CS208702B2 - Control valve for the supply and removal of the pressure liquid to and from the consumer - Google Patents

Description

Vynález se týká ovládacího ventilu pro přívod a odvod tlakové kapaliny, určeného zejména pro převody s hydrodynamickým měničem kroutícího momentu, u nichž se změny směru průtoku tlakové kapaliny pracovní komorou užívá k vytváření různých druhů pohonu.

Jedním z problémů u převodů s hydrodynamickým měničem kroutícího momentu je pokles tlaku v různých bodech cirkulace kapaliny z napájecího kapalinového čerpadla přes ventilovou soustavu, rotační těsnění, další těsnění měniče kroutícího momentu, ventily maximálního tlaku, tepelný výměník a zpět do napájecího kapalinového čerpadla. U existujících konstrukcí ventilů, které se používají pro řízení proudu kapaliny, tyto poklesy tlaku byly nadměrné, zejména na dvou místech, obzvláště při vysokých primárních rychlostech, tj. ve ventilové soustavě a ventilech maximálního tlaku.

Jsou nadměrné ve ventilech maximálního tlaku, nebot tyto zajištují minimální tlak při nízkých primárních rychlostech. Ventily musí být provedeny tak, aby byly kapalinově těsné, nebot normálně obsahují řadu kanálků, jimiž protéká kapalina, mění svůj směr a prochází .jimi napříč. Další nevýhodou dosud známých ventilů k tomuto účelu je, že musí mít dokonalý filtrační systém k zachycení nečistot v oleji a k zabránění zablokování ventilů maximálního tlaku, nebo k jejich uvíznutí v některé poloze.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje ovládací ventil pro přívod a odvod tlakové kapaliny ke spotřebiči a od něho, sestávající z pouzdra s ventilovým vrtáním, v němž jsou vytvořeny ventilové komory navzájem oddělené prstencovými ventilovými sedly, k nimž přiléhájí tlačnými pružinami zatížené ventilové talíře, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že uprostřed pouzdra s ventilovým vrtáním je vytvořena centrální ventilová komora a po stranách jsou vytvořeny postranní ventilové komory oddělené od sebe vnitřními ventilovými talíři.

Proti těmto vnitřním ventilovým talířům jsou koaxiálně uspořádána vnitřní ventilová sedla. Postranní ventilové komory jsou na vnějších čelech opatřeny koaxiálními vnějšími sedly s vnějšími ventioovVmi talíři. Na vnějších koncích ventiXového pouzdra jsou umístěny ovládací tlakové členy, mezi nimiž в vnitřními plochami vnitřních ventilových talířů jsou vložena tlačná pouzdra.

Obzvváště výhodné varianty provedení vernUu podle vynálezu představují případy, kdy ' tlačná pouzdra jsou v místě proo! vnějším ventiowým talířům opatřena radiálními narážkami a kdy mezi tlačrými pouzdry a ovládacími taakovVmi členy jsou vytvořena radiální zesílení.

Dále je výhodné, když vnitřní ventilové talíře i vnější oz^t:i:^c^oé talíře, jakož i tlačná pouzdra jsou uloženy na vo^ic:í tyči umístěné v ose ovládacího· v^nnHu. Vratné prostory nad vnějšími olntiOovVmi talíři jsou opatřeny připojením na zpětné potrubí tlakové kappliny. Výhodné provedení vynálezu představuje i případ, kdy konce vz^i,i.0o)^ého vrtání jsou >.

za ovl^ádacími takovými ^členy tvořenými pracovními písty koženými ve venti^vém vrtání ¹ opatřeny předvennilovými pouzdry s iliktromagnneicky ovládanými vezmly pro regulaci přívodu pracovní tankové kapnUny.

