CS207676B2 - Method of o-alcylation of the phenols - Google Patents

Method of o-alcylation of the phenols Download PDF

Info

Publication number
CS207676B2
CS207676B2 CS786033A CS603378A CS207676B2 CS 207676 B2 CS207676 B2 CS 207676B2 CS 786033 A CS786033 A CS 786033A CS 603378 A CS603378 A CS 603378A CS 207676 B2 CS207676 B2 CS 207676B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
catalyst
phenol
alumina
phenols
alkylation
Prior art date
Application number
CS786033A
Other languages
English (en)
Inventor
Arnold Alscher
Gerd Collin
Maximilian Zander
Original Assignee
Ruetgerswerke Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ruetgerswerke Ag filed Critical Ruetgerswerke Ag
Publication of CS207676B2 publication Critical patent/CS207676B2/cs

Links

Classifications

    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/02Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the alkali- or alkaline earth metals or beryllium
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C37/00Preparation of compounds having hydroxy or O-metal groups bound to a carbon atom of a six-membered aromatic ring
    • C07C37/11Preparation of compounds having hydroxy or O-metal groups bound to a carbon atom of a six-membered aromatic ring by reactions increasing the number of carbon atoms
    • C07C37/16Preparation of compounds having hydroxy or O-metal groups bound to a carbon atom of a six-membered aromatic ring by reactions increasing the number of carbon atoms by condensation involving hydroxy groups of phenols or alcohols or the ether or mineral ester group derived therefrom

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Catalysts (AREA)

