CS204957B2 - Method of producing novel 7-2-/4-thiazolyl/-2-iminoacetamido-3-/4-alkyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-1,2,4-triazin-3-ylthio/methyl-3-cephemderivatives - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby farmaceuticky upotřebitelných antibiotik cefalosporinového typu.

Vývoji nových cefalosporinových sloučenin k léčbě infekčních, chorob v humánní medicíně bylo věnováno značné úsilí výzkumných pracovníků. V poslední době bylo zjištěno; že určité cefalosporiny, nesoucí na uhlíku v poloze 7 2-(2-aminothiazol-4-yl) -2-methoxyiminoacetamidový substituent a na uhlíku v poloze 3 substituenty vybrané ze skupiny zahrnující acetoxymethylovou, karbamoyloxyme-thylovou, [ 1-methyltetrazol-5-ylthio) methylovou a (1,3,4-thiadiazol-2-y!thio) methylovou skupinu, vykazují účinnost jak proti grampozitivním, tak proti gramnegativním mikroorganismům (yiz belgické patentové spisy č. 852 860, 852 971, 850 662, a 853 545, DOS č. 2 704 712 a japonskou přihlášku vynálezu č. · 125 826/1976).

Vynález popisuje novou skupinu cefalos-porinových sloučenin nesoucích na uhlíku

Rt

v poloze 7 2-(2-aminothiazol-4-yl )-2-( hydroxy ' nebo alkoxyjimmoacetamidoskupinu, v níž alkoxylová část obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku, a na uhlíku v poloze 3 4-alkyl-5-oxX'-6-hyyrooy-4,5-dnrydro-1.2,4--tTiazin-3-ylthiomethylovou skupinu, . obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku. ' Sloučeniny podle vynálezu vykazují vynikající široké spektrum antibiotické aktivity proti grampozitivním a gramnegativním mikroorganismům. Sloučeniny podle vynálezu v porovnání s jinými cefalosporinovými sloučeninami, včetně nedávno objevených cefalosporinů nesoucích na uhlíku v poloze 7 2- (2-aIninothiazo--4-yl ) -2-alkoxyiminoacetamidový substituent, vykazují vyšší antibiotickou účinnost, zejména proti grampozitivním mikroorganismům.

Předmětem vynálezu je způsob výroby nových 7-(2-( 4-thiazO'-yl) -2-iminoacetamido· ] -3- (4-alkyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylth-o)methyl-3-cefemder^ vátů obecného· vzorce· I, ve kterém

R znamená atom vodíku nebo katlon alkalického kovu,

Ri představuje atom· vodíku nebo methoxyskupinu,

Rz znamená atom vodíku,

R3 . představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

R4 znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy - uhlíku, vyznačující ' se tím, že se sloučenina obecného vzorce II,

ve kterém

Rs znamená atom vodíku, kation. alkalického kovu nebo chránicí skupinu karboxylové funkce,

Ro představuje skupinu obecného vzorce III,

R4 (III) kde

R4 má shora uvedený význam, a

R7 znamená aminoskupinu, aminoskupinu substituovanou silylovou chránící skupinou aminové funkce nebo- aminoskupinu ve formě hydrohalogenidu, nechá reagovat s acylačním činidlem obecného vzorce IV,

R₃O ^(lV) ko volná kyselina nebo jako sůl s alkalickým kovem.

Ve shora uvedeném obecném vzorci I představuje R3 atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a R4 znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku. Alkylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku se míní skupina methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová, sek.butylová, isobutylová nebo terč.· butylová. Symbol R3 znamená výhodně skupinu methylovou. Výhodnými skupinami ve významu symbolu R4 jsou skupiny methylová a ethylová, nejvýhodněji pak symbol R4 znamená methylovou skupinu.

Jako příklad výsledných substituentů na uhlíkovém atomu v poloze 3 cefalosporinových sloučenin podle vynálezu, v nichž R4 má shora uvedený význam, se uvádějí:

4-ntethyl-5-oxo-6-hydrox4-4,5idihydro-

-1,2,4-triazin-3-ylthiomethylová skupina,

4teill.yl-0-oxore-hy0rox4-4·5leihydгo-l,2,4-trlazln-3-ylthidmethyl5vá skupina,

4-n-propyl-5-oxo-0-hydroxy-4,5-dihodr5-

-l,2,4-triazln-3-yltdi5metholová skupina,

4-isoprdpyl-5-oxo-0-ho5roxy-4,5-5idy5ro-l,2,4-triazin-3-ylthl5metdol5vá skupina,

4-n-butol-5-oxo-0-do5roxy-4,5-5ido5ro-l,2,4-triazin-3-ylthiometdyl5vά skupina,

4-sek.butol-5-oxo-0-do5roxo-4,5-5lhy5ro» -l,2,4-triazin-3-ylthiomethyldvá skupina a

4-isobutol-5-oxo-0-ho5roxo’-4,5-5lhydro-l,2,4-triazin-3-ylthi5methyl5vá skupina.

