CS215081B2 - Způsob prohozu útku u tryskových tkacích stavů - Google Patents

Abstract

Způsob prohozu útku u tryskových tkacích strojů, u kterých se prohoz provádí pomoci proudícího média, které zejména v oblasti a synchronně s pohybující se Špičkou útku (62) proudí z trysek (2 až 18), uspořádaných po šířce prošlupu a vede a dopravuje útek (41) proSlupem, přičemž médium se přivádí kromě trysek (12, 13) uspořádaných v oblasti špičky (62) útku, po proletění Špičky (62) útku (41), také ještě jednotlivým tryskám (5, 9, 13) rozděleným po šířce prošlupu. Tím je vedena i zadní část již vneseného útku (41) a je tak zabráněno jejímu kmitání, které by mohlo způsobit vady v tkanině. Způsob je zejména vhodný pro široké tkací stroje.

Description

Vynález se týká způsobu prohozu útku u tryskových tkacích strojů, u kterých jsou útky v prošlupu prohazovány prostřednictvím fluida, které proudí z více trysek, uspořádaných po šířce prošlupu, přičemž proudy fluida se řídí tak, že jedna nebo několik trysek v oblasti špičky útku způsobují dopravu útku a tato oblast se pohybuje synchronně s útkem.

U tkacích strojů, které používají pro dopravu útku do prošlupu fluida, zejména tlakový vzduch, jsou dosud známy dva způsoby a k tomu příslušná zařízení, které se týkají časového a prostorového řízení přívodu vzduchu k tryskám.

V MSR-AS 1 265 674 je uvedeno, jak jsou všechny trysky, uspořádané po,celé šířce prošlupu, periodicky zásobovány jedním membránovým čerpadlem tak, že ze všech trysek proudí během letu útku tlakový vzduch. Stejného účinku by se dosáhlo také tehdy, jestliže místo membránového čerpadla by se použil libovolný kompresor, za kterým je zařazena zásobní nádrž tlakového vzduchu a uzavírací ventil. Zásobování trysek se provádí potom pomocí uzavíracího ventilu, který se po dobu trvání letu útku otevře. Přitom je nevýhodné to, že na útek po celé jeho okamžité délce působí tlakový vzduch. Jestliže by došlo ke zpomalení špičky útku v důsledku doteku s osnovou nebo vodícími lamelami, pak se pohybuje další zadní část útku s nezmenšenou rychlostí dále. V důsledku toho vznikne smyčka, která často nemá již dost času k tomu, aby se opět narovnala, čímž vznikne potom vada tkaniny.

Z KSR-OSů 1 760 701, 2 051 445, 2 145 256 a SU-patentního spisu 202 014 je znám další řídicí systém pro trysky uvedeného druhu, který je vyznačen tím, že fluidum proudí z jedné nebo několika trysek jen v oblasti špičky útku a že tato oblast se pohybuje s útkem.

Tento způsob umožňuje snížení spotřeby vzduchu a zlepšeni letu útku. Koncentrace sil proudu na špičku útku má udržet nit v napnutém stavu, aby se zabránilo tvoření uvedených smyček.

Ukázalo se však, že takovýto způsob napnutého útku má sklon ke kmitání a při větší šířce prošlupu se prověšuje. Oba jevy vedou k dotyků s nitěmi osnovy nebo s vodicími lamelami. To opět může věsti k vadám v tkanině.

NSR-zveřejňovací spis 1 535 454, který uvádí rovněž způsob, ve kterém se přívod tlakového vzduchu pro vytváření paprsku tlakového vzduchu pohybuje ve směru dopravy útku, obsahuje v k tomu použitém zařízení' nikoliv přesného řídicího ústrojí pro přivádění fluida k jednotlivým tryskám, nýbrž souvislé prvky s více centrálně zásobovanými, navzájem za sebou uspořádanými tryskami, jejichž účinek je určen jedině zúžením pro průchod fluida upraveným mezi jednotlivými tryskami. Tím se zmenší výstupní rychlost paprsku tlakového vzduchu ve směru obou stran, přičemž se vychází z přípojů tlakového vzduchu, což se navzdory vysoké spotřeby energie neprojeví nijakým optimálním působením fluide na útek. Dále, takovýmto zařízením, u kterého trysky, nacházející se za špičkou útku, působí v důsledku menšího tlaku na útek slabším paprskem tlakového vzduchu, nemůže se dosáhnout vedení útku napříč k jeho směru letu požadovaným způsobem. Kromě toho je značná spotřeba tlakového vzduchu v důsledku četných trysek, které jsou v činnosti.

Úkolem vynálezu je, zabránit vzniku vad v tkanině pomocí zvláštního řízení trysek, které již špička útku minula.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že proud fluida se rozděluje na dílčí proudy a to intenzivní nosný proud, který působí na špičku útku a několik podpěrných proudů, které působí na zbývající vytaženou část útku, přičemž nosný proud se posouvá prošlupem synchronně s pohybem špičky útku a opěrné proudy se ve svém počtu množí v závislosti na délce části útku, vytahované do prošlupu a po prohození útku se proudění fluida přeruší.

U způsobu podle vynálezu se uvede v činnost vždy ona tryska, v jejíž blízkosti se špička útku právě nachází. Vytvářejí tak silóvé pole, které táhne útek prošlupem. Tyto trysky budou zde nadále nazývány tažnými tryskami. Jako zlepšení dosavadního způsobu pracuje provedení podle vynálezu, respektive způsob podle vynálezu s přídavným účinkem trysek, které budou v dalším textu nazývány podpěrné trysky.

Jedna z trysek, uspořádaných známým způsobem v prošlupu, se stává podpěrnou tryskou, když po průletu špičky útku zůstane v činnosti, zatímco její sousední trysky se vypnou.

