CS215078B2 - Method of making the lactams - Google Patents

Method of making the lactams Download PDF

Info

Publication number
CS215078B2
CS215078B2 CS723130A CS313072A CS215078B2 CS 215078 B2 CS215078 B2 CS 215078B2 CS 723130 A CS723130 A CS 723130A CS 313072 A CS313072 A CS 313072A CS 215078 B2 CS215078 B2 CS 215078B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
solution
sulfuric acid
zone
sulfur dioxide
sulphate
Prior art date
Application number
CS723130A
Other languages
English (en)
Inventor
Rooij Abraham H De
Original Assignee
Stamicarbon
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Stamicarbon filed Critical Stamicarbon
Publication of CS215078B2 publication Critical patent/CS215078B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D201/00Preparation, separation, purification or stabilisation of unsubstituted lactams
    • C07D201/02Preparation of lactams
    • C07D201/04Preparation of lactams from or via oximes by Beckmann rearrangement
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D201/00Preparation, separation, purification or stabilisation of unsubstituted lactams
    • C07D201/16Separation or purification

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Other In-Based Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Hydrogenated Pyridines (AREA)

Description

Předmětem vynálezu je způsob výroby leúcttrnů, zvláště epsílon-kaprolaktmu, z odpovídajících ketoximů.
Je známo, že . lze ltkttmy získat inttmolekulárním pře smykem - známým jtko Beckmennův přesmyk - z oximů tlicyklCcbých ketonů, přieemž se tento přesmyk provádí v silně kyselém prostředí, ktttlýzujícím uvedenou reakci.
Jako vhodného silně kyselého prostředí se používá vedle kyseliny sírové nepř. kyseliny fosforečné, nebo srnmsi kyseliny octové s tnlhyridu kyseliny octové, nebo ttveniny kyselého sírtnu tmonněhů, v prtxi vštk se při přesmyku oximu cyklohextnonu nt epsílon-ktprolaktam - t to se týká v součtsné době největšího mnnossví ve velkém vyráběného laktmu - používá obecně 6% oleum (podle hmoonnoti) v poměru 1 mol suchého oximu nt 1,5 mol kyseliny sírové. Stopy vlhkoosi, které jsou v použitém oximu, se odstrtní voliým kyssičníkem sírovým v oleu. Retkce v tomto prostředí se provádí zt teploty tsi 125 °C.
Tímto způsobem se dá vyrobit rychle, v nepřetržitém provozu t ve velmi vysokém výtěžku epsílon-ktprolaktim z oximu cyklohextnonu.
S postupem jsou vštk spojeny velké obtíže, totiž veddejší produkce sírtnu tmonného.
Aby totiž bylo možno oddděit ltUm od zbylého retkčního prostředí, obsathjícího kyselinu sírovou, otupuje se obvykle kyselost retkčního prostředí vodným roztokem tmonitku tž nt pH tsi 4,5 přčeemž vypltve vrstvt s obstluo laktamu ntd tsi 40% rozU^l^í^m sírtnu tmonného, obsahujícím jen malé mn^ž^í laktmu, t dělení obou ktptlných vrstev je sntdné. Z obou uvedených vrstev se dá získtt obyykle extrtkcí.
Pi takovém postupu se kyselint sírové, řtujstá při přesmyku, t rovněž L oleum převáddjí beze zbytku ne sírtn tioonrý, t tím připtdá nt tunu dpsílon-k'třгolaktмlu jtko konečného produktu vyrobeného tsi 1,7 tž 1,9 tuny sírtnu tmonného jtko vedlejšího produktu.
Dále je třebt vzít v úvthu, že se při příprtvě laktmiů vychází por^více z ketoximů, které jtko ttkové vznnkatí retkcí tdpρtídajícíht ketonu se síranem hydroxyl tminu.
Ve velkém se sírtn hydrtxylaminu ponejvíce získává použitím Raschigovt postupu, ztloženém nt redukci dusit tnu tmoonného kyslinnieem siřičitým v roztoku obsahu uícím hyůJrogeensřičittn socnný, přUeož se jtko ve(^d(^;|ší prodat tvoří ' tmonná sůL hydroxy.tmindd*sulfonové kyseeiny. Pi hydrolyse .uvedené soU s ^esee^^í neeuratL-stcí tmonitkem vzniká roztok sírtnu hydroxyltminu a sírtnu trnoonného.
Pi ret^c^i. tohoto roztoku s ketonem, ntpř. s cyklohexanonem, vzniká kromě tčekávantho oximu cyкlohexantnu opět tsi 40% (podle hmotnntSi roztok sírtnu trn orané ho, s po odporní tohoto roztoku připtdá nt tunu vyrobeného epsíltn-ktřrtlakaодj jtko konečného produktu
