CS202568B2 - Process for preparing polypeptides - Google Patents

Description

(54) Způsob výroby polypeptidů

Vynález se týká polypeptidických derivátů vykazujících analgetické vlastnosti.

V práci, kterou publikovali Kosterlitz a spol. v Nátuře, 1975, 258, 577 — 579, je popsána identifikace dvou příbuzných pentapeptidů nazývaných „enkafaliny“, extrahovaných z vepřového mozku. Tyto· dva peptidy mají struktury

H-Tyr-Gly-Gly-Phe-Met-OH a

H-Tyr-G'ly-Gly-Phe-Leu-OH a bylo zjištěno, že mají silné účinky opiátového typu při testech na isolovaných orgánových preparátech. I když tyto dva peptidy mají při injekční aplikaci do mozkových komor kočky přechodný analgetický účinek, jsou neúčinné při podání obvyklejšími cestami, například intravenózně, laboratorním zvířatům při standardních testech analgetického účinku.

Nyní bylo zjištěno, že modifikacemi určitých aminokyselin v molekule enkefalinu se získaljí sloučeniny, které při intravenózní aplikaci při standardních testech analgetické účinnosti vykazují análgeticktou aktivitu.

V souhlase s tím popisuje vynález polypeptidy obecného vzorce I

R1 \

Tyr-B-E-F-G-K /

R2 (I), ve kterém

R1 znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R² představuje atom vodíku nebo zbytek vybraný ze skupiny zahrnující alkanoylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxykarbo·nylové skupiny se 2 až ·6 atomy uhlíku a zbytky aminokyselin Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, (-Ala nebo· Lys či D-Lys, z nichž oba posledně jmenované mohou být popřípadě substituovány na ε-aminoskupině alkoxykarbonylovým zbytkem se 2 až 6 atomy uhlíku, nebo· R² představuje dva až šest zbytků «-aminokyselin spojených dohromady normálními peptldickými vazbami, kteréžto zbytky aminokyselin jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnující · Gly, Lys, D-Lys, Pro, Phe, Gin, Leu, Arg a Asp, přičemž zbytky Lys, D-Lys a Arg mohou být popřípadě alternativně napoieny přes své ε-amino-, resp. -guanidinoskupiny a zbytky Asp a Glu mohou být popřípadě alternativně napojeny přes své β-, resp. y-karboxyskupiny,

B znamená zbytek D-Ser nebo· D-Thr, popřípadě substituované na jS-hydroxylové skupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo· B znamená zbytek D-Ala, D-Leu, D-Asp, D-Lys, D-Trp, D-Met, /3-Ala nebo Azala,

E představuje zbytek Gly, /3-Ala nebo Azgly,

F znamená zbytek Phe, hexahydroPhe, Azphe nebo hexahydroAzphe, které mohou být popřípadě substituované na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku,

G představuje zbytek Leu, · D-Leu, Met, D-Met, Nle, D-Nle, Ile nebo D-Ile, které mohou být popřípadě substituované' na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo G znamená · zbytek Pro, Azleu nebo Azpro a

K znamená hydroxyskupinu, aminoskupinu, zbytek obecného vzorce

OR3 kde

R³ představuje alkylovou, alkenylovou nebo' hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 · atomy uhlíku nebo alkylaminoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku, přičemž v obou posledně zmíněných skupinách je dusíkový atom' popřípadě substituován benzylo.xykarbonylovou skupinou, nebo R3 představuje fenylový zbytek nebo zbytek obecného vzorce II, III nebo IV

CH2OR⁴ . —CN

CH2OR4 (Π), — CH2

CHOŘ⁴ \ CH2OR⁴ (III) , —CH2CH2OR4 (IV) , kde

R⁴ znamená alkanoylovou skupinu s 1 až atomy uhlíku, nebo· K představuje zbytek obecného' vzorce

NHR5, kde

R⁵ znamená alkylovou nebo cyklo-alkylovou Skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, zbytek obecného· vzorce .

NR⁸R⁷, v němž

R⁶ a R⁷ buď znamenají alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jsou R⁶ a R7 spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného' kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatom, zbytek obecného vzorce —NH—CH2CH2OR⁴, kde

R4 má ' shora uvedený význam, dále hydroxyalkylaminoskupinu s nejvýše '6 atomy uhlíku, (alkylaminojalkylaminoskupinu nebo (dialkylaminojalkylaminoskupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku, nebo K představuje zbytek G.ly-OR⁸- D-Thr-OR⁸, D-Ala-OR⁸ nebo· Ala-OR⁸, v nichž R8 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo zbytek shora uvedeného obecného vzorce II, nebo· III nebo IV, v nichž R4 má shora uvedený význam, nebo K představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo

G a K společně představuje D- nebo L-fo.rmy zbytku obecného vzorce V nebo· VI ~HN^J---^—O ----fe=O (V) (VI) kde n je celé číslo o hodnotě 1 až 4, nebo zbytek vzorce VII

(VII) a farmaceuticky upotřebitelné adiční soli· s kyselinami těch polypeptidů shora uvedeného obecného vzorce I, které obsahují bazické funkce, a farmaceuticky upotřebitelné adiční soli s bázemi těch polypeptidů shora uvedeného· obecného· vzorce I, které · obsahují kyselé funkce.

Ve shora uvedeném obecném vzorci I a v celém textu jsou 'zbytky aminokyselin 0značovány standardními zkratkami (viz Pure and Applied Chemistry, 1974, 40, 317 až 331). Zbytkem α-aza-aminokyseliny je zbytek aminokyseliny, v níž skupina α-CH je nahrazena vodíkem. Zkratka · zbytku a-aza-aminokys^l^.iny je odvozena· od · zkratky odpovídající ' · aminokyseliny · · zavedením · · · prefixu „Az“. Tak Azala znamená . - aza-alanin,· ' Azgly představuje -aza-glycin, · Azphe znamená· azá-fenýlalanin, Azleu · znamená · aza-leucin ' a Azpro znamená aza-prolin. Zkratkami · hexahydroPhe a Phe(6H) se · označuje ' zbytek · fenylalaninu, v němž benzenový kruh je na202568 hrazen kruhem cyklohexanovým. Zkratka hexahydroAzphe a Azphe(6H) označuje odpovídající a-aza-aminokyselinu. Pokud není uvedena konfigurace příslušné aminokyseliny, má tato · aminokyselina (nehledě na glycin a a-aza-aminokyseliny neobsahující střed asymetrie v sousedství karboxylové skupiny) přírodní L-konfiguraci.

