 ampéry a při frekvenci 15,62 kHz, a to skýtá dobré podmínky pro* tvoření oblouku a zapálení základového materiálu. Následky a nevýhody spojené s těmito jevy je možno lépe pohnat tímto způsobem.

Napětí vznikající na místě dotyku, zažehne oblouk, který vlivem svých vysokých teplot tepelně rozloží vodivý materiál nasycený duroplasty. Éterické a methylenové složky . fenolových . a epoxidových pryskyřic na bázi bifenolu A, se mohou . potom . rozštěpit, takže se podíl aromatických C : G spojení v pryskyřicích zvýší. To vede . nakonec ke struktuře · podobné ' strukturám grafitovým, takže izolační odpor klesá z hodnoty . 1012 ohmů . na hodnotu pouhých několika desítek ohmů. Vadné místo ihned vzplane a nízký odpor mísita hoření vede k tomu, . že proud dále prochází. Odpojí-li se přístroj, .. hoří vadné místo dále v . závislosti na . hořlavosti laminátu.

Při . pozorování - zápalného procesu se ' dále ukazuje, že tenká měděná fólie tloušťky, např. 35 μ, která se běžně používá pro yýrobu tištěných strojů, .se vlivem. vysoké teploty elektrického oblouku . vypaří. Tím. se vzdálenost vodivých konců, která je původně pouze několik μ, y důsledku odtavování fóliového vodiče stále zvětšuje. .Oblouk ' se pak v . důsledku stále se zvětšující vzdálenosti . sám přeruší, když ho již napětí a výkon panující v systému nemohou přes velký rozsah vadného místa udržet. Přerušení •oblouku zabraňuje však okolnost, že lepidlo za tepla a/riebo tmelící pryskyřice . ,se. v oblouku přeměňuje na grafitovou strukturu. Tím nahrazuje hořící plastická . hmota odtavenou měděnou fólii a v důsledku své dob ré vodivosti neustále přemosťuje vzdálenost mezi elektrodami.

Přesné příčiny hoření u tištěných spojů byly dosud neznámy, protože shora zmíněná zkušební metoda nebyla až dosud známá. Pro· posouzení zápalnosti izolačních hmot se až dosud užívalo pouze dále uvedených zkušebních metod, které ovšem pouze podmíněně napodobují praktické podmínky vzplanutí vodivé desky:

1. Pevnost proti plíživým proudům (podle DIN 533 480, popřípadě IEC 112);

2. Zkoušky oblouků při vysokém napětí

UL 492;

3. . Zkoušky oblouků při vysokých proudech UL 492 (UL = Underwriter La.borato•ie-s S-ubject).

Při zkoušení pevnosti proti plíživým proudům se užívá elektrod 2X5 mm, které jsou od .sebe vzdáleny 4 mm a svírají při zkoušce úhel 60°. Při zjišťování kritickeloo· napětí se kapou kapky testovací kapaliny po. intervalech 30 vteřin mezi elektrody na laminát. U metody kritického napětí se zjišťuje napětí, při kterém po nakapání 50 kapek na . laminát ve zkušebním místě nedosáhne plíživý proud hodnoty 0,5 ampérů.

Při zkoušce oblouků při vysokém napětí UL . 492 (high voltage are ignition) se užívá ocelových elektrod o průměru 3,2 mm a ve vzdálenosti 4 mm, které svírají úhel 45° a leží na laminátu. Na elektrody je .přiloženo napětí 5200 voltů (střídavý proud 50 Hz). Měří se doba potřebná k zážehu.

U zkoušek oblouků při velkých proudech UL 492 (high current are ignition] se užívá pevné měděné elektrody se špičkou ve tvaru nože a pohyblivé wolframové elektrody . se špičkou ve tvaru pyramidy. Obě elektrody mají průměr 3,2 mm a svírají . úhe! 45° a doléhají na laminát. V intervalech 1,5 vteřiny . se mezi elektrodami zažíhá . oblouk při napětí 240· voltů a zkratovém rázovém proudu o intensitě 33 ampérů. Počet oblouků až do. okamžiku zapálení se počítá.

