CS212270B2 - Method of recuperation of the waste heat from the coke furnaces and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu rekuperace odpadního tepla z koksárenských pecí a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Jé známo, že vsázka uhlí po naplnění do komor koksové peci ohřívá nepřímo. Teplo potřebné pro koksování se získává spalováním topných plynů v topných tazích, které jsou vytvořeny z vyzdívky koksovací komory a z pravoúhle uspořádaných nosníků. Teplo se přenáší zářením a konvekcí z plamene a z reakčních produktů na vyzdívku komory. Vedením přechází pak teplo na vnitřní strany komor, odkud se dále přenáší z větší části vedením, ale částečně i konvekcí, ^přes ^produk^ty odp^lyňov^ání, ^které ^působí ja^ko te^pe^^á m^édia a ^čá$tečn^ě jako záření pevných těles. Tento způsob otápění vede v důsledku vysokých koncových teplot koksován^ které jsou asi 1 000 až 1 ²⁰⁰ °C , nutn^ě i ^k vysokým te^plotám ^plynnýc^h z^plo^din koksování.

Zpětné'získávání tepla, obsaženého v plynných zplodinách koksování, se podle známého způsobu provádí buá v periodicky pracujících . regenerátorech, nebo v nepřetržitě provozovaných rekuperátorech. V těchto zařízeních se předehřívá vzduch pro spalování a popřípadě i plyny,·uřčené ke spalování. Tyto agregáty se s ohledem na vysoké teploty v zařízení zhotovují z keramických materiálů. Přenos tepla v keramickém materiálu regenerátoru nastává stejně jako v rekuperátoru-vedením přes dělicí stěny mezi médii, která si teplo vyměňují, tj. mezi spalinami a vzduchem.

Keramické regenerátory popřípadě rekuperátory, použité pro stavbu koksových pecí poskytují možnost co nejvíce zachytit teplo spalin a znovu je přivést do spalovacího procesu. Přesto má toto řešení nevýhodu, např. při použití keramických materiálů, spočívající ve vysokých investičních nákladech. Tyto regenerátory popřípadě rekuperátory, musí mít pro dosažení potřebného zachycení tepla značně vysoké stavební výšky. Použití keramických materiálů pro konstrukci regenerátorů,, popřípadě rekuperátorů, nepřipouští vzhledem ke vznikajícím problémům s těsností žádné velké tlakové rozdíly na plynové straně. To má za následek,“ že ^plyny^{, kt}er^é si vym^ěňují teplo, mohou ^být vedeny malou po^přípa^dě omezenou rychlostí proudění. ‘

Při práci s médii, která v daných případech · mají při výměně·tepla rozdílné tlaky, vznikají ·netěsnosti, které mohou být zdrojem nebezpečných podmínek provozu a popřípadě mohou ne^přízni.v^ě ov^livňovat stu^peň účⁱnnos^ti s^pa^lov^án^^í. Na s-traně s^pa^n by mohl být ur^čen ^přenos tepla v rozmezí vysokých teplot teoreticky převážně pomocí vyzařování složek spalin, tj. vodní páry a kysličníku uhličitého. V této oblasti přenosu tepla ale keramický materiál dělicích stěn, popřípadě akumulační hmota omezuje přenos tepla malou tepelnou vodivostí materiálů, které jsou pro tyto prvky použity. Kromě toho jsou prostory, ve kterých je proudíc^{í p}lyn ov^vnován pros^tu^pem ^te^pla, upraven^y pro dosaŽen^{í ú}s^pory mís^ta ta^ Že pro ^proud ^pl^ynu nejsou k dis^pozici v^ětší tlouší^ky vrstev a ^tím nemůte ^bý^t zcela vyuHte celé intenzity tepelného vyzařování.

Tím se posunuje podíl přenosu tepla pomocí vyzařování plynu spíš směrem k přenosu tepla konvekcí, která má menší přechodový koeficient tepla než vyzařování plynu. Následkem toho vzniká větší objem stavební části a také vyšší náklady.

Větší koeficient přenosu tepla v rozsahu nízkých teplot na straně spalin by teoreticky bylo možné dosáhnout zvýšením turbulence, a tím by se zvýšil přenos konvekcí. To by bylo možné,docílit pouze zvýšením, rychlosti proudění. Keramické materiály, použité ve známých typech koksových pecí, ale toto zvýšení rychlosti vylučují mezi jiným vzhledem k netěsnostem.

