CS211376B2 - Method of making the glass and glassmaker melting tank furnace for executing the said method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby skla, při kterém se surovina pro· výrobu 'skla přivádí do jednoho· konce sklářské tavící vanové pece, taví se v -tavící oblasti vany - přilehlé ke vstupnímu konci vany, čeří se v místě, které je ve směru proudu od tavící -oblasti, a sklovina se tepelně upravuje u výstupního konce vany tak, že opouští vanu připravena pro použití v tvarovacím procesu.

Vynález se -dále týká sklářské tavící vanové pece k provádění výše zmíněného způsobu, zahrnující podlouhlé vanové těleiso· pro sklovinu, přičemž vana .má vstupní konec pro -přivádění suroviny <pro výrobu -skla, tavící -oblast -přilehlou ke vstupnímu konci pro tavení zmíněné suroviny pro· výrobu skla, čeřící oblast ve směru po proudu od tavící oblasti pro čeření skloviny a úpravnou oblast přilehlou k výstupnímu konci vany pro tepelnou úpravu skloviny před výstupem skloviny -z -vany pro použití ve tvarovacím procesu.

Při známém způsobu výroby skla v plynulém postupu se suroviny zakládají - na jednom konci sklářské tavící vanové pece provytvoření vrstvy plovoucí na lázni skloviny. Rychlost zakládání je -dostatečná pro· udržení -stálé hloubky skloviny ve vaně sklářské tavící vanové pece, přičemž sklovina postupně proudí směrem -k protilehlému výstupní2 mu konci vany, ze kterého se sklovina odebírá -pro- použití ve tvarovacím· procesu. Vrstva -surovin -se přeměňuje na sklovinu, když je nesena tavící oblastí u vstupního konce vany, teplem, které může být přiváděno například z hořícího- paliva přiváděného- z hořáků uložených v roztečích v -postranních stěnách vany nad hladinou -skloviny nebo- z elektrických topných těles. Sklovina proudí z tavící oblasti do čeřící oblasti, -kde se také přivádí nad sklovinu teplo. V čeřící oblasti se bubliny plynu, které stále zbývají ve sklovlně, nutí -k unikání nebo přestupují do -roztoku ve -sklovině. - Z čeřící oblasti proudí sklovina do úpravné oblasti přilehlé k výstupnímu konci vany. V úpravné oblasti se sklovina homogenizuje a uvádí na teplotu vhodnou pro - použití -ve -tvarovacím procesu. Obvykle vede z výstupního- konce vany -žlab do· tvarovacího procesu.

Z výše uvedeného- je -zřejmé, že význačné oblasti vany jsou definovány jako tavící oblast, čeřící -oblast a úpravná oblast. Pokud jde o sklovinu proudící z jedné - oblasti do následující oblasti, všechna - -sklovina, odtékající z kterékoli -oblasti nemusí nutně dosáhnout konečného stavu pro tu kterou operaci, například úplně vyčeřeného stavu, -kdyžvtéká do- úpravné -oblasti. Určitý stupeň čeření -může ještě probíhat v úpravné oblasti

211378 a nastavení. . teploty .skloviny . může začít v určité · míře již ^; v . · čeřící . oblasti. . Jednotlivé oblasti . jsou tudíž definovány, a'by ukázaly · · plochy, ve kterých · se provede ve vaně větší část nebo celá určitá operace, a to technologovi umožňuje určit teplotu požadovanou pro* tuto^ · oblast.

Obvykle se pro tavení a čeření skloviny přivádí teplo· .spalováním kapalného nebo plynného· paliva nad povrchem_: skloviny, elektrickým topením uvnitř tělesa skloviny nebo· kombinací obou těchto- způsobů; sklovina .se v úpravné oblasti normálně chladí vzduchem foukaným napříč volného. povrchu skloviny.

Po· délce tavící oblasti se vytvoří rostoucí teplotní gradient řízením příkonu energie po. délce vany, přičemž teplota dosahuje maxima v takzvaném vratném bodě. Ve směru po proudu .od tohoto. místa se vyvolá pokles teploty. Účinek těchto teplotních gradientů je vyvolání konyekčních proudů, které vracejí horkou sklovinu ve vrchní vrstvě taviči oblasti pod vrstvu kmene směrem. k zakládacímu přístavku vany, čímž se zvětšuje teplo přiváděné do hlavního' tělesa skloviny v tavící oblasti, která by jinak nebyla dostatečně zahřívána, · protože ·neroztavený · kmen tvoří izolující vrstvu, která ovlivňuje přestup tepla do hlavního· tělesa .skloviny pod touto vrstvou. Teplotní gradienty také vyvolávají ve směru po proudu od vratného bodu konvekční proudy, které . nesou sklovinu ve vrchních vrstvách z čeřicí oblasti po proudu k úpravné oblasti, přičemž chladnější sklovina se vrací . ve spodních vrstvách .z čeřící oblasti zpět k vratnému bodu. Tyto. konvekční proudy slouží . k · homogenizaci skloviny a . chladnější · spodní vrstvy · ·skloviny . chrání ·žáruvzdorné . dno . vany před. · vysokým oteplením a tedy proti rychlému chemickému napadení a erozi.

Tavení, čeření ·. a . nastavení teploty .· jsou závislé ·.na . ·čase · a ·teplotě; maximální . · · teploty jsou .omezeny· tepelnou, odolností žáruvzdorných hmot · tělesa vany . a .doba · · prodlení skloviny v ···· kterékoli · · oblasti- vany · . je · omezena geometrií· .sklářské ·· tavící · vanové . pece. · Pro určitou- · konstrukci · pece .existuje · maximální odběr skloviny, . nad kterým · dochází ke · .zhoršení · jakosti · skloviny.

I když sklářská tavící vanová.. pec pracuje v . projektovaných mezích, · je · někdy obtížné získat úplně homogenní sklovinu · prostou nerozpuštěných pevných látek a . plynů a stejnoměrného složení; tento · problém · .se zostřuje, když se zvyšuje odběr · ze . sklářské · tavící vanové · pece. Sklovina ·. kolísajícího- -složení tvoří ve · vaně vrstvy, . přičemž . tyto · · vrstvy jsou . podrobeny působením konvektivníclh . i jiných proudů . vyvolaných provozem . pece, konstrukcí a . jinými fyzikálními · operacemi prováděnými · .se .· .sklovinou.. Obvykle jsou · · v konečném výrobku vrstvy rovnoběžné s povrchem .skla, ale · · může · se vyskytnout odchýlení . od této. rovnoběžnosti v oblastech podrobených změnám· podmínek proudění, · například ve střední · oblasti · pásu · skloviny.

Když tyto vrstvy · přestanou být rovnoběžné s čelními plochami skla, vznikají optické vady.

