CS204992B2 - Jewellery suspending chains - Google Patents

Description

Vynález se týká řetízku závěsných - šperků, který sestává z- článků, na jejichž jednom - - konci je - připojen kruhový- pružinový uzávěr a na opačném konci je - -připojeno spojovací oko, které lze zapnout do - kruhového pružinového uzávěru.

U známých řetízků závěsných - šperků tohoto druhu je spojovací oko obvykle připájeno na jednom krajním článku řetězu a podobně spojovací kroužek kruhového pružinového uzávěru je obvykle připájen na krajní článek opačného konce řetízku. Takové provedení řetízku a spojovacích kroužků však má řadu nevýhod. Při pájení spojovacího kroužku na krajní článek - řetízku proteče pájka na několik krajních článků řetízku, takže tyto články se spájejí dohromady a vznikne tuhý úsek řetízku. Tento jev se projevuje zvláště u tenkých řetízků, kde kapilární síly způsobí spájení většího počtu článků řetízku - a kde je mimoto v důsledku malých rozměrů obtížné provést místní pájení. Řetízky se obvykle vyrábějí v běžných délkách a při další výrobě jsou nejprve broušeny a potom leštěny, čímž se dosáhne odstranění všech nerovností a získá se hladký povrch řetízku. Je-li nyní spojovací kroužek připájen na konec řetízku, který je již obroušen a vyleštěn, dojde k zahřátí některých částí řetízku, v dů2 sledku čehož - povrch řetízku ztrácí v těchto místech lesk. Toto se nepříznivě projevuje zvláště u tak - zvaných řetízků s diamantovým výbrusem, - u kterých se broušením dosahuje fasetek odrážejících světlo. Řetízek s připájeným spojovacím kroužkem způsobuje - další problémy při upevňování šperků s malým otvorem pro navlečení řetízku, protože v - takovémto případě se řetízek snadno přetrhne - a na řetízek po jeho provlečení kroužkem šperků je třeba připájet nový spojovací kroužek. Stejný problém vzniká při zkracování řetízku, což lze provést jen odříznutím řetízku a připájením nového spojovacího kroužku.

Úkolem vynálezu je vytvoření řetízku závěsných šperků, - u kterého je možno se vyhnout vzájemnému propájení konců řetízku a který se snadno provlékne spojovacími otvory šperku, i když šperk je malý. Úkolem vynálezu je také snadné zkracování řetízku na požadovanou délku bez pájení a zachování lesku jeho povrchu po - provedených výrobních operacích. Úkolem vynálezu je dále jednodušší a rychlejší výroba řetízku a snadnější zaháknutí, než je tomu u známých řetízků, které často mají velmi malé a tenké -spojovací kroužky.

Uvedený úkol je vyřešen řetízkem závěsných šperků podle vynálezu, na jehož kon204992 cích jsou připojeny spojovací články a kruhový pružinový uzávěr nebo háček, jehož podstata spočívá v tom, že spojovací článek sestává ze spojovacího oka spojeného se spojovacím kroužkem, který prochází krajním článkem řetízku.

Ve spojovacím kroužku je s výhodou vytvořena mezera pro spojovací oko, které je se spojovacím kroužkem pevně spojeno.

Spojovací kroužek je se spojovacím okem pevně spojen svým prvním koncem, přičemž druhý konec spojovacího kroužku volně dosedá na spojovací oko nebo je uspořádán u tohoto spojovacího oka.

Spojovací oko je s výhodou rovinné, přičemž první konec spojovacího kroužku je pevně spojen s jednou stranou spojovacího oka a druhý konec dosedá na druhou stranu spojovacího oka nebo je uspořádán u této druhé strany.

Vlastní spojovací kroužek je s výhodou vytvořen z plochého válcovaného drátu, přičemž spojovacím okem prochází pomocný kroužek, který je pevně spojen s kruhovým pružinovým uzávěrem.