2,5 tž 2,7 tuny sírtnu trnovného jtko vedlejšího produktu.
To zntmená, že spolu s produkcí sírtnu tmonného při přesmyku oximu, což odpovídá 1,7 tž 1,9 tun, přepadá nt tunu vyrobeného eříílon-ktřгotkttm!^u jtko konečného produktu 4,2 tž 4,6 tun sírtnu tmoraného jtko vedlejšího produktu.
Řečený sírtn tmonný se sice používá v tropických t subtropických krtjích jtko dusíktté hnooivo, tvětk vylh.ídky nt odbyt, který by se vyyřLaiX> nejcou příliš slibné se zřetelem nt klestící ceny, tle zvláště se zřete^m nt vysoké nákltdy při přeprtvě produktu do uvedených krajin.
Úkolem tohoto vynálezu je vyvinutí postupu bez sírtnu tmoinného; lze to uskutečnnt ttk, že se roztoky sírtnu tmoinného, získtné jtko veHejší v nejrůznějších fázích postupu, ntkonec s^e^tL^ují se zřeteeem nt regenerování kysličníku siřičitéUt.
Tímto způsobem regenerovaný kysličník siřičitý kryje potom opět spotřebu kysličníku siřičitého jlři Raschigově postupu výroby síranu hydroxylaminu, jakož i spotřebu kysličníku siřičitého při výrobě olea, potřebného při Beckmannově přesmyku.
Zásadní znak postupu podle tohoto vynálezu spočívá v tom, Де se roztok síranu amonného, vznikající jako vedlejší produkt při synthese hydroxylaminu podle Raschiga a při synthese oximu, používá k otupení kyselosti směsi lektánu a kyseliny sírové, vzniklé při Beckmannově přesmyku.
Z této směsi, jejíž kyselost byla uvedeným způsobem otupena, kterou je v podstatě roztok laktamu a hydrogensíranu amonného ve vodě s obsahem malého množství síranu amonného, se dá nyní extrakcí organickým rozpouštědlem, rozpouštějícím laktam, ale nerozpustným ve vodě, získat laktam, a roztok, nyní prostý laktamů, má tak vysokou koncentraci, že lze známým způsobem získat spalováním ' kysličník siřičitý.
Je třeba poznamenat, že oddělování laktamu extrakcí reakční směsi, obsahující laktam a kyselinu sírovou, po zředení'této směsi a částečném otupení kyselosti na stav vhodný pro extrakci organickým rozpouštědlem bylo již dříve navrhováno. Podle stupně kyselosti, směsi, jež se má extrahovat, jsou uváděna jako extrakční činidla pro méně kyselé reakční směsi benzen a toluen, pro silněji kyselé směsi chloroform a další chlorované deriváty uhlovodíků, jako je např. 1,2-dichlorethan a 1,1,2,2-tetrachlorethan.
Bylo již též navrženo extrahovat lektám ze směsi laktamu a kyseliny sírové, kde stupen kyselost,i ed extoatoí byl otupen přifóvánta takového množství· síranu amonného a vody, že se molární poměr síranu amonného ke kyselině sírové v extrahovaném roztoku uvede na hodnotu 0,75:1. Při těchto známých návrzích nedošlo až dosud nikdy k podnětu, aby byly roztoky, odtékající ze synthesy hydroxylaminu a oximačního postupu s obsahem síranu amonného využity k otupování směsi, jež se má extrahovat, a jež obsahuje laktam a kyselinu sírovou. Uvedený roztok síranu amonného je právě proto tak vhodný, že obsahuje právě tak mnoho vody, že zůstává po smísení se směsí po přesmyku jako roztok. Tedy přimíchávání vody k udržení · v rozpuštěné formě není nutné.
Postup podle tohoto vynálezu sedá provádět hospodárněji ve srovnání s postupy, při kterých se používají ke zpětnému získání kysličníku siřičitého všechny roztoky síranu amonného, získané jako vedlejší · produkt z různých fází postupu, tj. z přípravy hydroxylaminu, z oximace, přesmyku laktamu a isolace laktamu.
Při postupu podle tohoto vynálezu se spotřebuje na mol epsílon-kaprolaktamu jako hotového produktu nejvýše 4,4 mol amoniaku, a toto množství je potom k dispozici ve formě 50 až 60% roztoku síranu amonného nebo hydrogensíranu amonného, a z tohoto roztoku se získává spálením kysličník siřičitý.
Při porovnávaném způsobu bez použití opatření podle tohoto vynálezu se spotřebuje na mol epsílon-kaprolaktamu 7,4 mol amoniaku, toto množství se získá ve formě roztoku síranu amonného o koncentraci 40% hmotnostních, a z tohoto roztoku se dá rovněž spálením získat kysličník siřičitý nebo odpařením a krystalizací síran amonný.