Při provozu · obvyklých koksárenských pecí,·které jsou vybavené regenerátory nebo rekuperátory s keramickými materiály, je pro dosažení potřebných podmínek proudění používán relativně vysoký přebytek vzduchu, který ovlivňuje negativně účinnost spalování. Účelné by bylo používat téměř stechiometrický poměr mezi palivovým plynem a vzdušným kyslíkem, což by vedlo к malému obsahu kyslíku ve spalinách, a tím i к optimálnímu stupni účinnosti spalování. Koksárenské pece známých typů však ze zmíněných důvodů takové nastavení spalovacích poměrů neumožňují.

Úkolem vynálezu je tedy zdokonalit zpětné získávání tepla ze spalin koksárenských pecí / a navrhnout к tomu i vhodné zařízení.

Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se přenos tepla ze spalin koksováčího procesu provádí dvojstupňové, přičemž se spaliny v prvém stupni ochladí vyzařováním tepla v dílu ha zachycování tepla na teplotu 400 až 1 000 °C, např. na teplotu 800 °C, načež se spaliny vedou do druhého stupně, v němž se dále ochlazují předáváním tepla tak, že ве přivádějí přímo do styku s médiem, přijímajícím teplo, které má relativně velkou tepelnou vodivost, např. s předehřívaným uhlím.

Výhodně je možno tento způsob provádět tak, že se spaliny v prvním stupni vedou rekuperátorem, v němž se pracuje na straně spalin v rozsahu teplot mezi 1 450 °C a 400 °C, např. mezi 1 300 °C a 800 °C a na straně vzduchu mezi teplotou okolí a 900 °C, např. teplotou okolí a 700 °C.

Rovněž je výhodné, když se spaliny ve druhém stupni vedou odděleně od média přijímajícího teplo, je-li toto médium rovněž plynné, nebo když se vedou přímo s médiem přijímajícím teplo v případě, že toto médium je jiné než plynné, např. pevné.

Další výhodné provedení způsobu spočívá v tom, že Částečně ochlazené spaliny odebrané z prvního stupně se před převedením do druhého stupně ochladí přimícháním plynů, s výhodou inertních, jako je dusík, kysličník uhličitý nebo vodní pára, popřípadě směsí těchto plynů, nebo se к nim teplo přivede spalováním hořlavých plynů.

Zařízení к provádění způsobu podle vynálezu sestává z koksovacích komor, topných tahů, zařízení na zpětné získávání tepla a z příslušných trubkových vedení a jeho podstata spočívá v tom, že zařízení ke zpětnému získávání tepla sestává z rekuperátoru jehož kanály na straně spalin vykazují průřez 0,05 až 0,15 m , s výhodou 0,1 m² a kanály na straně vzduchu vykazují průřez nejvýše 0,01 m a dělicí stěny mezi médii vyměňujícími teplo mají tloušlku od 0,5 do 20 mm-a jsou vyrobeny z materiálu o vysoké tepelné vodivosti, s výhodou z kovu, přičemž zařízení na zpětné získávání tepla má stavební výšku maximálně 1/3 až 1/6 koksovací komory.

Základní myšlenka vynálezu spočívá tedy v tom, že se spaliny z koksárenských pecí už neochlázují obvyklým způsobem v dosavadních rekuperátořech nebo regenerátorech z keramického materiálu, ale že se tyto rekuperátory nebo regenerátory používají pouze pro přenos tepla v oblasti vysokých teplot, kde přenos tepla probíhá především zářením. Při nižší teplotě, při níž je stupeň účinnosti vyzařování u spodní hospodárné hranice, se spaliny odvedou z rekuperátoru nebo z regenerátoru к dalšímu ochlazování, např. na asi 18G °C až 200 °C do výměníku tepla, které lze pro oblast nízkých teplot otpimálně vybavit ke zpětnému získávání tepla konvekcí.

V prvním stupni přenosu tepla podle vynálezu se tedy převážně využívá tepla, kdežto ve druhém stupni se к přenosu tepla využívá převážně konvekce. Těmto pojmům je ve smyslu vynálezu třeba rozumět tak, že v prvém stupni spočívá přenos tepla v porovnání s obvyklými rekuperátory nebo regenerátory ve zvýšené míře ve vyzařování tepla, kdežto ve druhém stupni při porovnání 8 obvyklými rekuperátory nebo regenerátory ve /výšené míře v konvekci.

