CS205018B2 - Lis k vyvozování plošného tlaku na délkový úsek stlačovaného pásma - Google Patents

Description

Vynález se týlká lisu k vyvozování plošného tlaku na délkový úsek pásma, zejména lis na výrobu dřevotřískových desek a podobných materiálů, se dvěma k sobě nastavitelnými tlakovými deskami, mezi nimiž je pásmo vedeno a které jsou podepřeny každá na podpěrné konstrukci zvnějšku upravené, přičemž tlak na alespoň jednu tlakovou desku je od podpěrné konstrukce jí přiřazené přenášen tlakovým prostředím přes větší počet tlakových členů umístěných na místech probíhajících za sebou příčně k pásmu.

Takový lis je znám z DOS 2 242 399. V řadě napříč k pásmu jsou za sebou upraveny sady tlakových členů. Ve směru postupu pásma je za sebou rovněž upraven takový počet sad, který odpovídá délce lisovacího úseku. Tlakové členy, na ežející sadě probíhající napříč pásma, jsou navzájem ve spojení, takže v nich existuje stejný tlak s přes tlakovou desku se na pásmo přenáší příslušně rovnoměrný tlak.

Může nyní dojít k případu, že v pásmu exisují napříč nestejnoměrné tlaky. To může být vyvoláno při výrobě dřevotřískových desek nerovnoměrným nasypáním třískové směsi tvořící pásmo. Tato třísková směs klade pak, když se slisuje na stejnou výšku, různý odpor svému stlačování. I když takor vé nerovnoměrnosti mohou být odstraněny pečlivým. prováděním násypu, je tu jiný jev, který vede k tlakovému profilu v příčném směru pásma a který nemůže být zvenčí ovlivněn. Je to tlak páry, který vzniká uvnitř pásma při výrobě dřevotřískových desek. Třísková směs musí být z různých důvodů nastavena na určitý obsah vlhkosti. Jeden z těchto důvodů záleží v tom, že se při vstupu třískového násypu do horkého lisu má nárazově vytvářet pára, která pak okamžitě proudí do vnitřku třískové hmoty a tam vyvolá rychlé zahřátí. Bez tohoto parního nárazu by se vnitřek svořicího se pásma, do kterého může být teplo přiváděno jen od jeho povrchu, zahříval s příliš velkým zpožděním.

Toto tvoření páry, které je o sobě žádoucí, vytváří napříč pásma tlakový profil s vysokým tlakem uprostřed pásma, a s nižším tlakem na okrajích pásma. Toto rozložení tlaku vzniká tím, že na okrajích může pára snadno odcházet do strany, zatímco směrem ke středu musí urazit delší dráhy třískovou hmotou, která připomíná labyrint. Odpor proti odcházení se pro páru směrem ke středu pásma zvětšuje, takže se tam lépe drží tlak vznikající tvořením páry.

Tlak, který je napříč pásma nerovnoměrný, působí nyní mimo jiné na onu tlakovou desku, která je na zadní straně podepřena tlakovými členy. Tyto tlakové členy vyvolávají rovnoměrný protitlák. Nerovnoměrnosti tlaku v pásmu vedou proto k ohybovému namáhání tlakové desky. Jelikož v důsledku velkých ploch jsou vznikající síly velmi značné, může vznikající ohybové namáhání vést v mnoha případech ke znatelným prohnutím, které mají za následek nežádoucí nerovnoměrnost tloušťky pásma.

Vynález vychází z úlohy čelit prohnutí tlakové desky, podepřené tlakovými členy, při nerovnoměrnostech tlaku v pásmu.

