CS208716B2 - Appliance for selective coating of the weft thread in the open shed - Google Patents

Description

(54) Zařízení k selektivnímu zanášení útkové nitě do prošlupu

Vynález te týká zařízení k selektivnímu zanášení útkové nitě do prošlupu tkalcovského stavu, které obsahuje ústrojí k zanášení útku s několika prohozními tryskami, pohyblivými do polohy proti prošlupu, vačkové ύβΐ-ι^ί k určování polohy prohozních . trysek, pákový mechanismus pro přenos pohybu vačkového ússrojí na zanášecí ústroj k přemístění zvolené trysky do polohy proti prošlupy·, ovládací mechanismus pro pohon vačkového ústгojí, vzorovací ústrojí a blokovací re^gujcí na signály ze vzorovacího k zablokování a uvolňování ovládacího mechanismu vačkového ústrojí.

V zařízení tohoto druhu, známého například ze švýcarského patentového spisu č. 547 882, má vačkové jediný neokrouhlý vačkový kotouč, který má na obvodu ve stejrých vzájemných vzdálenostech vačkové výstupky stejného poloměru. Zanášecí útku obsahuje dvě trysky, které se pře^Xí^s^ť^Jjí do polohy prot,i prošlupu podle úhlu natočení vačkového kotouče· Má--i se použít tří nebo více prohozních trysek, může být vačkový kotouč opatřen několika vačkovými výstupky s různým poloměrem, aby podle úhlové polohy vačkového kotouče mohly prohozní trysky provádět posuvné pohyby k prošlupu. Řízeni vačkového ústroj pro tři nebo více prohozních trysek je obtížné v případě, když se trysky mají přemísťovat do polohy u vstupního konce prošlupu postupně v liOovonném pořadí. Jediný vačkový kotouč, na jehoí obvodu jsou umístěny různě vysoké vačkové výstupky v daném sledu za sebou, se totiž musí natáčet o různé úhly, maiazí-H se prohozní trysky přemísťovat do zanášecí polohy k prošlupu v jnném pořadí, neí odpovídá sledu vačkových výstupků na obvodu vačkového kotouče.

Účelem vynálezu je zdoOkonait zařízení tohoto druhu tak, aby se při jednoduché konstrukci daly do polohy proOi prošlupu přemísťovat za sebou v lbOovonném pořadí víc neí tři trysky.

Podstatě vynálezu spočívá v tom, že vačkové ústrojí obsahuje nejméně jednu neokrouhlou vačku přiřazenou pracovně tryskám, uloženou otočně na pevném hřídeli a opatřenou několika vačkovými výstupky stejné výšky, které jsou rozmístěny ve stejných úhlových vzdálenostech od sebe a odděleny prohlubněmi stejného poloměru vzhledem к pevnému hřídeli, zatímco poloměry vačkových výstupků neokrouhlé vačky jsou vzájemně odlišné.

Protože pro každou prohozní trysku zanášecího ústrojí je upravena jedna neokrouhlá vačka s vačkovými výstupky určité velikosti, přičemž všechny neokrouhlé vačky jsou otočné na společném pevném hřídeli, natáčí ovládací mechanismus vačkového ústrojí vždycky pouze j tu vačku, která přísluší ke zvolené prohozní trysce. Z vačky se přes kladku přenáší pohyb na pákový mechanismus a z něj na nosič prohozních trysek, který se tedy nastaví právě do polohy, v níž zvolená tryska leží v prohozní poloze u konce prošlupu.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí obr. 1 bokorysný.pohled, částečně v řezu, na první výhodné provedení zařízení podle vynálezu, obr. 2 zařízení z obr. 1 v pohledu od svislé roviny II-II v obr. 1, obr. ЗА až 6A schematické pohledy na vačkové ústrojí ze zařízení podle obr. 1 a 2 v jednotlivých pracovních polohách, obr. 3B až 6B schematické pohledy na nosič prohozních trysek, odpovídající jednotlivým pracovním polohám vačkového ústrojí z obr. ЗА až 6A, obr. 7 bokorys druhého Ь výhodného provedení zařízení podle vynálezu, obr. 8 rozložený pohled na blokovací ústrojí z obr. 7, obr. 9 až 13 částečné bokorysy ukazující jednotlivé provozní stavy zařízení z obr. 7 a obr. 14 je analogický к obr. 10, ukazuje věak obměněné blokovací ústrojí oproti obr. 7. *

Na výkrese je pro větší jasnost vynechána většina běžných součástí a konstrukčních dílů tkalcovského stavu, jejich polohy však vyplývají ze směrů, kterými probíhají na obr. 1 a 7 osnovní nitě W, W'. Podle obr. 1 a 7 se osnovní nitě W, W' střídavě zdvihají a spouštějí kolem tkací roviny L pomocí nitěnek Η, H* a vytvářejí tak prošlup S, který se uzavírá na okraji F tkaniny C. Jak je to běžné, předpokládá se, že tkací rovina L je vodorovná. Paprsek R slouží к přidržování osnovních nití W, W' v polohách tvořících prošlup Sak přirážení neznázorněné útkové nitě к okraji F tkaniny C po prohození prošlupem.

Na obr. 1 a 2 výkresu je znázorněno první provedení zařízení podle vynálezu, které sestává z ústrojí 20 к zanášení útku, z vačkového ústrojí 22 к volbě útku, z pákového mechanismu 24 umístěného mezi ústrojím 20 к zanášení útku a vačkovým ústrojím 22. dále z ovládacího mechanismu 26 vačkového ústrojí 22. které uvádí vačkové ústrojí 22 do jednotlivých pracovních poloh, z přetržitého pohonu 28, který pohání Ovládací mechanismus 26. z programově řízeného generátoru 30 volicích signálů a z blokovacího ústrojí 32. které blokuje a uvolňuje ovládací mechanismus 26 v závislosti na signálech vysílaných generátorem 30 volicích signálů. V provedení podle obr. 1 a 2 se předpokládá jako příklad, že toto zařízení může zanášet do prošlupu čtyři útkové nitě různé povahy, například různých barev, takže ústrojí 20 к zanášení útku obsahuje čtyři trysky 34a. 34b. 34c. 34d na společném pohyblivém nosiči 36. Nosič 36 je svisle pohyblivý v těsné blízkosti jednoho konce prošlupu S, takže kterákoliv z trysek 34a. 34b. 34c. 34d může ležet v tkací rovině L osnovy vedle prošlupu S. i.

Každá z trysek 34a. 34b. 34c. 34d může zachytit útkovou nit, která vede z neznázorněné cívky přes neznázorněný odtahovací a odměřovací mechanismus, jak je to u tkalcovských stavů obvyklé. Nosič 36 je opatřen přívodním kanálem 38 pro tekutinu, který vede ze zdroje teku- * tiny pod tlakem. Když se nosič 36 přemístí nahoru nebo dolů tak, aby kterákoliv z trysek 34a. 34b. 34c. 34d ležela v rovině prošlupu S, vznikne spojení mezi přívodním kanálem J8 a příslušnou tryskou a útková nit, která byla zachycena v trysce, se zanese do prošlupu S paprskem tekutiny vystřikujícím z trysky.

Vačkové ústrojí 22 к volbě útku, pákový'mechanismus 24. ovládací mechanismus 26, přetržitý pohon 28, generátor 30 volicích signálů a blokovací ústrojí 32 jsou uloženy v nosné konstrukci 40, která podle obr. 2 sestává ze dvojice svislých bočnic 42, 42' a z vodorovného příčníku i4, který tyto bočnice 42, 42' spojuje.

Vačkové ústroj 22 k volbě útku sestává z vodorovného pevného hřídele 46, který prochází mezi oběma bočnicemi £2, 42' nosné konstrukce 4_0 a je svými konci spojen s těmito bočnícemi 42» 12' třebaže toto spojení není na obr. 1 a 2 znázorněno. Vačkové ústrojí 22 dále obsahuje kruhovou vačku 48a a tři neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d. Všechny vačky 48a, 48b. 48c. 48d jsou uloženy soustředně na vačkovém hřídeH 46 a jsou otočné vzájemně nezávisle kolem osy vačkového hřídele 46. Každá z neokrohilých vaček 48b. 48c. 48d má někooik vačkových výstupků 50b. 5Qc. 50d ve znázorněném provedení tři tyto výstupky» které mají stejný poloměr křivosti a stejné středové úhly a jsou umístěny ve stejných úhlových roztečích kolem osy vačkového hřídele 46. Mezi nimi jsou prohlubně 52b. 52c. 52d. které maaí rovněž stejný poloměr křivosti a stejné středové úhly kolem osy vačkového hřídele 46. Zatímco poloměry prohlubní 52b. 52c. 52d neokrouhlých vaček 48b, 48c. 48d od osy vačkového hřídele 46 jsou stejné, příslušné poloměry vačkových výstupků 50b. 50c. 5Od neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d od·osy vačkového hřídele 46 postupně v tomto sledu rostou, jak je patrno z obr. 1. Kruhová vačka 48a má poloměr, který je v podstatě roven společnému poloměru prohlubní 52b. 52c. 52d neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d.

Každá z neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d má tedy tři výstupky 50b. 50c. 5Od. které * mmai stejnou úhlovou rozteč · vzhledem k ose vačkového hřídele 46. Vrcholy Jednotlivých výstupků 50b. 50c. 5Od maj tedy úhlovou rozteč 120°, takže středový úhel mezi každým vrcholem a přísněnou prohlubní, do které výstupek přechází, je přibližně 60°. Třebaže počet výstupků na každé neokrouhlé vačce lze podle potřeby měnnt, je nezbytné, aby celkový počet * va^A to znamená ^kru^hov^é va^čky a jeclné nebo n^cdiia neokrouhlýc^h va^če^k, ^byl stejný jato počet trysek 34 v ússrooí 20 k zanášení útku, a aby v případě dvou nebo více neokrouhlých vaček měly všechny neokrouhlé vačky stejný počet výstupků. Z následujícího popisu ještě vyplyne, že kruhová vačka 48 slouží pro tkaní jedinou útkovou nití. Když je tedy zařízení podle vynálezu určeno pro tkaní, při kterém se do prošlupu zanáší větší počet útkových nití různé povahy, může být kruhová vačka 48a vynechána.

Vačky 48a. 48b. 48c. 48d jsou uloženy s mezerami ve směru rovnoběžném s osou vačkového hřídele 46. jak je patrno z obr. 2. Každá z neoonOuhlých vaček 48b. 48c, 48d je opatřena soustavou kolíků, které jsou na obr. 1 znázorněny přerušovanými čarami a označeny pro jednoduchost jednou vztahovou značkou 54· Kolíky 54 vyčnnvaaí z jedné plochy každé neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d rovnoběžně s osou vačkového hřídele 46, jak 3® patrno z obr. 2, kde kolíky na neokrouhlých vačkách 48b. 48c. 48d jsou analogicky označeny 54b. 54c. 54d. Počet kolíků 54 na každé z neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d je dvojnásobkem počtu výstupků této vačky, přčeemž kolíky 54 jsou umístěny souměrně vzhledem k ose vačkového hřídele 46. Protože každá neokrouhlé vačka 48b. 48c. 48d je ve znázorněném příkladě opatřena třemi výstupky 50b. 50c. 50d. je na každé vačce šest kolíků 54, jak ukazuje obr. 1. Kooíky 54 na každé neokrouilé vačce 48b. 48c. 48d me^í tedy mezi sebou úhlovou rozteč 60°.

Pákový mechanismus 24, umístěný meei ústrojím 20 k zanášení útku a vačkovým ústrojím 22 k volbě útku, obsahuje vodorovný hřídel 56, který je otočný kolem osy rovnoběžné s osou t vačkového hřídele 46. Konce hřídele 56 jsou uloženy v ložiskách v bočnicích 42, 42” nosné konstrukce 40. Jak je patrno z obr. 2. Na WřídeH 56 je upevněna s mezerou dvojice výkyvných ramen 52, 58'> která jsou ke hřídeH 56 připevněna kinnem 60 (obr. 1). Výkyvná ramena 58. 58' jsou tedy otočná společně se hřídeeem 56 ve svislých rovinách, které jsou kolmé * k ose vačkového hřídele 46. Ramena 58» 58' probíhaaí od hřídele 56 dolů a nesou uprostřed hřídel 62, který je rovnoběžný s tou čássí vačkového hřídele 46. jež nese vačky 48a. 48b. 48c. · 48d. jak ukazuje obr. 2. IHídel 62 nese první, druhou, třetí a čtvrtou kladku 64a. 64b. 64c. 64d. které jsou na hřídeH 62 otočné a leží prooi vačkám 48a. 48b. 48c. 48d. jak ukazuje obr. 2. Na obr. 1 jsou tyto kladky 64a. 64b. 64c. 64d souhrnně označeny pro zjednodušení vztahovou značkou ,64.

