CS215123B2 - Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-2-phenyl-4-oxathiin-3-carboxamide - Google Patents

Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-2-phenyl-4-oxathiin-3-carboxamide Download PDF

Info

Publication number
CS215123B2
CS215123B2 CS796017A CS601779A CS215123B2 CS 215123 B2 CS215123 B2 CS 215123B2 CS 796017 A CS796017 A CS 796017A CS 601779 A CS601779 A CS 601779A CS 215123 B2 CS215123 B2 CS 215123B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
methyl
phenyl
oxathiolane
formula
acetamide
Prior art date
Application number
CS796017A
Other languages
English (en)
Inventor
Andrew A Znotins
Arthur D Brewer
Original Assignee
Uniroyal Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Uniroyal Ltd filed Critical Uniroyal Ltd
Publication of CS215123B2 publication Critical patent/CS215123B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D327/00Heterocyclic compounds containing rings having oxygen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D327/02Heterocyclic compounds containing rings having oxygen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms one oxygen atom and one sulfur atom
    • C07D327/06Six-membered rings
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D327/00Heterocyclic compounds containing rings having oxygen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D327/02Heterocyclic compounds containing rings having oxygen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms one oxygen atom and one sulfur atom
    • C07D327/04Five-membered rings

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Heterocyclic Compounds Containing Sulfur Atoms (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Oxygen Or Sulfur (AREA)

