CS212331B2 - Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu - Google Patents

Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu Download PDF

Info

Publication number
CS212331B2
CS212331B2 CS882179A CS882179A CS212331B2 CS 212331 B2 CS212331 B2 CS 212331B2 CS 882179 A CS882179 A CS 882179A CS 882179 A CS882179 A CS 882179A CS 212331 B2 CS212331 B2 CS 212331B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
group
phenyl
formula
alkanoyloxy
divalent
Prior art date
Application number
CS882179A
Other languages
English (en)
Inventor
Garaint Jones
Original Assignee
Ici Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ici Ltd filed Critical Ici Ltd
Priority to CS882179A priority Critical patent/CS212331B2/cs
Publication of CS212331B2 publication Critical patent/CS212331B2/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)

Description

(54) Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu i
Vynález popisuje způsob výroby nových derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)alkanoylaminó]alkylaminoetanolu, které při místní aplikaci na místo zánětu vykazují protizánětlivé vlastnosti.
Z dřívější práce je známo, že 1-fénoxy-3-(£(acylamino)alkanoylamino]alkyl aminoj propan-2-olové deriváty vykazuji blokující účinky na adrenergní beta-receptory (viz DOS číslo 2 745 222). V souhlase s vynálezem bylo nyní zjištěno, že určité deriváty 1-fenyl-2-aminoetanolu nesoucí na aminovém zbytku £( acy lamino )alkanoylamih o] alkylový subetituent překvapivě vykazuji místní protizánětlivou účinnost, tzn., že při místní aplikaci na místo zánětu působí protizánětlivě.
V souhlase s tím popisuje vynález způsob výroby nových derivátů 1-fenyl-2-£(acylamino)alkanoylamino] alkylaminoetanolu obecného vzorce I
R1 . CH(OH) . CH2 . NH . CR2R3 . A1 . NH[C0 . Y . NH]n . Q (1) ve kterém
R* představuje zbytek vzorce II
W1. A2 (II)
WJ
212331 kde w' znamená alkanoyloxyskupinu se 2 až 12 atomy uhlíku,
O
A představuje přímou vazbu nebo dvojvaznou metylovou skupinu a jeden ze symbolů V2 a Kp znamená atom vodíku a druhý ze symbolů a znamená alkanoyloxyskupinu se 2 až 12 atomy uhlíku, nebo představuje fenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 3,5-dichlor-4-aminofenylovou skupinu, a R^ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
A1 představuje dvojvaznou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
X znamená dvojvaznou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku nebo benzylovou skupinou, n je celé číslo o hodnotě 1 až 4 a
Q představuje benzoylovou, fenylacetylovou nebo fenoxyacetylovou skupinu, popřípadě nesoucí na jádře substituent vybraný ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyakupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a trifluormetylovou skupinu, s tím, že má-li n jinou hodnotu než 1, pak symboly Y v jednotlivých dvojvazných seskupeních [co . Y . NH] mohou mít stejné nebo rozdílné významy, a jejich farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinami.
Sloučeniny obecného vzorce 1 obsahují nejméně jeden asymetrický atom uhlíku, konkrétně atom uhlíku nesoucí zbytek R1, a v závislosti na charakteru ostatních substituentů mohou obsahovat i dalěí asymetrické atomy uhlíku. Zmíněné látky tedy mohou existovat v racemické formě a ve formách opticky aktivních. Vynález zahrnuje jak racemické formy sloučenin obecného vzorce I, tak i všechny opticky aktivní formy vykazující protizánětlivou účinnost.
V daném oboru je přitom obecně známo, jak je možno připravovat opticky aktivní formy štěpením formy racemické nebo syntézou z opticky aktivních výchozích látek, a jak je možno stanovit místní protizánětlivou účinnost standardními testy popsanými níže.
Vhodnými alkanoyloxyskupinami se 2 až 12 atomy uhlíku ve významu symbolů W1, W2 a 1lP jsou například 2,2-dimetylpropionyloxyskupina (pivaloyloxyskupina), isobutyryloxyskupina, n-pentanoyloxyskupina (valeryloxyskupina) nebo 3,3-dimetylbutyryloxyskupina.
3
Vhodnou alkylovou skupinou a 1 až 4 atomy uhlíku, ve významu symbolů R nebo RJ je například skupina metylová.
Výhodnými zbytky ve významu symbolů R^ a R^ jsou dva atomy vodíku nebo dvě metylové skupiny, přičemž posledně zmíněná eventualita je zvláší výhodná.
Vhodným zbytkem ve významu symbolů a' je například dvojvazná metylenová nebo etylenová skupina, s výhodou metylenová skupina.
Výhodným zbytkem ve významu symbolu Y je například dvojvazná metylenová, etylenová nebo trimetylenová skupina a vhodným případným alkylovým substituentem s 1 až 4 atomy uhlíku je například skupina metylová nebo etylové. ·*' '
Vhodným dvojvazným zbytkem vzorce [CO.Y.NH] je například zbytek glycylový (CO.CHjNH), alanylový [CO.CH(CH3).NH], bata-alanylový (CO.CH2CH2NH2) nebo fenylalanylový [CO.CH(CH2Ph).
.NHj, z nichž je zvláší výhodný dvojvazný zbytek glycylový. Symbol Ph v předchozím i následujícím textu znamená fenylovou skupinu.
Výhodným celým číslem ve významu symbolu n je číslo 1 nebo 2.
Pokud n má hodnotu 2, je výhodným dvojvazným zbytkem vzorce [C0.Y.NH]n, kde n má shora uvedený význam, například zbytek glycylglycylový (CO.CHgNH.CO.CHgNH), glycylalanylový [cO.CH2NH.CO.CH(CH3).NH3 nebo alanylglycylový [CO.CH(CH3).NH.CO.CH2NH], z nichž je zvláší výhodný zbytek glycylglycylový.
Zvláší vhodným substituentem na jádře, který může být přítomen v případě, že Q představuje popřípadě substituovanou benzoylovou, fenylacetylovou nebo fenoxyaeetylovou skupinu, je například fluoř, chlor, brom, metylová skupina, metoxyskupina nebo trifluormetylová skupina.
Výhodným zbytkem ve významu symbolu R^ je 3,4-bis(alkanoyloxy)fenylová skupina obsahující v alkanoyloxylové části vždy 2 až 12 atomů uhlíku £jako skupina 3,4-bis(pivaloyloxy)fenylová], 3,5-bis(alkanoyloxy)fenylová skupina obsahující v alkanoyloxylové části vždy 2 až 12 atomů uhlíku Qjako skupina 3,5-bis(pivaloyloxy)fenylová], 3-(alkanoyloxymetyl)-4-(alkanoyloxy)fenylová skupina obsahující v každé alkanoyloxylové části vždy 2 až 12 atomů uhlíku (jako 3-valeryloxymetyl-4-valeryloxyfenylová skupina) nebo 3,5-dichlor-4-aminofeny~ lová skupina. Zvláší vhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří ty látky obecného vzorce I, ve kterém R* má některý z výše uvedených výhodných významů a kde každý ze symbolů R^, R^, a’, Y, n a Q má některý z výše uvedených významů, jakož i farmaceuticky upotřebitelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.
Výhodnou skupinu sloučenin vyráběných způsobem podle vynálezu tvoří ty látky obecného 1 2 3 vzorce I, ve kterém R má některý z výše uvedených výhodných významů, R a RJ představují metylové skupiny, A* znamená dvojvaznou metylenovou skupinu, dvojvazným zbytkem vzorce [C0.Y.NHjn je dvojvazný glycylový, alanylový, fenylalanylový nebo glycyglycylový zbytek a Q představuje benzoylovou, fenylacetylovou nebo fenoxyaeetylovou skupinu, a jejich farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinami.