Kladky 64a. 64b. 64c. 64d mohou zabírat s vačkami 48a. 48b. 48c. 48d v závislosti na úhlové poloze těchto vaček kolem osy vačkového hřídele 46. Na obr. 1 meaí všechny neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d soufázovou polohu, ve které všechny prohlubně 52b. 52c. 52d leží rovno208716 běžně vedle sebe, přičemž v těchto prohlubních leží kladky 46b. 46c. 46d; v tomto případě se první kladka 64a dotýká obvodu kruhové vačky 48a. jak je patrno z obr. 1 a 3A. Když jsou kladky 64a. 64b. 64c. 64d v těchto polohách, zaujímají rovnoběžná ramena 58. 58' krajní polohu .ve směru pohybu hodinových ruček na hřídeli 56. Tato poloha výkyvných ramen 58, 58' bude v následujícím textu uváděna jako první úhlová poloha ramen 58» £8' kolem osy otočného hřídele 56. Když se neokrouhlá vačka 48b natočí kolem osy vačkového hřídele 46 z této polohy a zaujme takovou úhlovou polohu, ve které se jeden z jejich výstupků 50b dotýká příslušné kladky 64b (obr. 4A), všechny ostatní kladky 64a. 64b.. 64c. 64<d. nesené hřídelem . 62 se odddlí od vačkového hřídele 46 tak, že kladky 64c. .64<d. přiaazené neokrouhlým vačkám 48c. 48d se nazdvihnou z prohlubní 52c. £2d vaček 48c. 48d a současně se první kladka 64a odddáí od obvodu kruhové vačky 48a. Tento pohyb zpúsoob, že výkyvná ramena 58. 58' se natočí kolem osy hřídele 56 prooi směru pohybu hodinových ' ruček podle obr. 1 ze zmíněné první úhlové polohy do polohy, která bude v dalším textu uváděna jako druhá úhlová poloha ramen 58. 58 ·

Když je třetí neokrouhlá vačka 48d udržována v úhlové poloze, kdy jedna z jejích prohlubní 52d se dotýká přiřazené kladky 64d. a současně je druhá ^okrouhlá vačka 48c v ta- * kové úhlové poloze, že se jejího výstupku 50c dotýká příslušná kladka 64c (obr. 5A), pak kladky 64a. 64b. 64c. 64d a tedy hřídel 62. který je nese, se dUe nadzdvihnou od osy vačkového hřídele 46. Tím výkyvná ramena 58, 58 zaujmou úhlovou polohu, která je natočena prooi směru pohybu hodinovýc^h ruč^ podle obr. ¹ z uve^né ^druh^{é úh}lové polohy ^Tato nov^á úhl°^vá .^^^^oh^{a ř} bude v dalším textu uváděna jako třetí úhlová poloha ramen £8, £8' kolem osy hřídele 56. Ramena 58 . 58' dosáhnou této třetí úhlové polohy nezd^sle na úhlové poloze druhé neokrouhlé vačky 4 Blb. · Když se třetí neokrouhlá vačka 48d natočí kolem osy vačkového ^ídele 56 do takové polohy, kdy se jejhho výstupku 50d dotýká příslušná kladka 64d (obr. 6A), kladky 64a. 64b. 64c. 64d a hřídel 62 se ještě dále nadzdvihnou od osy vačkového hřídele 46, · takže se výkyvná ramena 58. 58* natočí proti směru pohybu hodinových ruček z třetí úhlové polohy do čtvrté úhlové polohy. Čtvrtá·úhlová poloha ramen 58. 58' je krajní pGloha těchto ramen 58 . 58' proti směru pohybu hodinových ruček a ramena 58 . 58' jí dosáhnou nezáávsle na úhlové poloze první a druhé neokrouhlé vačky 48b. 48c.

Výkyvná ramena 58 . 58' se tedy po jednotlivých krocích natáčeei spolu s hřídelem 56 kolem osy hřídele 56 mezi první, druhou, třetí a čtvrtou úhlovou polohou, · nebo jnnak řečeno mezi dvěma krajními natočenými polohami přes druhou a třetí střední natočenou polohu, a to v závislossi na úhlové poloze neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d. Ramena 58» 58* jsou přepjata k natáčení prooi směru pohybu hodinových ruček podle obr. 1 kolem osy hřídele 56 vhodným ústrojím, například předpjatými válcovými pružinami 66, £5', které jsou zavěšeny jedním koncem na čepech 68, 63' na předním konci výkyvných ramen 58» 58' a druhým koncem na čepech ,

70. 70'. které jsou upevněny na bočnicích 42. 42' nosné konstrukce £0, třebaže toto upevnění není na obr. 1 a 2 znázorněno.

Pákový mechanismus 24 dále obs^uje ovládací . páku 72. která je upevněna na jednom kon- t cl otočného hřídele £6. může se s ním tedy otáčet a natáčí se v důsledku toho současně s výkyvnými rameny £8, 58' kolem osy hřídele 56. Když se výkyvná ramena £8, 58' natáčejí kolem osy hřídele 56 mezi mezní polohou ve směru a mezní polohou proH směru pohybu hodinových ruček, přččemž tyto polohy jsou na obr. 1 znázorněny jednak plnou a jednak prerušova- “ nou čárou, natáčí se ovládací páka 72 rovněž kolem osy hřídele 56 mezi polohou natočenou ve sm^i*u a polohou natočenou prooi směru hodinových ruček, jež jsou znázorněny plnou a přerušovanou čárou. Pákový mechanismus 24 dále obsahuje úhlovou páku 74. která je uprostřed uložena otočně na vodorovném pevném ^ídeei 76, jehož osa je rovnoběžná s osou otočného hřídele 56 a který je upevněn na neznázorněném pevném členu, například na čóvsí rámu tkalcovského stavu. Úilová páka 74 má horní rameno 74a. které vybíhá od stPedu úhlové páky 74 směrem na^c^o^u, a dolní rameno 74b. které vyčnívá stranou, svírá s prvním ramenem 74a úhel a je . svým předním koncem umístěno nad nosičem 36 trysek 34 ústrojí 20. k zanášení útku (obr.

1). Spojovací tyč 78 je výkyvně připojena jedním koncem k přednímu konci ovládací páky 72 Čepem 80 a druhým koncem k přednímu konci prvního ramene 74a úhlové páky 74 čepem 82.

čepy 80, 82 mají osy rovnoběžné s osami hřídelů 56 a 76* Po natočení ovládací páky 72 mezi krajní polohou ve směru a proti směru otáčení hodinových ruček kolem osy otočného hřídele 56 následuje natočení úhlové páky 74 mezi krajními natočenými polohami ve směru a proti směru otáčení hodinových ruček kolem osy pevného hřídele 76, jak je znázorněno plnými a přerušovanými čarami na obr. 1. Ovládací páka 72 a úhlová páka 74 mmjí tedy první, druhou, třetí a čtvrtou úhlovou polohu, které odppvvddjí první, druhé, třetí a čtvrté úhlové poloze výkyvných ra^men £8, 58· Když se úhlová páka 74 natáčí proti směru pohybu hodinových ruček podle obr. 1 z první úhlové polohy kolem osy hřídele 76, přední konec druhého ramene 74b této úhlové páky 74 se pohybuje nahoru nad nosičem 36* který je součástí ústroj 20 k zanášení útku* Otočný pohyb z úhlové páky 74 se přenáší na nosič 36 ústrojí 20 k zanášení útku svislým ovládacím táhlem 84* které je výkyvně uloženo horním koncem na předním konci druhého ramene 74b úhlové páky 74 na čepu 86 a dolním koncem jeupevněno na čepu 88 na nosiči 36 20 k zanášení útku; přioom osy čepů 86, 88 jsou v podstatě rovnoběžné s osou pevného hřídele 76 nesoucího úhlovou páku 74*

N^f^lč 36 ústroj 20 k zanášení útku se tedy pohybuje svisle mezi dolní a horní polohou podle toho, jak se úhlová páka 74 natáčí kolem osy pevného hřídele 76 mezi krajními polohami ve směru a proti směru pohybu hodinových ruček. Když například jsou výkyvná ramena 5Θ* 58' a tedy i úhlová páka 74 v první úhlové poloze, to znamená v krajní poloze ve směru pohybu hodinových ruček, jak je znázorněno na obr. 1 plnými čarami., je nosič 36 ust^rojí 20 k zanášení útku v důlní poloze označené na obr. 1 plnými čarami, takže první tryska 34 leží v rovině prošlupu S mezi osnovními nitěmi W, W. Když se rovnoběžná ramena £8. £5' a tedy i úhlová páka 74 pákového mechanismu 24 natočí z první úhlové polohy do druhé úhlové polohy a z druhé úhlové polohy do třetí úhlové polohy, pohybuje se nosič 36 nahoru, takženejprve druhá tryska 34b a potom třetí tryska 34c leží proЛ prošlupu S. Když se výkyvná ramena 58. 58' a úhlová páka 74 natočí do čtvrté úhlové polohy, to znamená do krajní polohy proti směru pohybu hodinových ruček, pře^ÍE^S^tí se nosič 36 ústrojí 20 k zanášení útku do horní polohy naznačené na obr. 1 přerušovanými čarami, kdy čtvrtá tryska 34d leží proO! prošlupu S.

P*vní, druhá, třetí a čtvrtá tryska 34a. 34b. 34c. 34d 20 k zanášení útku se tímto způsobem uvádějí do polohy vedle prošlupu S selektivně v závisltsti na úhlových polohách neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d vačkového ,22. Když některá z trysek 34a.

34b. 34c. 34d leží prot,i prošlupu S, je její osa v podstatě rovnoběžná s tkací rovinou L.

Shora uvedené úhlové polohy jednoOlivých neokrouilých vaček 48b. 48c. 48d jsou vyvozovány působením ovládacího mechanismu 26 vačkového 22. Ovládací mechanismus 26 sestává ze tří ovládacích jednotek, z nichž každá je přirazena jedné neokrouhlé vačcě 48b. 48c. 48ά. Tyto ovládací jednotky jsou konstruovány stejně, takže v následujícím textu bude popsána konstrukce a funkce ovládací jednotky přiřazené prvn:í neokroriilé vačce 48b.

Podle obr. 1 sestává ovládací jednotka první neokrouhlé vačky 48b z vahadla 90b. které je uprostřed uloženo na vodorovném pevném hřídeli £2. jehož osa je rovnoběžná s osou vačkového hřídele 46. Vahadla přiřazená třetí a čtvrté vačce 48c a 48d jsou označena 90c a 90d na obr. 2 a jsou rovněž položena na tořídeU 22· Vahadla 90b. 90c. 90d jsou otočná vzájemně nezávisle na otočném 92 kolem jeho osy a jsou uložena na h^ídeH 92 s odstupy, které jsou v podstatě stejné jako vzdálenooSi mezi mokrouhlými vačkami 48b, 48c. 48d podle obr. 2. Třebaže to na výkresech není znázorněno, je hřídel 92 uložen svými konci v bočnicích 12, 12' nosné konstrukce 40 podle obr. 2.

Podle obr. 1 má vahadlo 90b p^rvní rameno 94b. které vybíhá ze středu vahadla 90b nahoru a druhé rameno 96b. které vyčnívá dolů a svírá s prvním ramenem 94b úhel. První ramena vahadel 90c. 90d při^^j^s^e^ných druhé a třetí neokrouhlé vačce 48c. 48d jsou na obr. 2 označena 94c. 94d a druhá ramena jsou označena 96c. 96d. Každé z vahadel 90b. 90c. 90d je otočné kolem osy pevného hřídele 92 mezi krajními natočenými polohami proO! směru a ve směru pohybu hodinových ruček, jež jsou naznačeny přerušovanými a plnými čarami na obr. 1 pro vahadlo 20b.

V následujícím textu budou tyto mezní polohy proti směru a ve směru hodinových ruček nazývány první krajní úhlová poloha a druhá krajní úhlová poloha vahadla kolem osy pevného hřídele 92· Vahadlo 90b je předpjato k otáčení kolem osy hřídele 92 ve směru pohybu hodinových ruček podle obr· 1, tedy ve směru k první krajní úhlové poloze vhodným ústrojím, nappíklad předpjatou válcovou pružinou 98b.. která je jedním koncem zavěSena na čepu 100b upevněném na prvním rameni 94b vahadla 90b a druhým koncem na čepu 102· který je upevněn na svislé bočnnci 42· 42' nosné konstrukce £0, třebaže toto upevnění ne^zí na obr· 2 znázorněno· Každé z ostatních vahadel 9Qc · 90d je předpjato ve stejném si^ylu pružinou analogickou k pružině 98b vahadla 90b· avšak tyto pružiny nejsou na výkrese znázorněn· Cep 102 je společný pro všechny pružiny 98 vahadel 901b· 90c · 90d· Když se tedy každé z vahadel 90b, 90c· 90d natáčí mezi první a druhou krajní ' úhlovou polohou kolem osy hřídele 92· přední konec prvního ramene 941b· 94c· 94d vahadla 90b· 90c· 9Od se pohybuje po kruhiovém oblouku. směrem k vačkovému hřídeli 46 a od něj, a současně se přední konec druhého ramene 96b· 96c· 96d vahadla 90b· 90c· 90d pohybuje po kruhovém oblouku v podstatě ve vodorovném smmru, jak je jasně patrno z obr· 1 ·

Vahadlo 90b přiřazené první neokrouhlé vačce 48b nese na předním konci prvního ramene 94b protáhlé ovládací raménko _104b, upevněné na čepu 1 061b · jehož osa je rovnoběžná s osou pevného hřídele 92, na němž je vahadlo 90b uloženo· Ovládací raménko 104b vačky je tedy otočné na vahadlo 90b kolem osy čepu 106b a je pohyblivé společně s vahadlem 90b vůči vačkovému hřídeU 46 ve svislé rovině, která je kolmá k ose vačkového hřídele a pevného hřídele 92·· Ovládací raménko 104b má hákovitou část 108b· která je opatřena vodicí plochou 110b· jež vychází od jeho dolního konce_a konči v půlkruthiovém zářezu 112b obráceném k čepu 106b, jak je znázorněno na obr· 1 přerušovanými čarami· Hákovitá část 108b leží v kruhové dráze kolíků 54b neokrouhlé vačky 48b kolem osy vačkového hřídele 46· takže jeden z kolíků 54b může klouzat po vodicí ploše 110b nebo zapadnout do půlkruhového zářezu 112b· což závisí na vzájemné poloze ovládacího raménka 104b a neolkrouhlé vačky 48b>

Vahadla 90c· 9Od přiřazená dalším neokrouhlým vačkám 48c· 48d jsou rovněž připojena k příslušým ovládacím raménkům 1 04c · 104d· jež jsou upravena a umí stěna analogicky jako· ovládací raménko 104b a jsou umístěna pohyblivě v kruhové dráze kolíků 54c· 54d neokrouhlých vaček 48c· 48d otočných kolem osy vačkového hřídele 46· Tyto svulnkSi jsou znázorněny na obr· 2· Ovládací raménko 104b je zatíženo pružrým ústrojím tak, aby se otáčelo kolem osy čepu 106b na vahadle 109b proti sm^írn pohybu hodinových ruček na obr· 1, takže jeho hákoovtá část 1 08b je přitřn0ovknř směrem k vačkovému hřídeH 46 přepjatou válcovou napínací pružinou 114b· která je jedním koncem zavěšena na kolíčku 116b na konciovládacího raménka 104b a druhým koncem na neznázorněném kolíčku upevněném na prvním rameni 94b vahadla 90b· Když se jeden z kolíků 54b neoboulíLé vačky 48b dotýká vodicí plochy 110b nebo je zachycen v půlkruhovém zářezu 112b ovládacího raménka 104b· je hákoovtá část 108b přilřn0ovánř na tento kolík 54b bud svou vodicí plochou 110b nebo zářezem 112b silou napínací pružiny . 1.14b«

Podobná ústrojí k vytváření předpětí jsou upravena pro ovládací raménka _104c , 104d přiřazlnk druhým neokrouhlým vačkám 48c· 48d a jsou tvořena napínacími pružinami 114c· 114d« jež jsou jedním koncem zavěšeny na kolíčkách 116c· 1!6d na ovládacích raménkách 104c· 1Q4d a druhými konci na neznázorněných kolíčkách na prvním rameni 94c· 94d vahadel .9Qc· 90d«

Z důvodů, které vysvitnou z násled^ícího popisu, je vahadlo 90b opatřeno destičkou 118b· která je upevněna, například přisluhována na jednu stranu prvního ramene 94b vatadla 90b· Deetička 1 18b má plochou část 120b· která leží v г^1п1 prod-házeící osou pevného hřídele 92 nebo je vůči této г^1^п1 mírně skloněná· Vahadla 90c· 90d přiřazená druhým neokrouhlým vačkám 48c · 48d jsou rovněž opatřena destičkami 118c· 118d· .· jak ukazuje obr· 2 a msaí ploché čás^l, jež nejsou znázorněny a jsou analogické s plochou čássí 120b destičky 118b na vahadle 90b· Vahadlo 90b nese na předním konci druhého ramene 96b kadmiu 122b· která je otočná na čepu 124b·· jehož osa je rovnoběžná s osou pevného hřídele 92· na kterém je uloženo vahadlo 90b· Podobné kladívky 122c · 122d jsou otočně uloženy na čepech 124c · 124d na druhých ramenech 96c · 96d vahadel 90c · 90(3· jak ukazuje obr· 2· Osy čepů 124b· 124c ·

124d leží v jedné přímce a kladičky 122b. \2^a. 122d mají stejné průměry, jak je rovněž patrno z obr. 2.