Description

Tento vynález se týká způsobu výroby 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oaathiin-3-karboaamidu, který je znám jako baktericid a fungicid.
Způsob podle vynálezu se . zakládá na- použití oxathiolanového meziproduktu (připraveného kondenzací merkaptoethanolu vzorce I s acetoacetanilidem vzorce II za kyselých podmínek za vzniku meziproduktu
Stupeň A
2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-3-acetamidu vzorce III), který se potom oxiduje za bazických podmínek na jeho 3-oxid vzorce IV a potom převede reakcí způsobující rozšíření kruhu, prováděnou za kyselých podmínek, na 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-o!xathiin-3-karboxamid vzorce V, podle následujících rovnic
Stupeň B •O
-s XCHs v
CH^CON ((//)
—-r
Baze
Stupeň C rOS CHj
Ls7* CH^ONHH O° o (IV)
Kvarterní amoniová sůl .------—----->
teplo
o tw>
která se potom podrobí reakci vedoucí k rozšíření kruhu, za současného odštěpení vody z vyráběné sloučeniny vzorce V, - který spočívá - v tom, že se
(VJ
V americkém patentu č. 3 393 202 z 18. července 1968 Kulka a kol. popsali obvyklé metody pro výrobu 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamidu, při kterých se používají chlorační prostředky.- -Při výrobě vznikají též škodlivé vedlejší produkty, které jsou ekologicky - nežádoucí................
W. S. Lee v kanadském patentu č. 1 036 167 z 8. srpna 1978 popisuje syntézu dihydro-1,4-oxathiinu přesmykem 1,3-oxathíolansulfoxidů. Tento vynález je zlepšením zmíněného postupu.
Tento vynález se týká způsobu výroby 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamidjLi vzorce V
(V) reakcí 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamidu vzorce III y* (lil)
B) na 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid vzorce III působí peroxidem vodíku v přítomnosti katalytického- množství sloučeniny těžkého kovu, jako oxidačního katalyzátoru pro katalýzu oxidace 2-methyl-N-fenyl-l,3-o'xathiolan-2-acetamidu vzorce III peroxidem vodíku, v kapalném - prostředí tvořeném vodou nebo vodou a alespoň jednou organickou aprotickou kapalinou, vybranou ze skupiny zahrnující jako rozpouštědlo .
a] aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 145 °C,
b] chlorovaný uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 130 °C, a
c] rozpouštědlo, které nemá teplotu varu větší než 130 °C a je tvořeno alkylesterem alifatické karboxylové kyseliny, a výsledná směs se míchá při teplotě 0 až 25 °C za vzniku 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-3-oxidu vzorce IV,
C] vzniklý 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid-3-oxid vzorce IV se smíchá s katalytickým množstvím kvartérní amoniové soli za kyselých podmínek - v aprotické kapalině, vymezené ve stupni B výše, a směs se zahřívá na teplotu 45 až - 80 °C, dokud se odlučuje vznikající reakční voda, a potom se z reakční směsi vzniklý 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamid vzorce V oddělí.
Výchozí 3-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid vzorce III se vyrábí ve stupni A tak, že se vzájemně smíchá 2-merkaptoethaa -acetioiacetainUld alespoň v jednána organickém rozpouštědle, vybraném ze skupiny zahrnující
a] aromatické uhlovodíky, a peroxidu vodíku za vzniku sloučeniny vzorce IV,
b] chlorované uhlovodíky a
c] alkylestery alifatických kyselin, v přítomnosti katalytického množství dehyd ratující kyseliny a výsledná směs se zahří vá na teplotu 45 až 70 °C, dokud se odstra ňuje vznikající reakční voda.
Meziprodukt, 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid vzorce III vzniklý ve stupni A se může čistit 'a izolovat, ale je výhodné převést ho přímo na odpovídající 2-methyl-N-fenylM,3-c(xxtlholan-2-acetamid-3-oxid vzorce IV působením vodného peroxidu vodíku ve stupni B. Tato oxidace se provádí za bazických podmínek v přítomnosti katalytického množství sloučeniny těžkého kovu, jako wolframu sodného, v účinné směsi vhodného rozpouštědla a vody nebo ve vodě samotné.
Oxathiolanoxid vzorce IV se převede, s výhodou bez izolace nebo čištění, na oxathiin vzorce V ve stupni C, a to reakcí vedoucí k rozšíření kruhu, prováděno za zvýšené teploty ve vhodném rozpouštědle za kyselých podmínek v přítomnosti katalytického množství kvartérní amoniové sloučeniny, ' jako tetra-n-butylamoniumbromidu. Není-li ' přítomna kvartérní amoniová sloučenina, reakce probíhá menší rychlostí ' a výtěžky ' jsou zřetelně nižší, v důsledku rozkladu sloučeniny vzorce IV.
Vhodná aprotická rozpouštědla, která se mohou použít jednotlivě nebo popřípadě v kombinaci, pro jednotlivé stupně nebo celou řadu reakcí, jsou:
a) aromatické uhlovodíky o teplotě varu, která není vyšší než 145 °C, například ' benzen, toluen nebo xylen,
b) chlorované uhlovodíky o teplotě varu, která není vyšší než 130 °C, ' například chloroform,
c) rozpouštědla, která nemají teplotu varu vyšší než 130 °C a tvoří je alkylestery alifatických kyselin, například isopropylacetát nebo n-butylacetát.
Výhodným rozpouštědlem' je toluen. Benzen je tdxický a není výhodný.
Je-li to žádoucí, fenylová ' skupina výchozí sloučeniny (a tudíž i konečného produktu] ' může být substituovaná alespoň jedním ' substituentem, který neovlivňuje průběh reakcí, jako alespoň jedním nižším alkylem nebo nižší alkoxyskupinou.
Tento postup je velmi výhodný ve srovnání s určitými jinými navrženými postupy, které vyžadují několikanásobnou výměnu rozpouštědla spojenou se ztrátami a zvýšením nákladů na odstranění znečištění. Potřeba stálé změny rozpouštědla také způsobuje zvýšení pracnosti a nákladů při výrobě. Naproti tomu tento postup se může provádět stále ve stejném prostředí nebo nejvýše se vymění například samotný toluen za methylenchlorid s toulenem a naopak. To nezpůsobuje žádné náklady a těžkosti při odstraňování dimethylformamidu (teplota varu asi 153 °C). Některé již známé postupy využívající benzen (toxické rozpouštědlo) jsou závislé na solubilizačním rozpouštědle (dimethylformamidu], bez něhož ' dochází ' k znač nému rozkladu oxathiolan-3-oxidu, v důsledku čeho ' se ' dosahuje malého výtěžku oxathiinu vzorce V.