Další výhodnou skupinu sloučenin vyráběných způsobem podle vynálezu tvoří ty látky obecného vzorce X, ve kterém’ dvojvazným zbytkem vzorce [C0.Y.NH]n je zbytek glycylový nebo glycylglycylový as’,82, ϋξ A1 a Q mají libovolný z výše uvedených významů, jakož i jejich farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinami.
Zvláší vhodnými edičními solemi sloučenin obecného vzorce 1 s kyselinami jsou například soli odvozené od kyselin obsahujících farmaceuticky upotřebitelný anion, například · od anorganických kyselin, jako od kyseliny chlorovodíkové, bromovodíkové, fosforečné nebo sírové, nebo od organických kyselin, například od kyseliny šíavelové, vinné, mléčné, fumarové, citrónové, octové, 3alicylové, benzoové, beta-naftoové, metansulfonové nebo adipové. Tyto soli mohou obsahovat jeden nebo dva molekvivalenty kyseliny.
Konkrétní sloučeniny obecného vzorce I jsou popsány níže v příkladech provedení. Z těch to sloučenin jsou zvláší zajímavé
1-[3,4-bi s(pivaloyloxy) fenyl] -2-^2- [(N-benzoylglycyl)amino] -1,1-dime tyletylamino)etanol,
1-[3j4-bis(pivaloyloxy)fenyl]-2-{2-[(N-fenylacatylglycyl)amino] -1,1-dimetyletylamino)etanol,
-£3,4-bis(pivaloyloxy)fenyl] -2-^2-[ (N-f enylacetylglycyl)glycylamino]-1,1 -dimetyletylamino) etanol,
1-(3,5-dichlor-4-aminofenyl)-2-{2-[(N~fenoxyacetylglycyl)amino] -1,1-dimetyletylamino) etanol a
1-(3,5-dichlor-4-aminofenyl)-2-{2-[(N-fenylacetylglycyl)glyeylamino]-l,1-dimetyletylamino}etanol, jakož i jejich farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinami. Sloučeniny obecného vzorce I je možno vyrábět libovolnými chemickými postupy, o nichž je znémo, že je lze použít k výrobě z chemického hlediska analogických sloučenin, například postupy popsanými v DOS č. 2 745 222.
Způsob výroby podle vynálezu se vyznačuje tím, že se glyoxal obecného vzorce III lÚCO.CHO (III) se nechá za redukčních podmínek reagovat s aminosloučeninou obecného vzorce IV
H2N.CR2R3.A1.NH|CO.Y.NH]n.Q (IV) ve kterém
R1, R2, R3, A1, Y, n a Q mají shora uvedený význam.
Zvláěí vhodných redukčních podmínek se dosáhne například použitím kyanborohydridu alkalického kovu, jako natriumkyanborohydridu, účelně v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v acetonitrilu, metanolu, etanolu či 2-propanolu, a prací při teplotě v rozmezí například -20 °C až 30 °C. Při použití natriumkyanborohydridu se reakce s výhodou provádí při pH 4 nebo v jeho blízkém okolí, například v přítomnosti kyseliny octové. Účelně je možno použít i jiné standardní redukční podmínky za předpokladu, že při nich nedochází k napadení substituentů přítomných ve výchozím materiálu.
Postupy shora uvedeného obecného typu jsou známé jako reduktivni alkylaee a alespoň zčásti probíhají přes meziprodukty obecného vzorce V
R’.U.CH=N.CR2R3.A'.NH[CQ. Y.NH]n.Q (V) v němž
V znamená dvojvaznou hydroxymetylenovou skupinu, nebo/a přes meziprodukty shora uvedeného obecného vzorce V, v němž U představuje dvojvaznou karbonylovou skupinu. Je-li to žádoucí, lze při práci zp&sobem podle vynálezu tyto meziprodukty obecného vzorce V, ve kterém U znamená dvojvaznou hydroxymetylenovou nebo karbonylovou skupinu (nebo jejich směs), připravit a redukovat ve dvou separátních stupních.
Výchozí látky obecného vzorce III je možno získat například oxidací acetofenonu obecného vzorce VI
R1CO.CHj (VI) kysličníkem seleničitým ve vhodném rozpouětědle, například ve vodném dioxanu, při teplotě například v rozmezí od 50 do 150 °C, následovanou popřípadě tvorbou hydrátu, acetalu nebo hemiacetalu, v kteréžto formě lze tyto látky rovněž používat při práci zp&sobem podle vynálezu.
Alternativně je možno výchozí látky obecného vzorce III účelně získat oxidací příslušného fenacylbromidu, připraveného bromaeí odpovídajícího acetofenonu obecného vzorce VI, dimetylsulfoxidem, jak je například popsáno dále v příkladech provedeni.
Aminosloučeniny obecného vzorce IV je možno získat například reakcí přísluěné kyseliny obecného vzorce VII [HO. CO.Y.míJn.Q (VII) a diaminem obecného vzorce VIII
H2M.CR2r3,á1.nh2 (VIII)
Kyselina obecného vzorce VII se s výhodou nejprve převede na reaktivní derivát, jako na smíšený anhydrid s alkylhydrogenkarbonátem obsahujícím V alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, který lze připravit reakcí kyseliny obecného vzorce VII s alkoxykarbonylchloridem obsahujícím v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, v přítomnosti terciární báze, jako N-metylmorfolinu. Tento postup, který ilustrují níže uvedené příklady provedení, umožňuje připravovat aminosloučeniny obecného vzorce IV při teploté místnosti nebo při teplotě ještě nižěí, což má za následek omezení racemizace v případě, že dvojvazný zbytek vzorce £ϋθ.ϊ. .NH]n obsahuje dvojvazný acylový zbytek opticky aktivní alfa-aminokyseliny, na minimum.
Kyseliny obecného vzorce VII se samy připravují acylací příslušné aminokyseliny obecného vzorce IX
HO. {CO.X.KHJjj.H ' (IX) acylačním činidlem strukturně odvozeným od kyseliny obecného vzorce Q.OH, například chloridem nebo bromidem této kyseliny, za použití obvyklých reakčních podmínek, jak je například popsáno v níže uvedených příkladech provedení.
Sloučeniny obecného vzorce I ve formě volných bází je možno převádět na farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinami, a to reakcí s vhodnou kyselinou definovanou výše, za použití vhodných metod, při nichž nedochází k hydrolýze žádné z přítomných esterových skupin. Sůl s kyselinou chlorovodíkovou nebo kyselinou bromovodíkovou je možno alternativně získat účelně tak, že se in šitu vyrobí stechiometrické množství halogenovodíku, a to katalytickou hydrogenací přísluěného benzylhalogenidu, s výhodou v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v etanolu, při teplotě místnosti nebo v okolí této teploty.
Sloučeniny obecného vzorce I je možno účelně používat ve formě jejich farmaceuticky upotřebitelných edičních soli s kyselinami.
Opticky aktivní formy sloučenin obecného vzorce I je možno získat například běžným rozštěpením odpovídající racemické formy sloučeniny obecného vzorce I. Tak je možno racemickou formu sloučeniny obecného vzorce I podrobit reakci s opticky aktivní kyselinou, takto vzniklou diastereomerní směs solí frakčně krystalovat z ředidla nebo rozpouštědla, například z etanolu a pak opticky aktivní formu sloučeniny obecného vzorce I uvolnit vhodným způsobem za takových podmínek, při nichž nedochází k napadení popřípadě přítomných citlivých skupin, například za použití chromatografie na anexu. Zvláší vhodnou opticky aktivní kyselinou je například (+)- nebo (-)-0,0-di-p-toluoylvinná kyselina nebo (-)-2,3:4,5-di-0-isopropyliden-2-keto-L-gulonová kyselina.
Mimoto je možno sloučeniny obecného vzorce I, v nichž alespoň některý z jejich asymetricky substituovaných uhlíkových atomů má specifickou optickou konfiguraci, získat použitím příslušných opticky aktivních výchozích látek, jako opticky aktivních alfa-aminokyselin, při shora popsaném syntetickém postupu.
