CS214672B2

CS214672B2 - Means for regulation of the plant growth and insecticide means and method of making the active substances

Info

Publication number: CS214672B2
Application number: CS795443A
Authority: CS
Inventors: Zoltan Budai; Ferenc Jurak; Attila Kis-Tamas; Aranka Lay; Tibor Mezei; Zoltan Vig; Terez Zubovits
Original assignee: Egyt Gyogyszervegyeszeti Gyar
Priority date: 1978-08-22
Filing date: 1979-08-08
Publication date: 1982-05-28
Also published as: PL217880A1; AT370586B; DD145491A5; JPS5551002A; US4244888A; NL189252C; IL57991A; US4310348A; NL7906297A; DK349379A; PL118502B1; DE2933405C2; DD149935A5; BG31488A3; BG30626A3; FR2434148A1; HU181873B; SU1248532A3; ATA535479A; BE878266A

Description

Vynález se týká růstově regulačních a insekticidních prostředků.

Růstově regulační látky se používají v zemědělství a zahradnictví asi 40 let. Zevrubný posudek těchto sloučenin nejprve publikoval S. H. Wittwer v roce 1971 (S. H. Wittwer: Outlook on Agriculture 6, 205 /1971/).

Je rovněž známo, že vyšší dávkování prostředků napomáhajících růstu rostlin způsobuje herbicidní účinky (Β. T. Brown: Pěstíc. Sci. 3, 161 /1971/). Vztah těchto .dvou účinků charakterizuje index aktivity, který ' je poměrem minimální letální koncentrace -' k minimální koncentraci ovlivňující růst rostlin.

Známé růstové regulační látky se mohou roztřídit do dvou skupin, tj. na přírodní a syntetické látky.

Přírodní prostředky napomáhající růstu rostlin jsou auxiny, gibberelliny a cytochininy, zatímco přírodním prostředkem potlačujícím růst rostlin je kyselina abseisová (ABS), o které byla poprvé podána zpráva v roce 1965 (R. Wegler: Chemie der Pflanzenschutz- und Schádlingsbekam-pfungsmittel, str. 399—429, Springer Verlag, Berlin-Heidelberg-New York, 1970).

Zcela nedávno byly také -objeveny účinky napomáhající růstu rostlin u některých anorganických solí. Zveřejněný německý pa2 tentový spis -č. 1 932 198 popisuje -směsi napomáhající růstu rostlin, které obsahují polyfosfáty, estery kyseliny fosforite, dusičnan ceričitý a další známé sloučeniny ceru nebo jejich směsi.

V několika posledních letech byla provedena řada pokusů připravit syntetické -organické sloučeniny, které by byly schopny řízené napomáhat př - rozenému růstu - rostlin, aniž - - by se projevily škodlivé vedlejší účinky, jako deformace nebo· předčasná - -destrukce (zničení) rostliny. Ačkoliv je - na tomto poli možné pozorovat žádoucí pokrok, nebyly dosud uvedené problémy zcela vyřešeny (R. Wegler: Chemie der Pflanzenschutz- und Schádlingsbekampfungsmittel, Naturliche und synthetische Pflanzenwachstumsregulatoren, sv. 4, str. 47 a 48, Springer Verlag, Berlin-Heidelberg-New York, 1977).

Vynález umožňuje připravit nový a snadno dostupný růstově regulační -a insekticidní prostředek, který řízeným způsobem pomáhá přirozenému růstu rostlin, aniž by to vedlo k deformaci nebo předčasnému uhynutí ošetřovaných rostlin.

Předmětem vynálezu je prostředek k regulaci růstu rostlin a insekticidní prostředek, jehož podstata spočívá v tom, - že jako účinnou látku hmotnostně obsahuje 0,001 až 98 % racemického nebo/a opticky -aktiv214672 ního 2-(propargyloxyimino)-l,7,7-trimethylbicyklo[2,2,l]heptanu vzorce I

společně s obvyklým nosičem, ředidlem nebo jinou přísadou.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby racemického nebo opticky aktivního 2-(propargyloxyimino)-l,7,7-trimethylbicyklo[2,2,l]heptanu vzorce I, jehož podstata spočívá v tom, že se racemický nebo opticky aktivní derivát l,7,7-trimethylbicyklo[2,2,ljheptanu obecného· vzorce II

ve kterém ' ' .... Y znamená atom kyslíku, atom síry nebo oximovou skupinu, nechá reagovat při teplotě- -0- - až - ·-120 - ^?G-, · ··s- výhodou - při ·· teplotě 20 až 50 °C, s propinovým derivátem obecného vzorce III - nebo -jeho adiční solí s kyselinou, . R—CH2—CsCH (III) ve kterém

R - znamená atom halogenu nebo aminoxyskupinu, - s - podmínkou, že pokud Y představuje -oximovou skupinu, R může znamenat-pouze- - atom halogenu a pokud R - představuje - aminooxyskuplnu, Ϋ může - znamenat pouze- atom kyslíku nebo atom síry, a - výsledný - produkt se popřípadě z - reakční směsi -oddělí a je-li zapotřebí, racemický produkt se rozštěpí.

Reakce - se s výhodou provádí v přítomnosti kondenzačního- činidla a rozpouštědla.

Jako výchozí látky se výhodně - použije sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém Y znamená atom kyslíku nebo atom síry a jako kondenzačního prostředku se použije organické - báze, s výhodou pyridinu.

Jako výchozí látky je možné rovněž výhodně použít sloučeninu obecného vzorce II, ve kterém Y znamená oximovou skupinu a jako kondenzačního prostředku se použije hydroxidu alkalického- kovu, alkoxidu alkalického kovu s 1 až 4 atomy uhlíku, - amidu alkalického kovu nebo hydridu alkalického kovu, výhodně hydroxidu, methoxidu, amidu nebo hydridu sodného.

Jako rozpouštědla se s výhodou použije aromatického uhlovodíku, etheru . s -otevřeným· řetězcem nebo- cyklického etheru, dipolárního aprotického rozpouštědla, - alkanolu s 1 až 6 -atomy uhlíku nebo jejich směsí.

S výhodou se jako aromatického uhlovodíku použije benzenu.

Jako - dipolárního aprotického rozpouštědla se s výhodou použije dimethylformamidu.

Jako alkanolu s 1 až 6 atomy uhlíku se výhodně použije methanolu nebo ethanolu.

Jako směsi rozpouštědel se s výhodou použije směsi xylenu a - dimethylformamidu v poměru 10 : 1 až 1: 10.

2-(propargy loxyimino )-1,7,7-trimethylbicyklo[2,2,l]heptan vzorce I, tedy nová sloučenina syntetizovaná poprvé autory vynálezu, má zvláště výhodné a neočekávané účinky při -ochraně rostlin. Tato sloučenina nejen napomáhá klíčení rostlin, ale také má účinek napomáhající růstu rostlin ve vegetativním vývojovém' -stadiu a -nadto má přímý účinek zvyšující výnos sklizně v čase, kdy rostliny plodí.