Mezi druhým koncem spojovacího kroužku a spojovacím okem je vytvořena klínová mezera.

Spojovací oko se skládá ze základní části a spojovací části, vytvořené v celku se základní části, přičemž spojovací část spojovacího oka má několikanásobně menší příčný profil než základní část.

Ve spojovací části spojovacího oka je vytvořen pomocný otvor, který přechází ve vnitřní otvor v základní části.

Pomocný otvor ve spojovací části může být vytvořen také vně vnitřního otvoru v základní části.

Další výhodné provedení spočívá v tom, že se spojovací část skládá ze dvou na sebe přiléhajících ramen, z nichž jedno je zahnuto dovnitř a dosedá na vnitřní stranu základní části, přičemž pomocný otvor ve spojovací části je od vnitřního otvoru v základní části oddělen můstkem, který je přerušen a opatřen spojkou.

Jiné výhodné provedení spočívá v tom, že rovina spojovací části je natočena vůči rovině základní části.

Mezi koncem spojovací části a základní částí spojovacího oka může být vytvořena štěrbina.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá ve srovnání se známými řetízky závěsných šperků, kde řetízek a spojovací kroužky jsou navzájem připájeny, v tom, že řetízek podle vynálezu je ve spojovacím oku připojen bez pájení, takže se zabrání oxidaci a ztrátě lesku, které by se v případě pájení projevily. Dále je odstraněn popsaný nedostatek spočívající v tom, že pájka, kterou je řetízek připájen к spojovacímu oku, vytéká a vniká do krajních článků řetízku, který je pak v této oblasti nepohyblivý. Řetízek může být bez použití jakéhokoliv přípravku zavěšen na spojovací oko,. a je-li potřeba, může se zkracovat. Při volbě vhodných rozměrů spojovacího oka vzhledem к řetízku je zajištěno, že spojovací oko se v případě přetížení řetízku otevře již silou, která je menší než pevnost řetízku, takže nemůže dojít к přetržení řetízku. Spojovací oko se otevře a po zaháknutí řetízku na něj se opět snadno uzavře.

Vynález je dále popsán za pomoci přiložených výkresů, které znázorňují:

obr. 1 část zapínacích konců řetízku závěsných šperků podle vynálezu;

obr. 2 závěsný řetízek z obr. 1 v pohledu z boku;

obr. 3 část modifikovaného provedení řetízku závěsných šperků podle vynálezu;

obr. 4a, 4b, 4c, 4d alternativy vytvoření spojovacího oka, kde spojovací a základní část jsou spojeny a tvoří vně i uvnitř ovál, pouze u obr. 4d kruh;

obr. 5a, 5b, 5c, 5d alternativy vytvoření spojovacího oka, kde základní část je rozměrově větší než spojovací část, přičemž jsou obě v podstatě kruhové;

obr. 6a, 6b, 6c, 6d alternativy vytvoření spojovacího oka, kde základní část a spojovací část jsou od sebe odděleny můstky, přičemž vnější tvar spojovacího oka je oválný;

obr. 7ai, 7a₂ znázorňují alternativy vytvoření spojovacího oka, kde základní a spojovací část jsou kruhové a jsou spojeňy tak, že vytvoří osmičku;

obr. 8 schematický bokorys, ze kterého je patrné otevírání a zavírání částí spojovacího oka.

Řetízek závěsných šperků podle obr. 1 sestává z vlastního řetízku 2 obvyklého provedení, který se skládá z článků 1. Na koncích je řetízek 2 opatřen spojovacím článkem 3 a v jednom z uvedených spojovacích článků 3 je zachycfen obvyklý kruhový pružinový uzávěr 4.

Spojovací článek 3 sestává ze spojovacího oka S a spojovacího kroužku 6. Spojovací oko 5 je vytvořeno z jednoho kusu, například vyraženo z plechu o vhodné tloušťce.