Jako první stupeň je možné s výhodou použít rekuperátor, který na straně spalin pracuje v rozsahu teplot mezi asi 1 450 °C a 400 °C, s výhodou při asi 1 300 °C a 800 °C, na vzduchové straně mezi teplotou okolí a 900 °C, s výhodou mezi teplotou okolí a asi 700 °C. V tomto rozsahu teplot docílíme na straně spalin optimální zpětné získání tepla za využití vyzařování tepla.

Na zvýšení využití vyzáření tepla spalin je možné použít v prvém stupni rekuperátor s kanály pro spaliny, které mají relativně velký průměr. Tímto zvětšením tloušíky vrstvy proudu s^pa^lin se zvý^ší intenzite v^yz^ářen^í te^pla. telativně v^ět^{ší p}růřez* v to^mto ^případě znamená, že průměr kanálů spalin podle vynálezu je s ohledem na stav .. zařízení větší než je obvyklé u zaUm zn^ám^ýc^h rekuperé^orů. ^Ty maj^í obvykle průřez asi 0,025 m², ^přičemž ^podle vynález je průřez kanálů spalin rekuperátorů asi 0,05 m. až 0,15 m s výhodou asi 0,1 m .

Pro zvýšení konvekčního koeficientu přenosu tepla na straně vzduchu je možná použít· jako prvého stupně rekuperátoru se zvukovými kanály relativně omezeného průřezu pro zvýšení rychlosti proudění vzduchu. Relativně omezený průřez v této souvislosti znamená podobně jako dříve vysvětlený pojem relativně větší průřez, že průřez vzduchových kanálů podle vynálezu činí asi 0,01 m a méně, přičemž zatím průřez vzduchových kanálů je asi 0,025 m·.

Zpětné získávání tepla v prvém stupni může být v porovnání s obvyklými regenerátory ne^bo · rekuperá^tor^y dále ježte zle^pšeno tem, že jako ^prvý stu^pen je ^pou^žit feku^perátor, který má relativně tenké a pevné dělicí stěny, které jsou mezi médii, mezi kterými ' dochází k výměně tepla, to je mezi spalinami a vzduchem, vyrobené z materiálu s vysokou schopností vést teplo, s výhodou z kovu. · Tenké dělicí stěny mezi médii která vyměňují své teplo, vyrobené z kovu, s vysokou schopností vést teplo, poskytují dobré a rychlé vedení tepla mezi spalinami a vzduchem.

^použit^é těsné dělicí stěn^y umořují, že při vysokých teatových roz^ech mrédií mezi kterými k výměně tepla dochází, může být veden spalovací proces za podmínek, blížících se stechiometrickým poměrům. Pokud v této souvislosti je hovořeno o relativně tenkých stěnách a o materiálu s vysokou vodivostí tepla, jsou tyto pojmy opět relativní a vztaženy k hodnotám, které jsou běžné u obvykých regenerátorů a rekuperátorů. Dělicí stěny mají potom být tenké v porovnání k obvyklým rekuperátorům, které mají keramické dělicí stěny.

To, že podle vynálezu použitý dělicí materiál má mít vyšší vodivost tepla znamená, že je míněna vyšší . vodivost tepla než u používaného keramického materiálu. Zvláště vhodná je ocel, protože z ní mohou být zhotoveny tenké a těsné dělicí stěny. Kov má ve smyslu vynálezu vyšší schopnost vést teplo.

Takto vybavený kovový rekuperátor poskytuje možnost zvýšit vzhledem ke změně odporu přestupu tepla přenos tepla v porovnání s keramickými materiály tak, že je 10 až 30 krát vyšší a na základě vyššího koeficientu vedení tepla ještě k tomu 5 až 15kf?át je zvýšen vzhledem ^ke sn^ížení ^tlou^šíky st^ěn^y. К ^tomu ješt^ě na^bíz^í kovový re^kuper^áter možnos^t popustit vysokou tlakovou diferenci mezi médii, mezi kterými dochází k výměně tepla, což dovoluje zvýšení rychlosti proudění na straně spalovacího vzduchu. Tyto oba efekty vedou ke zmenšení plochy výměníku tepla známých dílů výměníků odpadního teple v porovnání s keramickými rekuperátory nebo regenerátory.