Podle šířky prošlupu může být jedna tryska, nebo více trysek, rozdělených po šířce prošlupu, zařazeny jako podpěrné trysky.

Tím se dosáhne toho, že síla, pohánějící nit, se zavede do oblasti špičky prošlupu, a zbytek nitě nemůže se rozkmitat v důsledku působení podpěrných trysek. Tento jev, tlumicí kmity, spočívá na tom principu, že útek letící kolem podpěrné trysky je tažen do mezní vrstvy paprsku, proudícího z trysky a tam zůstává během dalšího letu, a sice podobně, jako by procházel vodicím očkem nitě. Tedy takto útek dosáhne bez jakéhokoliv kmitání nebo prověšování druhé strany tkaniny bez jakéhokoliv zpoždění. Tedy výhodnost vynálezu spočívá především v tom, že se zabraňuje vzniku vad v tkanině.

Vynález bude v dalším' textu blíže vysvětlen na příkladu provedení, znázorněného na výkresech.

Obr. 1 je podélný řez prošlupem s tryskami, vodícími lamelami útku a schematicky znázorněným zásobovacím systémem tlakového vzduchu, sestávajícím z kompresoru, zásobníku tlakového vzduchu a ventilů, obr. 2 příčný řez prošlupem s tryskami, vodícími lamelami útku a se schematicky znázorněným zásobovacím systémem tlakového vzduchu, obr. 3 graficky znázorněno, jak jsou jednotlivé trysky zásobovány stlačeným vzduchem.

V obr. 1 a 2 je znázorněn bidlen 1, který nese trysky 2 až 18 a vodicí lamely 1 9 ve tvaru písmena U, opatřené zářezem. Osnovní nitě 20 se ponořují během prohozu útku mezi vodicí lamely 19 tak, že kanál 21 pro vedení útku se nachází ve středu mezi horními a dolními osnovními nitěmi 20. Každá tryska 2 až 18 je zásobována stlačeným vzduchem jedním z ventilů 22 až 38. Ventily 22 až 38 jsou kromě toho spojeny se zásobníkem 39 stlačeného vzduchu, který je udržován na určité hladině tlaku kompresorem 40. Vačky 42 až 58 ovládají každý ventil 22 až 38 a otáčejí se synchronně s tkaoím strojem. Útek 41 se uvede prostřednictvím známých zařízení pro přivádění nitě k útkové trysce 59.

V příkladu provedení podle obr. 1 se uvedou v činnost vždy dvě trysky jako tažné trysky. Při uvedení v činnost jedné další trysky se současně jedna z těchto trysek vypne.

Tak postupuje vzduchem zásobované oblast prošlupu se špičkou 62 útku. Útek 41 je tažen silami na své špičce 62. V obr. 1 je zachycen v okamžiku, ve kterém jsou právě zapnuty trysky i 2 a 13 jako tažné trysky.

K tomuto okamžiku jsou také ještě v činnosti trysky s 2 působící v zadní části útku 41. Jejich úkolem je věsti a podpírat útek.

Na obr. 3 je znázorněn graficky časový průběh, podle kterého jsou jednotlivé trysky 2 až 18 uváděny v činnost. V obr. 3 znázorněná svislá pole odpovídají tryskám 2 až 18. Vodorovná čára 63 postupuje od zdola směrem nahoru. Šrafovaně znázorněná místa znamenají, že je tryska v činnosti. Když čára 63 prochází šrafovaně znázorněným místem, pak to znamená, že se musí zapnout, tj. uvésti v činnost tryska, přiřazená tomuto poli. V obr. 3 je znázorněna čára 63 na místě, které odpovídá okamžiku, zachycenému v obr. 1. Pole trysek 1-2 a 13 mají šrafovaná místa jen v jejich horní oblasti, což znamená, že trysky 12 a 13 se zapnou, tj. uvedou y činnost teprve v pozdějším okamžiku doby prohozu. V obr. 3 je znázorněna přímka, repsektive čára 63 pro takovýto pozdější okamžik, přičemž prochází polmi trysek 12 a 13. Zatímco ve znázorněném okamžiku foukají trysky 12 a 13. při dalším postupu čáry 63 se tryska 12 vypne a tryska 14 zapne. Tím Jsou opět jen dvě trysky zapnuty na špičce 62 útku 41. K jeětš pozdějšímu okamžiku, když je čára 63 ještě více nahoře, se vypne také tryska U, zatímco tryska 13 zůstane zapnuta až do konce doby prohozu útku.

Tryska 1J působí potom jako podpěrná tryska v oblasti, která je vzdálená od špičky 62 útku 41. Z obr. 3 lže seznat, že trysky 2 a 2,J^SOU také zapnuty jako podpěrné trysky.

Použití trysek, působících na zadní část útku 41 podle vynálezu, tedy použití podpěrných trysek dovoluje konstrukci tkacích strojů, u kterých se vyskytuje méně chyb v tkanině, než-li bylo dosud možno podle dosavadního stavu techniky.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob prohozu útku u tryskových tkacích stavů pomocí fluida, proudícího zejména v oblasti pohybující se špičky útku synchronně s pohybem špičky útku, z trysek uspořádaných podél šířky prošlupu, přičemž útek je dopravován a veden, vyznačující se tím, že proud fluida se rozděluje na dílčí proudy a to intenzívní nosný proud, který působí na špičku útku a několik podpěrných proudů, které působí na zbývající vytaženou část útku, přičemž nosný proud se posouvá prošlupem synchronně s pohybem špičky útku a opěrné proudy se ve svém počtu množí v závislosti na délce části útku, vytahované do prošlupu a po prohození útku se proudění fluida přeruší.