CS216093B1 - Způsob likvidace opotřebovaných popouštšcíoh solí dusičnanových a dusitanevýoh chemickým rozkladem - Google Patents

Abstract

Způsob likvidace opotřebovaných popeuštěoíeh solí dusičnanovýoh a duši,lanových ohemickým rozkladem tak, že so opotřebované sole rozpuštěné vo vodě nebo rozemleté v alkalickém prostředí rozloží shemiokott redukcí síranem železnatým a po' zahuštění méně jakostním palivem so buď spálí a nebo vyvoz» na skládku.

Description

Vynález ‘se týká likvidace opotřebovaných popouátěcích solí dusičnanových a dusitanových ohemiokým rozkladem a možností buď následného spal ování nebo přímo vyvážení na skládku odpadu.

Dosud se tyto popouštěcí sole po opotřebování likvidují jako odpad pouze mokrou cestou, přičemž vznikají jednak Škodlivé nebo jedovaté plyny, které ohrožují okolí, jednak odpadní vody, které jsou po zneškodnění silně zasolené. Pro tento způsob likvidace je zapotřebí budovat investičně nákladné čistící stanice odpadních vod a kromě toho při tomto způsobu likvidace zůstávají kaly, jejichž likvidace představuje pro strojírenské závody další problém.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob likvidace podle vynálezu, podle něhož se odpadní popouštěcí sole zneškodňují chemickým rozkladem tak, že se veškeré dusičnany a dusitany redukují aniž by vznikaly toxické nebo škodlivé plyny nebo jiné škodliviny. Podstatou likvidačního způsobu podle vynálezu je, že se opotřebované popouštěcí eole rozemelou nebo rozpustí v horké vodě a obsažené dusičnany a dusitany se v alkalickém prostředí rozloží chemickou redukeí až ná dusík. Redukce se vyvolá tím, žo se rozpuštěné odpadní popouštěcí sole v alkalickém prostředí smíchají se síranem železnatým, výhodně též s přídavkem práškového železa, např. s brusným odpadem železa nebo oceli a za stálého míchání se nechají probíhat reakoe po dobu minimálně 2o minut, maximálně 6 hodin. Provede ee mezioperační kontrola pH, toet na přebytek vápenatých iontů a na přítomnost dusičnanů a dusitanů. Je-li pH v rozmezí 8,3 až 14, reakce na přítomnost vápenatých iontů positivní a reakce na přítomnost dusičnanů a dusitanů negativní, je redakce ukončena. Zjistí-li se ještě přítomnost dusičnanů a dusitanů, upraví se pH do rozmezí 13 áž 14 a přidá ze další síran železnatý, popřípadě práškové železo. Po dokončení redukce se směs vysuší sušením nebo přídavkem suchých nehořlavýoh materiálů /škvára, suchá hlína, jíl apod./ a může se vyvézt na skládku, nebo ee směe zahustí přídavkem dřevěných pilin, uhelného mouru nebo lignitu a vzniklá hmota ee přidává v množství minimálně 1 9, maximálně 5 9 objaaovýoh k pevnému palivu, s nímž se apálí.

Tímto způsobem se docílí bezpečná a ekonomicky výhodná likvidace toxických dusičnanových a dusitanových odpadů z popouštěcíeh kalírenských solí, aniž by byla ohrožena čistota životního prostředí. Látky potřebné k likvidaci mohou být i odpadní alkálie /např. vápno z aoetylénky, odpadní louh apod./, dále odpadní síran železnatý, odpadní brusivo nebo prášky železa a oceli.

Jako speciální strojní zařízení pro tento způsob likvidace je zapotřebí pouze kulový nebo kolový mlýn nebo jiné mlecí zařízení, popřípadě rozpouštěcí nádrž a míchačka na maltu nebo jiné zařízení na míchání kašovité hmoty.

Výhody vynálezu jsou»

- Může se využít všude, kde se produkují odpadní popouštěcí dusičnanové a dusitanové sole a kde je k disposici buď kotelna na pevná paliva nebo speciální spalovna odpadů se schopností vyvinout teplotu 800 až 2000 ®C, nebo tam, kdo je k disposici kupolní nebo vysoká pec, nebo kde je k disposici skládka odpadů.

- Při dodržování technologického postupu je způsob likvidace bezpečný, neohrožuje ani pracovníky ani okolní životní prostředí.

- InveBtice nepřesahují 5 % nákladů na klasické zneškodňovací zařízení opotřebovaných dusičnanových a dusitanovýoh popouětěcíoh solí mokrou cestou.

- Nevznikají odpadní vody.

- Při spalování chemicky rozložených odpadních popouětěoíoh solí nevznikají žádné toxioké odpady.

- Při odvozu a ukládání chemicky rozložených popouštěcích solí buď vysušených nebo smíchaných s nehořlavými sypkými odpady na skládku nedochází ani ke znečištění vodoteče ani k exhalaci škodlivých látek.