Jak bylo uvedeno výše, vykazují sloučeniny obecného vzorce I při místní aplikaci na místo zánětu protizánětlivou účinnost a jsou proto zejména užitečné při léčbě zánětlivých onemocnění nebo zánětlivých stavů kůže u teplokrevných živočichů,
Protizénětlivé vlastnosti sloučenin obecného vzorce I je možno demonstrovat standardním testem spočívajícím v inhibici zánětu na uchu myši, vyvolaného krotonovým olejem. Účinnost jednotlivých sloučenin obecného vzorce 1 při tomto testu závisí na jejich chemické struktuře, obecně však sloučeniny obecného vzorce I vyvolávají výraznou inhibici zánětu při místní aplikaci v dávce 0,30 mg/ucho nebo v ještě mnohem nižší dávce.
Dalěí standardní test, jímž je možno demonstrovat protizénětlivé vlastnosti sloučenin obecného vzorce I spočívá v inhibici oxazolonem vyvolané kontaktní citlivosti ucha myši. Obecně způsobují sloučeniny obecného vzorce I při tomto testu výraznou inhibici zánětu při
212331 6 místní aplikaci v.dávce 0,6 mg/ucho nebo v ještě nižší dávce. V žádném z výše zmíněných testů nebyly při aplikaci sloučenin obecného vzorce I v účinných dávkách zjištěny žádné zřetelné známky toxicity.
Obecně je možno sloučeniny obecného vzorce 1 používat k léčbě zánětlivých chorob nebo zénětlivých stavů kůže analogickým způsobem, jaký se používá při aplikaci známých místně účinných protizánětlivých činidel, například místně účinných steroidů.
Při použiti k místnímu ošetření zanícené plochy na kůži teplokrevného živočicha, například člověka, je možno sloučeninu obecného vzorce I aplikovat místně v dávce od 100 pg do 15 mg/cm2 nebo v ekvivalentní dávce v případě aplikace farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinou, přičemž aplikační dávky ve shora uvedeném rozmezí je možno podle potřeby opakovat například ve Čtyř- až dvanáctihodinových intervalech. Je pochopitelné, že celkové denní aplikované množství sloučeniny obecného vzorce I závisí na rozsahu a závažnosti léčeného zánětu.
Tak například používá-li se 1-(f3,4-bís(pivaloyloxy)fenyl]-2-^2-[(N-benzoylglycyl)amino] -1,1-dlmetyletylamino}etanol k místní léčbě zaníceného místa na kůži teplokrevného živočicha, například člověka, aplikuje se místně v dávce od 10^/og do 5 mg/cm2 nebo v ekvivalentním množství v případě, že se používá ve formě farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinou, přičemž tato aplikace se v případě potřeby opakuje ve čtyř- až dvanáctihodinových intervalech.
Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje. V těchto příkladech:
1. všechny postupy, pokud není uvedeno jinak, se provádějí při teplotě místnosti (18 až 26 °C) a za atmosférického tlaku;
2. uváděné údaje NMR spekter jsou udávány ve formě chemických posunů (hodnoty 5) pro charakteristické protony vzhledem k tetrametylsilanu jako standardu, přičemž spektra se měří v perdeuterodimetylsulfoxidu jako rozpouštědle (pokud není uvedeno jinak) při 100 MHz;
3. všechna odpařování se provádějí na rotační odparce za sníženého tlaku;
4. sloučeniny obecného vzorce I obecně mají uspokojivou mikroanalýzu, v případě pochybností jsou pak pro ně uváděny charakteristické údaje NMR spekter;
5. uváděné teploty tání představují skutečně získané teploty, jsou určeny k tomu, aby sloužily jako vodítko při opakování příkladů a nemusí nezbytně představovat absolutní hodnoty platné pro úplně čisté krystalické látky;
6. výtěžky, pokud jsou uvedeny, jsou čistě ilustrativní a v žádném případě nepředstavuji maximálně dosažitelná výtěžky.
P ř í k 1 a d y 1 až 3
Roztok 0,9 g 3,4-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxalu a 0,67 g N1-(2-emino-2-metylpropyl)-N2-benzoylglycinamidu ve 2 ml kyseliny octové a 10 ml acetonitrilu se 30 minut míchá, načež se k němu přidá 0,34 g natriumkyanborohydridu. Reakční směs se přes noc míchá a pak se odpaří ve vysokém vakuu. Zbytek es rozpustí v 50 ml etylacetátu a roztok se promyje 20 ml 10% (objem/objem) vodné kyseliny octová. Vodná vrstvě se extrahuje dvakrát vždy 50 ml etylacetátu, spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným roztokem chloridu sodného a po vysušení síranem hořečnatým se odpaří. Odparek se rozpustí v éteru, roztok se zfiltruje a k filt rátu se přidá mírný nadbytek čerstvě připraveného éterického roztoku bromovodíku. Vyloučený pevný produkt se oddělí a po krystalizaci ze směsi etanolu a éteru poskytne 0,3 g pevného 1 - [3,4-bis (pivaloyloxy)f enyl] -2-{ 2- [(N-benzoylglycyl) amino]-1·,1 -dimetyletylamino}etanol-hydrobromidu (příklad 1) o teplotě tání 127 až 129 °C.
Analogickým způsobem se za použití vždy příslušného glycínamidoderivátu jako výchozího materiálu získají:
ve výtěžku 35 % 1-[3,4-bis(pivaloyloxy)fenyl]-2-^2-Q(N-fenylacetylglycyl)amino]-1,1-dimetyletylamino}etanol-hydrobromid (příklad 2) o teplotě tání 145 až 150 °C;
Pro C32H45N3O7.HBr vypočteno: 57,8 % C, 6,9 % H, 6,3 % N;
nalezeno: 57,9 % C, 6,7 % H, 6,1 % N, ve výtěžku 22 % 1-[3,4-bis(pivaloyloxy)fenyl]-2-{2-C(N-fenoxyacetylglycyl)amino]-l,1-dimetyletylaminojetanol-hydrobromid (příklad 3) o teplotě tání 124 až 126 °C;
Pro C^gH^NjOg.HBr vypočteno: 53,6 % C, 6,8 % H, 5,9 % N;
nalezeno: 53,7 % C, 7,1 % H, 6,1 % N,
Výchozí glycinamidy se připraví následujícím způsobem:
Směs 10,0 g fenylacetylglycinu, 5,78 ml N-metylmorfolinu a 60 ml chloroformu se 5 minut míchá, pak se ochladí na -23 °C a během 1 minuty se k ni rychle přidá 4,7 ml etyl-chlorformiátu, přičemž teplota směsi vystoupí na -15 °C. Po jednominutovém míchání se k reakční* směsi rychle přidá 5,4 ml 1,2-diamino-2-metylpropanu a teplota se nechá vystoupit na teplotu místnosti. Po jednohodinové reakci při teplotě místnosti se výsledná směs vylije do 50 ml vody a organická vrstva se odloží. Vodné vrstva se zalkalizuje nadbytkem uhličitanu draselného a extrahuje se čtyřikrát vždy 100 ml chloroformu. Spojené extrakty se po vysušeni síranem hořečnatým odpaří. Triturací pevného zbytku s éterem a filtrací se získá 8,8 g pevného N'-(2-amino-2-metylpropyl)~N2-fenylacetylglycinamidu o teplotě tání 150 až 155 °C.
Analogickým způsobem se za použití N-benzoylglycinu (kyseliny hippurové) a N-(fenoxyacetyUglycinu získají pevný N,-(2-amino-2-metylpropyl)-N2-benzoylglycinamid o teplotě téní 104 až 105 °C, resp. pevný N'-(2-amino-2-metylpropyl)~N2~(fenoxyacetyl)glyeinamid o teplotě táni 80 až 84 °C.