Vhodným zbytkem ve významu symbolu R¹ je vodík nebo methylová skupina.

Vhodnými zbytky ve významu symbolu R² jsou vodík nebo acetylová skupina, nebo zbytky Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, β-Ala, D-Lys, Lys, popřípadě substituované na ε-aminoskupině terc.butoxykarbonylovou skupinou,

H-Glu-Gly-OH-H-Lys-,

H-Phe-H-Lys-,

I I

H-Gly-Gly-Gly-H-Lys-,

Г~ I

H-Asp-H-Lys-,

H-Lys-H-Lys-,

H-Gly-Gly-,

H-Leu-Leu-Leu-,

H-Arg-Pro-Lys-,

H-Pro-Gln-Gln-,

H-Gly-Gly-Gly-,

H-Lys-Gly-Gly-Gly-,

H-Asp-Gly-Gly-G.ly-,

H-Arg-Pro-Lys-Pro-Gln-Gln- nebo H-Gly-Gly-Gly-Gly-Gly-Gly-.

Vhodným zbytkem ve významu symbolu B je zbytek D-Ser, popřípadě substituovaný na β-hydroxylové skupině terc.butylovou skupinou, zbytek D-Ala, D-T.hr, D-Leu, D-Asp, D-Lys, D-Trp, D-Met, /--Ala nebo· Azala.

Vhodným zbytkem ve významu symbolu F je zbytek Phe, hexahydroPhe nebo Azphe.

Vhodným zbytkem ve významu symbolu G je zbytek Leu, D-Leu, Met, Nle, Pro, Azleu nebo Azpro.

Vhodným zbytkem ve významu symbolu· K je hydroxylová skupina, aminoskupina, methoxyslkupina, terc.butoxyskupina, isopentyloxyskupina, allyloxyskupi.na, 2-hydroxyethoxyskupina, 2-aminoethoxyskupina, 2-(methylaminojethoxyskupina, 2-(N-benzyloxykarbonylamino) ethoxy skupina, 2-(N-methyl-N-benzyloxykarbonylaminojethoxyskupina, fenoxyskupina, l,3-diacetoxy-2-propyloxyskupina, 2,3-diacetoxypropoxyskupina, 1,3-dihexanoyloxy-2-propyloxyskupina, 2,3-dipalmitoyloxyskupina, 2-acetoxyethoxyskupina, 2-palmitoyloxyethoxyskupina, ethylaminoskupinaj cyklohexylamnoskupina, diethylaminoskupina, pyrro'lidmoskupina, morfolinoskupina, 2-hydroxyethylamino'skupina,· 2

- (methylamino) ethylaminoskupina, 2-· (dimethylamíno)ethylammoskupina nebo methylová skupina, nebo zbytek Gly-ОСИз, Thr-OH, D-Thr-OH, Ala-ОСИз nebo); D-Ala-OCHs.

Vhodnými zbytky tvořenými symboly G a

K společně jsou D a

VIII nebo IX

-NH-l-----*=O í Viti)

-formy zbytku vzorce w_ro -NH-J----ь=О (Ιλ) nebo· zbytek shora uvedeného· vzorce VII. Do· definice sloučenin podle vynálezu spadá následujících sedm skupin těchto látek:

skupina 1: látky, v nichž B znamená zbytek D-Ala;

skupina 2: látky, v nichž B znamená zbytek D-Ser;

skupina 3: látky, v nichž B znamená zbytek D-Ser substituovaný na · β-hydroxyskupině alky lov ou skupinou s 1 áž ·6 atomy uhlíku;

skupina 4: látky, v nichž B znamená zbytek Azala;

skupina · 5: látky, v nichž B znamená zbytek D-Thr, popřípadě substituovaný na β-hydroxyskupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku;

skupina ·6: látky, v nichž B znamená zbytek D-Leu nebo /--Ala;

skupina 7: látky, v nichž B znamená zbytek D-Asp, D-Lys, D-Trp nebo· D-Met.

Do každé z ·· výše uvedených sedmi skupin sloučenin spadají následující čtyři podskupiny:

podskupina 1: látky, v nichž R1 znamená atom vodíku a R2 představuje 2 až 6, zejména 3 zbytky a-aminokyselin spojených normálními peptidíckými vazbami, přičemž tyto zbytky aminokyselin jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny · zahrnující ’ zbytky · Gly, Lys, D-Lys, Pro, Phe, · ' Gin, Glu, · Leu, Arg a Asp, přičemž zbytky · Lys, D-Lys · a Arg mohou být popřípadě alternativně napojeny přes své ε-amino-, resp. -guanidinoskupiny a zbytky Asp a Gin · mohou být popřípadě al.ternativně napojeny přes své β-, resp. y-karboxyskupiny. Zvlášť vhodnými zbytky · ve· významu symbolu R² jsou zbytky

H-Glu-G.ly-OH-H-Lys,

H-Phe-H-Lys,

H-Gly-Gly-Gly-H-Lys,

202SB8 π H-Asp-H-Lys,

H-Lys-H-Lys, H-Gly-Gly, H-Leu-Leu-Leu, H-Arg-Pro-Lys, H-Pro-Gln-Gln, H-Gly-Gly-Gly, H-Lys-Gly-Gly-Gly, H-Asp-Gly-Gly-Gly, H-Arg-Pro-LysrPro-Gln-Gln nebo H-Gly-Gly-Glý-Gly-Gly-Gly, s výhodou pak zbytky H-Leu-Leu-Leu nebo H-G.ly-Gly-Gly;

podskupina 2: látky, v nichž R¹ znamená atom vodíku a R² představuje zbytek Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, /З-Ala, nebo· zbytek Lys či D-Lys, z nichž oba mohou být popřípadě substituovány na ε-aminoskupině zbytkem HI

-Glu-Gly-0'Н, Η-Phe-, Η-Gly-Gly-Gly-, H-Aspnebo H-Lys-;

podskupina 3: látky, v nichž oba symboly R¹ a R² znamenají atom vodíku;

podskupina 4: látky, v nichž R¹ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a R² představuje atom vodíku.

Do rozsahu každé z výše uvedených sedmi skupin a čtyř podskupin sloučenin spadá následujících devět tříd:

třída 1: látky, v nichž G znamená zbytek Pro;

třída 2: látky, v nichž G znamená zbytek Azpro.