Pro řešení této úlohy jsou po šířce pásma směrem k jeho okraji pro zlepšení stejnoměrnosti tloušťky upraveny vně dělicích čar tlakové členy, které jsou jako jednotka válce a pístu vytvořeny ze dvou hrncovitých dílů do sebe zasunutých přivrácenými otevřeňými stranami, přičemž povrchy hrncovitých dílů tvoří spolupracující dvojici válcových ploch, a v každém tlakovém členu je soustředně uvnitř první dvojice válcových ploch umístěna alespoň jedna přídavná dvojice válcových ploch, čímž je mezi oběma dvojicemi vytvořena prstencová komora a vnitřní komora, jež jsou pod odděleným vlivem tlakového prostředí, přičemž středu pásma jsou přiděleny tlakové členy, které jsou jako jednotka válce a pístu vytvořeny ze dvou hrncovitých dílů, do sebe zasunutých přivrácenými otevřenými stranami, přičemž povrchy hrncovitých dílů tvoří spolupracující dvojici válcových ploch.

Podle výhodného provedení vynálezu se dělicí čáry mezi oběma druhy tlakových členů vějířoviitě rozbíhají ve směru postupu pásma od začátku lisovacího úseku.

Podle tohoto důležitého vytvoření vynálezu může být celkové uspořádání tlakových členů provedeno tak, že středu pásma jsou přiřazeny tlakové členy, jejichž síla není řiditelně měnitelná, okraji pásma jsou přiřazeny tlakové členy, jejichž síla je řiditelně měnitelná.

Prostřední tlakové členy dostávají přitom plný tlak, který je přidělen příslušné sadě tlakových členů, následujících ža sebou napříč pásma, příslušným řídicím zařízením. Tento tlak působí tedy proti maximálnímu tlaku uprostřed pásma. Na začástku lisovacího úseku, kde také při výrobě dřevotřískových desek vzniká nárazovitě pára, Je tlakový rozdíl mezi středem pásma a okrajem pásma největší a musí být proto postaráno o příslušně maximální vyrovnání. Je proto zapotřebí, aby již v poměrně malé vzdálenosti od středu pásma byla přizpůsobována síla vyvozovaná tam umístěnými tlakovými členy. V dalším průběhu lisovacího useku dochází postupně k vyrovnávání tlaku páry uvnitř pásma, takže se tlakový profil zploští a příslušné přizpůsobení tlakové síly je zapotřebí provádět teprve ve větší vzdálenosti od středu pásma. Směrem ke konci lisovacího úseku může například postačit, aby byla řiditelně proměnlivá síla jen těch tlakových členů, které leží úplně na okraji. Zdali však dělicí čára mezi řízenými a neřízenými tlakovými členy dosáhne okraje pásma současně s koncem lisovacího úseků nebo před ním nebo za ním, záleží na druhu vyráběného pásma a na podmínkách, které při tom mají být dodrženy.

Na výkresech je znázorněn příklad provedení lisu podle vynálezu, plynule pracující lis, např. na výrobu dřevotřískových desek apod.

Obr. 1 znázorňuje průřez okrajovým úsekem lisu.

Obr. 2 znázorňuje schematicky průřez celým lisem.

Obr. 3 znázorňuje schematicky uspořádání tlakových členů v lisovacím úseku.

Obr. 4 znázorňuje průřez jednotlivým tlakovým členem.

Obr. 5 znázorňuje schematicky uspořádání se řídicím zařízením tlakového poměru.

Stlačované pásmo 1 z vytvrzované dřevotřískové hmoty je vedeno mezi formovacími pásy 2, 3 z Ocelového pásu o tloušťce přibližně 1 mm až 1,5 mm. Stlačované pásmo 1 a tvarovací pásy 2, 3 se v obr. 1 pohybují kolmo ven z roviny výkresu. Tvarovací pásy 2, 3 obíhají nekonečně a jsou nad konstrukcí, popřípadě pod konstrukcí znázorněnou v obr. 1, vedeny zpět k začátku lisovacího úseku.