Spojovací oko 5 má eliptický tvar. Spojovací kroužek 6 je kruhový, eliptický nebo jiného tvaru a může být vyroben z plochého ohýbaného drátu, přičemž je vytvořen tak, že mezi jeho konci zůstává mezera 7 pro vložení spojovacího oka 5. Spojovací kroužek 6 je prvním koncem 8 pevně připojen, například připájen, na jednu rovnou stranu spojovacího oka 5, přičemž druhý konec 9 spojovacího kroužku 6 je uspořádán volně proti přilehlé rovné ploše spojovacího oka S. Spojovací kroužek 6 přitom zůstává otevřen, takže krajní článek 1 řetízku 2 je možno druhým koncem 9 spojovacího kroužku 6 uzavřít. Spojovací kroužek 6 je napružen, takže řetízek 2 je po~ navlečení do spojovacího kroužku 6 zajištěn. Pružná síla spojovacího kroužku 6 je zvýšena tím, že je vyroben z plochého válcovaného materiálu.

Jeden ze spojovacích článků 3 je opatřen běžným kruhovým kružinovým uzávěrem 4 a spojovací oko 5 je vloženo v pomocném kroužku 10, spájeném s kruhovým pružinovým uzávěrem 4. Spojovací článek 3, tvořený spojovacím okem 5 a spojovacím kroužkem 6, je vyroben jako samostatná část, přičemž pomocný kroužek 10 je připájen na kruhový pružinový uzávěr 4 ještě před připevněním řetízku 2, takže nedojde k žádnému zahřátí a porušení povrchu řetízku 2 ani k vzájemnému propájení článků 1 řetízku 2.

V provedení podle obr. 1 a 2 je první konec 8 spojovacího kroužku 6 připájen nebo jiným způsobem upevněn na spojovacím oku S, zatímco jeho druhý konec 9 dosedá na opačné straně spojovacího oka S volně. Pájení spojovacího kroužku 6 na spojovací oko S je poměrně pracné, nákladné a vyžaduje mnoho času. V dalším provedení vynálezu je proto odstraněno i toto pájení.

Spojovací kroužek 6 je v tomto provedení, které je znázorněno na obr. 3, vytvořen v celku se spojovacím okem S, popřípadě je spojovací oko S provedeno tak, že některé jeho části představují spojovací oko 5. V tomto provedení vynálezu se spojovací oko 5 skládá ze základní části 5a a spojovací části 5b. Sevřením polovin základní části 5a se řetízek 2 snadno a rychle připevní. Výhodou tohoto řešení je tedy úspora času a nákladů na pájení. Další výhoda tohoto provedení spočívá v tom, že se sníží počet částí řetízku 2 a zkrátí celý spojovací článek 3 řetízku 2. Řetízek 2 je proto více pohyblivý a snáze se při nošení upravuje. Řešení tedy umožňuje snížit počet součástí řetízku 2 na minimum. Spojovací oko 5 a spojovací kroužek 6 vytvořené jako jeden celek jsou připevněny na obou koncích řetízku 2 tak, že spojovací oko S na jednom konci je spojeno s kruhovým ' pružinovým uzávěrem 4 a na druhém konci řetízku 2 tvoří očko, sloužící pro zapnutí řetízku 2. Spojovací oko S tím tvoři nutnou část řetízku 2 a je vyrobeno ze stříbra nebo ze zlata.

Na obr. 4 až 7 jsou znázorněna . různá provedení spojovacího oka S, která si jsou podobná v tom, že základní část Sa i spojovací část 5b jsou vytvořeny z jednoho kusu materiálu. Ve všech provedeních se spojovací část 5b snadno otevírá, takže krajní článek 1 řetízku 2 se snadno zahákuje a potom se spojovací část 5b snadno bez pájení a bez použití zvláštního nástroje uzavře.

