CS211151B1

CS211151B1 - Selektivní herbicidní prostředek

Info

Publication number: CS211151B1
Application number: CS250780A
Authority: CS
Inventors: Jaromir Socha; Jiri Urban; Stefan Varkonda; Miroslav Vecera
Original assignee: Jaromir Socha; Jiri Urban; Stefan Varkonda; Miroslav Vecera
Priority date: 1980-04-11
Filing date: 1980-04-11
Publication date: 1982-01-29

Abstract

Vynález se týká selektivního herbicidního prostředku, obsahujícího směs biskarbamátů obecného vzorce I, kde X je vodík, alkyl nebo alkoxyl vždy s jedním až čtyřmi atomy uhlíku, halogen, zvláště chlor, trifluormethylskupina, a R je alkyl s jedním až čtyřmi atomy uhlíku, a dále benzoátů 3-propionylaminofenolu obecného vzorce II, kde Y je vodík, halogen, nitroskupina, alkyl s jedním až čtyřmi atomy uhlíku v řetězci. Směsi biskarbamátů I a benzoátů II mohou být ve hmotnostním poměru 5:1 až 1:5. Ve všech případech uvedených směsí byl potvrzen synergický účinek. Směsi nejsou fytotoxické, zvláště na řepu, přičemž rozšiřují spektrum herbicidního účinku i na dalěí plevele, na které biskarbamáty I jsou málo účinné.

Description

Vynález se týká selektivního herbicidního prostředku, obsahujícího směs biskarbamátů a benzoátů 3-propionylaminofenolu.

V současné době se k oěetření porostu řepy a dalělch kulturních plodin využívá skupina herbicidů, tzv. biskarbamáty dále uvedeného vzorce I. Tyto látky se aplikují na vzešlé plevele v počátečním stadiu jejich vývoje. Nevýhodou těchto látek je, že při předávkování nebo též vlivem zhoršených povětrnostních podmínek dochází k poškození i porostu kulturní rostliny, zvláště řepy. Tento nepříznivý účinek, jehož následkem je nižší výnos plodiny, nebývá v průběhu vegetační doby zcela odstraněn.

Nyní se zjistilo, že přídavkem benzoátů 3-propionylaminofenolu dále uvedeného vzorce II se zcela odstraní fytotoxický účinek na řepu i další kulturní rostliny, přičemž účinek na plevele zůstává zachován a je prodloužen na delší vegetační období.

Předmětem vynálezu je selektivní herbicidní prostředek k hubení plevelů v porostech řepy i v dalších kulturních plodinách, který se vyznačuje tím, že obsahuje směs biskarbamátů obecného vzorce I,

NH-COO-R kde X je vodík, alkyl nebo alkoxyl vždy s jedním až čtyřmi atomy uhlíku v řetězci, halogen, zvláště chlor, trifluormethylskupina, a R je alkyl s lineárním i rozvětveným řetězcem, obsahujícím jeden až čtyři atomy uhlíku, a dále benzoáty 3-propionylaminofenolu obecného vzorce II ?'^C0_W (II)

NH-CO-C₂H₅ kde Y je vodík, alkyl s jedním až čtyřmi uhlíky v řetězci, halogen nebo nitroskupina, přičemž vzájemný hmotnostní poměr biskarbamátu obecného vzorce I benzoátů obecného vzorce II ve směsi je 5:1 až 1:5

Účinné látky podle vynálezu lze upravit v aplikovatelnou formu použitím organických rozpouštědel, mísitelných nebo nemísitelných s vodou, jako jsou alkoholy, ketony, estery, aromatické nebo alifatické uhlovodíky a jejich halogenderiváty, dimethylformamid, dimethylsulfoxid apod. Jako pevné nosné látky uvedených aktivních směsí lze užít přírodní i umělé hlinky, jako jsou např. kaolin, křída, dolomit, aktivní oxid hlinitý nebo křemičitý. Ve všech případech směsí je nutné použít též další pomocné látky, stabilizující vodné disperze aktivních složek. Jsou to tenzidy ionogenního nebo neionogenního typu, dispergátory, jako deriváty ligninu nebo celulosy, popřípadě látky stabilizující pH vodných roztoků a disperzí. Účinné látky podle vynálezu se mohou použít buá v koncentrované formě, nebo i ve formě velmi zředěných vodných roztoků a disperzí.