Lisovací pásy 2, 3 se přes válečkové řetězy 4, které postupují spolu s nimi, opírají o tlakové desky 5, 6. Takové desky 5, 6 sestávají ze zahřívané desky 5‘, 6‘ kterou se na válečkové řetězy přenáší tlak a teplo, z drážkované zpětné desky 5“, 6“ jakož i z mezilehlé desky 5‘“, 6‘“ tepelně izolující. Válěokdvé řěfězy 4 běží až k výstupů lisovacího úšéku,- tak se ovinou o přední hranu tlakových desek 5j 6 a bez sílového působeni běží v kanálech li uvnitř tlakových desek 5, 6 zpět na začátek lisovacího úseku, kde se z kanálu li ohýbají přes zadní hránu tlakových desek 5, 6 a pák záše se dostanou mezi tlakové desky 5, 6 a formovací pásy 2,

3. Válečkové řetězy 4 jsou pouze v důsledku zjednodušení výkresu znázorněny poúzé jako malá obdélníky.

Tlakové desky 5, B jsou umístěny mezi nosnými konstrukcemi, které sestávají z těžkých noisňíků 7, 8, které probíhají napříč stlačovaného pásma 1 přímo nad sebou a mají průřez v podobě dvojitého písmena T. Nosníky 7, 8 jisou na koncích .vně stlačovaného pásma 1 a vně tvarovacích pásů 2, 3 navzájem spojeny jhem 9, které je na konce nosníků 7, 8 našroubováno nebo navařeno. Ve směru postupů stlačovaného pásma 1 leží za sebou velký počet dvojic nosníků 7, 8, jež jsou spojeny jhy 9 umístěnými po obou stranách.

Mezi spodním nosníkem 8 a mezi tlakovou deskou 0 k němu přivrácenou, jsou umístěny hydraulické tlakové člěhy Í0, 10‘, které vyvozují lisovací sílu pro stlačované

50*18 pásmo 1 tím, že nadzvedávají tlakovou desku 6 proti tlakové desce 5.

Na koncích něho na čelech nosníku 8 jsou po obou stranách stlačovaného pásma 1 umístěny řídicí ventily 20, jejichž skříň je spojena s nosníkem 8, a které přes tlačný kuš 21 působí na mezilehlou desku 12, která je umístěna mezi tlakovou deskou 6 a tlakovými členy 10, 10‘ a probíhá rovnoběžně se Stlačovaným pásmem 1 po celé jeho šířce. Tlačné kusy 21 jsou tímto způsobem přímo spojeny s tlakovou deskou 6 a přenášejí její pohyb přímo do řídicího ventilu, který je svou osou umístěn rovnoběžně ke směru zdvihu tlakových členů 10, 10* a ke směru pohybu tlakové desky 6. Řídicí ventil 20 slouží k tomu, aby nastavoval tloušťku stlačovaného pásma 1 na předem určenou míru, a to tím, že při překročení určité tloušťky stlačovaného pásma 1 přivádí tlakovým členům 10, 10‘ tlakovou tekutinu, popřípadě při poklesu této tloušťky pod určenou hodnotu, vypouští tlakovou kapalinu z tlakových členů 10, 10*.

Pro nastavení tloušťky stlačovaného pásma 1 se na všech řídicích ventilech 20 současně přestaví bod jejích regulování za- pomočí řídicího motoru 51.

Na obr. 2 je patrno, že tlaková deska 6 je podepřena sadami o devíti tlakových členéch 10, uspořádaných za sebou napříč Stlačovaného pásma 1.

Stlačované pásmo 1 vyvinuje protitlak P, který je složen z mechanického protitláku třískové směsi a ze superponovaného tlaku páry, vznikající žahřátím v oblasti lisování. Tím se dostane průběh 25 tlaku, který nění konstantní po šířce pásma 1 nýbrž má svou maximální hodnotu uprostřed pásma 1 a klesá směrem k okrajům stlačovaného pásma 1, jelikož pára může snadněji unikat ve vnějších oblástech,

Kdyby tlakové členy 10, 10‘, byly všechny navzájem hydraulicky propojeny, takže by v nich panoval stejný tlak a mohl by působit stejnou silou, tlaková deska 6 by se prohnula, jelikož by na ní na jedné straně působily po šířce rozdílně tlaky podle křivky 25 a na druhé straně konstantní tlaky tlakových členů 10, 10*. Stlačované pásmo 1 by se tím stalo tlustším ve svém středu.