3,4-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxal se získá následujícím postupem:
Suspenze 13,1 g (0,08 mol) 3,4-dihydroxyacetofenonu ve 320 ml chloroformu se v ledu ochladí na 0 až 5 °C a za míchání se k ní během 10 minut přikape současně jednak roztok 19,2 ml (0,16 mol) pivaloylchloridu v 80 ml chloroformu a jednak roztok 22,2 ml (0,16 mol) trietylaminu v 80 ml chloroformu. Reakční směs se ještě 1 hodinu míchá při teplotě 0 až 5 °C, načež se vylije do směsi 100 ml 2 N kyseliny Chlorovodíkové a 200 g ledu. Výsledná směs se extrahuje třikrát vždy 150 ml chloroformu, extrakty se postupně promyjí 100 ml vody, 100 ml 10% (hmotnost/objem) roztoku uhličitanu sodného, 100 ml vody a 100 ml roztoku chloridu sodného, vysuší sa síranem hořečnatým a odpaří se. Získá se 23,1 g surového olejovitého 3,4-bis(pivaloyloxyJacetofenonu, který se používá bez čištění.
K roztoku 19,5 g (0,061 mol) 3,4-bis(pivaloyloxy)acetofenonu a 8,2 ml (0,06 mol) terc.butylacetátu ve 150 ml chloroformu, obsahujícímu katalytické množství (0,2 g) bezvodého chloridu hlinitého, se za míchání při teplotě místnosti přikape roztok 3,15 ml (0,061 mol) bromu v 50 ml chloroformu. Po skončeném přidávání se reakční směs míchá při teplotě místnos1
I ti ještě 1 hodinu, pak se k ní přidá 75 g silikagelu pro chromatografií a výsledná směs se odpaří ve vakuu. Pevný zbytek se nanese na sloupec suchého silikagelu pro chromatografií [1 kg silikagelu předem deaktivovaného přídavkem 10 % (hmotnost/hmotnost) vody a pak ekvilibrovaného s 10 % (objem/hmotnost) 5% (objem/objem) roztoku etylacetétu v toluenu]. Sloupec se nejprve vyvíjí elucí 1,1 litru 5% (objem/objem) roztoku etylacetétu v toluenu a peflc se vymývá etylacetátem (2x 500 ml), přičemž odebírané frakce se sledují chromatografií na tenké vrstvě Qdesky se silikagelem vyvíjené v 50% (objem/objem) směsi etylacetétu a toluenu]. Poslední frakce se spojí a odpařením se z nich získá 14,2 g olejovitého δ-ντοπι-ΐ’,4’-bis(pivaloyloxy)acetofenonu, který rychle zkrystaluje na pevný produkt o teplotě tání 64 až 66 °C.
Roztok 2 g 2-brom-3',4#-bis(pivaloyloxy)acetofenonu v 10 ml dimetylsulfoxidu se nechá 18 hodin stát při teplotě místnosti, pak se vylije do vody s ledem a extrahuje se třikrát vždy 60 ml éteru.
Éterický roztok se promyje nejprve 50 ml vody a pak 50 ml roztoku chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se. Získá se 1,8 g olejovitého 3,4-bistpivaloyloxy)fenylglyoxalu.
I.fi (v ): 1 760 cm-1 (esterový ^0=0), 1 690 cm“' (-CO.CHO);
BlSX x
NMR (deuterochloroform, hodnoty 5): 8,2 až 7,1 (komplex, aromatické protony),
1,35 (18H, singlet, -C.C&3).
Příklad 4
2
Roztok 0,9 g 3,4-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxalu a 0,86 g N -(2-amino-2-metylpropyl)-N -LN~(fenylacetyl)glycyl]glycinamidu ve 2 ml kyseliny octové a 10 ml aceton!trilu se 30 minut míché a pak se k němu přidá 0,34 g natriumkyanhorohydridu. Reakční směs se přes noc míchá a pak se odpaří ve vysokém vakuu. Zbytek se rozpustí v 60 ml etylacetétu, roztok se postupně promyje 20 ml 10% (objem/objem) roztoku kyseliny octové, 20 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, vysuší se a odpaří. Odparek se rozpustí v éteru a postupem popsaným v příkladu 1 se zpracuje éterickým bromovodíkem.
Vyloučená surová sůl (0,6 g) se rozpustí v minimálním množství metanolu a vyčistí se preparativní chromatografií na deskách s tenkou vrstvou silikagelu za použití směsi metanolu a chloroformu (1:4 objemově) jako rozpouštědlového systému. Silikagel obsahující hlavní složku se z desek odstraní a extrahuje se metanolem. Extrakty se po filtraci odpaří, zbytek se rozpustí v éteru a k roztoku se přidá éterický bromovodík. Vzniklá sůl se krystaluje ze směsi etanoíu a éteru, čímž se získá 0,1 g pevného 1-Q3,4-bis(pivaloyloxy)fenyl] -2-{2-[(N-benzoylglycyl)glycylamino]-1,1-dimetyletylaminoJetanol-hydrobromidu (příklad 4) o teplotě tání 110 až 115 °C.
Pro C34H48N40g.HBr.1/2 H2O vypočteno: 55,8 % C, 6,8 % H, 7,6 % N;
nalezeno: 55,8 % C, 7,3 % H, 7,6 % N.
Výchozí N1-(2-amino-2-metylpropyl)-N2-[N-(fenylacetyl)glycy3]glycinamid se získá v 65% výtěžku ve formě pevné látky tající po krystalizaci z etanoíu při 209 až 210 °C analogickým postupem, jaký je popsán pro přípravu výchozích látek v příkladech 1 až 3, a to ztN-(fenylacetyl)glycyl]glycinu a 1,2-diamino-2-metylpropanu.
Příprava [ N-(fenylacetyl)glycyl]glycinu je popsána ve francouzském patentním spisu č. ’ 0)0 560 (Chemical Abstracts 51, 13 908 g).
4,
Příklady 5 až 30
Za použití modifikovaného postupu popsaného v příkladu 1 se za použití vždy přísluSného glyoxalu obecného vzorce III a aminosloučeniny obecného vzorce IV (A1 = metylenová skupina, R2 a R3 = metylové skupiny) se ve výtěžcích 20 až 70 % získají následující skupiny sloučenin obecného vzorce I (A1 « metylenová skupina, R2 a R^ = metylové skupiny) ve formě hydrobromidů (pokud není uvedeno jinak). Výše zmíněná modifikace se týká čištění sloučenin obecného vzorce I ve formě volných bází a zahrnuje chromatografii surové volné báze (získané po odpaření etylacetátových extraktů) na silikagelu pro chromatografii (velikost částic 0,04 až 0,063 mm; 80 až 100 hmotnostních dílů silikagelu na každý díl volné béze) za použití chloroformu obsahujícího 1 až 5 % objemových metanolu jako elučního činidla. Takto vyčištěná volná báze se rozpustí v minimálním objemu chloroformu a roztok se okyselí éterickým bromovodíkem (nebo chlorovodíkem). Výsledná směs se pak odpaří, čímž se získá sloučenina obecného vzorce I ve formě hydrobromidu nebo hydrochloridu.