C

RozHzicí vynáaezu je možno vytvoořt ko^s^kci ovládacího ·veimlu, který při zachování jeho jednoduchosti při výrobě, bude schopen podstatně snnžit poklesy tlaku ve vzlt,iL·o^é soustavě. Oviádací veentl podle vynáaezu umožňuje uskutečňovat revirnci proudu kapaliny velmi rychle a účinně a přioom ne^:í citivvý na větší n^Ž^iftoty, které se v proudu oleje mohou vyskytovat, což je při praktCkéém provozu velmi důležité.

toládací oeetil podle vynálezu má schopnost měnnt směr proudu například v měniči kroutícího momennu, aniž by došlo k redukci velikosti průtoku. To je žádoucí například při použití reverzace proudění, ke spojení hydraulického pohonu v jednom směru a v druhém^ směru) kdy se užívá přímého hnacího hydraulického brzdění.

Vynález a jeho účinky jsou blíže osvětleny na jeho dále uvedených případech jeho provedení pomocí připojených výkresů, na nichž: obr. 1 znázorňuje podélný řez převodem s hydrodynamickým měničem kroutícího momentu uspořádaným k p^t^uii.í měniče· kroutícího momentu, jako opsmalsvlče) k přeměně mechanické energie v teplo, a s odpoSitetlým čerpadlem, u něhož je pouužt ovládací veintl podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje · příčný řez podle přímky II-II z obr. I, na němž v pokračování obr. 1 je možno pozorovat funkční cirkulaci kapaliny a rovněž ovládací oeetil v jedné poloze, obr. 2a a 2b jsou čássi z obr. 2 a znázoonuuí 5/3 čestný ovládací oeetil podle vynálezu v poloze pro hydrodynamický pohon a popřípadě pro přímý pohon, obr. 3 je ovládací veintl z obr. 2 znázorněný přiM^šně ve skutečné velikost 5/3 čestném ovládacím vinnUu, obr. 4 znázorňuje modTika^ji 5/3 čestného ovládacího ven^lu, obr. 5 je деОетаИсЗД znázornění převodu z obr. 1 β pracovní komorou a s О^виИсkým a ventiOovýe zařízením k jeho ovládání a obr. 6 je podélný řez 5/3 čestným ovládacím ventilem podle vynálezu z obr. 2. ·

Převod podlé obr. · 1 sestává ze tří hlavních jednotek, tj. měniče kroutícího momentu TC typu s rotační skříní 22, z cennrální jednotky CA, obsa^ujcí funkční soujčstt. a ze zadní jednotky RA s funkčními součástmi.

<

Frnikční součásSi cerinném jednotky CA jsou neseny v centrálním stacionárním členu 4, který je uložen ve stacionární skříni 2;, jíž prochází hřídel 6 rozváděčích lopatek měniče kroutícího momentu a je otočně uložen v ložisku 8.

Cennrální stacionární člen 4 rovněž nese brzdu 12 hřídele 6 rozváděčích lopatek a nosič 16 planetového ^nukH, uloženého mezi hřídelem 6 rozváděčích lopatek a turbnoovýe hřídelem 1B.

Napájecí zubové čerpadlo 20 obsahuje dvě, na vnějšku do sebe zabírající ozubená kola 21. 23 (obr. 2), z nichž jedno je poháněno ozubeným kolem na rotační skříni 22 přímo od setrvačníku 32 přes pryžovou vložku 24.

Turbínový hřídel 18 je otočně uložen v rotační skříni 22 v kluzném ložisku 26. Rotační skříň 22 je na jejím zadním konci otočně uložena v centrálním stacionárním členu 4 v radiálním ložisku 28 a na jejím čelním konci v setrvačníku 32 prostřednictvím ložiska 30. Turbínový hřídel 18 je na jeho zadním konci otočně uložen prostřednictvím kluzného ložiska 34 ve výstupním hřídeli 36. který je otočně uložen v zadním krytu 38 pomocí kuličkového ložiska 40 a radiálního ložiska 42.

Mezi turbínovým hřídelem 18 a výstupním hřídelem 36 je reversní planetové soukolí s nosičem 44 planetového kola, vytvářejícího přímé spojení mezi hřídeli 18 a 36. když je spojka 46 zapojena, a měnícího směr otáčení turbínového hřídele 18. když je v činnosti brzda 48 a když je uvolněna spojka 46.