Je známo, že prostředky napomáhající růstu. -rostlin se- - mohou- - - aplikovat - - také - jako --herbicidy při vyšších dávkách. Avšak je velmi překvapivé, že nová ' ' sloučenina vzorce I má kromě účinku regulujícího růst rostlin též . insekticidní- účinek. „

Další výhodou nové sloučeniny je její nízká toxicita a nepřítomnost účinků blokujících x^t^í^lli^^^í^lterázu, -což způsobuje, - že sloučenina je neškodná pro člověka a teplokrevná zvířata. Nová sloučenina vzorce I se proto s výhodou může používat ' jako Insekticidní prostředek pro kontrolu obtížného hmyzu v -obih. -a hmyzu - napadajícího okrasné rostliny, - domácí - rostliny - . - a zeleninu. Hodnota LD50 ' u '' (+')-2- (propargyloxyimino)-1,7,7-trimethylbicyklo[2,2,l]heptanu, stanovená pro bílé krysy při perorální aplikaci činí ' 1400 mg/kg.

Výraz „halogen“, použitý v souvislosti s vymezením -obecného- substituentu R v obecném vzorci III, - zahrnuje - ' fluor, chlor, brom a - jod. .....

Sloučeniny - -obecných vzorců Ha III, používané jako výchozí látky při výrobě nových sloučenin podle vynálezu, jsou známými látkami.

Výše popsaná reakce se provádí v - inertním rozpouštědle nebo s výhodou ve směsi inertních rozpouštědel, v přítomnosti bazického kondenzačního prostředku.

Mezi inertními rozpouštědly, které je možné použít při reakci, se jmenují aromatické uhlovodíky (jako benzen, toluen, xylen a podobně), ethery s otevřeným řetězcem a ' cyklické ethery (jako- dibutylether, dioxan, tetrahydroxuran a podobně), dipolární aprotická rozpouštědla (jako- dimethylac-etamid, dimethylformamid a podobně) a alifatické alkoholy (jako methanol, ethanol, isopropylalkohol a podobně).

Reakce se - může s výhodou provádět - ve směsi dvou rozdílných inertních rozpouštědel, jako ve směsi toluenu a dimethylacetamidu, xylenu a dimethylformamidu, toluenu a dimethylformamidu a podobně. Použití směsi xylenu a -dimethylformamidu - - je

214 8-7 2 zvláště výhodné, protože v tomto případě se při reakci tvoří anorganické soli a dimethyl-formamid se může snadno na * konci reakce odstranit ze směsi jejím zpracováváním' s vodou. Výsledný xylenový roztok racemické nebo opticky aktivní sloučeniny vzorce I se může použít přímo, to jest . bez . oddělení* účinného prostředku, k přípravě emulgovatelných koncentrátů.

Použije-li se jako * výchozí látky sloučeniny obecného vzorce II, kde Y znamená atom kyslíku nebo síry, · obvykle se . jako bazického kondenzačního . prostředku používá organická:. báze a . s. výhodou pyridin. Vyrábí-li se sloučenina vzorce I · z odpovídajícího oximu obecného vzorce II, . může se jako . * bazického kondenzačního· prostředku použít hydroxidu, . alkoxidu, amidu nebo hydridu alkalického .. kovu. Mezi alkalickými kovy se dává přednost. sodíku. Jiné sloučeniny alkalických kovů . se niohou také použít, .avšak proti sloučeninám sodíku nemají žádné výhody.

Racemic-ká nebo opticky aktivní sloučenina .-vzorce .I·; nebo jejich' směs se může. .. zpracovat . na- růstově . regulační .a/nebo insekticidní . prostředky,. . jako ..emulgovat-elné·; koncentráty. (EK), . granuláty (s výhodou mikrogranuláty), fólie . (jako fólie .k setí.semen) .· a podobně. Tyto prostředky obsahují . . racemickou . . nebo opticky aktivní, novou sloučeninu nebo. jejich . směs . (v dalším textu .. značováno, jako . „účinný . prostředek“ ) v . kombinaci s pevnými nebo. kapalnými inertními nosiči nebo . ředidly, rozpouštědly a. jinými pomocnými . .prostředky. . .. ...-,. _: .·.

.. .Z pomocných prostředků je .možné . uvést například povrchově aktivní látky . (jako smáčecí prostředky, emulgátory . a dispergátory), prostředky zabraňují spékání, . maziva, adhezní prostředky, prostředky podporující ulpíván^i,, barviva, - inhibitory . koroze/auspendační prostředky, . látky . zvyšující-· . odolnost proti. . dešti, penetrační pomocné prostředky a podobně.

Jako pevné nosiče nebo ředidla se mohou například . použít inertní minerální látky, . jako aluminiumsilikáty, mastek, . pálená magnesie {kysličník horečnatý], silika (kysličník křemičitý), normální fosforečnan vápenatý, . korková moučka, kokosový prášek, hlinky, bílá hlína, perlit, pyrofilit, dolomit, sádra, fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý, . slída, koloidní kysličník křemičitý, Fullerova hlinka, Hewittova hlinka, kaolin a podobně.

Jako kapalné nosiče nebo ředidla se хП-оhou například použít voda, organická a/nebo vodná organická rozpouštědla, například voda, ketony (například acetofenon, cyklohexanon, isoforon a podobně), aromatické uhlovodíky (například benzen, toluen, xylen a podobně], alkylnaftaleny, tetrahydronaftaleny, chlorované uhlovodíky (například chlorbenzeny, dichlorethylen, trichlorethylen, tetrachlorethan a podobně), alkoholy (například methanol, . . ethanol, isopropylalkohol, butanol, propylenglykol, diacetonal alkohol a podobně), petrolej, minerální, živočišné a rostlinné oleje, alifatické frakce minerálního oleje, benzinové destiláty s vysokým obsahem aromatických látek (například nafta . a . destilovaný dehtový olej), polární o-rganická rozpouštědla (například dlmethylsulfoxid a dimethylformamid) a jejich směsi.

Vedle pevných a kapalných nosičů uvedených shora se mohou stejně tak dobře používat inertní plynné nosiče. Z plynných nosičů se jmenují plyny freonového typu,. jako různé chlorované a fluorované deriváty methanu a ethanu . (například fluordichlormethan, difluordichlormetha.n a podobně).

Smáčecí, dispergační a emulgační povrchově aktivní látky mohou být ionového nebo neionogenního typu.

Jako neionogenní povrchově aktivní látky se mohou například použít kondenzáty ethylenoxidu s.. alifatickými . alkoholy s 10 . až 20 atomy uhlíku . [jako- . . s oleylalkoholem, cetylalkoholem, oktadecylalkoho-lem a .. podobně), alkylfenoly ..(jako. je ...oktylfenol, . nonylfenol, oktylkresol.a podobně), . aminy.' (jako je oleylamin), merkaptany (jako je . dodecylmerkaptan) nebo karboxylové kyseliny, parciální estery vyšších alifatických . kyselin a hexitolanhydridů, . .kondenzační ... produkty těchto parciálních esterů a ethylenoxidu, lecitiny, . estery vyšší . .alifatické. kyseliny a polyalkoholů a podobně. '

Jako iontové povrchově aktivní látky se mohou .. použít. . kationtové nebo . .aniontové sloučeniny.

Z kationtových povrchově aktivních .látek se mohou například jmenovat kvartérní amoniové sloučeniny . [jako cetyltrimethylamoniumbromidycetylpyrldiniumbromid a podobně). .