Description

(54) Způsob o-alkylace fenolů
Předmětem vynálezu je způsob o-alkýlace fenolů.
Fenolové sloučeniny alkylovené v o-pól-oze jsou důležité meziprodukty a používejí se například k výrobě insekticidů, herbicidů, ' .antioxidantů, polymerních polyfenyléterů a farmaceutických produktů.
Jsou již známy různé způsoby o-alkylace fenolů alkoholy. Jako katalyzátory jsou pro to popsány nejčastěji kysličník hořečnatý a kysličník hlinitý, mimo to však i směsnékatalyzátory (K.-D. Bode, v Houben-Weyy, Methoden der organischen Chemie, sv. VI/1c, str. 1 008 a n^s^l., G. Tiieme neak., Stuttgart 1976).
Tak se v GB-patentovém spise 1 065 337 popisuje alkylace fenolu alkano^^ přičemž se reakční složky vedou v plynné fázi přes popřípadě aktivovaný kysličník hLinitý jako katalyzátor. Jako příklad je uvedena reakce v o-kreaol, který se získá v průměrném výtěžku 27,3 % hmoonnotních za současného vzniku 12,4 % hmotnostních 2,6-diietylfenolu a 5,0 % hшq0no.oltoíeh jiných fenolů. (Poměr vedlejších produktů k o-kresolu je· tedy 0;64.)
Podle DE-patentového spisu 1 668 880 se směs fenolu ametanolu (10 % hmoonnotních metanolu) vede při 250 až 350 °C a prostorové kapaliny 0,5 (h“’) přes gшnoakyy* ličník hlinitý jako katalyzátor o spec^^kém povrchu (—-τ) 240 ů2/g, přičemž se z^ produkční směs 22 % o-kresolu, 5 % ^ó-dimetylfenolu a stopy aiisolu.
V. GB-patentovém spise 1 228 174 se doporučme, aby kysličník hlinitý použitý k o-metylaci fenolu byl zcela prostý zejména bazických nečistot, zatm co malá mnoítví kyselých příměsí je možno tolerovat: Pitomost bazickýchnečistot v kysličníku hlinitém snižuje aktivitu katalyzátoru a činí jej selektivnějším. Celková ztráta na výtěžků převažuje však výhodu, která vyplývá ze zlepšené selektivity.
GB-patentový spis 1 034 500 popisuje alkylační reakci za použití kysličníku hořečnatého jako katalyzátoru. Na základě relativně malé reaktivity kysličníku hořečnatého jako katalyzátoru jsou však potřebné vysoké reakční teploty 475 až 600 °C, při kterých již nastává silný rozklad výchozích látek, například fenolu a metanolu. Další nevýhoda spočívá v prudkém povolení aktivity a v malé životnosti katalyzátoru.
Použití směsných katalyzátorů kysličník vanadu/kyeličník železa aj., popřípadě kysličník ceru/kyeličník manganu pro alkylaci fenolů se navrhuje v DE patentovém spise 2 161 252 a v DASu 2 127 083. Tyto typy katalyzátorů však vykazují relativně malou reaktivitu, takže i zejména к výrobě monoalkylováných produktů se musí používat vysoký přebytek metanolu, čímž se silně snižuje výtěžek produktu monoalkylace.
Uvedené způsoby ukazují tedy různé nevýhody, poněvadž buá nejsou dostatečně selektivní, což vede ke Vzniku nežádoucích vedlejších produktů, a/nebo nejsou dost reaktivní, což vede к tomu, že jsou zapotřebí vyšší reakční teploty, přebytek metylačního prostředku, popřípadě dochází к malé prostorové rychlosti kapaliny.
Vynález má proto za úkol vyvinout způsob o-alkylace fenolů v plynné fázi, který by výhodnějším způsobem slučoval aktivitu a selektivitu. Nyní bylo nalezeno, že se katalyzátory získané impregnací obvyklého katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého roztokem soli alkalické zeminy a následnou kalcinací velmi dobře hodí к o-alkylaci fenolů v plynné fázi (tj. s výsledkem zlepšeného výtěžku a/nebo s malým podílem vedlejších produktů). Tento poznatek byl překvapivý, poněvadž se dosud předpokládalo, že dotování katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého pomocí bázických látek, jaké se také provádí působením solí alkalických zemin podle vynálezu, stále vede ke snížení aktivity katalyzátoru a tím výtěžků při o-alkylaci fenolů.
Předmětem vynálezu je způsob o-alkylace fenolů obecného vzorce I,
(I) kde