U látek z třídy 1 a ,2 je výhodným zbytkem ve významu symbolu К aminoskupina, skupina obecného vzorce OR³, kde R³ znamená alkylovou, alkenylovou, hydroxyalkylovou nebo aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, nebo alkylaminoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku, dále fenylovou skupinu, skupinu obecného vzorce №HR⁵, kde R⁵ představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo zbytek obecného vzorce NR⁶R⁷, kde buď R⁶ a R⁷ jsou alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo R⁶ a R⁷ jsou spojeny za vzniku kruhu, popřípadě obsahujícího heteroatom.

třída 3: látky, v nichž G а К společně představují D nebo L formy zbytků shora uvedeného vzorce V nebo VI, kde n má shora uvedený význam, nebo G а К společně představují zbytek shora uvedeného vzorce VII;

třída 4: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu nebo Nle а К představuje (alkylaminojalkylaminoskupinu nebo¹ (dialkylaminojalkyláminoskupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku;

třída 5: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu nebo Nle а К je alkylová skupina s 1 až 8 atomy uhlíku;

třída 6: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu nebo Nle а К představuje hydroxy skupinu, aminoskupinu nebo zbytek obecného vzorce OR³, kde R³ znamená alkylovou, alkenylovou, hydroxyialkylovou nebo aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, alkylaminoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku nebo fenylovou skupinu;

třída 7: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu nebo Nle а К představuje zbytek obecného vzorce NHR⁵, kde R⁵ představuje alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo zbytek obecného vzorce NR⁶R⁷, kde buď R⁶ a R⁷ .představují alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo· R⁶ a R⁷ jsou spojeny za vzniku 5- nebo Očlenného kruhu obsahujícího popřípadě heteroatom;

třída 8: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu· nebo Не, а К představuje zbytek Gly-OR⁸, D-Thr-OR⁸, Thr-OR⁸, D-Ala-OR⁸ nebo Ala-OR⁸, kde R⁸ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku;

třída 9: látky, v nichž G znamená zbytek Met, Leu nebo Не а К představuje zbytek shora uvedeného vzorce II, III nebo IV, kde R⁴ má shora uvedený význam.

Zvlášt vhodné látky podle vynálezu jsou uvedeny v příkladech 1 až 93 ia z nich pak jsou výhodné následující sloučeniny:

H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Dl-NH .CLo

H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Pro-NHCaHs H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe-Azpro-NHCzHs H-Leu-Leu-Leu-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-ОСНз H-Gly-G.ly-Gly-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OCH3 H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-NH (CHz) 2NHCH3 H-Tyr-D-Alla-Gly-Phe-DL-Leu-СНз H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe-

N--NH

H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe-Pro-NHCzHs H-Lys-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-DL-NH jX

H-Tyr-D-Ala-Azgly-Phe-Azleu-NHz H-Lys-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Azleu-NHz H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-D-Thr-OH H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-NH (CHz) гМ(СНз) 2 H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe-Leu-ОСНз

Zvlášt vhodnými farmaceuticky upotřebitelnými edičními solemi sloučenin podle vynálezu s kyselinami jsou například hydrochloridy, fosfáty, citráty, acetáty nebo trifluoracetáty.

Zvlášť vhodnými farmaceuticky upotřebitelnými adičnímí solemi sloučenin podle vynálezu s bázemi jsou například soli amoniové nebo soli s megluminem.

Polypeptidické deriváty podle vynálezu je možno připravovat metodami známými pro přípravu cihemicky analogických sloučenin. V tomto ohledu je možno uvést následující postupy, spadající do rozsahu vynálezu, v nichž R1, R², B, E, F, G, K, R³, R4, R5, r6, r7, R⁸ a n mají shora uvedený význam:

(a) odštěpení jedné nebo několika běžných chránících skupin z chráněného polypeptidu zia vzniku sloučeniny obecného; vzorce I;

(bj k výrobě sloučenin obecného vzorce I, ve kterém K má jiný význam než hydroxylová skupina nebo kde K představuje zbytek Gly-OR⁸, D-Thr-OR8, Thr-OR8, D-Ala-OR⁸ nebo Ala-OR8, v nichž R8 má jiný význam než atom vodíku, nebo k přípravě sloučenin, v nichž G a K společně tvoří zbytek shora uvedeného vzorce V, VI nebo VII, reakce karboxylové kyseliny obecného vzorce X nebo XI (X), R1 \

Tyr-B-E-F-G-OH /

R2

R1 \

Tyr-B-E-F-OH

R2 (XI), nebo jejího aktivovaného derivátu s alkoholem nebo'· . 'aminem obecného vzorce NH3, R3OH, R^sNH2, R⁶R⁷NH, H2N-CH2CH2OR⁴, H2N-Gly-OR⁸, HžN-D-Thr-QR8, HzN-Thr-OR⁸, H21N-D-Ala-OR8 nebo' HžN-Ala-OR⁸, kde jednotlivé obecné 'symboly mají shora uvedený význam s tím, že R⁸ neznamená atom vodíku, popřípadě 's aminem obecného vzorce Va, Via nebo Vila w/yJ------!==o (Vá)

--L=o ( Via) (vila) kde n má shora uvedený význam.

Při práci ve smyslu shora uvedené varianty (a) může výchozí materiál obsahovat tolik chránících skupin, 'kolik je v něm přítomno zbytků potřebujících chránění, napříWQh žVyUůj Které se ve výsledném pro duktu vyskytují jako volné hydroxylové skupiny nebo bazické iminosikupiny.

Při práci ve smyslu varianty (a) je možno· ‘ jako chránící skupinu nebo skupiny používat zbytky popsané ve standardních učebnicích chemie peptidů, jako jsou například: M. Bodansky a M. A. Ondetti, „Peptide Synthesis“, Interscence, New York, '1966, kapitola IV; F. M. Finu a K. Kaufmann, „The Proteins“, sv. II, red. H. Neurath a R. L. Híll, Academie Press lne., New York, 1976, str. 106; „Amino-acids, Peptides and Proteins“ (Specialist Perlodical Reports], The Ohemical Society, Londýn, sv. 1 až 8. V těchto publikacích jsou rovněž popsány různé metody odstraňování chránících skupin.

