CS214884B2

CS214884B2 - Method of making the sheet glass and device for executing the same method

Info

Publication number: CS214884B2
Application number: CS777890A
Authority: CS
Inventors: George A Dickinson
Original assignee: Pilkington Brothers Ltd
Priority date: 1976-11-30
Filing date: 1977-11-29
Publication date: 1982-06-25
Also published as: DK532277A; NL175614C; YU40979B; MY8200257A; SE430597B; GB1544284A; HK38382A; ES464507A1; KR800000327B1; BR7707702A; DE2750864A1; ES464508A1; FI61856C; IT1117008B; EG12794A; DK154338C; AU512312B2; ZA776705B; NZ185631A; AU3050077A

Description

Účelem vynálezu je zdokonalit známý způsob výroby plochého skla plavením po lázni roztaveného kovu, zejména zvýšit výkon známého způsobu a zařízení zvýšením rychlosti posuvu pásu skla po lázni roztaveného kovu a učinit opatření proti vzniku deformací na spodním povrchu vyráběného skla a tím zajistit vysokou jakost výrobku.

Účelu vynálezu se dosahuje tím, že v oblasti lázně roztaveného kovu, kde se dosahuje konečné rychlosti odvádění pásu skla, se zavádí zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu do oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu, než je hloubka lázně roztaveného kovu přilehlé к této oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu a z oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu se odvádějí proudy roztaveného kovu к opětnému doplnění roztaveného kovu strhávaného zrychlovaným pásem skla. К tomu vytváří vynález zařízení, které má v oblasti nádrže obsahující lázeň roztaveného kovu, kde pás skla dosahuje své konečné odváděči rychlosti, dno nádrže opatřeno sníženou částí к vymezení zásobní zóny pro zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu.

• Vynález . se týká způsobu výroby plochého skla, ' při ‘ kterém se pás skla posouvá - - po. lázni ' ' Roztaveného kovu a na výsledný pás skla se působí tahem ke zrychlení pásu skla.na konečnou odváděči rychlost. Vynález - se ' dále týká zařízení k provádění . výše . . zmíněného způsobu, -zahrnujícího podlouhlou nádrž na lázeň roztaveného kovu s koncovými stěnami, postranními stěnami a dnem, prostředek pro přivádění skloviny na lázeň roztaveného kovu a prostředek pro tažení výsledného pásu skla k jeho urychlení na konečnou odváděči rychlost.

Při výrobě plochého skla plavením se sklovina přivádí řízenou rychlostí na horký konec lázně roztaveného kovu uložené v podlouhlé nádrži. Obvykle je lázeň roztaveného kovu tvořena roztaveným cínem nebo jeho slitinou, ve . které cín převažuje. Konečný pás skla se odebírá z lázně tažnými prostředky, . obvykle poháněnými . tažnými válci uspořádanými za- výstupním koncem lázně roztaveného . kovu. Tyto tažné prostředky vyvíjejí tažnou - - sílu - k posouvání pásu skla po lázni roztaveného kovu.

Při některých způsobech plavení se řízení tažné síly provádí společně se řízením tepelných - podmínek, kterým - je - vystaven posunůjicišé'·· 'pás skla, ' - - takže se - pás skla zeslabuje na požadovanou šířku a tloušťku.

Když se pracuje při vysokém prosazení, například při přivádění skloviny - na - lázeň roztaveného -kovu v množství 2000 t za týden nebo více, je nutná vysoká rychlost odvádění pásu skla z lázně, například vyšší než 10 m.min-1 když se pás skla má ztenčit na tloušťku pod 3 mm. Když- se během zeslabování pás skla urychluje na vysokou rovnoměrnou rychlost pro odvádění z lázně, strhává znatelné množství roztaveného kovu lázně v povrchových vrstvách lázně směrem k výstupnímu konci lázně. Tento povrchový proud vyvolává zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu ve spodních vrstvách lázně od výstupního konce lázně směrem k zóně lázně, kde se pás skla zeslabuje.

V této zóně má sklo takovou viskozitu, že je zvláště citlivé na teplotní rozdíly v povrchu lázně roztaveného kovu. Bylo zjištěno, že deformace vznikající - na spodním povrchu pásu skla v této zeslabovací zóně zůstanou zachovány v konečném pásu skla.

Změny -teploty v povrchu lázně roztaveného kovu mohou vyplývat - z teplotního gradientu podél hloubky lázně - roztaveného kovu a takovéto teplotní gradienty je třeba minimalizovat zejména v zeslabovací - zóně. Ačkoli může být poměrně malý teplotní gradient dosažen poměrně mělkou lázní roztaveného - kovu při nízkých rychlostech pásu skla, vysoká rychlost pásu skla nad mělkou lázní roztaveného kovu vytváří v roztaveném kovu turbulenci, ze které může - vzniknout deformace v pásu skla. Větší hloubka lázně roztaveného kovu sníží turbulenci při vysokých rychlostech pásu skla, avšak při tom bude - vznikat vyšší teplotní gradient podél hloubky lázně, který může způsobit deformaci pásu skla.

V československém patentovém spise čís. 179 928 bylo navrženo potlačit takovouto deformaci pásu skla v zeslabovací zóně zavedením první - přepážky - v prvním místě v oblasti dolního konce zeslabovací zóny, aby se omezil proud roztaveného kovu v tomto místě na dopředný proud roztaveného kovu strhávaného - pod pásem skla a zpětný proudroztaveného kovu po stranách pásu skla ve; směru - po proudu od tohoto - místa a uspořádáním druhé přepážky v druhém místě vzdáleném- proti proudu od prvního místa a od oblasti maximálního zrychlení skla, čímž se omezí proud roztaveného kovu v tomto- druhém místě na dopředný proud roztaveného kovu strhávaného- pod zrychlujícím se pásem - - skla a protiproud - roztaveného kovu po straně pásu skla od místa ve směru po -proudu - od druhého - místa, přičemž se zřídí boční výstup do oblasti lázně roztaveného kovu nesoucí pás skla mezi uvedeným prvním a druhým místem pro uvedený protiproud roztaveného kovu v prvním místě, čímž se zajistí doplňování roztaveného kovu lázně do zeslabovací zóny mezi prvním a druhým místem. Toto uspořádání sníží rozdíl - teplot mezi povrchem lázně roztaveného kovu a roztaveným kovem pod povrchem v zeslabovací zóně, čímž se sníží teplotní změny v této zóně, které by vedly k deformacím pásu skla. ‘

Úkolem předloženého vynálezu je/ vytvořit zjednodušené řízení teploty zpětných proudů roztaveného kovu doplňujících lázeň roztaveného kovu v zeslabovací zóně.

Vynález tudíž vytváří způsob výroby - plochého skla, při kterém se pás - - skla posouvá - , po - lázni -roztaveného - ' kovu -a - na - výsledný pás - skla - se- - působí - tahem ke zrychlení -pásu . skla -na konečnou - odváděči - rychlost, - jehož - . podstata -spočívá v - -. tom, - že . - v oblasti lázně - . -. roztaveného , - kovu, kde - se dosahuje - konečné odváděči - rychlosti- pášu skla, se zavádí -. zpět- - . ný - proud - chladnějšího - roztaveného kovu- - do oblasti- větší hloubky lázně roztaveného ko-. vu, - než je hloubka - lázně roztaveného kovu přilehlé k této oblasti větší hloubky roztaveného kovu a z oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu se odvádějí proudy roztaveného- kovu k opětnému doplnění roztaveného kovu strhávaného zrychlovaným pásem skla.

Je výhodné, když oblast větší hloubky lázně roztaveného kovu zasahuje do předem stanovené vzdálenosti dostatečné k zajištění směšování roztaveného kovu zpětného proudu s roztaveným kovem tvořícím oblast větší hlouky lázně roztaveného- kovu.

Dále je výhodné, když zpětný proud chladnějšího- kovu se omezuje na hloubku menší než je hloubka oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu. .

Dále je výhodné, když se proud roztaveného kovu omezuje v místě ležícím bezpro214884 středně u vstupního konce oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu do dopředněho proudu roztaveného kovu strhávaného pod pásem skla a do zpětných proudů po stranách pásu skla od oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.