Skupina I (příklady 5 až 14): R1 = 3,4-bis(pivaloyloxy)fenyl
Příklad [CO.Y.NH]n Q Fyzikální charakteristiky
5 coch2ch2nh (beta-alanyl) CO.Ph pěna (poznámka a)
6 beta-alanyl CO.CH2Ph teplota tání 122 až 127 °C pro Ο33Η4?Ν3Ο7.ΗΒγ vypočteno: 58,4 % C, 6,9 % H, 6,1 % N; nalezeno: 58,1 % C, 7,1 % H, 5,8 % N
7 co.chch3.nh CO.Ph teplota tání 110 až 1,2 °C pro C32H45R307.HBr.2H20 vypočteno: 53,5 % C, 7,2 % H. 5,8 % N; nalezeno: 53,2 % C, 6,5 % H 5,7 % N
6 L-alanyl CO.CHjjPh teplota tání 111 až 113 °C pro C33H47N3O7.HBr.6H2O vypočteno: 50,4 % C, 7,6 % H 5,3 % N; nalezeno: 50,1 % C, 7,5 % H 5,7 % N
9 L-alanyl CO.CHgOPh teplota tání 95 až 98 °C
nalezeno:
pro C33H47N3O8.HBr.3H2O vypočteno: 52,9 % C, 7,2 % H,
5,6 % N;
52,3 % C, 7,2 % H,
5,6 % N -:21233) pokračování tabulky
Příklad [CO.Y.NH]n Q Fyzikální charakteristiky
10 D-alanyl CO.Ph teplota tání 158 až 162 °C pro C32H45N3O7.HSr.H2O vypočteno: 54,7 % C, 7,1 % H, 6,4 % N; nalezeno: 55,1 % C, 7,0 % H, 6,3 % N
,1 CO.CH(CH2Ph)NH (L-fenylalanyl) CO.Ph teplota tání 145 až 150 °C (poznámka b) pro C38H49N307.HBr vypočteno: 5,7 % N; nalezeno: 5,4 % N
12 [coch2nh ] 2 (glyeyl.glycyl) CO.CHgOPh teplota tání 155 až 158 °C (poznámka c)
13 coch2nh.co.chch3.nh (glycyl.L-alanyl) CO.Ph teplota tání 145 až 155 °C Pr° C34H48N408-HBr vypočteno: 56,6 % C, 6,8 % H, 7,7 % N; nalezeno: 52,0 % C, 6,7 % H, 7,7 % N
,4 co.chch3.nh.coch2nh (L-alanyl.glycyl) CO.Ph teplota téní 152 až 158 °C pro C34H48N40e.1,5HBr.4H2O vypočteno: 48,7 % C, 6,8 % H, 6,6 % N, 14,3 % Br; nalezeno: 48,2 % C, 6,5 % H, 6,4 % N, 14,1 % Br
Legenda:
poznámka a: NMR (hodnoty ň): 8,8 - 8,2 (2-NHCO + NH2), 8,0 - 7,2 (8H, komplex, aromatické protony), 8,85 (2H, komplex, aromatický proton v ortho-poloze benzoylového zbytku), 5,0 (CJÍ.OH + H20), 3,8 - 2,8 (6H, komplex, CH2NH), 2,5 (2H, komplex, . Cg2CO), 1,28 [24H, singlet, C(CH3)2 + 2 C(CH3)3];
poznámka b: NMR (hodnoty δ): 8,80 [1H, CH(CH2Ph).NHCO], 8,4 (1H, triplet, CH2tfflC0), 7,8 (2H, dva dublety, aromatický proton v ortho-poloze benzoylového zbytku),
7,6 - 7,0 (11H, komplex, aromatické protony), 6,5 (1H, Široký singlet, OH), 5,03 + 4,8 [2H, komplex, CIJOH + CH(CH2Ph)NH3, 3,6 - 2,8 (komplex, CH2Ph + + CH2N), 1,3 [24H, singlet, C(CH3)2 + 2 C(CH3)3j;
·♦» poznámka c: NMR (hodnoty 5): 8,9 - 8,0 (4H, HNCO + NH2), 7,5 - 6,8 (8H, komplex, aromatické protony), coa 5,0 (komplex, CHOH + H2O), 4,6 (2H, singlet, CJJ2OPh), 3,9 (4H, komplex, NHCHgCO), 3,6 - 2,8 (4H, Široký signál, CH2NH), 1,3 [24H, singlet, C(CH3)2 + 2 C(CH3)3].
Skupina II (příklady 15 až 17): R1 = 3,5-bis(pivaloyloxy)fenyl
Příklad [CO.Y.NHJn Q Fyzikální charakteristiky
15 glycyl CO.Ph sklovitý produkt, teplota tání 190 až 195 °C (poznámka a)
16 L-alanyl CO.CHgOPh teplota tání 105 až 106 °C pro C33H45N3Og.HBr.2,5H2O vypočteno: 53,6 % C, 7,2 % H, 5,7 % N; nalezeno: 53,4 % C, 7,2 % H, 6,0 % N
17 L~fenylalanyl CO.Ph teplota tání 1,0 až ,1, °C pro 038Η430γ.ΗΒΓ.2H2O vypočteno: 58,8 % C, 6,9 % H, 5,4 % N; nalezeno: 58 j 8 % C, 6,9 % H, 5,6 % N
Legenda:
+ poznámka a: NMR (hodnoty δ): 8,76 OH, triplet, NHCO), 8,50 (2H, Široký singlet, NH),
8,21 (1H, triplet, NHCO), 7,9 (2H, komplex, protoh v ortho-poloze benzoylového zbytku), 7,6 - 7,3 (3H, komplex, proton v meta- a para-poloze benzoylového zbytku), 7,1 [2H, dublet, H2 a Hg bis(pivaloyloxy)fenylového zbytku], 6,9 [,H, triplet, H4 bi's(pivaloyloxy)fenylového zbytku], 5,0 OH, dublet, CHOH), 3,95 (2H, dublet, NHCHgCO), 3,7 - 3,0 (komplex, CH2N), 1,29[24H, singlet, C(CH3)2 + 2 C(CH3)3],
Skupina III (Příklady 18 až 24): R1 = zbytek vzorce
R.CO2CH2
r.co2
Příklad R [CO.Y.NH]n Q Fyzikální charakteristiky
18 terč.butyl glycyl CO.CH2Ph teplota tání 75 až 79 °C (volná báze) (poznámka a)
19 terč.butyl beta-alanyl C0.CH2Ph teplota tání 76 až 80 °C (hydrochlorid) pro C34H49N3O7.HC1.1,5H2O vypočteno: 60,5 % C, 7,9 « H, 6,2 % NJ nalezeno: 60,7 % C, 7,8 % H,
6,0 % N pokračování tabulky
Příklad R [CO.Y.NHJn Q Fyzikální charakteristiky '
20 n-butyl glycyl CO.Ph teplota tání 101 až 104 °C pro C32H45N307.HBr.2H20 vypočteno: 54,3 % C, 7,1 % H, 6,0 % N; nalezeno: 54,5 % C, 7,0 % H, 6,0 % N
21 h-butyl L-alanyl CO.CHgPh teplota táni 68 až 78 °C
pro C^H^gNjOy.HBr.HgO vypočteno: 57,5 % C, 7,3 % H,
5,9 % N;
nalezeno: 57,1 % C, 7,4 % H,
6,7 % N
22 n-butyl beta-alanyl CO.CH2OPh pšna (poznámka b)
23 isopropyl L-alanyl CO.Ph teplota tání 72 až 82 °C pro C3,H43N3O7.HBr vypočteno: 57,2 % C, 6,8 % Hj nalezeno: 57,4 % C, 7,1 % H (poznámka c)
24 isopropyl glycyl.glycyl CO.CH2Ph pšna (poznámka d)
Legenda: poznámka a: NMR (hodnoty δ) : 7,7 (komplex, 1H, NHCO), 7,6 - 6,8 (8H, komplex,aromatické
protony), cca 5,0 [široký ainglet, CHOH + (CH3)3CCO2CH2 + Η2θ], 3,9 [2H, dublet(J = 7 Hz), NHCHgCO], 3,55 (2H, singlet, COCg2Ph), 3,2 - 2,7 <4H, komplex, CH2N), 1,38 [9H, singlet, (CH3)3CO2.c], 1,16 [l5H, singlet, (CU3)3CO2CH2 + + C(CH3)2]j +
poznámka b: NMR (hodnoty δ): 6,8 - 8,0 (4H, komplex, 2 NHCO * NH2), 7,8 - 6,8 (8H, komplex, aromatické protony), 5,05 * 4,97 [3H, singlet + dublet, CgOH + CH3(CH2)3. .CO2Cg2], 3,7 - 2,8 (6H, komplex, CH2N), 2,4 [6H, multiplet, CH2CO (+ dimetylsulfoxid)], 1,6 - 1,0 + 1,28 [l4H, komplex, CH2 + singlet, C(CH3)2], 0,9 [6H, multiplet, Cg3(CH2)3CO];
poznámka c: NMR (hodnoty δ): 8,25 [3H, dublet (J - 7 Hz), NHCO], 8,05 [1H, triplet (J = = 3 Hz), NHCO], 7,9 (2H, multiplet, proton v ortho-poloze benzoýlového zbytku),
7,5 - 6,8 (6H, komplex, aromatické protony), 5,9 (1H, široký singlet, CHOg),
4,95 + 4,85 [3H, singlet + široký singlet, (CH3)2CHCO2 Cg2 + CgOH], 4,42 (1H, multiplet, CHCH3), 3,6 - 2,5 [6H, komplex, CH2N * (CH3)2CgCO (+ H20)], 1,28 + + 1,1 [21H, dublet (J = 7 Hz), CHCg3, + kvartet, C(CHj)2 + (CH3)2 + (CH3)2CH]j +
poznámka d: NMR (hodnoty 5): 8,8 - 8,0 (5H, komplex, 3 NHCO + NH2), 7,7 - 6,7 (8H, komplex, aromatické protony), 6,1 (1H, široký signál, CHOg), 4,98 + 4,95 C3H: singlet, (CH3)2CHCO2CH2, široký singlet, CHOH], 4,5 <2H, singlet, Cg2OPh), 3,8 <4H, multiplet, NHCg2CO), 3,6 - 2,5 [ komplex, CHgN + (CH3)2CgCO (+ H2O)] , 1,1 [.18H, kvartet, (Cg3)2CH + C(CH3)2].