Pro zlepšení této· situace je .možno· použít rozličných prostředků, například zlepšení tepelné účinnosti, izolováním konstrukce sklářské tavící pece, užitím zlepšených žáruvzdorných materiálů ke .snížení koroze a eroze, takovou změnou složení skloviny, aby bylo třeba méně tepla k utavení · kmene a vyčeření skloviny nebo. změnou způsobů přivádění tepla do skloviny pro. zvýšení. účinnosti tohoto tepla. Obvykle .se ovšem · zjistí, že zvýšeného· odběru ze sklářské ' taviči vanové pece se nemůže dosáhnout bez zvýšených nákladů, .snížené životnosti pece nebo zhoršení vlastností skloviny.

Odběr ze sklářské tavící vanové pece pro nejlepší jakost skla se musí udržovat v podstatě stálá hladina skloviny, nezávisle na odběru. Odběr se může zvyšovat zvýšením přívodu tepla -do< vany a/nebo zvětšením plochy vany, která se využije ·· pro· tavení · kmene, .přičemž tento druhý způsob pro· určitou vanu je na úkor plochy určené pro · . čeření .skloviny. . Tyto. změny vyvolají změny . v množství, objemu · a možné hloubky jak · dopředného, tak zpětného proudu ve vaně. Při zvýšení odběru se zvýší i množství tepla, které se vede dopředným· proudem skloviny. To znamená, že dopředu proudící sklovina se musí silněji. chladit, když se Z^^^í^Tuje odběr, pro snížení její teploty na teplotu vhodnou pro tvarovací proces, do· kterého· se sklovina přivádí. Rovněž . je omezeno· povrchové chlazení, a tedy odběr, aniž by došlo k · nestabilitě · v horních vrstvách ·.skloviny vlivem povrchového- chlazení · · .skloviny · · na · nižší . · teplotu, než . · je · teplota · .ve · vrstvách skloviny · pod povrchem. Tato teplotní.. inverze · může· vést ke vzniku proudů · ve sklovině, což . snižuje · jakost hotového: . skla vyvoláním · viditelných· závad. Dřívější· · pokusy · k . zamezení . přílišného· povrchového · chlazení . · při rostoucím odběru z. · vany · byly založeny . · buď na . . snížení · tvorby · konvekčních· proudů, například rušením, dráhy · zpětného proudu · ·například uspořádáním fyzikální překážky v jeho · dráze . nebo · chlazením již pomalu · se po-hybující-ho. zpětného . proudu . .akrovi-ny · a dalším . snížením jeho· rychlosti. Tyto:· ·postupy · neumožňují podstatný · vzrůst odběru · · ze sklářských tavících . vanových · pecí, pro· který · byly projektovány.

Úkolem vynálezu je ·odstranit výše vysvětlené .nevýhody známého · stavu techniky. · Vynález řeší . úkol tím, · že vytváří způsob · · výroby skla, při kterém se surovina pro· výrobu skla · přivádí do · jednoho· konce .sklářské tavící vanové pece, taví .se v· tavící oblasti · vany přilehlé ke vstupnímu konci vany, ·· čeří se v · místě, které je ve · směru proudu .od · tavící oblasti, a sklovina· se tepelně · upravuje u výstupního, konce vany tak, že opouští vanu připravena pro· použití . v tvarov-a-cím procesu, jehož podstata · spočívá v tom, že · . se sklovina . pohybuje od vstupního· konce sklářské - tavící vanové pece první částí vanové pece a potom žlabem k výstupnímu konci, . přičemž se - vytvářejí teplotní gradienty v tavící oblasti'· a v čeřící oblasti tak, že · se vytvoří · dopředný a zpětný proud skloviny v tavící . oblasti a v čeřící oblasti, - poloha · zpětného proudu ve směru pohybu skloviny se omezuje .stupněm. ve dnu žlabu, a· dále se řídí -dopředný proud skloviny .do protiproudné vstupní oblasti tak, že sklovina proudí do mělké poproudné oblasti při teplotě vhodné pro · teplotní úpravu a proudí ve směru k výstupu v podstatě bez zpětného proudu - v mělké poproudné oblasti.

Výhodně je sklovina -sodnovápenatokřemičitá . sklovina a dopředný .proud skloviny se chladí v proti-proudné vstupní oblasti úzkého·· žlabu z čeřící teploty kolem 1365 ' °C na teplotu u vstupu do mělké poproudné oblasti v rozmezí teplot 1175 °C až 1225' °C.

Dále je výhodné, když se sklovina v protiproudné vstupní oblasti úzkého- žlabu mí* chá.

Vynález dále vytváří sklářskou tavící vanovou · pec k provádění způsobu · definovaného- výše, · -zahrnující podlouhlé vanové těleso pro- sklovinu, přičemž vana má vstupní konec pro ' - přivádění suroviny pro- - - výrobu skla, tavící oblast přilehlou- ke vstupnímu konci pro- tavení zmíněné -suroviny pro výrobu - skla, - čeřící -oblast ve směru po- proudu od tavící oblasti pro čeření skloviny a- úpravnou oblast -přilehlou - k výstupnímu konci vany pro- tepelnou úpravu skloviny před výstupem skloviny -z vany -pro- použití ve tvarovacím· - procesu, jehož podstata -spočívá v tom, že má první - část přilehlou ke vstupní koncové -stěně a -druhou část, která leží mezi koncem první části a - výstupní koncovou stěnou - vany a má -menší šířku než první část vany, -přičemž druhá část vany má protiproudnou část přilehlou k -první části vany a poproudnou -oblast, která je spojena s výstupem vany a má- zvýšené - dno k vytvoření mělkého- žlabu -pro sklovinu, -přičemž -protiproudná -oblast a poproudná oblast jsou spo• jeny stupněm a vana je dále opatřena prostředky pro- řízení -proudění, například vodou -chlazenou řídicí -přepážkou pro- řízení dopředného- -proudu skloviny -do druhé části > vany - z první části vany.

Výhodně je vodou -chlazená řídicí přepážka - - uspořádána v hluboké -protiproudné části druhé - části vany.

Dále je výhodné, když řídicí přepážka vyčnívá - nad povrch skloviny a je upevněna u svých konců na nosném prostředku uloženém -vně vany, přičemž nosný prostředek je uzpůsoben pro nastavení polohy řídicí přepážky ve svislém směru.

Dále je výhodné, když u - řídicí přepážky je umístěn chladič v protiproudné ' oblasti druhé - části vany.

Dále je výhodné, když v protiproudné oblastí -druhé části vany je uspořádána ale6 spoň jedna řada míchadel - upevněných - - vedle sebe.

Dále je výhodné, když míchadla - jsou -opatřena pohonem uspořádaným pro- míchání skloviny tak, že - všechna -míchadla se- otáčejí stejným - směrem- a - -stejnou -rychlostí - tak, že se udržují vůči sobě ve fázi.