Dále je výhodné, když tah na pás skla к jeho zúžení na požadovanou šířku a tloušťku se řídí v zeslabovací zóně, ve které se pás skla na lázni roztaveného kovu zrychluje a zesiluje se omezení proudu roztaveného kovu v oblasti vstupního konce zmíněné zeslabovací zóny.

Dále je výhodné, když v místě ležícím ve směru proti proudu od vstupního· konce oblasti větší hloubky lázně ro-ztaveného kovu se povrchové proudy horkého roztaveného kovu směrují směrem ven ke stranám lázně roztaveného kovu a směšují se se zpětnými proudy chladnějšího roztaveného· kovu přitékajícími z oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.

Dále je výhodné, když se elektromagneticky indukují proudy roztaveného kovu do oblasti lázně roztaveného kovu ležící ve směru proti proudu od vstupního konce oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.

Dále je výhodné, když se zpětné proudy roztaveného kovu po stranách pásu skla selektivně zahřívají.

Dále je výhodné, když v zeslabovací zóně se na zrychlovaný pás skla vyvozují okrajové síly v řadě od sebe navzájem vzdálených, proti sobě uspořádaných poloh po délce lázně roztaveného kovu к řízení snížení šířky a tloušťky pásu skla, přičemž se zesiluje omezování proudu roztaveného kovu v místě ležícím proti proudu od výstupního konce zeslabovací zóny a vzdáleném ve směru po proudu od krajní polohy, ve které se vyvozují okrajové síly na pás skla.

Dále je výhodné, když alespoň v jednom místě ležícím proti proudu od oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu a ležícím po proudu od nejdále po proudu ležícího místa působení okrajových sil na pás skla se omezují povrchové proudy horkého roztaveného kovu směrem ven ke stranám lázně roztaveného kovu a směšují se se zpětnými proudy chladnějšího roztaveného kovu přitékajícími z oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.

Vynález dále vytváří к provádění způsobu definovaného výše, zahrnující podlouhlou nádrž na lázeň roztaveného kovu s koncovými stěnami, postranními stěnami a dnem, prostředek pro přivádění skloviny na lázeň roztaveného kovu řízenou rychlostí a pro posouvání pásu skla po lázni roztaveného kovu a prostředek pro tažení výsledného pásu skla к jeho urychlení na konečnou odváděči rychlost, jehož podstata spočívá v tom, že v oblastí nádrže, kde pás skla dosahuje své konečné odváděči rychlosti, je dno nádrže opatřeno sníženou částí к vy mezení zásobní zóny pro zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu.

Je výhodné, když na dnu nádrže v místě ležícím bezprostředně proti proudu od snížené části dna nádrže je uložena příčná přepážka, která sahá až za polohu okrajů pásu skla, přičemž horní okraj příčné přepážky je uložen pod hladinou lázně roztaveného kovu ve hloubce, která je účinná к omezení proudu z roztaveného kovu v tomto místě v podstatě na dopředný proud roztaveného kovu strhávaný pod pásem skla a zpětného proudu roztaveného kovu po stranách pásu skla.

Dále je výhodné, když příčná přepážka má boční svislé okraje vzdáleny od postranních stěn nádrže.

Dále je výhodné, když snížená část dna nádrže v oblasti po proudu od příčné přepážky je ve větší hloubce než je hloubka lázně roztaveného kovu v oblasti ležící proti proudu od příčné přepážky.

Dále je výhodné, když hloubka lázně roztaveného kovu nad sníženou částí dna nádrže je rovna dvojnásobku hloubky lázně roztaveného kovu v ostatních částech nádrže přilehlých ke snížené části dna nádrže.

Dále je výhodné, když snížená část dna nádrže je vytvořena přes celou šířku dna nádrže.

Dále je výhodné, když snížená část dna nádrže je tvořena žáruvzdornými bloky uloženými v kovové skříni, přičemž horní plochy žáruvzdorných bloků snížené části dna nádrže jsou v nižší úrovni než horní plochy ostatních žáruvzdorných bloků dna nádrže.

Dále je výhodné, když horní plochy žáruvzdorných bloků přilehlých ke koncům snížené části dna nádrže jsou v téže výškové úrovni.

Dále je výhodné, když žáruvzorné bloky jsou z hlinitokřemičitanového žáruvzdorného materiálu.

Dále je výhodné, když dno nádrže ve směru po proudu od příčné přepážky má ve směru po proudu od snížené části dna nádrže oblast menší hloubky, než je hloubka snížené části dna nádrže a další oblast větší hloubky než je hloubka lázně roztaveného kovu proti proudu od příčné přepážky, kterážto oblast má rozsah až к výstupní koncové stěně nádrže.

Dále je výhodné, když v místě, kde snížená část dna nádrže vymezuje změnu hloubky lázně, je vytvořen strmý stupeň.

Dále je výhodné, když nádrž má zužující se oblast, kde boční stěny jsou vytvořeny sbíhavé ve směru proudu, přičemž snížená část dna nádrže je umístěna v této zužující se oblasti a příčná přepážka je uložena v místě ležícím proti proudu od této zužující se oblasti.

Dále je výhodné, když podél bočních stěn nádrže jsou uspořádány přítlačné válce pro záběr s horním povrchem okrajů pásu skla v řadách proti sobě uspořádaných poloh po délce nádrže к řízení snížení šířky a tloušťky pásu skla, přičemž dvojice přítlačných válců v místě nejdále po proudu je v poloze odlehlé od příčné přepážky ve směru proti proudu.

Dále je výhodné, když přilehle к postranním stěnám nádrže má zařízení alespoň jednu dvojici příček umístěných v proti sobě uspořádaných polohách v místě proti proudu od příčné přepážky a vzdálených ve směru po proudu od dvojice přítlačných válců umístěné nejdále po proudu к zamezení podélných proudů roztaveného kovu podél postranních stěn nádrže v těchto polohách.

Dále je výhodné, když nad povrchem lázně roztaveného kovu v oblasti příčné přepážky jsou umístěny lineární indukční motory к elektromagnetickému indukování proudů roztaveného kovu.

Dále je výhodné, když přilehle к postranním stěnám nádrže v místě proti proudu od příčné přepážky, jsou uspořádána topná tělesa к místnímu ohřívání zpětných proudů roztaveného kovu lázně.

Těmito opatřeními podle vynálezu se zvýší hospodárnost a výkon při výrobě plochého skla plavením na lázni roztaveného kovu, neboť při provádění předloženého vynálezu je možno podstatně zvýšit rychlost posouvání pásu skla po lázni roztaveného kovu, aniž by vznikaly turbulence v roztaveném kovu lázně vlivem vysoké rychlosti pásu skla a aniž by vznikaly nepříznivé lokální rozdíly teplot v lázni roztaveného kovu, takže vynález zamezuje jakékoli deformace v pásu skla způsobené těmito dvěma nepříznivými jevy.

Příklad provedení zařízení podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 je půdorys podlouhlé nádrže obsahující lázeň roztaveného kovu pro výrobu plochého skla o malé tloušťce způsobem podle vynálezu, obr. 2 je podélný řez dnem nádrže z obr. 1, obr. 3 je zvětšená část z obr. 2 se zakresleným pásem skla, obr. 4 je zvětšený pohled na zužující se část nádrže z obr. 1, obr. 5 je pohled podobný obr. 4 znázorňující modifikaci zařízení z obr. 1 až 4, obr. 6 Je pohled podobný obr. 4, který znázorňuje další modifikaci zařízení z obr. 1 až 4, obr. 7 je pohled podobný obr. 5, znázorňující další modifikaci zařízení z obr. 1 až 4 a obr. 8 je podélný řez částí dna nádrže znázorňující jiný způsob konstrukce dna.

Obr. 1 znázorňuje v půdorysu podlouhlou nádrž pro výrobu plochého skla plavením. Nádrž má vstupní koncovou stěnu 1 u svého vstupního konce a výstupní koncovou stěnu 2 u svého výstupního konce a rovnoběžné postranní stěny 3 v části mezi vstupní koncovou stěnou 1 a zužující se oblastí 4 s dovnitř se sbíhajícími postranními stěnami, a dále má postranní stěny S mezi zužující se oblastí 4 a výstupní koncovou stěnou 2.