Při práci ve smyslu varianty · (aj je zvlášť vhodnou chránící skupinou iminoskupiny benzyloxykarbonylový zbytek a zvlášť vhodnou chránící skupinou hydroxylové skupiny zbytek benzylový. Obě tyto chránící skupiny je možno snadno odštěpit hydrogenolýzou, například hydrogenolýzou v přítomnosti pialádia na uhlí jako katalyzátoru, například 5 % ('hmoOnost/hmotno.st j paládia na uhlí, v ředidle nebo rozpouštědle, jako ve vodě, methanolu, ethanolu, butanolu, dimethylformamidu, 'kyselině octové, chloroformu nebo ve směsi těchto rozpouštědel. Reakci je možno popřípadě provádět v přítomnosti kyseliny, jako chlorovodíku nebo' p-toluensulfonové kyseliny a účelně za atmosférického tlaku.

Další zvlášť vhodnou chránící skupinu iminoskupiny při práci podle varianty (a) je terc.butoxykarbonylový zbytek a další zvlášť užitečnou chránící skupinou hydroxyskupiny je terc.butylový zbytek. Obě tyto' chránící skupiny lze snadno' odštěpit působením kyseliny, jako chlorovodíku nebo triftu·Oιrtюtové kyseliny. Chlorovodík je možno používat ve formě vodného roztoku o· koncentraci například mezi 1 N a koncentrací 'odpovídající nasycenému roztoku, nebo' je možno' chlorovodík alternativně používat ve formě roztoku v ředidle nebo rozpouštědle, jako v ethylacetátu, methanolu, kyselině octové, etheru, dioxanu nebo jejich směsi. V daném případě je mcžno' pracovat s libovolnými koncentracemi až do nasycení ředidla nebo rozpouštědla, s výhodou koncentracemi v rozmezí od 2 do' 6 N. Reakce se s výhodou provádí při teplotě mezi 0 °C a teplotou místnosti a může se uskutečňovat v přítomnosti pomocného činidla, jako 2-merkaptoethanolu. Trifluoroctoyou kyselinu je možno' používat samotnou bez ředidla nebo' rozpouštědla, nebo^ ji lze ředit 5 až 10 1% vody. Reakce se s výhodou provádí při teplotě místnosti, popřípadě v přítomnosti pomocného' č'nidla, jako· Z-merkaptoethanolu.

Při práci podle varianty (a) jsou dalšími zvlášť vhodnými chránícími ' skupinami iminoskupiny zbytek benzyloxykarbonylový nebo teric.butoxykarbonylový a zvlášť vhodnou chránící skupinou hydroxylové skupiny je

Zbytek terc.butylový. Tyto' chránící skupiny lze snadno odštěpovat působením bromovodíku v kyselině octové. Výhodná koncentrace se pohybuje mezi 1 a 3 N, zvlášť výhodnou koncentrací je pak koncentrace 2 N.

Při práci podle varianty (a) je zvlášť vhodnou chránící skupinou karboxylové skupiny esterový zbytek, například zbytek methylesteru či ethylesteru. Tento· zbytek se účelně odštěpí bazickou hydrolýzou, například působením hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného v ředidle nebo rozpouštědle, jako ve vodném methanolu, vodném 2-ethoxyethanolu, vodném dioxanu nebo¹ vodném, dimethylformamidu. Reakce se účelně provádí při teplotě místnosti.

Vhodným aktivovaným derivátem výchozí látky při práci postupem podle odstavce (b) je například ester nebo> anhydrid. V případě použití aktivovaného derivátu je možno reake' uskutečni tak, že se aktivovaný derivát uvede do styku · s příslušným. alkoholem nebo aminem v přítomnosti ředidla č rozpouštědla. V těch případech, kdy se ako výchozí materiál používá volná kyselina obecného vzorce X nebo XI, provádí se reakce s příslušným alkoholem nebo anrnem účelně za použití standardního kondenzačního· čin'dla používaného při syntéze pepti- dů, jako N,N‘-d^;cyklohexyilkarbodiimidu. Tato . reakce je zvlášť vhodná pro výrobu sloučenin obecného* vzorce I, v němž K znamená aminoskupinu nebo zbytek obecného· vzorce NHR⁵ nebo · N-R⁵R⁶. V takovémto případě se ester, například methylester, sloučeniny obecného vzorce X smísí s nadbytkem amoniaku nebo příslušně substituovaného aminu v rozpouštědle, jako v methanolu či dimethylformamidu, při teplotě pohybující se mezi 0 °C a teplotou místnosti. Reakční doba se pohybuje do· tří dnů.

Výchozí látky pro práci způsobem podle vynálezu je možno připravovat ze známých sloučenin standardními kondenzačními reakcemi za vzniku peptidů, standardním zaváděním chránících skupin do· peptidů a standardním odštěpováním chránících skupin z peptidů. Všechny tyto reakce jsou od12 borníkum dobře známé a jsou popsány , · například v příkladu 94. Zvláštní pozorností si zaslouží příprava meziproduktu č.· 175, · · při ' _л níž se methy.lketo-n · připravuje “ z odpovídající kyseliny Dakin-Westovou reakcí s · acétanhydridem v pyridinu.

Jak již bylo uvedeno· výše, vykazují sloučeniny podle vynálezu analgetickou účinnost · u teplokrevných živočichů. Tuto · účinnost · je · · možno prokázat standardním testem · pro důkaz ainalgetické -aktivity, jako je test na my-. · ších na horké desce (Eddy a Ieimbach, · J. Pharmac. Exp. Therap., 1953, 107, 385—393). Tento test se provádí následujícím· způsobem:

Při testování každé ze sloučenin se používá skupiny vždy tří myších samiček o hmotnosti 22 až 25 g. Každá myš se položí na termostaticky kontrolovanou měděnou · desku zahřívanou · na 56 °C a zaznamená se čas, kdy pokusné zvíře reaguje · ina tepelný podnět (například olizováním svých zadních tlapek). Normální reakčni časy se pohybují od 3 do· 5 sekund.

Každé ze tří pokusných myší se pak intravenčzně podá 100 mg/kg roztoku testované sloučeniny. Po· 5, 10 a 30· minutách po aplikaci se každá z myší znovu vloží na horkou desku a zaznamená · se její reakčni čas. Pokud myš nereaguje po 20 sekundách odstraní se z horké desky. Za těchto okolností se testovaná sloučenina považuje za maximálně účinnou v dané dávce.