Petržitý pohon 28 natáčí vahadla 901b. 90c, 90d mezi první a druhou krajní polohou ve směru a proti směru hodinových ruček a sestává z vodorovného hnacího hřídele 126 a · vodorovného vačkového hřídele 128. Oba hřídele 126. 128 jsou otočné kolem· os, které jsou v podstatě rovnoběžné s osou pevného hřídele 92 nesoucího·jednooiivá vahadla 90b. 9Qc. 90do Na hřídelích 126. 128 jsou upevněna ozubená kola 1'30, 132. která jsou v trvalém záběru. Hnací hřídel 126 je spojen s neznázorněným zdrojem pohonu tryskového stavu a rotuje kolem střední osy rycHh-ossí, která je synchronizovaná s rychlostmi ostatních otočných nebo pohybbivých součássí a dílů stavu. Vačkový hřídel 128 nese výstředné vačky 134b. 134c. 134d. které jsou uloženy s mezerami na vačkovém hřídeli 128 a leží prot,! kladičkm 122b. 122c. 122d na vahadlech 90b. 90c. 90d. Jak je patrno z obr. 1, kde je znázorněna pouze jedna výstředná vačka 134b. každá z výstředných vaček 134b. 134c , 134d má jeden vyšší a jeden nižší půlkruhový výstupek, jejichž vrcholy leží diameerálně proti sobě na průměru protínajícím osu vačkového hřídele 128. Výstředné vačky 134b. 134c. 134d jsou uloženy na vačkovém hřídéei 128 tak, že maaí kolem jeho osy stejné úhlové polohy, takže vrcholy jejcch vyšších výstupků a vrcholy jejich nižších výstupků leží v jedné řadě rovnoběžné s osou vačkového hřídele 128.

Kladičky 122b. 1 22c . 1 22d na vahadlech 90b. 9(^a . 90d mohou pojíždět po výstředných vačkách 134b. 134c. 134d v závislosti na úhlové poloze každého z vahadel 90b. 90c. 90d kolem osy hřídele 92 a v závislosti na poloze výstředných vaček 134b. 134c. 134d kolem osy vačkového hřídele 128. Když se hnací hřídel 126 otáčí kolem své osy, přenáší se jeho rotační pohyb přes ozubená kola 130. 132 na vačkový hřídel 128 a z vačkového hřídele 128 na jednotlivé výstředné vačky 134b. 134c·. 134d; když je tedy která^H z kladiček 122b. 122c , 122d na vahadlech 90b. 90c. 90d ve styku s přísuušnou výstřednou vačkou, osa prísu^ného čepu nesoucího tuto kladičku se střddavě oddaluje a přibližuje k ose vačkového hřídele 128. když se příslušná vačka otáčí kolem osy vačkového hřídele 128 a její nižší a vyšší výstupek střddavě zabdrá s příslušnou kladičkou. Když se tedy čep·na jednom z vahadel 90b. 90c. 90d pohybuje tímto způsobem po obloukové dráze od osy vačkového hřídele 128 a k ose vačkového hřídele 128. kmitá příslušné vahadlo jako celek kolem osy pevného hřídele 92 mezi zmíněnou první a druhou krajní úhlovou polohou, a to nezáávsle na ostatních vahadlech. Každá z kladiček 122b .· £22c, 122d je přilačoována směrem k ose vačkového hřídele 128. aby se dotkla příslušné vačky 134b. 134c. 134d. a to předpjatou napínací pružinou 98b. 98c. 98d připojenou k vahadlu 90b. 90c. 90d.

Genneátor 30 volicích signálů sestává z ozubeného soulotí, které obsahuje ozubené kolo 136 upevněné na vačkovém ·h!deei 128 souose s ozubeným kolem 132. dále ozubená 138. 140 uložená otočně na pevném hřídeei 92 a spolu pevně spojená nebo vytvořená z jednoho kusu, a konečně ozubené kolo 142 upevněné na pevném vodorovném h^ídcei 144. jehož osa je · v podstatě rovnoběžná s osou pevného hřídele 92. Souosá ozubená kola 132. 136 na vačkovém hřídeli 128 budou v následujícím textu uváděna jako první a druhé ozubené kolo na vačkovém hřídeei 128. a souosá ozubená kola 138. 140 na pevném hřídeei 92 budou uváděna jako první a druhé ozubené kolo na hřídeei 92· Druhé ozubené kolo 136 na vačkovém h!deei 128 je v záběru s prvním ozubeným kolem 138 na pevném hřídeei 92. ^a druhé ozubené kolo 140 na pevném hřídeei 92 je v záběru s ozubeným kolem 142 na pevném h!deei 144. Rotační pohyb prvního první ozubené kolo 138 na pevném hřídeei 92. a rotační pohyb ozubeného kola 138 je přenášen přes druhé ozubené kolo 140 upevněné na hřídeei 92 na ozubené kolo 142 na pevném h^deM

144.

Převodový poměr mezi ozubeným kolem 130 na hnacím hřídeli 126 a prvním ozubeným kolem 132 na vačkovém h*ídeei 128 je ve znázorněném příkladě provedení zvolen 1:1, a převodové poměry mezi druhým ozubeným kolem 136 na vačkovém hřídeei 128. prvním a druhým ozubeným kolem 138. 140 na pevném h^dcei 92 a mezi ozubeným kolem 142 na pevném hřídeei 144 jsou zvoleny z důvodů, které vyplynou z následujícího popisu tak, aby ozubené kolo 142 na pevném hřídeli 144 udělalo·jednu osminu otáčky kolem osy hřídele 144 pokaždé, když vačkový hřídel 128 a tedy i hnací hřídel 126 udělá plnou otáčku kolem své osy.

Geeeeátor 30 volicích signálů dále obsahuje tři soustavy kartových mechanismů, které jsou přiřazeny popsaným neokrouhlým vačkám 481b. 48c. 48d vačkového ústrojí 22; na obr. 1 je znázorněno pouze jedno kartové ústrooíj které je přiřazeno ovládací jednotce neokrouhLé vačky 48b a sestává z řetězového kola 1461b. jež je otočné na pevném h^deU _144 nesoucím ozubené kolo 142. a z nekonečného řetězu 148b. který je veden přes řetězové kolo 146b. Řetězové kolo 146b má osm ozubů a pooootočí se tedy kolem osy hřídele 144 o úhel odpoovddjící roztečí mezi dvěma sousedními zuby pokaždé, kdy hnací h^del 128 udělá plnou otáčku kolem s^vé osy. Řetězov^{é k}olo _146b m^á na ^předem stanoveném zu^bu výstu^pe^k nebo ^čípek ¹50b. Řetězová kola kartových mechanismů přiřazených k jednotlivým neokrouhlým vačkám 48b, 48c. 48d jsou všechna připevněna k ozubenému kolu 142 na pevném ^ϋβΐ-ΐ 144, třebaže toto ^ο^ηί není na výkrese znázorněno, a otáčejí se tedy společně s ozubeným kolem 142 kolem osy hřídele 144·

Blokovací ússrojí 32 slouží k přenášení pohybů z jednotlivých kartových mechanismů · na ovládače ^okrouhlých vaček 48b, 48c, 48d vačkového ús^ojí 22, a z tohoto důvodu sestává ze tří blokovacích jednotek, z nichž každá je ořiřazeea jedné ovládací jednotce. Tyto blokovací jednotky jsou vytvořeny analogicky, takže bude popsána pouze jedna blokovací jednotka pro ovládací ús^ojí ořiřazeeé první neokrohhlé vačce 48b. to znamená blokovací jed- * notka spol^T^u^cí s vahadlem 90b.

Blokovací jednotky ořiřazeeé jedno tMýým vahadlům 90b, 90c, 90d obsahují otočné zalomené páky 152b. 152c. 152d. ktqré jsou uloženy společně na pevném vodorovném hřídeei 154. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osami pevných hřídelů 92 a 144. JednnoH-vé zalomené páky 152b, 152c, 152d jsou uloženy s mezerami na hříd^e-li 154, jak je vidět na obr. 2, a leží v jedné řadě s řetězovými koly 146b. 146c. 146d kartového mechanismu ořiřazenéUt neokrouhlým vačkám 48b. 48c. 48d vačkového ússro jí 122. třebaže tato poloha není na výkresech patrná. Zalomená páka 152b karoovému mechanismu první neokrouhlé vačky 48b sestává podle obr. 1 z prvního, druhého a třetího ramene 156b. 158b. 160b. která vyčnevají z jeho středu a tvirjjí mezi sebou úhel. První rameno 156a vyčnívá dolů od středu zalomené páky 152b a je opatřeno výstupkem 162b. který je othuЬ0ivV v blízkosti řetězového kola 146b a který tedy může být v záběru s čípkem 152b na řeěěoovém kole 1 46b přísněného kartového mechanismu- Druhé rameno 158b vyčnívá nahoru, to znamená pro Л prvnímu rameni 156b. Třetí rameno 160b je v podstatě vodorovné a jeho přední konec leží v blízkost;! prvního ramene vahadla 90b.

Zalomená páka 152b je otočná kolem osy pevného hřídele 154 mezi první úhlovou polohou, ve které výstupek 162b na jeho prvním rameni 156b je v poloze připravené pro záběr s čípkem 150b na řetězovém kole _ 146tu. jak je znázorněno na obr. 1, a mezi druhou úhlovou polohou, kdy výstupek 162b je v záběru s čípkem 150b a oddeauje se tedy od hřídele 144 nesoucího řetězové kolo 146b. Zalomená páka 152b je přepjata k natáčení ve směru pohybu hodinových ruček neboo! do první úhlové polohy kolem osy hřídele 54 vhodným ústrojím k vytváření predpěěí, například tažnou pružinou 164b. která je upevněna jedním koncem na kolíčku 166b na konci druhého ramene 1 58b a svým druhým koncem ke dlouhému kolíku 1 68.’ který není znázorněn na výkrese, je_však upevněn mezi bočnicemi £2, 42 ’ nosné konstrukce 40 na obr. 2.

Zalomené páky 1 52c. 152d·. ořiřazeeé dalším neokrouhlým vačkám 48c. 48d maaí podobný tvar, takže_každá z nich obsahuje tři ramena analogická ramenům 156b. 158b. 160b, přčeemž na prvním rameni je vytvořen výstupek analogický k výstupku 162b na prvním_rameni 156b kyvného členu 152b. Obě zalomené páky 152c. 152d jsou rovněž otočné kolem osy pevného hřídele 154 mezi první < a druhou úhlovou polohou, které tdpotidají prvsí a druhé poloze zalomené páky 152b. Podobně jako zalomená páka 152b jsou i zalomené páky 152c. 152d předpjaty tažnou pružinou 164c. 164d tdpooVdajíuí pevné pružině 164b. Pružiny 164c. 164d jsou upevněny na jednom konci druhého ramene zalomených pák 152c. 152d kolíčky 166c. 166d. zatímco jejich druhé konce jsou upevněny na kolíku 168 uloženém mezi boČnicemi 42, 42* nosné konstrukce l toto upevnění ukazuje obor. 2.

Natočená poloha každé ze zalomených pák 152b. 152c. 152<d. kdy výstupek .162 na prvním rameni 156 je v záběru se zuby nebo řetězy kartového meehanismu, bude v následujícím textu uváděna jako první úhlová poloha kolem osy pevného hřídele 154. Natočená poloha každé zalomené páky 152b, 152c. 152d. kdy její výstupek 162 na prvním rameni 156 je v záběru s čípkem 150 na řetěoovém kole 146 příslušného kartového meehmismu, bude v dalším textu uváděna jako druhá úhlová poloha zalomené páky kolem osy hřídele 154. První a druhá úhlová poloha každé zalomené páky je mezní úhlová poloha ve směru a prooi směru pohybu hodinových ruček. Za předpokladu, že čípek 150 na každém karoovém mechanismu je upevněn na jednom z osmi zubů řetězového kola 146. natočí se každá zalomená páka 152b. 152c. 152d do druhé úhlové polohy pokaždé, když se řetězové kolo 146 otočí o osm roztečí kolem osy hřídele 144. nebo když jinými slovy hnací hřídel 126 a každá z výstředných vaček 134b. 134c. 134d udělá osm otáček kolem osy hřídele 126 a 128. Každá zalomená páka 152 je předpjata sm^:rem k první úhlové poloze tažnou pružinou 1 64b. 1 64c . 1 64d.

Pevný hřídel 154.který nese zalomené páky 152b. 152c . 152d. nese dále závory 170b.