Dále je výhodné, když každé míchadlo - má lopatky.

Dále je výhodné, když alespoň dvě . míchadla jsou -opatřena vodním chlazením.

Dále je výhodné, když míchadla - jsou - uložena v protiproudné oblasti druhé- části vany v poloze ve směru proudu - od řídicí - přepážky.

Nové a vyšší technické -účinky - - vynálezu ve -srovnání se známým stavem -techniky - jsou tyto:

Bylo zjištěno, že - ve sklářské tavící vanové peci podle předloženého- vynálezu použitím prostředku pro řízení dopředného proudu skloviny z první části - do- druhé -části vany a současně snížením délky dráhy, na které se -může vytvářet zpětný proud - skloviny, je k dispozici více tepla v -tavící oblasti - i v čeřící -oblasti vany,' protože - vracející - - se sklovina neztratila tolik tepla, -jako když může proudit v -přirozených hranicích- své konvekční dráhy.

Řízení- dopředného - -proudu skloviny - - podobně -snižuje rychlost, kterou- se - převádí teplo- z tavící -oblasti a- z čeřící -oblasti - do; úpravné oblasti vany. Tak dochází k - vyššímu - využití -energie, - protože - - je k dispozici větší - množství tepla pro - tavení a - čeření, což bylo- dříve potřebné pro zvýšení teploty chladnějšího- zpětného proudu skloviny. - Protože prostředek pro řízení - - dopředného proudu skloviny, totiž řídicí přepážka, - vyvolává snížení- rychlosti dopředného proudu ' skloviny, je více - času pro absorbování tepla. Protože ze široké, první části vany do- úzké, druhé části vany se -převádí méně tepla, - - je třeba poměrně méně - intenzivního chlazení v úpravné oblasti, když jen- po· proudu se pohybující -sklovina - protéká úpravnou - oblastí a je tedy chlazena. To- zvyšuje - celkovou tepelnou účinnost sklářské - tavící vanové pece podle vynálezu a umožňuje, aby úpravná oblast vany byla p.ro daný - - odběr - -z - vany kratší, než to- bylo- možné dříve. ' To' má - další výhodu, že pro- danou .celkovou délku sklářské tavící vanové pece může být v souhlase s -předloženým- vynálezem· - větší část ' - vany využita pro tavení a čeření skloviny, čímž se umožní zvýšení -odběrového- zatížení- pro dané celkové rozměry -sklářské tavící vanové pece.

Bylo také - zjištěno, že - uspořádáním prostředku pro zvýšení ' tepelné homogenity a homogenity sležení skloviny v úzké, druhé části vany se zvýší jak -odběr, tak i jakost vyráběné skloviny při použití -stejné nebo menší sklářské tavící vanové pece ve srovnání se známým stavem techniky.

Je také možno dosáhnout snížení .nejen - investičních, avšak i provozních nákladů.

Sklovina vtékající 'do úpravné oblasti vany je ve stavu, který po dalším ochlazení ji činí způsobilou pro dávkování do· tvarovacího procesu, jako· je například proces plavení na lázni .roztaveného· kovu. Použití úzké, druhé části vany pro úpravnou -oblast, kde je pouze -dopředný proud skloviny, omezuje nežádoucí konvekční oběhy v porovnání se širokou a hlubokou známou úpravnou částí sklářské vanové tavící pece dosavadního provedení a umožňuje lepší řízení známými prostředky těch oběhů, které se vytvoří. Žádoucím účinkem je umožnění .provádění nastavení teploty skloviny bez nebezpečí výskytu ztrát způsobených optickými vadami skla vznikajícími z odchylek od rovnoběžného proudění během· nastavování teploty skloviny.

Vytvořením stupně ve dnu vany j-e dráha zpětného proudu skloviny kratší, než byla u dříve obvyklé hluboké úpravné oblasti vany, protože dráha zpětného proudu, nemůže zasahovat až ke své přirozené hranici v chladnějších oblastech vany a vracející se sklovina je tudíž teplejší.

Příklad provedení zařízení podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 je schematický .půdorys jednoho provedení sklářské taviči vanové pece podle předloženého vynálezu, obr. 2 je řez sklářskou tavící vanovou pecí podle čáry X—X z obr. 1, obr. 3 je schematický půdorys alternativního proyedení sklářské tavící vanové pece podle předloženého vynálezu, obr. 4 je řez podle čáry X—X z obr. 3, obr. 5 je schematický půdorys modifikované části .sklářské -taviči vanové pece znázorněné v obr. 3, obr. 6 je svislý řez sklářskou tavící vanovou pecí z obr. 3 podle čáry 6—6 z obr. 3, obr. 7 znázorňuje schematicky smysly otáčení skupiny míchadel ve sklářské tavící vanové peci z obr. 1, obr. 8 a 9 znázorňují alternativní tvary míchadel pro použití ve -sklářské tavící vanové peci z obr. 1 a 3, obr. 10 znázorňuje alternativní uspořádání řídicí -přepážky a míchadel, které může .být použito ve sklářské tavící -vanové peci z obr. 1 a 3, obr. 11 a 12 -znázorňují uspořádání -dvojitých výstupních žlabů, které mohou být použity u -sklářských -tavících vanových pecí z obr. 1 nebo. 3, obr. 13 znázorňuje schematicky teplotní stav ve sklářské tavící vanové peci podle vynálezu, obr. 14 znázorňuje schematicky teplotní stav ve známé sklářské tavící vanové peci, obr. 15 znázorňuje ve zvětšení odchylky složení sikla ve střední části -obvyklé -tabule skla a obr. 16 je obdobou obr. 15 pr-o· tabuli -skla .vyrobenou plavením na lázni roztaveného- kovu ze skloviny vyrobené ve sklářské tavící vanové peci podle -předloženého· vynálezu.

Obr. 1 a 2 znázorňují -sklářskou taviči va'inovou pec podle -předloženého- .vynálezu.