.(Příkladem aňiontových povrchově aktivních látek jsou mýdla, . soli alifatických monoesterů. kyseliny sírové . (jako: je laurylsulfát sodný, dodekanolmonosulfát sodný), soli sulfonovaných . aromatických .sloučenin (jako je dodecylbenzensulfonát sodný, ligniumsulfonát sodný, vápenatý nebo amonný), butylnaftalensulfonát směsi sodných solí kyseliny diisopropylnaftalensulfonové a triisopropylnaftalensulfonové, sodné soli .kyselin vzniklých sulfonací ropy, draselná nebo triethylamoniová sůl kyseliny olejové . nebo abietové a podobně.

Jako suspendační prostředky se mohou například použít hydrofilní koloidy (jako je polyvinylpyrrolidon, natriumkarboxymethylcelulóza a. podobně), dále gumy rostlinného původu . (jako je . tragantová guma a podobně).

Příklady prostředků podporujících ulpívání jsou maziva (jako. stearát vápenatý nebo horečnatý), adhezní prostředky (jako. póly viny lalko hol), deriváty celulózy a jiné koloidní látky (jako kase-in), minerální oleje

a. podobně.

Z dispergačních . prostředků se uvádí na214672 příklad methylcelulóza, ligninsulfonáty, alkylnaftalensufonáty a podobně.

Jako prostředky zlepšují distribuci, prostředky podporující ulpívání, prostředky zvyšující odolnost proti dešti nebo penetrační pomocné prostředky se mohou například používat vyšší alifatické kyseliny, pryskyřice, klíh, kasem a algináty.

Za použití nosičů, ředidel a pomocných prostředků uvedených svrchu se účinný prostředek podle vynálezu může převést na různé pevné, kapalné nebo plynné směsi pro použití v zemědělství a zahradnictví.

Příklady - pevných směsí jsou zrna a granule (s výhodou mikrogranulátyj, pasty, granulované, mořené nebo s výhodou potažené osivo, fólie k setí semen pro použití v zemědělství (a především v zahradnictví).

Z kapalných směsí je třeba jmenovat roztoky, jako ty, které jsou určeny k přímému postřiku (například vodné roztoky, roztoky tvořené organickými rozpouštědly nebo oleji, mísitelnými oleji a podobně), disperze, suspenze (především vodné suspenze), vodné nebo olejové emulze, inertní emulze a podobně.

Ja-ko plynné směsi se mohou používat například aerosolové přípravky.

Granulované směsi se mohou vyrobit například rozpouštěním -růstově regulačního prostředku podle vynálezu v rozpouštědle a roztok se může nanést na granulovaný nosič (například porézní granulovanou látku, jako pemzu nebo- attaclay, neporézní minerální - látku, jako písek nebo jíl nebo granulovanou organickou látku, jako černozem nebo nařezané stonky tabáku ) v přítomnosti pojivá a je-li to zapotřebí, vysušením výsledné granulované látky. Podle jiné metody se granulovaná směs vyrábí smícháním regulátoru růstu rostlin s práškovou minerální látkou, mazivem a pojivém, slisováním směsi, rozdrcením slisované látky a oddělením frakce -o- požadované velikosti zrna pomocí síta. Výhodná metoda výroby granulované směsi spočívá v granulaci za sucha nebo mokra, přičemž granulace za mokra se provádí buď mokrým slisováním nebo technikou zpevňování.

Zvláště výhodnou formou směsí jsou fólie k setí semen. Je dobře známo, že pro usnadnění setí semen a pro snadné dosažení jednotné vzdálenosti mezi jednotlivými semeny a řádky se ruční setí nebo sázení rostlin stále více v zemědělství a především v zahradnictví nahrazuje semeny umístěnými do fólie rozpustné ve vodě a výsledné svazky fólií, které -obsahují popřípadě více než jeden řádek semen, se ukládají do půdy. Fólie se mohou vyrábět z libovolné látky rozpustné ve vodě, která je inertní vůči semenům, jako z polyvínylalkoholu. Jediným požadavkem je, aby fólie nepoškozovaly semena a aby se rozpadaly nebo rozpouštěly v půdě vlivem vlhkosti. Fólie k setí semen podle vynálezu mohou obsahovat nový účinný prostředek, který je zapracován do materiálu fólie nebo se do fólie vpravují semena, která byla předem zpracována s novým účinným prostředkem·. Zvláštní výhoda fólií k setí -semen spočívá v tom, že nový účinný prostředek zvyšuje především klíčivost semen ve fólii a potom především napomáhá - růstu rostlin, které se mají kultivovat -a také poskytuje vhodnou -ochranu proti škodlivému hmyzu během počátečního vývoje rostlin.

Disperze, suspenze nebo emulze se mohou vyrábět rozpuštěním nebo suspendováním účinného prostředku podle vynálezu v rozpouštědle, které podle volby obsahuje jeden nebo několik smáčecích, dispergačních, suspendačních a/nebo emulgačních prostředků, a smísením výsledné směsi s vodou, která také obsahuje popřípadě - jeden nebo více smáčecích, dispergačních, suspendačních a/nebo emulgačních prostředků. Buď rozpouštědlo nebo voda pochopitelně musí -obsahovat alespoň jeden smáčecí, - dispergační, suspendační a/nebo emulgační prostředek.

Mísitelné oleje se mohou připravit rozpuštěním nebo jemným dispergováním účinného prostředku podle vynálezu ve vhodném rozpouštědle a s výhodou v rozpouštědle - -omezeně mísitelném s vodou, v přítomnosti emulgačního prostředku.

Roztoky pro přímý postřik se připravují rozpuštěním účinného prostředku podle - vynálezu v rozpouštědle, kde prostředí má vysokou teplotu varu. Je výhodné používat rozpouštědlo vroucí při teplotě nad 100 °C.

Aerosoly se mohou připravovat napříkladsmícháním účinného prostředku podle vynálezu, nebo je-li zapotřebí, jeho roztoku, s těkavou kapalinou používanou jako vyhaněč, například se sloučeninou freonového typu.

Inertní emulze se mohou připravovat emulgací emulze účinného prostředku podle vynálezu přímo ve- vodě, v postřikovém - zařízení bud před postřikem nebo během něho.

Emulgovatelné koncentráty, pasty nebo smáčitelné prášky pro postřik se mohou používat s výhodou přímo k přípravě vodných prostředků připravených pro použití. Tyto koncentráty se ředí před použitím vodou na požadovanou koncentraci. Koncentráty by měly být stabilní po prodlouženou dobu skladování a po zředění vodou by měly tvořit vodné směsi, které by měly zůstat homogenní po dobu dostatečnou pro jejich použití v běžném postřikovém zařízení. Koncentráty -obvykle -obsahují 10 až 85 % hmotnostních a s výhodou 25 až 60 % hmotnostních účinného prostředku. Zředěné vodné směsi (kapaliny k postřiku) připravené pro použití obsahují s výhodou 0,001 až 3,00 - % hmotnostní účinného prostředku, avšak pro jednotlivá použití se také mohou připravit směsi s vyšším nebo nižším obsahem účinného prostředku.