Některé navržené postupy, jako svrchu uvedený Leeův kanadský patent č. 1 036 167, poskytují relativně nízký výtěžek, protože je zapotřebí pracovat ve zředěných roztocích, což způsobuje, že se při jedné dávce vyrobí malé množství produktu. Kromě toho doby cyklů jsou tak dlouhé, že se výroba stává nehospodárnou. V protikladu k tomu se ' při postupu podle vynálezu pracuje při vysokých koncentracích a krátké reakční době, takže je možné dosáhnout více než čtyřicetkrát vyšší produktivity.
Při způsobu pro získání oxathiolanoxidu vzorce IV podle vynálezu se nepoužívá kyliny octové a protického rozpouštědla, což umožňuje dosáhnout těchto výhod:
1) ' vyhne se neproduktivní výměně rozpouštědla,
2) nevznikají náklady na kyselinu octovou a hydroxid sodný pro její neutralizaci, ani na odstraňování vzniklého octanu sodného ekologicky vhodným způsobem. Naopak aprotické rozpouštědlo používané při postupu podle tohoto vynálezu umožňuje použít samotného peroxidu vodíku, 'za katalytického' účinku stop sloučeniny těžkého kovu, jako wolframu sodného, který je snadno ' recirkuiovateiný, a jako' 've-dlejší ' produkt poskytuje pouhou ' vodu.
Tento vynález předpokládá použití různých kvartérních amoniových sloučenin, jako účinných katalyzátorů při výrobě oxathiinu vzorce V ve stupni C. Tyto katalyzátory je možné použít v malém množství. Některé jiné postupy uvažují, že se jako katalyzátoru použije kyseliny p-toluensulfonové, ale používají se směsi rozpouštědel s dimethylformamidem, což je nákladné a obtížně se tato látka získává zpět, protože má vysokou teplotu varu.
Při typickém provedení stupně A se acetoacetanilid vzorce II nechá reagovat s 2 -merkaptoethanolem vzorce I v jednom z těchto tří typů rozpouštědel:
a) aromatické uhlovodíky, například toluen,
b) chlorované uhlovodíky, například chloroform, a
c) alkylestery alifatických kyselin, například isopropylacetát nebo ' n-butylacetát.
Na kilogram reakčních složek, tedy acetoacetanilídu ' vzorce II a 2-merkaptoethanolu vzorce I, se běžně může použít 0,5 až 6 litrů rozpouštědla. Pro katalýzu reakce se mohou použít stopová množství, například 0,5 až 8 % ' z hmotnosti reakčních složek, kyseliny podporující dehydrataci, jako kyseliny p-toluensulfonové nebo kyseliny 2-naftalensulfonové. Relativní poměr acetoacetanilidu k 2-merkaptoethanolu není rozho215123 dující. Je výhodné používat ekvimolární nebo přibližně ekvimolární poměr, ale přebytek jedné nebo · druhé reakční složky může být také přítomen. Často je výhodné používat malého přebytku 2-merkaptoethanolu.
Reakce acetoacetanilidu a 2-merkaptoethanolu se s výhodou provádí při teplotě mezi 45 a 70 °C. Obvykle se odstraňuje reakční voda, například refluxováním reakční směsi během výrobního postupu. U většiny použitých rozpouštědel se toho dosahuje prováděním reakce za sníženého tlaku. Výjimkou je, použije-li se chloroformu, který vře asi při 60 °C.
Reakční teploty větší než asi 70 °C jsou zhoubné, protože způsobují vedlejší · reakce. Reakční doba často kolísá od 2 do 8 hodin.
Po ukončení reakce ' mezi sloučeninami vzorce I a II jsou · možné dvě alternativy. Alternativa I, které se dává přednost, spočívá v převedení oxathiolanu vzorce III v reakční směsi přímo na · oxathilanoxid vzorce IV ve stupni B bez čištění. Přímé převedení představuje obvykle nejproduktivnější postup. Jako, výhodného rozpouštědla se často používá toluenu.
Alternativa II, která · zahrnuje : čištění, obvykle vyžaduje změnu rozpouštědel, dříve než se ve stupni B oxiduje oxathiolan vzorce III na oxathiolanoxid vzorce ,IV. Tato alternativa ' obvykle zahrnuje bazické promývání (například nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného), oddělení fází, sušení ' vysoušecím činidlem (například síranem hořečnatým J, filtraci a odpaření. Aby se dosáhlo vysokých výtěžků, běžně se před bazickým promýváním přidává ředidlo (například toluen nebo methylenchlorid), je-li rozpouštědlem toluen. K provádění kondezační reakce se používá méně než 2 litry . toluenu na kilogram reakčních složek.
Ve stupni B se převedení . dxathiolanu vzorce III na oxathiolanoxid vzorce IV provádí heterogenní reakcí s vodným roztokem peroxidu vodíku v účinné směsi vhodného organického · rozpouštědla (to jest rozpouštědla, jaké bylo· již ·dříve . popsáno) a vody nebo ve vodě samotné.
Přesný poměr rozpouštědla, vody · a oxathiolanu vzorce III není rozhodující a může se značně měnit v závislosti na rozpustnosti oxathiolanu vzorce III v · organickém rozpouštědle.
Je třeba rozumět, že množství organického rozpouštědla, které je · nejvýhodnější, se obyčejně mění nepřímo úměrně s rozpustností ojxthiolanu vzorce III v organickém rozpouštědle. Tak k úplné oxidaci se může použít 0,6 litru chloroformu na kilogram oxathiolanu vzorce III, proti 1 až 1,5 litru toluenu na kilogram této sloučeniny. V žádném případě se běžně nepoužívá více než asi 4 litrů (například 0,5 až 4 litrů) kapalného prostředí (vody nebo vody a · rozpouštědla) a s výhodou maximálně asi 2 litrů na kilogram oxathiolanu v oxidačním stupni. Běžné kapalné prostředí obsahuje alespoň . 10 % hmotnostních vody.
Hodnota · pH vodné fáze ve stupni B se musí udržovat vyšší než 7 a s výhodou je v rozmezí 8 až 9. Tím se · zabraňuje přechodu oxathiolanu vzorce II na výchozí látky vzorce I a II. Pro řízení pH se může použít libovolné organické i anorganické báze, z nichž se jako . zvláště výhodné · příklady uvádějí hydrogenuhličitan sodný, octan sodný, mravenčan sodný a hydroxid sodný. Požadované množství báze se obvykle rozpustí v 1 litru vody na · 4 kg oxathiolanoxidu vzorce IV. Postupuje-li se ve stupni A podle alternativy II, je vhodné použít nasyceného roztoku (6 · až 8 % hmotnostních) hydrogenuhličitanu sodného (1 litr na 4 kg oxathiolanoxidu vzorce IV). Postupuje-li se ve stupni A podle alternativy I, je výhodné přidávat bázi (například hydroxid sodný) ke kompenzaci kyseliny p-toluensulfonové, použité jako katalyzátor ve stupni A.