*

V rotační skříni 22 je na hřídeli 6 uloženo rozváděči kolo 50 rozváděčích lopatek a na turbínovém hřídeli 18 je uložen turbínový člen 52. Rotační skříň 22 rovněž obsahuje lopatkové kolo 54 čerpadla připojitelné nebo odpojitelné od této rotační skříně 22 prostřednictvím spojky 56. Uzavírací spojkové zařízení 58 slouží к napojení turbínového hřídele 18 přímo na rotační skříň 22.

Obr. 2 je příčný řez hydrodynamickým mechanickým převodem z obr. 1 podél přímky II-II v oblasti centrálního stacionárního členu 4. Spolu s obr. 1 znázorňuje, jak napájecí čerpadlo 20 dodává kapalinu pod tlakem do ventilové soustavy znázorněné schematicky na obr. 2. Tato ventilová soustava je uspořádána na vnějšku stacionární skříně 2. Napájecí zubové čerpadlo 20 dodává kapalinu pod tlakem napájecím tlakovým potrubím 64 do jednoho nebo druhého ze dvou spojovacích potrubí 66 a 68, která mohou být alternativně napojena na napájecí tlakové potrubí 64 prostřednictvím 5/3 čestného ovládacího ventilu 112. zatímco zbývajícím spojovacím potrubím 68 nebo 66 se vrací pod tlakem kapalina, tj. olej, po jeho průchodu lopatkovým systémem měniče kroutícího momentu.

Napájecí tlakové potrubí 64 obsahuje servoovládací škrticí ventil 145. který zajišťuje že kapalina má před tímto škrticím ventilem 145 vyšší tlak než za ním. Tak je к dispozici vysoký tlak pro činnost servomechanismů brzd a spojek, aby se získala dostatečně velká kapacita převodu kroutícího momentu* Nízký tlak kapaliny je к dispozici pro ost-itní hydraulickou soustavu. Servoovládací škrticí ventil 145 bude blíže popsán v souvislosti s obr.

6. Je v činnosti tehdy, když je dvojitá rotační brzda 14 v patřičné poloze.

Ovládací soustava také obsahuje elektrohydraulické ventily, které řídí tok kapaliny pod tlakem do ovládacích servomechanismů brzd a spojek. Vypnutí brzd- a spojek se urychluje pomocí ventilů, které otvírají relativně velké výstupní otvory z ovládacích servomechanismů, jakmile je dán podnět elektrohydraulickými ventily к uvolnění tlaku.

Obr. 2 rovněž znázorňuje vratný kanálek 84 v převodové stacionární skříni 2 ventilové soustavy, vedoucí clo tepelného výměníku 62 a trubkové spojení 60 z výstupního konce tepelného výměníku do napájecího zubového čerpadla 20. Cesta mezi spojovacím potrubím 66 a 68 přes hydrodynamický měnič kroutícího momentu pokračuje pres centrální stacionární člen 4 do komory 88 a radiálními vrtáními 86 v hřídeli 6 rozváděčích lopatek, mezi tímto hřídelem 6 a turbinovým hřídelem 18 a axiálně probíhajícími vrtáními 9_Q v turbinovém hřídeli 18 do pracovní komory 92 měniče a do lopatkových kol 50* 52 a 54 a odtud axiálním vrtáním 94 s ventily 96 maximálního tlaku, vrtáním 98 ve spojkovém kotouči spojky 58 a zpětným ventilem 100. radiálním vrtáním 102 a centrálním vrtáním 19 turbinového hřídele 18 a radiálními vrtáními 104. 10б a 108 se vrací do komory 110 uvnitř centrálního stacionárního členu Д, к němuž je napojeno potrubí 66 připojené ke komoře 88. Potrubí 68 je napojeno na komoru 110.