Nádrž obsahuje lázeň 8 roztaveného kovu, kterým je obvykle cín. Geometrie nádrže je taková, že nádrž přijme mezi postranní stěny 3 své široké části proti proudu od zužující se oblasti 4 maximální požadovanou vrstvu skloviny 9 na povrchu lázně 8 roztaveného kovu a mezi postranní stěny 5 své úzké části po proudu od zužující se části 4 maximálně požadovanou šířku výsledného pásu 10 skla.

Na lázeň 8 roztaveného kovu se přivádí u vstupního konce nádrže sodnovápenatokřemičitá sklovina 9 vyléváním z výpusti 6, která přesahuje přes vstupní koncovou stěnu 1 nádrže. Regulační hradítko 7 řídí intenzitu proudu skloviny 9 přes výpust 6 na povrch lázně 8 roztaveného kovu.

Nad nádrží v neznázorněné klenbě, která vymezuje nad lázní 8 roztaveného kovu horní prostor, ve kterém se’udržuje ochranná atmosféra, jsou známým způsobem uspořádány regulátory teploty. Teplotní podmínky u vstupního konce lázně 8 roztaveného kovu jsou takové, že sklovina 9, která se přivádí na lázeň 8 roztaveného kovu, má možnost volně proudit napříč nádrže během první části svého pohybu po lázni 8 roztaveného kovu. Teplota skloviny 9 je 990 °C, přičemž se dosáhne maximálního roztečení a tloušťka vrstvy skloviny 9 je řádově 7 mm.

Vrstva skloviny 9 se posouvá ve tvaru pásu 10 skla a ten je zpočátku tvořen sklovinou 9 o nízké viskozitě například rovné 10³⁸ Pa.s. Tato sklovina 9 se během svého počátečního posuvu po lázni 8 roztaveného kovu postupně ochlazuje a její viskozita pomalu vzrůstá.

Regulátory teploty v klenbě nad nádrží nastavují teplotní režim, kterému je podroben posouvající se pás 10 skla a tento režim udržuje pás 10 skla v deformovatelném stavu v podélné oblasti pásu 10 skla, ve které se pás 10 skla postupně ztenčuje, jak jeho rychlost vzrůstá vlivem tažné síly vyvozované na výsledný pás 10 skla poháněnými odtahovými válci 11 umístěnými za výstupní koncovou stěnou 2 nádrže.

Jak viskozita pásu 10 skla vzrůstá, tak vzrůstá vliv podélně směrované tažné síly vyvozované odtahovými válci 11 při napínání pásu 10 skla. Postupné zmenšování šířky i tloušťky pásu 10 skla se řídí přítlačnými válci 12, které jsou v záběru s horními povrchy okrajů pásu 10 skla.

Zpočátku, když pás 10 skla má nízkou viskozitu, jsou okraje pásu 10 skla v záběru s dvojicí vychýlených přítlačných válců 12 upevněných na protilehlých stranách pásu 10 skla na hřídelích 13, které procházejí postranními stěnami 3 nádrže a jsou poháněny motory 14. Přítlačné válce 12 jsou z rýhovaného nebo zoubkovaného grafitu, korozivzdorné oceli nebo měkké oceli, a jsou uvnitř chlazeny vodou. Osy přítlačných válců 12 svírají s přímkou kolmou ke směru posuvu pásu 10 skla ostrý úhel, čímž jsou

2.-1 4 8 8 4 vyvíjeny na okraje pásu 10 skla podélné složky sil a také příčné, ven směrující složky sil působící proti nežádoucímu zúžení pásu 10 skla. V této oblasti začíná mírné ztenčení pásu 10 skla.

Další podobné dvojice přítlačných válců 15, 16, 17, 18 a 19 uspořádaných v každé dvojici v proLilehlých ' polohách vzhledem k pásu 10 skla, jsou rozmístěny podél nádrže, jsou upevněny na příslušných hřídelích 20, 21, 22, 23 a 24 a poháněny motory 25, 26, 27, 28 a 29. Tímto opatřením se dosáhne řízení postupného snížení šířky i tloušťky pásu 10 skla. Když pás 10 skla projde mimo poslední dvojici přítlačných válců 19, je jeho teplota snížena pod 880 °C, což odpovídá viskozitě 104·2 Pa.s.

Když pás 10 skla projde mimo poslední dvojici přítlačných válců 19, jeho šířka i tloušťka se dále zmenšují až do polohy ' v zužující se části 4 nádrže, kde jeho viskozita je vlivem teplotního režimu tak vysoká, že pás 10 skla je přetvořen na svou výslednou šířku i tloušťku a dosáhne své konečné odváděči rychlosti, která je rovna účinné obvodové rychlosti odtahových válců . 11.

V zužující se oblasti 4 nádrže nebo blízko ní má obvyklé sodnovápenatokřemlčíté sklo viskozitu 10⁶ Pa.s, což odpovídá teplotě 750 stupňů Celsia, a je ve stavu, ve kterém - se nemůže uskutečnit žádná další změna rozměrů pásu 10 skla vlivem působícího tahu. Pás 10 skla - se dálo ochlazuje během svého postupu mezi postranními stěnami 5 k výstupnímu konci lázně - 8 roztaveného kovu.

Pás 10 skla se zrychluje a ztenčuje v zóně proti proudu od zužující se oblasti 4 nádrže. Spodní konec této zeslabovací. zóny je obecně v zužující se oblasti 4 nádrže nebo blízko ní a poloha maximálního zrychlení pásu 10 skla je obvykle proti proudu směrem k poslednímu páru přítlačných válců 19.

Jak se pás 10' skla v zeslabovací zóně zrychluje, tak postupně vzrůstá strhávání roztaveného kovu lázně 8 do dopředného povrchového proudu, který směřuje k výstupnímu konci lázně 8 roztaveného kovu. Tento dopředný povrchový proud je nad zpětným proudem chladnějšího roztaveného kovu od výstupního konce lázně 8 roztaveného kovu a roztavený kov plynule proudí pod pás 10 skla k náhradě kovu, který je strháván. Je to zobecněný zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu, který vytváří horní hranici pro teplotní gradienty mezi hladinou lázně 8 roztaveného kovu a dnem nádrže, které, jak bylo prokázáno, jsou zvlášť nežádoucí v oblásti lázně 8 roztaveného kovu, kde se silně zrychlující pás 10 skla ztenčuje, zejména v místě mezi poslední dvojicí přítlačních válců 19 a zužující se oblastí 4 nádrže.

Pro vyrovnání tohoto účinku se zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu vede do oblasti větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu, než je hloubka oblasti přilehlé k této oblasti větší hloubky.

Obr. 2 znázorňuje profil dna FL nádrže, které vytváří rozdílné hloubky lázně 8 roztaveného kovu v různých oblastech po její délce. U vstupního konce lázně 8 roztaveného kovu vymezuje dno FL - nádrže počáteční oblast 30' o větší hloubce než má mělčí oblast 31 následující po proudu za počáteční oblastí 30. Tato mělčí oblast 31 tvoří převážnou část délky lázně 8 roztaveného . kovu proti proudu od zužující se oblasti 4 nádrže a tvoří ve skutečnosti celou zeslabovací zónu. Počáteční oblast 30 může mít hloubku, která je asi 1,5-násobkem hloubky mělčí oblasti 31. Počáteční oblast 30 může mít například hloubku 83 mm a mělčí oblast 31 hloubku 58 mm.

Mělčí oblast 31 zasahuje do proudu do polohy bezprostředně k zužující se oblasti 4 nádrže, například do polohy 1 až 2 m proti proudu od čáry spojující protiproudé konce sbíhajících se postranních stěn zužující se oblasti 4 nádrže.

V této poloze začíná oblast větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu než je . hloubka části lázně 8 roztaveného kovu přilehlé -'. k této oblasti. Snížená část 32 dna . FL nádrže, která vymezuje oblast větší hloubky, má rozsah napříč celé šířky lázně 8 roztaveného kovu.