21233,
Skupina IV (příklady 25 až 30)
Příklad r’ [CO.Y.NH]n Q Fyzikální charakteristiky
25 fenyl glycyl COCH2Ph teplota tání 130 až 140 °C pro C22H29N3O3.2HBr.0,5H2O vypočteno: 47,7 % C, 5,8 % H, 7,6 % N; nalezeno: 47,8 % C, 6,0 % H, 8,1 % N
26 2-chlorfenyl glycyl COCHjPh teplota tání 72 až 75 °C (volná báze) (poznámka a)
27 3,5-dichlor-4- -aminofenyl glycyl COCHgOPh pěna (poznámka b) (volná báze)
28 3,5-dichlor-4- L-alanyl COCHgOPh teplota tání 120 až 125 °C
-aminofenyl pro C23H30N4°4C12’ 2iffir.3H20 vypočteno: 38,7 % C, 5,0 % H,
7,8 % N;
nalezeno: 36,3 % C, 4,7 % H, 7,4 % N, 27,6 % Br (poznámka c)
3,5-dichlor- -4-aminofenyl beta-alanyl COCH2OPh teplota tání 165 až 169 °C (volná báze) pro C23H30N4O4Cl2.0,25H2O vypočteno: 54,5 % C, 6,1 % H, 11,1 % N; nalezeno: 54,2 % C, 6,0 % H, 10,8 % N
30 3,5-diehlor-4-aminofenyl glycyl.glycyl G0CH2í>h teplota tání 105 až 108 °C (volné báze) (poznámka d)
Legenda:
poznámka a: NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 8,8 - 8,5 (komplex, NHCO + NH), 7,4 - 6,8 (9H, komplex, aromatické protony), 5,2 (1H, dublet, CHOH), 3,9 (2H, dublet, NHCH2CO), 3,6 (2H, singlet, C0CH2Ph), 3,36 2H, dublet, G(CH3)2CH2NH , 3,1 + + 2,7 (2H, dublet + multiplet, GHOH.CH2NH), 1,2 6H, dublet, C(CH3)2 ;
poznámka b: NMR (hodnoty δ): 8,25 (1H, komplex, NHCO), 7,4 - 6,8 (7H, komplex, aromatické protony), 5,4 (2H, singlet, NH2 na aromatickém jádru), 4,53 (3H, singlet, C0CH20Ph + CHOH), 3,83 (2H, dublet, NHCHjCO), 3,2 [2H, komplex, C(CH3)CH2Nh3, 3,0 - 2,7 (2H, multiplet, CHOH.CH2NH), 1,1 [6H, singlet, C(CH3)2];
poznámka o: NMR (hodnoty δ): 9,0 - 9,1 (komplex, 2NHCO + NH2), 7,5 - 6,8 (7H, komplex, aromatické protony), 4,86 (1H, multiplet, CHOH), 4,7 - 4,3 [3H, komplex, COCH2OPh + + CH(CH3)], 3,4 [2H, komplex, C(CH3) 2CH2NH], 3,3 - 2,8 (2H, komplex, CHOH. .CH2NH), 1,32 + 1,28[9H, dublet (J = 6 Hz), CH(CH3), singlet, C(CH3)2];
poznámka d: NMR (hodnoty δ): 8,35 (1H, triplet, NHCO), 8,15 (1H, triplet, NHCOJ, 7,81 (1H, triplet, NHCO), 7,28 (7H, singlet, aromatické protony), 5,42 (2H, singlet, NHg na aromatickém jádru), 4,55 (1H, multiplet, CHOH), 3,77 (4H, dublet, NHCH2C0),
3,6 - 2,6 [komplex, CHOH.CH2NH (+ H20) ], 3,50 (singlet, C0CH2Ph), 1,12 [6H, singlet, C(CH3)2].
Obdobným postupem, jaký je popsán v příkladech 1 až 3 pro přípravu analogických výchozích látek, se z odpovídajících kyselin obecného vzorce VII a 1,2-diamino-2-metylpropanu získají následující aminoslouěeniny obecného vzorce IV (a’ = metylenová skupina, R2 a R·* - metylové skupiny), potřebné jako výchozí látky:
Číslo [C0.Y.NH]n Q Teplota tání (°C)
1 co.ch2ch2nh (beta-alanyl) CO.Ph 92 až 94
2 beta-alanyl CO.CH2Ph 100 až 102
3 beta-alanyl CO.CH2OPh 73 až 75
4 co.chch3.nh (L-alanyl) CO.Ph 105 až 107
5 L-alanyl CO.CH2Ph 144 až 146
6 L-alanyl CO.CH2OPh olej (poznámka a)
7 D-alanyl CO.Ph 72 až 75 (hydrát)
8 CO.CH(CH2Ph)NH (L-fenylalanyl) CO.Ph 146 až 146
9 co.ch2nh.co.ch2nh (glyeyl.glycyl) CO.CH2OPh 175 až 180
10 co.ch2nh.co.chch3.nh (glycyl.L-alanyl) CO.Ph pěna (poznámka b)
11 CO.CHCH3.nh.co.ch2nh (L-alanyl.glycyl) CO.Ph olej (poznámka c)
Legenda:
poznámka a: NMR (hodnoty δ): 8,9 - 8,5 (2H, komplex, NHCO), 8,5 - 7,7 (5H, komplex, aromatické protony), 4,65 + 4,48 (3H: multiplet, CHCH3, singlet, C0CíJ20Ph), 3,5 + + 3,22 [4H: singlet, NH2, dublet (J = 7 Hz), NH2C(CH3)2CIí2NH], 1,43 (3H, dublet, CH(Cg3), 1,13 [6H, singlet, C(CH3)2];
i . 212331 poznámka b: NMR (hodnoty 8): 3,) - 7,1 (8H, komplex, aromatické protony + NHC.O), 4,67Í1H, triplet, CHCHj), 3,90 (2H, komplex, NHCH2CO), 3,10 [2H, dublet (J = 4 Hz), H2NC(CH3)2CH2NhÍ, 2,22 (2H, singlet, NH2), 1,5θ[3Η, dublet (J = 5 Hz), CHCHj], 1,10 E&H, singlet, C(CH3)2ÍΪ poznámka c: NMR (hodnoty 8)! 8,2 - 7,2 (8H, komplex, NHCO + aromatické protony), 4,57 ClH, triplet (J = 8 Hz), CHCH-j], 4,18 (2H, komplex, NHCHgCO), 3,16 [2H, dublet, H2NC(CH3)2CH2NH], 2,5 (komplex, NH2), 1,38 [3H, dublet (J = 8 Hz), CHCH33,
1,07 [6H, singlet, C(GH3)2].