Ve shora uvedeném. obecném . vzorci I znamená R atom vodíku nebo kation alkalického kovu, může však znamenat i chránící skupinu karboxylové funkce. Výrazem „chránící skupina karboxylové funkce” se míní všechny skupiny užívané k blokování nebo chránění karboxylové funkce na. uhlíku v poloze. 4 cefalosporin5véh5 jádra během provádění reakcí na jiných funkčních místech molekuly. Tyto chránicí skupiny karboxylové funkce se vyznačují tím, že je lze snadno odštěpit, například dy5rolyticky nebo hy5rogen5lytlcky, za vzniku odpovídajících karboxylových kyselin. Jako příklady vhodných chránících skupin karboxylové funkce lze uvést terc.butolov5u, 1methylcyklohexylov5u, benzylovou, 4-metddxybenzolov5u, 4-nitrobenzylov5u, acetoxometdolovdu, 1-acetoxoethol5V5u, pivaloyldxomethylov5u, 1-pivalool5xoetdylov5u, etdorykarb5nyloxymethylov5u, 1-etdorokarbdnyloryetdyl5vdu, ftalidylov^u, 2-jodethy^oii, 2-bromethylovou, benzhydrolovou, fenacylovou, 4-hal5genfenacolov5u, dimethylaΠyl5Vdu, 2,2,2-trichl5rethyl5vou, me kde

R3 má shora uvedený význam a

R⁸ znamená atomy vodíku nebo chránicí skupinu aminové funkce, ve formě chloridu, bromidu nebo- aktivovaného esteru, načež se popřípadě odštěpí chránicí skupiny aminové a karboxylové funkce a získaná sloučenina obecného vzorce I se izoluje ja204957

CCON4li thoxymethylovou, trialkylsilylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v každé alkylové části a sukcinimidomethylovou skupinu. Další známé chránící skupiny karboxylové funkce popsal E. Haslam v „Protective Groups in Organic Chemistry”, J. F. W. Mc Omie, Ed., Plenům Press, New York, 1973, kapitola 5. Charakter takovýchto skupin nehraje sice rozhodující úlohu, vzhledem к snadné dostupnosti, snadné manipulaci a jiným žádoucím vlastnostem jsou však nicméně určité chránicí skupiny karboxylové funkce výhodné. Mezi výhodné chránící skupiny karboxylové funkce náležejí acetoxymethylová, 1-acetoxyethylová, pivaloyloxymethylová, 1-pivaloyloxyethylová, ethoxykarbonyloxymethylová, 1-ethoxykarbonyloxyethylová a ftalidylová skupina. Další výhodnou skupinu chránících zbytků karboxylové funkce tvoří benzhydrylová, 4-nitrobenzylová a terc.butylová skupina.

Nejvýhodnějším zbytkem ve významu symbolu R je atom vodíku. Volné kyseliny reprezentované sloučeninami obecného vzorce I, ve kterém R znamená atom vodíku, a odpovídající soli s alkalickými kovy, jako soli sodné, draselné a lithné, představují nejúčinnější sloučeniny podle vynálezu.

Postranním substituentem na uhlíku v poloze 7 sloučenin obecného vzorce I je 2- [ 2-aminothiazol-4-y 1 ] -2- (hydroxy nebo Ci_ _C4-alkoxy) iminoacetamidoskupina. Рокиd jde o konfiguraci hydroxyiminoskupiny nebo alkoxyiminoskupiny vzhledem к sousedící karboxamidové funkci, mohou příslušné sloučeniny existovat ve formě syn (cis)-isomerů nebo anti-isomeru. V souhlase s vynálezem^; jsou výhodnými isomery syn-isomery. Strukturní uspořádání syn-konfigurace popisuje následující parciální strukturní vzorec:

R,NH

N.

V následující části jsou uvedeny příklady postranních substituentů na uhlíku v poloze 7 cefalosporinových sloučenin podle vynálezu:

2- (2-aminothiazol-4-yl ] -2-methoxyiminoacetamidoskupina,

2- (2-aminothlazol-4-yl) -2-ethoxyimino-acetamidoskupina,

2- (2-aminothiazol-4-yl ] -2-n-propoxyiminoacetamidoekupina,

2- [ 2-aminothiazol-4-yl) -2-hydroxyiminoacetamidoskupina,

2- [ 2-aminothiazol-4-yl) -2-n-butoxyiminoacetamidoskupina,

2- (2-aminothiazol-4-yl) -2-isopropoxyiminoacetamidoskupina.

Je třeba zdůraznit, že u sloučenin obecného vzorce I se může vyskytovat tautomerie jak pokud jde o· 2-aminothiazol-4-ylovou skupinu na uhlíku v poloze 7, tak o l,2,4-triazin-3-ylovou skupinu na uhlíku v poloze 3. Možnou tautomerii těchto zbytků ilustrují následující parciální strukturní vzorce.

Zbytek na uhlíku v poloze 7:

A, jl-CCONH^N Ň

R₃O

Zbytek na uhlíku v poloze 3:

V tomto· vynálezu zahrnují všechny strukturní vzorce i příslušné tautomerní formy.

Jak již bylo zběžné uvedeno¹ výše, připrapravují se sloučeniny obecného vzorce I ze sloučeniny obsahující cefalosporinové jádro, obecného· vzorce II, acylací v poloze

7.

Acylace se provádí tak, že se výchozí látka obecného· vzorce II nechá reagovat s acyláčním činidlem obecného· vzorce · VI. Výchozí látka obecného vzorce II může být, tak jak je to v tom kterém případě účelné, ve formě kyseliny, soli s alkalickým kovem nebo· esteru. Pokud je žádoucí použít sloučeninu obecného vzorce II ve formě esteru, pak Rs může znamenat libovolnou z výše zmíněných chránících skupin karboxylové funkce nebo· může· rovněž znamenat zbytek silylesteru.

Silylesterová seskupení se často popisují a používají při syntéze cefalosporinových sloučenin. Zmíněná seskupení se snadno získávají reakcí zbytku kyseliny v poloze 4 cefalosporinové sloučeniny se silylačním činidlem, kterým je účelně silazan, jako N-trimethylsilylacetamid, trimethylchlorsilan, bis (trimethylsiiyl) amin, trimethylsilylmet^hylamin^{, N,}O-bis ⁽trimethylsiiyl ^j acetam^id, Ν,Ο-bis· (trimethylsiiyl)trifluoracetam·id, N-trimethylsilyl-N-methyltrifluoracetamid a N-trimethylsilylimidazol. · Sllylestery so připravují tak, že se kyselina uvede za mírných reakčních podmínek do styku se silylačním činidlem.