Sloučenina, při jejíž aplikaci se dosáhne průměrného zvýšení reakčni doby nejméně o· 3 sekundy, se pokládá za účinnou. Účinná látka se . pak znovu testuje v nižších dávkách.

Všechny sloučeniny, jejichž příklady jsou uvedeny v tomto textu, jsou při shora popsaném testu účinné v dávkách rovných nebo nižších než 100· mg/kg, počítáno na volnou kyselinu nebo báži. Dávka LDso při intrave.nčzním podání myším je u sloučenin podle vynálezu značně vyšší než nejnižší dávka vedoucí k maximální analgesii, jak vyplývá z následující tabulky:

TABULKA

Produkt Struktur a z příkladu č.

Analgetická účinnost

Zvýšení reakční Dávka LDso doby oproti mg/kg mg/kg kontrole (s)

H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu

H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Pro-NHC2Hs

H-Tyr-D-Alia-Gly-Phe-Leu-NH(CH2]2NHCH3

H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe-Met-OCHs

H-Gly-Gly-Gly-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OCHз

+1,5	100	256
+16	20	245
+15	10	90
+15	50	464
+14	100	385

Do rozsahu vynálezu rovněž spadají far’ maceutické prostředky obsahující jako* účinnou složku polypeptid podle vynálezu v kombinaci s netoxLckým, farmaceuticky upotřebitelným ředidlem nebo nosičem.

'Farmaceutické prostředky mohou být například ve formě vhodné к parenterálnímu podání. К tomuto účelu je možno- zmíněné prostředky o sobě známým způsobem upravovat na sterilní injekční vodné či olejové roztoky nebo suspenze.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou kromě polypeptidu podle vynálezu rovněž obsahovat jedno nebo několik známých léčiv vybraných ze skupiny zahrnující jiná analgetická činidla, například aspirin, paracetamol, fenacetin, kodein, pethidin, jakož i morfin, protizánětlivá činidla, například naproxen, indomethacin a ibuprofen, neuroleptická činidla, j-ako chlorprc-miazin, prochlorperazin, trifluorperazin a haloperidol, a další sedativa a trankvilantia, jako chlordiazepo-xid, fenobiarbiton .a amylobarbiton.

Výhodným farmaceutickým prostředkem podle vynálezu je preparát vhodný к intravenóznímu, intramuskulárnímu nebo subkutánnímu injekčnímu podání, například sterilní vodný roztok obsahující mezi 1 a 50 mg/ /ml účinné látky.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se při léčbě nebo prevenci bolesti normálně aplikují lidem v takové dávce, .aby každý pacient cibdržel při intramuskulárním nebo¹ subkutánním podání mezi 2 a 150 mg účinné látky, nebo při intravenózním podání mezi 1 a 100 mg účinné látky.

Prostředky podle vynálezu je možno aplikovat způsobem závisejícím na biologickém poločasu polypeptidu, například v intervalech pohybujících se od 0,5 do 4násobku biologického poločasu polypeptidu, například dvakrát až šestkrát denně. Prostředky podle vynálezu se zvlášť účelně používají к zmírnění bolesti, к níž dochází během nebo krátce po chirurgickém zákroku, v kterémžto případě se normální aplikuje během samotné operace nebo těsně po ní.

Injekční preparáty podle vynálezu je možno aplikovat ve formě nárazové dávky bud přímo do injekčního místa nebo do předem zavedené intravenozní infusní soupravy, nebo- je lze aplikovat pomaleji ve zředěném roztoku jako složku intravenozní infusní kapaliny.

Vynález ilustrují následující příklady 1 až 94, jimiž se rozsah vynálezu nijak neomezuje.

V níže uvedených příkladech se symbol R_ř vztahuje na cihromatografii na tenké vrstvě silikagelu. Rozpouštědlovými systémy používanými při této chromatografii jsou systémy 1-butanol-ky.selina octová-voda (4:1:5 objem/objem) (R_fA), l-butanol-kyselina octová-voda-pyridin (15:3:12:10 objem/objem),

2-butanol — 3% [hmotnost/objem] vodný hydroxid amonný (3:1 objem/objem) (R_fC), acetonitril-voda (3:1 objem/objem) (R_fD), .aceton-chloro-form (1:1 objem/objem) (R_fE), chloroform-eithanol (1:4 objem/objem) (RfF), cyklohexan-ethylacetát (1:1 objem/objem) (R_fG), cyiklohexan-ethylacetát-methanol (1:1:1 objem/objem) (R_ÉH), chloroform-methanol-voda (11:8:2 objem/objem) (R_fK), chloroform-methanol (19:1 objem/objem) (RfP) a chloroform-methanol (9:1 objem/oibjeml( (R_fQ). (Některá z těchto rozpouštědel se používají rovněž к sloupcové chromatografii na silikagelu a jsou v poznámkách označována jako rozpouštědla G, K, Q a P). Ve všech .případech se chromatografické desky zkoumají v ultrafialovém světle a detekují se fluorescaminem, ninhydrinem a chlor-škrob-jodovým činidlem. Pokud není uvedeno jinak, znamená uvedení symbolu Rf, že při těchto postupech byla detekována pouze jediná skvrna.

Kyselé hydrolyzáty všech produktů připravených v příkladech 1 až 93 se získávají záhřevem peptidu nebo chráněného peptidu ’s 6 N kyselinou chlorovodíkovou obsahující 1 % (hmotnost/objem) fenolu v zatavené evakuoviané ampuli na teplotu 110 °C po dobu 16 hodin. Složení aminokyselin v každém hydrolyzátu se stanovuje za pomoci analyzátoru aminokyselin (LoCarte) a ve všech případech je v souladu s očekávaným složením.

V příkladech se používají následující symboly:

Z = benzyloxykarbonyl

Bzl = benizyl

OCp = 2,4,5-trlchlorfenoxyskupina

Boc = terc.butoxykarbonyl

ONp = p-nitrofenoxyskupina ONSu = sukcinimidoxyskupina

ToisOH = p-tolue.nsulfonová skyselina

Příklady 1 až 42

Chráněný polypeptid se podrobí reduktivnímu štěpení za použití některého, z níže popsaných postupů H1 až H13. Získají se polypeptidioké deriváty podle vynálezu uvedené v tabulce I. Jednotlivé postupy H1 až H13 se provádějí následovně:

H1 Výchozí materiál (uvedený v tabulce I číslem) se rozpustí v ethanolu obsahujícím do 25 % vody, v dusíkové atmosféře se přidá 150 mg/g 5% (hmotnost/hmotncst) paládia na uhlí jako katalyzátoru a do reakční směsi se při .teplotě 20 až 215 °C za míchání uvádí mírný proud vodíku. К dokončení reakce je zapotřebí 5 až 6 hodin. Vodíková atmosféra se nahradí dusíkem a katalyzátor se odfiltruje přes vťstvičku křemeliny. Produkt se izoluje odpařením filtrátu ve vakuu.