Výchozí kyseliny obecného vzorce VII je možno získat acylačními postupy známými v daném oboru. Typický postup je ilustrován na příkladu N-benzoyl-L-alaninu dále;
17,3 g (0,2 mol) L-alaninu se rozpustí ve 120 ml 2N roztoku hydroxidu sodného (za chlazení na 0 až 5 °C) a k roztoku se přidá 30,0 g (0,22 mol) benzoylchloridu a 120 ,ml 2 N hydro xidu sodného. Přidávání těchto dvou látek se provádí ve stejných střídavých podílech za intenzivního periodického protřepávání a chlazení ledem. Směs se přitom neustále udržuje na alkalické hodnotě pH. Po skončeném přidávání se výsledná směs 15 minut třepe při teplotě místnosti. Získaný čirý roztok se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou na pH 2 (za chlazení ledem), čímž se ve výtěžku 27,8 g získá pevný N-benzoyl-L-alanin o teplotě tání 137 až 139 °C.
Za použití analogického postupu se zíkají následující kyseliny obecného vzorce VII:
číslo ,[Co.Y.NH]n Q Fyzikální charakteristiky
1 co.chch3.nh (L-alanyl) CO.CHgPh teplota tání 52 až 55 °C
2 L-alanyl CO.CHgOPh teplota tání 192 až 193 °C
3 CO.CH(CHgPh).NH (L-fenylalanyl) CO.Ph teplota tání 136 až 138 °C
4 D-alanyl CO.Ph teplota tání 120 až 125 °C (měknutí při cca 100 °C)
5 co.ch2nh,co.ch(ch3).nh (glyeyl.L-alanyl) CO.Ph teplota tání 165 až 167 °C
6 CO. CH(CH-j). NH. CO.CH2NH (L-alanyl.glyeyl) CO.Ph teplota tání 188 až 190 °C
7 glyeyl.glyeyl CO.CHgOPh teplota tání 192 až 193 °C
8 coch2ch2nh (beta-alanyl) CO.Ph teplota tání H5 až 118 °C
9 beta-alanyl COCH2Ph teplota tání t06 až 107 °C
10 beta-alanyl COCHgOPh teplota tání 118 až 122 °C
Poznámka: Ve shora uvedených příkladech v případě, že zbytkem [CO.Y.NH] je jiný zbytek než 2bytek glyeylový (CO.CHgNH) nebo betar-alanylový (CO.CHgCHgNH), se ve všech tako212331 ,6 výchto případech používají jako původní výchozí látky aminokyseliny s uvedenou D- nebo L-konfiguraeí. Je ovšem pochopitelné, že bšheo sledu reakcí vedoucímu ke sloučeninám obecného vzorce I může dojít do jistá míry k racemi.zaci (zejména u těch sloučenin, v nichž Q znamená benzoylovou skupinu), takže finální produkt nemusí nutně být zcela opticky čistý pokud jde o zbytek vzorce [CO.Y.NhJ.
Potřebné výchozí deriváty glyoxalu obecného vzorce III ee získají běžnou oxidací odpovídajících derivátů 2-bromacetofenonu dimetylsulfoxidem. Tento postup ilustruje následující příprava 3', 5*-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxalu.
Roztok 8,6 g 2-brom-3*,5-bis(pivaloyloxy)acetofenonu ve 35 m, dimetylsulfoxidu se nechá reagovat 2 dny při teplotě místnosti a pak se vylije do nadbytku vody s ledem. Směs se extrahuje třikrát vždy 100 ml etylaoetátu, extrakty se postupně promyjí 50 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, třikrát vždy 50 ml vody a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, načež se odpaří. Získá se 7,0 g olejovitého 3',5'-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxelu. ič ^^): 1 760 cm-’ (esterový karbonyl) a 1 690 cm' (CO.CHO).
Většina výchozích derivátů glyoxalu se připravuje analogickým postupem a má obdobné vlastnosti. Všechny tyto výchozí látky se používají bez dalšího čištění.
4*-Amino-3”>5*-diohlorfenylglyoxal se získá v 58% výtěžku jako pevný hydrát tající při 95 až 98 °C oxidací 12,0 g 4'-amino-3’,5,-dichlorfenylaeetofenonu 10,0 g kysličníku seleničitého ve směsi 60 ml dioxanu a 2 ml vody. Oxidace se provádí při teplotě 95 °C po dobu 4 hodin, načež se reakční směs zfiltruje a filtrát se odpaří.
Odpovídající 2-bromacetofenonové deriváty se připravují známým způsobem bromací acetofenonu, jak ilustruje následující postup přípravy 3*-valeryloxymetyl-4'-valeryloxy-2-bromacetofenonu.
K roztoku 8,5 g 3'-valeryloxymetyl-4'-valeryloxyacetofenonu ve 100 ml chloroformu se za mícháni a chlazení přikape roztok 4,2 g bromu ve 20 ml chloroformu. Během přidávání se teplota udržuje přidáváním malých kousků pevného kysličníku uhličitého na 0 až 5 °C, Výsledný roztok se promyje třikrát vždy ,00 ml 10% (hmotnost/objem) roztoku uhličitanu sodného, dvakrát vždy 100 ml vody a 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, organická fáze ss vysuší síranem hořečnatým a po filtraci se odpaří. Ve výtěžku 6 g (57 %) se získá 3’-valeryloxymetyl-4*-valeryloxy-2-bromacetofenon, který je podle iC spektroskopie a chromatografie na tenké vrstvě [ silikagel, 50% (objemově) etylaoetát v petroléteru (teplota varu 60 až 80 °C)] dostatečně čistý pro další použití bez dodatečného čištění nebo charakterizace.
Acetofenon se připraví následujícím způsobem.
K 150 ml valerové kyseliny se za míchání během 15 minut po částech přidá 2,0 g natriumhydridu, pak se přidá 40 g 3'-acetyloxymetyl-4'-acetoxyacetofenonu, eměe se zahřeje na 160 stupňů Celsia a při této teplotě se ,5 hodin míchá. Výsledná směs se zahustí destilací za sníženého tlaku za udržování teploty na ,60 °C, pryakyřičnatý zbytek se ochladí a rozpustí se v 500 ml éteru. Roztok se promyje třikrát vždy 250 ml 10% (hmotnost/objem) roztoku uhličitanu sodného, dvakrát vždy 500 ml vody a 250 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, organická fáze se vysuší síranem hořečnatým a po filtraci ee odpaří na hnědý olejovitý zbytek, který destilací ve vysokém vakuu poskytne 16,0 g (30 %) 3*-valeryloxymetyl-4'-valeryloxyacetofenonu ve formě bezbarvé viskózní kapaliny.
NMR (deuterochloroform, hodnoty 5): 7,9 - 7,0 (3H, substituce na aromatickém jádru v polohách 1, 2, 4), 5,0 (2H, ostrý singlet, C02CH2), 2,5 (3H, ostrý singlet, COCHj), 2,55 - 2,15 (4H, komplex, CH3(CH2)2Cíí2CO2 a CH3(CH2)2CH2CO2CH2),. 1,8 - 1,2 (8H, komplex, CH3CH2CH2CH2C020), 1,1 - 0,8 (6H, překrývající se triplety, CH3(CH2)3CO2).
Analogickým způsobem se získá 3'-isobutyryloxymetýl-4*-isobutyryloxy-2-bromacetofenon ve formě oleje o uspokojivém IČ spektru, který je podle chromatografie na tenké vrstvě [silikagel, 50% (objemově) etylaeetát v petroléteru (teplota varu 60 až 80 °C)] čistý. V kapalné formě se rovněž izoluje intermediární 3*-isobutyryloxymetyl-4*-isobutyryloxyacetofenon.
NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 8,2 - 7,1 (3H, protony na aromatickém jádru v polohách 1, 2, 4), 5,1 (2H, singlet, CO2CH2), 2,55 + 2,67 (5H, singlet, COCH3 + dublet, CHC02), 1,21 + 1,15 Cl2H, 2 dublety (J = 8,3 Hz), (CH3)2CH].
Příklad 31
Analogickým postupem jako v příkladu 4 se z 0,9 g 3,4-bis(pivaloyloxy)fenylglyoxalu a 0,635 g N,-(2-aminoetyl)-N2-(fenylacetyl)glycinamidu získá ve výtěžku 0,25 g pevný 1-(3,4-bis(piváloyloxy)fenyl]-2-^2-[(N-fenylacetylglycyl)amino]etylamino]etanol-hydrobromid o teplotě tání 146 až 148 °C,
Pro C30H4)N3O7.HBr.H2O vypočteno! 55,0 % C, 6,7 % H, 6,4 % N;
nalezeno: 54,6 % C, 6,5 % H, 6,4 % N.
Posledně zmíněný výchozí materiél se připraví následovně:
Směs 35,0 g metylesteru N-(fenylacetyl)glycinu a 34 ml etylendiaminu se 2 dny zahřívá na 95 až 100 °C. Nadbytek etylendiáminu se odpaří, zbytek se rozpustí ve vodě a všechny nerozpustné materiály se odfiltrují. Vodný filtrát se odpaří k suchu, přičemž poslední stopy vody se odstraní odpařením s toluenem. Promytím zbytku éterem se ve výtěžku 37,0 g získá N1-(2-aminoetyl)-N2-(fenylacetyl)glycinamid tající po krystalizacl ze směsi etanolu a éteru při 132 až 137 °C.

Claims (5)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způsob výroby derivátů 1-fenyl~2-£(acylamino)alkanoylamino]alkylaminoetanolu obecného vzorce I r’ .CH(OH) .CH^NHrCR^.A1 .NH.[CO.Y.NH]n.Q (I) ve kterém
    R1 znamená 3,4-bis(alkanoyloxy)fenylovou skupinu se 2 až 12 atomy uhlíku v alkanoyloxylové části, 3,5-bis(alkanoyloxy)fenylovou skupinu se 2 až ,2 atomy uhlíku v alkanoyloxylové části, 3-(alkanoyloxy)metyl-4-(alkanoyloxy)fenylovou skupinu obsahující v každé alkanoyloxylové části vždy 2 až 12 atomů uhlíku, fenylovou skupinu, 3,5-dichlor-4-aminofenylovou skupinu nebo 2-óhlorfenylovou skupinu,
    R2 a R3 nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a’ představuje dvojvaznou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,
    Y znamená dvojvaznou alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou alkylovou skupinou a 1 až 4 atomy uhlíku nebo benzylovou skupinou, n je celé číslo o hodnotě 1 až 4 a
    Q představuje benzoylovou, fenylacetylovou nebo fenoxyacetylovou skupinu, popřípadě nesoucí na jádře substituent vybraný ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové 3kupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a trifluormetylovou skupinu, s tím, že má-li n jinou hodnotu než 1, pak symboly Y v jednotlivých dvojvazných seskupeních [CO.Y.NH] mohou mít stejné nebo rozdílné významy, a jejich farmaceuticky upotřebitelných edičních solí s kyselinami, vyznačující se tím, že se glyoxal obecného vzorce III r’co-cho (III) ve kterém r’ má shora uvedený význam, nebo jeho hydrát, nechá za redukčních podmínek reagovat s aminosloučeninou obecného vzorce IV
    H2N.CR2R3.A1.NH.[C0.Y.NH]n.Q (IV) ve kterém
    R2, R3, A1, Y, n a Q mají shora uvedený význam, načež se popřípadě získané sloučenina obecného vzorce I ve formě volné báze podrobí obvyklým způsobem reakci 8 kyselinou poskytující farmaceuticky upotřebitelný anion, za vzniku farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s kyselinou.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti borohydridu alkalického kovu.
  3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se reakce provádí při teplotě od -20 °C do 30 °C.
  4. 4. Způsob podle bodů 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti natriumkyanborohydridu při pH 4.
  5. 5. Způsob podle některého z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že se používají výchozí látky shora uvedených obecných vzorců III a IV, v nichž
    R1 znamená 3,4-bis(pivaloyloxy)fenylovou skupinu, fenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu nebo 3,5-dichlor-4-sminofenylovou skupinu,
    R2 a R3 představují atomy vodíku nebo metylové skupiny,
    A1 znamená dvojvaznou metylenovou skupinu, dvojvazný zbytek [CO.Y.NH]n představuje dvojvazný glycylový, alanylový, fenylalanylový nebo glycylglycylový zbytek a
    Q znamená benzoylovou, fenylacetylovou nebo fenoxyacetylovou skupinu.
CS882179A 1979-12-14 1979-12-14 Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu CS212331B2 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS882179A CS212331B2 (cs) 1979-12-14 1979-12-14 Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS882179A CS212331B2 (cs) 1979-12-14 1979-12-14 Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS212331B2 true CS212331B2 (cs) 1982-03-26

Family

ID=5439301

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS882179A CS212331B2 (cs) 1979-12-14 1979-12-14 Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS212331B2 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4303649A (en) 1-Phenyl-2-aminoethanol derivatives
US5225585A (en) Production of fluoxetine and new intermediates
WO1999001419A1 (fr) Procedes de production de derives d&#39;acide 2-aminomalonique et de derives de 2-amino-1,3-propanediol, et des intermediaires permettant la production de ces derives
JP2818763B2 (ja) N−(ヒドロキシ)アラルキルフェニルエタノールアミン類のo−アルキル化された化合物
JP2543690B2 (ja) 医薬組成物
CA2146261A1 (en) Sulfonamide derivatives of benzenefused, hydroxy substituted cycloalkyl and heterocyclic ring compounds
JPS6033114B2 (ja) 1,2−ベンズイソキサゾ−ル誘導体
JPH04210944A (ja) アミノアルコキシ芳香族化合物
CS212715B2 (en) Method of preparing 1-phenyl-2-amino ethanol derivatives
JPH06507920A (ja) 心循環器系に作用する2−アミノ−1,2,3,4−テトラヒドロナフタレン誘導体、それらを製造する方法、及びそれらを含む医薬組成物
US4275219A (en) Novel process and intermediates useful in the preparation of sympathomimetic amines
JPH0421691A (ja) ホスファチジルコリン誘導体の製造方法
CS212331B2 (cs) Způsob výroby derivátů 1-fenyl-2-[(acylamino)-alkanoylamino] alkylaminoethanolu
US5220064A (en) Substituted 4&#39;-hydroxyphenylacetic acid derivatives having antiinflammatory and analgesic activity
EP0490970B1 (en) New route of synthesis for protected nitrogen mustard prodrugs
JP2003522814A (ja) アミノアルコール誘導体
FI77017B (fi) Foerfarande foer framstaellning av fenyletanolaminer.
US4062891A (en) N-formyl-2,3,5,6-dibenzobicyclo[5.1.0]octan-4-methylamine
JPH08208591A (ja) 2−アミノベンゼンスルホン酸誘導体ならびに2−アミノベンゼンスルホニルクロリド誘導体とその製造法およびその合成中間体としての使用
JPH02255673A (ja) 4―アリールオキシー1,3―ベンゾジオキソール類およびその製造方法
JPH0687790A (ja) 置換安息香酸エステル誘導体
JPH09124610A (ja) 1,2−ジホルミルヘキサヒドロピリダジン、その製造法およびヘキサヒドロピリダジンの製造法
US5602174A (en) Treatment
PL113857B1 (en) Process for preparing novel ester derivatives of phenylethylamine
JPH09255643A (ja) 新規n−ベンジルベンズアミド誘導体