170c . 170d. které jsou otočné kolem jeho osy. Jak ukazuje obr. 1, má závora 17Qb. přiřazená první neokrouhlé vačce 48b, vodicí plochu 174b, jež vychází šilmo od předního konce závory > 170b a je zakončena hranou 176b. která je v podstatě rovnoběžná s osou pevného hřídele 154 a může zabírat s plochou částí . 1 20b na deshičce 118b ·vahadla .90b v závislosti na relativní úhlové poloze závory 170b a vahadla 90b kolem os pevných hřídelů 92 a 154. Závora 170b je natáčena kolem osy hřídele 154 prooi směru pohybu hodinových ruček na obr. 1 vůči přísuušné zalomené páce 152b tažnou pružinou 17Bb. jejíž jeden konec je upevněn ns předním konci třetího ramene 160b zalomené páky . 1 52b kolčkkem 180b.. zatímco druhý konec je uložen na kolíčku 180b na závoře 170b. Když se závora 170b dotýká svou hranou 176b ploché čássi 120b na vahadle 90b. jak ukazuje obr. 1, přieemž první rameno 94b vahadla 90b je odtahováno od pevného hřídele 154 silou pružiny 98b. je hrana 176b závory 170b natáčena p^<ot^ťL směru pohybu hodinových ruček na obr. 1 pružinou 178b · a snaží se klouzat po ploché čáási 120b destičky 118b sm^re^m od hřídele 92b. Mezi hranou 176b závory 170b a plochou čásŤ^í 120b destičky 118b vznikne tření, které brání kluznému pohybu závory 170b na destičce 118b.

Aby byla závora 170b za těchto okolnost udržována v záběru s destičkou 118b. musí být tažná pružina 178b zvolena tak, aby její síla byla menší než tření vznikající · mezi hranou

176b. závory 170b a plochou částí 120b destičky 118b na vahadle 90b. Závory 170c. 170d přiřazené dalším neokrouhlým vačkám 48c. 48d jsou vytvořeny podobně jako závora 170b a mohou zabrat s destičkami 118c. 118d na vahadlech 90c. 90d, což závisí na relativní úhlové poloze vahadla 90c. 90d a závory 170c. 170d kolem osy pevných hřídelů 94 a 154. Závory 170c. 17Od jsou připojeny k zalomeným pákám 152c. 152d pružinami, které jsou analogické tažné pružině 178b upravené mezi závorou 170b a zalomenou pákou 152b.

Z^)^O)ra 170b je opatřena dále výčnělkem 184b. který probíhá přiblžžně rovnoběžně s druhým ramenem 158b příslušné zalomené páky 152b. Výčnělek 184b závory 170b může zabbrat s nastavieenýým dorazem 186b upevněným na příčníku 44 nosné konstrukce 40 (obr. 2) a s pevným # dorazem 188b. který je upevněn na druhém rameni 158b zalomené páky 152b. Stavitelný doraz

186b na příčníku 44 nosné konstrukce 40 slouží k ommzení rotačního pohybu závory 170b ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele .154 a ke znemožnění natáčení závory 170b ve směru pohybu hodinových ruček za úhlovou polohu, kdy plochá část 120b destičky 118b může zabbrat s hranou 176b, jak ukazuje obr. 1. Když je výčnělek 184b závory 170b v záběru s nastavieelým dorazem 186b. má závora 170b na ose hřídele 154 úhlovou polohu, kdy její hrana je v záběru nebo je připravena pro záběr s plochou částí 120b destičky 118b na vahadle 90b. Tato úhlová poloha závory 170b je v následujícím textu uváděna jako blokovátelná úhlová poloha závory 170b. Když je závora 170b udržována v této blokovat^-ná úhlové poloze a když je současně destička 118b na vahadle 90b přilaaovvána svou plochou částí 120b ke hraně 176b závory 170b působením napínací pružiny 98b. vahadlo 90b zaujme na ose pevného hřídele 92 úhlovou polohu, která je blízká nebo natočená nepatrně ve směru pohybu hodinových ruček od druhé krajní úhlové polohy. ÚhLová poloha vahadla 90, znázorněná na obr. 1 plnými čarami, . je tedy přesně řečeno přibližně druhá krajní úhlová poloha vahadla 90b. které je tedy natočeno kolem osy hřídele 154 nepatrně proti směru pohybu hodinových ruček od úhlové polohy naznačené plnými čarami do skutečné druhé krajní úhlové polohy. Uvedená přibližná druhá úhlová poloha vahadla 90b bude v dalším textu uváděna jako přípustná úhlová poloha vahadla 90b. Je zřejmé, že i obě další vahadla 90c a 90d mají rovněž svou přípustnou úhlovou polohu, která je analogická přípustné úhlové poloze vahadla 90b.

Pevný doraz 188b na druhém rameni 158b zalomené páky 152b slouží k omezení relativního rotačního pohybu mezi zalomenou pákou 152b a příslušnou závorou 170b kolem osy pevného ЫЧdele 154. tedy otáčení zalomené páky 152b ve sm^ě*u pohybu hodinových ruček podle olbř. 1 vůči závoře 170b. a otáčení závory 170b prooi směru pohybu hodinových ruček vůči zalomené páce 152b. Když je závora 170b v uvedené blokovatelné úhlové poloze, kdy jedna strana výčnělku 184b se dotýká stavitenného dorazu 186b. pevný doraz 188b na druhém rameni 158b zalomené páky 152b je p^^č^ván ke druhé straně výčnělku 184b závory 170b silou pružin 164b. 178b. zejména silou pružiny 164b. když je zalomená páka 152b udržována v první úhlové poloze, kdy výstupek 162b na prvním rameni 156b je mimo záběr s čípkem 152b na řeěězovém kole 146b. jak je patrno z obr. 1.

Na příčníku 44 nosné konstrukce 40 jsou dále uloženy nastavitelné dorazy 186c a 184d. které jsou analogické nastavieennému dorazu 186b a jsou umístěny tak, že s nimi mohou zabírat závory 17Qc. 170d přiaazené druhé a třetí neotarouhlé vačce 48c. 48d. Závory 17Qc. 170d maaí tedy rovněž blokovatelné úhlové polohy, kdy jejich výčnělky 184c-. 184d narážej jí na stavitelné dorazy 186c. 186d. Každá zalomená páka 152c. 152d přiaazená těmto závorám 170c. 170d nese na druhém rameni pevný doraz, který je analogický pevnému dorazu 188d na druhém rameni 158b zalomené páky 152b. třebaže tyto dorazy nejsou na výkrese znázorněny.

Popsané zařízení pracuje tímto způsobem: při provozu stavu je hnací hřídel 126 poháněn konstantní rychlossí, která je synchronizovaná s rychlostmi ostatních otočných nebo jinak poháněných součássí a dílů tkalcovského stavu. Otočný pohyb hnacího hřídele 126 se přenáší přes ozubené kolo 130 na ftřídeei 126 na první ozubené kolo 132 na vačkovém hřídeU 128 a z prvního ozubeného kola 132 na všechny výstředné vačky 134b. 134c. 134d nesené vačkovým hřídeeem 128. Každá z výstředných vaček 134b. 134c. 134d udělá tedy plnou otáčku kolem osy vačkového hřídele 128 během každého pracovního cyklu stavu. Když za těchto okolností je destička 1I8b na vahadle 90b v záběru s hranou 176b příslušné závory 170b. jak je znázorněno na obr. 1, je vahadlo 90b udržováno v přípustné úhlové poloze a může tedy kmitat mírně mezi dovolenou úhlovou polohou a druhou krajní úhlovou polohou kolem osy hřídele 92. protože přirazená výstředná vačka 134b se otáčí kolem osy hřídele 128 a cyklicky přichází do styku vrcholem na svém vyšším výstupku s kladiČkou 122b na druhém rameni 96b vahadla 90b.

Hnací moment přenášený na první ozubené kolo 32 na vačkovém hřídeei 128 se přenáší přes druhé ozubené kolo 134 na vačkovém hřídeei 128 a přes první a druhé kolo 138. 140 na pevném hřídeli 92 na ozubené kolo 142 na pevném hřídeei· 144. který nese kartové mechaniky a pohání jldnoSliiá řetězová kola 146b. 146c. 146d. Všechna řetězová kola, nappíklad řetězové kolo 146b znázorněné na obr. 1, tedy uděěaaí jednu osminu otáčky kolem osy hřídele 144.

takže jldnoSliié články řetězu 148b na řetězovém kole 146b se postupně pol^nuí kolem výstupku 162b na prvním rameni 156b zalomené páky 152b. Pokud je čípek 150b řetězového kola 146b mimo záběr s výstupkem 162b. zůstává zalomená páka 152b v uvedené první úhlové poloze, jak ukazuje obr. 1, takže příslušná závora 170b je udržována v blokovatelné úhlové poloze.

Když se při dalším otáčení řetězového kola 146b kolem osy Hřídele 144 dostane čípek 150b do záběru s výstupkem 162b na prvním rameni 156b zalomené páky 152b. výstupek 162b najede na čípek 150b a oddálí se v důsledku toho od hřídele 144 nesoucího řetězové kolo 146b. V důsledku toho se zalomená páka 152b jako celek n^^to^zí kolem osy hřídele proo! směru pohybu hodinových ruček pro o i síle tažné pružiny 164b a dojde do druhé úhlové polohy. Tažná pružina 178b. připevněná’mezi zalomenou pákou 152b a příslušnou závorou 170b. se tedy napne a natočí závoru 170b podle obr. 1 proti směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 154 z blokovatelné úhlové ' polohy Protože však vahadlo 90b přiaazené závoře 170b je taženo napínací pružinou 98b tak, aby se natáčelo kolem osy hřídele 92 ve směru pohybu hodinových ruček, to znamená ve směru, kdy je plochá část 120b destičky 118b přillačována ke hraně 176b závory 170b. zůstává záběr mezi destičkou 118b na vahadle 90b a hranou 176b závory 170b nepřerušen působením tření, které vzniká mezi plochou částí 120b destičky 118b a hranou 176b t^ak dlouho, dokud se výstředná vačka 134b přiřazená vahadlu 90b nedotýká kl^adi^čky 122b na vahadle 90b a tedy vahadlo 90b zůstává v dovolené úhlové poloze. Jakmile po vrcholu výstupku výstředné vačky 134b začne pojíždět kladi^ka 122b vahadla 90b. odčldli se kladívka 122b nepatrně od vačkového hřídele 128 a vyvolá mírné natočení vahadla 90b kolem osy hřídele 92 proti směru pohybu hodinových ruček z dovolené úhlové polohy do druhé krajní úhlové polohy, a to prot.i síle napínací pružiny 98b.

Deesička 1 18b na prvním rameni 94b vahadla 90b se přemístí nepatrně sm^:rem k hřídeei 154 nesoucímu závoru 1701b. a tím se zmenší tření mezi plochou 120b na destičce 118b a hranou 176b na závoře 70b. Síla pružiny 178b. která je upevněna mezi zalomenou pákou 152b a závorou 170b. přemůže tření mezi destičkou 118b a hranou 176b a zpúsobi, že se závora 70b natočí kolem osy hřídele 154 proti směru pohybu hodinových ruček z blokovato!^ úhlové polohy, takže hrana 176b se uvolní ze záběru s destičkou 118b. Vahadlo 90b ' se tedy oddálí od závory 170b a může se volně natáčet kolem osy pevného hřídele 92· KLad^ka 122b na druhém rameni 96b vahadla 90b se odvátoje po výstředné vačce 134b na vačkovém hřídeli 128 a je k ní při·tlačovínll napínací pružinou 98b. takže vahadlo 90b kmitá mezi první a druhou krajní úhlovou polohou kolem osy hřídele 92. když výstředná vačka 134b je v záběru s kladičkou 1 22b. Vahadlo 90b vykoná jeden kmitový pohyb za jednu otáčku hnacího hřídele 126. Když je vahadlo 90b tímto způsobem natočeno ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 92 působením napínací pružiny 98b. ovládací raménko 104b uložené.výkyvně na prvním rameni 94b vahadla 90b se posune dolů k vačkovému křídeU 46 vačkového ústrotS 22.

Hákoovtá část 108b raménka 104b se svou voddcí plochou 110b kluzně dotýká jednoho z kolíků 54b na neokrouhlé vačce 48b a je k němu přillččovánl napínací pružinou 114b. která natáčí raménko 104b na vahadle 90b proo! směru pohybu hodinových ruček. Jakmile vahadlo 90b dojde do první krajní polohy, kdy kladička 122b počSždí po vrcholu nižšího výstupku výstředné vačky 134b. jak je znázorněno na obr. 1 přerušovanými čarami, zaujme raménko 104b svou dolní polohu a zaclh^ jeden z kolíků 54b svým půlkruhovým zářezem 112b v hákoví té čássi 108b. jak je rovněž zakresleno na obr. 1 přerušovanými čarami.. Když se výstředná vačka 134b dále natáčí kolem osy vačkového hřídele 128. vahadlo 90b se otáčí kolem osy hřídele 92 proti směru pohybu hodinových ruček ze své první krajní úhlové polohy proto síle napínací pružiny 98b a posouvá raménko 104b šikmo nahoru z jeho dolní polohy, přieemž jeden z kolíků 54b je zachycen v půlkruhovém zářezu 112b hákooité č^ssi 108b. NeooaOuhlá vačka 48b se tedy nuceně natáčí ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy vačkového hřídele 46 nezá^s^ na ostatních vačkách 48a. 48c. 48d.

JataDile vahadlo 90b dojde do své druhé krajní úhlové polohy, přičemž kladi^ka 122b pojíždí po vrcholu vyššího výstupku výstředné vačky 134d. vrátí se raménko 104b do své horní polohy, která se přibližně rovná poloze znázorněné na obr. 1 plnými čarami, a první neo okrouhlá vačka 48b se přestane otáčet kolem osy vačkového hřídele 46. Neeorouhlá vačka 48b je tedy tímto způsobem poháněna tak, že provede jednu šestinu otáčky kolem osy vačkového hřídele 46 pokaždé, kdy se hnací hřídel 126 otočí o jednu plnou otáčku kolem své osy a když tedy vahadlo 90b vykoná jeden kmitový pohyb kolem osy pevného hřídele 92.