Uvedené zkoušky mají pro určení podmínek zážehu vodivé desky jenom omezenou platnost. Podstatný rozdíl tkví v rozměrech elektrod a v uspořádání. Zatímco na vodivé desce se mohou tenké fóliové vodiče odtavit, mají u těchto zkoušek elektrody mnohem větší .rozměry a mimoto jsou i z jiného materiálu, který zamezuje odtavování, čímž vznikají zcela jiná namáhání.

Opatření prováděná až dosud pro. snížení zápalnosti tištěných spojů spočívají v tom, že u základního materiálu jednotlivých laminátů byla zvyšována ohnivzdornost přísadami . až dosud známými jako .ochranné .prostředky proti hoření, jako např. pentabromdifenylether. Takto· modifikované lamináty splňují potom dvě podmínky, které se· pomocí DIN 53 480 a UL zkušební metody 492 dají stanovit. Představují také pasivní ochranu, protože požár přístroje zůstává ve svých následcích omezen, protože materiál vede plamen dále jenom pomalu, a protože po· oddálení plamene oblouku, např. odpojením nástroje cd napětí, je doba dohořívání jenom krátká. Takové lamináty ale nezabrání tomu, aby se přerušil oblouk, který vznikl na vadném místě vodiče. Po odpojení a znovuzapojení proudu vznikne oblouk znovu se všemi uvedenými nevýhodami.

Úkolem vynálezu je tedy navrhnout takový nosný materiál pro tištěné spoje, který by na případných vadných místech vodiče po přiložení napětí a vzniku oblouku nevytvářel uhlíkové můstky s grafitovou strukturou, jež by mohly oblouk udržovat. Má se zabránit tomu, aby se takové uhlíkové můstky s grafitovou strukturou mohly vytvářet, a tím má dojít k co nejrychlejšímu přerušení vzniklého oblouku a k zabránění vznícení nosného materiálu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že lepivá vrstva .nosného· materiálu, pro tištěné spoje je tvořena tvrditelnou pryskyřicí, sestávající z 15 až 20 hmot. % fenolrezolové pryskyřice nebo epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu A, z 20 až 70 hmot. % pryskyřice na bázi akrylnitrilu a z 20 až 70 hmot. % pryskyřice na bázi esterů kyseliny akrylové nebo je tato lepivá vrstva tvořena tvrditelnou pryskyřicí sestávající ze 70 až 90 hmot. % pryskyřice ze skupiny betonových pryskyřic, cykloaliftických epoxidových pryskyřic, alifatických nenasycených polyesterů, močovino-formaldehydových pryskyřic, směsných polymerů a/nebo kopolymerů butadienu s akrylovými sloučeninami a z 10 až 20 hmot. % fenolrezolové pryskyřice nebo pryskyřice na bázi bisfenolu A, přičemž lepivá vrstva na bázi těchto pryskyřic má tloušťku 20 až 300 μ.

Výhodně je lepivá vrstva podle vynálezu nasáta v horní vrstvě zpevňovacího materiálu, která přiléhá ke kovové fólii.

Nosný materiál podle vynálezu odpovídá nárokům, které jsou na něj kladeny. Jeho výhodou je, že vadné místo elektrického' vodiče se v průběhu odpařování fóliového vodiče v oblouku nestává elektricky vodivým, nýbrž si podržuje vysoký izolační odpor větší než 10*2 ohmů, a odpovídá tak požadavkům na zážehuvzdorný laminát podle vynálezu. Takového· zážehuvzdorného laminátu se v případě vady proud sice rovněž přeruší a vzniklý oblouk odpaří fóliové vodiče, které se tak odtaví stejně jako u laminátu, který nemá zážehuvzdorné vlastnosti. Při odtavování fóliového vodiče se však u zážehovzdorného laminátu zvětšuje vzdálenost elektrod tak dlouho až napětí a výkon v elektrickém zařízení už nestačí k udržení oblouku. Tento· odpařovací proces včetně přerušení oblouku probíhá tak rychle, že se laminát nemůže vznítit. Vadné místo· se tak samo odpojí. Při znovuzapojení přístroje nedojde už znovu . k zažehnutí oblouku, protože vzdálenost elektrod už příliš vzrostla. Nosný materiál podle vynálezu tak poskytuje aktivní bezpečnost proti zážehu v elektrickém oblouku.