Ve výchozích látkách obecného vzorce II může Ř7 znamenat mj. aminoskupinu substituovanou silylovou skupinou. V daném případě jsou vhodné tytéž silylové skupiny, jaké byly již popsány výše u silylových chrámcích skupin karboxylové funkce. Pokud se tedy má acylovat sloučenina chráněná silylovou skupinou, je nanejvýš účelné podrobit příslušný cefemderivát obecného· vzorce II, ve formě . kyseliny, v němž R7 znamená nesubstltuovanou aminoskupinu, reakci se silylačním činidlem a připravit tak sloučeninu obecného vzorce II, ve kterém jak aminoskupina v poloze 7, tak karboxylová skupina v poloze 4 jsou chráněny tímtéž silylovým seskupením.

2- [ 2- (Chráněné) aminothiazol-4-yl ] -2-(Ci_C4alkoxy nebo hydroxyjiminooctové kyseliny obecného vzorce IV, používané k acylací shora · zmíněných výchozích 3-tri.azinylthiomethylcefalosporinových sloučenin, se připravují postupem popsaným v belgickém patentovém spisu č. 850· 662. Obecně se iminooctové kyseliny připravují z ethyl-2-acetyl-2-hydroxyiminoacetátu.

(1) případnou alkylací hydroxyiminové funkce, (2) bromací bromem v methylenchloridu při teplotě místnosti za vzniku ethyl-2-(a-broimacetyl)-2-(hydroxyimino nebo C1-C4-alkoxyimino) acetátu, (3) reakcí s thiomočovinou ve vodném ethanolu za vzniku ethyl-2-(2-aminothiazol-4-yl)-2-hydroxylmino nebo Ct-Cá-í^Hkoxyimino) acetátu, (4) chráněním 2-aminoskupiny chránicí skupinou aminové funkce a (5) bazicky katalyzovanou deesteeifikací.

Aminoskupina sloučeniny obecného vzorce IV může být buď chráněná, nebo¹ nechráněná, tak jak je to v daném případě vhodné. Je-li žádoucí přítomnost chránicí skupiny, volí se. tato skupina z chránících skupin diskutovaných výše. Tyto skupiny jsou jak V chemii cefalosporinů, tak v organické chemii obecně již dlouho známy a na 2-aminoskupinu se zavádějí snadným· způsobem za použití triviálních reakcí.

Obecný vzorec IV znázorňuje příslušné činidlo- ve formě kyseliny; jestliže se však zmíněná sloučenina prakticky používá jako acylační činidlo, převede se pochopitelně nejprve na chlorid' nebo bromid kyseliny nebo na aktivovaný ester. Mezi tyto· aktivované estery náležejí estery tvořené s činidly typu dicyklohexylkarbodiimidu, chlormravenčanu isobutylnatého, 2-ethoxy-N-ethoxykarbonyl-l,2-dihydrochinolinu, chlormravenčanu methylnatého, chlormravenčanu ethylnatého, hydroxypentachlorbenzenu, N.N-diisopropylkarbodiimidu, N-cyklohexyl-N’-(2-mbrfolinoethyl)karbodiimldu a jiných příbuzných činidel, která · jsou nyní dobře známa z literatury. Takovéto .aktivované estery se v široké míře používají k acylačn-ím· reakcím· a jejich použití v tomto ohledu je již dlouho známo.

Acylační reakce se provádějí v inertních organických rozpouštědlech při teplotě zhruba od —20 °C do· 50 °C. Nejúčelnější a výhodné jsou teploty pohybující se· od 0 °C do teploty místnosti. Rozpouštědlo, v němž se acylační reakce provádí, nehraje vůbec rozhodující úlohu. V častých případech je zvlášť vhodným rozpouštědlem vodný aceton. V jiných případech jsou vhodnými rozpouštědly halogenované uhlovodíky, jako¹ dichlormethan, trichlorethan, chlorbenzen apod. Obecně použitelnými rozpouštědly jsou rovněž ketony, včetně methylethylketonu a methylisobutylketonu, a ' ethery, jako· zejména diethylether a tetrahydrofuran. Je · pbčhopitelné, že k zmíněným acylacím! je možno použít c-elou paletu inertních organických rozpouštědel běžně používaných· při organických reakcích, jako acylacích. _

Jestliže se používá acylační činidlo ve' formě halogenidu, má reakční směs, k zlepšení účinnosti reakce, . obsahovat akceptor halogenovodíku nebo látku vázající halogeno-vodík. Jako akceptory halogenovodíku je možno obvyklým způsobem použít jednoduché báze, jako terciární aminy a hydroxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany alkalických kovů.

Sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém Ri znamená methoxyskupinu, je možno. připravit postupem, který popsali Koppel- a Koehler v J. Am. Chem. Soc., 95, 2403 (1973). Tyto 7-methoxysloučeniny lze rovněž připravit z S-exomethylencefamderivátů, spolu se současným. zavedením· chloru nebo bromu ve významu symbolu Re, postupy popsanými v amerických patentových spisech č. 4 048 160 nebo 4 048 163.

Výchozí látky obecného vzorce II je možno připravit zavedením tríazinové skupiny do. odpovídajících sloučenin obecného vzor-

Ri, Rs a Rz mají shora uvedený význam. a

R6’ představuje acetoxyskupinu, atom chloru, bromu nebo jodu.

Sloučeniny obecného vzorce ΙΓ, ve kterém R6’ znamená acetoxyskupinu, jsou pochopitelně dobře známými deriváty cefalosporinu C, které lze snadno získat fermentací. Sloučeniny obecného ' vzorce II’, v němž Re’ představuje atom chloru, bromu nebo jodu, se připravují například z odpovídajících 3-exomethylencefamderivátů halogenací podle amerického patentového spisu č. 4 042 585.