Když· vahadlo 90b vykonává jeden kmitový pohyb kolem osy hřídele 92. řetězové kolo 146b přístoŠného kartového mechanismu vykoná další osminu otáčky kolem osy hřídele . 144. takže čípek 150b“Se posune za výstupek 162b 1«^™^ rameni 156b zalomené páky 152b. V důsledku toho ae zalomená páka _152b natočí podle obr. 1 ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 154 působením tažné pružiny 164b. takže přiaazonl závora 170b. jejíž výčnělek 184b je p^Hč^ván tažnou pružinou 178b k pevnému dorazu 188b na zalomené páce 152. se natočí

208716 12 společně se zalomenou pákou 152b podle obr. 1 ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele až jeho výčnělek 184b narazí na nastavitelný doraz 186 na příčníku 44 nosné konstrukce 40 (obr. 2). Závora 170b pak znovu zaujme blokovatelnou úhlovou polohu, kdy její hrana 176b leží v dráze ploché čáási 120b destičky 118b na vahadle 90b. Když se vahadlo 90b natáčí proti směru pohybu hodinových ruček zpátky z první krajní úhlové polohy, hrana na konci ploché čásii 120b destičky 118b klouže po vodicí ploše 174b závory 170b, která je udržována v blokovatelné úhlové poloze tak dlouho, až vahadlo 90 zaujme svou druhou krajní úhlovou polohu a plochá část 120b destičky 118b se posune za hranu 176b. Když se výstředná vačka 134b natočí tak, že vrchol jejího vyššího výstupku je mimo záběr s kludičkou 122b na vahadle 90b .bezprostředně potom, kdy bylo vahadlo 90b natočeno do své druhé krajní úhlové polohy, vahadlo 90b se nucené mírně natočí ve směru pohybu hodinových ruček působením napínací pružiny 98b. až plochá část 120b destičky 118b na vahadle '90b zapadne za hranu 176b závory . 170b. Vahadlo 90b pak znovu zaujme svou přípustnou úhlovou polohu a mírně vykývne mezi touto přípustnou úhlovou polohou a druhou krajní úhlovou polohou, když kladička 122b vahadla 90b pojíždí po výstředné vačce 134b.

Všechny neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d jsou tedy poháněny tak, že se otočí o 60° kolem osy vačkového hřídele 46 nezáávsle na ostatních vačkách pokaždé, když řetězové kolo 146 přísuušného kartového mechanismu udělá plnou otáčku kolem osy hřídele 144. tedy za osm otáček hnacího hřídele 126. Když každá z neoknouhlých vaček 48b. 48c. 48d vykoná jednu šestinu otáčky kolem osy vačkového hřídele .46, natočí se z úhlové polohy, ve které vrchol jednoho z jejích výstupků 5.0b. 5Qc. 5_0d se dotýká příslušné kladky 64b. 64c. 64_d. do úhlové polohy, kdy tato kladka vjede do prohlubně 521b. 52c. 52d ležící za tímto výstupkem, nebo z úhlové polohy, ve které kladka 64b. 64c. 64d pojíždí v prohlubni do polohy, kdy tato kladka pojíždí po výstupku ležícím za touto prohlubní. Relativní úhlové polohy jednoHivých neokroidilých vaček .48b. .48c. 48d se mění podle předem stanoveného pořadí, které je diktováno polohou jednotlivých čípků uložených na řetězových kolech kartových mechanismů přiřazených k jeinotlivým vačkám. Vačkové ússrooí 22 jako celek je tedy uváděno do různých provozních stavů, a to do prvního, druhého, třetho a čtvrtého provozního stavu, které jsou schemaaicky znázorněny na obr·. 3A, 4A, 5A, 6A.

V prvním provozním stavu vačkového ússrooí 22, který je znázorněn na obr. 3A, mají všechny neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d stejnou fázi, takže všechny jejich prohlubně 52b. 52c. 52d leží v jedné čáře rovnoběžně s osou vačkového hřídele 46 a v těchto prohlubních pojížiějí jeinojliit kladky 64b. 64c. 64d. Když jsou neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d a přiřazené kladky 64b. 64c, 64d v těchto polohách, dotýká se kladka 64a přiřazená kruhové vačce 48a vnějšího obvodu kruhové vačky 48a. takže rovnoběžná ramena £8. .58' nesoucí kladky 64a. 61b. 61c. 6£d zaujmou první úhlovou polohu kolem osy otočného hřídele 5b s nímž se ramena ^{58, 58}' ot^ejí. Když jsou rovnob^ěžná ramena 58, 52* ve své první ^úhlov^{t p}oloze, znázorn^ěn^é na obr. 1 plnými čarami, úhlová páka 74 spojená s hřídeeem 56 ovládací pákou 72 a spojovací tyčí 78 zaujme krajní natočenou polohu ve směru pohybu hodinových ruček nebbH svou první úhlovou polohu na ose pevného hřídele 76. přičemž přední konec jej ho druhého ramene 74b je v dolní poloze nad nosičem 36 ústrojí 20 k zanášení útku, jak je rovněž znázorněno na obr. 1 plnými čarami.

Nosič 56 trysek 34a. 34b. 34c je tedy rovněž udržován v nejdoXejší poloze, kdy jeho první tryska 34a leží v tkací rovině L, jak ukazuje obr. 1. Schemajicky je tato poloha znázorněna na obr. 38. V této poloze se neznázorněná osnovní nit, která byla zachycena v trysce 34a. prohodí prošlupem S mezi osnovními nitěmi W, W* působením proudu kapsainy vycházející z trysky 34a. Po dokonCení popsaného pracovního cyklu se nitěnky Η, H* uvedou do pohybu a spuusí a zdvihnou jednoHivé osnovní nitě W, W, čímž vytvoří nový prošlup. Do tohoto nového prošlupu je pak zanesena nová osnovní nit, a to ze stejné trysky 34a. Po dokončení druhého cyklu se nitěnky Η, H* znovu přemí^í a zdvihnou a spuusí soustavy osnovních nití W, W*. Po skončení následnících dvou pracovních cyklů se jedna nebo nSk()oik neokrouhlých vaček 48b. 48c. 48d natočí kolem osy vačkového hřídele 46 podle pořadí daného polohou čípků na řetězových kolech v jednotlivých kartových mechanismech. Když například v tomto případě se neokrouhlá vačka 48b natočí o jednu šestinu otáčky kolem osy vačkového hřídele 46. zaujme vačkové úí^t^t^ť^^jí 22 druhý provozní stav, který je schematicky znázorněn na obr. 4A.

Ve druhém provozním stavu vačkového úst-rojí 22 se neokrouhlá vačka 48b dotýká jedním svým výstupkem 50b kladky 64b. zatímco ostatní neokrouhlé vačky 48c. 48d ’si zachovááaa.í svou úhlovou polohu, ve které se příslušné kladky 64c. 64d dottýlkkidjí jejich prohlubní 52c, 52d. Kladka 64b přiaazená neokrouhlé vačce 48b a tedy i kladky 64a. 64c. 64d přiaazené kruhové vačce 48a a neokrouhlým vačkám 48c. 48d se všechny oddááí od vačkového hřídele £6 z polohy, kterou zaujímaly v prvním provozním stavu vačkového úsirojí 22, takže rovnoběžná ramena £2» 52* nesoucí společný hřídel 62 kladek 64a. 64b. 64c. 64d se natočí podle obr. 1 proti směru pohybu hodinových ruček a přijdou do své druhé úhlové polohy, která není na výkrese znázorněna. V důsledku toho se úhlová páka 74 natočí podle obr. 1 proti směru pohybu hodinových ruček z první úhlové polohy kolem osy pevného hřídele 76 a zaujme svou druhou úhlovou polohu, při které zdvihne nosič 36 иэЬго^ 20 k zanášení útku z dolní polohy do svislé polohy, ve které druhá tryska 34b leží v tkací rovině L, jak je schemmticky zobrazeno na obr. 4B. Útková nit, která byla zachycena ve druhé trysce 34b. je pak prohozena prošlupom S dvakrát za sebou sten^ým způsobem, jaký byl popsán v soiuiilossi s první tryskou 34a.

Ve třetím provozním stavu vačkového 'ússrojí 22 se neokrouhlé vačky 48c dotýká na jejím výstupku 50c kladka 64c. přičemž ne^]<kOiu^ú.á vačka 48d zůstává v dosavadní úhlové poloze, kdy se její pří^ušná kladka 64d dotýká jedné její prohlubně 52d. Schemmaicky je tato situace znázorněna na obr. 5A. Podle ob]?. 5A je neokrouhlá vačka 48d znázorněna v úhlové poloze, kdy kladka 64d leží v její prohlubni 52d. je však zřejmé, Že třetí provozní stav vačkového úsSroj _22 nastane nezávisle na úhlové poloze první neokrouhlé vačky 48b. protože výstupky 50b první neokrouhlé vačky 48b jsou nižší než výstupky 50c druhé neokrouhlé vačky 48c. Když je kladka _64c ve styku s jednoto z výstupků 50c druhé neokrouhlé vačky 48c. kladky 64a. 64b, 64c. 64d na hřídeli 62 se ještě více oddááí od vačkového hřídele 46 z polohy, ve které byly ve druhém provozním stavu vačkového úsSrotí 22, takže rovnoběžná ramena 58. 58* a tedy i úhlová páka 74 se ještě více natočí prr^o^i směru pohybu hodinových ruček kolem os hřídelů 56 a 76 z druhé úhlové polohy do třetí úhlové polohy; to má za následek, že nosič 36 úsSrotí 20 k zanášení útku se posune ještě dále nahoru do svislé polohy, kdy třetí tryska 34c leží v tkací rovině L, jak ukazuje obr. 5B. Útková nit zachycená v trysce 34c může být pak prohozena prošlupem S.

Když se třetí neokrouhlá vačka 48d natočí do úhlové polohy, kdy kladka 64d pojíždí po jednom z jejích výstupků 50d. nastane čtvrtý provozní stav vačkového ússroj .22, který je schemaaicky znázorněn na obr. 6A. Podle obr. 6A má první a druhá neokrouhlá vačka 48b. 48c takovou úhlovou polohu, že její prohlubeň 52b. 52c je ve styku s kladkou 64b a 64c. ale je zřejmé, že čtvrtý provozní stav vačkového úsSrotí 22 nastane nezááísle na úhlové poloze neokrouhlých vaček 48b a 48d. protože obě tyto vačky maaí menší poloměr než neokrouhlá vačka 48d. Když je vačkové úsSrotí 22 ve čtvrtém provozním stavu, o^c^d^álí se kladky 64a. 641b. 64c. 64d ještě dále od vačkového hřídele 46 z polohy, ve které byly ve třetím provozním stavu vačkového úsSrotí 22. takže rovnoběžná ramena 22, a tedy i úhlová páka 74 se natočí ještě dál směru pohybu hodinových ruček kolem os hřídelů 56 a 76 ze své třetí úhlové polohy. Rovnoběžná ramena 22, 22* a úhlová páka 74 se pak přemíísí natočením do krajní natočené polohy proti směru pohybu hodinových ruček nebcoi do čtvrté úhlové polohy, znázorněné na obr. 1 přerušovanými čarami, takže nosič 36 20 k zanášení útku se zdvihne do nejhooeeší polohy, ve které čtvrtá tryska 34d leží v tkací rovině L. Tato poloha je s^era^^ky znázorněna na obr. 6B. Čtvrtá tryska 34d je tedy v poloze, kdy může prohodí útkovou nit prošlupem S.

Nooič 36 ússro j 20 k zanášení útku se tedy tímto způsobem polhybuje mezi čtyřmi různými svislými polohami podle signálů, které vysílá kartový mechanismus přirazený čtyřem tryská

34a. 34b, 34c, 342, takže útková nit zvolená kartovým mechanismem a zachycená v příslušné trysce může být prohozena prošlupem během každého pracovního cyklu stavu.

Obr. 7 znázorňuje obměněné výhodné provedení zařízení podle vynálezu. Zatímco provedení podle obr. 1 až 6, které bylo popsáno v předchozím textu, může pracovat až se čtyřmi útkovými nitěmi různého typu, slouží zařízení podle obr. 7 k selektivnímu poožití dvou útkových nití různé povahy, zejména barvy.

Zařízení podle obr. 7 obsahuje první a druhý přidržovač 190 a 192 vačky kromě úsSrojí 20* k zanášení útku, vačkového ússrojí 22, pákového mechanismu 24*, ovládacího mechanismu 26\ přetržitého pohonu 2^*, kartového mechanismu .30' sloužícího jako generátor volicích signálů a blokovacího ússroóí 32', které jsou v podstatě podobné jako v provedení podle obr. 1 a 2.

Ússrojí 20* k zanášení útku je umístěno v blízkosti prošlupu S a sestává ze dvou trysek 34, 34 > které'jsou společně uloženy na noosči £6. Nosič 36 je svisle pohyHivý mezi dolní polohou, kde prooi prošlupu S leží první tryska 31» a horní polohou, kdy vedle prošlupu S leží druhá tryska 34*· Ússrooí 20* k zanášení útku pracuje tedy v podstatě jako ússrooí 20 podle ob]?. 1 a 2, takže není třeba je detailně popisovat.

Vačkové ússrooí 22* k volbě útku obsahuje vodorovný vačkový · hřídel 46 a neokrouhlou vačku £8, která je na něm otočně uložena. NeolkOuhlá vačka 48 má podobný tvar jako neokrouhlé vačky 48b. 48c. 48d ússrooí 20 k zanášení útku podle předchozího provedení, takže má tři výstupky 50.a tři prohlubně 52 ležící mezi nim.. NeoloOuhlá vačka 48 je opatřena šessi kolíky 54. jež jsou uloženy rovněž podobným způsobem jako kolíky 54 vačkového ússrooí .22 podle obr. 1 a 2.