V závislosti na způsobu výroby a použití se může obsah účinného prostředku ve směsích, které mají mít potřebný účinek, měnit v širokém rozmezí. Směsi obvykle obsahují 0,01 až 9’5 % hmotnostních účinného prostředku. Má-li se směs použít při „utramaloobjemovém“ (ULV) postupu, účinný prostředek podle vynálezu se může smíchat s mimořádně malým množstvím přísad za vzniku směsi, která obsahuje s výhodou 90 až 98 % hmotnostních účinného prostředku. Tyto směsi se používají na požadovaném místě pomocí zařízení, které vytváří mimořádně jemný postřik, který s výhodou se provádí z letadla. Zředěné směsi obsahují obvykle 0,01 až 20 % hmotnostních účinného prostředku, přičemž obsah účinného prostředku v koncentrátech se může běžně měnit mezi 20 a 98 °/o hmotnostními.

Emulgovatelné koncentráty obsahují obvykle 5 až 70. % hmotnostních a s výhodou 10 až 50 % hmotnostních účinného prostředku. Obsah účinného prostředku v práškových směsích může běžně být mezi 0,5 a 10 % hmotnostními a s výhodou 1 až 5 % hmotnostními.

Směsi podle vynálezu se mohou používat jako postřiky, popraše, povlakové prostředky (například к povlékání semen), fólie к setí semen, směsi vlhčící půdy, mořící lázně a podobně. Typ směsi, která se použije, závisí na požadovaném účelu použití.

Vynález se dále týká zemědělských postupů, při kterých se rostliny, semena a/nebo půda ošetřuje (například ošetřují) buď přímo nebo nepřímo směsí, která obsahuje racemickou nebo opticky aktivní sloučeninu obecného vzorce I nebo jejich směs.

Při zemědělském postupu se směsi podle vynálezu používají na nebo do půdy, na semena nebo rostliny nebo na předem vybrané části rostlin.

temena se mohou ošetřovat například jejich potažením účinným prostředkem podle vynálezu popřípadě s nosičem, za míchání. Účinný prostředek podle vynálezu se může také aplikovat na semena spolu se smáčecími povrchově aktivními látkami, jak jsou vymezeny svrchu a popřípadě s nosičem. V tomto případě se směs účinného prostředku, povrchově aktivní látky a nosiče smočí malým množstvím vody a semena se smísí s výslednou suspenzí.

Zvláštní metodou ošetřování semen je jejich potahování drážírovacím postupem. Ten se může provádět například tak, že se semena umístí do dražírovací pánve, se kterou se otáčí a semena se vlhčí vodným roztokem pojivá (například natriumkarboxymethylcelulózy). Potom se na vlhký povrch semen nastříká povlakový prostředek ve formě práškové směsi. Povlakový prostředek se podává dokud se nedosáhne požadované konečné hmotnosti nebo rozměru potažených semen.

Zemědělský postup podle vynálezu se může provádět také tak, že se účinný prostředek smíchá s půdou, pískem nebo jiným práškovým pevným nosičem jako je uveden shora a popřípadě s povrchově aktivní látkou a výsledná prášková směs se použije do brázd při setí.

Účinný prostředek se může nanést na semena před vysetím, současně s ním nebo po něm bud podle zemědělských postupů diskutovaných výše nebo ve formě vodného postřiku obsahujícího účinný prostředek, popřípadě s povrchově aktivní látkou a/nebo práškovou pevnou látkou, jaká je vymezena svrchu.

Zemědělský způsob ošetřování podle vynálezu se může také provádět tak, žé se použije směsi obsahující účinný prostředek přímo na rostlinu, určité části rostliny (například listy) nebo na okolí rostlin. Směsi se mohou na požadovaném místě používat například ve formě postřiku, popraše a podobně. Směsi se mohou také používat na půdu například postupem spočívajícím ve zvlhčení, přelití nebo vpravení. Podle tohoto posledního postupu se semena vysévají do brázd předem ošetřených dotyčnou směsí.

Směsi podle vynálezu se mohou používat к regulaci růstu jak jednoděložných, tak dvouděložných rostlin. Rovněž se mohou použít metody ošetřování před zasetím, před zasázením před vzejitím a po vzejití a také se může provádět vpravení do půdy.

Výraz „před zasetím“ nebo „před zasázením“ znamená, že se směsi podle vynálezu mohou nejdříve aplikovat na půdu a po této operaci se provede zasetí nebo zasázení rostlin.

Výraz „před vzejitím“ neboli „preemergentní ošetření“ znamená, že se směsi podle vynálezu použijí na půdu dříve než rostliny vyrostou, například tím, že se půda postříká před klíčením rostlin povrchem půdy.

Výraz „po vzejití“ neboli „postemergentní ošetření“ znamená, že se směsi podle vynálezu použijí v prostoru určeném к ošetření (například na rostlinách nebo půdě) poté, co rostliny vzešly.

Podle zkušeností autorů jsou směsi podle vynálezu zvláště vhodné к regulaci růstu kukuřice, obilnin, slunečnice, vojtěšky, řepy, řepky, sóji, brambor, rýže, pepře, rajčat a zeleniny.

Dávkování účinného prostředku vyžadované к dosažení požadovaného růstově regulačního a/nebo insekticidního účinku závisí na řadě okolností, jako optické aktivitě účinného prostředku (racemický, pravotočivý, levotočivý), typu a obecném stavu kultivovaných rostlin, které se mají ošetřovat nebo hmyzu, který se má ničit, vývojovém stadiu kultivovaných rostlin (semena, vzešlé semenáčky, stadium jednoho áž tří listů a podobně), typu jiných rostlin, které rostou v okolí rostliny určené к ošetření, ročním období, meteorologických podmínkách, metodě použití směsi (před vzejitím, před zasetím, před zasazením, po vzejití, vpravení do půdy a podobně) a na skutečné formě smě11

214872 si. Proto· by se optimální dávka měla vždy stanovit pokusně. Účinný prostředek se běžně používá v dávce 0,1 až · 25 kg na hektar a s výhodou 0,1 až 15 kg na hektar. Optimální dávka k moření semene nebo k urychlení klíčení je asi 5 až 500 g na 100 kg semen. Požaduje-li se účinek napomáhající růstu rostlin nebo· zvýšení výnosu úrody nebo provádí-li se ošetření půdy, optimální dávka kolísá mezi 0,1 a 15 kg na hektar. Optimální insekticidní dávka k ošetření semen je asi 1 až 10 000· ppm na 100 kg semen.

Konečná koncentrace zředěných směsí připravených pro použití také závisí na oblasti použití (například ošetřování semen, ošetřování listů, aplikace na půdu, vpravení do půdy · a podobně). Tak například zředěné směsi obsahující 0,5 až 10 000 ppm a s výhodou 1 až 1000 ppm účinného prostředku se používají k ošetřování semen a listu, stejně jako· ke zvýšení klíčivosti, zatím co preemerge-ntní a postemergentní ošetření se provádí zředěnými směsmi (například kapalnými postřiky), které obecně obsahují 0,1 až 3,0 · % hmotnostní a s výhodou 0,3 až 1,0 procent hmotnostní, účinného prostředku.

Vynález je detailně objasněn pomocí následujících příkladů, které však · vynález žádným způsobem neomezují.