H'2 Pracuje se stejně jako při postupu H1 s tím, že se namísto vodného ethanolu použije vodný methanol.

1S

H3 Pracuje se stejně jako při postupu Hl s tím, že se jako reakční prostředí použije methanol.

H4 Pracuje se stejně jako při postupu H1 za použití vodného ethanolu s přídavkem 1 ekvivalentu chlorovodíku.

H5 Pracuje se stejně jako· při postupu H1 za použití vodného methanolu s přídavkem 1 ekvivalentu chlorovodíku.

H6 Pracuje se stejně jako při postupu H.1 za použití dimethylformamidu s přídavkem 1 ekvivalentu p-toluensulfonové kyseliny.

H7 Pracuje se stejně jako při postupu H1 za použití methanolu s přídavkem 1 ekvivalentu chlorovodíku.

H8 Pracuje s|e stejně jako při postupu H1 za použití směsi dimethylformamidu a butanolu jako reakčního prostředí.

H9 Pracuje se stejně jako při postupu Hl za použití 90 nebo 95% (objem/objemj vodné kyseliny octové jako reakčního prostředí.

H10 Pracuje se stejně jako při postupu H9 s tím, že se к reakčnímu prostředí přidají 1 až 2 ekvivalenty chlorovodíku.

Hll Pracuje se stejně jako při postupu Hl za použití vodného dimethylformamidu jako reakčního prostředí.

H1.2 Pracuje se stejně jako při postupu Hl za použití směsi vodného ethanolu a chloroformu jako reakčního prostředí.

H13 Pracuje se stejně jako při postupu Hl zia použití směsi methanolu a dimethylformamidu jako· reakčního prostředí.

já

S 'cd

Cl

Λ — -4—»

PM

N O Λ

O '5 *th >ó > s

r4

X

CD CO _

Η H Я г-I CD X CM oO ~ .. - ~r-< H т-H tH ID CM

МЛ

X Я cn к

CD

X

O CM 00

CM* t-T _tH CM cnS<C X .O q H ¹⁴ t<

M XI CP CCMM oo* oo* oo* tx” t< t<

t>?

CM CM oo fyt tx· oo „ Ή Η H Η H oo . _Φ „Г⁰⁰ _Γ .

„ tH Φ ^tH “ ^т~Т ^tH tx

TABULKA I

CQ

Ξ

4—·

Ph

CD' Ph >> *—1 o 04

TJ co já >CJ

X

X CD ID CD

СТ)

К

CMUDOTID

CDC -. - , -----.-,

Η⁴ X* ‘ΊΓ¹ ЧЧ X* X* X* *Χ qqqqqqqq

CD

CO x lD CM ^O ts oo X CO b> t> 00O

O CO . . . oo CO oo CO CS CMX _T-4 t-H >í_A >5^’ tH tH tH tH Ή tHτ—i

Ph Ph

CO X LD 00 CD oo т-Ч гЧ τ—I t-Ч гЧ tH t—i τ—I t—i r-í q t> X o ri Λ OO O

X X N 00 O⁰ O0 ts O τΗ r^- X ^— XXXČM

т-H CO 00 X <M tx o

CD

O ID

ID ID

CM co

CD

CO

Q

СО X QIDXQoIDtxODX tx CDCOoooOCĎ000O00

о	см	оо		ó		CO	O		8
со	ем	X		ID			ID	Φ	X
			CM	CD	oo	O		CD	•Φ
			uó	ID	ID	ID		Φ	LD

IDHOHtSCPOaJCbCDP cόcocDζ©ιлαooόαoCэoэIDiD

CD

O

CD

ID

ID tx o ID CM X CO tx UD oo čo tn tx

CD bx tH 00 Φ oo ts CĎ t> oo CD b>

tH tx tx oo b> CD iň CD ID CO to

X _u8 < У tx oo

ID oo O ID CM 00 CĎ 00 tx oo CO CÓ ID

CO CO o tH oó ID tx CD 00 X ID CM oo X CD CD CO CD CM tx ID ID ID ID oo CÓ CD ID

LD CO

X ID

CO CO tH ©0 b* CO tx CÓ

H

CO

CM

CO ф p p S ф ф

5ΪΪΦ g a> Z со <o ώ cd cb Φ ώф

Д Д Д íД £i íXi Pl<PU ' ' ' ·Λ

Ф

S O i

P

999 φ 'T?'*? <N S Ж Ж ж

5999

P P P

S >J Ph ώ - _ < Цц p4 pL|

CD i CD r4 CM X ID CO tx 00 OJ О X CM СО X LD CO X X гЧ гЧ гЧ гЧ гЧ o

<

O ,*? oj

Я Д

Й '3 ω O Z ж

Q O O th t. ο >> >>n Еч Е-ч < t I fx гЧ g ф ф

CD O rtí J cu Cd z

CJ oooj о гн см οσ χι iD гЧ гЧ СМСМСМСМСМСМ

202588

CD	Ю CM co	CM	CM 00 CO СО	СО	00	3«,	со	СО гЧ	СП
гЧ	__ v4 ~ r4 CO ^co	гЧ	гЧ гЧ гЧ гЧ	гЧ	гЧ	см*	т-Ч	со	гЧ
CM	г-1 „ r4 Ьч	см	СП со гч ГГ	гЧ	СЧ	Н т-Г	см	гЧ См	со т-Ч

ю	см со ем сп	О	Ш О СП СП	гЧ	СП	СП СП	СП	СП	си
Д	® Я Ж Я	гЧ Д	Д Д Д Д	гЧ Д	Д	Д Д	Д	Д	Д

-G;ly-Phe-Leu-OMe

Poznámky:

hydrochlorid dihydrochlorid trihydroohlorid acetát diacetát

Θ triacetát trífluoracetát izolováno odpařením po filtraci přes křemelinu vysráženo přídavkem etheru vysráženo přídavkem methanolu a etheru!

