CS208173B2 - Hydrodynamic mechanic transmission device - Google Patents

Description

(54) Hydrodynamické mechanické převodové zařízení

2

Vynález se týká převodu obsahujícího hydrodynamický měnič momentu s rotační skříní, opatřeného stacionární skříní a rozváděcím lopatkovým kolem, které během jednoho hnacího režrnu .působí jako turbinový člen pro· převod kroutícího. mementu přes ozubené kolo na turbínový . hřídel a které během jiného· hnacího· režimu je drženo v klidu a působí jako stacionární rozváděči lopatkové kolo.

Hyd ro dynamické měniče kroutícího mo mentu uvedeného typu jsou známé a užívané na železnicích, autobusech, nákladních automobilech a u strojů pro· ·zemní práce, představují plně · automatizované jednotky, které normálně obsahují i spojku. Jsou známé jako· převody SRM a v podstatě byly vyvinuty SRM Hydromeikanik AB a dříve Svenska Rotor Maiskiner.

Popsaný měnič krouťcího mementu je konstrukčně složitý .a vyžaduje velmi úzké axiální tolerance. Bylo nutno používat zařízení k vyrovnávání axiálních vůlí a konstrukcí umožňujících · použití několika podskupin. Dále nebyla dost dobře možná výměna př ís luš e nst ví, · jako spolup rac u; jících ozubených kol.

Hydrodynamické měniče krouticího momentu 'přicházející normálně v úvahu obsahují mezi turbinovým. hřídelem. a hřídelem· s rozváděcími lopatkami planetové soukolí, alternativně spolupracující ís třecí spojkou .mez'. hřddelern rozváděčích lopatek a rotační skříní. Tři prvky, rotační, skříň, turbina, a rozváděči lopatky se mulsí otáčet vůči sobě .souose, v rámci těsnicích vůlí, aby se získala dobrá úč ’ nnost.

Porušení souososti mezi .stacionární skříní měniče kroutícího .momentu a osou rotace klikového . hřídele, stejně jako házení konce klikového. hřídele, zejména za některých provozních podmínek, přináší potíže pokud jde o. úzké tolerance u ložiskové soustavy užitého převodu. Ve skutečnosti bylo· nutno při montáži převodu k přírubě skříně motoru zkontrolovat existující nesouososti a provést úpravy, nebo.' zvolit kompromis, (spočívající v připuštění větších vůlí mezi hřídeli, než je žádoucí . z hlediska potřebné účinnosti.

Jinou. obtíží, která je zvláště . důležitá při použití měniče mementu používajícího. lopatkové soustavy ke zpomalování, je pokles tlaku v tepelném. výměníku, spojeném· s . měničem . momentu. Navíc je potíž . při zabránění úniku z tepelného. výměníku, v souvislosti s čímž dochází k míšení chlazené kapaliny z měniče kroutícího momentu a chladicího. média, jímž je obvykle voda. Dále, s . ohledem na různé parametry a. podmínky,

8173 při nicihž se měniče kroutícího' momentu používá, je třeba měnit rozměry tepelného výměníku v závis]oisti ,na požadavcích daného případu s hydraulickým brzděním nebo beiz něho.

Předmětem vynálezu je vytvolřit převod, který je složen hlavně z několika podskupin, který zcela, nebo téměř zcela odstraní nutnost vyrovnávání nerovnoměrností. Dalším úkolem vynálezu je vytvořit převod, kde nejsou žádné ventily nebo prvky jeho automatického· neibo dálkového ovládání mimo těch, které ovládají brzdu nebo spojkové servomotory, které nejsou přístupné z vnějšku převodu, a kde jsou větší nesoustřednoisti a. vyosení mezi rozváděcími plochami přijatelné, což uspokojivě zjednodušuje výrobu, montáž příslušenství a montáž převodu к prvotnímu zdroji kroutícího momentu, například lke spalovacímu motoru. Dále je zamezeno v maximálně možné míře ztrátám oleje, jelho- únikem, například vyloučením vnějšího potrubí a pokud možno tlakových komor s vnějšími plochami na mokrých plochách hlavní skříně.

Dále je úkolem; vynálezu vytvolřit tepelný výměník pro daný převed, u něhož pokles tlaku v tepelném výměníku odpovídá chladicí kapacitě a dopravovanému množství cirkulující kapaliny, čímž se odstraní nutnost použití vnějších tlakových čerpadel.