Aby se tomu zabránilo, je síla K, vyvozovaná jednotlivými tlakovými členy 10, 10‘, řiditelně proměnlivá. Podle příkladu provedení jsou síly K4, K5 a KS uprostřed navzájem stejné a zatímco síly K3, K2 a Kl, popřípadě K7, K8 a K9 směrem k okrajům se postupně zmenšují, takže nižšímu protitláku P stlačovaného pásma í v okrajových oblastech jsou na straně tlakových členů 10, 10* přiřazeny příslušné menší síly. Průběh sil Kl, K2 ... odpovídá přibližně průběhu křivky 25. Tímto způsobem se neuděluje tlakové desce 6 žádný ohybový moment, takže deska zůstává v podstatě rovinná a'také tloušťka pásma zůstává konstantní po célé jeho šířce.

V obř. 3 je znázorněn začátek 26 a konec lisovacího úseku. U těch sad tlakových členů 10, 10‘, které leží v blízkosti začářku lisovacího useku a probíhají napříč šířky stlačovaného pásma 1,- je křivka 25 ještě značně strmá, jelikož tam se pára právě vytvořila a neměla ještě čas k vyrovnání tlaku. V dalším průběhu lisovacího useku však dochází k vyrovnání tlaku, oož sé projevuje stále Větším zploštěním tlakové křivky 25. Zatímco v blízkosti začátku 26 lisovacího úseku musí již v přímé blízkosti středu pásma dojít u tam ležících tlakových členů 10 k poklesu vyvozované síly, aby se dosáhlo dostatečného přizpůsobení v průběhu křivky 25, postačí ná místě ležícím blíže ke konci 27 lisovacího useku, aby byly řízeny pouze tlakové členy 10, ležící více směrem ven.

V obr. 3 je znázorněno pole tlakových členů 10, 10‘, přičemž neřízené tlakové členy 18* vyvozující plnou sílu, jsou znázorněny jako prázdné kroužky, kdežto tlakové členy 10 vyvozující pouze část síly, jsou znázorněny jako šrafované kroužky. Dělicí čáry 28 mezi vnitřní oblastí neovlivňovaných tlakových členů 10* a vnější oblastí tlakových členů 10, jejichž síla je měnitelná, se vějířovltě rozbíhají ve směru, postupu 30 stlačovaného pásma 1, U znázorněného příkladu provedení jsou obě poslední sady tlakových členů 10‘, probíhající napříč pásma, jíž bez řízení, takže vyvozují tlak rovnoměrný po celé šířce pásma. Dělicí čáry 28, 28 se zde tedy již před dosažením konce 27 lisovacího úseku dostávají ná okraj póle tlakových členů 10, lS*. Podle materiálů a pracovního postupu mohou však tyto dělicí čáry probíhat také strměji, jak je naznačeno· čarami 29, 29' nebo méně strmě, jak je naznačeno čarami 30, 30. Rozbíhavý průběh dělicích čar zůstává však zachován v souhlasu s postupujícím zploštěním protitlakové křivky 25,

V obr, 4 je znázorněn tlakový člen 10, u něhož je účinná plocha tlaku proměnlivá. Tlakový člen 10 sestává ze dvou hrncovitých dílů 31, 32, jejichž povrchy tvoří dvojici· 33, 34 válcových ploch, navzájem těsnivě spolupracujících. Hrncovité díly 31, 32, jsou do sebe zasunuty tak, že jejich otevřené strany jsou k sobě přivráceny.

Uvnitř hrncovitých dílů 31, 32 je soustředně s vnější dvojicí 33, 34 válcových ploch umístěna další přídavná dvojice 35, 36 válcových ploch, které jsou tvořeny nátrubky 37, 38 spojenými se dny hrncovitých dílů 31, 32, Válcové plochy přídavné dvojice válcových ploch 35, 36 spolupracují navzájem rovněž ve smyslu těsnění.

V hrncovitém dílu 31 je uprostřed upraven vstup 39, který může být vnitřní komora 40 vytvořená uvnitř dvojice 35, 36 válcových ploch, vyplněna tlakovým prostředím. Do prstencové komory 41, ležící mezi dvojicemi 33, 34 a 35, 36 válcových ploch, ústí vstup 42, kterým může být tato tlaková komora 41 naplněna tlakovým prostředím.