vysráženo přídavkem ethylacetátu a etheru získáno ve formě prášku po 'lyofilizaci iz vody nebo ze směsi vody a terc.butanolu jako u poznámky 12, v přítomnosti chlorovodíku jako u poznámky 12, v přítomnosti kyseliny octové vyčištěno, chromatografií na silikagelu na použití 251% (objem/objem) methanolu v chloroformu

16ⁱ jako· u poznámky 15, za. použití rozpouštědlového· systému K vyčištěno· na molekulárním sítu Sephadex G15 v 5% (objem/objem) vodné kyselině octové jako u poznámky 17, za použití molekulárního síta Sephadex G25 pohyblivost 0,78 vztaženo· na histidin jako standard, při elektroforéze při pH 6_ť5i · teplota tání 143 ^OC teplota tání 157 C

2i2 teplota tání 103^OC (rozklad) teplota tání 81 až 83 °G teplota tání 87 °C (rozklad) teplota tání 146 až 148 °C teplota tání 98 °C (rozklad) teplota tání 168 °C teplota tání 218 až 219 °C.

P říkl ady 43 až 69

Chráněný polypeptid se podrobí štěpení chlorovodíkem za použití některého z níže popsaných postupů El až E1O. Získají se polypeptidické deriváty podle vynálezu, shrnuté do talbulky II. Jednotlivé postupy El až E10 se provádějí následovně:

Výchozí materiál (označený v tabulce II číslem) se rozpustí v ethylacetátu a přidá se takové množství roztoku chlorovodíku v ethylacetátu, .aby .se dosáhlo celkové koncentrace kyseliny 2 N až 6 N. Reakce se nechá probíhat při teplotě 20 až 25 °C po dobu 1 až 2 hodin. K maximálnímu zabránění průběhu nežádoucích vedlejších reakcí se nemá reakční doba zbytečně prodlužovat. Hydrochlorid žádaného· produktu se čas-to z roztoku vysráží a odfiltruje se. Jinak je možno· .produkt izolovat odpařením reakční směsi ve· vakuu.

E2

Pracuje se stejně jako u postupu El s tím, že se namísto ethylacetátu použije jako reakční prostředí methanol.

E3

Pracuje se stejně jako· u postupu El za použi-tí chlorovodíku ve směsi methanolu a ethylacetátu.

E4

Pracuje se stejně jako u postupu El s tím, že se výchozí materiál rozpustí v kyselině octové a k roztoku se pak přidává chlorovodík v ethylacetátu.

E5·

Pracuje se stejně jako· u postupu E2, ale v dusíkové atmosféře a v přítomnosti akceptoru, například 2-merkaptoethanolu.

E6

Pracuje se stejně jako u postupu El s tím, že se namísto ethylacetátu použije jako reakční prostředí diethylether.

E7

Pracuje se stejně jako u postupu El s tím, že se namísto ethylacetátu použije jako reakční prostředí dioxian.

ES·

Pracuje se stejně jako u postupu El s tím, že se namísto ethylacetátu použije jako reakční prostředí kyselina octová.

E9

Pracuje se stejně jako u postupu El, ale v dusíkové atmosféře a v přítomnosti akceptoru (2-merkaptoethanol).

E10

Chráněný materiál se 10 minut míchá při teplotě 0 ^qC s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou (cca 10 ml/g). Nadbytek kyseliny se oddessiluje ve vakuu při co nejnižší teplotě a produkt se získá lyofilizaci.

El

		ip	CO	b>
о О т-1	CM	r4	гЧ	т-Ч
т-Ч гЧ „	гЧ
-		IP	00	CO
гЧ т—1	гЧ
гЧ		t—1	r4	т-Ч
СМ СМ 00	CD	Ьч	CO	т-Ч
ИЫЫ	w	Ы	w	W
СП © ю	CD	CM	CM	co
О О ’ф		co	t>
т-Ч гЧ гЧ	т-Ч	г—1	т-Ч	т-Ч
© 00		гЧ	o	CD
см		CM	r4	©
о	Ьч		Ьч
00	CO		00
Q О		ОЭ	Ю	5!
•Ф со СО
т-Ч			00	CM
Mi			in	CD
© гЧ ©	Ьч		Ьч	Š
Ю СО Ю	Ю	©	©
см СО	oo
со Ьч со	co
tsOtt	uo
Ьч © b*	©
g^§	3

ι-Ч ČO H СО 1Λ OO н гЧ

Ы ЫЫЫИЫЫ Ы © гЧ © © ω ы w ы ’Ф Ьч

со

	X$1
	r4
©	’Ф CO xtf гЧ	©
©	© Ьч ιό ©	©

*5 со см о со

В 9

Гх 00 ю СО

CM	О СО	CD Q in	3	o
©	© ©	Ю CD CD	©		LO
	gg	Ю © © ©	uo	£		т-Ч CM
	© см	o ©		©		Ю
	Ьч Ьч	© Ьч	©	Ьч		©
	CM ČM © Ю	© © © ©	Ю Ю	s	© 1Л	3

TABULKA ΙΓ

Ph	Ph	Ph ^4	Ph	Ph >>
H		H	H
X	i	X	X	X
©	Ьч	©	©	O
-Ф				1Й

со

Д ю оо Д ф сч сч

Cu

CM 0O 0О OO 00 co О ’Ф ω w W M W W rt M

Щ

cp rl CM

CM rH CM CO id is ίο Φ ao lo

Id rH id ’Ф ^M &H O rH

X *Q

	’ф гЧ
00	id O
”φ	f Ld

o 00

CÓ ’Ф

CO O řH ÓO o CM 00 CM CM Co

Ld ’Ф CM

PQ <

CO cp ’Ф ID

O) CO rH

OD ’ф

Ld

CO o ld t>4 ’ф Ю

CO cO

Ld CO

CO co

CO

CO

CO со

0) o

ω ьР ω

ДР cu >» *7

I

F-ι φ сл ώ f-l

Ή к ω a 2?