Tato oblast větší hloubky je vytvořena v rozsahu zužující se oblasti 4 nádrže . a zasahuje dále po proudu do vzdálenosti asi m za čáru spojující spodní konce sbíhajících se postranních stěn zužující se oblasti nádrže.· Snížená část 32 dna FL má- po délce lázně 8 roztaveného kovu celkovou délku 7,5 m - a vytváří -zásobní zónu . pro chladnější roztavený kov, jehož proudění v protiproudém směru nad dnem FL nádrže je vyvoláváno strháváním ' teplejšího roztaveného kovu posouváním pásu 10 skla po lázni 8 roztaveného kovu.

Hloubka lázně 8 roztaveného kovu v oblasti snížené části- 32 dna FL nádrže je přibližně dvojnásobkem hloubky lázně 8 roztaveného kovu v přilehlé mělčí oblasti 31. Například . když je hloubka mělčí oblasti 31 58 mm, může být .hloubka lázně 8 roztaveného kovu nad sníženou čásu 32 dna FL nádrže rovna 108 mm.

Ve směru po proudu od snížené části 32 dna FL nádrže opět stoupá, například po délce 3 m k vytvoření oblasti 33 menší hloubky o téže hloubce jako je hloubka mělčí oblasti 31. Od oblasti 33 menší hloubky k výstupnímu konci lázně 8 roztaveného kovu vytváří dno FL nádrže další oblast 34 větší hloubky, která má hloubku stejnou jako je u vstupního konce počáteční oblasti 30 lázně 8 roztaveného kovu, to je menší, než je nad sníženou částí 32 dna fL nádrže.

V místech, kde nastává změna výšky dna FL nádrže vytvářející změny hloubky lázně 8 roztaveného kovu, může být ve dnu FL nádrže vytvořen šikmý stupeň (obr. 2] nebo strmý stupeň (obr. 8).

Bylo zjištěno, že vytvoření prohloubené zásobní zóny nad sníženou částí 32 dna FL nádrže v oblasti lázně 8 roztaveného kovu, kde se · dosahuje výsledné odváděči rychlosti pásu 10 skla, je ' výhodné, protože do této zásobní · zóny přitéká ' zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu a směšuje se zde s · roztaveným kovem udržovaným v · zásobní zóně, takže chladnější · roztavený kov se ohřeje a je zde minimální riziko vzniku tepelných· nehomogenit pod zrychlujícím se pásem · 10 skla vlivem proudů · roztaveného kovu proudících · proti proudu ze zásobní zóny · k doplňování ” roztaveného kovu strhávaného zrychlujícím se pásem · 10 skla.

Ve znázorněném' provedení se účinek · zásobní zóny zvýší tím, · že v místě bezprostředně proti .. proudu od snížené části 32 dna FL nádrže se vytvoří příčná přepážka 35, která vyčnívá nahoru ze dna FL nádrže. Příčná přepážka 35 je· · · uhlíková · tyč průřezu obdélníka stojícího · na kratší straně a · má· rybinovito.u. · základnu 36, . která je zaklínována · do lícující · · rybinovité drážky 37 · · vytvořené napříč · · dna · FL · nádrže · ve dnu FL · u . · poproudného·-konce · mělčí · oblasti · 31. ..Horní , ·povrch příčné · · přepážky 35 - je . asi · . 50 · . mm dlouhý ve směru ··pohybu pásu 10 -skla ·· a · je dostatečně vzdálen · od povrchu lázně 8 roztaveného kovu, aby ·· se ·· proud roztaveného · kovu· v tomto místě · ·omezil · na dopředný. proud 39 strhávaný pod’:· pásem 10 skla· a · zpětné proudy · po stranáchpásu· 10. skla z oblasti o větší hloubce · · .lázně · 8 roztaveného kovu nad sníženou částí· 32 - dna FL nádrže.

Příčná přepážka · ·35 - . zajišťuje, že spodní vrstvy · · strhávaného roztaveného kovu z dopředného, ·.proudu 39-sou ·nasměrovány dolů a potom proti· proudu, jak.je · · naznačeno šípkou ·;38 - v · · · obr. · ·-3. Obvykle · je· horní . · povrch příčné · přepážky · 35 ' - v -hloubce 6 až · 15 mm pod hladinou lázně 8 · roztaveného kovu, · přičemž optimální · vzdálenost závisí · na · míře zrychlení pásu 10 skla. V podstatě · by horní povrch příčné přepážky 35 měl ' ' ’ být pod · hladinou · lázně 8 roztaveného kovu ve hloubce, · která je přesně · taková, · že · všechen strhávaný · roztavený kov dopředného proudu 39 proudí přes příčnou přepážku 35, ale žádný zpětný proud roztaveného kovu · přes ni nemůže přetékat. · V praxi je ovšem takové přesné seřízení obtížně dosažitelné a výška příčné přepážky 35 je tudíž výhodně nastavena tak, jak je výše posáno, aby usměrnila spodní vrstvy strhávaného roztaveného kovu dopředného proudu 39, jak je označeno šipkou · 38.

Proudy roztaveného kovu jsou směrovány ven a mají příznivý účinek na teplotu roztaveného kovu po stranách pásu 10 skla při promíchání nebo smíchání s chladnějšími · zpětnými proudy ze zásobní zóny, · jak jé · dále .· popsáno.

Ve · znázorněných · provedeních · má příčná přepážka 35 rozsah napříč lázně 8 roztave12 ného kovu za polohy okrajů pásu 10 skla, avšak končí v krátké vzdálenosti od postranních stěn 3 nádrže. Konce příčné přepážky 35 jsou tedy od postranních stěn 3 nádrže vzdáleny, čímž se vymezují kanály pro zpětné proudy roztaveného kovu označené šipkami 40 (obr. 4) ze zásobní zóny po proudu od příčné přepážky 35, kolem jejich konců a do oblasti proti proudu od příčné přepážky 35.

Příčná přepážka 35 zamezuje vytvoření přímého zpětného proudu roztaveného kovu ve spodních vrstvách lázně 8 roztaveného kovu do · oblasti proti proudu od příčné přepážky 35, ale umožňuje vytváření protiproudu kolem konců příčné přepážky 35 z oblasti větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu, čímž se vytváří boční vstup do oblasti lázně 8 roztaveného kovu, ve které je pás 10 skla ztenčován zrychlováním pásu 10 skla v místě proti proudu . od příčné přepážky 35.

Příčná přepážka 35 - - je umístěna bezprostředně proti proudu · · ·od předního · konce snížené části 32 dna FL nádrže, · například ve vzdálenosti 150 · mm od něho. Zpětný proud roztaveného kovu označený šipkami · ' 41 v obr. · 3 · a 4 a proudící · u dna · FL nádrže v protiproudem směru · k místu · příčné přepážky 35 - ... vteče · do oblasti větší hloubky lázně 8 roztaveného · · · kovu v · místě ležícím ve směru proudu · bezprostředně u příčné · přepážky 35. Tím se snižuje rychlost chladnějšího zpětné·ho proudu roztaveného kovu a získává se čas pro směšování · roztaveného kovu zmíněného zpětného proudu s roztaveným kovem této oblasti větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu, takže je zde čas pro ohřívání roztaveného kovu zpětného · proudu. Roztavený kov v . oblasti · větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu účinně působí · jako prostředek k vyrovnávání teploty.

Doplnění· roztaveného kovu . strhávaného zrychlujícím se pásem 10 skla se děje protiproudy · roztaveného kovu · proudícími ve směru šipky 40 ze zásobní zóny nad sníženou část 32 · dna FL · nádrže kolem- · · konců příčné přepážky 35 a do oblasti ležící proti proudu od ní, · čímž · se vytváří· boční vstup umožňující zavedení těchto zpětných proudů pod pás 10 skla.

Vytvoření oblasti o větší hloubce lázně 8 roztaveného kovu nad sníženou částí 32 dna FL nádrže, do · které vtéká zpětný proud roztaveného kovu, umožňuje, že zpětné proudy roztaveného kovu po stranách pásu 10 skla kolem konců příčné přepážky 35 mohou mít poměrně malý rozdíl teplot mezi povrchem lázně 8 roztaveného kovu a roztaveným kovem pod jejím · povrchem ve spodních vrstvách. Malý teplotní · rozdíl mezi povrchem a spodní vrstvou roztaveného kovu snižuje riziko místních rozdílů teplot v roztaveném kovu, na kterém je unášen pás 10 skla, když je zrychlován, čímž se minimalizuje deformace na spodním · povrchu pásu 10 skla.