Pákový mechanismus 24* upravený mezi ústrojím £0* k zanášení útku a vačkovým ústrojím 22 sestává z vodorovného hřídele 194. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osou vačkového hřídele £6. Úilová páka 196 je uprostřed otočně uložena na pevném hříde3.i 194 a má tři ramena 196ža. 196b. 19která vycházce! z tohoto středu a svvrají spolu úhel. První rameno 196a úhlové páky 196 nese na předním konci kladku 198. která je otočná kolem hřídele 200 upevněného na prvním rameni 196a. přičemž osa tohoto hřídele 200 je v podstatě rovnoběžná s osami vačkového hřídele 46 a pevného hřídele 194. Kladka 198 může pojíždět po neokrouhlé vačce 48 a tedy bučí po jejích výstupcích 50 nebo prohlubních 52 v závvslossi na úhlové poloze neokrouhlá vačky'48 vůči úhlové páce 196. Kladka 198 je přillčovvána k vačkové ploše ^okrouhlá vačky 48 ústrojím vy tvářejí cm předpěěí a natáčejícím úhlovou páku 196 proti směru pohybu hodinových ruček; toto ússrooí je tvořeno napínací pružinou 202. která je jedním koncem upevněna na třetím rameni 196c úhlové páky 196 kolíkeem 204 a druhým koncem k pevnému dílu 206. který může být součáásí konstrukce tkalcovského stavu nebo může být tvořen nosnou konntrukcí 40 popsanou v soouvslooti s obr. 2. Když se neokrouhlá vačka £8 otáčí kolem osy vačkového hřídele £16. kladka 198 na prvním rameni 196a úhlové páky 196 se střddavě přibližuje a oddaluje od vačkového hřídele 46 a v důsledku toho úhlová páka 196 kmitá mezi krajní natočenou polohou ve směru a proti směru hodinových ruček kolem osy hřídele 194. protože kladka 198 střddavě pooíždí po výstupku 50 a prohlubní 52 neokrouhlá vačky £8. Krajní natočená poloha úhlové páky 196 . prooi směru a ve směru pohybu hodinových ruček budou v následujícím textu uváděny jako první a druhá úhlová poloha úhlové páky 196 kolem osy·pevného hřídele 194. Když se úhlová páka 196 natáčí kolem osy hřídele . 194 do první a druhé úhlové polohy, pohybuje se její druhé rameno 196b svým předním koncem nahoru a dolů.

Pákový mechanismus .2£* dále obsahuje vahadlo 20)3. které je uloženo uprostřed na vodorovném pevném Wřídeei 210. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osou hřídeP-e . 94 nesoucího úhlovou páku 196. Vahadlo 208 má první rameno 208a a druhé rameno 20Qb. přičemž tato ramena leží v podstatě vodorovně na obě strany od středu vahadla 208 a jejich přední konce leží jednak nad předním koncem druhého ramene 196 úhlové páky 208 a jednak nad nosičem 36 trysek 34. 34* .20* k zanášení útku. K přednímu konci druhého ramene 196b úhlové páky . 196 je čepem 214 připevněno svislé spojovací táhlo 212. jehož druhý konec je otočně uložen na čepu 216 na předním konci prvního ramene 208a vahadla 208. Na předním konci druhého i^mene 208b vahadla 208 je na čepu 220 uložen jeden konec svislého spojovacího táhla 218. jehož druhý konec je spojen čepem 222 s nosičem 36 trysek 34. 34 * ústrojí 20* pro zanášení útku. Když se úhlová páka 196 natáčí do první a druhé úhlové polohy, tedy do krajních natočených poloh proti směru a ve směru pohybu hodinových ruček podle obr. 7 kolem osy hřídele 94. a přední konec jejího druhého ramene 196b se posouvá do horní a dolní polohy, natáčí se vahadlo 208 ve směru a proti směru hodinových ruček podle obr. 7 kolem osy hřídele 210. Tím se nosič 36 trysek 34. 34 * posouvá do horní a dolní polohy. V důsledku toho se první tryska Л a druhá tryska 54* přemísťuje do polohy ležící v tkací rovině L, když se úhlová páka 196 natáčí do první a druhé úhlové polohy kolem osy hřídele 194.

Ovládací mechanismus 26* vaček je vytvořen v podstatě podobně jako jednotlivé ovládací jednotky v provedení podle obr. 1 a 2. Tento ovládací mechanismus 26 * obsahuje vahadlo 224. které je uprostřed uloženo na pevném vodorovném hřídeli 226. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osou vačkového hřídele 46. Vahadlo 224 má první rameno 224a a druhé rameno 224b. přičemž první rameno 224a směřuje nahoru a druhé rameno 224b dolů od středu vahadla 224 a obě spolu svírají úhel, jehož vrchol leží vose hřídele 226. Vahadlo 224 nese na předním konci prvního ramene 226a protáhlé ovládací raménko 228. které je uloženo na čepu 230. jehož osa je rovnoběžná s osami hřídelů 46 a 226. Raménko 228 je tedy otočné na prvním rameni 224a vahadla 224 kolem osy čepu 23Q a je pohyblivé společně s vahadlem 224 vůči vačkovému hřídeli 46 ve svislé rovině, která je kolmá к osám vačkového hřídele 46 a hřídele 226.

Raménko 228 probíhá od čepu 230 šikmo dolů a jeho dolní hákovitá část 232 má půlkruhový zářez 234. který je obrácen к čepu 230₁ dále vodicí plochu 236. vycházející od dolního konce hákovité části 232 zakončené půlkruhovým zářezem 234. a na opačné straně proti vodicí ploše 236 zaoblený konec 238. Půlkruhový zářez 234 a vodicí plocha 236 hákovité části 232 jsou umístěny pohyblivě v kruhové dráze kolíků 54 neokrouhlé vačky 48 kolem osy vačkového hřídele 46. V důsledku toho může hákovitá část 232 raménka 228 zachytit jeden z kolíků 54 svým půlkruhovým zářezem 234. jak ukazuje obr. 7, nebo svou vodicí plochou 236. což závisí na relativní úhlové poloze neokrouhlé vačky 48 a raménka 228 na ose vačkového hřídele 46 a čepu 230. Zaoblený konec 238 hákovité části 232 vyčnívá v podstatě kolmo směrem od vačkového hřídele £6. Raménko 228 je předpjato к natáčení proti směru pohybu hodinových ruček kolem osy čepu 230 a jeho hákovitá část 232 je přitlačována к vačkovému hřídeli 46 zkrutnou pružinou 240. která je nasunuta na čepu 230 a jedním koncem přiléhá na první rameno 224a vahadla 224 a druhým koncem na horní část raménka 228.

Vahadlo 224 má destičku 242. která je upevněna na jedné straně jejího prvního ramene 224 vhodnými upevňovacími prvky, například šrouby 234. Destička 242 má v podstatě rovnou plochu 246. která leží v rovině procházející osou pevného hřídele 226 nesoucího kolenovou páku 224 nebo je vůči této rovině mírně skloněna. Destička 242 má dále vodicí plochu 248. která je skloněna vůči rovné ploše 246. Z důvodů, které vyplynou z dalšího popisu, je první rameno 227a vahadla 224 opatřeno výstupkem 250. který směřuje od prvního ramene 224a směrem dolů. Vahadlo 224 má dále na předním konci druhého ramene 224b kladičku 252. která je uložena otočně na hřídeli 254 upevněném na tomto druhém rameni 224b. přičemž tento hřídel 254 má osu v podstatě rovnoběžnou s osou pevného hřídele 226. na kterém je uloženo vahadlo 224.

Přetržitý pohon 28* sestává z výstředné vačky 134. která je upevněna na otočném vačkovém hřídeli 128. jehož vodorovná osa je rovnoběžná s osou hřídele 226 nesoucího vahadlo 224. Výstředná vačka 134 má vyšší a nižší půlkruhový výstupek, přičemž vrcholy těchto výstupků leží diametrálně proti sobě na opačných stranách osy vačkového hřídele 128. Vačkový hřídel 128 je spojen se zdrojem pohonu přes vhodné ústrojí pro přenos kroutícího momentu, například přes ozubené soukolí tvořící součást pohonu 28 v provedení podle obr. 1 a 2, přičemž však toto ozubené soukolí není na obr. 7 znázorněno; vačkový hřídel 128 se otáčí rychlostí, která je synchronizována s rychlostmi ostatních rotujících nebo jinak pohyblivých součástí a konstrukčních dílů stavu. Ve znázorněném příkladě se předpokládá, že výstředná vačka 134 se otočí o plnou otáčku kolem osy vačkového hřídele 128 za jeden cykl tkalcovského stavu. Kladička 252 na druhém rameni 224b vahadla 224 zabírá s vačkou 134 a odvaluje se střídavě po jejím nižším a vyšším výstupku podle úhlové polohy neokrouhlé vačky 134 kolem osy vačkového hřídele 128 vzhledem k vahadlu 224. Když se vačkový hřídel a tedy výstředná vačka 134 otáčí kolem osy tak, že její vyšší a nižší výstupek přichází střídavě do odvalovacího styku s kladičkou 252 vahadla 224. kladička 252 se střddavě oddaluje a přibližuje k vačkovému hřídeli 128. takže vahadlo 224 kmitá kolem osy pevného hřídele 226 mezi krajní natočenou polohou ve směru a ·proti směru pohybu hodinových ruček. Krajní natočená poloha ve směru a proti směru hodinových ruček vahadla 224 bude v dalším textu nazývána druhá a první mezní úhlová poloha vahadla 224 kolem osy hřídele 226. Když tedy vahadlo 224 kmitá kolem osy hřídele 226 mezi první a druhou úhlovou polohou, čep 230 na předním konci prvního ramene 224a vahadla 224 se pohybuje po kruhovém oblouku k vačkovému hřídeU 46 a od vačkového hřídele 46·nesoucího neokrouhlou vačku £8. To způsobuje, že raménko 228 se pohybuje nahoru a dolů vedle vačkového hřídele £6» takže hákooitá část 232 raménka 228 se pohybuje v dráze kolíku 54 na neol^iroul^lé vačce 48 a natáčí vačku 48 ve směru pohybu hodinových ruček podle obr. 7 kolem osy vačkového hřídele 46 záběrem hákooité části 232 raménka 228 a jednoho z kolíků 54 neokrouhlé vačky £8.

Geeeeátor JO* volicích signálů a tedy kartový mechanismus je podobný ve všech součástech generátoru 30 z provedení podle obr. 1 a 2 a obsahuje hřídel 144. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osou hřídele 226 nesoucího vahadlo 224. dále řetězové kolo 146. otočné kolem osy hřídele 144. nekonečný řetěz 148 obbhhjící po řltёoovém kole 146 a Čípek 150. upevněný na jednom ze zubů řetězového kola 146. Řetězové kolo 146 je spojeno neznázor^r^Ž^rý^m způsobem se zdrojem pohonu přes vhodné úst.rooí k přenosu kroutícího mon^ntu, například přes <

ozubené soukooí analogické v provedení podle obr. 1 a 2. Řetězové kolo 146 se otáčí kolem osy hřídele 144 rychlostí vázanou s rychlostí otáčení vačkového hřídele 128 nesoucího výstřednou vačku Ш· Ve znázorněném příkladě se předpokládá, že řetězové kolo 146 má osm zubů a je poháněno takovou rychlossí, že vykoná jednu osminu otáčky kolem osy hřídele 144 za jednu plnou otáčku vystřené vačky 134 kolem osy vačkového hřídele 128.

Blokovací ússrooí £2* slouží k zablokování vahadla 224 a tedy ovládacího rEménka 228 vačky v zdávslossi na signálu z generátoru £0,* volicích signálů, stejně jako v provedení podle obr. 1 a 2. Jak je znázorněno ve zvětšeném měěítku na obr. 8, je blokovací úst-rojí 32' jako čolek umístěno v bezprostřední blízkost ovládacího mechanismu 26* a generátoru ³⁰ * volcích sí-g^lů a sesté^ z pev^ho nosném ^členu 256. zalome^ ^páOy ££8 a z^ávory 2⁶°. Nosný člen 256 je upevněn kinnem 262 na vodorovném pevném hřídeU 26-4. jehož osa je rovnoběžná s osami hřídelů 111. ^{226 g}enerátoru ³⁰ * a ^kolenov^{é páky} 224. a m^á první rameno ²5⁶a směrující nahoru od hřídele 264 a druhé rameno 256. které SIníгujl šikmo dolů od hřídele 264. Nosný člen 256 nese na předním konci druhého ramene 256b čep 266. jehož osa je rovnoběžná s osou hřídele 264 Zalomená páka 258 a závora 260 je uložena otočně na stenném čepu 266 a oba tyto členy jsou otočné nezáávsle na sobě kolem osy hřídele 264. Pevný nosný člen 256. zalomená páka 258 a závora 260 íuEí takovou vzájemnou polohu, že závora 260 leží mezi nosným členem 256 a zalomenou pákou 258 a jeho jedna plocha je v kluzném styku s nosným členem 256 a druhá je v kluzném styku se zalomenou pákou 258.

Zalomená páka 258 má první rameno 258a. které vyčnívá od středu směrem nahoru, dolní druhé rameno 258b, které vyčnívá šilmo dolů od čepu 266. a výčnělek 258c vytvořený na prvním rameni 258a. Druhé rameno 258b leží svým předním koncem po^ybi-vě v blízkost;! řetězového ^Oo1^{e 146} geneeátoru ³⁰ * voMcí^ s^rálů a nese ^kla^dou 268. ^oter^á je ot^rá na httdeH 270 uloženém na druhém · rameni 258b. přčeemž tento hřídel 270 má osu rovnoběžnou v podstatě s osou hřídele ¹⁴⁴ generátoru 3⁰ * a h^dele ²⁶4 nesoucího ^vný nosný ^člen 25¾. ^lomerá páka 258 je jako celek natáčena ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy čepu 266 a tedy kladka 268 je přitečOováte na řetězové kolo 146 vhodným ústrojím k vytváření předpětí, na- .

příklad přepjatou válcovou pružinou 2712. která je jedním koncem uchycena na prvním rameni 256a nosného členu 256 a druhým koncem na prvním rameni zalomené páky 258. Zalomená páka 258 je tedy otočná kolem osy čepu 266 mezi svislou polohou a skloněnou šikmou úhlovou polohou natočenou prooi směru pohybu hodinových ruček prooi síle válcové pružiny 272. když kladka 268 na zalomené páce 258 pooíždí po řltězovém kole 146. Závora 260 má první rameno 260e. které vyčnívá od jeho středu nahoru, a druhé rameno 260b. které prochází šikmo dolů od osy čepu 266. Druhé rameno 260b závory 260 má nos 260c s hranou 260d. která je obrácena к čepu 266. a vodicí plochu 26Oe. která vychází šikmo z dolního konce nosu 260c a končí v hrané 260d. Hrana 26Od nosu 260c může zabírat s rovnou plochou 246 na destičce 242 vahadla 224. a vodicí plocha 260e nosu 260c klouže po vodicí ploše 248 destičky 242. což závisí na úhlové poloze vahadla 224 a závory 260 kolem os hřídele 226 a čepu 266.