R a R', které jsou stejné nebo rozdílné, znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu 8 1 až 6 atomy uhlíku nebo také fenylovou nebo benzylovou skupinu, reakcí fenolu s alkanolem za zvýšené teploty v plynné fázi v přítomnosti kysličníku kovu, jako katalyzátoru, který spočívá v tom, že se alkylace provádí v přítomnosti katalyzátoru, který se získal impregnací katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého roztokem solí alkalických zemin a následnou kalcinací za teploty 450 až 600 °C, přičemž katalyzátor obsahuje na gram kysličníku hlinitého 0,1 až 0,01 milimolu alkalické zeminy a má zbytkovou kyselost asi 0,05 až 0,2 miliekvivalenty na gram.
Kysličník hlinitý používaný к výrobě katalyzátoru, výhodně gama-modifikace, se může vyrábět například kalcinací AlgO} . 3H2O, který je přístupný vysrážením amoniových solí, hydrolýzou alkoxidu hlinitého a podobně. Mimoto je však také možné používat i komerčně dostupné aktivované katalyzátory na bázi kysličníku hlinitého o vysoké čistotě (obsah sodíku výhodně pod 0,1 %) a o velkém specifickém vnitřním povrchu (specifický vnitřní povrch (BET) mezi 200 až 300 m^/g). Je známo, že čistý kysličník hlinitý je v podstatě kyselý. Sílu kyselosti a rozdělení je možno stanovit známými metodami (srovn. H. Pines, W. O. Haag,
J. Amer. Chem. Soc. 82, 2 471 /1960/ a A. E. Hirschler, J. of Catal. 2, 428 /1963/). Působením solí alkalických zemin a následnou kalcinací byla počáteční kyselost asi 0,2 až 0-,3 miliekvivalentu pro g použitého katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého snížena, přičemž se současně snížil poměr počtu silných ke slabým místům kyselosti. Avšak zeslabení kyselosti neproběhlo proporcionálně ke koncentraci alkalické zeminy v katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého.
Používané soli alkalických zemin a výhodně soli barya jsou například dusičnany, uhli?· čitaný, hydrogenuhličitany, oxaláty, octany, hydroxidy nebo kysličníky.
Kyselost dosažená po impregnaci a kalcinaci modifikovaného katalyzátoru činí asi 0,05 až 0,2 miliekvivalentu na granu Pro způsob podle vynálezu zapotřebí zbytkové kyselosti katalyzátoru. Podstatně vyšší dotování alkalickou zemin, υ, než je uvedeno výše, je proto nežádoucí a vede ke snížení aktivity katalyzátoru.
Katalyzátory na bázi kysličníku hlinitého, impregnované vhodným, výhodně vodným roztokem soli alkalické zeminy, se pečlivě suší a potom se při teplotě 450 až 600 °C kalcinují. Fyzikální vlastnosti, jako specifický vnitřní povrch, specifický objem pórů, pevnost a oděr, se přitom nemění. Životnost katalyzátorů na bázi kysličníku hlinitého se udaným působením solemi alkalických zemin nezmenšuje a činí v závislosti na reakčních podmínkách mezi 350 a 1 000 hodinami.
Způsob podle vynálezu se s výhodou provádí při teplotách 250 až 400 °C, zejména 290 až 360 °C, a výhodně při prostorové rychlosti kapaliny (LHSV) asi 0,5 až 2. Přitom se může pracovat jak při normálním, tak také při zvýšeném tlaku; je možné provádět reakci v přítomnosti vodní páry nebo inertního plynu, není to však bezpodmínečně nutné. Katalyzátor může být uspořádán například jako pevné lože nebo jako fluidní (vířivé) lože. Způsob podle vynálezu se hodí zejména к výrobě monoalkylováných fenolů, přičemž molární poměr alkylačního prostředku к fenolické sloučenině je asi 0,4 až'2, výhodně 0,4 až 0,8.
Jako výchozí produkty se výhodně používají fenoly obecného vzorce I,
(I) kde
R a R* mají výše uvedený význam,
R' je výhodně atom vodíku.
Alkylové skupiny mohou být s rozvětveným řetězcem nebo výhodně s přímým řetězcem. Mají výhodně 1 až 6 a zejména 1 až 3 atomy uhlíku. Jejich příkladem je metyl, etyl nebo propyl.
Fenoly obecného vzorce I jsou známé nebo se mohou vyrobit o sobě známými metodami.
Alkanoly používané jako alkylační prostředek mohou mít rozvětvený řetězec nebo výhodně řetězec přímý. Obsahují výhodně 1 až 6, zejména 1 až 3 atomy uhlíku, a jde například o metanol, etanol nebo propanol.
Pro dále uvedené výrazy platí následující vymezení:
207676 4 * · použitý materiál za h