Pryskyřice sloužící jako složky zážehuvzdorné vrstvy jsou tedy pryskyřice na bázi akrylnitrilu, methakrylnitrilu, esterů kyseliny akrylové, ketonové pryskyřice nebo vytvrditelné pryskyřice a elastomery s mřížkovou strukturou, které neobsahují žádné aromatické složky a žádné cyklické organické sloučeniny s heteroatomy a spojené dvojné vazby (např. melamin). Zásadně mohou všechny známé vytvrditelné pryskyřice a elastomery s mřížkovou strukturou, které splňují tyto podmínky, být použity, protože bylo· zjištěno·, že aromatické sloučeniny a/ /nebo uvedené heterocyklické sloučeniny při zahřátí v elektrickém oblouku a při vytváření uhlíkových můstků s grafitickou strukturou se rozkládají s uvedenými nedostatky. Jestliže se tyto · sloučeniny v určité pryskyřici vyskytují v poměru pod · 30 % váhových a spíše pod 15 % váhových, nevznikají uvedené nevýhody. Protože zážehuvzdorná vrstva má mít po vyt vržení pokud možno· stejné tepelné a mechanické vlastnosti jako· pryskyřice užitá pro impregnaci laminátů, je vhodné smísit plastickou hmotu užitou pro vytvoření spojovací vrstvy s vytvrditelno-u pryskyřicí, s níž jsou impregnovány lamináty, např. fenolovou nebo· epoxidovou .pryskyřicí. Podíl této fenolové nebo epoxidové pryskyřice v zážehuvzdorné vrstvě nemá přestoupit 30 % váhových, protože zde pak nevzniká účinek podle vynálezu. Vhodné rozmezí je od 10 do 20 % váhových, vztažených na zážehuvzdcrnou vrstvu.

K vytvrditelným pryskyřicím, které jsou užity podle vynálezu, patří i cykloalifatické epoxidové pryskyřice, které podle definice mají v jedné .molekule jeden nebo více cykloalifatických kruhů a mimo · nich a epoxidových skupin mají jenom alifatické zbytky. K tomu se počítají cykloalifatické sloučeniny, které jsou vytvořené .na základě cykloalifatických kruhů s kyselinou epoxidovou, která je na. ně vázána (např. dicyklopentadien — dioxid), nebo· na cykloalifatických sloučeninách, u nichž je vázána kyselina epoxidová na vedlejší alifatický řetěz, jako např. diglycidest-er hexahydroftalové kyseliny.. Kyselina epoxidová může být vázána i ve výchozích sloučeninách, jak na kruh, tak i na vedlejší řetěz jako např. u vinylcyklohexadioxidu.