Výčnělek 258c na prvním rameni 258a zalomené páky 258 je vytvořen tak, že může být v záběru s prvním ramenem 260a závory 260 umístěné vedle zalomené páky 258. Závora 260 je natáčena kolem osy čepu 266 proti směru pohybu hodinových ruček na výkrese vůči zalomené páce 258 ústrojím pro vytváření předpětí, například válcovou pružinou 274. která je upevněna jedním koncem na prvním rameni 258a zalomené páky 258 a druhým koncem na prvním rameni 260a závory 260. Aby obě pružiny 272. 274 byly pevně zakotveny na příslušných dílech, může mít nosný Člen 256. zalomená páka 258 a závora 260 zářezy nebo držáky, jak ukazuje obr. 8.

Zmíněný první přidržovač 192 obsahuje protáhlou páku 276. jejíž jeden konec je otočně uložen na pevném hřídeli 194 nesoucím úhlovou páku 196 pákového mechanismu 24*. Páka 276 má střední část umístěnou pohyblivě v blízkosti dolního konce neokrouhlé vačky 48 a opatřenou zářezem nebo drážkou, která je pohyblivá v kruhové dráze kolíku 54 na neokrouhlé vačce 48» Zářez nebo drážka na páce 276 je omezena zčásti vodicí plochou 276a. která je přivrácena к vačkovému hřídeli 46 a vede radiálně šikmo ven vzhledem ke směru pohybu kolíků 34, ^a bočním okrajem 276b. kterým je vodicí plocha 276a zakončena. Vodicí plocha 276a a boční okraj 276b mají takový tvar a polohu, že mohou zabírat s některým z kolíků 31» což závisí na relativní úhlové poloze neokrouhlé vačky 48 a páky 276 kolem osy vačkového hřídele 46 a hřídele 24· Když se jeden z kolíků 54 vačky 46 opírá o boční okraj 276b páky 276. jak je znázorněno na obr. 7, nemůže se neokrouhlá vačka 48 natáčet ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy vačkového hřídele 46.

Páka 276 leží předním koncem pod hákovitou částí 232 ovládacího raménka 228 a má na tomto předním konci výstupek 276c. který vyčnívá nahoru. Výstupek 276c svírá úhel se střední částí páky 276 a mezi nimi je zaoblený zářez 276d. do kterého může zapadnout zaoblený konec 238 hákovité části 232 raménka 228 v závislosti na relativní úhlové poloze raménka 228 na ose hřídele 226 nesoucího vahadlo 224. a páky 276 na ose hřídele 194. Páka 276 je natáčena kolem osy hřídele 194 ve směru pohybu hodinových ruček podle výkresu, tedy směrem к ose vačkového hřídele 46 pomocí vhodného ústrojí к vytváření předpětí, které je zapojeno mezi pákou 276 a vahadlem 224 ovládacího mechanismu 26'. Ústrojí к vytváření předpětí je ve znázorněném příkladě tvořeno předpjatou pružinou 278. která je upevněna jedním koncem na kolíčku 280 na předním konci páky 276 a druhým koncem na kolíčku 282 na výstupku 250 prvního ramene 224a vahadla 224. Pružina 278 slouží tedy nejen к natáčení páky 272 ve směru pohybu hodinových ruček, nýbrž i к natáčení vahadla 224 ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 226. takže kladička 252 uložená na druhém rameni 224b vahadla 224 je přitlačována к vačkové ploše výstředné vačky 134. Podle potřeby může být takto vytvořené předŠ pěťové ústrojí, které spojuje vahadlo 224 a protáhlou páku 276. nahrazeno oddělenými pružinami, které jsou připojeny к vahadlu 224 а к protáhlé páce 276.

Zatímco tedy první přidržovač 192 zabraňuje otáčení neokrouhlé vačky 48 kolem osy vačI kového hřídele 46 ve směru pohybu hodinových ruček, jakmile dojde к záběru mezi protáhlou pákou 276 a jedním z kolíků 54 na neokrouhlé vačce 48, druhý přidržovač 190 slouží к tomu, aby zabraňoval natáčení neokrouhlé vačky 48 v opačném smyslu kolem osy vačkového hřídele 46. Druhý přidržovač 190 obsahuje páku 284. která je otočná na pevném hřídeli 286. jehož osa je v podstatě rovnoběžná s osou vačkového hřídele 46. Páka 284 má přední konec umístěný v blízkosti obvodu neokrouhlé vačky 48 a opatřený zářezem 284a. Zářez 284a je pohyblivý v kruhové dráze kolíku 54 neokrouhlé vačky 48 a může tedy zachytit kterýkoli z kolíků 31 podle relativní úhlové polohy vačky 48 kolem osy vačkového hřídele 46 a páky 284 kolem osy hřídele 285. Když je kterýkoli z kolíků 54 neokrouhlé vačky 48 zachycen v zářezu 284a páky 284. jak ukazuje obr. 7, nemůže se neokrouhlá vačka 48 otáčet ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy vačkového hřídele 46. Páka 284 je natáčena proti směru pohybu hodinových ruček zkrutnou pružinou 288, jejíž'jeden konec je navinut na hřídeli 286 a druhý spočívá na páce 284.

V následujícím textu bude popsána funkce zařízení v sooviiSooti s obr. 7 až 13·

Během provozu zařízení je výstředná vačka 134 přetržitého pohonu 23* poháněna a otáčí se kolem osy vačkového hřídele 128 konstantní rychlostí, která je vázána s rychlostmi otáčení ostatních rotujících nebo jinak poJhrblivých dílů a součástí tkalcovského stavu. Otáčení výstředné vačky 134 se přenáší na hřídel 144 generátoru 30' tvořeného kartovým mechhtfiismem a pohání řetězové kolo 146. které se otáčí kolem osy hřídele 144 rycihestí rovnou jedné osmině rychlosti otáčení výstředné vačky 134. Řetězové kolo 146 provede tedy jednu osminu otáčky kolem osy hřídele 144. takže jednotlivé zuby řetězového kola 146 se dooýkají pootupně kladky 268 na zalomené páce 258 blokovacího ústroOÍ 32', když výstředná vačka 134 se otočí o plnou otáčku kolem osy vačkového hřídele 128.

Když se výstředná vačka 134 otáčí kolem osy vačkového hřídele 128 a její vyšší a nižší výstupek je postupně ve styku svým vrcholem s kladkou 268 vahadla 224. kladička 252 se střídavě oddaluje a přibližuje k vačkovému hřídeei 128. takže vahadlo 224 nesoucí.kladičku 252 kmitá mezi zmíněnou první a druhou úhlovou polohou kolem osy pevného hřídele 226. Když za těchto okolnoosí má řetězové kolo 126 generátoru 30' takovou úhlovou polohu, že jeden z jeho zubů se dotýká kladky 268 zalomené páky 258 blokovacího ústroj 32*, je zalomená páka 258 udržov^ána v první svis^ ^úhlov^é poloze na ose čepu ²⁶⁶ nosn^ého ^členu 256 silou válcov^{é 4} pružiny 272. jak znázorňuje obr. 9. Když zalomená páka 258 zaujme popsanou první úhlovou polohu, závora 260 se svým prvním ramenem 260a dotýká výčnělku 258c na prvním rameni 258a zalomené páky 258 a má na ose čepu 266 takovou úhlovou polohu, že hrana 260d jeho nosu 260c může zabbrat s destičkou 242 na prvním rameni 224a vahadla 224. Když se 224 natočí kolem osy hřídele 226 do první úhlové polohy, tedy do krajní natočené polohy proti směru pohybu hodinových ruček prooi síle pružiny 278. kdy kladička 252 se dotýká výstředné vačky 134 na vrcholu jejího vyššího výstupku, jak ukazuje obr. 9. Hrana 260d nosu 260c závory 260 se nepatrně oddálí od rovné plochy 246 destičky 242.

Když se výstředná vačka 134 dále otáčí kolem osy vačkového hřídele 128 a vrchol jejího vyššího výstupku se natočí za kladičku 252. vahadlo 224 se nucené natáčí ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 226 z první úhlové polohy, znázorněné na obr. 9, působením pružiny 278 tak dlouho, až destička 242 dosedne na hranu 260d nosu 260e závory 260 svou rovnou plochou 246. Úilová poloha vahadla 224. ve které se destička 242 dotýká svou rovnou plochou 246 hrany 260d závory 26.0. je v následujícím textu uváděna jako přípustná úhlová poloha vahadla 224 kolem osy hřídele 226. Když je závora 260 udržována v takové úhlové poloze, že hrana 260d nosu 260c může zabbrat s rovnou plochou 246 destičky 242. vahadlo 224 lehce kmitá kolem osy hřídele 224 mezi první úhlovou polohou, znázorněnou na obr. 9, a zmíněnou přípustnou úhlovou polohou znázorněnou na obr. 10, když výstředná vačka 134 se natáčí do úhlové polohy a z úhlové polohy, ve které se kladička 252 vahadla 224 dotýká vrcholu jejho vyššího výstupku.

Když se vahadlo 224 natočí do své první úhlové polohy, raménko 228 vyčn^v^ící dolů od předního konce prvního ramene 224a vahadla 224 se posune do své horní polohy, ve které jeden z kolíků 54 ne okrouhlé vačky 48 zapadne do půlkruhového zářezu 234 jeho hákoovté 4 čássi 232. Když je neokrouhlá vačka 48 udržována v úhlové poloze, kdy jeden z jejích kolíků 54 doléhá do půlkruhového zářezu 234 háko^/lté čássi 232 raménka 228. jeden ze zbýv^ících kolíků 54 dosedá na bodni okraj 276b páky 276 prvního přidržovače 192. a současně .jeden z dalších kolíků 54 je zachycen v zářezu 284a páky 284 druhého přidržovače 194. jak ukazuje obr. 7. Neokrouhlá vačka 48 je tedy zablokována v této ·úhlové poloze a nemůže se otáčet ani v jednom směru kolem osy vačkového hřídele 46 aii v tom případě, když se vahadlo 224 natočí kolem osy 226 ve směru pohybu hodinových ruček do přípustné úhlové polohy působením pružiny 278. takže raménko 228 se nepatrně posune dolů z horní polohy a v důsledku toho se půlkruhový zářez 234 nepatrně odddáí od kolíku 34. který v něm byl zachycen. Když se vahadlo 224 pohybuje mezi první úhlovou polohou β přípustnou úhlovou polohou kolem osy hřídele 226. leží hákoovtá část 232 raménka 228 mimo .protáhlou páku 276 prvního pridržovače 192. takže zaoblený zářez 276d protáhlé páky 276 je mimo záběr se zaobleným koncem 238 hákooOté čássi 232 raménka 228. jak ukazuje obr. 7, třebaže protáhlá páka 276 je natáčena pružinou 278 do úhlové polohy, ve které zaoblený zářez 276d zachycuje zaoblený konec 238.

Když se řetězové kolo 146 kartového mechanismu dále otáčí kolem osy hřídele 144 a čípek 150 se dotýká kladky 268 zalomené páky 258. jak ukazuje obr. 11, oddálí se kladka 268 od hřídele 144. takže zalomená páka 258 se natočí kolem osy čepu 266 proOi směru pohybu hodinových ruček na výkrese ze svislé první úhlové polohy do skloněné druhé úhlové polohy proti síle válcové pružiny 272. Když má za těchto okolnoosí výstředná vačka 134 náhodou takovou úhlovou polohu, že kladka 268 pojíždí po jejím nižším výstupku nebo po vyšším výstupku před nebo za jeho vrcholem, je vahadlo 224 udržováno v přípustné úhlové poloze a destička 242.dosedá svou rovnou plochou 246 na hranu 260d nosu 260c závory 260 působením pružiny 278. Závora 260 je tedy udržována v této poloze proOi síle válcové pružiny 274 následkem tření, které vzniká mezi rovnou plochou 246 destičky 242 a hranou 260d nosu 260c závory 260 a jeho první rameno 260a se oddě^ od výčnělku 258c na prvním rameni 258a zalomené páky 258 proti síle válcové pružiny 274. jak ukazuje obr. 11. Je tedy důležité, aby válcová pružina 274 byla zvolena tak, aby její síla byla menší než tření vznnkaaící mezi destičkou 242 a nosem 260c závory 260. když je nos 260c přillčOooán k rovné ploše 246 destičky 242 pružinou 278.

Když pak výstředná vačka 134 dosáhne úhlové polohy, kdy po vrcholu jejího vyššího výstupku pojíždí kladka 2613. natočí se vahadlo 224 kolem osy hřídele 226 do druhé úhlové polohy, kdy rovná plocha 246 se odddáí od hrany 260d nosu 260c závory 260; závora 260 se pak může natoOčt proOi směru pohybu hodinových ruček na výkrese kolem osy čepu 266 působením válcové pružiny 274 tak daleko, až její první rameno 260a podruhé nai'o^:í na výčnělek 258c prvního ramene 258a zalomené páky 258. která je ve skloněné druhé úhlové poloze, jak ukazuje obr. 12. Vahadlo 224 může nyní kmitat mezi svou první a druhou úhlovou polohou kolem osy hřídele 226. když se výstředná vačka 134 otáčí kolem osy vačkového hřídele 12Θ. Když vahadlo 224 kmitá mezi svou první a druhou úhlovou polohou, raménko 228 spojeno s prvním ramenem 224a vahadla 224 se pohybuje mezi svou dolní a horní polohou. Když se vahadlo 224 natočí ve směru pohybu hodinových ruček z druhé úhlové polohy, posune se raménko 228 dolů ze své horní polohy šikmo vedle vačkového hřídele £6, který nese neokrouhlou vačku £8. Půlkruhový zářez 234 reménka 228 na jeho hákoovté čássi 232 se uvolní od kolíku 54. který byl v zářezu zachycen, a hákoovtá část 232 klouže svou vodicí plochou 236 po kolíku 51» který leží za tím kolkkem 54. jenž byl předtím zachycen v půlkruhovém zářezu 234. Když se rsménko 228 posune ještě blíže do své dolní polohy, jeho hákoovtá část 232 zapadne svým zaobleným koncem 238 do zaobleného zářezu 276d protáhlé páky 276 prvního přidrOooače 192 a stlačí protáhlou páku 276 dolů.

Protáhlá páka 276 se tedy nucené natočí ve směru proOi pohybu hodinových ruček na obi*. 7 proOi síle pružiny 278. která se předtím uvoOnňla natočením ve směru pohybu hodinových ruček vahadla 224 do první úhlové polohy.