214 '8’8 4

Příklady měřených - teplot povrchu - a' - spodní - - vrstvy - - roztaveného - kovu - ' v ' polohách ' bezprostředně - u Okrajů pásu ''10 - skla - jsou - uvedeny - dále, - přičemž - teploty jsou . -měřeny - termočlánky - v - poloze - A - směrem - ke spodnímu konči -zásobní zóny, -to - je 6 - *m - po - -proudu od příčné přepážky - 35, -- v - poloze -B-kolem - středu zásobní - zóny, to je - 3 - in po - proudu - od příčné přepážky - -35, -v - -poloze - C -bezprostředně -po proudu - - u příčné přepážky 35, - to -je - na - horním konci - zásobní zóny, - v -poloze - I) ' - bezprostředně proti proudu od -příčné - přepážky -35, v - - poloze -' Έ - ležící 3 - m -proti -proudu Od - příčné přepážky - 35 - a - v poloze - F ležící ' 6 - m proti proudu - -od -příčné - přepážky '35, - to - je 2 -m - po proudu od posledních přítlačných - - válců -19.

V jednom příkladu - provedení - byla sklovina *9 - přiváděna na - lázeň - '8 - roztaveného kovu - v 'množství -3326 t - za týden - - a - 'byl vyráběn výsledný - pás - 10 skla - - - o -tloušťce 2,5 milimetru, - který - měl - šířku -3,74 m ' -a - ^: byl tažen - rychlostí 865 mh-¹. -Dvojice -přítlačných - válců - 12 ' - a - 15 - až - 19 ' byly - rozmístěny podél - - lázně -8 roztaveného - kovu - - v - třímetrových intervalech, - přičemž poslední - přítlačné válce - 19 - byly uloženy '8,2 m proti ' -proudu od příčné - přepážky '35 - a jejich ^! osy - byly uspořádány v - -ostrém - úhlu - natočení - vzhledem - - -k přímce - kolmé - - ke - - směru posuvu - pásu s^;ÍÚ - skla - a - - poháněny následujícími - - obvodovými - rychlostmi:

Přítlačné válce	Úhel natočení os přítlačných válců (°)	Rychlost pásu 10 - -skla (m-h-1)
12	2	165
15	5	181
16	7	201
17	9	232
18	9	291
19	9	340

Horní - a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu - (cínu) ve výše uvedených polohách bezprostředně u okraje pásu 10 skla byly

tyto:
Poloha	Horní - teplota Spodní teplota
°C	°c
A	797	784
B	807	797
C	«18	812
D	836	836
Έ	826	822
•F	841	826
Je - zřejmé,	že - v - poloze -D	1, to - je - bezpro-

středně - -proti proudu ' -u - příčné přepážky 35, je - rozdíl - horní a - spodní teploty - -lázně 8 roztaveného kovu - nulový - - a v poloze o 3 m dále proti proudu, to - je - v poloze E, je menší než - 5 °C.

Bylo zjištěno, - že rovnoměrnost horních a spodních teplot lázně 8 roztaveného kovu ve výše uvedených polohách se může dále zlepšit, - to znamená rozdíl horní a - spodní teploty v roztaveném kovu se může dále snížit - -proti proudu od příčné přepážky 35, když ^:· -podélné proudy roztaveného kovu přilehlé k postranním stěnám 3 nádrže jsou zatarasovány v - poloze proti proudu - od - -místa - příčné - přepážky 35. -K - tomuto - účelu - - může být k - postranním - stěnám - 3 - nádrže¹ - upevněna přilehle - - dvojice ' -příček 42 z - - uhlíku - -v - protilehlých - polohách - v - - místě - proti proudu - -'od příčné přepážky 35 -(obr. - 5).

Příčky - 42 - - mají ' - výšku - vetší než je - hloubka lázně -8 roztaveného - kovu, ' -jsou - usazeny - - na dnu --FL- nádrže - -a dosedají - natupo - -k - postranním stěnám 3- - nádrže - ták, - že -úplně - - zamezují podélné proudy roztaveného kovu přilehlé k - postranním stěnám ' 3 - .nádrže. Má - - se - za to, že - takovéto zatarasení podélných proudů roztaveného kovu - zvyšuje směšování a - promíchávání ven usměrněných proudu označených - -šipkami 43, což jsou proudy - - -poměrně horkého· povrchového roztaveného kovu zpod pásu 10 skla, s - protiproudy označenými šipkami - 40 - a ‘--sestáváJícími -z - chladnějšího roztaveného - kovu - přitékajícího - z - hlubší oblasti lázně 8 - - roztaveného - kovu - po - . proudu - od - příčné - přepážky ‘35, - přičemž - toto - směšování - a -promíchávání --nastává - - po ' -straně - pásu -10 '-skla - - a -· ne pod ním. Příčky -42 - zabraňují - průtoku protiproudů označených -šipkami - 40 - podél -postranních stěn -3 nádrže a potom pod pás - 10 skla - v poloze - proti -proudu - - bez - smíchání - s - proudy Označenými - '-šipkami *43.

V příkladu provozu - - příček -42 ' z - uhlíku byly - tyto upevněny přilehle k - -postranním Stěnám ‘3 -nádrže - v - - protilehlých pólóháďh ve - vzdálenosti ' -3 - - m ' proti - proudu - ód - míšta příčné přepážky 35, přičemž - příčky 42 - zasahovaly do - lázně 8 - roztaveného kovu - -do vzdálenosti - 460 - -mm - - od ' postranních - steh - 3 nádrže. - -Sklovina -·9- - byla - přiváděna - na lázeň -8 - - roztaveného - kovu --v - množství 3400 t - -zá týden a byl - vyráběn - pás 10 -skla ’ o - tloušťce 2,5 mm- který měl šířku 3,62 m -'á postupoval -rychlostí -865 - - mh-¹. Polohy přítlačných válců - 12, 15 - -až 19 - byly tytéž -jako -v předešlém příkladu, - avšak -úhly natočení posledních tří párů přítlačných - válců -17, -18, '-19 byly -změněny -a také - rychlosti posuvu pásů 1® - skla - byly - poněkud - rozdílné:

214 8 8 4

Přítlačné	Úhel	Rychlost	К
válce	natočení	pásu 10 skla	V - '
	přítlačných	(m.h-¹)
	válců		к ^f
	(Ί
12	2	165
15	5	182
16	7	202
17	7	234
18	8	292
19	8	338

Při tomto uspořádání byly měřeny horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu v . polohách u . okrajů pásu 10 skla v polohách proti proudu od příčné přepážky · 35, Což byly poloha G v místě 3 m proti . proudu od příčné přepážky 35 a 1 m po proudu od příčky 42 z uhlíku, . poloha H v místě 2,1 m proti proudu od příčky . 42 z uhlíku a poloha I přibližně v místě posledního páru přítlačných válců 19. Naměřené teploty byly tyto:

Poloha Horní teplota Spodní teplota cínu °C cínu °C

G	840	842
H	837	828
I	851	839

Je zřejmé, že v poloze G ležící bezprostředně po proudu od příčky 42 byl rozdíl horní a spodní teploty . pouze 2 °C, přičemž spodní vrstva . lázně 8 roztaveného kovu byla ve skutečnosti teplejší než povrch lázně 8 roztaveného kovu a v poloze H ' proti proudu od příčky 42 byl rozdíl teplot pouze 9 . °C, což je výhodné oproti rozdílu 15 °C v téměř stejné . poloze F v předešlém příkladu. V . poloze posledních přítlačných válců 19, což je poloha I, byl rozdíl horní a spodní teploty . dokonce 12 °C.

Podélné proudy roztaveného kovu přilehlé ' k postranním stěnám 3 nádrže mohou být zadrženy ve . více než jedné poloze proti proudu . od místa příčné přepážky 35. Například může . být (obr. . 6) vytvořen . další pár příček . 44 z uhlíku upevněných přilehle k postranním . stěnám 3 nádrže v protilehlých polohách a vzdálených po proudu od příček 42 . tak, aby byly . umístěny bezprostředně u místa příčné přepážky 35.