Proud tikové kapaliny protéká vpředu uvedeným směrem, kdy . je hydrodynamický měrdič napojen na hydraulický pohon a ovládací vennil 112 je v poloze znázorněné na obr. 2a. V této poloze je lopatkové kolo 54 čerpadla napojeno na rotační skříň 22 měniče spojkou 56 pomocí síly vyvozované tlakovým rozdílem u ventilu 96 maximááního tlaku. Při přímém pohonu na druhé straně zaujímá ovládací vennil 112 polohu znázorněnou na obr. 2b, v níž je proud tlakové kapaliny obracen mmzi spojovacími potrubími 66 a 68 tak, že kapalina vstupuje do komory m^iče potrubím 68. Naimsto průchodu zpětným ventilem 100 však vstupuje tlaková kapalina radiálním vrtáním 102 do vernUu 114 míximíáního tlaku v kotouči spojky 58 a v důsledku poklesu tlaku pak působí na servopíst 116 spojky 58 tak, že je tato spojka 58 v záběru.

Po průchodu ventilem 114 ι^χ^η^^-ηί^ tlaku postupuje tlaková kapalina mezi povrchy spojky volnoběžného kola obíhaaící spojky 56, odpoj}! lopatkové kolo 54 čerpadla, opustí komoru 92 ramniče axiálně orienoovarými vrtáními 90 a vrací se odtud vpředu popsanou cestou do vedení 66 a do 5/3 čestného ovládacího vennilu 112. V obou případech se ka^Hna vrací přes ovláací ventel П2 a odtu^d zpět ^do vratného potrubí 84 ve · st^ionár^ skříni 2 do tepelného výměníku 62 a pak přes tepelný výměník 62 zpět potrubím 60 do napájecího zubového čerpadla 20.

Když je 5/3 čestný vennil 112 ve střední poloze, napájecí tlakové potrubí 64 je napojeno buň na potrubí 66 nebo na potrubí 68. Popřípadě je přímo napojeno na tepelný výmmník 62 prostřednictvím vennilu maximminího tlaku, který spolu se škrticím ventilem

145 vytváří ventilovou jednotku. Obr. 1 znázorňuje kanálek 118. který spojuje napájecí tlakové zubové čerpadlo 20 s pracovní komorou 92 radiálními vrtáními 120 a 122 a axiálně probíhajícím · kanálkem 124 v turbínovém hřídeli a radiálními vrtáními 126 ' a 128 v tomto hřídeli.

Vymmeené mirnostv! tlakové kapaliny, které vstupuje do komory £2. z níž vystupuje zpětiým ventilem 100. který v tomto případě funguje jako nízkotlaký diferenciální vennil maximálního tlaku, a· pak proudí do vratného potrubí 84 potrubím £6 a prostorem 1310. který, je součástí nízkotlakého diferenciálního vennilu míximílního tlaku, obsaženého v 5/3 čestném ovládacím ventilu 112. OOdooVdanící’ prostor 132. který je smčáátí vennilu maximálního tlaku, připojený na potrubí 68 je navržen pro relate^ě vysoké otevírací tlaky, aby se zajistil dostatečně vysoký tlak v pracovní komoře 92 mmniče pro hydraulické brzdění. Ventel je uzavřen v centrální poloze.

Konntrukce 5/3 čestného ovládacího vennilu 112 podle vynálezu, knerý v sobě obsahuje ventily maximálního tlaku je znázorněn v řezu ve zvětšeném měřítku na obr. 3.

Ovládací venmi 112 podle vynálezu je v podstatě souměrný s příčnou rovinou 138‘ a obsahuje.ventilové pouzdro s vention^ým vrtáním 142. Toto ventilové vrtání 142 má řadu osazení a jeho konce jsou uzavřeny krajními částmi tvořícími předventilové pouzdro 144. Vstupní otvor 146 připojený k napájecímu tlkkovému potrubí 64 zasahuje do ventilového vrtání 142 u jeho středu. Ve ventilovém vrtání 142 jsou po jeho obou stranách vloženy vložky 1413. jsou utěsněny pomocí O-taroužků 150 a jsou fixovány v dané poloze pružnými kroužky 152.