Podstatou vynálezu je tedy způsob výroby laktamů intramolekulárním přesmykem odpovídajících ketoximů v prostředí obsahujícím,kyselinu sírovou za získávání laktamů z uvedeného prostředí, obsahujícího kyselinu sírovou, extrakcí organickým rozpouštědlem nemísitelným s vodou jako chloroformem, při - němž se zmíněné prostředí, obsahující kyselinu sírovou a laktam, ' smísí nejprve svodným roztokem obsahujícím síran amonný, který odpadá jako vedlejší produkt při synthese síranu hydroxylaminu redukcí dusitanu amonného kysličníkem siřičitým, jakož i při zpracování tohoto roztoku síranu hydroxylaminu oximací ketonů za vzniku ketoximů, načež se po extrakci kyselý roztok síranu amonného ve vodě, prostý laktamů, popřípadě po další koncentraci tepelně rozkládá za regenerování plynu obsahujícího kysličník siřičitý.
Provádění tohoto postupu je schematicky znázorněno na připojeném obr. 1. Zde znamená A pásmo synthesy hydroxylaminu, B pásmo oximace, C pásmo synthesy olea, £ značí reakční pásmo, v němž probíhá Beckmannův přesmyk, E je směšovací pásmo, F extrakční pásmo a G spalovací pásmo pro tepelný rozklad roztoků obsahujících sírany. Vedeními 1, 2 a 3a se vedou do pásma synthesy hydroxylaminu potřebné reakční složky, a tp amoniak, roztok dusitanu sodného a kysličník siřičitý.
Ve smyslu rovnice NH^NOg + NH^OH + 2 SO^--> HONCSO^NH^)^ se nejprve za nižší teploty např. 0 zís roztok amonné soli kyseliny hydroxylamindisulfonové, který se potom zahřeje, tím se amonná sůl kyseliny hydroxylamindisulfonové hydrolysuje a přechází ve smyslu rovnic HON(SOýNH))2 + H20—>HONHSO-jNH4 + NHjHSC4 a HONHSO3NH4 + HgO-*HQNHyNH4SO4 na roztok,obsahující hydroxylamonium-amoniumsulfát a hydrogensíran amonný.
Po otupení amoniakem odtéká z pásma A synthesy hydroxylaminu vedením £ roztok, obsahující síran hydroxylaminu, do pásma B oximace, kde . reaguje sůl hydroxylaminu s ketonem, přiváděným potrubím 2. . za vzniku oximu. Vhodné hodnoty pH pro tuto reakci.lze dosíci přívodem vodného roztoku amoniaku vedením 14· Vzniklý oxim se vede potrubím 6 do reakčního pásma D, kam se současně vedením 1 připouští z pásma C synthesy olea množství olea, které je potřebné pro Beckmannův přesmyk. Z pásma D přesmyku proudí vedením 8 reakční směs laktamu a kyseliny sírové do směšovacího pásma E, kde se tato směs podle vynálezu míchá s roztokem síranu amonného, přiváděným vedením 2 a získaným po oddělení oximu vzniklého v pásmu B oximace.
Ze Směšovacího pásma E se vede potrubím 10 vzniklý roztok laktamu, síranu amonného a kyseliny sírové ve vodě do extrakčního pásma F, kde dochází k protiproudné extrakci laktamu extrakčním činidlem, přiváděným potrubím 11 , rozpouštějícím laktam a nemísitelným 3 vodou. Z extrakčního pásma F se vede roztok laktamu v organickém extrakčním činidle vedením 12 do nezakresleného dělicího pásma, a zde dochází odpařením extrakčního činidla a/nebo promytím vodou k dělení rozpuštěného laktamu a extrakčního činidla, načež se extrakční činidlo znovu přivádí potrubím 11 do extrakčního pásma F.
Roztok síranu amonného a kyseliny sírové, prostý laktamu, se vede potrubím 13 do spalovacího pásma G, kde dochází za vysoké teploty k tepelnému rozkladu, a síra, vázaná zprvu jako stanový radikál) se uvozuje ve formě tyslitoíku siřičitéhO) a tento plynný kysličník siřičitý se vede potrubím J a 3a. popřípadě 3b do pásma A synthesy hydroxylaminu, popřípadě do pásma £, synthesy olea.
Tepelný rozklad roztoku, obsahujícího síran amonný a kyselinu sírovou, se může provádět ve spalovacím pásmu'G, např. rozstřikováním roztoku v plamenu zemního plynu, přičemž se získá plyn s obsahem v podstatč SO 2 a HgO za teploty 9501 050 °C·