Oxidační stupeň se provádí pomocí oxidačního katalyzátoru na bázi sloučeniny těžkého kovu, běžného kovu (včetně alkalického kovu a kovu alkalické zeminy), amoniové nebo aminové soli kyseliny wolframové nebo molybdenové nebo sloučeniny zirkonia a zvláště jeho soli, jako chloridu nebo dusičnanu zirkoničitého. Výhodnými katalyzátory jsou kovové soli kyseliny wolframové nebo molybdenové · a zvláště výhodným katalyzátorem je wolfram sodný. Koncentrace katalyzátoru běžně činí asi . od 0,1 nebo méně až do 2 nebo více % hmotnostních, vztaženo na hmotnost oxathiolanu. V prostředí popsaném shora reakce bez takového katalyzátoru probíhá jen pomalu nebo neprobíhá vůbec.
Oxidační stupeň se provádí za velmi intenzivního míchání při teplotě přibližně v rozmezí od 0 do 25 °C. Protože jde b exotermní reakci, je výhodné v počátečním stadiu provádět chlazení. Řízení reakce usnadňuje postupné přidávání oxidačního činidla, aby se vyhnulo přílišnému uvolňování tepla, zvláště na počátku.
Ve stupni B je zvláště výhodné provádět reakci nadvakrát, v prvním stupni při teplotě obvykle udržované na 0 až 10 °C, což běžně trvá 1 až 3 hodiny, a potom v · druhém stadiu, rovněž trvajícím obvykle 1 až 3 · hodiny, při teplotě, která může vzrůst k horní hranici rozmezí (například 20 až 25 °C). Na začátku prvního stadia (například v laboratorním měřítku) se během 10 až 30 minut může pomalu přikapávat 35% peroxid vodíku (může se také použít jiné komerční jakosti, například 30 až 70%). Běžně používané množství peroxidu je přibližně ekvivalentní (obvykle se používá malý přebytek) oxathiolanu vzorce III.
Reakční postup ukončuje jednoduché oddělení fází v případě, kdy se jako rozpouštědlo použije buď chlorovaný uhlovodík, nebo · alkylester alifatické kyseliny. Pokud se jako rozpouštědlo zvolí aromatický uhlovo215123 dík, přidá se s výhodou určité množství me-. thylenchloridu (obvykle minimální množství, kterého je zapotřebí k dosažení dvoufázového systému, například 10 až 100 % objemových, vztaženo na reakční směs), V každém případě případě se vodná fáze odloží nebo reclrkuluje (aby se zachránil wolfram - sodný). Organická fáze se suší vysoušecím činidlem (například síranem horečnatým) nebo se azeotropicky oddestiluje část rozpouštědla, aby se ' odstranila přítomná voda. Pro stupeň C jsou vysušené roztoky vhodné v případě, kdy se jako rozpouštědlo vybral buď chlorovaný uhlovodík, . nebo alkylester alifatické ’ kyseliny.
U roztoku oxathiolanoxidu . vzorce IV v toluenu a methylenchloridu se zmenší objem, aby se odstranil methylenchlorid přítomný při výrobě pxxthiolanoxidu vzorce IV, který je vhodný pro stupeň - C. Podle potřeby se toto zmenšení objemu roztoku oxathiolanoxidu vzorce IV v toulenu a methylenchloridu může kombinovat s počátečním . stadiem stupně C.
Oxathiolanolxid --vzorce IV, . vyrobený působením ’ wolframu sodného a peroxidu vodíku, je- ve formě sirupu citlivého na teplo, ktsrý je obvykle- směsí cis- a - třans-izomeru, které jsou běžně - přítomny v poměru.2 : 1. ' Oxathmlano^M - vzorce IV snadno podléhá rozkladu při teplotách vyšších než asi 50 °C nebo - v přítomnosti - kyselin a proto se každé zmenšení s - výhodou provádí za . ' sníženého tlaku za neutrálních nebo slabě . bazických - podmínek.
K provedení stupně C se oxathiolan^oxid vzorce IV rozpouští (pokud již není v - - roztoku) ve vhodném rozpouštědle, tvořeném zejména buď chlorovaným uhlovodíkem, - nebo alkylesterem alifatické kyseliny, nebo - se suspenduje v prostředí tvořeném zvláště aromatickým - uhlovodíkem, -obvykle . v množství - například 1 - až - 12 litrů, rozpouštědla - na 1 - kilogram oxathiolanoxidu vzorce IV, - a přidává - se účinné množsví kyseliny způsobující - - - dehydrataci - (například kyseliny - - p-toluensulfonové, methansulfonové, fosforečné nebo - ž-naftalensulfonové) a kvartérní amoniové sloučeniny, zvláště kvartérního amoniumhalogenidu.
Typické kvartérní ambniumhatbgeniOy vyjadřuje obecný vzorec
Ra'^’
Rl, Rž R3 a R4, které jsou stejné nebo rozdílné, značí například alkyl (obvykle s 1 až 16 atomy uhlíku), fenyl (popřípadě substituovaný substituentem, který neovlivňuje průběh - - - reakcí), benzyl a podobně.
Zvláště výhodný je tetrabutylamoniumbromid, tetrаpentylаmoniumjbOid a trimethylfenylamoniumbromid. Obvykle se dehydratační - -prostředek a kvartérní amoniová sloučenina používají v počátečním množství asi 1: - 20, - vyjádřeno hmotnostně, ale jsou možné i - - jiné poměry. Zvláště malá množství například - od 0,25 % - nebo i méně až do 3 - % nebo - - více, vztaženo na hmotnost oxathiolanoxidu vzorce IV) jsou účinná. Výsledný roztok [suspenze) se uvede na mírně zvýšenou teplotu, která postačuje, aby reakce probíhala přiměřenou rychlostí, ale není - tak vysoká, aby způsobila rozklad. Obvykle vyhovuje reakční teplota 40 až 80 °C. V průběhu reakce - - vznikající voda se odstraňuje vhodným - způsobem, - ' například ref luxováním za použití oddělovacího zařízení, jako je Dean-Starkův - nástavec. - .Refluxování se - může provádět - za sníženého - tlaku, - aby - se vyhnulo zahřátí na nadměrnou teplotu. Obvyklá refluxní teplota je v rozmezí 45 až 50 °C.
Běžně se přidává dodatkové množství kyseliny - p-toluensulfonové ' . (například - 1 % hmotnostní, - vztaženo na oxathiolanoxid vzorce IV) a refluxování - se provádí zhruba hodinu při 45 až 50 °C a potom delší dobu, (například- 2 až - 4 hodiny) při teplotě 75 - až 80 - °C, - s - výjimkou, - kdy se použije chloroformu (jehož teplota varu je okolo 60 °C).
V počátečním stadiu vznikne asi 30 % reakční vody a zbývající vznikne za zvýšené teploty. Těsně před konečným stadiem zahřívání může být - výhodné promýt reakční směs - zředěnou kyselinou (například kyselinou - chlorovodíkovou).'. - . Roztok - - se ochladí asi- na- Г 20 - °C . -a . pak promyje - 10% - vodným roztokem . hydroxidu - . sodného - - - (asi . 200. ml na - grammol . oxathiolanu vzorce III) a organická fáze - -se suší vysoučecím činidlem (například - síranem' . hořečnatým) a odpaří se za. vakua. - - Odparek se potom zpravidla rekrystaluje ze vhodného rozpouštědla, obvykle buď studeného toluenu, nebo studeného - isopropylalkoholu (například 3 ml rozpouštědla - na 1 g odparku). Výhodná . metoda spočívá v - reakci v toluenu, promytí bází, ochlazení toluenové vrstvy k vysrážení oxathiinu vzorce V, filtraci a sušení.