Příklad,

K ověření sdruženého účinku směsi aktivních látek bylo použito těchto biskarbamátů (viz vzorec I):

A ethyl 3--(fenylkarbamoyloxy)fenylkarbamát (X = R = -C^)

B methyl l-Cl^-methylfenylkarbamoyloxyJfenylkarbamát (X = 3-CH^O-, R = -CH^)

C isopropyl 3—(3’-methoxyfenylkarbamoyloxy)fenylkarbamát (X = 3-CH3O-, R = -CHÍCH^Íj)

D isobutyl 3-(4-chlorfenylkarbamoyloxyjfenylkarbamát (X = 4-C1-, R = -CHgCHCCH-j)₂1

E ethyl 3-(3'-trifluormethylfenylkarbamoyloxy)fenylkarbamát (X = 3-CF,-, R = -C-Hj

2 5

211151 2 a substituovaných benzoátú 3-propionylaminofenolu (viz vzorec II):

a nesubstituovaný benzoát (Y = H) b 3-chlorbenzoát (Y = 3-C1) c 4-methylbenzoát (Y = 4-CH3) d 3-nitrobenzoát (Y = 3-NO2) a 4-terc.butylbenzoét (Y = 4-(CH^J^G)

So vegetačních nádob byla vyseta hořčice bílá (Sinepia alba L.) a řepa cukrovka (Beta vulgaris-sacc. varr. Dobrovická A). Po vyvinutí dvou párů pravých lístků se povrch rostlin postříkal vodnou disperzí testovaných látek a jejich směsí, připravených z 10# roztoku těsto váných sloučenin v isoforonu za přítomnosti 20 # emulgátorů. Po vyhrazení herbicidních účinků (10 až 14 dnů po aplikaci) se vážkovou metodou stanovil stupeň poškozených rostlin. Ze získaných údajů a průměrně hmotnosti oěetřených i kontrolních rostlin bylo vypočteno procento herbicidního účinku. Z nalezených hodnot pro samostatné složky směsi byla vypočtena efektivní dávka (v kg.ha^-'), která způsobila 50# úhyn rostlin (ED^q). K vyhodnocení sdruženého účinku směsí látek bylo použito vzorce (1).

# složky M # složky N směsi ⁼ EDjq složky Μ x 100 ⁺ ΕΪΙ^θ složky Ň x 100 (, j

Je-li poměrná účinnost Εϋ^θ vypočtené : ΕΒ^θ stanovené větší jak jedna, lze společný účinek směsi považovat za synergický. Pro biskarbamát A a benzoát a byly stanoveny na hořčici hodnoty EDjq, které jsou uvedeny v následující tabulce. Rostliny řepy nebyly účinkem směsi výchozích látek poškozeny.

Tabulka 1

Vyhodnocení směsi biskarbamátu A a benzoátú a”

Obsah složek v #	Hodnoty ED₅₀ (kg.ha“ )	Poměrná účinnost x 100
A	a	stanoveno	vypočteno
100	0	1,30
75	25	0,90	1,94	171
50	50	1,84	2,20	120
25	75	2,90	3,75	,29
0	100	7,20	-	-

Z tabulky vyplývá, že všechny směsi mají výrazný synergický účinek, přičemž směs obsahujíoí 75 # složky A a 25 # složky a je herbicidně aktivnější než obě výchozí látky.

Příklad 2 až 5

Zcela obdobným způsobem, jak je uvedeno v příkladu 1, byly testovány dalěí směsi biskar bamátů a benzoátú. Výsledky testů jsou v tabulce II.

Tabulka II

Vyhodnocení sdruženého účinku smšsí biskarbamátů a benzoátů

Obsah složek v % biskarbamát benzoát	Hodnoty ED_5Q /kg.ha^-')	Poměrná účinno x 100
stanoveno	vypočteno
B	b
,00	0	1 ,20
75	25	0,95	1.51	159
50	50	1,65	2,03	123
25	75	2,70	3,08	114
0	100	6,50	-	-
B	c
100	0	1,20	-	-
75	.25	1.35	1,52	113
50	50	1 ,86	2,07	111
25	75	2,85	3,25	114
0	,00	7,50	-	-
c	e
,00	0	1,80	-	-
75	25	1,60	2,20	137
50	50	2,30	2,84	123
25	75	3,40	4,02	118
0	100	6,80	-	-
E	d
,00	0	1 ,60	-	-
75	25	1 ,95	2,01	103
50	50	2,40	2,71	113
25	75	4,80	5,43	113
0	100	9,00	-	-

Z uvedených výsledků vyplývá, že směsi biskarbsmátů a benzoátů mají ve věech případech synergický účinek.