Příklady použití

V závodě je 100 kg odpadu popouštěcích solí. Odpadní sůl se rozpustí v 250 až 300 1 vody, přidá se 50 kg hydroxidu vápenatého, dále po promíchání 80 kg síranu železnatého a pozvolna tolik vody, aby směs zůstala stálo řídce kašovitá. Za stálého míchání v míchačce na maltu se nechá reagovat dvě hodiny. Potom se provede mezioperaění zkouška ha přebytek vápených iontů, která mueí být positivní, na uvolňování nitrosníoh plynů, která musí být negativní a na pil, jež musí být vyšší naž 8,3, Potom se směs převede do sypkého stavu přidáním uhelného mouru nebo dřevěných pilin nebo jiné spalitelné látky a takto se ponechá minimálně tři hodiny, maximálně 12 hodin. Potom se spaluje ve spalném systému s ostatním pevným palivem v objemovém poměru nejvýše tři objemové díly směsi na 100 objemových dílů paliva. Po spálení neobsahuje škvára žádné toxioké látky a může se využít běžným způsobem.

Jiný příklad využití» ,s závodě, kde je k disposioi kúpolní nebo vysoká peo, se 100 kg odpadních popouštěcíeh solí upraví stejným způsobem jako v předešlém příkladě. Po provedení mezioperaěníoh zkoušek a vysušeni kašovité hmoty do sypkého stavu se k ní přidá 10 kg suchého jílu nebo písku, dálo 10 kg jemně rozdrceného vápence a 10 kg drobného koksu jako struskotvornéhe činidla a v tomto stavu se v objemovém poměru 3 díly ku 100 dílům přidává do zavážky pece, kde se spálí. Vzniklá struska neobsahuje žádné toxické látky a je možno ji využít běžným způsobem.

Jiný příklad využití»

V závodě je 100 kg odpadních popouštěcích solí. Tato odpadní sůl se rozpustí ve 400 1 horké vody, do níž se přidá 50 kg hydroxidu vápenatého. Dále se do směsi postupně přidává v malých dávkách přibližně 80 kg síranu železnatého a 5 kg brusných odpadů železa tak, aby nemohlo dojít k uvolňování nitrosníoh plynů. V případě, že by se plyny začaly uvolňovat, je nutno přidat ještě další hydroxid vápenatý a směs síranu železnatého a železného prášku. Za stálého míchání v míchačce na maltu se směs nechá vzájemně reagovat minut. Potom se provedou mezioperaění zkoušky na pH, jež musí být minimálně 8,3, maximální 14, na přebytek vápenatých iontů,; která musí být positivní a na přítomnost dusičnanů a dusitanů, která musí být negativní. Potom ee směs převede do sypkého stavu přidáním uhelného mouru a dřevěných pilin a takto se ponechá minimálně tři hodiny, maximálně hodin. Potom se směs spálí v kotli s ostatním pevným palivem v objemovém poměru nejvýše 4 objemové díly směsi na 100 objsmovýoh dílů paliva.

Jiný příklad využití*

Ks stejně upraveným odpadním popouštěním solím se přidá navío 100 kg písku nebo jílu, 5 kg rozdrceného vápence a 5 kg drobného koksu jako redukční struskotvorné činidlo a směs se dávkuje do zavážky v hutnickém provozu /do vysoké pece, kupolní pece apod./ v objemovém poměru 3 díly směsi na 100 dílů paliva a spálí se. Vzniklá škvára, svent. struska neobsahuje žádné toxické látky a mohou se využít běžným způsobem.

Jiný příklad využití»

V závodě není k disposici kotelna na pevná paliva, ani zde neprobíhají hutnické procesy, avšak závod má k disposici skládku. 100 kg odpadních popouštěcích solí se upraví stejným způsobem jako v předešlých případech. Bo provedení mezioperačníeh zkoušek se ke kašovité hmotě za účelem jejího vysušení přidá suchá škvára a jíl, čímž se převede do sypkého stavu a v této formě se vyveze na skládku.

Claims (1)

1. Způsob likvidace opotřebovaných popouštěcích solí dusičnanových a dusitanovýoh chemickým rozkladem, při němž nevznikají toxické plyny ani odpady, vyznačený tím, že opotřebované sole rozpuštěné ve vodě nebo rozemleté se v alkalickém prostředí rozloží chemickou redukoí síranem železnatým, s výhodou též s přídavkem práškového železa nebo ocele, vzniká řídká kašovitá hmota, jež se za stálého míchání neohá reagovat minimálně 20 minut, maximálně 12 hodin, se potom zahustí přídavkem uhelného mouru nebo dřevěných pilin a zahuštěná hmota se přidává v množství 1 % až maximálně 5 % objsmovýoh do běžného tuhého paliva nebo do zavážky psoe a spaluje se, nebo přidáním nerozpustných a nespalitelných látek se převede do sypkého stavu a vyveze se na skládku.