Typická doba . cyklů (skutečná reakční doba s vyloučením - doby manipulační, jakou představuje odstranění rozpouštědla, oddělení fází a podobně) je . uvedena dále v tabulce.
kde
X znameá halogen [fluor, - chlor, brom nebo jod) a
Tabulka
Doba cyklů (h)
Výhodná
Stupeň Základní
A1-10
B1—1
C 2—15·
Hlavní přínos v . produktivitě, který umožňuje vynález, spočívá zvláště ve stupni C. To so může doložit se zřetelem na Leeův shora citovaný kanadský patent č. 1 036 167, příklad 5, kde je zmíněná reakční doba alespoň 33 hodiny, uváděná v souvislosti s ředicím faktorem 40 ml - rozpouštědla nagram reakčních složek. Leeův úhrnný výtěžek, vztažený na acetoacetanilid, je 71,5 % (příklad 1: 90,2 %, - příklad 3: 93,33 %. příklad . 5: 85 - %,). Při porovnání těchto výtěžků s nejlepším výtěžkem uvedeným v následujících příkladech, a to 63 %, vztaženo na acetoacetanilid, při reakční době 7 hodin a ředicím faktoru 4 ml rozpouštědla na gram reakčních složek, produktivita podle vynálezu je. asi 41-násobkem produktivity Leeovy.
Následující příklady slouží k detailnější ilustraci provedení vynálezu.
Příklad 1
Směs 1200 ml toluenu, 12 g monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové, 330 g - (4,225 mol) 2-merkaptoethanolu .a 709,2 g (4 mol) acetoacetanilidu se refluauje pod Dean-Starkovým nástavcem po dobu - 5,5 h při teplotě 60 až 65 -°C za tlaku asi 18 665 Pa. Reakční směs se ochladí na teplotu 25 °C, přidá se 1000 ml methylenchloridu a výsledný roztok se promyje -400 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. - Organická vrstva se oddělí, suší - síranem horečnatým a za sníženého tlaku odpaří. Výtěžek oaathiolanu vzorce III činí 936 g (98,6 - %).
Směs 48,8 g (0,205 mol) oaathiolanu vzorce III, vyrobeného, jak je uvedeno svrchu, 73,2 ml toluenu, 10,2 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 2 ml vody obsahující 0,19 g dihydrátu wolframu sodného, se intenzívně míchá a po - kapkách se přidá 19,9 ml (0,215 mol) peroxidu vodíku při teplotě mezi 0 a 5 -°C. Směs se při této teplotě míchá 2 hodiny a 2 hodiny při teplotě 20 až 25 °C. K dosažení dvoufázového systému se přidá minimální množství (175 mililitrů) methylenchloridu. Vodná fáze se oddělí a promyje malým množstvím methylenchloridu. Organické vrstvy se spojí, suší síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu na malý objem.
Směs surového oaathiolanoxidu vzorce IV, vyrobená, jak popsáno svrchu, 191,2 ml toluenu, 0,956 g tetra-n-butylamoniumbromidu a 0,047 g monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové se zahřívá při zpětném toku pod Dean-Starkovým nástavcem na 50 °C za - tlaZvlášť účelná
2— 62—4
1- — 41—3
2— 102—7 ku asi 10 666 Pa po dobu 3 hodin. Dodatkově se přidá 0ť72 g monohydrátu - kyseliny p-toluensulfonové a roztok se refluxuje 1 hodinu při 50 °C a potom 3 hodiny při teplotě 80 °C.
Reakční směs se ochladí a- promyje - 20 ml 10% vodného roztoku hydroxidu sodného a 20 ml vody. Organická fáze se oddělí, suší síranem hořečnatým, filtruje a odpaří za vakua. Krystalizací z isopropylalkoholu se odpaří za vakua. Výtěžek je 234,8 g oxathio31 g, tedy 63 % oxathiinu vzorce V, -vztaženo na acetoacetanilid vzorce II.
Příklad 2
600 ml toluenu, 4 g monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové, 78 ml (1,1 mol) destilovaného 2-merkaptoethanolu a 177 g (1 mol) acetoacetanllidu se zahřívá při zpětném toku pod Dean-Starkovým nástavcem 5¼ hodiny při teplotě 50 až 55 °C za tlaku asi 15 999 Pa. Roztok se ochladí na 20 - až - 23 °C a promyje 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se oddělí, suší síranem hořečnatým, filtruje a odpaří za vakua. Výtěžek je 234,8 g oxathilanu vzorce III, tedy 98,9 %, vztaženo -na acetoacetanilid.
35,6 -g (0,15 mol) oxathiolanu vzorce III, vyrobeného, jak je popsáno svrchu, 110 ml toluenu, 10 ml vody, 0,6 g mravenčanu sodného a 0,35 g dihydrátu wolframu sodného se intenzívně míchá a zpracuje s 13,6 ml 34,1 procenta (0,155 mol) peroxidu vodíku přidávaného po kapkách, při teplotě 0 až 4 °C během 10 minut. Roztok se míchá další 2 hodiny na ledové lázni a 2 hodiny při teplotě 20 až 23 °C. Pro získání dvoufázového systému se přidá minimální množství (asi 175 ml) methylenchloridu. Organická vrstva se oddělí, suší síranem hořečnatým, filtruje a odpaří ve vakuu (při teplotě nižší než 45 stupňů Celsia). Výtěžek je 48,5 g oxathiolanoxidu vzorce IV, který je v toluenu.
Sirup obsahující oxathiolanoxid vzorce IV, vyrobený, jak je popsáno svrchu, se zahřívá při zpětném toku se 140 ml toluenu, 0,036 g monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové a 0,7 g tetrabutylamoniumbromidu pod Dean-Starkovým nástavcem za teploty 45 až 47 stupňů Celsia a tlaku asi 10 666 Pa po dobu 3 hodin. Přidá se dalších 0,63 g - monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové a roztok se zahřívá při zpětném toku na teplotu 45 až 47 °C po dobu 1 hodiny a potom na teplotu 75 až 76 °C během 2½ hodiny.
Roztok se ochladí, dvakrát promyje 10 ml
10%. roztoku hydroxidu sodného a 10 ml vody, suší síranem horečnatým a filtruje. Získaný materiál se potom rekrystaluje z toluenu. Výtěžek je 21,1 g oxathiinu vzorce V, což představuje 59 %, vztaženo na acetoacetanilid vzorce II.
Příklad 3
Směs 50 ml toluenu, 35,4 g (0,2 mol] acetoacetanilidu, 14,4 ml (0,203 mol] destilovaného 2-merkaptoethanolu a 0,5 g monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové se refluixuje 3½ h pod Dean-Starkovým nástavcem, odděleným od reakční nádoby Vigreuxovou kolonou o délce 305 mm. Roztok se ochladí a nechá stát přes- noc, potom se míchá při 20 až 23 °C s dalšími 40 ml toluenu, 9 ml nasyceného roztoku kyselého uhličitanu sodného a 1 ml 10% roztoku hydroxidu sodného po dobu 25 minut. Potom se přidají 2 ml vody obsahující 0,2 g dihydrátu wolframu sodného. Roztok se ochladí a zpracuje s 18,5 ml 33,2% (0,205 mol] peroxidu vodíku, přidávaného po kapkách za teploty 2 až 4 °C při intenzívním míchání během 10 minut. Roztok se míchá na ledové lázni 2 hodiny a při teplotě 23 až 25 °C- další 2 hodiny. Přidá se minimální množství (přibližně 130 mol] methylenchloridu, organická vrstva se oddělí, suší síranem horečnatým, filtruje a odpaří za vakua (při teplotě 45 °C nebo méně]. Výtěžek je 59,1 g, konverze acetoacetanilidu vzorce II na - o'xathiolanoxid vzorce IV činí - 93 + 2 % molární.