Prostorová rychlost kapaliny (LHSST), (h1) = -----· sypný objem katalyzátoru
Sytíte, vztažaio _ ____________ nt nrzrragovaný fnol (%) frnol vr vsázcr faol/Ю - nrzrrtgovaný frnol (moo/h)
Vznik vedlejších produktů *“ součet všech tekutých vedlejších produktů (kg/h) mimo vodu a frnol žádaný produkt (kg/h)
Procentuální údaje jsou míněny.hmoonootně·
Byly použity tři různé katalyzátory na bázi kysličníku hlinitého A, B, C; složení a fyzikální údajr jsou uvedeny v tabulcr I a II· Jako srovnání jsou v tabulcr I a II také Uvedeny příslušné údajr neošelř^ť^rý^čh katalyzátorů na bázi · kysličníku hlinitého·
Příklad 1
Pomalým přidáváním vodného amoniaku k vodnému roztoku dusičnanu hlinitého, zahřátému na 90 °C, sr vysráží hydroxid hlinitý· Sraženina sr odfiltruje, pečlivě ·sr promj a 30 hodin sr - suší při 120 °C· Potom se 4 hodiny kalcinuje ve vakuu při 650 °C· 1 000 g takto vyrobeného a na výlisky zpracovaného aktivovaného kysličníku hlinitého X sr impregnuje vodným roztokem 2,61 - g (0,01 mol) dusičnanu baňatého· Objem vodného roztoků sr odměří tak, aby byl úplně pohlcen katalyzátorem· Po 15 minutách se · katalyzátor suší při 110 °Č a 10 hodin se při 450 až 500 °C kalcinuje v dusíkové atmooféře· Získá sr katalyzátor A·
Stajrým způsobem sr z obchodních aktivovaných katalyzátorů na bázi kysličníku hlinitého · X a Z vyrobí katalyzátory B a C -tím, že · se v ·.případě B použije vodný roztok 7,66 g (0,03 mol) octanu baňatého a v · případě C· sr použije · vodný roztok 5,18 g · (0,05 mol) octanu stro^ná-tého· Složení katalyzátorů a fyzikální vlastnosti jsou uvedeny v tabulce · I a II·
Tabulka I
Složení a fyzikální vlastnosti katalyzátoru
Složení a fyzikální vlastnosti X A K ataly Y z á t o r B Z C
•Al203 . % 98,5 98,3 96 95,5 98 97,5
SiO2 0,05 0,05 1,0 1,0 0,05 0,05
Na2O 0,02 0,02 0,1 OJ 0,1 0,1
Ba2+ 0,13 0,35
Sr2+ 0,45
Ztráta hmotnosti· při , žíhání (1 h 900 °C) 1,5 · '5 2 2 1,5 1,7
krystalová struktura krystalické fáze r~Al2O3 malý podd 1 n -A12O3
X-A12O3 y-Al^ malý poddl η -AlgOj pokračování tabulky I
Složení a fyzikální vlastnosti X A Katalyzátor Y В Z C
sférická forma mm válcovité 2 x výlisky 10 extrudát 1 1,5 x 4,5 extrudát 1,3x6
specifický vnitřní povrch (BET) m^/g 240 240 250 245 280 270
sypná hmotnost g/cnr’ 0,8 0,8 0,62 0,62
objem pórů ml/g 0,55 0,55 0,64 0,6 0,4 . 0,4
T a b u 1 к ·? Ii
Acidita katalyzátorů stanovená titrací n-butylaminem po předchozím žíhání při 500 °C
Indikátor PKa % H2SO4 ekvivalent Miliekvivalenty kyselina/g katalyzátor
X A Y в z c
fenylazonaftylamin +4 5 x Ю5 0,2 0,15 0,25 0,2 0,2 0,1
p-dimetylaminoazobenzen +3,3 3 x 104 0,15 0,05 0,25 0,2 0,2 0,1
4-fenylazodifenylamin + 1 ,5 2 x 1 O-2 0,05 0,0 0,2 0,0 OJ 0,0
benzalacetofenon -5,6 0,7 x 102 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0
Příklad 2
Směs metanolu a fenolu v molárním poměru 0,5 se přes dávkovači čerpadlo vede při normálním tlaku a prostorovou rychlostí kapaliny 1 h“1 přes předehřívač ocelovým průtokovým reaktorem. Katalyzátorové lože má tvar válcovitého mezikruží, vytvořeného pláštěm reaktoru o 30 mm a středově uloženou ochrannou trubkou termočlánku o 10 mm. Vloží se katalyzátor na bázi kysličníku hlinitého, impregnovaný 0,01 mol dusičnanu barnatého složení A, katalyzátorová náplň je 200 ml. Reaktor se vytápí elektrickými odporovými články a udržuje se na teplotě 300 °C, přičemž se na katalyzátoru upraví teplota maximálně na 320 °C.
Průměrné složení reakčního produktu je uvedeno v tabulce III.
Ke srovnání jsou v tabulce III rovněž uvedeny reakční produkty získané za stejných reakčních podmínek s neimpregnovaným katalyzátorem na bázi kysličníku hlinitého X.
Tib lulka III
Katalyzátor . Srovnávací · p říkl-a-d
A A ' X
vsázka = mettrnoo/fenol v mol. poměru 0,5/1
pásmo tepelného maxima teplota (°C) 320 320 320
prostorová rychlost kapaliny (h“1) ' 1 1 1
doba (h) '10 350 10