Velmi jednoduché provedení je znázorněno na obr. 4a. Společný znak tohoto provedení s provedením podle obr. 6a, 6a spočívá v tom, že poloviny spojovací čás^i Sb na sebe dosedají v rovině delší osy elipsy, to jest v prodloužení řetízku 2. Protože základní část 5a je silnější než spojovací část 5b, dojde při přetížení pouze k ohnutí a rozevření polovin spojovací části 5b. Na obr. 8 je znázorněno rozevření spojovací části 5b na opačné strany roviny kolmé na rovinu výkresu. Po zaháknutí řetízku 2 se poloviny spojovací části Sb ohnou zpět, což je znázorněno šipkou 11.

Spojovací část 5b může být provedena také podle obr. Sd, kde je mezi základní částí 5a a spojovací částí 5b vytvořena malá štěrbina 5e. Řetízek 2 lze v tomto případě připojit bez ohýbání nebo rozevírání spojovací části 5b. Zavření spojovací části 5b spojovacího oka S se provádí ohnutím spojovací části 5b směrem k základní části 5a, což je znázorněno na obr. Sc. Toto ohnutí se provádí mechanicky vhodným nástrojem nebo přípravkem.

Pro připojení tenkého řetízku 2 a pro vytvoření zeslabení, které v případě přetížení otevře vnitřní otvor Sf spojovacího oka S, je vhodné provedení podle obr. 6, kde je ve spojovací části 5b vně vnitřního otvoru Sf vytvořen pomocný otvor Sg, který se popřípadě podle obr. 4 a S částečně překrývá s vnitřním otvorem Sf. Jestliže je spojovací oko S z tenkého materiálu nebo má klást silný odpor proti otevření, je jedno rameno spojovací části 5b opatřeno jazýčkem zasahujícím do základní části 5a, která brání rozevření spojovací části 5b. Uvedené provedení je znázorněno na obr. 4b, c, d a na obr. Sb, c.

Na obr. 6c je znázorněno přídavné vyztužení můstku Sc mezi polovinami spojovací části Sb. V můstku Sc je zde vytvořena spojka 5d, ' kterou lze snadno rozpojit ohnutím polovin spojovací části Sb na opačné strany. Po uzavření spojky 5d, to jest po srovnání obou polovin spojovací části 5b do jedné roviny, je rozevření spojovací části Sb velmi obtížné.

Na obr. 7ai, 7a2 jsou znázorněna spojovací oka S, která se od sebe liší jen tím, že část 5b, . znázorněná na obr. 7az, je vzhledem k základní části 5a spojovacího oka 5 po jeho vyražení z plechu natočena, například o 90°.

Vhodnou konstrukcí spojovacího oka 5 nebo jeho spojovací části 5b a volbou vhodné síly materiálu tvořícího spojovací oko 5 lze dosáhnout toho, že spojovací oko S nebo jeho spojovací část 5b povolí již při zatížení, které je menší než pevnost řetízku 2, takže spojovací oko S nebo jeho spojovací část 5b se rozevřou a krajní článek 1 řetízku 2 se uvolní. Po vložení krajního článku 1 řetízku 2 do spojovacího oka S se toto spojovací oko S opět snadno uzavře a řetízek 2 je opět v pořádku. Řetízek 2 podle vynálezu má několik výhod. Spojovací článek 3 je vyroben samostatně jako jeden celek a řetízek 2 je možno snadno a bez pájení připojit, což je výhodné při jeho zkracování na vhodnou délku nebo při zavěšování šperku s malým otvorem pro řetízek

2. Protože se zde na řetízku 2 nebo v jeho blízkosti neprovádí pájení, nevzniká nebezpečí, že se řetízek 2 teplem při pájení poškodí a že články 1 řetízku 2 se navzájem spájí. Díky poměrně velkému spojovacímu oku 5 se řetízek 2 snadno připojí, což bylo velkým problémem u původních spojovacích ok, která byla obvykle velmi malá a tenká. Protože spojovací články 3 se vyrábějí nezávisle jeden na druhém a mohou být připojeny bez použití zvláštních nástrojů, neboť postačí běžné kleště, je výroba ře tízku 2 mnohem rychlejší a jednodušší než dříve. Pro každý spojovací článek 3 je potřeba jenom jedna pájecí operace a díky poměrně širokému spojovacímu oku S se závěsný šperk s menším řetízkovým otvorem s řetízku nemůže vysmeknout, protože spojovací oko 5 tomu zabrání.