Vana sklářské taviči vanové -pece má vstupní koncovou -stěnu 11 .pj^o -sklotvorný materiál a výstupní koncovou stěnu 12, ve které je výstupní žlab 13, kterým se odebírá sklovina do tvarovacího procesu, -jako¹ je neznázorněné zařízení pro- výrobu plochého- skla plavením na lázni roztaveného¹ kovu. Sklářská taviči vanová pec má poměrně širokou první část 10 přilehlou ke vstupní koncové stěně 11, přičemž tato první část 10 tvoří taviči -oblast 15 a čeřící oblast 16. První část 10 končí u první příčné stěny 17 a zde začíná druhá část 18 vany, která vede k výstupní koncové stěně 12 a vytváří -poměrně úzký žlab pro proud skloviny. Ačkoliv druhá část 18 má sekce rozdílné šířky, každá tato- sekce je užší než .první část 10. Druhá část 18 tvoří úpravnou -oblast 19 pro tepelnou úpravu skloviny -před výtokem z - vany. První část 10 má obvykle -obdélníkový průřez. Druhá část 18 má rovnoběžné postranní stěny -a -druhou příčnou -stěnu 20, ve které se šířka druhé části 18 skokem- mění. Výistupní konec druhé části 18 .má zužující se oblast 21 vedoucí k výstupnímu žlabu 13. První část 10 má klenbu 22 a postranní -stěny 23, 24 (obr. 1 a 2). Vstupní koncová stěna 11 je opatřena zakládacím .přístavkem. 25, do kterého -se zakládá pevný sklotvorný materiál ze -zakiadače 26. Vsázka vytváří pevnou vrstvu 27 -plovoucí na povrchu skloviny 28. Vsázka se postupně taví v taviči OMasti 15 hořáky upevněnými v hořákových vletech 29 nebo bezprostředně u nich. Tyto jsou otevřeny do tavící oblasti 15 a čeřící oblasti 16 nad hladinou- skloviny 28 na prooilehlých stranách -vany. Po roztavení vsázky sklovina 28 proudí ve směru proudu do čeřící -oblasti 16, kde se -sklovina 28 čeří. Sklovina 28 potom proudí do druhé části 18 a dále úpravnou oblastí 19 a výstupním žlabem' 13 do tvarovacího. zařízení. Jak Je znázorněnu- v obr. 2, druhá část 18 vany má - sníženou klenbu 30. Dno druhé části 18 vany je stupňovité pro· vytvoření dvou rozdílných hloubek druhé části 18 vany. Protiproudná oblast 31 né dno a je spojena s protiproudnou oblastí 10 vany, čímž -se zajišťuje stejná hloubka skloviny 28. Poproudná oblast 32 má zvýšené dno a je -spojena s protoproudnou oblastí 31 stupněm 33. Tím se vytváří poměrně mělký žlab pro- proud skloviny 28 úpravnou oblastí 19. Mělká, příčně uspořádaná, vodou chlazená řídicí přepážka 34 je - uložena v tělese skloviny 28 v blízkosti styku první části 10 a druhé části 18 vany. Tato řídicí přepážka 34 sestává ze dvou -vodou chlazených trubek -vedených -od jedné strany vany ke druhé straně, přičemž každá trubka je ve tvaru .pravoúhlého U .se dvěma rameny v podstatě se vzájemně dotýkajícími. Ve směru po- proudu od řídicí přepážky 34 je v protiproude oblasti 31 umístěno šest míchadel 35 uspořádaných vedle sebe tak v přímce kolmo ke směru -proudu skloviny 28. Míchadla 35 jsou uzpůsobena k -otáčení kolem· -svislých -os pohonem 36. Jak je znázorněno v obr. 1. a 2, ve směru ipo -proudu od míchadel 35 a v protiproudné -oblasti 31 jsou uloženy dva vodou chlazené válcové chladiče 37 uspořádané vedle- sebe- tak, že zasahují napříč druhé části 18 vany. Tyto chladiče 37 jsou konstruovány tak, aby se současně otáčely neznázorněným hnacím motorem kolem svislých os. V uspořádání znázorněném v tomto příkladu je zvětšený válcový spodní konec každého chladiče 37 ponořen v horní vrstvě skloviny 28, která proudí do poměrně mělké úpravné oblasti 19. Chladiči 37 proudí neustále chladicí voda, přičemž chladiče 37 se otáčejí. Hloubka ponoru a příčná poloha každého· chladiče může být nastavena neznázorněným mechanismem uloženým vně vany, tak, že teplotní profil hloubkou a šířkou skloviny 28 se může nastavit podle požadavku před tím, než sklovina 28 vteče do úpravné oblasti 19.

V uspořádání znázorněném v obr. 1 a 2 je napříč čeřící oblasti 16 mezi chladiči 37 a stupněm 33 uložena přídavná přepážka 38, rovněž chlazená vodou. Přídavná přepážka 38 je obvykle podobná řídicí přepážce 34, ačkoliv zasahuje do větší hloubky skloviny 28.

Alternativní konstrukce sklářské tavící vanové pece podle obr. 3 a 4 je obecně podobná konstrukci popsané s odkazem, na obr. 1 a 2 a stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými čísly. V provedení znázorněném na obr. 3 a 4 má však druhá část 18 vany stejnou šířku od první příčné stěny 17 až к výstupní koncové stěně 12. V uspořádání podle obr. 3 a 4 je přídavná přepážka vynechána a řídicí přepážka 34 je uspořádána přilehle к první příčné stěně 17 a zasahuje do větší hloubky skloviny 28, jak je znázorněno v obr. 6. Řídicí přepážka 34 sestává ze dvou vodou chlazených trubek vyčnívajících z přeli lehlých postranních stěn vany, přičemž každá trubka je tvaru pravoúhlého U se dvěma rameny v podstatě se dotýkajícími, jak je znázorněno' v obr. 6. Obě trubky 34a, 34b mají vodorovná ramena 39, 40. Horní rameno 33 je připojeno к odváděči trubce 4’2, spodní rameno 40 к přívodní trubce 41. Trubky 41, 42 jsou nastavitelně připojeny к nosnému prostředku umístěnému vně vany. Podle obr. 6 jsou trubky 34a, 34b umístěny nad dnem vany tak, že jsou v horních oblastech skloviny 28. Podle obr. 3 se obě trubky 34a, 34b stýkají ve střední svislé rovině souměrnosti vany a jsou к ní skloněny tak, že jejich stýkající se konce tvořící střed řídicí přepážky 34 leží blíže ke vstupní koncové stěně 11 vany.

V uspořádání podle obr. 3 je vana opatřena dvěma řadami míchadel 35a, 35b, řada 35b má čtyři míchadla. Míchadla 35, 35a, 35b podle obr. 1 a 3 jsou stejné konstrukce a každé má na svém spodním konci lopatku ponořenou do horní vrstvy skloviny 28. Podle obr. 7 jsou lopatky 44 na každém míchadle 35a uspořádány na vzájem rovnoběžně a hnací motor je uspořádán tak, že všechna míchadla 35a se otáčejí stejným směrem a stejnou rychlostí tak, žeí se udržují vůči sobě ve fázi. Míchadla 35a jsou chlazena vodou a v obr. 8 a 9 jsou znázor něny dvě alternativní konstrukce. V uspořádání znázorněném v obr. 8 každé míchadlo· 35a sestává ze smyčky (tvořené trubkou spojující výstupní otvor 45 se vstupním otvorem 46. Obr. 9 znázorňuje alternativní konstrukci, ve které je oblast obklopená smyčkou trubky vyplněna deskou 47. Míchadla 35a jsou chlazena průtokem vody trubkou.