P ríklad 1

Výroba ( + )-2-(propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,1/heptanu . 4,6 g (0,2 mol) kovového sodíku se rozpustí ve 200 ml methanolu a k roztoku se přidá 33,4 g (0,2 · mol) ( + )-1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptan-2-onoxlmu. Po jednohodinovém· varu se do roztoku vnese . 23,8 g (0,2 mol) propargylbromidu a reakce se provádí další· hodinu. Směs se ochladí, oddělený bromid sodný se odfiltruje, filtrát odpaří a koncentrát podrobí frakcionované destilaci ve vakuu. Získá se 33,2 g (81%) (+)-2-( propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,1/heptanu ve formě světle žlutého oleje;

teplota varu 94 °C/187 Pa, no²⁰ = 1,4955. Analýza pro C13H19NO:

vypočteno:

. 76,05 % C, 9,33% H, (3J32%) N nalezeno:

76,17 % C, 9,62 % H, 6,6-8 % Ν'

Příklad 2

Výroba ( + )-2-( propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/6,2,1/heptanu

4,8 g (0,2 ·mol) natriumhydridu se vnese do 150 ml bezvodého benzenu a do směsi se při· teplotě 5° °C během 0,5 hodiny zavede 33,4 g (0,2 mol) ( + )-l,7,7-trim'ethyl-bicyklo^^.l/heptan^-onoximu v 50 ml dime thylformamidu. Jakmile ustane vývoj plynu, směs se ochladí na teplotu 25 °C, přidá 23,8 gramu (0,2 mol) propargylbromidu a v reakci se pokračuje další 2 hodiny. Potom se reakční směs protřepe s vodou, fáze se oddělí, benzenová fáze odpaří a odparek podrobí frakcionované destilaci ve vakuu. Ve formě světle žlutého oleje se získá 37,0 g (90,5 %) ( +;)-6-(propargyloxyimino)-1,7,7-trimethyl-bicyklo^.ž.l/heptanu o teplotě varu 94 až 96 °C/187 Pa, = 1,4953.

Příklad 3

Výroba ( + )-2-( propargyloxyimino)-l,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l)heptanu jako xylenového roztoku

Do 800 ml xylenu se přidá 39,0 g (1,0 mol) jemně práškového· natriumamidu. Směs se zahřeje na teplotu 50 °C a pak přidá roztok 167 g (1,0 mol) ( +))-l,7,7-trimethyl-bicyklo^Z.l/heptan-ž-onoximu ve 200 ml dimethylformamidu. Když ustane vývoj · plynu, ke směsi se za stejné teploty přidá 74,5 · g (1,0 mol) propargylchloridu a reakce se provádí další 2 hodiny. Potom se směs několikrát promyje vodou. Obsah účinné látky v xylenovém roztoku se stanoví mikrotitrací.

Získá se 812 g xylenového roztoku, který obsahuje 23,8 % -( + ^-(propargyloxyimino)-1,7,7-tгimethyl-bicyklo/6,6,1/heptanu. Konečný produkt se tak získá ve výtěžku 94,2 %.

Příklad 4

Výroba · (+ )-2-( propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/6,2,1/heptanu

K roztoku 76 g (0,5 mol) · ( + )-l,7,7-trimethyl-bicyklo^.ž.l/heptan^-onu ve 225 ml pyridinu a 450 ml bezvodého· ethanolu se přidá 59,0 g (0,55 mol) hydrochloridu propargyloxaminu. Výsledná směs se vaří 3 hodiny a potom se odpaří ve vakuu. K odparku se přidá voda a vodná směs se extrahuje dichlorethanem. Dichlorethanový roztok se odpaří a zbytek podrobí frakcionované destilaci ve vakuu. Ve formě světle žlutého oleje se získá 76,0 g (74,0%) (+^-(propargyloxyimino ) -l,7,7-trimethyl-bicyklo/6,6,l/heptanu o teplotě varu 92 °C/133 Pa, по2° = = 1,4956.

Příklad 5

Výroba (— )-2-( propargyloxyimino ] -1,7,7-trimethyl-bicyklo/6,2,1/heptanu

Postupuje se jako v příkladu 4 s tím, že se jako výchozí látky použije 76,0 g (0,5 mol) ( — )-l,7,7)trimethyl-bicyklo/2,2,1/heptan-2-onu. Získá se 79,0 g (77,9%) (---2- (propargyloxyimino·) -1,7,7--rimethyl-bicyklo/6,6,1/heρtanu o teplotě varu 94 °C/ /187 Pa, n_D ²⁰ = 1,4955, (α)υ²⁰ = —20,02 + + 1° (с = 1, v methanolu).

Příklad 6

Výroba (+)-2- (propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu

Postupuje se jako v příkladu 4 s tím rozdílem, že se jako výchozí látky použije 84,0 g (0,5 mol) (+) -l,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptan-2-thionu. Získá se 81,0 g (79 %) ( + )-2- (propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu o teplotě varu 92 °C/133 Pa, n_D ²⁰ = 1,4956, (^)d²⁰ = + 20,08 + 1° (c = 1, v methanolu).

Příklad 7

Výroba ( + )-2-(propargyloxyimino) -1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu jako xylenového roztoku

К 800 ml xylenu se přidá 40,0 g (1,0 mol) jemně práškového hydroxidu sodného a 50 mililitrů methanolu a směs se vaří 30 minut za míchání. Směs se ochladí na 30 °C, přidá se 167,0 g (1,0 mol) (+ )-1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptan-2-onoximu a směs se zahřeje pomalu к varu. Methanol a 18,0 ml (1,0 mol) vody vzniklé při reakci se oddestilují pomocí Marcussonova odlučovače. Když se voda zcela odstraní, reakční směs se ochladí na teplotu 30 °C, zředí 200 ml dimethylformamidu a ke směsi se přikape 119,0 gramu (1,0 mol) propargylbromidu. Během tohoto pracovního kroku se teplota směsi udržuje na 30 °C vnějším chlazením. Reakce se provádí při teplotě 30 °C po dobu 2 hodin. Potom se směs několikrát promyje vodou, xylenový roztok se suší pomocí žíhaného síranu horečnatého a obsah účinné látky v roztoku se stanoví mikrotitrací.

Získá se 83'5,0 g xylenového roztoku, který obsahuje 23,7 % ( + )-2-(propargyloxyimino ) -l,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu, což odpovídá výtěžku 96,5 %.

Příklad 8

Příprava emulgovatelného koncentrátu dílů hmotnostních ( ± )-2-(propargyloxyimino)-1,7,7-tri.methyl-bicyklo/2,2,1/-heptanu se rozpustí v 9 dílech hmotnostních xylenu а к roztoku se přidá 1 díl hmotnostní směsi aniontové a neionogenní povrchově aktivní látky (například směs Atloxu 3386 a Atloxu 4851 v poměru 2:3). Směs se potom homogenizuje. Získá se emulgovatelný koncentrát, který obsahuje 50 % hmotnostních účinného prostředku (50 ЕС), který se může zředit vodou za vzniku kapalného postřiku.