výtěžek kapalného produktu W 99,4 99,2 99,3
Složení produktu í%)
dimeeyléter a uhlovodíky 0,2 0,1 . 0,3
anisol 0,3 0,4 1 ,2
fenol 58,7 59,1 57,6
o-kresol 25,5 25,0 23,7
m/p-kresol 0,4 0,4 0,8
dimetylfenol 5,8 6,0 6»1
jiné dimetylfenoly 0,8 0,8 0,9
trimetylfenoly 0,7 0,8 1,3
vyšší homology fenolu 0,4 0,4 1 ,1
voda 7,1 7,0 6,9
součet 99,9 1 00 99,9 .
selektivita vzniku o-kresolu («) 61 ,5 80,6 72,6
výtěžek vedlejších produktů pro t o-kresolu 0,337 0,356 С 5 4 94
Příklad 3
Stejrým způsobem, jak je popsán v příkladu 2, se ne chá reagovat směs i mernno-fcnol
v molárním poměru 0,4 na katalyzátoru na bázi gtInatkklSi ěníku hlinitého A, impregnovaného
0,01 mol dusičnanu hornatého . Reaktor se vyhřeje asi na 320 °C, přičemž se na katalyzátoru
upraví maximální teplota na , 330 °C. Prostorová rychlost kapaliny je 1,5 h
Ke srovnání se za stejných reakčních podmínek provede reakce také na neimpregnovaném katalyzátoru X na bázi kysličníku· hlinitého.
Reakční produkty · vykazují dále uvedené průměrné složení i tabulka IV).
Tíbu.lka IV
Katalyzátor S r A . . ’ ovnávací A příklad
A . X
vsázka = ' metanoo/fenol
v mol. poměru 0,4/1 .
pásmo tepelného maxima,
teplota (°C) 330 330 330 330
prostorová rychlost
kapaliny . (h-i) . ''' ' »5 1,5 1,5 1,5
doba (h) TO· 100 300 10
výtěžek„kapalného produktu (%) 99,5 99,5 99,4 99,5
Složení ' Droduktu (%)
dimeeylé-ter ' a uhlovodíky stopy stopy 0,1 0,1
anisol 0,4 0' 0,5 1,0
fenol 63,3 61,6 63,5 62,7
o-kresol 23,1 24,4 22,7 22,0
m/ppkresol 0,4 0,7 0,4 0,5
dimeeylfenol 4,7 5,3 4,8 5,0
jiné dimetylfenoly 0,7 1,5 0,8 1,2 ,
trimetylfenoly 0,7 - 0,6 0,8
vyšší ' homology fenolu 0,2 - 0,2 0,3
voda 6,5 6,5 6,4 6,3
součet 100 100,1 100 99,9
selektivita vzniku o-kresolu (%) 80,0 79,2 78,9 74,4
výtěžek vedlejších produktů
pro t o-kresolu 0,307 0,312 0,326 0,405
Příklad 4
Směs metanolu a 3,5-dimetylfenolu v molárním poměru 0,5:1 se při prostorové rychlosti kapaliny 1 h-1 nechá reagovat sterým způsobem, jak je popsán v příHaclu 2, na katatyzáWru C, impregnovaném 0,05 mol octanu strontnatého.
Průměrné složení reakčních produktů, jakož i výsledky reakce provedené za stejrých podmínek na neimpregnovaném katalyzátoru na' bázi kysličníku hlinitého Z jsou uvedeny v dále uvedené tabulce V.
Tabulka V
Katalyzátor Srovnávací C příklad Z
vsázka = metanol/3,5-dimetylfenol v mol. poměru 0,5/1
pásmo tepelného maxima, teplota (°C) 330 330
prostorová rychlost kapaliny (h“’) 1,3 1,3
doba (h) 8 8
výtěžek kapalného produktu (%) 99,2 99,3
Složení Droduktu (%)
nízké homology fenolu, étery a uhlovodíky 2,6 2,8
3,5-dimetylfenol- 56,8 55,9
2,3,5-trimetylfenol 27,1 25,9
2,3,5,6-tetramětylfenol 5,8 6,4
jiné alkylfenoly 0,4
voda 7,3 7,4
součet 100 99,9
selektivita vzniku trimetylfenolu (%) 75,2 70,3
výtěžek vedlejších produktů pro t 2,3,5-trimetylfenolu C,32 0,413
Příklad 5
Způsobem stejným, jak je popsán v příkladu 2, se nechá reagovat směs etanolu a fenolu v molárním poměru 0,4 s obsahem vody asi 3 % na katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého, impregnovaného dusičnanem barnatým složení B.
Prostorová rychlost kapaliny je 1 h1, maximální teplota na katalyzátoru se upraví na 325 °C.
Reakční produkt vykazuje průměrné složení uvedené v tabulce VI. Pro srovnání se rovněž uvádějí výsledky získané za stejných podmínek na neimpregnovaném katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého Ϊ.
Tabulka VI
Kaaalyzátor Srovnávac í B příklad Y
vsázka = eta^l/fenol/voda v mol. poměru 0,4/1/0,17
pásmo tepelného maxima, teplota (°C) 325 325
prostorová rychlost kapaliny (h-’) 1 1
doba (h) 8 8
výtěžek kapalného produktu (%) 99,9 ‘ 99,8
Složení Droduktu (96)
dietyléter a uhlovodíky stopy stopy
fenetol stopy 0,1
fenol 58,7 60,3
o^ty^eno!’ 24,5 22,3
mp-etylfenol 2,3 2,0
dietylfenoly 3,4 3,5
vyšší homology fenolu 2,3 2,4
voda 8,8 9,4
součet 100 100
selektivita vzniku («) 85,1 82,8
vedlejší produkt pro t ntylfnaslu 0,338 0,359