Substituci acetoxyskupiny, chloru, bromu nebo jodu ve významu symbolu Re’ vo sloučenině obecného^ vzorce ΙΓ je možno uskutečnit postupy popsanými v literatuře. Tak například v belgickém patentovém spisu č. 831787 je popsána nukleofilní substituce acetoxyskupiny ve významu symbolu R6’ ve vodném prostředí a její náhrada triazinovou skupinou vzorce III. Tato substituce se provádí při teplotě od 20 do 80 Stupňů Celsia ve vodném reakcním . prostření, které je s výhodou pufr ováno na pH v rozmezí - od 5 do 8.

Náhrada acetoxyskupiny ve významu symbolu R6’ lze rovněž uskutečnit, zejména V| případě kyselých výchozích látek obecného vzorce II’, ve kterém Rs znamená atom vodíku, za prakticky bezvodých . podmínek jednoduchým uvedením 3-acetoxymethylderivátu obecného vzorce ΙΓ do styku s triazinthiolem obecného vzorce V, N'\^{0H HS}~7rl·

I

R„ <v>

ve kterém

Rá má shora uvedený význam.

Tato substituční reakce se s výhodou provádí při teplotě od 50 do 140 °C, v Široké paletě rozpouštědel, včetně aromatických uhlovodíků, alkanových kyselin, alkyl-esterů alkanových kyselin, aromatických nitrosloučenin, alifatických nitrcsloučenin, nitrilů a ketonů.

Triazinovou skupinu vzorce III lze rovněž snadno zavést na místo substituentu R6’ do- sloučenin obecného vzorce - II’ výměnou za halogen ve významu symbolu R6’. Takovéto substituční reakce se provádějí reakcí thlolu obecného vzorce V se sloučeninou obecného vzorce ΙΓ, ve kterém R6’ znamená halogen, v inertním organickém rozpouštědle, při mírné teplotě, jako při teplotě od 0 °C do 50 °C. Aby proběhla s vysokým výtěžkem a za poměrně krátkou dobu, vyžaduje tato sub^t^ituční reakce pouze přítomnost a.kceptoru halogenovcdíku, jak jíž bylo diskutováno: výše. Příklad zmíněné substituce je- uveden níže.

Triazinovou skupinu vzorce III je možno zavést do- sloučeniny obecného vzorce II’, která je buď v chráněné formě, nebo- která obsahuje- 4-karboxylovou skupinu a 7-aminoskupinu v nechráněné formě. Substituční reakci je možno provádět libovolným. způsobem s výjimkou výše popsané substituce acetoxyskupiny v nevodném· prostředí, - k níž je třeba nasazovat sloučeninu obecného- vzorce ΙΓ ve formě kyseliny. Chránící skupiny karboxylové a aminové funkce byly již diskutovány výše.

Poslední stupeň syntézy sloučenin obecného vzorce I spočívá v odstranění chránící skupiny karboxylové funkce ve významu symbolu Rs a chránící skupiny aminové funkce ve významu symbolu Rs, pokud tyto skupiny byly při syntéze použity. Zmíněné skupiny, jak již bylo uvedeno- výše, jsou v organické chemii obvyklé a jejich odstraňování se provádí obvyklými postupy. Tak například benzhydrylová - ' terc.butylová a 4-methoxybenzylová chránící skupina karboxylové funkce se snadno odstraní působením - silné kyseliny, jako kyseliny mravenčí nebo· МПиогос^^э. Dá’e je známo, že jiné chránicí skupiny karboxylové funkce, jako 2,2,2-trichlorethylovou skupinu, je možno snadno odstranit redukcí, například - zinkem a kyselinou - octovou. Další takovéto skupiny, jako 4-nitrobenzylová skupina, - se nejsnadněji odstraňují - ^bydrogenací - jako- hydrogenací v přítomnosti katalyzátoru na bázi ušlechtilého- kovu.

Silylové chránicí skupiny karboxylové funkce, jakož i silylové chránící skupiny aminové funkce se velmi účelně odstraňují hydrolýzou, prováděnou tak, že se chráněná sloučenina jednoduše uvede do* styku buď s - vodou, - nebo s alkoholem. V případě tedy, že jak chránicí skupinou aminové funkce, tak chránicí skupinou karboxylové и

funkce je silylová chránící skupina, je možno chránící skupiny obou těchto, funkcí velmi snadno odstranit v jediném stupni.

Chránící skupiny aminové funkce se obecně odstraňují známými metodami. Tak například tritylová chránící skupina aminové funkce se odstraňuje působením silné kyseliny, zejména kyseliny mravenčí. Další běžně používané chránící skupiny aminoivé funkce, jako chloracetylová skupina, se odstraňují tak, že se na chráněnou sloučeninu působí thiomočovinou v přítomnosti báze. Obecně se chránící skupiny aminové funkce odstraňují běžnou hydrolýzou za mírných podmínek a často je lze odstranit v tomtéž reakčním stupni, v němž se odstraňuje chránící skupina karboxylové funkce.

Často je výhodné izolovat produkt obecného vzorce I ve formě soli s alkalickým kovem. Takovéto soli se snadno připraví jednoduchou reakcí kyseliny se zásadou odvozenou od alkalického kovu, jako s hydroxidem nebo uhličitanem sodným, draselným nebo lithným, v rozpouštědle, jako ve vodném acetonu nebo vodném alkoholu.