Předmětem, vynálezu je převod, obsahující (hydrodynamický iměnič kroutícího momentu is rotační skříní, mající stacionární skříň, opatřený rozváděcím lopatkovým· kolem, které při jednom· pracovním. režimu působí jako člen turbiny pro převed hroutícího· momentu přes ozubené soukolí a které při druhém pracovními režimu je ve stacionární poloze a funguje jako stacionární r oíz v á d ěc í p ris t enee, v у zn a č e n ý c en t.r á In ím seskupením spojených prvku, uložených ve stacionární skříni a obsahující centrální stacionární člen, nejméně jednu iservobrzdu, alespoň části planetových soukolí a kapalinové propojovací prostředky, v podstatě umístěné uvnitř stacionárního členu pro dopravu kapaliny do a z ovládací ventilové soustavy, ovladatelné z vnějšku stacionární skříně.

Axiálního ustavení iměiťče kroutícího momentu se dosahuje pomocí hřídele rozváděčích lopatek a axiální uložení částí lopatkové soustavy je s výhodou, nezávislé na radiálním; uložení, takže části měniče kroutícího¹ momentu jsou, při axiálním tahu vůči sobě otočné. Převod s výhodou také obsahuje dvouhřídelcvé napájecí čerpadlo, umístěné ve spodní části centrálního¹ stacionárního členu a tejpelný výměník, který je v případě jeho použití uložen nebo připojen ke spodku stacionární skříně. Aby se zamezily ztráty únikem kapaliny z převodu, je alespoň rotační skříň opatřena plechovými výlisky, odpovídajícími těm příslušným částem, které jsou často porézní nebo obsahují trhliny a tím dochází к úniku kapaliny.

Vynález je blíže vysvětlen na příkladu, jeho provedení pomocí výkresů, na nichž; obr. 1 představuje podélný řez převodem, s měničem kroutícího momentu podle vynálezu, obr. 2 je příčný řez měničem kroutícího momentu z obr. 1 podle přímky II—II,, obr. 3 je podélný řez převodem podobným převedu z obr. 1, spojeným' -;s přídavným ozubeným soukolím, obr. 4 znázorňuje schematicky vliv neisouoisosti, zejména vůlí těsnění čelního ikonce rotační skříně, obr. 5 je půdorys výměníku, obr. 6 je řez těsnicího spoje mezi přilehlými teplcteiměnnými elementy к vytvoření výměníku tepla a umístěnými na spodku skříně převodu z obr. 1 a obr. 7 je boční pohled obr. 5.

Převod znázorněný na obr. 1 sestává ze tří hlavních částí, převodníku TC, opatřeného otočnou skříní 22, centrální konstrukční skupiny CA ,s funkčně sdruženými součástmi a ze zadní části RA s funkčně sdruženými součástmi.

Součásti centrální konstrukční skupiny CA jsou neseny nehybnou mezistěnou 4, která je uložena ve stacionární skříni 2, jíž prochází hřídel 6 rozváděčích lopatek, která je otočně uložena v ložiskách 8.

Nehybná mezistěna 4 rovněž nese brzdovou hřídel 12 rozváděčích lopatek a nosič planetového soukolí, uložený mezi hřídelí 6 rozváděčích lopatek a turbinovou hřídelí 18 a seirvomechanickou brzdou 14 nosiče planetového soukolí.

Zubové čerpadlo· 20 tlakové kapaliny obsahuje dvě spolu zabírající ozubená kola 21, 23 (obr. 2], z nichž jedno je poháněno ozubeným kolem na otočné skříni 22 přímo od setrvačníku 32 prostřednictvím pryžových vložek 24.

Turbinový hřídel je otočný v otočné skříni 22 proistřednictvíin kluzného ložiska 26. Otočná skříň 22 je na jejím zadním; konci otočně uložena v nehybné mezistěně 4 v radiálním ložisku 23 a u jejího- čelního konce v setrvačníku 32 v ložisku 30. Turbinová hřídel 18 je svým zadním· koncem otočná prostřednictvím kluzného- ložiska 34 ve výstupní hřídeli 36, která je dále otočná v zadním krytu 38 prostřednictvím kuličkového ložjska 40 a radiálního ložiska 42.

Mezi turbinovou hřídelí 18 a výstupní hřídelí 36 je reverzní planetový převod 44 s nosičem planetového soukolí, vytvářející přímé spojení mezi turbinovou hřídelí 18 a výstupní hřídelí 36 při sepnuté spojce 46 a měnící smysl otáčení turbinového hřídele 18 při činnosti brzdy 48 a rozpojené spojce 46.