^Ja^ko ^druhý s^tupe^ň je · ůtelně ^pou^žív^án výměně ^te^pla s re^lativn^{ě t}en^kýmⁱ a těsnými, dě^cími s^těnami mez^{i t}e^plo si v^ym^ěňuj^íc^ími mrédii, ^po^ku^d médium, ^kter^é te^plo ^jímá, je rovněž plynné, se stěnami z materiálu s relativně vysokou vodivostí tepla, s výhodou z kovu ne^bo zce^la bez d^ělicíc^h sten mezⁱ m^édii, v^ym^ěňuj^ícímⁱ si teplo, ^po^ku^d médium, te^p- ’ lo přijímající, není plynné, a je např. pevné. Pojmy relativně tenký popřípadě relativně v^ysok^á scho^pnos^t veden^í tejpla,’ jsou ^použ^ity o^pět v porovnání s obv^yklýmⁱ re^ner^ory nebo rekuperátory s keramickými materiály. Proti ohřívání vsázky komory, kde . je teplo přenášené v ^po^dstatě ^pomoc^í ve^den^í a z omezené ^částe ^mocí tonvekce, je ^druhý s^tu^pe^ň z^pětn^ého získávání tepla podle vynálezu proveden tak, že optimum přenosu tepla do média, které teplo přijímá, např. do materiálu vsázky, je umožněno konvekcí. Množství tepla k předehřáni vzduchu spalinami v dílu výměníku odpadního tepla koksárenské pece pro ochlazení na 400 až ⁸⁰⁰ °C ^lze bez ^po^tíží nahradí zesíleným v^ytápěn^^ím^.

Pro tento konvekční přenos teple se použije jako druhého stupně s výhodou výměníku tepla, který na straně spalin pracuje s relativně vysokou rychlostí proudění. Relativně vysoká rychlost proudění zde znamená, že rychlost proudění spalin je v porovnání k obvyklým regenerátorům nebo rekuperátorům ve druhém stupni při způsobu podle vynálezu vyšší než asi 20 až 60 m/s.

Jako druhý stupeň může být například použit výměník tepla, ve kterém přímo vyhřívané teplo přijímající médium má relativně velkou schopnost vést teplo, např. s výhodou uhlí. Uhlí totiž vykazuje ve známém měřítku vyšší koeficient vedení tepla než keramické materiály, takže se s výhodou hodí jako'vsázka do druhého stupně. Současně toto řešení nabízí (vsázkový materiál uhlí) možnost kombinovat koksárenskou pec s podstatně nižším rekuperátorem, ze kterého odcházejí spaliny ještě s relativně vysokou teplotou, bez vybavení na předehřev uhlí, přičemž toto zařízení na předehřev uhlí používá v rekuperátoru jen částečně ochlazené spaliny pro další získání tepla.

Přitom je z^jm^ ^že cenový zb^yte^k pro da^lší omlazení s^palin z asi 8⁰⁰ °C na asi ²00 °C jako stave^bní ^čás^t m^ůže zce^la odpadnout,, a ^tím mo^hou ^být docíleny podstatné ^úsp°^ry na investicích. Přitom je stupeň účinnosti zpětného získávání tepla v obou krátkých úsecích rekuperátorů podle vynálezu podstatně vyšší než v připojeném předehřívacím zařízení, ve kterém jsou spaliny prakticky úplně ochlazeny. Kromě úspory investičních nákladů dochází také ke zlepšení účinnosti.

^Jako ^druhý stupeň může ^bý^{t p}ou^žito takové uspoMctání médi.a, ^přⁱjímaj^ící^ho te^plo, že jemné uhlí je ve vznosu nebo na vířivém loži. Taková zařízení se osvědčila jako provedení s optimálním využitím konvekčního přenosu tepla, protože v těchto relativních rychlostech média přijímajícího teplo a média, teplo předávajícího, je takový přenos nejvíce účinný.

^Jako druhý stupeň mů^že ^bý^t pou^žito ^podle v^yn^álezu také na^př. zaMzení na ^poloko^ks nebo za^řízen^í na zpl^yňov^ání uhl^ protoč odpa^dn^{í t}eplo ^ko^ksárens^{ké p}ece je vž^dy levnější než primární forma energie.