Jako příklad biologicky aktivních 7-methoxycefalosporinových sloučenin podle vynálezu se uvádějí:

7-[2-(2-aminothiazol-4-yl )-2-methoxyiminoacetamidoi] -7-methoxy-3- (4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methy 1-3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-y 1) -2-hydr oxyiminoacetamido]-7-methoxy-3-[4-ethyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7-[ 2-(2-aminothiazol-4-yl)-2-ethoxyiminoacetamido] -7-methoxy-3- (4-isopropyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio ] methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl) -2-pr opoxyiminoacetamido] -7-methoxy-3- (4-isopropyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin•3-ylthioi)methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl) -2-isobutoxyiminoacetamidoi]-7-methoxy-3-(4-methy 1-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cef em-4-karboxylová kyselina a příslušné lithné, draselné a sodné soli všech shora zmíněných 7-methoxycefalosporinových sloučenin.

Jako příklady biologicky aktivních sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu, v němž Ri znamená atom vodíku, se uvádějí:

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl ] -2-methoxyiminoacetamido]-3-(4-ethyl-5-oxo-6-hydr oxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-(2-( 2-áminothiazol-4-yl ] -2-hydroxyiminoacetamido. ] - 3- (4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthiojmethyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-y 1) -2-ethoxyiminoacetamido ]-3- ( 4-methyl-5-oxo-6-hy droxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- [ 2-[ 2-aminothiazol-4-yl) -2-hy droxyiminoacetamido]-3- (4-ethyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio ] methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-.(2- (2-aminothiazol-4-yl) -2-methoxyiminoacetamido ] -3-(4-isopropyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthiojmethyl-3-cefem-4-karboxyIová kyselina,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) -2-prorpoxyimlnoacetamido] -3-(4-n-butyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) -2-methoxyiminoacetamido] -3- (4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio.) methyl-3-cef em-4-karboxy lo vá kyselina,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) -2-isobutoxyiminoacetamido] -3- (4-methy l-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7-,(2-( 2-aminothiazol-4-y 1) -2-hydroxyiminoacetamido]-3-(4-n-butyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthiojmethyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina a odpovídající lithné, draselné a sodné soli všech shora uvedených cefalosporinových sloučenin.

Výhodnou skupinu cefalosporinových sloučenin podle vynálezu tvoří ty látky obecného vzorce I, ve kterém Rá znamená methylovou neboi ethylovou skupinu, nejvýhodněji methylovou skupinu.

Výhodné jsou rovněž ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Ri znamená atom vodíku.

Další výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří látky obecného vzorce I, ve kterém R3 znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a nejvýhodnější pak jsou ty sloučeniny, v nichž R3 představuje skupinu methylovou.

Další výhodnou skupinu cefalosporinových sloučenin podle vynálezu tvoří ty látky obecného vzorce I, v němž R znamená atom; vodíku nebo kation alkalického kovu, přičemž nejvýhodnějšími sloučeninami z této skupiny jsou ty cefalosporinové deriváty, v nichž dále R2 znamená atom vodíku. Tyto nejvýhodnější cefalosporinové deriváty podle vynálezu vykazují zvlášť výraznou antibiotickou účinnost.

Sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, v němž R a R2 mají jiný význam než atom vodíku, jsou primárně užitečné jako výchozí látky pro, přípravu nejúčinnějších sloučenin podle vynálezu.

Nové karboxylová kyseliny cefalosporinové řady podle vynálezu a jejich soli s alkalickými kovy jsou užitečné pro potírání infekcí u teplokrevných savců, a to při parenterálním podání v netoxických dávkách pohybujících se zhruba mezi 10 a 500 mg/kg tělesné hmotnosti. Výše konkrétní použité dávky se mění v závislosti na technikách známých v medicíně pro aplikaci antibiotik cefalosporinového typu a závisí na různých faktorech, jako na povaze a závažnosti léčené infekce, na četnosti a celkové době podávání léčiva, na celkovém stavu pacienta a na podobných faktorech.

Sloučeniny podle vynálezu je možnou používat v široké paletě lékových forem pro orální nebo parenterální podání, a to buď samostatně, nebo ve směsi s jinými látkami. Farmaceutický preparát může být tvořen, směsí 0,01 až 99 % sloučeniny obecného< vzorce I spolu s farmaceutickým nosičem, kterým může být pevný nebo kapalný materiál, v němž se příslušné účinné látky rozpouštějí, dispergují nebo suspendují. Takovýto preparát může být v jednotkové dávkovači formě. Pevné preparáty mohou být ve formě tablet, prášků, suchých sirupů, trochejí, granulátu, kapslí, pilulek, čípků a podobných pevných lékových forem. Kapalné preparáty mohou mít formu injekcí, mastí, disperzí, inhalačních preparátů, suspenzí, roztoků, emulzí, sirupů nebo elixírů. Zmíněné preparáty mohou být 0chuceny a zbarveny a tablety, granulované prostředky a kapsle mohou být opatřeny povlakem.

К přípravě farmaceutických preparátů je možno, v souhlase s metodami běžnými v daném oboru, používat všechna obvyklá ředidla (například škroby, sacharózu, laktózu, uhličitan vápenatý a kaolin), plnidla (například laktózu, cukr, sůl, glycín, škrob, uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, kaolin, bentonit, mastek, sorbitol), pojidla (například škrob, arabskou gumu, želatinu, glukózu alginát sodný, tragant, karboxymethylcelulózu, sirupy, sorbitol a polyvinylpyrrolidon), desmtegrační činidla (například škrob, agar, uhličitany, laurylsulfát sodný), kluzné látky [například kyselinu stearovou, mastek, parafin, kyselinu boritou, kysličník křemičitý, benzoan sodný, polyethylenglykol, kakaový olej a stearát hořečnatý), emulgátory (například lecithin, sorbitan-monooleát nebo arabskou gumu), suspendační činidla (například sorbitol, methylcelulózu, glukózu nebo; cukerný sirup, želatinu, hydroxyethylcelulózu, karboxymethylcelulózu, gelovitý stearát hlinitý nebo hydrogenované tuky), rozpouštědla (například vodu, tlumivé roztoky, podzemnicový olej, sesamový olej nebo methyloleát), ochranné látky (například methyl- nebo ethyl-p-hydroxybenzoát nebo kyselinu sorbovou), poživatelné barviva, aromatické přísady, látky zvyšující rozpustnost, pufry, stabilizační činidla, analgetika, dispergátory, smáčedla, antioxidanty apod., za předpokladu, že všechny tyto přísady nemají na účinné látky nějaký nepříznivý vliv.