Sklářská tavící vanová pec znázorněná v obr. 3 a 4 je jinak stejná jako, byla dříve popsána s odkazem na obr. 1 a 2. Provoz sklářských tavících vanových pecí bude nyní popsán s odkazem například znázorněný v obr. 3. Teplo přiváděné do tavící oblasti 15 taví vsázku a vytváří rostoucí teplotní gradient při pohybu skloviny 28 ve směru proudu od vstupní koncové stěny 11. Rostoucí teplotní gradient probíhá až к vratnému bodu s maximální teplotou skloviny 28 ve směru po proudu od tavící oblasti 15. V čeřící oblasti 16 se řídí teploty pro udržování klesajícího teplotního gradientu při pohybu ve směru po proudu od vratného bodu. Tyto teplotní gradienty způsobují vznik dopředných a zpětných proudů v tělese skloviny 28 a ty jsou vyznačeny v obr. 4. V čeřící oblasti 16 je dopředný proud teplé skloviny 28 v horních vrstvách skloviny 28 a zpětný proud směrem ke vstupní koncové stěně 11 je u •dna vany. Tento zpětný proud má nižší teplotu než horní vrstva skloviny 28 v čeřící oblasti 16 a pomáhá chránit žárovzdorný materiál dna vany. Zpětný proud teplé skloviny od vratného bodu к tavící oblasti 15 dále zajišťuje přídavné teplo pro tavení přiváděné vsázky. Hloubka úpravné oblasti 19 je poměrně malá a vana pracuje tak, že je vytvořen v úpravné oblasti 19 proud skloviny směrem к výstupní stěně 12. V úpravné oblasti 19 tedy není žádný zpětný proud skloviny 28 směřující zpět к čeřící oblasti 16. Proudové dráhy v protiproudné oblasti 31 u vstupu do druhé části 18 vany jsou označeny v cbr. 2. Podobné proudové dráhy jsou označeny v obr. 4. Řídicí přepážka 34 je uložena v takové výšce, že řídí dopředný proud horních vrstev skloviny 28 do druhé části 18 vany. Řídicí přepážka 34 nezasahuje do příliš velké hloubky ke znatelnému omezení zpětného proudu u dna vany z protiproudné oblasti 31 zpět к čeřící oblasti 16. Podobně jsou míchadla 35a, 35b uspořádána к působení pouze na dopředný proud skloviny 28 proudící do úpravné oblasti 19. Zpětný proud od stupně 33 zpět do čeřící oblasti 16 proudí pod míchadly 35a, 35b.

Je třeba poznamenat, že řídicí přepážka 34, popřípadě přídavná přepážka 38 v příkladu znázorněném, v obr. 1 působí jako fyzikální překážka regulující dopředný proud skloviny 28 mimo čeřící oblast 16. Dopředná rychlost horních vrstev skloviny 28 se sníží tak, že sklovina 28 má více času, aby absorbovala odpovídající teplo a dosáhla potřebného vyčeření v čeřící oblasti 16 vany. Řídicí přepážka 34 dále vytváří sekundární oběžné proudy v čeřící oblasti 16 tak, že sklovina 28 se vrací podél dráhy zpětného proudu z oblasti řídicí přepážky 34 spíše než z chladnější oblasti ve směru po proudu od řídicí přepážky 34. Vyvoláním tohoto zpětného proudu z místa bližšího· ke vstupní koncové stěně 11 vany je vracená sklovina 28 teplejší, - takže pro dosažení bezpečného roztavení vsázky a vyčeření skloviny 28 je potřeba méně tepla z hořáků. Řídicí přepážka 34 dále zabraňuje určitému přenosu tepla v dopředném proudu skloviny do úpravné oblasti 19. Protože úpravná oblast 19 ochlazuje sklovinu 28 tak, že sklovina 28 má teplotu vhodnou pro následující tvarovací proces, snižuje to intensitu chlazení potřebnou v úpravné oblasti 19 a umožňuje použití kratší úpravné oblasti 19.

To je zřejmé -z obr. 13 a 14, které znázorňují vedle sebe známou vanu a vanu sklářské tavící vanové pece podle předloženého vynálezu. Obr. 14 ' znázorňuje známou vanu s první částí 10 se vstupní koncovou stěnou 11 tvořící tavící - oblast 15 a čeřící oblast 16. Teplo se přivádí vlety 29. Vana pokračuje zúženou částí 48 do úpravné oblasti 19 stejné šířky jako má první část 10. Na konci úpravné oblasti 19 je vytvořen, výstupní žlab

13. Hloubka skloviny 28 je stejná v tavící oblasti 15, čeřící oblasti 16 i úpravné oblasti 19. Naproti tomu obr. 13 znázorňuje vanu sklářské tavící vanové pece podle předloženého vynálezu o celkové stejné délce jako má vana znázorněná v obr. 14. První část 10 zde vede - do , - druhé části 18, která vede do výstupního žlabu 13 a je užší než první část 10 a má ve dnu stupeň 33. Je třeba poznamenat, , že ' jednotlivé -teploty dosažené ve sklářské ' tavící vanové peci se mohou měnit v závislosti na některých činitelích, včetně druhu vyráběné skloviny 28. Pro účel porovnání předloženého- vynálezu s dosaženými výsledky u známých typů sklářských tavících - vanových pecí může být zvolen příklad, ve kterém. sklovina, která se taví, je sodnovápenatokřemičitá sklovina takového· druhu, který se používá při výrobě plochého· skla. V příkladu znázorněním v obr. 14 se sklovina 28 u vstupní koncové stěny 11 zahřívá v místě A na teplotu v rozmezí 1500 °C ± 10° Celsia a tato teplota vzrůstá až do- oblasti teplot 1590 °C ± 5 °C u vratného- bodu B sklářské tavící vanové pece. Po vyčeření v čeřící oblasti 16 sklovina 28 vtéká do zúžené části 48 a teplota zde může být v rozmezí 1375 °C ± 10 °C v místě C u vstupu do zúžené části 48 vany. Při výstupu ze zúžené části 48 vany a - při vstupu -do- úpravné oblasti 19 může být teplota -v rozmezí 1280° Celsia ± 10 °C v mís-tě D. Sklovina 28 se ochlazuje při průtoku úpravnou oblastí 19 a vtéká -do výstupního žlabu 13 při teplotě v rozmezí 1090 ^aC - . ± 10 °C v -místě E. Když se pro tentýž příklad použije sklářské tavící vanové pece podle předloženého vynálezu, jak je znázorněno - v obr. 13, sklovina 28 se u vstupního- konce vany v místě A znovu o hřeje na teplotu 1500 °C ± 10- °C a .teplota skloviny 28 vzrůstá na 1590 °C ± 5 °C ve vratném - bodě Β. V tomto případě ovšem- čeřící -oblast 16 zasahuje dále ve směru proudu, jak je zřejmé z posunutí první příčné stěny 17 ve směru proudu ke konci první části 10 vany. Sklovina 28 opouštějící první část 10 vany může mít v -místě C teplotu 1365 °C ± 10 °C. Při průtoku nad stupněm 33 může mít sklovina 28 teplotu v -rozmezí 1200 °C ± 25 °C v místě D.