Je-li to účelné nebo nutné, lze podle vynálezu ochladit v prvém stupni odejmutí a . částečně ochlazené spaliny před převedením do druhého stupně také přimíšením s výhodou inertních plynů jako je dusík, kysličník uhličitý nebo vodní pára nebo směsí těchto plynů, nebo pomocí přídavku topných plynů teplo přivést.

Podle vynálezu nejvíce výhodná je kombinace kovového rekuperátoru s vyzařováním pro částečné zpětné získávání tepla z odpadního tepla z koksárenských pecí ve spojení se zařízením na předehřívání uhlí, které používá např. aparaturu s ložem ve vznosu, s vířivým ložem nebo s tekoucím ložem, protože představuje optimální zpětné získávání tepla.

Základní výhodou způsobu podle vynálezu je využití různých způsobů přenosu tepla vždy v té teplotní oblasti, v níž lze daný způsob přenosu provozovat s optimální účinností. To ^bylo ^při dosu^d známém ^pra^kticky ^úpln^ém och^zov^íní s^pa^lin je^dno stu^pňovým z^půso^bem v re^generátorech nebo rekuperátorech nedosažitelné.

Další výhodu vynálezu představují značné investiční úspory na zařízení. Regenrátory nebo rekuperátory slouží podle vynálezu k ochlazování spalin pouze na relativně vysokou t^eplotu, tj. na teplotu n^ikolⁱv nižší ne^ž 4⁰⁰ °^C, a mo^hou ^tedy m^ít ^po^dstatn^ě n^ižší stave^bní výšku než regenerátory nebo rekuperátory u obvyklých koksárenských pecí. Investiční náklady na koksárenské pece lze tímto způsobem snížit až o 20 %. K provádění tohoto vynálezu postačí koksárenské pece, jejichž díl ' ke zpětnému získávání tepla má stavební výšku maximálně 1/3 až 1/6 stavební výšky koksovací komory, když u známých koksárenských pecí jsou tyto stavební výšky v podstatě shodné.

\ 'i

Konečně za podstatnou výhodu vynálezu je nutno považovat i okolnost, že mohou úplně odpadnout investiční ná^kla^dy na ^druhý s^tu^peň oc^azovtoí v ^přípa^dě, ^že se te^plo odebír^á přímo k předehřívání koksovaného uhlí.

Předehřívací zařízení představuje totiž v tomto případě druhý stupeň zpětného získávání odpadního tepla podle vynálezu při stejné celkové tepelné bilanci.

Celkové množství plynu určené ke spálení zůstává konstantní. Tak lze úspor docílených na re^gener^átorec^h a re^kuperátorech, ^které po^dle v^yn^álezu och^lazuj^í s^palin^{y p}ouze na 400 °^C, vý^ho^dně pouze na ⁸⁰⁰ °C, pouHt, na ⁱnves^tičn^í n^ákla^dy nu^tné ^pro oh^řev vsáz^ky ve vznosu, ve vířivém loži nebo v tekoucím loži. Uvážíme-li , že investiční náklady na zmíněné předehřívací zařízení jsou rovny zmíněným úsporám, potom každé procento o něž stoupne produktivita v důsledku předehřívání - a produktivita tak může stoupnout, jak známo, až o 60 % - se projevuje jako investiční úspora v rozsahu 0 až 30 %, vztaženo na koksárenský provoz koksárny.

Technický pokrok dosažený vynálezem lze v této souvislosti vidět i v tom, že předehřev uhlí ov^liv^ňuje nejen prohkti.vi.tu, ný^brž zárove^ň roz^ěiřuje ^pa^le^tu ko^ksovatelné^ho uhlí.

Zařízení podle vynálezu je blíže patrné z výkresů, kde obr. 1 je schematické znázornění rekuperační koksárenské pece kombinované se zařízením na předehřev uhlí a obr. 2 je nárys systému vhodného rekuperátoru.