Výroba a vytvrzování těchto pryskyřic se provádí běžně známými způsoby. Jako vytvrzovadla se většinou užívá alifatických karbonových kyselin nebo· jejich anhydridů jako boritfluorid nebo· jeho .aditivní sloučeniny s alifatickými aminy. K vytvrditelným pryskyřicím, které se užívají podle vynálezu je možno dále počítat alifatické nenasycené . polyestery močovino- formaldehydové pryskyřice a polyuretanové pryskyřice, pokud jejich isokyanátové a alkoholické komponenty nejsou aromatické. Mezi nenasyce216158 né polyestery patří mezi jiným i produkty iontové kondenzace z a -a β nenasycených alifatických dikarbonových kyselin, popřípadě jejich anhydridy (např. anhydrid kyseliny -maleinové, maleinová kyselina, fumarová kyselina, itakonová kyselina, mesakonová kyselina] nebo nasycených alifatických dikarbonových kyse-lin, popřípadě jejich anhydridy (např. anhydrid kyseliny Bernsteinovy, adipinová kyselina, sebarinová kyselina, dodekandikarbonová kyselina, dimethylmalonová kyselina] -s alifatickými dioly, především ethylenglykolenu, ' propylenem nebo- butadiolenem. Také éterické alkoholy, např. glycerinmonalkyléter, diethylenglykol, triethylenglykol, mohou být užity jako· výchozí sloučeniny.

Jako výchozího produktu podle vynálezu pro použití polyuretanové kyseliny je možno uvést např. 1,6-diisooktanohexan. Jako alkoholické komponenty mohou být např. užity uvedené nenasycené polyestery. Také může být použito alifatických polyetherů nebojiných alifatických polyhydroxidových sloučenin jako- druhé složky polyuretanové kyseliny. Mezi elastomery užité podle vynálezu, lze zahrnout mezi jiným polybutadieny, jejich methylové -substituční -produkty a jejich směsi a kopolymeráty s akrylátovými kyselinami. Dále je nutno počítat mezi elastomery se -síťovou strukturou 1 zesítění schopné produkty z .polyepichlorhydrinu (CHR] nebo polymery chlorbydrinu (kopolymery s ethylendioxidem známé jako CHC plastická hmota]. Zesítění nastává u naposled jmenovaných elastomerů buď vlivem aminů, nebo- mctaloxidů.

Dále je možno· použít podle vynálezu jako zážehu vzdorné spojovací vrstvy silikonů, pokud mají charakter pryskyřic a jsou schopny zesítění. Podobně -se užívá těchto silikonových -pryskyřic zároveň -s akrylátovými pryskyřicemi a/nebo známými adhezními činidly, aby se tepelné a mechanické vlastnosti těchto pryskyřic -a z laminátů lisovaných látek vyrovnaly nebo -aby se adheze těchto pryskyřic -s kovovou fólií zlepšila. Jako· adhezních činitelů je možno vhodně použít mezi jiným -organofunkčních -silanů nebo ester organofosfonové kyseliny.

Tvoří-li zážehuvzdcrnou vrstvu akrylové pryskyřice, dá -se dosáhnout zvláště dobrých výsledků,- je-li užito akrylonltrilu v množstvích od 20 do 70 - % váhových, esteru kyseliny akrylové v množstvích mezi 20 až 70 % váhovými a fenol-resolcvé pryskyřice nebo epoxidové pryskyřice na bázi bifenolu A v množstvích od 15 do 20 % váhových. Pod pojmem esteru kyseliny -akrylové je třeba převážně -rozumět, že - se jedná o methylester a ethylester.

Jako· zážehuvzdorné vrstvy na bázi ketonových pryskyřic je k tomu účelu vhodná taková, která obsahuje ketonovou pryskyřici- v množství mezi 70 až 90- % váhovými a navíc ještě epoxidovou pryskyřici na bázi bifenolu A a/nebo- fenolresolovou -pryskyřici v množství mezi 10 až 20 % váhovými. Pod pojmem ketonové -pryskyřice je třeba rozumět, že se jedná o takové pryskyřice, které vznikají alkalickou kondenzací -alifatických nebo cykloalifatických ketonů (cyklohexanon, -methylcyklohexanon], popřípadě formaldehydu -s uvedenými ketony.

Jako kovové fólie se převážně užívá -měděné fólie, -může se však užít i fólie z jiných kovů s dobrou elektrickou vodivostí, jako je hliník, -stříbro nebo zinek. Tloušťka fólie může kolísat ve -značném rozsahu, převážně se užívá nejtenčí fólie o tloušťce mezi 3Ό až 100 μ.