Vzdálenost mezi konci příčné přepážky 35 a . .vnitřními konci příček 44 je dostatečná, aby byl umožněn průtok protiproudů označených šipkami 4íJ mezi nimi. Rozměry příček 42 a . 44, to je délka, do jaké sahají dovnitř nádrže od jejích postranních stěn 3, se volí s ohledem na zvláštní požadavky provozu a příčky 42 mohou mít tuto délku jinou než příčky 44. Účinek dvojice příček 44 (obr. 6] je podobný účinku první dvojice příček 42 v tom, že jak se soudí, způsobují ^promíchávání ven směřujících . proudů . . horkého roztaveného kovu označených. šipkami 43 s protiproudy označenými . šipkami . 40 po straně . pásu . 10 skla a . zabraňují, .. aby protiproudy označené šipkami . 40 ^:. tekly · podél postranních stěn 3 nádrže .. á potom pod ' pás 10 skla v poloze proti proudu bez ... smíchání.

Obr. 6 také . znázorňuje přídavný pár přítlačných válců 45 upevněných na hřídelích 40 poháněných motory 47 a uspořádaných v protilehlých polohách vzdálených po proudu od přítlačných válců 19. Tyto nejvzdálenější přítlačné válce 45 ve směru . po proudu jsou užitečné, když se vyrábí ploché sklo tenčí než . je ploché sklo z předcházejících příkladů.

V příkladu provozu s uspořádáním podle obr. 6 byla sklovina 9 přiváděna na . lázeň 8 roztaveného kovu v množství 3380 t za týden, přičemž byl vyráběn pás 10 skla. . o tloušťce 2,3 mm, který měl šířku . 3,65 m . a posouval se rychlostí 940 m.h-¹. Příčky 42 zasahovaly dovnitř do vzdálenosti 610 mm. od postranních stěn 3 nádrže a příčky 44 zasahovaly dovnitř . do hloubky 460 mm . od postranních stěn 3 nádrže. Poloha přítlačných válců 12 a 15 až 19 byla stejná jako v předcházejících příkladech a přídavné přítlačné válce 45 byly . v poloze vzdálené o . 3 m po proudu od přítlačných válců 19, to je 5,2 m proti proudu od příčné přepážky 35 a 2,2 m proti proudu od příček 42.

Úhly natočení a obvodové rychlosti jednotlivých dvojic přítlačných válců byly tyto:

Přítlačné válce	Úhel natočení přítlačných válců (Ί	Rychlost (m.h-1)
12	2	164
15	3	182
16	5	202
17	7	234
18	8	292
19	8	338
45	8	400

Horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu byly měřeny bezprostředně u okrajů pásu 10 skla v poloze J vzdálené o 3 m po proudu od příčné přepážky 35, to je v zásobní zóně, v poloze K ležící bezprostředně po proudu u příčné přepážky 35 u protiproudného konce zásobní zóny, v poloze L proti proudu bezprostředně u příčné přepážky 35 a u příčky 44, v poloze M odpovídající přibližně poloze přídavných přítlačných válců 45 a v poloze N odpovídající přibližně poloze . přítlačných . válců . 19.

Naměřené teploty byly tyto:

Poloha Horní teplota Spodní teplota

	cínu °C	cínu °C
J	811	799
к	813	797
L	842	842
M	854	837
N	865	856

Je zřejmé, že rozdíl horní a spodní teploty v místě bezprostředně proti proudu u příčné přepážky 35 v poloze L byl opět nulový jako v poloze D ve výše popsaném příkladu s odkazem na obr, 4. Rozdíl horní a spodní teploty v poloze přítlačného válce 19, to je v poloze N, byl pouze 9 °C. V poloze přídavných přítlačných válců 45 byl rozdíl horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu ovšem poněkud vyšší, a to 17 °C v poloze M.

Příčky 42 a 44 byly potom vyměněny za jiné o větší délce o 150 mm, takže příčky 42 vyčnívaly od postranních stěn 3 nádrže na délku 760 mm a příčky 44 na délku 610 mm. Vnitřní konce příček 42 byly potom vzdáleny jen 155 mm od okrajů pásu 10 skla.

V příkladu provozu s takto pozměněným uspořádáním příček 42 a 44 byla sklovina 9 vypouštěna na lázeň 8 roztaveného kovu ve množství 3370 t za týden a byl vyráběn pás 10 skla o tloušťce 2,3 mm a šířce 3,58 m, který postupoval rychlostí 940 m.h-¹. Poloha přídavných přítlačných válců 45 byla posunuta o 610 mm proti proudu, takže byly ve vzdálenosti asi 2,45 m od přítlačných válců 19.

polohách jako ve dvou předcházejících příkladech, avšak příčka 42 měla dovnitř vyčnívající délku 510 mm a příčka 44 délku 610 mm. To znamená, že v tomto příkladu byly příčky 44 poněkud delší než příčky 42.

Jednotlivé dvojice přítlačných válců 12, 15 až 19 a 45 bylý uloženy jako v předešlém příkladu a měly tyto úhly natočení a rychlosti:

Přítlačný válec	Úhel natočení (°)	Rychlost (m.h-¹)
12	2	163
15	3	180
16	5	201
17	6	232
18	10	284
19	10	324
45	11	402

Měření horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu byla prováděna podél okrajů pásu 10 skla Ve výše popsaných polohách J, K, L, Μ, N stejně jako v dalších polohách po proudu, a to v poloze O ležící bezprostředně po proudu od dolního koňce zásobní zóny a v poloze P v zásobní zóně v místě bezprostředně proti proudu od jejího dolního konce.

Naměřené teploty byly tyto:

Poloha Horní teplota Spodní teplota cínu °C cínu °C

Úhly natočení	přítlačných	válců a rych-	O	748	729
losti byly tyto:			P	774	754
			I	783	772
Přítlačné	Úhel	Rychlost	к	775	765
válce	natočení	(m.h-¹)	L	831	830
	(°)		M	837	818
	-		N	844	830

12	2	162
15	3	180
16	5	201
17	6	232
18	7	284
19	7	330
45	7	493

Při tomto uspořádání byl rozdíl horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu v poloze přídavných přítlačných válců 45, to je v poloze M v obr. 6, snížen na 12 °C.

V dalším příkladu provozu s uspořádáním znázorněným na obr. 6 byl vyráběn pás 10 skla o menší tloušťce a při značně zvýšené rychlosti posuvu výsledného pásu 10 skla. Sklovina 9 byla přiváděna na lázeň 8 roztaveného kovu v množství 3410 t za týden a byl vyráběn pás 10 skla o tloušťce 1,8 mm, který měl šířku 3,37 m a postupoval rychlostí 1252 m.h-1.

Příčky 42 a 44 byly uloženy ve stejných

Je zřejmé, že rozdíly horních a spodních teplot jsou 14 °C v poloze M u přídavných přítlačných válců 45 a 19 °C v poloze N u přítlačných válců 19.

Ovšem i při této vysoké rychlosti pásu 10 skla, která je o 45 % větší než v prvních dvou příkladech popsaných výše a o 33 '% větší než v ostatních příkladech, je zřejmé, že rozdíl horní a spodní teploty lázně 8 roztaveného kovu v místě bezprostředně proti proudu u příčné přepážky 35 v poloze L byl pouze 1 °C. Účinnost hluboké zásobní zóny nad sníženou částí 32 dna FL nádrže je zvláště zjevná z tohoto příkladu, ve kterém rozdíl horní a spodní teploty u dolního konce zásobní zóny v polohách O a P byl 20 °C, avšak byl snížen na 10 °C u horního konce zásobní zóny v polohách J a K.

Bylo také zjištěno, že uspořádání snížené části 32 dna FL nádrže a příčné přepážky

214^84

1S mělo příznivý účinek při snížení změn teploty napříč lázně 8 roztaveného kovu a změn teploty od okráje ke středu pásu 10 skla.