Vstupní otvory 154. 156. k nimž jsou napojena potrubí fi6. 68. jsou napojeny na. ventilové vrtání 142 souměrně ve stejrých vzdálenostech od příčné roviny 138 přes kruhové zápichy 158 a radiální vrtání 160 ve vložkách 148. Vně pružných kroužků 152 ústí vratné potrubí, které je umístěno ve lnntillvéí pouzdru a je propojeno s vratrým potrubím 84 (obr. 2) ve stacionární převodové skříni. Do rozšířených vnějších částí ventilového vrtání 142 jsou vloženy kotoučové pružné opiěry 164. které jsou drženy v dané axiální poloze pružnými kroužky 166.

Ventilové vrtání 142 je utěsněno ovládacími tlkcovými členy U63,,tvořenými písty, které jsou přemííSitelné v jeho vnitřku a jsou uloženy na radiálních zesíleních 170 tvořenými pouzdry, k nimž jsou axiálně připojeny pružnými kroužky 172. Tato radiální zesSlení 170 jsou axiálně přemíssitelně uložena na vodicí tyči 174. která zabraňuje naklápění tlakových členů 168. tj. u daného příkladu pístů.

Vnitřní konce vložek 148 tvoří ventilová sedla pro vnitřní ventilové talíře 176 a * . vnější konce vložek 148 tvoří_ventilová sedla pro vnější ventilové talíře 178..Vniřní ve^l^nť^v^é talíře 176 jsou uloženy axiálně přenositelně, přímo na vodicí tyči 174 a jsou předepnuty vn^řní tlačnou pružinou 180. uspořádanou meei nimi, k jejich dotlačování v uzavřené poloze k ventiovvým sedlům na v^třní čela vložek 148. Vnnjší ven,ilové talíře 178 jsou na druhé straně uloženy axiálně přemííSi^lně na taačném pouzdru 182.

které je axiálně přenositelné na voddcí tyči 174 a kteréprobíhá mezi radiálními zesíleními 170 a přidruženými vnitřními ventioovými talíři 176 s axiální · .vůlí. Vn^ší ventiaové talíře 178 jsou předepnuty pirooi jejich sedlům, vytvořenými vnějšími čeay vložek 148. pomocí vnějších tlačných pružin 184. které se oppí^a! prooi kruhovým pražným opěrkám 164.

Krajní čássi ve^1ti.o^\^é^h^o po^zc^ira vytvořené předverL-Ulovými pouzdry 144 obsaHhjf elektroma#ιteicky ovládané krajní veimiy, které nejsou znázorněny a pomocí nichž může bý ovládací tlEková kapalina převáděna střddavě na vnější plochy ovládacích taakových členů 168. například pístů prostřednictvím axiálních vrtání 186 v krajních částech ventilového pouzdra, tvořených předvenmiovými pouzdry 144.

toládací v^eHiL vpředu popsané konstrukce funguje následujícím způsobem. JesstLiže se nappíklad převod znázorněný na obr. 1 má zapnout k hydrauicckému pohonu, kdy je třeba, aby potrubí 66 bylo připojeno k napájecímu tadovému potrubí 64 a potrubí 68 má být otevřeno do vratného potrubí 84 je v činnossi spodnnjší aervooentil. Tlaková kapalina prochází axiálním vrtáním 186 na spodní stranu spodněěšího ovládacího taktového členu 168. nappídad pístu, takže tento je zvedán spolu s radiálním zesílením 170.

Po krátké volné dráze radiálního zessimí 170 toto přijde do styku s taačrým pouzdrem 182 a nadzvedne ho, čímž se nižší v^třní ventiaové pouzdro 176 nasedne ze svého sedaa prooi tlaku v^třní tlačné pružiny 1Θ0 a tlaková kapalina pak může odtékat z tleloového napájecího potrubí 64 do potrubí 66. Spodní radiální zessiení 170 nakonec·narazí na dolní vnější vennilový talíř 178 a tlačí jej pevně pr°tt jeho venti0okému sedlu vlieem působení hydraulického tlaku na spodní stranu ovládacího taB^kého členu · 168. například pistu.