Spojení mezi kovovou fólií .a nosným materiálem může být provedeno různými způsoby. Je možno nanést zážehu vzdornou vrstvu jak -na kovovou fólii, tak i na vrchní vrstvu nosného materiálu a potom provést spojení zahřátím -a tlakem. V případě, že zážehuvzdorná vrstva je nanesena na nosný materiál, je také možno- provést -povlečení kovem známými postupy, nejdříve chemicky a potom galvanicky. Je možno také vytvořit fólii ze zážehuvzdorné vrstvy a - tuto- vložit mezi kovové fólie a nosný materiál a potom provést -spojení lisováním za tepla.

Dále je také možno pokrýt nebo· impregnovat zpevňovací látku horní položené vrstvy, která -má být spojena -s kovovou fólií, místo· se -ztužovací pryskyřicí, s roztokem nebo- dispersí zážehuvzdorného materiálu z plastické hmoty a tuto impregnovanou vrstvu užít jako lepicí vrstvu.

Nosný materiál užitý pro zhotovení tištěných -spojů se skládá ze známých vrstvených látek, které jsou tvořeny zpevňovacím materiálem a ztužovací pryskyřicí.

Pro- zpevňování přicházejí v úvahu ploché vláknité materiály buď na bázi přirozených, nebo- syntetických organických vláken.

Zvláště jsou to papíry, např. bavlněné, převážně papíry z -bavlněných lintrů nebo také ze -sulfitové nebo sulfátové -celulózy získané z jehličnatého dřeva, z -nichž jsou vhodné tvrzené papíry; -přesto se mohou ploché vláknité -materiály skládat z rouna, vrstev rohoží nebo- tkanin, které jsou tvořeny buničinou, vlákny -nebo pásy ze syntetických vláken jako jsou polyestery, polyamidy nebo- jiné polymery. Zcela nebo úplně mohou být ' tyto organické látky -nahrazeny vláknitými minerálními látkami, jako jsou skelná vlákna, skelné hedvábí, skelné rouno, -minerální vlna a asbestová vlákna.

Jako -spojovací pryskyřice se hodí vytvrditelné pryskyřice jako např. epoxidové, fenolové, melaminové, polyesterové nebo- silikonové, které jsou vhodné pro výrobu průmyslových vrstvených látek. Současně zpevňovací látky jednotlivých vrstev -se přitom známým způsobem impregnují a pak se podle potřeby vysuší předběžnou polymerizací pryskyřice. Pak se několik vrstev s kovovou fólií jako vrchní vrstvou - na sebe - na216158 skládá a za působení tepla a tlaku vytvrdí v laminát.

Příklad 1 a 2

Měděná fólie o šířce 1100 mm a plošné váze 305 g/m² při tloušťce 35 μ se prostřednictvím stěrky pokryje 'rozpuštěnou plastickou hmotou, která má následující složení:

Příklad 1 — Rozpuštěná plastická hmota A dílů fenolresolové pryskyřice dílů epoxidové pryskyřice 828 Shell 5 dílů tužidla diaminodifenylmethanu dílů acetonu

Příklad 2 — Rozpuštěná plastická hmota В dílů akrylnitrilu dílů esteru kyseliny akrylové dílů fenolové pryskyřice dílů methanolu

Příklad 2 — Rozpuštěná plastická hmota C

100 dílů cykloalifatických pryskyřic, obchodní název Araldit (§) L 580 díl BF3/aminokomplexy dílů acetonu

Rozpuštěné plastické hmoty mají viskositu asi 500 až 600 cP. Měděný pás se vede sušicím kanálem, v němž se po dobu 5 minut ohřívá v teplotě rostoucí od 100 až do 140 °C, aby se rozpustidla odstranila. Po opuštění sušiče má fólie nános 40 g/m². Takto pokrytá měděná fólie se uloží společně s osmi vrstvami jádrového papíru, které jsou vyrobeny z papíru tvrzeného· fenolovou pryskyřicí, vloží mezi plechy ve vytápěném lisu, pod tlakem 81 kp/cm² se vyhřívá na tepolotu 170 °C po dobu 70 minut. Vznikne tak deska tvrzeného papíru o tloušťce 1,6 milimetrů pokrytá vrstvou mědi.