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob o-alkylace fenolů obecného vzorce I, (I) kde
    R a R, které jsou stejné nebo rozdílné, znamennjí vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo také fenylovou nebo benzylovou skupinu, reakcí fenolu s alkanolem při zvýšené teplotě v plynné fázi v přítomnooti tysličníku kovu, jako katalyzátoru, vyznaaující se tím, že se alkylace provádí v přítomnosti katalyzátoru, který se získal impregnací katalyzátoru na bázi kysličníku hlinitého roztokem solí alkalických zemin a následnou kalcinací za teploty 450 až 600 °C, přičemž katalyzátor obsahuje na gram kysličníku hlinitého 0,1 až 0,01 milimolu alkalické zeminy a má zbytkovou kyselost 0,05 až 0,2 mH^^^a^nty na gram.
CS786033A 1977-10-07 1978-09-18 Method of o-alcylation of the phenols CS207676B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE2745144A DE2745144C2 (de) 1977-10-07 1977-10-07 Verfahren zur ortho-Alkylierung von Phenolen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207676B2 true CS207676B2 (en) 1981-08-31

Family

ID=6020911

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS786033A CS207676B2 (en) 1977-10-07 1978-09-18 Method of o-alcylation of the phenols

Country Status (5)

Country Link
EP (1) EP0001384B1 (cs)
JP (1) JPS5461129A (cs)
CS (1) CS207676B2 (cs)
DE (1) DE2745144C2 (cs)
IT (1) IT1106119B (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH0764789B2 (ja) * 1986-08-06 1995-07-12 ダイセル化学工業株式会社 メタクリル酸エステルの製法
KR20070047327A (ko) 2004-07-26 2007-05-04 비오겐 아이덱 엠에이 아이엔씨. 항-cd154 항체

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR1063991A (fr) * 1951-10-01 1954-05-10 Ici Ltd Fabrication des phénols
US2678951A (en) * 1951-12-26 1954-05-18 Shell Dev Alkylation of phenols
US3204009A (en) * 1959-11-23 1965-08-31 Sinclair Research Inc Process for the isomerization of olefins
FR2340296A1 (fr) * 1976-02-05 1977-09-02 Gen Electric Procede d'ortho-alkylation des phenols

Also Published As

Publication number Publication date
IT7850915A0 (it) 1978-08-30
JPS5461129A (en) 1979-05-17
DE2745144B1 (de) 1979-04-05
EP0001384A1 (de) 1979-04-18
IT1106119B (it) 1985-11-11
EP0001384B1 (de) 1983-07-27
DE2745144C2 (de) 1979-11-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4024195A (en) Process for alkylating the ortho-position of phenol compounds
US3953529A (en) Process for ortho-alkylation of phenol compounds
EP0019476B1 (en) Catalyst and process for producing ortho-methyl substituted phenols using it
US7087705B2 (en) Process for the monoalkylation of dihydroxy aromatic compounds
EP0419045B1 (en) Method for alkylation of phenols, and catalyst therefor
US3971832A (en) Process for producing ortho-methylphenols
US4720478A (en) Catalyst for the orthomethylation of phenols
JP2925191B2 (ja) 新規担持銅触媒、その製造方法及び該銅触媒を用いるn―アルキル化芳香族アミンの製造方法
EP0781751A1 (en) Process for production of alkyl ether of phenol and catalyst used therein
US4361709A (en) Process for the production of o-alkylated phenols
CS207676B2 (en) Method of o-alcylation of the phenols
JPH0341213B2 (cs)
EP0807620B1 (en) Alkylation of aromatic amines using a heteropoly acid catalyst
JP2865165B2 (ja) フエノール類のアルキルエーテルの製造方法及び該方法で使用される触媒
CA1200560A (en) Process for producing o-methylated phenols
US4165439A (en) Process for the selective ortho-alkylation of a phenol in the presence of a copper-chromium catalyst
JPS6127378B2 (cs)
JP2000038363A (ja) オルトアルキルフェノール化合物の製造方法
US3937669A (en) Catalyst for methylation of phenols
JP2000167396A (ja) フェノ―ル類のオルソアルキル化触媒およびその触媒を用いるオルソアルキル化フェノ―ル類の製造方法
DE2745144B2 (cs)
JPS5925341A (ja) オルト置換フエノ−ル類の製法
JP2000033264A (ja) 酸化ジルコニウム触媒及びオルトアルキル化合物の製造方法
JPH0625041A (ja) オルトアルキルフェノールの製造方法
JPH0141611B2 (cs)