Přepážka 35 nemusí mít konce oddálené od postranních stěn 3 nádrže, jako ve znázorněných provedeních, nýbrž může -sahat až к postranním stěnám 3 nádrže a po stranách pásu 10 skla může mít u konců snížené části, čímž se vytvoří kanály pro protiproudy roztaveného kovu vytékající ze zásobní zóny nad sníženou Částí 32 dna FL nádrže.

Oblast 33 menší hloubky ležící bezprostředně po proudu od snížené části 32 dna FL nádrže má stejnou hloubku jako mělčí oblast 31 ležící proti proudu od příčné přepážky 35. Oblast 33 menší hloubky odděluje zásobní zónu ležící nad sníženou 'částí 32 dna FL nádrže od další oblasti 34 větší hloubky, která má hloubku menší než je hloubka zásobní zóny ale větší než je hloubka mělčí oblasti 31 a oblasti 33 menší hloubky.

Oblast 33 menší hloubky vytváří určitou překážku pro zpětný proud Chladného roztaveného kovu po celém spodku lázně 8 roztaveného kovu u oblasti 34 větší hloubky, čímž se rychlost zpětného proudu roztaveného kovu sníží, jak tento vtéká do zásobní zóny nad sníženou částí 32 dna FL nádrže, kde se zvýší také smíchávání zpětného proudu s roztaveným kovem, který je v této zásobní zóně. Oblast 33 menší hloubky představuje také oblast lázně 8 roztaveného kovu o poměrně malé hloubce, ve které mohou být zvlášť účinně použity lineární indukční motory 49, 50, 51 pro řízení proudů roztaveného kovu.

Hloubka lázně 8 roztaveného kovu však může být od dolního konce snížené části 32 dna FL nádrže až к výstupní koncové stěně 2 konstantní. Vytvoření větší hloubky lázně 8 roztaveného kovu v další oblasti 34 větší hloubky vzhledem ke hloubce lázně 8 roztaveného kovu v oblasti 33 menší hloubky proti proudu od příčné přepážky 35 usnadňuje účinné umístění chladičů u výstupní koncové stěny 2 nádrže.

Je-li to třeba, mohou být pro zesílení nebo řízení proudu roztaveného kovu v oblasti •příčné přepážky 35 použity lineární indukční motory 48, které jsou podle obr. 7 ve dvojici upevněny nad povrchem lázně 8 roztaveného kovu v místě ležícím proti proudu od příčné přepážky 35, к elektromagnetickému indukování proudů roztaveného kovu z protiproudů označených šipkou 40 směrem pod zrychlující se pás 10 skla. V jiném případě mohou lineární indukční motory 48 vyvolat proudění roztaveného kovu směreín ven к zesílení ven směřujících proudů označených šipkami 38 a/nebo 43 а к zesílení jejich směšování s •protiproudy označenými šipkami 40.

Lineární indukční motory 40 (obr. 7J mo hou být také uloženy tak, aby pomáhaly pohybu roztaveného kovu v zásobní zóně nad sníženou částí 32 dna FL nádrže do protiproudů označených šipkami 40. К usměrnění protiproudů mohou být uspořádány další indukční motory 50, 51.

К zahřívání protiproudů mohou být také použity ponořená nebo zčásti ponořená topná tělesa 52, z nichž vždy jedno je umístěno u jednoho konce příčné přepážky'35, aby ohřívalo protiproud označený šipkou 40.

Je-li třeba, může být u každého konce příčné přepážky 35 vytvořen ^výstupek 53, aby se zajistilo, že všechen roztavený kov bude proudit kolem tohoto konce příčné přepážky 35 pod příslušným topným tělesem 52. Topná tělesa 52 imóhou být použita ve spojení s lineárními indukčními motory 50, 51 nebo místo nich.

Podle obr. 8 dno FL nádrže je vytvořeno z natupo sražených žáruvzdorných bloků 54, výhodně vyrobených z hlinitokremičitého žáruvzdorného materiálu a připevněných známým způsobem ke kovové skříni 45, která obklopuje nádrž. Horní plochy žáruvzdorných bloků 54 tvoří dno lázně 8 roztaveného kovu. Snížená část 32 dna FL nádrže je tvořena žáruvzdornými bloky 54, které máji menší výšku než je výška žáruvzdorných bloků 54 v mělčí oblasti '31 a v oblasti 33 menší hloubky, takže horní plochy žáruvzdorných bloků '54 snížené části 32 dna FL nádrže jsou v nižší úrovni než horní plochy sousedních žáruvzdorných bloků 54.

Jak je však znázorněno v obr. 2 a 3, -ve kterých je svislý rozměr značně nadsazen ve vztahu к vodorovnému rozměru, žáruvzdorné bloky 54 mohou být uspořádány tak, že vytvoří stupňovité dno FL nádrže, takže u vstupního konce nádrže žáruvzdorné bloky 54 téhož rozměru na výšku mají své horní plochy v různých výškových'úrovních, čímž se vytvoří rozdílné hloubky lázně 8 roztaveného kovu v počáteční oblasti 30 a v mělčí oblasti 31 a u výstupní koncové stěny 2 nádrže mají žáruvzdorné bloky 54 různých výškových rozměrů své horní plochy na stejné výškové úrovni к zajištění stejné hloubky lázně ·8 roztaveného kovu v další oblasti 34 větší hloubky.

Způsob a zařízení podle předloženého vynálezu jsou zvláště výhodné pro výrobu plochého skla plavením o tloušťkách 1,5 až 3 mm. Vynález se může použít i к výhodnější výrobě plochého skla větších tlouětěk, když je prosazení a rychlost pásu 10 skla taková, že začne vznikat nežádoucí pohyb roztaveného kovu lázně 8 roztaveného kovu, například u tlouštěk 5 mm a více.

Způsob a zařízení podle vynálezu mdhóu být dokonce použity i pro ještě větší'tloušťky plochého skla.

Ačkoli byl předložený vynález popsán ‘ve vztahu к lázni Ш roztaveného kovu, která má zužující se oblast 4, může být využit i v

1-4 8 88 nádrží, která má v celé délce rovnoběžné postranní stěny 3.

Je-li třeba, mohou být na dnu FL nádrže umístěny další příčné přepážky v polohách ležících proti proudu od příčné přepážky 35.

Příčná přepážka 35 může mít i jiný tvar

Claims

PŘEDMĚT

1. Způsob výroby plochého skla, při kterém se pás skla posouvá po lázni roztaveného kovu a na výsledný pás skla se _ působí tahem ke zrychlení pásu skla na konečnou odváděči rychlost, vyznačený . tím, že v ' oblasti ' ' lázně roztaveného kovu, kde se dosahuje· konečné odváděči rychlosti pásu 'skla, se . zavádí zpětný proud chladnějšího · roztaveného kovu do oblastí větší hloubky lázně roztaveného kovu, než je hloubka lázně roztaveného kovu přilehlé ' k této oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu a z oblasti větší hloubky lázně · roztaveného kovu ' se odvádějí ' proudy roztaveného kovu · k opětnému ' · · doplnění roztaveného kovu strhávaného · zrychlovaným ''' pásem skla.
2. Způsob podle ' bodu ' 1, vyznačeriý tím, že oblast ' větší hloubky lázně roztaveného kovu·. zasahuje do předem stanovené vzdálenosti dostatečné · k zajištění směšování roztaveného kovu · zpětného proudu s roztaveným kovem . tvořícím oblast větší hloubky lázně roztaveného kovu. ··
3. Způsob podle kteréhokoli z bodů 1 'a 2, vyznačený tím, že zpětný proud ' chladnějšího · ' roztaveného kovu · · se omezuje .na hloubku menší, než je hloubka oblasti větší hloubky 'lázně roztaveného kovu.
4. Způsob podle kteréhokoli z bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se proud roztaveného kovu ' omezuje v . ' místě ležícím bezprostředně u vstupního ' ' konce oblasti · větší . hloubky lázně roztaveného ·· ·kovu do dopředného proudu roztaveného ' kovu strhávaného · pod pásem sklá a · do ' zpětných proudů po. stranách pásu skla od '' oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.
5' - Způsob ' podle bodu 4, ' vyznačený ' tím, ' že ' tah ' . na pás skla k jeho' zúžení na požadovanou šířku a tloušťku se ' řídí v zeslabovací ' zóně, ve které ' se pás skla ' na lázni roztaveného kovu zrychluje a zesiluje se omezení proudu roztaveného kovu v oblasti vstupního konce zmíněné zeslabovací zóny.
6. Způsob podle bodu 4, vyznačený ' tím, ' že '' v místě ležícím ve směru proti proudu od vstupního konce oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu še povrchové proudy ' horkého roztaveného kovu směrují směrem ven ke stranám lázně roztaveného kovu a ' směšují se se zpětnými ' proudy chladnějšího roztaveného kovu přitékajícími z oblasti ' větší hloubky lázně ' roztaveného kovu.
7. Způsob podle kteréhokoli z 'bodů 4 až 6, ' vyznačený tím, že se ' elektromagneticky indukují proudy roztaveného kovu do oblasti lázně roztaveného kovu ' ležící ' ve směru průřezu, než je výše popsán, například ' může být válcová. I další přepážky mohou mít rozličné tvary a je-li třeba, mohou být pohyblivé mezi různými polohami . ' v lázni 8 roztaveného kovu.