V otočné skříni 22 je uloženo na hřídelí 6 rozváděních lopatek rozváděči lopatkové kolo- 50 a na turbinové hřídeli 18 je uložen turbinový člen 52. Otočná skříň 22 rovněž obsahuje čerpadlový člen 54, připojitelný nebo rozpojitel-ný s otočnou skříní 22 pomocí spojky 56. К přímému spojení turbinového hřídele 13 s otočnou skříní 22 je zařízení opatřeno spojkou 58.

Obr. 2 'znázorňuje příčný řez měničem kroutícího· momentu z obr. - 1 -centrální konstrukční skupiny CA a spolu s obr. 1 znázorňuje, jak čerpadlo 20 pro- -dodávání tlakové kapaliny dodává tlakovou kapalinu do ventilové -soustavy V uložené na vnějšku stacioární skříně 2, prostřednictvím .zásobovacího potrubí 64 a dvou potrubí 66, 68 alternativně připojitelných ventilem- 112 k potrubí 64 tlakové kapaliny, zbývající potrubí • 66, 68 vracející proud kapaliny - po jejím průchodu lopatkového- systému měniče kroutícího momentu. Tento obrázek rovněž zná- • ' zorňuje ve stacionární skříni 2 vratným, po- trubím- 84 z -ventilové soustavy -do tepelného výměníku 62 a napojovacím potrubím60 z výstupní strany tepelného- výměníku -> 62 k zubovému čerpadlu 20. Dráha proudu kapaliny z potrubí 66 do· potrubí 68 torzními měm.ěem probíhá -centrální skupinou CA (obr. 1) -do komory 88 otvory 86, prostory mezi hřídelemi 6, 18 a otvory 90 do pracovní komory 92 a na lopatková kola 50, 52 a 54 a pak -otvory 94 a sdruženými ventily 96 maximálního- tlaku, -otvorem 98 a jednocestným- ventilem- 100, otvorem 102, centrálním otvorem nebo vrtáním 19 na turbinovém hřídeli 18 a otvory 104, 106, 108 ,-zpěit do komory 110 v -centrální skupině CA, v níž je potrubí 66 připojeno ke komoře 88 a potrubí 68 je připojeno· ke komoře 110.

Proud - tekutiny prochází po popsané dráze, když je měnič momentu hydraulicky poháněn a když je ventil 112 v poloze znázorněné -na obr. .2 .«a -spojuje potrubí 64 s potrubím 66. Za této· -situace je čerpadlový člen 54 připojen k otočné skříni 22 spojkou 56 .silou, vyvozovanou rozdílem tlaků pod -maximem- tlakového- ventilu 96. Při přímém pohonu je proud kapaliny v zásadě obrácen mezi potrubími 66, 68 tak, že - tlak kapaliny vstupuje potrubím- 68, ventil je nastaven tak, že -spojuje potrubí 64 s potrubím 68. Namísto průchodu jednocestným ventilem 100 vystupuje tlak kapaliny otvorem 102, prochází ventilem- 114 maximální. ho - tlaku a vlivem poklesu tlaku pak působí na setvopíst 116 a sepne spojku - 5S. Kapalina pak prochází ventilem- 114 maximálního- tlaku a vlivem poklesu tlaku pak působí ♦ na servcpíst 116 a sepne spojku 58. Kapalina pak prochází- ventilem- 114 maximálního- tlaku 114, pak prochází -mezi třecími povrchy spojky 56, uvolní čerpadlový člen 54 a opouští pracovní komoru 92 -otvorem 90 a- pak zpět po- vpředu popsané dráze do potrubí 66 a do- ventilu 112. V obou případech obrácený proud kapaliny prochází ventilem 112 a zpět vedením 84 ve stacionární skříni 2 do tepelného výměníku, tepelným- - výměníkem -a zpět do napájecího zubového čerpadla - 20 tlakové kapaliny.

Příčný řez znázorněný na obr. - 2 prochází podénou osou ventilu 112, který má, jak bylo uwdeníý furíkči propojovat tlakové olejové potrubí -64 k jednomu nebo k druhému ze dvou potrubí 66, 68 a propojit potrubí nepřipojené k tlakovému potrubí k odvětrávacímu otvoru 85.