Příklad 4
Příklad 1 se zopakuje s tím rozdílem, že se místo výchozího nesubstituovaného acetoacetanilidu použije odpovídající 2-methoxyfenylová sloučenina. Vznikne 5,6-dihydro-N- (2-methoxyfenyl ] -2-methyl-l,4-oxathiin-3karboxamid ve výtěžku 46 až 50 -%, vztaženo na substituovaný acetoacetanilíd.
Příklad 5
Příklad se zopakuje s tím rozdílem, že se místo výchozího nesubstituovaného acetoacetanilidu použije odpovídající 2-methylfenylová sloučenina. Vznikne 5,6-dihydro-2-methyl-N- (2-methylf enyl ] -l,4-oxathiin-3karboxamid ve výtěžku 58 - %, vztaženo na substituovaný acetoacetanihd.
Příklad 6
Tento příklad ilustruje použití trimethyl sulfoniumchloridu jako katalyzátoru ve stupni C, při reakci vedoucí k rozšíření kruhu. Připraví se 56,6 g (0,238 mol] oxathiolanu vzorce III a ten se převede na 26,8 g (0,114 mol] oxathiinu vzorce V, jak je popsáno v příkladu 1, při použití 1,1 g trimethylsulfoniumjodidu na místo tetrabutylamoniumbromidu. Výtěžek činí 47,7 %, vztaženo na acetoacetanilid.
Příklad 7
Tento příklad ilustruje použití tetrabutylfosfoniumbromidu jako katalyzátoru pro rozšíření kruhu ve stupni C. Připraví se 56,0 gramu (0,236 mol] oxathiolanu vzorce III a ten se přemění na 27,6 g (0,117 mol] oxathiinu vzorce V, jak je popsáno v příkladu 1, při použití 1,1 g tetrabutylfosfoniumbromidu místo tetrabutylamoniumbromidu. Výtěžek je - 49,7 %, - vztaženo na acetoacetanilid.
Příklad 8
Tento příklad ilustruje - použití trimethylsulfoxoniumjodidu jako - katalyzátoru - pro rozšíření - kruhu - ve - stupnici C. Připraví se 52,1 % (0,219 mol] oxathiolanu vzorce III a ten se přemění na 25,0 g (0,106 mol] oxathiinu - vzorce V, jak je popsáno -v příkladu 1, za použití 1,1 g trimethylsulfoxiniumjodidu místo tributylamoniumbromidu. Výtěžek je 48,4 %, vztaženo na acetoacetanilíd.
Příklad 9
Tento, příklad - ilustruje použití trifenyl-n-propylfosfoniumbromidu jako katalyzátoru pro rozšíření kruhu ve stupnici C. Připraví se 57,2 g (0,241 mol] oxathiolanu vzorce III a ten se přemění - na 18,9 g (0,080 mol] oxathiinu vzorce V, jak je popsáno v příkladu 1, za použití 1,1 g trifenyl-n-propylfosfoniumbromidu místo tetrabutylamoniumbromidu. Výtěžek je 33,2 - %, vztaženo na acetoacetanilid.
V tabulce A - je shrnuta řada pokusů ze stupně A kondenzační reakce. Pokusy jsou označeny jako A-l až A-7 a jsou prováděny s různými rozpouštědly za různých podmínek; jsou uváděny též výsledky. V tabulce A „p-TSK“ znamená monohydrát kyseliny p-toluensulfonové a „REAK.SL.” znamená
2-merkaptoethanol a acetoacetanilíd. Výtěžek a konverze jsou vztaženy na acetoacetanilid.
s
CD >O
O íXi
Stupeň А — Kondenzační reakce
О Д Г-» д
4-» О Й ф >О ЛЗ
8 cd ф
л cd ф
4-» f4 й
'^о с> N > cd о
Й ω
Л4 cd 0) cd Я о Ό
cd CD
ΙΩ oo~ ’Ч N Η Η Η Η Η Η
*4 *4 i σ> со со οο σ> I □0 CD О) (X Ο) Ο) ιπ гЧ~ σγ ο^ ю τ—I г—I О О гЧ г—I гЧ
СО ΙΩ 0^ гЧ гЧ О 1Л r-Γ 00 г-Г r-Γ О
ΙΩ
СМ~ ΙΩλ U0 1П
ΙΩ 1Ω* ’Ф со ’Ф фГ СО
ю ю о ГЧ о
ΙΩ СО со со со
1 1 ° 1 ° I 1
1 1 со 1 со 1 1
о о ΙΩ 00 О
ΙΩ СО ΙΩ ΙΩ ΙΩ
Д4 О íXi гЧ СМ 00 ’Ф ΙΩ СО 1> <<<<<<<
16
V tabulce В je zahrnuta řada pokusů ze stupně В oxidační reakce. Pokusy jsou označeny jako B-l až В-15. V tabulce В znamená „IIIй neoxidovaný oxathiolan. Sloupec označený „Zdroj III” označuje pokus z tabulky A, při kterém byi oxathiolan získán. Všech ny pokusy v tabulce В se prováděly v toluenu jako rozpouštědle, s výjimkou pokusu B-4, který se prováděl v chloroformu. Konverze se vyjadřuje v molárních procentech, vztažených na acetoacetanilid.
U0 ω ω о tx О СО 05 05 СО
05^ оо^см г-^г^. со см 05 со мГ in t>T со ю со стГ O5Q5O5O5O5O50QC0O5O5
В .3
СО 44 сл
SQ) д Й Сч Q cti rQ
О Ί3
ю ю ю ю ю со Ю ю Os Ьч
см 1 см 1 см I см см 1 см I см 1 см I см I см I см 1
1 о 1 о 1 о 1 см 1 о 1 со 1 о ш ю ю ю 1 о 1 о 1 о 1 ю
см см см см см см см см см см см см см см см
см см см см гЧ см см см см С\1 см см см см см
ю щ ю o ό о
Ю Ю ю Lfi
М^ (О СО СО, 00л со θ' θ' θ θ θ' θ νΗ θ' Ο θ' Ο θ' θ θ' ο ω ω
Kfi Tf< СО М1
CD СЭСЭСМ СЭСЭ [ о о о о о о
Tjí 1Л ю 1П LO
CD СЭ CD СО СЭ CD СЭ О θ' θ' сГ θ θ' θ θ' θ'
PQ
Cti £
Й £2 cti Η
Й >ο cti S ’й о
>Й CD Λ Й
Ч-» со
CM CM <Ν I СМ СМ I ο θ' θ' ο ČD к со со ю
СЧ °Ч СЧ см со со о О О о о о О θ'
й cti 44 о
ю о Й ЬЧ
й й S ω Д
ω > тз л о д >N cti Cd
cti С/5 N tí
Сч S >
s >ú 2 a Й Й -<
44 2 « rj
CD Й
>O N Ό cti
O O >Q) Сч
Рч Í4 44
со
1Г^ iry ю СО 04 СЯ Н 1Л 1Л Ю Ю Ю Sfl ΜΪ ’Ф тЧтНтНОНН05гНННгНгНгННН
смсмсмю^согН^^^^^^гЧгч <<<<<<<<<<<<<<<
21512 17
V tabulce C je zahrnuta řada pokusů ze stupně C reakce vedoucí к rozšíření kruhu. Pokusy jsou označeny jako C-l až С-8. V tabulce C znamená „IV” oxathiolanoxid а „III” neoxidovaný oxathiolan. Sloupec nadepsaný „Zdroj IV” označuje pokus z tabulky B, při kterém byl získán oxid. Zkratka „p-TSK” znamená monohydrát kyseliny p-toluensulfonové. Rozpouštědlo používané při reakci vedoucí к rozšíření kruhu je toluen, s vý3 jímkou pokusu C-4, kde se jako reakčního rozpouštědla použilo isopropylalkoholu. Výtěžek je vztažen na acetoacetanilíd.
Látka získaná z pokusů C-l až C-8 byla podrobena protonové magnetické resonanci a kapalinové chromatografii za vysokého tlaku. Bylo zjištěno, že látku tvoří 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamid.
о СО Ογ
‘сл СП γ—Ι φ i—1 о о? стГ ‘oo CO
ю ю ΙΩ LO 00 со ф φ Ф 00
ю СО О со о CD o o
00 I I со I о I о, 1 СО 1 oo 1 00 I oo I
1 о 1 ΙΩ 1 ΙΩ ф 1 см 1 ΙΩ 1 ΙΩ 1 00 1 Ю 1 oo
со t> со ь> Os h- tx
Ю
ΙΩ^ in bx
00 CM 00 00 00 00 CM 00 co CM
00 co co ΙΩ ΙΩ ΙΩ ΙΩ
Ф Ф 1 Ф 1 Φ I ΙΩ I ΙΩ I Ю I ΙΩ I
o o o 1 ΙΩ 1 co 1 ΙΩ Ю co I o I O I o I o
LO ΙΩ ΙΩ Ф Ф Φ Φ ΙΩ ΙΩ ΙΩ ΙΩ
с/з Й
Он тНСМОО’ФюСОГ^ОЭСЛгНгНгЧ ώόόύώόώύώόύό