Síly vyvozované tlakovým členem 10 odpovídají při konstantním tlaku na vstupech 39 a 42 průřezovým plochám komor 40 a 41. Dostanou se tři tlakové stupně, které odpovídají přivádění tlaku na komoru 40, na komoru 41 nebo na obě komory 40, 41.

Tím, že se upraví další dvojice válcových ploch, lze dosáhnout ještě většího počtu silových stupňů.

Tlakový člen 10‘, u něhož je účinná plocha tlaku neproměnlivá, sestává pouze z hrncovitých dílů 31, 32, jejichž povrchy tvoří spolupracující dvojici 33, 34 válcových ploch.

V ohr. 5 je znázorněno provedení, u kterého se nemění účinná plocha tlaku, nýbrž jeho velikost v určitých tlakových členech 19. Výchozí tlak je přiváděn přes potrubí 45 a působí například na tlakový člen 19‘, který leží v ohr. 5 vpravo. Tlakový člen 10, ležící v obr. 5 vlevo, dostává však pouze částečný tlak, který je vytvářen řídicím ventilem 46 částečného tlaku. Ventil 46 částečného tlaku je uváděn v činnost dvouramennou pákou 47 přes soustavu 48 spojovacích tyčí. Na koncích páky 47 působí ve válci 49 plný výchozí tlak, ve válci 50 pak částečný tlak, řízený řídicím ventilem 46 částečného tlaku. Odchýlí-li se tento částečný tlak od stanovené hodnoty, dojde ve válci 50 k pohybu pístu, který se přes tyčoví 68 převádí na řídicí ventil 46 částečného tlaku, který pak zase zřídí správnou hodnotu částečného tlaku. Poměr částečného tlaku k výchozímu tlaku je určován rameny 52 a 53 páky 47. Bod 54 otáčení páky 47 může být posouván ve smyslu šipky 55, čímž se mění síla potřebná ve válci 50 k dosažení rovnováhy oproti síle válce 49, kde je výchozí tlak, a tím se mění částečný tlak. Přestavování bodu 54 otáčení se účelně mění společně u všech tlakových členů 10‘, jejichž síla má být nastavena.

Claims (2)

1. Lis k vyvozování plošného tlaku na délkový úsek stlačovaného pásma, zejména lis na výrobu dřevotřískových desek a podobných materiálů, se dvěma směrem k sobě nastavitelnými tlakovými deskami, mezi nimiž je stlačované pásmo vedeno, a které jsou podepřeny každá na podpěrné konstrukci zvnějšku upravené, přičemž tlak na alespoň jednu tlakovou desku je od podpěrné konstrukce jí přiřazené přenášen tlakovým prostředím přes větší počet tlakových členů umístěných na místech probíhajících za sebou příčně ke stlačovanému pásmu, vyznačující se tím, že po části šířky stlačovaného pásma (1) směrem k jeho vnějšímu okraji jsou upraveny tlakové členy (10), které jsou vytvořeny ze dvou hrncovitých dílů (31, 32] do sebe zasunutých přivrácenými otevřenými stranami pro vytvoření

YNÁLEZU spolupracující dvojice (33, 34) válcových ploch, a uvnitř každého tlakového členu (10) je soustředně umístěna alespoň jedna přídavná dvojice (35, 36) válcových ploch, čímž je meszi oběma dvojicemi (33, 34, 35, 36) vytvořena prstencová komora (41) a vnitřní komora (40), každá napojená na tlakové prostředí, přičemž po zbylé části šířky směrem ke středu stlačovaného pásma (1) jsou upraveny tlakové členy (10‘), které jsou vytvořeny ze dvou hrncovitých dílů (31, 32), do sebe zasunutých přivrácenými otevřenými stranami, pro vytvoření spolupracující dvojici (33, 34) válcových ploch.

2. Lis podle bodu 1, vyznačující se tím, že oba druhy tlakových členů (10, 10‘) vymezují dělicí čáry (28, 29, 30), které se vějířoviitě rozbíhají ve směru postupu pásma od začátku (26) lisovacího úseku.