Při průtoku úpravnou - -oblastí 19 se sklovina 28 stále ochlazuje na teplotu 1090 ^CC ± ± 10 °C v místě E při vstupu doi výstupního žlabu 13. Je tedy zřejmé, že při způsobu podle předloženého- vynálezu se sklovina 28 rychleji -ochlazuje mezi teplotami 1365 °C a 1200 °C než v předešlém případě. Toho se dosahuje chladicím prostředkem uloženým v hluboké části úzkého žlabu.- To- také umožňuje významné zkrácení vzdálenosti mezi první příčnou stěnou 17 a výstupním žlabem 13, čímž se sníží délka úpravné oblasti 19. Pro danou celkovou délku vany to umožňuje zvětšení ploch tavící -oblasti 15 a čeřící oblasti 16, jak je zřejmé z obr. 13, což dovoluje přidání dalších ohřívacích hořákových vletů 29, takže se může utavit větší množství kmene a vyčeřit větší množství skloviny při téže délce vany.

V uspořádání znázorněném na obr. 13 se zpětný proud skloviny 28 vyskytuje směrem k čeřící oblasti 16 od stupně 33, kde je teplota 1200 °C. Teplota u stupně 33 je v daném případě 1200 °C, je však možno- použít chladicího- prostředku popsaného výše k -dosažení teplo-t v -poměrně širokém- rozmezí u stupně 33. V předloženém příkladu výroby sodnovápenatokřemičitého skla je možno chladit z čeřící teploty řádově 1365 °C na teploty v rozmezí od 1175 °C do 1225 ^CC, čímž se ukazuje pružnost způsobená použitím chladicího prostředku uloženého- v hluboké části druhé části 18 vany. Možný rozsah teplot a pokles teplot se může ovšem měnit v určité míře -se změnami v základním- složení skla. Ve známé sklářské tavící vanové peci znázorněné na -obr. 14 není taková rozsáhlá změna -možná a u výstupu -ze - -zúžené části 48 je rozmezí teplot řádově 1270 °C až 1290° Celsia a tento rozsah se může docílit celkovou změnou podmínek ve vaně. Ve vaně sklářské taviči vanové pece -podle předloženého vynálezu může -ovšem teplota u stupně 33 kolísat v mnohem širších mezích vhodnou volbou chladicího prostředku -a bez jakékoli změny celkových -pracovních podmínek vany. Ve -známém uspořádání znázorněném na -obr. 14 proudí zpětné proudy od výstupního konce úpravné -oblasti 19, kde je mnohem nižší teplo-ta skloviny 28, takže zpětné proudy vracející se k úpravné oblasti 16 přitékají z mnohem chladnější oblasti skloviny 28, takže je třeba další ohřívání.

Je tedy zřejmé, že použitím předloženého vynálezu se může zvýšit celkový odběr, který může být dosažen ze sklářské tavící va211376

11 nové pece daného rozměru v porovnání s odběrem ze známé vanové pece typu znázorněného na obr. 14. Jako příklad toho může být uvedena vana typu znázorněného na obr. 14 určená k výrobě maximálního· množství 2000 tun skloviny za týden, zatímco vana stejné celkové délky podle předloženého vynálezu, jak je znázorněna na obr. 13, může zajistit výrobu 2500 tun skloviny za týden. Je zvýšen nejen výkon v tunách skloviny za týden, ale také tepelná účinnost, to znamená, že je sníženo množství tepla potřebného pro dané množství skloviny. Při stejném odběru v tunách za týden -může být zvýšení tepelné účinnosti 5 o/₀ až 10 % při použití vany podle obr. 13 místo· podle obr. 14. Sníží se tedy množství tepla na jednu tunu vyrobené skloviny. Tepelná účinnost dosažená použitím předloženého · vynálezu roste s růstem zatížení · sklářské tavící · vanové pece. Jestliže se sklářská tavící vanová pec podle obr. 13 použije pro výrobu 2300 tun za týden, odhaduje se, že zvýšení tepelné účinnosti je 15 až 20 ·%. Při dalším zvýšení výkonu na 2500 tun za týden bude odhadnuté zvýšení tepelné účinnosti vzhledem k provedení pece z obr. 14 při 2000 tunách řádově 20 až 25 %. Tato čísla jsou zaležena na případu, kdy maximální možný výkon vany podle obr. 14 je 2000 tun za týden, nemůže být tedy provedeno· žádné přímé srovnání s výjimkou 2000 to.n za týden a méně.

Předložený vynález nejen umožňuje zvýšit odběr a tepelnou· účinnost, ale také zajišťuje zlepšení jakosti skloviny. Je známo, že změny ve složení skloviny •opouštějící sklářskou tavící vanovou pec •mohou vytvořit optické závady ve skle následně vyrobeném. To je uvedeno například, v patentovém spise Sp. st. a. č. 3 894 859. Aby se optické závady snížily na · vninimum, je třeba, aby jakýchkoli výsledných vrstev ve sklovině, které mají rozdílné složení, byl·- co nejméně, a aby tyto· vrstvy měly co možno malé rozdíly ve složení a výhodně by tyto vrstvy měly mít uspořádání rovnoběžné s povrchy skla. Je ovšem dobře známo, že na skle vyrobeném plavením, na lázni roztaveného kovu se může vyskytovat nežádoucí „středový rys“, když vrstvy skla mají rozdílné složení a tvoří nežádoucí vzor vedoucí k optickým závadám. Příklad tohoto dosavadního stavu je znázorněn na obr. 15. To jo ovšem, značný rozdíl oproti výsledkům · dosaženým podle předloženého vynálezu, který je znázorněn na obr. 1b. Z obr. 16 je patrno·, že vrstvy skla rozdílného složení netvoří nežádoucí ,,stře^dový rys“, ^který se dnve obecně v^yskytoval ve skle vyrobeném plavením· po lázni roztaveného kovu. Vrstvy rozdílného složení jsou v podstatě rovnoběžné s povrchovými plochami skla, je méně vrstev rozdílného· složení a intenzita čar .způsobená rozdílem složení je snížena. Předpokládá se, že změna základního vzorku jn způsobena změnou proudění v tělese skloviny vznikající vlivem nové konstrukce vany a snížení počtu a intenzity čar rozdílného· složení je způsobeno mícháním rozdílných proudů ve vaně. Mí-chadla 35a jsou uspořádána pro podporování homogenizace skloviny a ztenčení dopředu se pohybujících vrstev skloviny bez vyvolání jakéhokoli posunutí ve svislém směru proudění skloviny. Tato míchadla 35a také ovlivňují ochlazování skloviny v protiproudné oblasti 31 před dosažením úpravné oblasti 19.