Opticky aktivní sloučeniny se mohou forhiUlóvát ná emulgovatelné ko-ncentráty obdobným způsobem:

P ř í к 1 a d 9

Příprava mikrogranulátů dílů hmotnostních práškového kaolinu, dílů hmotnostních bramborového a/nebo obilného škrobu a 1 díl hmotnostní masku se homogenizují s 5 díly hmotnostními ( + )-2-(propargyloxyimino)-1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu a ke směsi se přidá 0,5 dílu hmotnostních polyoxyethylen-sorbitan monooleátu (Tween 80). 2,5 dílu hmotnostních želatiny se nechá nabotnat v 10 dílech hmotnostních vody, potom se přidá dalších 15 dílů hmotnostních vody a želatina se rozpustí za tepla. Výsledný roztok se míchá s práškovou směsí uvedenou výše. Mokrá směs se homogenizuje, granuluje na sítě (s velikostí ok 14 až 16 mesh), granulát se suší a potom opět síťuje. Získá se mikrogranulovaná směs, která obsahuje 10 % hmotnostních účinné látky.

Opticky aktivní sloučeniny se mohou převést na mikrogranulované směsi stejnou metodou.

Příklad 10

Příklad mořidla semene

К roztoku obsahujícímu 30 dílů hmotnostních acetonu, 2,5 dílů hmotnostních hydroxypropylcelulózy, 5 dílů hmotnostních polyethylenglykolu (molekulová hmotnost: 6000), 20 dílů hmotnostních vody a libovolné množství barviva, které nemá účinek potlačující klíčení, se za míchání přidá 6 dílů hmotnostních 10 % acetonového roztoku ( + )-2- (propargyloxyimino) -1,7,7-trimethy 1-bicyklo/2,2,l/heptanu.

Opticky aktivní sloučeniny se mohou převést na mořidla semene stejnou metodou.

Přikladli

Příprava fólie к setí semen

a) 80 g polyvinylalkoholu, dodávaného na trh pod chráněným názvem Rhodoviol 4/125 P (viskozita jeho 4% vodného roztoku je 4 m Pa. s při 20 °C, hydrolyzovatelný z 89 % mol.),.se přidá za míchání к 615 g vody o teplotě 60 °C. Potom se rozpustí 20 g polyvinylalkoholu, podávaného na trh pod chráněným názvem Rhodoviol 30/20 M (viskozita jeho 4% vodného roztoku je 30 m Pa. s při 20 °C, hydrolyzovatelný z 98 % mol.), a 20 g glycerinu a směs se intenzívně míchá, dokud nevznikne homogenní roztok. Po dvacetičtyřhodinovém stání, během kterého· zmizí bublinky, se roztok nanese na skleněnou desku v tloušťce 0,50 mm pomocí odlévacího nože opatřeného kanálkem a vrstva se suší za teploty místnosti. Výsledná fólie o tloušťce 0,05 až 0,06 mm se oddělí od skleněné desky a dostane se houževnatá fólie,

1S která se dá snadno zpracovat. Tato fólie se dále označuje jako „kontrolní fólie“.

b) Postupuje se jak je popsáno v bodě a) svrchu s tím rozdílem, že se к roztoku polymeru před odlitím přidá roztok 0,120 ( + ) -2-(propargyk>xyimino)-l,7,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu v 5 ml ethanolu. Potom se nechají odejít bublinky, provede se nanesení a sušení vrstvy a získá se fólie podobná té, která je uvedena v bodě a), ale která obsahuje 1000 ppm účinné látky.

c) Postupuje se jak je popsáno v bodě b) s tím rozdílem, že se к roztoku, který se má odlévat, přidá 0,0120 g (± )-2-( propargyloxyimino) -l,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/heptanu v 5 ml ethanolu. Výsledná fólie obsahuje 100 ppm účinné látky.

d) Postupuje se jak je popsáno v bodě b) nebo v bodě c) s tím rozdílem, že se místo racemické sloučeniny použije opticky aktivního 2- (propargy loxyimino )-1,7,7-trimethyl-bicyklo/2,2,l/-heptanu.

a) Zkoušky ve skleníku .ai) Tři kultivační kořenáče se naplní pískem a do každého z nich se vyseje 30 semen. Deset semen nebylo mořeno (neošetřená kontrolní skupina), deset semen se mořilo prostředkem popsaným v příkladu 10, který však neobsahoval žádnou účinnou látku (placebo), zatím co zbývajících deset semen se mořilo prostředkem připraveným v příkladu 10, který obsahoval racemlckou účinnou látku. Kultivační kořenáče se umístí ve skleníku a v něm se udržuje teplota, světlo a atmosférická vlhkost na optimální hodnotě. Určí se procento klíčících semen a 14 a 28 dní po vysetí se změří výška a stanoví syrová hmotnost vzešlých rostlin. Výsledky zkoušky jsou shrnuty v tabulce 1, ve které procento vyklíčení je vztaženo к počtu zasetých semen, zatím co výška a syrová hmotnost rostlin jsou uvedeny v procentech vztažených к neošetřené kontrolní skupině.

Příklad 12

Zkoušení účinku napomáhajícího růstu rostlin

Tabulka 1

Ošetření	Vyklíčilo %	14. den Výška o/o	Syrová hmotnost %	28. den
Výška o/o	Syrová hmotnost o/o
Neošetřená kontrolní skupina	92	100	100	100	100
Povlečeno bez účinné látky (placebo)	95	105	102	103	99
Povlečeno racemickou účinnou látkou	95	143	152	148	154

Údaje z tabulky 1 ukazují, že v rámci experimentálních chyb není rozdíl mezi neošetřenou kontrolní skupinou a semeny mořenými směsí bez účinné látky. Naopak semenáčky vyšší o 43 až 48 % než obě kontrolní skupiny vzešly ze semen mořených látkou podle vynálezu a syrová hmotnost těchto rostlin převyšuje o 52 až 54 % kontrolní skupinu.

32) Semena fazolí, mrkve, lnu, pepře, raj čat, špenátu, ječmene a čiroku se vysejí do kultivačních kořenáčů (20 X 20 cm) naplněných pískem. Kultivační kořenáče se umístí do skleníku a před vzejitím rostlin ošetří racemickou účinnou látkou v množství 0,1 nebo 0,2 kg/ha. U čtyřtýdenních rostlin se stanoví syrová hmotnost a tento údaj se porovná s údajem zjištěným u neošetřené kontrolní skupiny. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2

Kultivovaná rostlina

Syrová hmotnost v poměru ke kontrolní skupině

0,1 kg/ha 0,2 kg/ha

Fazole Mrkev Len Pepř Rajčata Špenát Ječmen Či rok

110 o/o	135 %
105 %	140 %
118 o/o	105 %
95 %	140 o/o
120 %	112 %
135 %	—
120 %	105 %
130 %	130 %

1S

Údaje v tabulce 2 ukazují, že u lnu, rajčat, špenátu a ječmene po ošetření dávkou 0,1 kg/ha se dosahuje lepších výsledků, zatímco u _ ostatních kultur jsou výhodnější dávky 0,2 kg/ha. Vzrůst syrové hmotnosti činí 18 až 40 %, ve vztahu k neošetřené kontrolní skupině.

b) Zkoušky prováděné venku na malých pozemcích s mořenými semeny

Postup popsaný v bodě a) se zopakuje s tím rozdílem, že se semena vysejí na pozemek o rozměru 10 X 10 m, rostliny se pozorují celé vegetační období a stanoví se také výnos úrody. Pozemek se okopává motykou, aby se· odstranil plevel.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Ošetření	Výška %	Syrová hmotnost %	Úroda klasů %
Neošetřená kontrolní skupina	100	100	100·
Povlečeno bez účinné látky
(placebo)	98	103	101
Povlečeno racemickou
účinnou látkou	127	125	120