Ventil 112 má rovněž třetí polohu, v níž tlakové potrubí 64 není napojeno ani k potrubí 66, ani - -k potrubí 68. Tlakové potrubí 64 je pak odvětráváno přímo· -do)- tepelného výměníku prostř ednict ví m - neznáz orněného ventilu maximálního tlaku. Z obr. 1 vyplývá, že kanálek propojuje napájecí kapalinové čerpadlo 20 tlakové kapaliny otvory 120, 121 a 122 kanálkem- 124 vytvořeným v turbinové hřídeli a dalšími otvory 126 a 128, rovněž v turbinové hřídeli s pracovní komorou 92. Kapalina, která vstupuje ve vymezeném množství těimto- otvory -a kanálky, opouští pracovní komoru 92 jednosměrným- ventilem 100, který je v -činnosti tehdy, když je v činnosti nízkotlaký rozdílový ventil maximálního tlaku, přechází potrubím 68 a -nízkotlakým rozdílovým ventilem- 132 maximálního tlaku (obr. 2). Odpovídající ventil 130 .maximálního- tlaku je -určen pro relativně vysoké -otvírací tlaky, aby bylo zajištěno, že zbude tlak kapaliny v pracovní komoře 92 vhodný pro- hydraulické brzdění. Tento ventil 130 bude uzavřen při převodu v neutrální poloze. Otvory - 134, 136 ve ventilu 112 jsou propojeny s - trubkou 84 ve -stacionární skříni 2.

Ventil 112 je konstruován tak, - že všechny jeh^o části, ventilové dříky a ventilová sedla jsou souosá, ventily jsou uspořádány k jejich otvíracímu přemísťování a když jsou zatíženy proti jejich odpovídajícím - sedlům, uzavírají.

‘ Obr. 3 znázorňuje, jak je u převodu podle vynálezu zadní víko- z -obr. 1, bez dalších změn na funkčních částe-cli. zaměněno- doplňkovým ozubením, například převodem, do rychlá -nebo převodem- do pomalu -s různými převodovými poměry. To- znamená, že konstrukce převodu -podle- vynálezu, navíc oproti jeho vpředu uvedeným -znakům, dává dále možnost rychlé adaptace k použití různých doplňkových převodů, takže mohou být použita při běžných režimech různá rozmezí otáček doplňkových převodů.

Otázka otečnosti a nesouososti mezi rotující skříní hydraulického měniče momentu -a osou otáčení klikové hřídele bude blíže uvážena, dále z obr. 4 -je vidět, že hřídel 6 -rozváděčích lopatek je axiálně uložena ve stacionární -skříni prostřednictvím ložiska 8 -a otočné skříně 22 je axiálně uložena vůči hřídeli 6 rozváděčích lopatek prostřednictvím kluzného nebo jehlového ložiska 200 v jednom směru a v opačném směru je axiálně uložen pros^t^r^e^d^nktvími, kluzného nebo jehlového ložiska- 202 umístěného- mezi rotační skříní - a turbinovou hřídelí a přes turbinovou hřídel 18 vůči hřídeli 6 rozváděčích lopatek kluzným nebo jehlovým ložiskem 204 ve -druhém směru. Turbina je ták ložiskem 204 axiálně uložena v jednom směru, vůči hřídeli rozváděčích lopatek a v -druhém, směru přes ložisko 202, otočnou skříň -22 a ložisko 200. Tak jisou rotační skříň a turbina úplně axiálně uloženy vůči sobě prostřednictvím ložisek 200, 204 a 202 a celá soustava je axiálně podepřena ložiskem·' 8 vůči stacionární Skříni 2. Turbinová hřídel 18 je dále radiálně uložeina na čelním- konci na ložisku 26, které není schopno- zachytit axiální zatížení a na zadním konci na ložisku 34, které zachycuje rovněž - radiální -zatížení. Hřídel 6 rozváděčích lopatek je - na jeho¹ čelním - konci uložena v trubině prostřednictvím ložiska 10. Otočná skříň 22 je na jejím zadním konci radiálně uložena na ložisku 28 v prodloužení nehybné mezisltěny 4.