Claims (21)

  1. PŘEDMĚT VYNALEZU
    1. Způsob výroby 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-ljá-oxathiin-á-karboxamidu vzorce V reakcí 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamidu vzorce III 0 lili) a peroxidu vodíku za vzniku sloučeniny vzorce IV, _s^CH£0NH~(O}
    O (IV) která se potom podrobí reakci vedoucí к rozšíření kruhu, za současného odštěpení vody z vyráběné sloučeniny vzorce V, vyznačující se tím, že se
    B) na 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid vzorce III působí peroxidem vodíku v přítomnosti katalytického množství sloučeniny těžkého kovu, jako oxidačního katalyzátoru pro katalýzu oxidace 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamidu vzorce III peroxidem vodíku, v kapalném prostředí tvořeném vodou nebo vodou a alespoň jednou organickou aprotickou kapalinou, vybranou ze skupiny zahrnující jako rozpouštědlo aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 145 °C, chlorovaný uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 130 °C a rozpouštědlo, které nemá teplotu varu větší než 130 °C a je tvořeno alkylesterem alifatické karboxylové kyseliny, a výsledná směs se míchá při teplotě 0 až 25 °C za vzniku 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxa~ thiolan-2-acetamid-3-oxidu vzorce IV,
    Cj vzniklý 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid-3-oxid vzoce IV se smíchá s katalytickým množstvím kvartérní amoniové soli za kyselých podmínek v aprotické organické kapalině, vymezené ve stupni В výše, a směs se zahřívá na teplotu 45 až 80 °C, dokud se odlučuje vznikající reakční voda, a potom se z reakční směsi vzniklý 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamid vzorce V oddělí.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se ve stupni C pracuje přímo s výslednou směsí ze stupně B, aniž se mění rozpouštědlo.
  3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako výchozí sloučeniny použije 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathíolan-2-acetamidu, získaného ve formě reakčního produktu in sítu z 2-merkaptoethanolu a acetoacetaniíidu připraveného v organickém rozpouštědle vymezeném ve stupni B.
  4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se ve všech výrobních stupních používá stejného organického rozpouštědla.
  5. 5. Způsob podle bodu 1 nebo 4, vyznačující se tím, že se jako rozpouštědla použije xylenu, toluenu, chloroformu, isopropylacetátu nebo n-butylacetátu.
  6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve stupni В kapalné prostředí obsahuje alespoň 10 % hmotnostních vody.
  7. 7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se ve stupni В použijí nejvýše 4 litry kapalného prostředí na 1 kilogram oxathiolanu.
  8. 8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve stupni В činí pH reakčního prostředí 8 až 9.
  9. 9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako sloučeniny těžkého kovu použije kovové soli kyseliny wolframové nebo molybdenové.
  10. 10. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako kvartérní amoniové soli použije kvartérního amoniumhalogenidu.
  11. 11. Způsob podle bodu 10, vyznačující se tím, že se jako kvartérního amoniumhalogenidu použije tetra-n-butylamoniumbromidu, tetra-n-pentylamoniumjodidu nebo trimethylfenylamoniumbromidu.
  12. 12. Způsob podle některého z předchozích bodů, vyznačující se tím, že se smíchá 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid a peroxid vodíku za bazických podmínek v přítomnosti katalytického množství sloučenin těžkého kovu, působících jako oxidační katalyzátor, v kapalném prostředí tvořeném vodou nebo vodou a alespoň jedním aprotickým organickým rozpouštědlem, vybraným ze skupiny zahrnující aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 145 °C, chlorovaný uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 130 °C a rozpouštědlo, které nemá teplotu varu větší než 130 °C a je tvořeno alkylesterem alifatické karboxylové kyseliny, a výsledná směs se míchá při teplotě 0 až 25 °C za vzniku 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid-3-o.xidu vzorce IV.
  13. 13. Způsob podle některého z předchozích bodů, vyznačující se tím, že se smíchá 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamid-3-oxid a katalytické množství kvartérní amoniové soli za kyselých podmínek alespoň v jednom aprotíckém organickém rozpouštědle, vybraném ze skupiny zahrnující aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 145 °C, chlorovaný uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 130 °C a rozpouštědlo, které nemá teplotu varu větší než 130 °C a je tvořeno alkylesterem alifatické karboxylové kyseliny, a směs se zahřívá na teplotu 45 - až 80 °C, dokud se odlučuje vznikající reakční voda a potom- se -z reakční směsi vzniklý -5,6-dihydroιl2-methyllN--eny^l,4-o·aatuhiín-3-karboaamid vzorce V oddělí.
  14. 14.Způsob podle některých z předešlých bodů, vyznačující se tím, že se
    Aj jako výchozí látky použije 2-methyl-N-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamidu vzorce III, získaného smícháním 2-merkaptoethanolu -a acetoacetanilidu v aprotíckém organickém rozpouštědle, které tvoří kapalina - vybraná ze skupiny zahrnující aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než - - 145 °C, chlorovaný uhlovodík o teplotě varu, která - není větší než 130 °C a rozpouštědlo, které nemá teplotu - varu větší než 130 °C a je tvořeno alkylesterem alifatické karboxylové kyseliny, v - přítomnosti kyseliny p-toluensulfonové nebo 2-naftalensulfonové v množství postačujícím - ke katalýze kondenzační reakce - -2-merkaptoethanolu a acetoacetanilidu, zahříváním reakční směsi na teplotu 45 - . až - 70 stupňů Celsia, a odstraňováním - vody - - vznikající uvedenou kondenzační reakcí.
    Bj к výchozímu 2-mothylrN-fenyl-l,3-oxathiolan-2-acetamidu, vyrobenému in šitu, se přidá báze k úpravě pH na rozmezí 8 až 9 a k výsledné bazické směsi - se postupně přidává vodný roztok peroxidu. _ vodíku v přítomnosti sloučeniny těžkého kovu, jako oxidačního katalyzátoru, vybrané - - ze skupiny zahrnující kovové soli kyseliny wolframové, kovové soli kyseliny molybdenové a zirkoničité soli v množství účinném ke katalytické - - oxidaci oxathiolanového meziproduktu peroxidem vodíku, a směs se za míchání - - u22 držuje - při teplotě 0 až 25 °C, za vzniku - 2-methyl-N-fenyl-l,3-oaathiazolan-2-acetamid-3-o:xidu vzorce IV,
    C) organická fáze se oddělí ze směsi získané ve stupni B, organická fáze se potom vysuší a přidá se k ní, aniž se z ní izoluje jako takový 3-oxid, kyselina p-toluensulfonová nebo 2-naftalensulfonová a kvartérní amoniumhalogenid vybraný ze souboru zahrnujícího tetra-n-butylamoniumbromid, tetra-n-pentylamoniumjodid, trimethylfenylamoniumbromid, v množství postačujícím pro katalyzované vylučování vody a rozšíření kruhu 3-oxidu, směs se zahřívá na teplotu - 45 až 80 °C a vyloučená reakční voda se odstraňuje, za současného získání 5,6-dihydro-2-methyl-N-fenyl-l,4-oxathiin-3-karboxamidu vzorce V.
  15. 15. Způsob podle bodu - 14, vyznačující se tím, že se jako aprotické organické rozpouštědlo použije aromatický uhlovodík o teplotě varu, která není větší než 143 °C, a k reakční směsi při ukončení stupně B se přidá methylenchlorid v množství rovném 10 až 100 % - objemovým, vztaženo na reakční směs před oddělením organické fáze ze stupně C.
  16. 16. Způsob podle bodu 15, vyznačující se tím, že se po oddělení organické fáze odpaří methylenchlorid, dříve . - než se - provede stupeň C.
  17. 17. Způsob podle- bodu 14, vyznačující se tím, že se stupeň - ' C - provádí při teplotě v rozmezí 45 až 50 °C, dokud nevznikne 30 % teoretického množství reakční vody, a potom se reakční směs zahřeje na teplotu v rozmezí 75 až 80 °C.
  18. 18. Způsob podle bodu - 17, vyznačující se tím, - - že se reakční směs promyje zředěnou kyselinou před zahřátím - na teplotu v rozmezí 75 až 80 °C.
  19. 19. Způsob podle bodu 14, vyznačující se tím, že se kapalné prostředí použije v množství 0,5 až -4 litry na kilogram oxathiolanu ve stupni B - a 1 až 6 litrů - na kilogram 3-oxidu - ve stupni C.
  20. 20. Způsob podle bodu 14, vyznačující se tím, že se jako rozpouštědla použije toluenu.
  21. 21. Způsob podle bodů 14 nebo 20, vyznačující se tím, že se jako oxidačního katalyzátoru použije wolframu sodného.
CS796017A 1978-09-05 1979-09-05 Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-2-phenyl-4-oxathiin-3-carboxamide CS215123B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CA310,606A CA1109073A (en) 1978-09-05 1978-09-05 Method of making 5,6-dihydro-2-methyl-n-phenyl-1,4- oxathiin-3-carboxamide