Jakmile vahadlo 224 dosáhne své první úhlové polohy a v důsledku toho raménko 228 své dolní polohy, protáhlá páka 276 prvního pridržovače 194 se natočí kolem osy hřídele 194 do úhlové polohy, kdy boční okraj 276b uvolní kolík 54_?který v něm byl zachycen, takže neokrouhlá vačka 48 se může otáčet ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy vačkového hřídele 46. Když je raménko 228 ve své dolní poloze, je v jeho hákoovté čááO,i 232 zachyceno v půlkruhovém zářezu 234 kolík 54. který leží za tím kolíkem 54. jenž byl předtím zachycen v zářezu 234. Když se vahadlo 224 natáčí proOi směru pohybu hodinových ruček z první úhlové polohy kolem osy hřídele 226 proti síle pružiny 278. vrací se raménko 228 zpátky nahoru z dolní polohy, takže kolík 54 zachycený v půlkruhovém zářezu 234 hákoovté čássi 232 raménka 228 se pohybuje nahoru a způsobuje natočení ^okrouhlá vačky 48 ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy vačkového hřídele 46. NeoOrouhlá vačka 48 se tímto způsobem natočí o 60 stupňů z počáteční úhlové polohy kolem osy vačkového hřídele 46. když vahadlo 224 vykoná jeden kmi208716 tavý pohyb kolem osy hřídele 226 a rsménko 228 vykoná jeden vratný pohyb. Když se vahadlo 224 pohybuje -zpátky do druhé úhlové polohy kolem osy hřídele 226 a tedy i rsménko 228 se vrací zpátky do horní polohy, zaoblený konec 238 hákovíté čásSi 232 raménka 228 se nadzdvihne ze zaobleného zářezu 276d protáhlé páky 276. která se pak může natooit kolem osy hřídele 194 do své počáteční úhlové polohy působením pružiny 2713. takže kolík gA, který leží za tím kolkkem, jenž se předtím dotýkal bočního okraje 276b zářezu v protáhlé páce 276. sklouzne po vodicí ploše 276a tohoto zářezu. Když vahadlo 224 dosáhne své druhé úhlové polohy, zaujme protáhlá páka 276 svou původní úhlovou polohu vzhledem k ose hřídele 194.

a její boční okraj 276b se dotýká kolíku 54, který byl právě uveden do záběru s protáhlou pákou 276. takže ^okrouhlá vačka 48 je zablokována v nové úhlové poloze.

V době, kdy vahadlo 224 dojde do své první úhlové polohy, řetězové kolo 146 kartového mechanismu se otáčí kolem osy hřídele 144 a jeho -iípek 150 se posune z polohy, ve které byl v záběru s kladkou 268 zalomené páky 258. Zalomená páka 258 se tedy může natooit ve směru pohybu hodinových ruček zpátky do svislé úhlové polohy kolem osy čepu 266 působením válcové pružiny 272. takže závora 26Q. jejíž první remeno 260a se dotýká výčnělku 258c na prvním

260c může zabírat s destičkou 242 na vahadle 224. Když vahadlo 224 dojde do své první úhlové polohy, nos 260c závory 260 přiléhá svou vodicí plochou 260e na vodicí plochu 248 dessičz ky 242. jak je patrno z obr. 13. Když se vahadlo 224 natáčí protá směru pohybu hodinových ^K ruček směrem ke své druhé úhlové poloze kolem osy hřídele 226 síle pružiny 2^. klouže destička 242 na vahadle 224 svou vodicí plochou 248 po vodicí ploše 260e nosu 260c závory 260. a - uvolní se ze záběru se závorou 260 v okanžiku, kdy vahadlo 224 dosáhne své druhé úhlové polohy, jak znázo^nuje obr. 9. Když se pak vahadlo 224 natáčí ve směru pohybu hodinových ruček z právě - dosažené druhé úhlové polohy, destička 242 dosedne svou rovnou plochou 246 na hranu 260d nosu 260c závory 260. jak ukazuje obr. 10, takže vahadlo 224 je zablokováno v poloze, kdy se mlže mírně kývat kolem osy hřídele 226 mezi druhou úhlovou polohou a přípustnou úhlovou polohou, když se výstředná vačka 134 dotýká střídavě svým nižším a vyšším výstupkem kladičky 252 nesené vahadlem 224.

NeokrovUhlá vačka 48 vačkového 22' je tímto způsobem poháněna tak, že se natáčí ve směru pohybu hodinových ruček podle obr. 7 o 60° kolem osy vačkového hřídele 46 pokaždé, když řetězové kolo 146 kartového me dualismu vykoná plnou otáčku kolem osy hřídele 144. tedy za osm otáček výstředné vačky 134 kolem osy vačkového hřídele 128. Když se neokrouhlá vačka 48 natočí do úhlové polohy, kdy jedna z jejích prohlubní 52 se dotýká kladky 198 na úhlové páce 196 pákového mechanismu 24*. natočí se úhlová páka 196 do krajní natočené polohy proti smť^iru hodinových ruček, tedy do zmíněné první úhlové polohy kolem osy pevného hřídele 194. V důsledku toho se nosič 36 trysek 34 dasncj 2)* k útku přemístí do své dolní polohy, které jeho první tryska 34 leží svou osou vedle prošlupu S ve tkací rovině L. Útková nit zachycená v první trysce gA -e pak prohozena prošlupem S paprskem tekutiny tryskající z trysky 34, a to v každém pracovním cyklu stavu, jak bylo popsáno v sovvVilosSi s provede- c ním podle obr. 1 a 2. Když naproVi tomu neok^U^lá vačka 48 zaujme takovou úhlovou polohu, že jeden z jejích výstupků 50 se dotýká kladky 198. je úhlová páka 196 udržována v krajní natočené poloze ve směru pohybu hodinových ruček a tedy ve své druhé úhlové poloze, takže nosič 34 je rovněž v horní poloze, ve které druhá tryska 34 leží vedle prošlupi S v rovině <

osnoxvy, jak ukazuje obr. 7.

Út^kov^á nit, zachycená ve dri^hé trysce 34^ je pak prohazov^a ^pro^šlupem S ^při kaáfcdUm pracovním cyklu stavu. Nosič 36 trysek 34, gA* se tady tímto způsobem pohybuje mezi horní a dolní polohou vůči prošlupu S, takže některá z útkových nití, zachycená v první trysce 34 nebo druhé trysce 34 *, je selektivně prohozena prošlupem S v závvslossi na signálech odebíraných z kartového mechanismu, to znamená pokaždé, když čípek 150 na řetězovém kole 146 kartového mechanismu přijde do styku s kladkou 268 na zalomené páce 258 blokovacího ústrotS 32'.

Obr. 14 znázorňuje obměněné provedení blokovacího ústrojí 32'. Destička 242 upevněná na prvním rameni 224a vahadla 224 má zub 290 na ttremě odvrácené od čepu 266. který nsts zalomenou páku 258 a závory 260 a na tom konci té strany, který leží nejblíže čepu 230. nesoucím ovládací raménko ·228. Závora 260 má na note 260c zářez 2600. do kterého může zapadnout zub 290 destičky 242. Zub 290 zapadne do zářezu 26Qf tehdy, když vahadlo 224 je v přípustné úhlové poloze a když toučatně je zalomená páka 258 přidržována ve tvé svislé první úhlové poloze, ve které tlačí závoru 260 do úhlové polohy, ve které může zabírat s destičkou 242 záběrem mezi výčnělkem 258c na prvním rameni 258a zalomené páky 258 a prvním ramenem 260a závory 260. Zub 290 na destičce 242 je dimenzován tak, aby odpooídal úhlu mezi druhou úhlovou polohou a přípustnou úhlovou polohou vahadla 224 kolem osy hřídele 226 (obr. 7). Když se tedy vahadlo 224 natočí proH směru pohybu hodinových ruček na obr. 14 z přípustné úhlové polohy do druhé úhlové polohy kolem osy hřídele 226. vysune se zub 290 destičky 242 ze zářezu 260f notu 260c závory 260. které se tak může oddálit od destičky 242 na vahadle 224.

Zatímco podle obr. 7 zabírá destička 242 se závorou 260 tím, že te rovná plocha 246 dotýká hrany 260d notu 260c závory 260. je tento záběr ^a^oován podle obr. 14 zachycením zubu 290 destičky 242 v zářezu 26Qf notu 260c závory 260. V obou těchto provedeních existuje dostatečně velký časový interval mezi okamžikem, kdy závora 260 je připravena k uvolnění záběru s vahadlem 224. při kterém se zalomená páka 258 natočí do šikmé druhé úhlové polohy obr. 11, a okamžikem, kdy závora 260 se může uvoonit od vahadla 224. Tím jsou podstatně sníženy nebo případně úplně odstraněny rázy a nárazy, které by vznikaly, když se vahadlo 224 natáčí z druhé úhlové polohy do první úhlové polohy v důsledku záběru čípku 150 na řetězovém kole 146 a zalomené páky 258. Je zřejmé, že téhož účinku je dotaženo i v provedení podle obr. 1 a 2. ’

Třebaže pohyby vačkového ústrooí 22 a 22' k volbě útku byly poptány pouze v souuisSosti z vybíráním útkových nití, které mají být zanášeny do prošlupu, mlže být zařízení obsaaující vačkové 22 nebo 22', pákový mechanismus 24 nebo 24', ovládací mechanismus 26 nebo

26'. přetržitý pohon 28 nebo 23*, genceátor 30 nebo 30' volicích signálů a blokovací ústrojí 32 nebo 32' pouuito i k jinému účelu, například k regulaci odtahování útkové nitě a k odměřování délky a/nebo v přidroovacím mechanismu útku v tkaCcovském stavu.

Claims (9)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení k selektivnímu zanášení útkové nitě do prošlupu tkalcovského stavu, které obsahuje ústrooí k zanášení útku s nёкožiSa prohozními tryskami poJurblivými do polohy proti prošlupu, vačkové ústrooí k určování polohy prohozních trysek, pákový mechanismus pro přenos pohybu vačkového na ústiOoí k přemístění zvolené trysky do polohy proti prošlupu, ovládací mechanismus pro pohon vačkového ústrooí, vzorovací a blokovací reagující na signály ze vzorovacího k zablokování a uvolňování · ovládacího mechanismu vačkového ústrooí, vyznačené tím, že vačkové ústrojí (22, 22*) obsahuje nejméně jednu neokrouhlou vačku (48b, 48c, 48d) přiřazenou pracovně tryskem (34a, 34b, 34c, 34d, 34, 34*), uloženou otočně na pevném U^ídeei (46) a opatřenou několika vačkovými výstupky (50b, 50c, 50d, 50) stejné výšky, které jsou rozmístěny ve stejných úhlových vzdálenostech od sebe a odděleny prohlubněmi (52b, 52c, 52d, 52) stejného poloměru vzhledem k pevnému U^ídeei (46), zatímco poloměry vačkových výstupků (50b až 50d, 50) ^okrouhlé vačky (48b až 48d, 48) jsou vzájemně odlišné.
2. 2. Zařízeni podle bodu 1, vyznačené tím, že neokrouhlá vačka (48b až 48d, 48) má na jedné ploše kolíky (54) umístěné souměrně kolem pevného hřídele (46) pro záběr s ovládacím mechanismem (26, 26') k natáčení ^okrouhlé vačky (48b až 48d, 48) o úhel odp^víd^ící středovému úhlu mezi dvěma sousedními kolíky (54).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že ovládací mechanismus (26) sestává ' z vahadel (90b, 90(2, 90d, 224) otočných vzájemně nezávisle na společném pevném hřídeli (92, 226), a z ovládacích ramének (104b, 104c, 104d, 228) uložených otočně na vahadlech (90b, až 90d, 224).
4. 4. Zřízení podle bodu 1 až 3, vyznačené tím, že na vahadlech (90baž 90d, 224) jsou upevněny destičky (118b, 118c, 118d, 242) pro záběr se závorami (170b, 170c, 170d, 260) blokovacího ússrojí (32, 32*) otočnými vzájemně nezávisle na společném pevném h^ídeU (154, 266), na němž jsou rovněž uloženy vzájemně nezávisle otočné zalomené páky (152b, 152c, 152d, 258) odpovvídjjcí počtem závorám (170b až 170d, 260), přUemž mezi zalomenými pákami (152b až 152d, 258)·a závorami (170b až.170d, 260) jsou uloženy první tažné pružiny (178b, 17вс, 178d, 274) a každá zalomená páka (152b až 152<d, 258) je přepjata druhou tažnou pružinou (164b, 164c, 164d, 272).
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že k omezení výkyvného pohybu závory (170b až 170d) je na pevném příčníku (44) upraven stavitelný doraz (186b, 186c, 186d) a k ommzení rel-at^ního natáčení zalomené páky (152b až 152d) a závory (170b · - - až 170d) je na zalomené páce (152b až 152d) upraven pevný doraz (188b, 188c, 188d).
6. 6. Zařízení podle bodu 1 , vyznačené tím, že vačkové ústrooí (22) dále obsahuje kruhovou vačku (48a), jejíž poloměr se rovná poloměrům prohlubní (52b až 52d) nlokroltnlých vaček (48b až 48d).
7. 7. Zařízení podle jednoho z bodů 1 až 6, vyznačené tím, že na vačky (48a až 48d) dosedají kladky (64a, 64b, 64c, 64d) uložené na společném h^ídeU (62), jehož konce jsou upevněny ve výkyvných ramenech (58, 58*) pákového mechanismu (24) nesených konci hřídele (56), který je spojen prostřednictvím ovládací páky (72), tyče (78) a otočné úhlové páky (74) s pohybovým nosičem (36) prohozních trysek (34a až 34d).

   i
8. 8. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že destičky (118b až 118d, 242) vahadel (90b až 90d, 224) jsou pfriahhovány do záběru se závorami (170b až 170d, 260) třetí tažnou pružinou (98b, 98c, 98<d, 278), přUemž síla první tažné pružiny (178b až 17&d, 274) je menší než třecí síla meei destičkami (118b až 118d, 242) a závorou (170b až 170d, 260) vyvolaná třetí tažnou pružinou (98b až 98d, 278).
9. 9. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že destička (242) je opatřena zubem (290) a závora (260) má zářez (260f) pro tento zub (290) k zablokování závory (260) až do vysuiutí zubu (290) ze zářezu (260f) natočením vahadla (224).