Uvedená ložiska- dovolují určitou vůli na čelním- konci otočné skříně těsnicím- zaihr-oceiným. plochám 206, 210, - 212, aby -se pohybovaly -a- aby došlo k -radiálnímu kontaktu. Tato vůle se však redukuje - při běhu měniče kroutícího momentu vlivem toho, že planetové kok·· mechanického- převodu 16 do určité - míry vyžaduje, aby měly turbinová hřídel 18 v této axiální poloze planetového kola a hřídel 6 rozváděčích lopatek stejnou osu otáčení. Tento požadavek je do určité míry eliminován vložením -spojky, uzpůsobené k vymezení nesouososti mezi vnějším obvodem planetového¹ kola -a turbinového hřídele 18. Když je toto planetové kolo v činnosti, určuje do- značné míry osu rotace hřídele 6 -rozváděčích lopatek, nebo- když se hřídel 6 servomechanickou brzdou 14 -zpomaluje, -osa rotace -hřídele 6 rozváděčích lopatek je do značné míry závislá na jeho ložisku spolu s brzdou, rovněž vymezující dovolenou excentricitu čelního ikonce rotační skříně 22.

Při vpředu popsaném ložiskovém uspořádání je možné mít radiální vůli radiálních ložisek, 'které absorbují .neisouosost v době, když ax^Jální síly napomáhají k vytváření krou-ťcího· momentu působícího k vzájemné sou-oisosti, zatímco- u dřívějšího uspořádání axiální síly vytvářejí hřídele přes- středy uchycených kuličkových lož¹ sek. - U vynálezu však není skupinové axiální ložiska podrobeno hydraulickým axiálním- silám a tím je dána, možnost nastavení esy rotace hřídele v závislosti na ostatních silách a do· značné míry - také u zbývajících radiálních ložisek. Na druhé straně vůle mezi turbinou a hřídelí 18 a hřídelí 6 rozváděčích lopatek je vymezena ložiskem 10, ochraňujícím- plochy 206, 208, 210 s těsnicími hranami -a ložisko- 26 chrání plochy 212 s těsnicími hranami vlivem. - dlouhé vzdálenosti druhého- ložiska turbinového- hřídele 18 -od zadní částí. Tímto- způsobem, přes vliv planetového kola mechanického převedu 16 nebo vodicí ‘lopatkové hřídele 6 a servom.eohanické brzdy 14, se získá velmi žádoucí široká vůle čelního konce rotující skříně a přitom- se dodrží požadované úzké těsnicí vůle.

Dalším znakem - uložení podle vynálezu je snížení nutnosti vyvážení -axiálních sil použitím- větší kapacity axiálně -netaných ložisek .a uspořádáním, kdy axiální ložiska, vlivem- poddajnosti axiálně uložených částí, zejména -zadní stěny otočné skříně 22 a turbinové hřídele 18, - získají .rovnom-ě.rnější obvodové -zatížení.

Obr. 4 -znázorňuje schematicky na -příkladu, že jestliže pro měnič kroutícího- momentu uvedeného typu je- požadováno- házení 1,0 mm- čelního- ik-onice otočné skříně 22 a kluzné ložisko mezi rotační skříní a turbinovou -hřídelí 18 má ložiskovou vůli 0,2 -mm a ložisko mezi turbinou -a hřídelí rozváděčích lopatek má radiální vůli 0,1 mim, bude pouze vliv -těsnicí vůle ploch 206 až -210 •těsnicími hroty menší než -0,1 vůle v těsnění 212 téměř nulové. Jestliže je planetové kole- vycentrováno na -zadní konec hřídele 6 rozváděčích lopatek s turbinovou hřídelí 18, je - odchýleno méně než -0,2 mm, - nebo .ložisko- 8 hází mimo střed -asi 0,1 mto. Jak tato- výchylka -0,2 mm, tak i házení středu o téměř 0,1 mm -jsou přípustné, protože -ložisko- 8 má podstatně širší vůle a žádné axiální zatížení a na -druhé Straně turbinová hřídel 18 vyžaduje -poněkud malé síly k výchylce -0,2 mim. Planetové kolo mechanického převodu 16 má dále, jak již bylo- uvedeno, vlastní možnost házení středu vlivem „plavání“ oběžné drážky ložiska.

Vpředu uvedené dimenze jsou přípustné pro- soustavu, kdy je turbinová hřídel 18 asi 530 mm¹ dlouhá .a ostatní- rozměry jsou tomu přiměřené. U takových měničů kroutícího mementu může být příkon až 300 k. s. a statické a dynamické házení středu setrvačníku 32 bylo· v mnoha případech zjištěno, že není -větší než 1 mim-, -ile zpravidla ne větší než 0,8 mm, která vytvářela- obtížné problémy, -které řešil vpředu- popsaný ložiskový systém.. nebo pokud je nevyřešd zcela, alespoň -je redukoval a- současně vytvořil lepší podmínky pro- utěsnění okrajových ploch planetového soukolí a- ložisek.