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS215123B2 true CS215123B2 (en) 1982-07-30

Family

ID=4112287

Family Applications (2)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS81458A CS215124B2 (en) 1978-09-05 1979-09-05 Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-n-phenyl-1,4-oxathiin-3-carboxamide
CS796017A CS215123B2 (en) 1978-09-05 1979-09-05 Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-2-phenyl-4-oxathiin-3-carboxamide

Family Applications Before (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS81458A CS215124B2 (en) 1978-09-05 1979-09-05 Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-n-phenyl-1,4-oxathiin-3-carboxamide

Country Status (12)

Country Link
EP (2) EP0042182A3 (cs)
JP (3) JPS5535099A (cs)
AU (1) AU526670B2 (cs)
CA (1) CA1109073A (cs)
CS (2) CS215124B2 (cs)
DD (1) DD146599A5 (cs)
DE (1) DE2966391D1 (cs)
HU (1) HU182614B (cs)
PL (1) PL124628B1 (cs)
SU (1) SU1029828A3 (cs)
YU (1) YU216479A (cs)
ZA (1) ZA794694B (cs)

Families Citing this family (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5811812A (ja) * 1981-07-16 1983-01-22 Yokogawa Hokushin Electric Corp メモリ一式のレコ−ダ
AU637370B2 (en) * 1989-05-18 1993-05-27 Fujikura Ltd. Ptc thermistor and manufacturing method for the same
CN111253289A (zh) * 2020-03-27 2020-06-09 湖南吴赣药业有限公司 一种磺胺醋酰钠的合成方法

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA1035778A (en) * 1977-05-06 1978-08-01 Wha S. Lee Process for preparing 5,6-dihydro-2-methyl-1,4-oxathiin derivatives
CA1036167A (en) * 1977-05-06 1978-08-08 Wha S. Lee Process for preparing 5,6-dihydro-2-methyl-1,4-oxathiin derivatives

Also Published As

Publication number Publication date
JPS5699470A (en) 1981-08-10
HU182614B (en) 1984-02-28
EP0010843B1 (en) 1983-11-09
AU526670B2 (en) 1983-01-27
ZA794694B (en) 1980-08-27
EP0010843A1 (en) 1980-05-14
EP0042182A2 (en) 1981-12-23
PL218135A1 (cs) 1980-07-01
AU5060379A (en) 1980-04-17
JPS5535099A (en) 1980-03-11
SU1029828A3 (ru) 1983-07-15
JPS5623989B2 (cs) 1981-06-03
PL124628B1 (en) 1983-02-28
CA1109073A (en) 1981-09-15
EP0042182A3 (en) 1981-12-30
DD146599A5 (de) 1981-02-18
CS215124B2 (en) 1982-07-30
YU216479A (en) 1983-02-28
JPS5699469A (en) 1981-08-10
DE2966391D1 (en) 1983-12-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Davis et al. Chemistry of oxaziridines. 2. Improved synthesis of 2-sulfonyloxaziridines
US4182716A (en) Method of making 5,6-dihydro-2-methyl-N-phenyl-1,4-oxathiin-3-carboxamide
CS215123B2 (en) Method of making the 5,6-dihydro-2-methyl-2-phenyl-4-oxathiin-3-carboxamide
EP0051215A2 (en) Methods and intermediates for the synthesis of 3-aryl-3-hydroxy-phthalimidines
US4247707A (en) Method of making 5,6-dihydro-2-methyl-N-phenyl-1,4-oxathiin-3-carboxamide
CH623845A5 (cs)
US4788298A (en) Process for the preparation of coumarin compounds
KR930008230B1 (ko) 플루오로메틸-치환 피페리딘 카보디티오에이트의 제조방법
US4866183A (en) Preparation of hexaarylbisimidazoles
EP0371492A2 (en) Process for the preparation of 1,4-dihydropyridine derivatives
JP4294997B2 (ja) 2環式ジケトン塩の製造方法
JP2730776B2 (ja) カルボン酸類の合成方法
KR830000148B1 (ko) 5, 6-디하이드로-2-메틸-n-페닐-1, 4-옥사티인-3-카르복사미드의 제조방법
US4570001A (en) Process for synthesizing certain N-benzoylamino indolines
KR890000032B1 (ko) 히드록시메틸부텐산의 제조방법
JPH05178833A (ja) N−シアノアセトアミジン誘導体の製造方法
JPH04275281A (ja) ジオレフィンの接触モノエポキシ化方法
CS196385B2 (en) Method of producing 2,3-dichloro-1-methoxybenzene
US6252066B1 (en) Quarternary polycyclic polyammonium salts and process for their preparation
KR820002346B1 (ko) 2-히드라지노-4-메틸벤조티아졸의 제조 방법
US4268674A (en) Preparation of substituted oxatriazoles
JPH02231453A (ja) アリール基により置換されたジフェノールモノエステルおよびその製造法
JPS5811870B2 (ja) N、N−ジアルキル−N−(ジベンゾ〔b,f〕チエピン−10−イルオキシアルキル)アミンのN−オキシド誘導体の製造法
RU1768574C (ru) Способ получени дибромфенола
KR0183184B1 (ko) 3-엑소메틸렌 세팜설폭사이드의 제조방법