Zvedání dolního vnitřního inntilovéhl talíře 176 vyvolá napějí ve vn^řní tlačné pružině 180 a zvýší uzaavrací tlak na horní vn^řní innniloiý talíř 1 *76. který je navíc již vystaven tlaku z napájecího taakového vedení 64. působícího v uzavíracím směru. Tlaková kapalina, vraceeící se z hydrodynamického měniče kroutícího mommetu vedením 68, tím nemůže zvedat horní inrtřěS vennilový talíř 1176 z jeho sedla a namísto toho zvedá horní vnější ven tioový talíř 178 z jeho sedla a tím otevírá cestu do vratného potrubí 162 a odtud do vratného potrubí 84 a do tepelného výměníku 62, který tvoří část spodku převodové skříně. Odtud je nasávána do takového napájecího zubového čerpadla 20 potrubím 60 a vracena do vernUu napájecím takovým potrubím 64. ‘

Jessiiže na drahé straně je žádoucí, aby byl měnič zapojen k přímému pohrnu, kdy napájecí tlakové potrubí 64 musí být napojeno na vratné potrubí 84. pak je horní seTkaove-Hl v čimsi namísto spodního servoovnitlc a pak funkce, které h^aí, jsou zrcadlovém obrazem vůči ose s^merte 1.38 těch funkcí, které nastá^aí, když je hydraulických pohon zapnut ovládacím ventieem 112 podle vynálezu.

Je samoořnjmk, že dva vnější ventilové talíře 178 vytvářeeí vpředu uvedené nízkotlaké diferenciální vernily maaimááního tlaku vivnem jejich předepnutí v^l^^Jší^mi taačrými pružinami 184. Vn!ěSí tlačná pružina 184 na vnějším ientilikém talíři 178 je navržena tak, aby byla podstatně silnější než vnitřní tlačná pružina 180 a tak se vytvoří již zmíněný vysoký otvírací tlak, aby se zajjstil dostatečně vysoký tlak v komoře mmniče pro hydraulické brzdění.

Obr. 4 znázorňuje moOdfikované provedení 5/3 čestného ovládacího ventilu 112 podle vynálezu, obsahujícího ventily maximmáního tlaku, u něhož jsou vnější ventilové talíře 192 spolehlivě dotlačovány uzavíracím tlakem vnějších tlačných pružin 184 a odtok je veden z komory měniče do vratného potrubí ££, když je ventil nastaven v jednom nebo druhém saSru.

Na provedení znázorněném na tomto obrázku, jsou všechny jeho Sásti podobné jako u provedení znázorněného na obr. 3 a mají stejné vztahové značky. Vennilové vrtání 142. je na obou stranách mírně prodlouženo, a ventilové písty tvořící ovládací tlakové členy 168 jsou uloženy na tlačných pouzdrech 190,. která probíhají směrem ke středu ovládacího ventilu, až k vnitřním ventiovvým talířům 176.·Tlačná pouzdra 190 jsou na místě tlačných pouzder 182 u dříve popsaného vennilu. Poddííají vnější ventilové talíře 192. které mm j příčný průřez ve tvaru L a objímky maaí průřez tvaru Z a moHoiu klouzat na axiální části těchto ventilových talířů 192 ve tvaru L. Vvněší tlačná pružina 184 působí na vněěší přírubu objímky 194 ve tvaru Z a působí na ni a uvádí ji do pohybu k uzavírání vnějšího ventilového talíře 192.

Druhý·konec každé objímky 194 ve tvaru Z je ve styku na vnitřní straně s přírubou tvořenou drážkou 196 na tlaSném pouzdru 190. V tlačných pouzdrech 190 jsou uloženy příčné trny 198 tak, že leží uvnntř ventilových pístů tvořících ovládací tlakové · členy 168 a u čelních · konců vodicí tyče·174.

Když u této varianty ovládacího ven^lu podle vynálezu je jeden ze servovennilů otevřen tak, že tlak působí na vnější plochu odpooídaáícího ovládacího tlakového členu 168 , sdružené tlačné pouzdro 190 zvedne odpoovídaící vnitřní ventilový talíř 176 z jeho sedla. V téže době příčný trn 198. uložený uvnntř činného pístu, tvořícího ovládací tlakový člen 168. působí na vodicí tyč 174. která tlačí na příčný trn 198 v protieehlém ovládacím tlakovém členu 168 a tím pohne protieehlým tla^ým pouzdrem 190 s tímto ovládacím tlXakovým členem 168.