Je samozřejmé, že když se uzavře brzda mezi hřídelí rozváděčích lopatek a. stacionární skříní, centruje se hřídel axiálními výběžky v ložiskách 200 a 204 — viz obr. 4.

Z předchozího popisu vyplývá, že obr. -1 a 2 znázorňují -měnič kroutícího- momentu s lopatkovou soustavou, -která pracuje jako zpožďovač přeměňující mechanickou energii -v tepno·. Tyto dva -výkresy - znázorňují v podélném řezu a v podél-ném částečném řezu uspořádání tepelného výměníku a- vtokovou a výtokovou trubku jak pro měničovou kapalinu, tak pro chladicí vodu pro výměník.

Obr. 5 -až 7 znázorňují vnějšek chladicího' prvku nebo- buňky v půdorysu a v bočném pohledu. Každá buňka obsahuje dva tvarované kovové -plechy 402 a 404 utěsněné svařováním nebo¹ pájením- na tvrdo- po jejich obvodech. Kroužek 406 vytvořený -s radiál208173 nimi 'kanálky 408 je přivaren nebo jinak utěsněn mezi těmito oběma lištami 402, 404. Raďální kanálky 408 slouží к vytvoření průchodu tekutiny z nebo- do centrálního otvoru nebo- vrtání kroužku.

Každý chladicí prvek nebo buňka má dva takové kroužky, jeden pro přívod tekutiny do buňky a druhý pro odvádění kapaliny z buňky. Tyto kroužky jisou na obr. 5 označeny К a O. Každý kroužek má také jeden nebo dva otvory 410, které jsou proti odpovídajícím otvorům· v plechách 402, 404. Jeden z těchto plechů 402 má prstencové drážky pro vložení O-kroužků 412 к utěsnění vůči další buňce nebo boční -stěně 111. Rada těchto- buněk je uložena na sobě, do talíře na spodku stacionární skříně měniče kroutícího momentu. Ochlazování ohřáté kapaliny, protékající uvnitř buněk za vstupu I do výstupu O, .se uskutečňuje za použití chladicí vody tekoucí ipo vnějšku buněk.

Plechy 402, 404 jsou к sobě rovněž přivářeny, například podélnými žebry 413, vytvářenými během lisování alespoň na jednom. z nich, aby se vytvořily vlhodné vzdálenosti, které umožní, aby se vytvořil uvnitř buněk potřebný tlak oleje. Žebra 413 slouží rovněž к usměrnění toku kapaliny uvnitř buňky, aiby se dosáhlo v podstatě rovnoměrného rozdělení průtoku kapaliny po ploše plechů.

Plechy 402, 404 jsou к sobě rovněž při vařeny, například podélnými žebry 413, vytvářenými během lisování alespoň na jed nom z n^;ch. aby se vytvořily vhodné vzdálenosti, které umožní, aby se vytvořil uvnitř buněk potřebný tlak -oleje. Zebra 413 slouží rovněž к usměrnění toku kapaliny uvnitř buňky, aby se dosáhlo v podstatě rovnoměrného- rozdělení průtoku kapaliny po ploše plechů.

Umístění a/nebo orientace žeber 413 rovněž umožní regulovat délku a směr proudění kapaliny buňkou tak, jak je to žádoucí. Chladicí buňky jsou drženy pohromadě trubkovými členy 414 procházejícími otvory I a výstupními otvory O.

Vstupní -otvory I a výstupní otvory O jsou utěsněny vůči prostoru mezi buňkami O-kroužky 412 a mezi vnitřním kroužkem 412 a vnějším kroužkem 412 jsou vytvořeny odvětrávací otvory, aby se zabránilo- případnému pronikání vody do- oleje nebo oleje do vody. Tímto způsobem se unikající kapalina odvede do· atmosféry .a tím se zabrání míchání kapaliny a vzduchu uvnitř tepelného výměníku. Změnou vzdálenosti mezi plechy 402, 404 a umístěním- a výškou žeber je možné regulovat průtok kapaliny a tlak, v závislosti na potřebě měniče kroutícího momentu. Je rovněž možné získat velkou chladicí plochu v závislosti na volbě různého- počtu buněk. Žebra nebo drážky 413, které tvoří uvnitř buněk kanálky, vytváří na vnější straně buněk odpovídající drážky, které tvoří kanálky a drážky v prostoru mezi buňkami, v němž proudí chladicí voda a tím se zlepšují podmínky chlazení buněk.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT

   1. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení, zejména pro motorová vozidla, které sestává z těsné stacionární skříně s hydrodynamickým převodníkem kroutícího momentu, obsahujícím otočnou skříň s turbinovou hřídelí, jehož rozváděči kolo, nasazené na hřídeli rozváděčích lopatek, je pomocí servomechanické brzdy uspořádané v nehybné skříni a je s ní ovladatelně spojeno, přičemž v .nehybné skříni je uspořádán nejméně jeden mechanický převod, ovladatelně spojený s další servomecihanicko-u brzdou, a ot-očná skříň je spojena s čerpadlem. tlakové kapaliny, s ventilovým ústrojím. pro řízení přívodu tlakové kapaliny к se.rvoimecihanickým brzdám a s axiálními kanálky v hřídelích pro pracovní komoru hydrodynamického převodníku kroutícího momentu, vyznačující se tím, že ve stacionární skříni (2) je uspořádána nehybná meziistěna [4], která spolu -se servomechamckými brzdami (14) a hřídelí (6) rozváděcího lopatkového kola (50) tvoří centrální konstrukční skupinu (CA), přičemž čerpadlo (20) tlakové kapaliny je s ventilovým ústrojím (V), uspořádaným .na vmější straně nehybné skříně (2) u nehybné mezistěny

   VYNALEZU (4), s axiálními kanálky (19, 89) v hřídelích [18, 6), se servo-mechanickými brzdami (14) a s vyrovnávací nádobou čerpadla- (20) tlakové kapaliny, uspořádanou na špodní straně skříně (2), sp-ojeno· potrubími :(60, 64, 66, 68, 84), uspořádanými uvnitř stacionární skříně (2) a zčásti tvořenými kanálky v nehybné mezistěně (4).
2. 2. Hydrodynamické imechaniciké převodové zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že mechanický převod (16) je planetový a na nosič planetových kol dosedá servomeichanická brzda (14), jejíž servomechaniciké ústrojí je uspořádáno v nelhy-bné jneziistěně (4).
3. 3. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že turbinová hřídel (18) je pomocí reversibilního planetového převodu (44) spojena s výstupní hřídelí (36), přičemž nosič planetových kol planetového převodu (44) je volitelně spojen s turbinovou hřídelí (.18) nebo stacionární skříní (2) pomocí další servomechanické brzdy (48), jejíž šervomechaniíciké ústrojí je uspořádáno v koncové stěně stacionární skříně (2) na straně výstupní hřídele (36).
4. 4. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení podle bodů 2 a 3, vyzlnačující se tím, že serv o,mechanické brzdy (14, 48) jsou opatřeny dvojitými brzdovými kuželi.
5. 5. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že třecí díly servoimechainickýicih brzd (14, 48) jsou opatřeny direktivními oddalováními listovými pružinami.
6. 6. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že hřídel (6) rozváděcího lopatkového kola (50) je pomocí ložiska (8) uložena v nehybné mezistěně (4) a otočné čáisti hydrodynamického převodníku (TC) jsou na· hřídeli (6) rozváděcího lopatkového kola (50) uloženy pomocí axiálních tlakových ložisek (200, 202, 204), přičemž turbinová hřídel (18) a hřídel (6) rozváděcího lopatkofvého kola (50) jsou uloženy v otočné skříni (22) hydrodynamického převodníku (TC) v radiálních ložiskách (10, 26).
7. 7. Hydrodynamické mechanické převodové zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že zadní konec otočné skříně (22) je radiálně uložen v nehybné mezistěné (4) stacionární skříně (2).
8. 8. Hydrodynamické mechanické převodo- vé zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vyrovnávací nádoba čerpadla (20) tlakové kapaliny sestává ze sloupce na sobě uspořádaných dvoustěnnýoh plochých prvků, které jsou opatřeny přívodem spojeným s ventilovým ústrojím (V) a vývo- v dem spojeným s čerpadlem· (20) tlakové kapaliny a tvoří tepelný výměník uspořádaný v komoře protékané chladicím médiem a vytvořené na spodní straně skříně ,(2). _r