Příklad 3

Podobně jako u příkladu 2 prochází vodným roztokem močovinoformaldehydové pryskyřice (obsah pevné pryskyřice 65 až 70 %) papír impregnovaný fenolovou pryskyřicí tak, jak je to· běžné pro výrobu tvrzeného papíru. Pokrývání a sušení se provádí stejným způsobem jako u předešlých případů, kde bylo popsáno pokrývání měděné fólie. Váha nanesená na plochu činí 40 g/m². Takto pokrytá plocha tvrzeného papíru se spolu s ostatními vrstvami papíru, pokrytými fenolovou pryskyřicí a s položenou měděnou fólií stlačí stejným způsobem, jak to bylo popsáno v příkladu 2.

Příklad 4

Podobně jako u příkladu 2 s rozpuštěnou plastickou hmotou В se pokryje papír impregnovaný fenolovou pryskyřicí, jak je to běžné pro· výrobu tvrzeného papíru. Pokrývání a sušení se převádí stejným způsobem jako u předešlých případů, kde bylo popsáno pokrývání měděné fólie. Váha nanesená na plochu činí 40 g/m². Takto pokrytá plocha tvrzeného papíru se spolu s ostatními vrstvami papíru, pokrytými fenolovou pryskyřicí a s položenou měděnou fólií stlačí stejným způsobem, jak to bylo popsáno v příkladu 2.

Příklad 5

Rozpuštěná plastická hmota A popsaná v příkladu 1 se zředí přidáním acetonu na vlskozitu 200 cP. Celulózový papír ze sulfitové celulózy o plošné váze 120 g/m² se ponoří do této acetonem zředěné lázně a sušicím válci je vysušen tak, že vysušený substrát má plošnou váhu 240 g/m². Takto impregnovaná plocha se společně se základovou vrstvou pokryje fenolovou pryskyřicí a po položení měděné fólie se slisuje ve vytápěném lisu v laminát stejným způsobem jako· v příkladu 1.

P ř í к 1 ad 6

Rozpuštěná plastická hmota C, popsaná v příkladu 2, se zředí přidáním acetonu na viskozitu 200 cP. Celulózový papír ze sulfitové celulózy o· plošné váze 120 g/m² se ponoří do této, acetonem zředěné lázně a sušicími válci je vysušen tak, že vysušený substrát má plošnou váhu 240 g/m². Takto impregnovaná plocha se společně se základovou vrstvou pokrytou fenolovou pryskyřicí a po položení měděné fólie slisuje ve vytápěném lisu v laminát stejným postupem jako v příkladu 1.

Příklad 7

Postup je stejný jak byl popsán v příkladu 2, s tím rozdílem, že jako rozpuštěné plastické hmoty je použito· susupenze 0,7 % molárního poměru neopentylglykolu, 0,3 % molárního poměru ethylenglykolu, 1 % molárního poměru kyseliny fumarové v methanolu a vztaženo na ostatní složky 2 % váhová dibenzoylperoxidové pasty. Suspenze má obsah pevných látek asi 70 Ψο váhových.

Příklad 8

Je užit stejný postup jako u příkladu 2, s tím rozdílem, že místo měděné fólie o tloušťce 70 μ je užito fólie o tloušťce 35 μ.

Příklad 9

Místo roztoku В v příkladu 2 je užito rozpuštěné plastické hmoty C‘, skládající se ze

100 váhových dílů ketonové pryskyřice, zís21615 8 kané alkalickou kondenzací cyklohexanonu a formaldehydu, rozpuštěné v methylketonu (roztok dosahuje viskozity asi · 550 cP). Výroba laminátu je stejná jako u příkladu 2.