Vvněší příruba tvořená nákružkem na tomto · tlačném oouzdru190 pak působí na odpovídající objímku 194 tvaru Z v příčném řezu a stlačí vněěší tlačnou pružinu 184 a současně odlehčí vněěší ventilový talíř 192. Tento vnější ventilový talíř 192 může být zvednut z jeho sedla tlakem kapaliny vracející se z komory měěnče.

Obr. 5 znázorňuje funkci vpředu popsaného ovládacího ven^lu podle vynálezu u převodu s hydrodynamickým měničem kroutícího momeeLtu z obr. 1, u něhož podstatné složky, zejména komora 92 mměnče, rozváděči kolo brzdy 12 pro jednoduchou rotaci mmnnče, planetová brzda 14 pro dvojí rotaci mměnče, přední spojka 46 a planetová brzda 48 reverzačního převodu jsou znázorněny pouze schematicky. ·Obr. 5 rovněž znázorňuje hydraulický obvod · s napájecím zubovým čerpadlem 20. · napájecím tlkoovým potrubím 64, 5/3 čestrým ovládacím ventilem 112 podle vynálezu, potrubími 66. 68 do mmniče krouticího eomeetu. Na obr. 5 znázorňují plné přímky potrubí pro přivádění kapaliny, zatímco přerušované čáry představuj elektrické spoje do elektromagnetických ventilů.

Jiný 5/3 čestný ovládací vennU 200 podle vynálezu je proveden tak, že brzdy 12 a mohou být v činnooti střídavě pro jednoduchý rotační pohon nebo pro dvooitý rotační pohon a jirý takový oládací venmi 202 slouží pro alternativní napojení přední spojky 46 nebo reverzní brzdy 48 na reverzní převod. 5/3 čestné ovládací v^r^n^il^y 200 a 202 podle vynálezu jsou v podstatě stejné jako dříve popsaný ovládací venm 112 a obsahuj podobné ventily · meximelního tlaku ve formě ventilu zatíženého pružinou nebo elektromagneticky.

V potrubí 64 je selektivně ovládaný škrticí ventil 145. který je v Činnosti při dvojitém rotačním pohonu a tím, se udržuje v napájecím tlakovém potrubí 204. vedoucím do ovládacích ventilů 200 a 202 vysoký tlak. To zajistí, Že při dvojité rotaci brzda stejně jako spojka 46 a brzda 48 mohou přenášet mimořádně vysoký kroutící moment.

Do všech servoventilů 5/3 čestných ovládacích ventilů 112. 200 a 202 podle vynálezu přichází tlak kapaliny nižší než je redukovaný tlak za škrticím ventilem 145. takže ztráty tlaku, způsobované propouštěním Činných pístů ventilů, se udržují na minimální hodnotě.

Jak již bylo uvedeno, dříve než je 5/3 čestný ovládací ventil 112. podle vynálezu v jeho střední poloze, ventil maximálního tlaku odlehčí napájecí tlakové potrubí 64 přímo do spodku skříně měniče.

Obr. 6 znázorňuje provedení, u něhož je tento ventil maximálního tlaku kombinován se selektivně ovládaným škrticím ventilem 145. uvnitř ventilového pouzdra 140 5/3 čestného ovládacího ventilu 112.

Ventilové pouzdro 140. jímž probíhají vstupní kanálky 146. 154 a 156 obsahuje již vpředu zmíněný vratný kanálek 162. který je orientován příčně к vstupním kanálkům а к němuž je připojen vratný kanálek 84 v převodové stacionární skříni 2. Válec 212 pro píst 214 tělesa 216 škrticího ventilu je přemístitelně utěsněn ve vnější stěně 210 pouzdra 140 kterážto stěna rovněž vymezuje vratný kanálek 162. Volný konec omezovacího ventilového tělesa 216 probíhá do příčného vrtání 218. vedoucího do vstupního kanálku 146.