Údaje z tabulky 3 dokládají, že obilí vzešlé ze semen ošetřených podle vynálezu je vyšší o 27 %, syrová hmotnost je vyšší o 25 °/o a dosáhne se úroda klasů vyšší o 20 %, v porovnání s oběma kontrolními skupinami (neošetřená kontrolní skupina a placebo).

c] Zkoušky prováděné na malých pozemcích venku

Semena obilí se vysejí na malé pozemky (o 'rozměru 10 X 10 m] a pozemky se ošetří před vzejitím rostlin nebo po jejich vzejití vodným kapalným postřikem připraveným z emulgovatelného koncentrátu popsaného v příkladu 8. Koncentrát se zředí dešťovou vodou na konečný obsah účinné látky 0,02 až 0,1 %, v závislosti na aplikované dávce a na · hektar se aplikuje 500 litrů kapalného postřiku. Dávky zkoušené při preemergentním ošetření se mění mezi 0,1 a 5,0 kg racemické účinné látky na hektar, zatím co k postemergentnímu ošetření se · používá dávky 1 kg racemické účinné látky na hektar. Pozemky se okopávají motykou, aby se · · odstranil plevel. Výsledky těchto zkoušek jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 4

Ošetření	Dávka kg	Výška	Syrová	Úroda
	účinné látky	%o	hmotnost	klasů
	na ha			%'

Neošetřeno	0	100	100	100
Preemergentní	(neošetřená kontrolní skupina) 0,1	105	108	102
	1,0	121	127	118
	3,0	127	135	116
	5,0	115	115	107
Pos-temergentní	1,0	116	120	109

Údaje z tabulky 4 ukazují, že racemická účinná látka látka podle vynálezu je účinná rovněž v dávce 0,1 kg/ha, použije-li se k preemergentnímu ošetření, ale mnohem účinnější dávky jsou mezi 1 a 3 kg/ha. Aplikují-li se tyto jedno- až třikilogramové dávky na hektar, rostliny jsou vyšší o 21 až 27 %, mají syrovou hmotnost vyšší o 27 · až 35 % a poskytují úrodu klasů o 16 až 18 % vyšší než neošetřená kontrolní skupina. Výsledky pozorované při postemergentních zkouškách při stejných dávkách jsou poněkud nižší než výsledky uvedené výše.

Příklad 13

Studium insekticidního účinku

a) Ochrana proti mouše domácí (Musea domestica)

Emulgovatelný koncentrát popsaný v příkladu 8 se zředí vodou na konečný obsah účinné látky 3 % hmotnostní a v množství odpovídajícím 2,5 mg racemické účinné látky na cm² plochy se výsledný kapalný postřik naplní do válcové láhve. Do láhve se umístí 20 much anestetizovaných kysličníkem uhličitým, láhev se přikryje Petriho miskou a pozoruje se účinek účinné látky. Pro kontrolní zkoušku se použije stejné dáv ky dichlorfonu (O,O-dimethyl-2,2,-dichlorvi nylfosfátuj, jako účinné látky.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce' 5.

Tabulka 5

Doba min	Účinek v procentech
Racemická účinná látka podle vynálezu	Dichlorfon
60	68	75,2
120	91	94,0
240	100	100,0

b) Ochrana proti larvám mouchy domácí (Musea -domestica) kg pšenice se smísí s 1 litrem- mléka, 10 g krmných kvasnic a 6> g Nipaginu (ethyl-p-hydroxybenzoátu), čímž se získá kulturní prostředí pro - kultivaci larev mouchy domácí. Do válcových láhviček se vpraví vždy 200 g tohoto kulturního prostředí a - . přidá se takové množství -racemická účinné -- látky, že její obsah v kulturním prostředí -činí 250, 500- a 1000 ppm. Racemická účiná ' látka se zavádí ve formě emulgovatelného koncentrátu, který obsahuje 50 % hmotnostních sloučeniny a kulturní prostředí se homogenizuje s koncentrátem. Do kontrolní -nádoby se nedá žádná účinná látka. Do každé válcové lahvičky se umístí vždy 50 jednodenních larev mouchy domácí, láhvičky se pokryjí látkou umožňující dobré větrání a stanoví se procentuální počet' imag, které se vyvinuly z kukel, - ve vztahu ke kontrolní skupině.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.

Ošetření

Tabulka - 6

Dávka ppm Vývoj %

Účinnost %

Neošetřená kontrolní

skupina	—	100,0 0
Ošetřeno racemickou
účinnou látkou	250	29,6	70,4
	500	0	100,0
	1000	0	100,0

Výsledky zkoušky uvedené svrchu ukazují, že účinná látka podle vynálezu působí na mouchu domácí přibližně stejně účinně jako známý insekticid dichlorfon. I když účinek na -odolnější zkoušené druhy hmyzu je pomalejší, nová sloučenina vzorce I předčí známou účinnou látku vzhledem k její nižší toxicitě a tím, že nemá účinek blokující cholinesterázu.

Příklad 14

Ochrana prošti zrnokazu (Acanthoscelides obtectus)

Postup popsaný v bodě a) příkladu - 13- se zopakuje s tím rozdílem, že se jako zkušebního hmyzu použije zrnokazu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7

Doba min

Účinek v procentech

Racemická účinná látka Dichlorfon podle vynálezu

60	17,5	47
120	35,0	72
240	6)5,5	100
1440	100,0	100

b) 100 g semen fazolu se · ošetří kapalným postřikem obsahujícím 1,0 % hmotnostní racemické účinné látky (připraveno zředěním emulgovatelného koncentrátu s obsahem 50 % hmotnostních účinné látky) v množství odpovídajícím 250, 500 a 1000 ppm účinné látky. Kontrolní semena se ošetření ne podrobí. Semena se vnesou do válcových lahviček. Do každé lahvičky se dá 20 kusů hmyzu a lahvičky se překryjí látkou. Po 14 dnech se spočítají přežívající jedinci.

Výsledky, vyjádřené v procentech ve vztahu ke kontrolní skupině, jsou uvedeny v tabulce 8.

Tabulka 8

Ošetření

Dávka ppm Vývoj

Účinnost %

Neošetřená kontrolní

skupina	—	100	0
Ošetřeno racemickou
účinnou látkou	250	5	95
	500	0	100
	1000	0	100

Údaje z tabulky 8 ukazují, že účinná látka může být s úspěchem použita k usmrcení obilného škodlivého hmyzu, jako zrnokazu již v koncentraci 250 ppm.

Příklad 15

Srovnání účinku růstového regulátoru podle vynálezu s účinkem známého regulátoru růstu

a) Pokusy na malých parcelách o ploše 80 m² pod širým, nebem

Jakožto· růstového regulátoru bylo použito 2-(propargyloxyimino)-l,7,7-trimethyl bicyklo[2,2,llheptanu podle vynálezu, který byl preemergentně aplikován v dávkách 0,2, 0,5 · a 1 kg/ha (300 1 vody na 1 ha) ve formě vodného· roztoku postřikem kultury rajských jablíček, kultivovaných v písčité půdě. Během vegetační periody byly zralé plody sklízeny ve třech časových údobích. Během celého pokusu byly parcely zbavovány plevelů motykou. Získané výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.