VYNALEZU proti proudu od vstupního konce oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.
8. Způsob podle kteréhokoli z ' bodů 4 až 7,' vyznačený tím, že se zpětné proudy roztaveného kovu po stranách pásu skla ' selektivně zahřívají.
9. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, že v zeslabovací zóně se na zrychlovaný pás skla vyvozují okrajové síly ' v řadě od sebe ' navzájem vzdálených, proti sobě uspořádaných poloh po délce lázně roztaveného kovu k řízení snížení šířky a tloušťky pásu skla, přičemž se zesiluje omezování ' proudu roztaveného' kovu v místě ležícím proti proudu od výstupního ' konce zeslabovací zóny a ' vzdáleném ' ve směru po proudu od krajní polohy, ' ve které se vyvozují ' okrajové síly ná pás skla.
10. Způsob podle ' bodu - 9, ' vyznačený tím, že alespoň '' v jednom místě ležícím proti proudu od oblasti větší hloubky lázně' roztaveného kovu a ležícím po proudu od nejdále po '' proudu ležícího místa působení okrajových sil na pás skla se omezují povrchové proudy horkého ' roztaveného kovu směrem ven ' ke stranám lázně roztaveného kovu ' a směšují se se zpětnými proudy chladnějšího roztaveného ' kovu přitékajícími z oblasti větší hloubky lázně roztaveného kovu.
11. ' Zařízení k ' provádění ' způsobu podle bodu 1, ' zahrnující'· podlouhlou 'nádrž' na ' ' lázeň roztaveného kovu s koncovými stěnami, postranními stěnami ' ' a ' dnem, prostředek pro přivádění sklo viny na ' lázeň ' roztaveného kovu řízenou rychlostí '' a pro posouvání pásu skla po lázni ' roztaveného ' kovu a prostředek pro ' tažení ' výsledného pásu sklá k ' jeho ' ' urychlení ' na konečnou odváděči rychlost, vyznačená tím, ' že v oblasti nádrže, kde pás (10) skla dosahuje své konečné odváděči rychlosti, je dno (FL) nádrže opatřeno sníženou částí (32) k vymezení zásobní zóny ' pro zpětný proud chladnějšího roztaveného kovu.
12. Zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, že na dnu (FL) nádrže v místě ležícím bezprostředně proti proudu od snížené části (32) dna (FL) nádrže je uložena příčná přepážka (35), která sahá až za polohu okrajů pásu (10) skla, přičemž horní okraj příčné přepážky (35) je uložen pod hladinou lázně (8) ' roztaveného kovu v hloubce, která je účinná k omezení proudu roztaveného kovu v tomto místě v podstatě na dopředný proud roztaveného kovu strhávaný pod pásem (10) skla a zpětného proudu roztaveného kovu po stranách pásu (10) skla.
13. Zařízení podle bodu 12, vyznačené tím, že příčná přepážka (35) má boční svislé okraje vzdáleny od postranních stěn (3) nádrže.
14. Zařízení podle bodů 12 nebo 13, vyznačené tím že snížená část (32) dna (FL) nádrže v oblasti po proudu od příčné přepážky (35) je ve větší hloubce, než je hloubka lázně (8) roztaveného kovu v oblasti ležící proti proudu od příčné přepážky (35).
15. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 11 až 14, vyznačené tím, že hloubka lázně (8) roztaveného kovu nad sníženou částí (32) dna (FL) nádrže je rovna dvojnásobku hloubky lázně (8) roztaveného kovu v ostatních částech nádrže přilehlých ke snížené částí (32) dna (FL) nádrže.

18. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 11 až 15, vyznačená tím, že snížená část (32) dna (FL) nádrže je vytvořena přes celou šířku dna (FL) nádrže.
17. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 11 až 18, vyznačené tím, že snížená část (32) dna (FL) nádrže je tvořena žáruvzdornými bloky (54) uloženými v kovové skříni (55), přičemž horní plochy žáruvzdorných bloků (54) snížené části (32) dna (FL) nádrže jsou v nižší úrovní než horní plochy ostatních žáruvzdorných bloků (54) dna (FL) nádrže.
18. Zařízení podle bodu 17, vyznačené tím, že horní plochy žáruvzdorných bloků (54) přilehlých ke koncům snížené části (32) dna (FL) nádrže jsou v téže výškové úrovni.
19. Zařízení podle bodů 17 nebo 18, vyznačené tím, že žáruvzdorné bloky (54) jsou z hlinitokřemíčitanového žáruvzdorného materiálu.
20. Zařízení podle bodu 14, vyznačené tím, že dno (FL) nádrže ve směru po proudu od příčné přepážky (35) má ve směru po proudu od snížené části (32) dna (FL) nádrže oblast (33) menší hloubky, než je hloubka snížené částí (32) dna (FL) nádrže a další oblast (34) větší hloubky, než je hloubka lázně (8) roztaveného kovu proti proudu od příčné přepážky (35), kterážto další oblast (34) má rozsah až к výstupní koncové stěně (2) nádrže.
21. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 11 až 20, vyznačené tím, že v místě, kde snížená část (32) dna (FL) nádrže vymezuje změnu hloubky lázně (8), je vytvořen strmý stupeň.
22. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 12 až 14, vyznačené tím, že nádrž má zužující se oblast (4), kde boční stěny jsou vytvořeny sbíhavé ve směru proudu, přičemž snížená část (32) dna (FL) nádrže je umístěna v této zužující se oblasti (4) a příčná přepážka (35) je uložena v místě ležícím proti proudu od této zužující se oblasti (4).
23. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 12 až 14, vyznačené tím, že podél bočních stěn (3) nádrže jsou uspořádány přítlačné válce (12, 15, 16, 17, 18, 19, 45) pro záběr s horním povrchem okrajů pásu (10) skla v řadách proti sobě uspořádaných poloh po délce nádrže к řízení snížení šířky a tloušťky pásu (10) skla, přičemž dvojice přítlačných válců (19) v místě nejdále po proudu JO v poloze odlehlé od příčné přepážky (35) ve směru proti proudu.
24. Zařízení podle bodu 23, vyznačené tím, že přilehle к postranním stěnám (3) nádrže má alespoň jednu dvojici příček (42,

44) umístěných v proti sobě uspořádaných polohách v místě proti proudu od příčné přepážky (35) a vzdálených ve směru po proudu od dvojice přítlačných válců (19,

45) umístěné nejdále po proudu к zamezení podélných proudů roztaveného kovu podél postranních stěn (3) nádrže v těchto polohách.
25. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 12 až 14, vyznačené tím, že nad povrchem lázně (8) roztaveného kovu v oblasti příčné přepážky (35) jsou umístěny lineární indukční motory (48) к elektromagnetickému indukování proudů roztaveného kovu.
26. Zařízení podle kteréhokoli z bodů 12 až 14, vyznačené tím, že přilehle к postranním stěnám (3) nádrže v místě proti proudu od příčné přepážky (35) jsou uspořádána topná tělesa (52) к místnímu ohřívání zpětných proudů roztaveného kovu lázně (8).