Příklad 10

Smísí se 90 váhových dílů (bráno· jako pevná pryskyřice 50°/oní disperze butadien-akrylnitrilové pryskyřice s 10 váhovými díly (rovněž bráno jako· pevná pryskyřice] fenolresolové pryskyřice (obsah pevných látek asi 70 %). Vzniklá disperze se podobně jako v příkladu 2 nanese na měděnou fólii o tloušťce 35 μ a zpracovává tak, jak bylo uvedeno.

Dále byly provedeny zkoušky žádaného účinku zlepšení zážehuvzdornosti materiálu podle vynálezu. K tomu účelu byly vyrobeny dvě zkušební elektrody. Hřebenové a hvězdicové elektrody se · nanesou na laminát fototiskovou cestou podle příkladů 1 až 11 a vytvoří se známým způsobem leptáním. Tak vznikne napodobení několika přerušení vodivé dráhy. Zkušební elektrody se zapojí do vodorovného vychylovacího obvodu barevného televizoru. Při zapojení přístroje vznikne na místě přerušení napětí naprázdno, které způsobí vznik oblouku.

Při zkouškách se zjišťuje, zda oblouk zažehne laminát, protože proud v důsledku vytváření grafitových můstků stále prochází nebo· zda dojde k samočinnému odpojení vadného místa. Samočinné odpojení prokazuje účinek žádaný podle vynálezu, k němuž dochází proto, že fóliový vodič se namístě přerušení odtaví, · aniž dojde ke vzniku vodivosti vrstvy, které leží pod vodičem.

Vlastnosti laminátu, zjištěné pomocí zkušební elektrody a vodorovného vychylovacího systému, odpovídají příkladům, 1 až 10 uvedeným v tabulce 1 a 2. Laminát podle příkladu 1 vzplane, jak při zkoušce s hřebenovou, tak i hvězdicovou elektrodou. Mimoto vzniká při novém přiložení napětí zpětný zápal a nové hoření zkušebního tělesa. Lamináty podle příkladu 2 až 10 vykazují u zkoušek žádanou zážehuvzdorn-ost.

Elektroda se vlivem oblouku nezažehne · a mimoto nenastane žádný zpětný zápal při novém připojení na napětí. Platí to jak pro elektrodu hřebenovou, tak i hvězdicovou.

Při vytváření tištěných spojů je běžné, že se díly vodivého obrazce pokryjí teplotvorným lakem. Tento tak zvaný · letovací stoplak, má zabránit tomu, aby fólie v celé ploše nebyla pocínována. Nepotištěny zůstanou jenom ty malé plošky, které jsou v okolí míst, která mají být letována pro připevnění stavebních elementů. Aby se docílilo co největšího uvedeného složení zážehuvzdorné vrstvy podle vynálezu, může být užito popřípadě také letovacího stoplaku v zážehuvzdorném provedení. Pryskyřice .podle vynálezu slouží také tomuto· účelu a lze jich také užít způsobem tomu odpovídajícímu, jako letovacích stoplaků. Při užití známých letovacích stoplaků na hotovou vodivou desku, založených na bázi fenolové, epoxidové nebo polyesterové pryskyřice je možné, že tyto durcplastické pryskyřice způsobí zážeh a hoření nosného materiálu, i když spodní nosná vrstva byla vyrobena ze zážehuvzdorného materiálu. Z toho plyne, že i letovací stoplak má být zážehuvzdorný, což umožňuje užití pryskyřic podle vynálezu i pro tento účel.

Výsledky zkoušek s materiály podle · · příkladu 1 až 11 jsou patrny z připojených tabulek 1 a 2. Ke srovnání byl použit ještě další příklad.