Maloparcelkové pokusy byly provedeny v porostu cukrové řepy (Dobrovická A). Lokalita měla středně těžkou půdu ‘a předplodinou byla ozimá pšenice. Vodná disperze aktivních látek byla aplikována na řepu ve stadiu druhého páru pravých lístků a ostatní plevele byly ve stadiu dvou nebo tří párů pravých lístků. Postřik byl proveden zádovým ručním postřikovačem při provozním tlaku 0,2 MPa. Na lokalitě byly zastoupeny především tyto druhy plevelů: merlík bílý (Chenopodíum album L.), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum L.), čistec bahenní (Staohys palustris L.), ptačinec žabinec (Stellaria media VILL.), kokoška pastuší toboka (Capsella bursa-pastoris L.), bažanka roční (Mercuriaris annua L.), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus L.), rozrazil rolní (Veronice arvensis L.), violka trojbarevná (Viola tricolor L.), rdesno ptačí (Polygonům aviculare L.), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule L.), knotovka bílá (Melandrium album), drchnička rolní (Anagallis arvensis L,), vikev chlupatá (Vioia hirsuta L.), lilek černý (Solanum nigrům L.), druman obecný (Datura stramonicum L.) a další.

K postřiku bylo použito směsi biskarbamátu A a benzoátů b v hmotnostním poměru 2:1 ve formě 15% isoforonového roztoku, obsahujícího 20 % emulgátorů v dávce odpovídající 6 až 8 litrů koncentrátu na hektar. Koncentrát byl zředěn vodou na celkový objem 300 1. Porovnávací látkou byl herbicid Betanal (16,5% roztok methyl 3(3’-methylfenylkarbamoyloxy)fenylkarbamát v isoforonu) v dávce 6 až 8 1 koncentrátu na hektar.

Herbicidní účinek byl vyhodnocen za 2 týdny a pak za 4 týdny po postřiku podle bonitač ní stupnice EWBC. Ve srovnání s Betanalem má herbicidní směs shodné účinky na tyto plevele: merllk, ředkev ohnice, kokošku pastuší tobolku, hluchavku. Silnější účinek se projevil u viol ky, bažanky, lilku, ale též u vikve. SlabSí účinek se projevil u ptačince-žabince. Ve všech případech se neprojevila fytotoxicita řepy. Betanal již při dávcá 6 1-ha^-’ způsobuje žloutnutí okrajů listů řepy, jež mizí v průběhu 3 až 4 týdnů po aplikaci herbicidu.

Výhody hebicidní směsi podle vynálezu spočívají v tom, že spektrum herbicidního účinku je rozšířeno i na další plevele, přičemž aplikovaná směs nepůsobí fytotoxicky na kulturní rostlinu, zvláště na řepu. Aktivní látky ve směsi i jejich produkty rozpadu nezanechávají residua v půdě.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Selektivní herbicidní prostředek k hubení plevelů v porostech řepy a dalších kulturních plodinách, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou složku směs biskarbamátů obecného vzorce I,

O-CO-IMH-^^ (I)

NH-COO-R kde X je vodík alkyl nebo alkoxyl vždy s jedním až čtyřmi atomy uhlíku, halogen, zvláště chlor, trifluormethylskupina, a R je alkyl s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, obsahujícím jeden až čtyři atomy uhlíku, a dále benzoátů 3-propionylaminofenolu obecného vzorce II,

O-CO-Q (II)

NH-COCjHg kde Y znamená vodík, halogen, zvláště chlor nebo brom, nitroskupinu, alkyl s jedním až čtyřmi uhlíky v řetězci, přičemž poměr biskarbamátů k benzoátům je 1:5 až 5:1·