Chlazením uvedeného plynu, nejprve ve výměníku tepla za vzniku páry a potom v chladiči s chladicí vodou se kondensuje podstatná část vodní páry, původně obsažené v plynu, a získá se plyn o teplotě asi 30 obsahující kysl^k siřičitý a kromě toho dusík a i vodní páru. Protože při dosahování koloběhu, při kterém je přivádění a odvádění kyseliny sírové do cirkulace i z cirkulace zbytečné, je možnost výroby olea s ohledem na Beckmannův přesmyk zásadní podmínkou a hlavním předpokladem, musí se vycházet v pásmu C synthesy olea z plynu, obsahujícího kysličník siřičitý, kde molární poměr S02 a Hg0 je nad 1:1, a s výhodou nad 1,5 :1.
Takový plyn s obsahem kysličníku siřičitého a uvedeným nízkým obsahem vody se dá získat jednoduše tak, že se kysličník siřičitý, přiváděný do pásma £ synthesy olea vedením
3b. promývá v promývacím pásmu H za použití roztoku amonné soli kyseliny hydroxylamindisulfonové, který se získá jako meziprodukt v pásmu A synthesy hydroxylaminu, a má teplotu asi 0 °C, přivádí se do promývacího pásma H vedením 4a a vedením 4b teče opět zpět do pásma
A synthesy hydroxylaminu.
Tento roztok se stykem s promývaným plynem, obsahujícím kysličník siřičitý, zahřeje asi na 25 °C, současně se kondensuje z uvedeného plynu vodní pára a tm se poměr SOg/^HgO uvádí na hodnotu potřebnou v pásmu synthesy olea.
Také se dá plyn obsahhjjcí . kysličník siřičitý s tak nízlým obsahem vody získat přímým chlazením proudu plynu obsahujícího kysličník siřičitý, za použití jiného vhodného procesního proudu, např. za pouuití koncentrovaného roz-toku obsaHnuícího síran amonný a kyselinu sírovou, jak se tento roztok získá po extrakci laktamu do organického, s vodou se nemííícího činidla.
K objasnění postupu podle tohoto vynálezu jsou připojeny další číselné příklady. Přitom se vychází při výrobě epsí^l^í^r^^^k^i^i^i^olkctmu z cyklohexanonu. V prvém jmenovaném příkladu se provádí konečná oximace za hodnoty pH 4,5, a důsledku toho má roztok, obsah^uící síran amonný a odtékajcí vedením 2 hodnotu pH 4,5, tj. mooární poměr mezi (NH^^SO^ a (NH^^SO^ + H2SO^ je 1:1, zatímco v druhém příkladu se provádí oximace za hodnoty pH 1 ,5 protiproudné, a tím mooární poměr mezi (NH^^SO^ a (NH^SO^ + HgSO^ v odtékajícím roztoku síranu amonného je 0,84:1.
V uvedeném roztoku, obsahujícím síran amonný a kyselinu sírovou, odpovídá mooární poměr mezi síranem amonným a sumou síranu amonného a volné kyseliny sírové přibližně hydrogensíranu amonnému, tedy·asi 0,5:1. Poměrně malá odctylení od tohoto poměru jsou možná a v praxi se extrahuje například laktam z roztoků, kde mooární poměr mezi síranem amonným a sumou síranu amoonného .'· a kyseliny sírové kolísá od 0,45 do 0,63. ·A i když v roztoku není molární poměr přesně 0,5:1, označuje se takový roztok v dalším textu této přihlášky a v ^ppovídajcí definici jako roztok, obsah^jcí v podstatě hydrogensíran unouty.
Jedna forma provedení tohoto postupu je na obr. 2; odpovídá v poddtatě formě provádění podle obr. 1. Roozdl spočívá v tom, že kysličník siřičitý, který se přivádí do pásma C synthesy olea vedením 3b , se v promývacím pásmu 3 promývá roztokem z extrakčního pásma F, obsahujícím hlavně hydrogensíran amoonný, přičemž tento roztok má teplotu asi 20 °C a přitaká do protyvacího pásma H vesním 13a a odtéká potom vedením .13b do odpařovacího zařízení K a dále vedením 13c do spalovacího pásma G. Řečený roztok se stykem s promývaným plynem s obsahem kysličníku siřičitého vyhřeje asi na 30 °C, přičemž se z prorvaného plynu kondensuje vodní · pára, a tím se zvýší poměr SO2/H2O na hodnotu potřebnou v pásmu C synthesy olea.
V provozu s roční výrobou ·100 000 t kaprolaktmu se při poujití výše uvedeného postupu např. plyn š obsahem kysličníku· siřičiéého, získaný spalováním předem koncentrovaného roztoku s obsahem hlavně tyZrogensíranu amorného až do 80%·podle hmoonooti za pouužtí hořícího zemního plynu, přičemž tento plyn obsahuje podle objemů vedle 6,8 % kysličníku siří.čiéého asi 5,5 % vody, promývá v promývacím pásmu H, za pocítí 99 000 kg roztoku, prostéto laktrni, získaného z extra^ního pásma F. Roz^k se při-tom vyseje z 20 na 30 °C. Tok plynu s obsahem tysličníku siř^Kého v mo^t^ví 57 000 Nm3 na hodinu se ochladí rovněž z 35 na 30 °C, -tlm se kondenzuje asi 690 kg vadní páry, načež má plyn toto dále uvedené složení:
% · podle objemů kysličník siřičitý 6,9 vodní pára 4,1 kyslík 6,8 kysličník uhičitý 5,3 dusík 76,9
Tento plyn se hodí ke zpracování na oleím s obsahem nad 20 % volného tysličníku sírového, a za poujití takto kQnoentrovloého olea se dá zpracovávat nepředsušený oxim cyklo215078 6 hexanonu s obsahem vlhkosti 5 až 6 % ještě přijatelným způsobem na kaprolaktam.
К objasnění postupu podlé tohoto vynáležu slouží další číselné příklady, kdy se získává z cyklohexanonu epsílon-kaprolaktam. V prvém příkladu se provádí konečná oximace za hodnoty pH 4,5, a v důsledku toho má roztok síranu amonného, odtékající vedením rovněž pH 4,5, tj. molární poměr ________ =1:1 (nh4)2so4 + H2so4 zatímco v druhém příkladu se provádí oximace protiproudně za pH hodnoty 1,5 a molární poměr ________ (NH4)2so4 + H2so4 v odtékajícím roztoku síranu amonného je 0,84:1.
Složení nejdůležitějších procesních proudů u těchto dvou příkladů jsou uvedena v dalších tabulkách. Proudy mají stejná čísla jako vedení, jimiž tečou s odvoláním na popis u obr.
Příklad 1
Složení procesních proudů v mol
jProud č. H2so4 (NH2OH)2· h24 <nh4)2so4 NH.NCL 4 3 H2 .0 NH3 cyklo- oxim hexa- non kaprolaktam CHCI.}
4 60 50 110 15 1 200
14 1 140 220
5 100
6 20 100
8 150 100
9 220 15 2 420
10 150 220 15 2 420 100
1 1 220
12 100 220
13 150 220 15 2 420
Příklad 2
Složení procesních proudů v mol
Proud č. H2so4 (NH2OH)2. IL>SO4 (NH4)2SO4 NH4NO3 HgO NH3 eykiohexaOfO/ oxim kaprolaktam CHCI-
4 60 50 110 15 1 200
14 560 150
5 100
6 20 100
8 150 100
9 35 185 15 1 840
10 185 185 15 1 840 100
1 1 850
12 100 850
13 185 185 15 1 840
Ж postupu podle přikladu 1 se extrahuje chloroformem roztok, obsahující podle hmotnosti asi 11,3 % l akt mu (proud 10), a získá se tím na jedné straně roztok lakamu v chloroformu o obsahu 30 %, a na druhé straně 51% roztok kyseliny sírové a síranu aronného.
Při postupu podle příkladu 2 obsahuje za pozměněných podmínek oxirace extrahovaný roztok laktmu (proud 10) méně vody, avšak se zřetelem na vyšší obsah kyseliny je rozdělovači kceeicient pro laktm při extrakci nepříznivě ovlivněn a je potřebí většího mnoství chloroformu. Extrahuje se roztok o obsahu 13 % U[ooOnostnícU laktamu a získá se na jedné straně roztok lak tmu v chloroformu o obsahu 10 %, a na druhé straně roztok kyseliny sírové a síranu amonného o obsahu 56 % UmOnostnícU.
Se zřetelem k menší spotřebě amoniaku, jakož i k nižší spotřebě paliva při tepelném rozkladu koncen0rovaa0jšícU roztoků síranu amonného a kyseliny sírové je z důvodů Uospodárnosti postup podle příkladu 2 výhodnněěí než postup podle příkladu 1.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob výroby laktmů intrmolekulárnm přesnykem sdpooídnajcícU ketoximů v prostředí obsahujícím kyselinu sírovou za získávání laktmů z uvedeného prostředí obsahnícího kyselinu sírovou extrakcí organickým rozpouštědlem nemsiteným s vodou, vyznaču;jící se, tím, Se se zmíněné prostředí, obsah^jcí kyselinu sírovou a laktm, mísí nejprve s vodným roztokem obsahujícím síran amorný, který odpadá jako veddejší produkt při syntéze síranu hydroxylaminu redukcí dusitanu amonného kysličníkem siřičntýo, jakož i při zpracování tohoto roztoku síranu Uynr:oxyl aminu oximováním ketonů za vzniku ketoximů, načež se po extrakci kyselý roztok síranu amonného ve vodě, prostý laktmů, tepelně rozkládá po ^ípaclném folším ^ncentrování při ^plo^ 950 až 1 050 °C za regenerování plynu obsah^ícího kysličník siřičitý.
CS723130A 1971-05-07 1972-05-10 Method of making the lactams CS215078B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
NL7106341.A NL162375C (nl) 1971-05-07 1971-05-07 Verbeterde werkwijze voor de bereiding en winning van lactamen.