Sloučeniny podle vynálezu ve formě solí jsou rozpustné ve vodě a proto se účelně používají ve formě roztoků pro intravenózní, intramuskulární nebo subkutánní Injekce. Popisované sloučeniny je možno rozpustit ve vodném nebo olejovém rozpouštědle pro přípravu injekčních preparátů a roztokem plnit ampule, obecně je však možno dosáhnout delší skladovatelnosti preparátů tak, že se připraví ampule obsahující účinnou látku ve formě krystalů, prášku, mikrokrystalů nebo lyofilizátu, a takto upravená účinná látka se pak před použitím rozpustí nebo suspenduje ve výše zmíněných rozpouštědlech pro injekce. Popisované preparáty mohou obsahovat ochranné látky.

Vynález rovněž zahrnuje způsob léčení nebo prevence bakteriálních infekcí v humánní a veterinární medicíně spočívající v tom, že se člověku nebo zvířeti podá účinné množství sloučeniny obepného vzorce I v denní dávce například 10 až 500 mg/kg tělesné hmotnosti, například v tří- až dvanáctihodinových intervalech. Účinné látky se s výhodou podávají ve formě shora popsaných farmaceutických preparátů.

К stanovení rozsahu své antibiotické účinnosti byly sloučeniny obecného vzorce I testovány na typických grampozitivních a gramnegativních mikroorganismech. Bylo zjištěno, že popisované sloučeniny jsou v tomto směru mimořádně účinné. Široký rozsah účinnosti sloučenin podle vynálezu i-’ lustrují níže uvedené exemplární údaje. Test byl prováděn obvyklou zřeďovací metodou na standardním živném prostředí a uváděné údaje představují minimální koncentrace testovaných sloučenin (v ^g/ml), při nichž dochází к inhibici růstu mikroorganismu.

Sloučeninou A v níže uvedeném přehledu je. sodná sůl 7-[2-(2-amino-4-thiazolyl)-2-methoxyiminoacetamido ] -3- (4-methy 1-5-oxoi-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-trlazin-3-ylthio) methyl-3-cef em-4-kar boxylové

0 4'957 testovaná látka

A B kyseliny a sloučeninou B je 7-[2-(2-amino-4-thiazolyl) -2-methoxyimlnoacetamido j -3- (4-ethyl-5-oxo--6-hydroxy-4,5-dihydro

-l,2,4-triazin-3-ylthio)methyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina. Obě tyto sloučeniny představují syn-isomery.

pokusný mikroorganismus

Enterobacter aerogenes	0,25	2
Salmonella sp.	0,25	1
Serratia sp.	0,25	1
Próteus morgami	0,25	1
Staphylococcus aureus	2	4
Streptococcus sp.	0,125	0,06
Haemophilus influenza	0,125	0,06
Shigella sonnei	0,25	0,5
Escherichia coli	0,25	0,5
Klebsiella sp.	0,125	0,06

Vynález ilustrují následující přípravy a příklady, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje. V těchto přípravách a příkladech jde v případě aminothiazolové skupiny vždy o syn-isomer, pokud není uvedeno· jinak.

Příprava 1

Do 20 ml vody se vnese 3,46 g (12,0 mmol) 7-formamido-3-acetoxymethyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny a 2,0 g (12,55 mmol) 3-merkapto-4-me^;thyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-díhydro-l,2,4-triazinu a k směsi se postupně přidává IN hydroxid sodný až do konstantní hodnoty pH 7,0. Výsledná směs se 26 hodin míchá při teplotě cca 55 °0, načež se· zahustí na objem 20 ml a za chlazení se přidáním 3N kyseliny chlorovodíkové okyselí na pH 1,2. Vyloučená sraženina se odfiltruje a okamžitě se · přenese do exsikátoru k vakuovému vysušení. Vysušený materiál · o hmotnosti 2,75 g se rozmělní v třecí misce · · a trituruje se třikrát vždy se 150 ml vroucího isopropylalkoholu. Roztok v isopropylalkoholu se odpaří k suchu a zbytek se dvakrát trituruje vždy se· 30 · ml ethylacetátu. Nerozpustný materiál · se odfiltruje, promyje se ethylacetátem a · vysuší se, čímž se získá 1,56 g · 7-formamido-3-(4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylo vé kyseliny.

Příprava 2 .

0,74 g produktu z přípravy 1 · se rozmíctyi ve 12 ml suchého methanolu a k směsi se za míchání přidá 1,5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové, čímž dojde · k · úplnému rozpuštění všech pevných komponent. Po krátké době se z roztoku začne · srážet bílý pevný produkt. V míchání se · pokračuje ještě 1,7 hodiny, během kteréžto doby se vyloučí takové množství· bílé sraženiny, že směs zhoustne. Sraženina se odfiltruje a vysuší se. Získá se 0,346 g produktu, který je podle chromatografie na tenké vrst vě tvořen velmi čistým hydrochloridem 7-am-ino-3-(4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio)methyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny.