Vynález není omezen na detaily příkladů znázorněných v obr. 1, 2, 3 a 4. Tak například styk druhé části 18 vany s první částí 10 vany může být pozměněn, jak je· znázorněno· v obr. 5. V tomto případě prcinp.roudá oblast 31 druhé části 13 vany má dvě řady míchadol 35a, 35b, přičemž míchadla 35a, 35b obou řad jsou uspořádána pro· otáčení v opačných smyslech. Místo· použití válcových chladičů 37, popsaných s · odkazem na obr. 1 se může zajistit přídavné chlazení v protiproudné oblasti 31 použitím dvou vratně se pohybujících chlazených palců 49, 50 ponořených do· dopředu proudící skloviny a vyčnívajících vodorovně po příčné čáře napříč druhé části 18 vany. Dále má u tohoto provedení druhá část 1S vany v oblasti· přilehlé k první části 10 vany rovnoběžné boční stěny 18a. Tyto boční _ stěny 18a přecházejí v místě stupně 33 v úseky k sobě se přibližující, které vyúsťují v rovnoběžné boční stěny 18b tvořící úzký žlab pro sklovinu, který může být velmi krátký.

V uspořádání znázorněném·, na obr. 2 a 4 klenba 22 první části 10 vany přechází kolmým stupněm, v níže položenou klenbu 30 druhé části 18 vany. Podle obr. 10 je možno v tomto stupni mozl klenbou 22 první části 10 vany a klouben 30 druhé části 18 vany vytvořit dolů vyčnívající stěnu 51. Tato dolů vyčnívající stěna 51 je vytvořena napříč vany v celé její šířce a její spodní okraj leží v téže výšce jako horní okraj řídicí přepážky 34. Minimalizací mezery mezi dolů vyčnívající stěnou 51 a řídicí přepážkou 34 je možné vytvořit plynové těsnění mezi čeřící oblastí 16 a poproudnou oblastí 32 vany. Dolů vyčnívající stěna 51 podstatně snižuje přenos záření do· druhé části 10 vany, čímž je umožněno použít méně intenzivního vodního chlazení u vstupu do druhé části 18 vany ve směru proudu. Úplné těsnění může být vytvořeno deskou z platiny nebo její slitiny zavěšenou mezi spodním okrajem dolů vyčnívající stěny 51 a povrchem skloviny 28.

V uspořádání znázorněném· v obr. 1 a 3 je uspořádána tavící oblast 15 a čeřící oblast 1S vany k zásobování jedné úpravné oblasti 19, Je ovšem možno vyrtvoířit vanu se dvěma nebo více úpravnými oblastmi 19. Dvě alternativní uspořádání jsou znázorněna v obr. 11 a 12. V obou těchto uspořádáních jsou k výstupnímu konci první části la vany připojeny dvě úzké části 52, 53 vany. Každá úzká část 52, 53 vany je opatřena stupněm 33, vytvářejícím protiproudnou oblast 31 a poproudnou oblast 32, ve které je proud úplně ve směru -k výstupu z vany. Každá úzká část 52, 53 má dvě řady míchadel nebo válcových chladičů, jak bylo dříve vysvětleno s odkazem na obr. 1 a 3. V usporádání znázorněném v obr. 11 řídicí přepážka 34 sestává z vodorovné, vodou chlazené trubky uspořádané napříč vany v celé její šířce v první části 10 vany bezprostředně před vstupem do úzkých částí 52, 53 vany. Vytvoření řídicí přepážky 34 a její poloha mohou být podobné, jak bylo výše popsáno s odkazem na obr. 1 nebo obr. 3. Příklad znázorněný v obr. 12 je obecně stejný jako: v obr. 11, ačkoliv v tomto případě místo řídící přepážky 34 sahající přes celou šířku první části 10 vany je vytvořena řídicí přepážka 34 odděleně pro každou úzkou část 52, 53 vany a je uložena bezprostředně za vstupem do této úzké části 52, 53.

Ačkoliv řídicí přepážka 34 znázorněná v obr. 2, 4 a 6 má horní povrch v podstatě v téže rovině jako je povrch skloviny 28, může v některých případech vyčnívat nad povrch skloviny 28 a tím vytvářet sběrné zařízení pro jakékoli nečistoty nacházející se na povrchu skloviny 28. Ačkoliv v obr. 6 horní i spodní rameno 39, 48 každé trubky 34a, 34b řídicí přepážky 34 je znázorněno v rovnoběžné poloze i rovnoběžné s povrchem skloviny 28, mohou být tato ramena 39, 40 uspořádána tak, že se sbíhají nebo rozbíhají směrem ke střední rovině souměrnosti vany. V obr. 1 a 3 řídicí přepážka 34 je uspořádána vodorovně v celé šířce druhé části 18 vany a obě poloviny řídicí přepážky 34 jsou uspořádány šikmo ke střední rovině souměrnosti vany. V některých případech může být šikmá poloha řídicí přepážky 34 jiná a nebo může být kolmá ke směru proudu skloviny 28, jak je znázorněno v obr. 11 a 12.

Ačkoliv míchadla znázorněná v obr. 8 a 9 mají lopatky, je možno v některých případech použít míchadel 35 válcového tvaru bez lopatek. V některých případech může být žádoucí použít chladicího zařízení v úpravné oblasti 19. V některých případech, kde úpravná oblast 19 má ve směru po proudu od stupně 33 oddíl, který je širší než oddíl ležící bezprostředně proti proudu od stupně 33, může být žádoucí uspořádat okrajové topné prvky bezprostředně u povrchu skloviny 28 v mělké oblasti ve směru po proudu od stupně 33, aby se snížily teplotní rozdíly mezi okraji a středem proudu skloviny 28 v úpravné oblasti 19.

V příkladu znázorněném v obr. 2 jsou chladiče 37 uspořádány v hloubce ve sklovině 28 tak, že nejnižší konec každého chladiče 37 je bezprostředně nad zpětným proudem skloviny 28 ve spodní části protiproudné oblasti 31. Je však žádoucí, aby všechny chladiče 37 mohly být nastavitelné na různou hloubku ponoření a příčnou polohu mechanismy uspořádanými vně vany tak, aby teplotní profil hloubkou a napříč šířkou skloviny 28 byl přiveden do požadovaného stavu.