Pro .srovnání byla kontrolní skupina rostlin ošetřena také známým listovým hnojivém následujícího složení: 12 % N, 4 % P2O5, 6 % K2O a stopové prvky: Mg, M11, Fe, Cu, Mo, B, Co, Zn.

Dávka (kg/ha)	y	Výnosy jednotlivých tří sklizní (kg/80 m2) II	III	Celkový výnos (kg/80 m2)
0,2	85	82	128	295
0,5	80	127	110	317
1,0	79	119	102	300
Listové hnojivo
dávka (g)
20	62	120	116	298
60	57	92	126	275
Neošetřená
skupina rostlin	47	96	90	235

b) Pokusy pod širým nebem s logaritmicky stoupajícími dávkami

Na parcelách velikosti 20 X 2 m byly rozličné · rostliny ošetřeny jak preemergentně, tak i postemergentně dávkami mezi 1,15 kg/ /ha až 8,9 kg/ha 2-(propargyloxyimino )-1,7-

7-trimethblbicyoio [ 2,2,1] heptanu podle vynálezu. Postemergen-tní aplikace byla provedena v okamžiku, kdy rostliny byly vzrostlé do výšky 12 až 20 cm. Všechny parcely byly tvořeny středně těžkou jílovitou půdou.

bi) Výška rostlin (kukuřice, .slunečnice) ve srovnání s neošetřenými . rostlinami

Při preemergentní aplikaci byla změřena výška rostlin 35. den po výsadbě, zatímco^ při postemergentní aplikaci · byla výška rostlin změřena 20. den po této· aplikaci. Každá hodnota je průměrnou hodnotou z 5 měření na úseku 2 metrů.

Rostlina a druh aplikace	Dávka (kg/ha)	Výška rostlin v procentech vztažená na kontrolní rostliny
Kukuřice
preemergentně	4,5	218
postemergentně	2,8	144
Slunečnice
preemergentně	8,5	179
postemergentně	1,15	135

b₂) Celková hmotnost kukuřičných plodina hmotnost kukuřičných palic v procentech, vztaženo na kontrolní rostliny

Dávka Preemergentně (kg/ha) Celková hm. Hm. palic

Postemergentně

Celková hm. Hm. palic

8,9	142,3	128,4	112,1	115
4,5	151,1	125,7	105,3	119,2
2,8	122,5	115,0	122,3	105,3

b₃) Hmotnost plodu rajských jablíček ve srovnání s kontrolními rostlinami

Dávka Podle vynálezu*) Listové hnojivo

(kg/ha)	preemergent.	postemerg.	preemergent.	postemerg.
8,9	196,6	146,6	100,0	119,0
7,2	183,3	136,6	106,5	120,1
5,7	193,3	104,6	116,0	114 1
4,5	160,5	128,3	117,3	136,3
3,6	123,5	134,6	109,3	144,0
2,8	133,3	123,1	108,6	137,2
2,25	130,0	114,4	103,3	110,6

*) podle vynálezu: aplikace 2-(propargyloxyimino)-l,7,7-trimethylbicyklo[2,2,l]heptanu

ty) Hmotnost fazolí ve srovnání s kontrolními rostlinami	Listové hnojivo
Dávka (kg/ha)	Podle vynálezu*)
preemerg.	postemerg.	preemerg.	postemerg.
8,9	152,1	115,7	105,1	132,5
7,2	151,5	121,0	97,8	129,7
5,7	158,4	126,3	110,1	114,8
4,5	142,1	110,5	102,3	149,9
3,6	121,0	121,0	98,9	140,0
2,8	147,3	121,0	105,3	125,1
ty) Hmotnost okurek	ve srovnání s kontrolními rostlinami (pouze	preemergentní
aplikace)
Dávka (kg/ha)		2- (propargyloxyimino) -	Listové hnojivo
		-1,7,7-trimethylbicyklo-
		[2,2,l]heptan
8,9		168,7		98,6
7,2		156,2		103,7
5,7		125,6		102,5
4,5		109,2		108,1
3,6		116,2		102,7
2,8		118,7		114,2

Claims

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Prostředek к regulaci růstu rostlin a insekticldní prostředek, vyznačený tím, že jako účinnou látku hmotnostně obsahuje 0,001 až 98 °/o racemlckého a/nebo opticky aktivního 2- (propargyloxyimino ] -1,7,7-trimethy 1bicykloj 2,2,1 jheptanu vzorce I společně s obvyklým nosičem, ředidlem nebo jinou přísadou.
2. Způsob výroby racemického nebo opticky aktivního 2-(propargyloxyimino)-l,7,7-trimethylbicyklo- [2,2,1 jheptanu vzorce I - podle bodu 1, vyznačený tím, že se racemický nebo opticky aktivní derivát l,7,7-trimethylbicyklo[2,2,t]heptanu obecného vzorce II ve kterém j

Y znamená atom kyslíku, atom síry nebo, oximovou skupinu, nechá reagovat při tep-] lotě 0. až 120 °C, s výhodou při teplotě 20 až 50 °C, s propinovým derivátem obecného vzorce III nebo jeho adiční solí s kyselinou,

R—CHž—C=CH (III)

R znamená atom halogenu nebo aminooxyskupinu, s podmínkou, že pokud Y představuje oximovou skupinu, R může znamenat pouze atom halogenu a pokud R představuje aminooxyskupinu, Y může znamenat pouze atom kyslíku nebo atom síry, a výsledný produkt se popřípadě z reakční směsi oddělí a je-li zapotřebí, racemický produkt se rozštěpí.
3. Způsob podle ' bodu 3 vyznačený tím, že se reakce provádí v přítomnosti kondenzačního činidla.
4. Způsob podle bodů 2 a 3 vyznačený tím, že se jako výchozí látky použije sloučeniny obecného vzorce- II, ve kterém Y znamená atom kyslíku nebo atom síry a jako- kondenzačního činidla se použije organické báze, s výhodou pyridinu.
5. Způsob podle bodu 2 nebo 3 vyznačený tím, že se jako výchozí látky použije sloučeniny obecného vzorce II, kde Y znamená oximovou skupinu a jako kondenzačního činidla se použije hydroxidu alkalického kovu, alkoxidu alkalického kovu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, amidu alkalického kovu nebo hydridu alkalického kovu, s výhodou hydroxidu, methoxidu, amidu nebo hydridu sodného.
6. Způsob podle některého z bodů 2 až 5 vyznačený tím, že se jako rozpouštědla použije aromatického uhlovodíku, etheru s otevřeným řetězcem nebo -cyklického etheru, dipolárního -aprotického rozpouštědla, alkanolu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jejich směsi.
7. Způsob podle bodu 6- vyznačený tím, že se jako -aromatického uhlovodíku použije benzenu.
8. Způsob podle bodu 6 vyznačený tím, že se jako dipolárního aprotického rozpouštěd-

Ila použije dimethylformamidu.
9. Způsob podle bodu 6 vyznačený -tím, že se jako alkanolu s až 6 atomy uhlíku použije methanolu nebo ethanolu.
10. Způsob podle bodu 6 vyznačený tím, že se jako směsi rozpouštědel použije směsi xylenu a dimethylformamidu v poměru 10- : : 1 až 1: 10.