Příprava 3

K suspenzi 3,71 g (10 mmol) 7-amino-3-(4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro- '' -l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny v 50 ml methylenchloridu a 50, ml methanolu · se přidá · 1,94 g (10 mmol) difenyldiazomethanu. Reakční směs se přes noc míchá při teplotě místnosti, načež se k ní přidá dalších 500 mg difenyldiazomethanu. Po 2 hodinách se reakční směs zfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu na · o-lejovitý zbytek. Tento produkt se rozpustí zhruba ve 25 ml methylenchloridu a roztok se za míchání přikape k hexanu, přičemž se vytvoří slabě žlutohnědě zbarvený amorfní pevný produkt. Po odfiltrování a vysušení se získá 2,8 g (52 °/o) benzhydryl-7-amino-3- (4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihy dro-l,2,4-triazin-3-ylthlo) methyl-3-cefem-4-karboxylátu.

NMR (deuterochloroform, hodnoty á):

3,33 (singlet, 3H, N-CH3), 3,5 (multiplet, 4H, C₂-'H, Сз-Н), 4,86 (kvartet, 2H, C6-H, C7-h), · 70 (singlet, 1H, skupina CH benzhydrylo.vého, zbytku), 7,36 (singlet, 10H, vodíky aromatického· seskupení).

Příklad 1

K roztoku 0,55 · g (1 mmol) benzhydryl-7-amino-3- (4-methyl-5-oxo'-6-hydroxy-4,5-dihydr oill2,4--rrazin-3-ylthío) methyl-3-cefem-4-karboxylátu a 886 mg · (2 mmol) · 2-(2-tritylamino-4-thiazolyl) -2-methoxyiminooctové kyseliny v 15 ml methylenchloridu se přidá 208 mg (1 mmol) dícyklohexylkarbodiimidu. Směs se 6 hodin míchá při teplotě místnosti, načež se zfiltruje. Filtrát se zahustí ve vakuu na olejovitý zbytek, který se rozpustí v ethylacetátu. Roztok se postupně promyje zředěným roztokem hydro gen uhličitanu sodného, vodou a roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem. sodným a odpaří se ve vakuu k suchu. Získá se 800 mg (83 %) benzhydryl-7- [ 2- (2-tritylainino-4--hiazolyl) -2-methoxyiminoacetamidoj -3- (4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-á.S-dihydro-l^.á-tiíazin-S-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylátu ve formě červeně zbarvené amorfní pevné látky.

NMR (deuterochloroform, ρerreuterorit methylsulfoxid, hodnoty δ): 3,3 (singlet, 3H, N-СНз), 3,7 (singlet, 2H, CzH), 4,1 (single', 3H, -OCH3), 5,2 (dublet, 1H, J = 5,0 Hz, CeH), 5,8 (kvartet, 1H, J = 5,0 a 8,0 Hz, C7-H), 6,8 (singlet, 1H, C5-H IУiazolylot vého zbytku), 7,0 (singlet, 1H, skupina CH benzhydrylového zbytku) a 7,4 (singlet, 25H, aromatické vodíky trityOwého a benzhydrylového seskupení).

Příklad 2

Cca 500 mg benzhydrylesteru připraveného v příkladu 1 se suspenduje v 10 ml 50·% vodné kyseliny mravenčí a suspenze se . 5 minut zahřívá na parní lázni. Výsledná směs se pak 45 minut míchá za zahřívání na 50 až 60 °C, načež se nechá zchladnout zhruba· na 30 °C a z-filtruje se. Filtrát se zahustí ve vakuu na olejovitý zbytek. Triturací tohoto zbytku s. ethylalkoholem a následující filtrací se získá nahnědlý amorfní pevný produkt, který se promyje ' methylenchloridem. Výtěžek činí 161 mg (56 %). Podle vysokotlaké kapalinové ' chromatografie je tento produkt tvořen velmi čistou 7-(2-(2-amino-4-thiazolyl) -2-met'hoxyiminoacetamido]-3-(4-methy--5-oxoⁱ-6-hydroxy-4,5triУyrro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylovou kyselinou.

NMR (perdeuterodimetУylsulfoxir, hodnoty δ): 3,29 (singlet, 3H, N-CH3), 3,65 (singlet, 2H, CžH), 3,03 (singlet, 3H, OCH3), 4,10 (kvartet, 2H, C3-H), 5,15 (dublet, 1H, J = = 5,0 Hz, Ce-H), 5,77 (kvartet, 1H, J = 5,0 a 8,0 Hz, C7-H), 6,73 (singlet, 1H, C5-H thlazolytovéУo zbytku), 7,20 (singlet, 2H, NH2), 9,58 (dublet, 1H, J ~ 8,0 Hz, skupina NH v postranním řetězci).

Příklad 3

Směs 84 ml vody, 42 ml acetonu, 2,42 g hydrogenuliličitanu sodného a 2,87 . g hydrocУloriru 7-amino-3-(4-methyl-5tOxOt6-hyrroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazm-3--Уthio) mιe-hylt3-cefem-4-karboxylové kyseliny se míchá za, chlazení v chladicí lázni tvořené ledem v ethanolu. Po rozpuštění všech pevných složek se přidá roztok 2,34 g chloridu 2- (2-chloracetylammo-4-thiazo-yl) -2-ωθIУoxyiminooctové kyseliny ve 42 ml acetonu, reakční směs se 95 minut míchá za chlazení ve shora zmíněné lázni, načež se chladicí lázeň odstraní a směs se míchá ješ tě 10 minut. Aceton se odpaří při teplotě místnosti na rotační odparce, k odparku se· přidá 50 ml ethylacetátu a směs se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 2,2. Pevné podíly se odfiltrují, důkladně se promyjí vodou a vysuší se ve vakuu při teplotě místnosti. Získá se 3,76 g produktu popsaného v příkladu 2, v . N-chloracetylované formě.

NMR spektrum, měřené v perreutel^,orimetУylsulfoxiru, obsahuje singlet pro jeden proton při δ 7,44 ppm¹.

Analýza: pro C20H19N8O8S3CI vypočteno:

Cl 5,62 %; nalezeno:

Cl 5,52 %.