Vrtání 220 ventilového tělesa 216 je na jeho volném konci kuželovité vytvarováno a vytváří tak ventilové sedlo a obsahuje vodicí pouzdro 222. které se na jeho vnějším konci rozšiřuje a vytváří píst. Ventilová tyč 224 je přemístitelně vedena uvnitř vodícího pouzdra 222. Hlava 226 pístní tyče 224 je předepnuta proti ventilovému sedlu uvnitř ventilového tělesa 216 pomocí spirálové tlakové pružiny 228. Objímka 222 je připevněna ve ventilovém tělese 216 pružným kroužkem 230. Válec 212 je na vnějšku uzavřen ventilovým krytem 232 a ebsahuje kanál 234 pro dodávání tlakové kapaliny do vnitřku ventilového tělesa 216 а к zadní ploše pístu 214.

Ventilová hlava 226 spolu se sedlem ve ventilovém tělese 216 tvoří ventil maximálního tlaku, který je normálně uzavřen. Jestliže se při této uzavřené poloze ventilu tlačí kapalina kanálkem 234 na zadní plochu pístu 214 a do vnitřku ventilového tělesa 216. ventilové těleso je v příčném vrtání 218 tlačeno směrem dopředu a uzavírá větší část vstupního kanálku 146. který je tím seškrcen jako vpředu popsaný škrticí ventil 145. Když je kanálek 234 odčerpán, ventilové těleso 216 se vrátí do jeho počáteční polohy tlakem v kanálku.146. Jestliže tlak v kanálku 146 přesáhne uzavírací sílu pružiny 228. ventilová hlava 226 se zvedne z jejího sedla a odčerpá napájecí tlakový kanálek 146 do vratného potrubí 162 prostřednictvím příčných vrtání 236. 238 ve ventilovém tělese 216.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Ovládací ventil pro přívod a odvod tlakové kapaliny ke spotřebiči a od něho sestávající z pouzdra s ventilovým vrtáním, v němž jsou vytvořeny ventilové komory navzájem oddělené prstencovými ventilovými sedly, к nimž přiléhají tlačnými pružinami zatížené ventilové talíře, vyznačující se tím, že uprostřed pouzdra s ventilovým vrtáním (142) je vytvořena centrální ventilová komora a.po stranách jsou vytvořeny postranní ventilové komory oddělené od sebe vnitřními ventilovými talíři (176) a proti těmto vnitřním ventilovým talířům (176) jsou koaxiálně uspořádána vnitřní ventilová sedla a postranní ventilové komory jsou na vnějších čepech opatřeny koaxiálními vnějšími ventilovými sedly s vnějšími ventilovými talíři (178, 192), přičemž na vnějších koncích pouzdra jsou umístěny ovládací tlakové členy (168), mezi nimiž a vnitřními plochami vnitřních ventilových talířů (176) jsou vložena tlačná pouzdra (182).
2. 2. Ovládací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že tlačná pouzdra (182) jsou v místě proti vnějším ventilovým talířům (178, 192) opatřena radiálními narážkami (196)·
3. 3. Ovládací ventil podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi tlačnými pouzdry (182) a ovládacími tlakovými členy (168) jsou vytvořena radiální zesílení (170). '
4. 4. Ovládací ventil podle bodů 1 a 2, popř. 3, vyznačující se tím, že vnitřní ventilové talíře (176) i vnější ventilové talíře (192), jakož i tlačná pouzdra (182) jsou uložena na vodicí tyči (174) umístěné v ose ovládacího ventilu.
5. 5. Ovládací ventil podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že vratné prostory (130, 132) nad vnějšími ventilovými talíři (164, 192) jsou opatřeny připojením na zpětné potrubí tlakové kapaliny.
6. 6. Ovládací ventil podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že konce ventilového vrtání (142) jsou za ovládacími tlakovými členy (168) tvořenými pracovními písty uloženými ve ventilovém vrtání (142) opatřeny předventilovými pouzdry (144) s elektromagneticky ovládanými ventily pro regulaci přívodu pracovní tlakové kapaliny.