V topných tazích koksárenské pece j se spaluje plyn 2 se vzduchem 4 předehřátým z ²⁰ °^C na 900 °^C v ^kovov^ém rekuper^oru J. ^Spaliny £ vstu^puj^{í d}o re^ku^per^átoru J s teplotou, ^kter^á o^dpov^ídá po^dmín^kám ^ko^ksován^í a ^po^hybuje se mez^{i 1 450 * 0C} a ^{1 400} °C. ^Stu^dený vz^duch 6 ^ke s^palován^{í p}ře^bír^{á t}e^plotu spaHn 2 a o^hřívá se z ²⁰ °C až na 900 °C. ^přitom se spa^lin^y £ oc^hlazují na te^plotu ⁶⁰⁰ °C až 40⁰ °C. ^S touto ^te^plotou vstu^puj^í re^ku^perátorové spahn^y 2 do zař^íze.n^í na pře^deh^řív^án^í u^hlí 8, ^kde jsou ^dále c^hlazen^y na ^te^plotu 25⁰ °C. ^S touto teplotou vstupují-spaliny 0 z předehřívače do atmosféry.

Vsázka uhlí 10 přebírá teplotu rekuperátorových spalin J a ohřívá se na asi 150 °C až 25⁰ °C. Toto p^ředeh^řáté uhH 11 je ^plněno do ^koks^árens^ké ^pece 1. ^po odpoví^dající ^doЪě^, úměrné podmínkám koksování, opouští koks 12 koksárenskou pec

Spaliny i z topného kanálu koksárenské pece 1 vstupují plochou A , která je tvořena průřezem vyzařovacího prostoru C, do rekuperátoru £. Tento průřez má být mezi 0,05 m a a^,15 rn¹. '

Pro každý topný tah koksárenské pece 1 předehřátý vzduch £ vstupuje průřezem B do rekuperátoru £. Tento průřez B může být vytvářen větším počtem průřezů B,, B^. Su^{ma těc}hto ^průř^ezů pro' jednotlivý ^topný kanál nem^á ptestaup^ asi ^0,1 m².

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (2)

1. Způsob rekuperace odpadního tepla z koksárenských pecí, vyznačený tím, že přenos tepla ze spalin koksovacího procesu se provádí dvojstupňové, přičemž se spaliny v prvém stupni ochladí vyzařováním tepla v dílu na zachycování tepla na teplotu 400 až 1 О00 'C, např. na teplotu 800 °C, načež se spalⁱn^y vedou ^do ^druhé^ho stu^pn^ě, v n^ěmž se ^dále ohlazují předáváním tepla tak, že se přivádějí přímo do styku s médiem, přijímajícím teplo, které má relativně velkou tepelnou vodivost, např. s předehřívaným uhlím.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se spaliny v prvním stupni vedou rekuperá- torem, v němž se ^pracuje na rAraně spaHn v rozsahu ^te^plo^t mezi. 1 ⁴⁵⁰ °C a^{ž 40}0 °C, n^apř.

mezi ¹ 3⁰⁰ °C a^ž ЗСЮ °C, a na straně. vz^duc^hu mezi, te^ot-ou okoM a^{ž 900} °C^ např. ^te^plotou okoH a^{ž 700} °C.

3. Způsob podle bodu 1 , nebo 2?, vyznačený tím, že se spaliny ve druhém stupni vedou odděleně od média přijímacího teplo, je-li médium přijímající teplo rovněž plynné, nebo se vedou přímo s médiem přijímajícím teplo, když toto médium je jiné než plynné, např. pevné.

4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že částečně ochlazené spaliny odebrané z prvního stupně se před převedením do druhého stupně ochladí přimícháním plynů, s výhodou inertních, jako je dusík, kysličník uhličitý nebo vodní pára, popřípadě směsí těchto plynů, nebo se k nim teplo přivede spalováním hořlavých plynů.

5. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 až 4 sestávající z koksovacích komor, topných tahů, zařízení na zpětné získávání tepla a z příslušných trubkových vedení, vyznačené tím, že zařízení ke zpětnému získávání teple sestává z rekuperátoru (3), jehož kanály na

2 2 straně spalin-vykazují průřez 0,05 až 0,15 m , s výhodou 0,1 m a kanály na straně vzduchu

2 _v w vykazují průřez nejvýše 0,01 m a dělicí stěny mezi médii vyměňujícími teplo mají tlouštku od 0,5 do 20 mm a jsou vyrobeny z materiálu o vysoké tepelné vodivosti, s výhodou z kovu, přičemž zařízení na zpětné získávání tepla má stavební výšku maximálně 1/3 až 1/6 koksovací komory.