Příklad 4

4,4 g 2-(2-trIlylamino-4-thiazoly))-2-methoxyiminooctové kyseliny se převede na chlorid kyseliny a rozpustí se v acetonu. Acetonový roztok se přidá k ledem chlazené suspenzi УyrrocУloriru 4-nitrobenzytt -7-aminOt3-(4tmethyl-5-oxo-6-Уyrroxy-4,5t -dihydr o-l,2,4-triazin-3-y ИЫо) ιώ611ι1-3^θfem-4-karboxylátu (3,86 g) a 4,77 g hydrogensiřičiIanu sodného ve 200 ml acetonu. Po skončeném přidávání se chladicí lázeň odstraní a reakční směs se ještě 20 hodin míchá. Pevné podíly se odfiltrují, rozpustí se v ethylacetátu a roztok se postupně promyje roztokem· Уyrrogenuhličitanu sodného·, IN kyselinou · chlorovodíkovou, vodou a roztokem chloridu sodného. EthytacetáIový roztok se pak vysuší síranem sodným a zahustí se na žlutý olejovitý zbytek. Olejovitý zbytek se . rozpustí v richiormethanu. zfiltruje se a filtrát se vyčistí průchodem přes vrstvu silikagelu, která se vymývá nejprve richlormethanem a pak směsí ethylacetátu a . dichiormethanu (1 : 9). Získá se celkem 2,4 g 4-nitrobtnzyl-7-t2-(2--riIylamino-4-thiazolyl) -2-methoxyiminoacetamidO'] -3- (4-m^thyl-5-oxo-6-^ydroxy-4,5-^<^ihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3tcef em-4-karboxylátu o teplotě tání 140 . až 146 °C.

Z 1,5 g shora získaného meziproduktu se hydrogenací odstraní 4dnitr^obenzytesIerová skupina, čímž se získá 85 mg odpovídající kyseliny. Kyselina se suspenduje v 5 ml 50% kyseliny . . mravenčí, suspenze. se. krátce zahřeje· na . parní lázni na teplotu 60 až 80 °C a 10 minut se mírně míchá. Reakční směs se· ochladí a zfiltruje. Přidáním vody k . filtrátu se vyloučí sraženina, která se odfiltruje. Filtrát se zahustí ve vakuu na. žlutě zbarvený olejovitý zbytek, který se rozpustí v několika málo mililitrech denaturovaného. ethanolu .a k roztoku se přidává diethylether až do úplného . vysrážení . produktu. Filtrací se z výsledné suspenze získá . . 18 mg produktu identického s . produktem . připraveným v příkladu 2.

ia

Příklad 5 mg produktu připraveného v příkladu 3 se rozpustí v 1 ml rozpouštědla, přidá se malé množství báze a pak 7,3 mg thiomočoviny. Reakční směs se pak míchá při teplotě místnosti, přičemž se průběh reakce sleduje chromatografií na tenké vrstvě, V různých níže popsaných případech je možno po reakční době pohybující se od 5 do 24 hodin identifikovat produkt odpovídající produktu připravenému v příkladu 2, v prakticky čistém stavu.

Při shora papsaném postupu se postupně používají následující rozpouštědla a báze:

(a) dimethylformamid a triethylamin, (b) dimethylformamid a octan sodný, (c) voda a hydrogenuhličitan sodný, (d) pyridin (bez přídavku další báze].

Příklad 6 v příkladu 3 s tím rozdílem, že se pracuje při teplotě místnosti. Jako výchozí materiál se používá 1,85 g 7-amino-3-(4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny a 1,58 g chloridu 2-(2-chloracetylamino-3-thiazolyl) -2-methoxyiminooctové kyseliny (anti-isomer).

1,06 g získaného produktu se postupem popsaným v příkladu 5 nechá při teplotě místnosti reagovat s thiomočovinou a hydrogenuhličitanem sodným za vzniku 0,55 g 7-(2-( 2-amino-4-thiazolyl) -2-methoxyiminoacetamidoi]-3-(4-methyl-5-oxo-6-hydroxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthio) methyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny, která je primárně ve formě anti-isomeru snadno 1dentifikovatelného NMR spektroskopií (spektrum obsahuje singlet pro jeden proton při <5 7,98 ppm, odpovídající Cs-protonu thiazolového kruhu).

Provádí se prakticky stejná acylace jakoi

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Způsob výroby nových 7-[2-(4-thiazolyl)-2-iminoacetamido )-3-( 4-alkyl-5-oxo-6-hyd roxy-4,5-dihydro-l,2,4-triazin-3-ylthlo)miethyl-3-cefemderivátů obecného vzorce I, лД,

   I fy (I) ve kterém

   R znamená atom vodíku nebo kation alkalického kovu,

   Ri představuje atom vodíku nebo methoxyskuplnu,

   R2 znamená atom vodíku,

   Из představuje atom vodíku nebo· alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

   Rí znamlená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II, kého kovu nebo chránící skupinu karboxylové funkce,

   Иб představuje skupinu vzorce III, kde

   Rá má shora uvedený význam, a

   R7 znamená aminoskupinu, aminoskupinu substituovanou silylovou chránící skupinou aminové funkce nebo aminoskupinu ve formě hydrohalogenidu, nechá reagovat s асу lačním činidlem obecného vzorce IV, ve kterém

   Rž znamená atom vodíku, kation alkalic kde

   Из má shora uvedený význam a

   Rs znamená atom vodíku nebo chránící skupinu aminové funkce, ve formě chloridu, bromidu nebo< aktivovaného esteru, při teplotě od —20 do 50 °C, načež se popřípadě odštěpí chránící skupiny aminové a karboxylové funkce a získaná sloučenina obecného vzorce I se izoluje jako volná kyselina nebo jako sůl s alkalickým kovem;