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS215078B2 true CS215078B2 (en) 1982-07-30

Family

ID=19813109

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS723130A CS215078B2 (en) 1971-05-07 1972-05-10 Method of making the lactams

Country Status (8)

Country Link
BR (1) BR7202828D0 (cs)
CS (1) CS215078B2 (cs)
GB (1) GB1342460A (cs)
HU (1) HU170331B (cs)
NL (1) NL162375C (cs)
PL (1) PL81746B1 (cs)
TR (1) TR17114A (cs)
ZA (1) ZA722936B (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
NL162375B (nl) 1979-12-17
NL7106341A (cs) 1972-11-09
HU170331B (cs) 1977-05-28
TR17114A (tr) 1974-04-25
GB1342460A (en) 1974-01-03
BR7202828D0 (pt) 1973-05-17
NL162375C (nl) 1980-05-16
PL81746B1 (en) 1975-08-30
ZA722936B (en) 1973-02-28

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JPH02303591A (ja) 排出液から硝酸塩及び/又は有機汚染物質の除去法
US3852273A (en) Process for preparing and recovering lactams
DE3533562A1 (de) Verfahren zur gewinnung von vanillin
US3852272A (en) Process for removing lactams
US4054562A (en) Process for the manufacture of lactams
DE2110036C3 (de) Verfahren zur Spaltung von Ammoniumsulfat
CS215078B2 (en) Method of making the lactams
JP2010163319A (ja) 硫安の製造方法
US4140685A (en) Process for recovering ε-caprolactam from an ε-caprolactam/sulfuric acid reaction mixture
CA1066700A (en) Process for preparing lactams
US4081442A (en) Process for the recovery of ε-caprolactam from a reaction mixture of ε-caprolactam and sulphuric acid
DE1956905C3 (de) Kreislaufverfahren zur Herstellung von Ketoximen
US4133810A (en) Process for the recovery of ε-caprolactam from a reaction mixture of ε-caprolactam and sulfuric acid
US4153600A (en) Process for the recovery of ε-caprolactam from a distillation residue containing ε-caprolactam
US3879380A (en) Process for recovery of lactam
US4049646A (en) Process for the manufacture of lactams
US2737511A (en) Extraction of lactam
US3133055A (en) Production ofcaprolactam
AU764204B2 (en) Method for removing nitrogen oxides from nitrosyl sulphuric acid
DE543555C (de) Verfahren zur Darstellung von Thioharnstoff
GB667075A (en) An improved process for the manufacture of lactams
DE2541824A1 (de) Thermochemische verfahren zur erzeugung von wasserstoff aus wasser
US3185732A (en) Method for producing oximes
CH532053A (de) Verfahren zur Herstellung von Lactamen
JPS62149665A (ja) ラクタムの製造法