Příklad 12

Z nosného laminátu vyrobeného podle příkladu 2 se zhotoví známým způsobem tištěný spoj ve tvaru hvězdicové nebo hřebenové elektrody. Tato vodivá deska se potom pomocí sítotisku nebo jiným obvyklým způsobem vrstvení pokryje rozpuštěnou plastickou hmotou B podle příkladu 2 s obsahem pevné hmoty 40 g/m². Zkušební výsledky uvedené pro tento příklad v tabulce 1 ukazují, že i tato vodivá deska má stejné chování proti zážehu jako vodivé desky podle příkladů 2 až 11.

Tabulka

Příklad	1	2	4	5
Rozpuštěná plastická hmota	A	B	B	B
Způsob nanášení na pokrývání	měď	měď	papír	papír
	X	X	X	X
Impregnování
Měděná fólie tloušťka μηι	35	35	35	35
Chování v oblouku
Zážeh u hřebenové elektrody	ano	ne	ne	ne
Zážeh u hvězdicové elektrody	ano	ne	ne	ne
Zážeh znovu při dalším
zapojení	ano	ne	ne	ne
Přilnavost 20 °C kp»/25 mm	4,5	4,6	4,7	4,5
Odolnost proti NaOH	i. 0	i. '0	i. 0	i. 0
Příklad	7	8	11
R^í^I^i^u^^těná plastická hmota	<B	C	B
Způsob nanášení na 'pokrývání	měď	měď	LP + 1
	X	X	X
Impregnování
Měděná fólie tloušťka ^m	70	35	35
Chování v 'oblouku
Zážeh u hřebenové elektrody	ne	ne	ne
Zážeh u hvězdicové elektrody	ne	ne	ne
Zážeh znovu při dalším
zapojení	ne	ne	ne
Přilnavost 20 °C kp/25 mm	4,9	1,1	vypadne
Odolno-st proti NaOH	i. 0	i. 0	i. 0
-j- 1 = vodivá deska
	Tabulka 2
Příklad	1	2	3	6
Způsob nanášení · na pokrývání	měď	měď	papír	papír
	X	X	X
Impregnování				X
Chování v oblouku
Zážeh u hřebenové elektrody	ano	ne	ne	ne
Zážeh u hvězdicové elektrody	ano	ne	ne	ne
Zážeh znovu při dalším
zapojení	ano	ne	ne	ne
Příklad	7	10
Způsob nanášení na pokrývání	měď	měď
	X	X
Chování v oblouku
Zážeh u hřebenové elektrody	ne	ne
Zážeh u hvězdicové elektrody	ne	ne
Zážeh znovu při dalším
zapojení	ne	ne

Claims

PŘEDMĚT

1. Nosný materiál pro· tištěné spoje, které sestávají z nosného· materiálu obsahujícího vrstvy nasycené pryskyřicí, na nichž je umíštěna kovová fólie spojená s nosným materiálem· lepivou vrstvou, vyznačující se tím, že lepivá vrstva je tvořena tvrditelnou pryskyřicí sestávající z 15 až 20· hmot. % feinolrezolové pryskyřice nebo epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu A, z 20 až 70 hmot. % pryskyřice na bázi akrylnitrilu a z 20 až 70 hmot. % pryskyřice nla bázi esterů kyseliny •akrylové nebo· je tato· lepivá vrstva tvořena tvrditelnou pryskyřicí sestávající ze 70 až 90 hmot. % pryskyřice ze skupiny keto

VYNÁLEZU nových pryskyřic, cykloalifatických epoxidových pryskyřic, alifatických nenasycených polyesterů, močovino-formmldeliydových pryskyřic, směsných polymerů a/nebo kopolymerů butadienu s akrylovými sloučeninami a z 10 až 20 hmot. °/o fenolrezolové pryskyřice nebo pryskyřice na bázi bisfenolu A, přičemž lepivá vrstva na bázi těchto pryskyřic má tloušťku 20 až 300 μ.
2. Nosný materiál podle bodu 1, vyznačující se tím, že lepivá vrstva je nasáta v horní vrstvě zpevňovacího materiálu, která přiléhá ke kovové fólii.