Claims (17)

1. Řetízek závěsných šperků, na jehož koncích jsou připojeny spojovací články a kruhový pružinový uzávěr nebo háček, vyznačující se tím, že spojovací článek (3) sestává ze spojovacího oka (5) spojeného se spojovacím kroužkem (6), který prochází krajním článkem (1) řetízku (2).

2. Řetízek podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve spojovacím kroužku (6) je vytvořena mezera (7) pro spojovací oko (5), které je se spojovacím kroužkem (6) pevně spojeno.

3. Řetízek podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že spojovací kroužek (6) je se spojovacím okem (5) pevně spojen svým prvním koncem (8), přičemž druhý konec (9) spojovacího kroužku (6) volně dosedá na spojovací oko (5) nebo je uspořádán u tohoto spojovacího oka (5).

4. Řetízek podle bodů 2 a 3, vyznačující se tím, že spojovací oko (5) je rovinné, přičemž první konec (8) spojovacího kroužku (6) je pevně spojen s jednou stranou spojovacího oka (5] a druhý konec (9) dosedá na druhou stranu spojovacího oka (5) nebo je uspořádán u této druhé strany.

5. Řetízek podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že spojovací kroužek (6) je vytvořen z plochého válcovaného drátu.

6. Řetízek podle bodu 1, vyznačující se tím, že spojovacím okem (5) prochází pomocný kroužek (10), který je pevně spojen s kruhovým pružinovým uzávěrem (4).

7. Řetízek podle bodu 3, vyznačující se tím, že mezi druhým koncem (9) spojovacího kroužku (6) a spojovacím okem (5) je vytvořena klínová mezera (7).

8. Řetízek podle bodu 1, vyznačující se tím, že spojovací oko (5) sestává ze základní části (5a) a spojovací části (5b), vytvořené v celku se základní částí (5a).

9. Řetízek podle bodu 8, vyznačující se tím, že spojovací část (5b) spojovacího oka (5) má několikanásobně menší příčný profil než základní část (5a).

10. Řetízek podle bodů 8 a 9, vyznačující se tím, že ve spojovací části (5b) spojovacího oka (5) je vytvořen pomocný otvor (5g).

11. Řetízek podle bodů 8, 9 a 10, vyznačující se tím, že pomocný otvor (5g) ve spojovací části (5b) přechází ve vnitřní otvor (5f) v základní části (5a).

12. Řetízek podle bodů 8, 9 a 10, vyznačující se tím, že pomocný otvor (5g) ve spojovací části (5b) je vytvořen vně vnitřního otvoru (5f) v základní části (5a).

13. Řetízek podle bodů 8 až 12, vyznačující se tím, že spojovací část (5b) sestává ze dvou na sebe přiléhajících ramen, z nichž jedno je zahnuto dovnitř a dosedá na vnitřní stranu základní části (5a).

14. Řetízek podle bodů 10 a 12, vyznačující se tím, že pomocný otvor (5g) ve spojovací části (5b) je od vnitřního otvoru (5f) v základní části (5a) oddělen můstkem (5c).

15. Řetízek podle bodu 14, vyznačující se tím, že můstek (5c) je přerušen a opatřen spojkou (5d).

16. Řetízek podle bodů 8 až 14, vyznačující se tím, že rovina spojovací části (5b) je natočena vůči rovině základní části (5a).

17. Řetízek podle bodu 8, vyznačující se tím, že mezi koncem spojovací části (5b) a základní částí (5a) je vytvořena štěrbina (5e).