S odkazem na obr. 14 byly popsány teploty vyskytující se v určitých bodech ve vaně pracující podle předloženého' vynálezu. V tomto určitém příkladu je teplota skloviny 28, když protéká stupněm 33, zvolena řádově 1200 °C. Volba příslušné teploty je určena větším počtem činitelů zahrnujícím provozní podmínky vany a fyzikální rozměry druhé části 18 vany ve směru po proudu, do které sklovina 28 proudí za stupněm 33. Jak je uvedeno výše, pro sodnovápenatokřemičité sklo je teplota skloviny 28, když proudí nad stupněm 33, volena v rozmezí 1175 °C až 1225 °C. Toto rozmezí teploty se bude v určité míře měnit se změnami složení skla. Mimo výše uvedené činitele je nutno pri volbě teploty, na kterou se sklovina 23 chladí před dosažením stupně 33, uvážit potřebu zamezení nebo podstatného snížení možnosti znečištění skloviny buď bublinami nebo žárovzdornými hmotami vlivem stavu a teploty skloviny 28, když tato přichází do, styku se žárovzdornými hmotami stěn a dna druhé části 18 vany.

Druhá část 18 vany je znázorněna se žárovzdorným dnem. V alternativním uspořádání je proud skloviny 28 druhou částí 18 vany v celé této části nebo v její části oddělen od žárovzdorného dna vrstvou roztaveného kovu, s výhodou cínu nebo jeho slitin. Je třeba pečovat o to, aby při snížení možnosti znečištění žárovzdornou hmotou výše popsaným uspořádáním se nezaváděl do skloviny 28 jako znečistěnina roztavený kov nebo jeho slitina, přičemž hlavním činitelem je zde volba teploty, na kterou se sklovina 28 ochladí před vstupem do· druhé části 18 vany.

Claims (12)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob výroby skla, při kterém se su-r^ rovina pro výrobu skla přivádí do jednohogT konce sklářské tavící vanové pece, taví se v tavící oblasti vany přilehlé ke vstupnímu konci vany, čeří se v místě, které je ve směru proudu od tavící oblasti, a sklovina se tepelně upravuje u výstupního konce vany_v tak, že opouští vanu připravena pro použitíý» v tvarovacím procesu, vyznačený tím, že se^,J< sklovina pohybuje od vstupního konce sklář-νώ /YNÁLEZU γ ské tavící vanové pece první částí vanové _s pece a potom žlabem <k výstupnímu konci, přičemž se vytvářejí teplotní gradienty v tavící oblasti a v čeřící oblasti tak, že se vytvoří dopředný a zpětný proud skloviny v tavící oblasti a v čeřící oblasti, poloha zpětného proudu ve směru pohybu skloviny se omezuje stupněm ve dnu žlabu, a dále se řídí dopředný proud skloviny do protiproudné oblasti tak, že sklovina proudí do mělké poproudné oblasti při teplotě vhodné pro teplotní úpravu a proudí ve směru k výstupu v podstatě bez zpětného proudu v mělké poproudné oblasti.
2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že sklovina je sodnovápenatokřemičitá sklovina a dopředný proud skloviny se chladí v protiproudné oblasti úzkého· žlabu z čeřící teploty kolem 1365 °C na teplotu· u vstupu do mělké poproudné oblasti v rozmezí teplot 1175 cc až 1225 °C.
3. 3. Způsob podle bodů 1 nebo· 2 vyznačený tím, že se sklovina v protiproudné oblasti úzkého žlabu míchá.

   •
4. 4. Sklářská taviči vanová pec k provádění způsobu podle bodu 1, zahrnující podlouhlé vanové těleso pro sklovinu, přičemž vana má vstupní konec pro přivádění suroviny pro výrobu skla, tavící oblast přilehlou ke vstupnímu konci pro tavení zmíněné suroviny pro výrobu skla, čeřící oblast ve směru po proudu od taviči oblasti pro· čeření skloviny a úpravnou oblast přilehlou · k výstupnímu konci vany pro tepelnou úpravu skloviny před výstupem· skloviny z vany pro použití ve tvarovacím· procesu, vyznačená tím, že má první část (10) přilehlou ke vstupní koncové stěně (11) a druhou část (18), · která leží mezi koncem první části · (10) a výstupní koncovou stěnou (12) vany a má šířku menší než první část (10) vany, přičemž druhá část (18) vany má protiproudnou oblast (31) přilehlou k první části (10) vany a poproudnou oblast (32), která· je spojena s výstupem vany a má zvýšené dno· k vytvoření mělkého žlabu pro sklovinu, přičemž protiproudné oblast (31) a poproudné oblast (32) jsou spojeny stupněm· · (33) a yana je dále opatřena prostředky pro řízení proudění, například vodou chlazenou řídicí přepážkou (34) pro řízení · dopředného prou18 du skloviny do druhé části (18) vany z první části (10) vany.
5. 5. Sklářská tavící vanová pec podle bodu 4 vyznačená tím, že řídicí přepážka (34) je uspořádána v protiproudné oblasti (31) druhé části (18) vany.
6. 6. Sklářská tavící vanová pec podle bodů 4 nebo 5 vyznačená tím, že řídicí přepážka (34) vyčnívá nad povrch skloviny · (28) a je upevněna u svých konců na nosném· prostředku (43), uloženém vně vany, přičemž nosný prostředek (43) je uzpůsoben pro nastavení polohy řídicí přepážky · (34) ve svislém· směru.
7. 7. Sklářská taviči vanová pec podle bodů 4 až 6 vyznačená tím, že u řídicí přepážky (34) je umístěn chladič (37) v protiproudné oblasti (31) druhé části · (18) vany.
8. 8. Sklářská tavící vanová pec podle bodů 4 až 7 vyznačená tím, že v protiproudné oblasti (31) druhé části (18) vany je uspořádána alespoň jedna řada míchadel · (35) upevněných vedle sebe.
9. 9. Sklářská tavící vanová pec podle bodu 8 vyznačená tím, že míchadla (35) jsou opatřena pohonem (36) uspořádaným· promíchání skloviny (28) tak, že všechna míchadla (35) se otáčejí stejným· směrem a stejnou rychlostí tak, že se udržují vůči sobě ve fázi.
10. 10. Sklářská tavící vanová pec podle bodů 8 nebo 9 vyznačená tím, že každé míchadlo (35) má· lopatky · (44).
11. 11. Sklářská taviči vanová pec podle bodů 8 až 10 vyznačená tím, že alespoň dvě míchadla (35) jsou opatřena vodním· chlazením.
12. 12. Sklářská tavící vanová pec podle bodů 8 až 11 vyznačená tím, že míchadla (35) jsou uložena v protiproudné oblasti · (31) druhé části (18) vany v poloze ve směru proudu od řídicí přepážky (34).