Ό Рч

I >> s

I ca <

I Q

I ř-l >ч H >5 H '

CD biro о О Д

I ( 3 >> >> Ф 5 5 H • I Cl) >> >> r-] 3 5 'V

CM СО ’Ф Ю CO Cx oo СП co co co čp cp CO co cp

Poznámky:

hydrochlorid dihydrochlorid izolováno odpařením po filtraci přes křemelinu izolováno' vysrážením vysráženO' přídavkem· etheru vysráženo přídavkem methanolu a etheru krystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80 °C) získáno· v práškové formě lyofilizací z voidy nebo ze směsi vody a terc.butanolu jako u poznámky 8 v přítomnosti chlorovodíku vyčištěno chromatografií na silikagelu za použití rozpouštědlového systému Q jaké u poznámky 10, za použití rozpouštědlového· systému K vyčištěno· na molekulárním sítu Sephadex G15 v 0,01 M vodné kyselině chlorovodíkové vyčištěno na molekulárním, sítu Sephadex G25 v ·5% (objem/objem) vodné kyseliny octové teplota tání 202 až 205 °C teplota tání 110 °C teplota tání ·179 až 180· cc teplota tání 173 až 174 °C teplota tání 1412 až 144 °C teplota tání 118 až 120 ’°C

20· teplota tání· 138 až 140 °C teplota tání 111 'až 114 cc‘ teplota tání 195 až 200°C Jrozk^ad) teplota tání 120 až 122 C teplota tání 174 až 176 °C teplota tání 120 až 124 °C.

Příklady 70 až 88

Chráněný polypeetidse · · podrobí štěpení kyselinou trffluoroctovou za použití některého· z níže popsaných postupů. Získají se polypeptidícké deriváty podle vynálezu, shrnuté do tabulky III. Jednotlivé ·postupy se provádějí následovně: . .

F1 ; ’ ·.· ·- ^:

Výchozí materiál (označení v tabulce III Číslem) se rozpustí v trifluoroctové kyselině (10 ml/g) a směs se nechá 1 až 2 hodiny reagovat při teplotě 20 až · 25 °C. Produkt se izoluje ve formě trl^llu^c^r^a^c^etátu odpařením roztoku ve vakuu. Případnou lyofilteací v přítomnosti mírného · nadbytku chlorovodíku se získá hydrochlorid.

F2

Pracuje se stejně jako při postupu F1 za použití 90% nebo 95% (objem/objem) vodné kyseliny trifluoroctové.

F3

Pracuje se stejně jako při postupu Fl, · ale za použití 90% nebo 95% (objem/objem) · vodné trifluoroctové kyseliny pod dusíkem v přítomnosti akceptorů, například 2-mierkaptoethanolu.

&

ώ · o Oj 'n 'cd O ’£ ><J s>, cd > s σ

ta я

n ta O rH

X *Q

Q

PQ <

q гЧ

СмОГ^ОООООООГм^СмОО^СОСПСмСмОГм

CO* CO CO* г-T гЧ ^г* σ0-φ* '^φΜ* r-* 'q Μ* CM* CO* ^Λ CO* CO* CO t—{ N N N N N N N N M N CJ Η N Ň Μ Μ N N ia ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta ta

ČM

г—I

CO

ΜΪ

id

CD

Ьз

00

CD

O

rH

LD O

O

CM

CD

O

r—1

CM

CD

CO

co

CD

CD

Có

CO

co

CD

s.

b·

bs LD

CM

CM

rH

CM

ČM

ČM

iH

tH

rH

rH

rH

rrl

rH

rH

rH

rH

rH rH

rH

rH

CM

CM

cm

CM

rj IO O	ID H	oo	OD
CM CM CM	CM H	H	tH

rH	M< CO	rH	O rH	O OD	O ČD	O Mi IS
00	Ьз CD	CD	ČD b>	CD Ю	00 Ю	CD CD Ьз

OO CO	CO D	Mi CM CM Tb ÍD CO
ID CD	CO
			cd
			co

cO	O o	OQ	co O	Mi O	CD	CD	CO	b3	CO rH Xb
ID	CD CO	Гм	co b>	CD rH	CD	co	CD	Co	CO CO CD

O	Ьз	rH	CO	Mi
CO	Cm	CD	Mi	Mi

00	co	O	CD
Id	00	ts	CD

id	r4	Mi
Mi	00	Mi

TABULKA III

Ό

К

CD

Он o Cá

X Z

I z

O) Λ PU t >4 s

I f-l

CD CO

I

Q

P-i >3 Е-ч i

CD

S К X

CM CD s £ ы 7?

Я К +->

N <m

N Ф Д

Д 5 § ω

O Z Ž II

CM N CM hjH см cm es ΓΊ _Mouu£ £ -o o o o o o lilii rj ...

CD ta i Λ Pl i . . ...............

J>4 >3 >> í>> >» >. >> >3 >3 >1 £>. ^3 ^3 £>»

555555555555553555 cdcúcdcdcdcdcúcdcdcycdás-(4cúcdcti,cd

QQQQQQQQQQQQQQQQQQ

CD £ S □ φ J ŠS?

Cd hP

CD Λ ΡΜ

I p3 Φ

I

Cb

Λ CM i

3 ω φ t-a t-a i Cb ta ta Pl pl I I φ ca

I

O 2 J-ч CD ca tP cd Φ Л Д ca ta

I t рЗ О) h-a

I

Φ Λ PU t pq CD ►a I

CD

РЧ i

K CtMtsbbbbb^OcOcoccoOOOooO

Poznámky:

hydrochlorid acetát trifluonaicetát di-trifluoracetát izolováno vysrážením po filtraci přes křemelinu vysráženo přidáním petroletheru (teplota varu 60 až 80 °O) izolováno v práškové formě vysrážením z vody nebo ze směsi vody a terč.butanolu¹ jak oi u poznámky 7, v přítomnosti chlorovodíku vyčištěno· na molekulárním sítu Seiphadex G15 v 5% (objem/objem) vodné kyselině octové teplota tání 150 až 15:5 ^OC teplota tání 166 až 168 °C.

Příklad 89

К roztoku 235 mg (μΐηοΐ) H-Tyr-D-Ser-Gly-Phe (6 H) -Leu-OMe (výchozí materiál 110) v 5 ml methanolu se přidá 1,0 ml (3 ekvivalenty) vodného- IN hydroxidu sodného a směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Roztok se odpaří -ve vakuu, odparek se zředí vodou a okyselí se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Po vyčeření filtrací se roztok lyofilizuje, produkt se zbaví solí na sloupci molekulárního síta Sephadex G15 v 5o/o (objem/objem) vodné kyselině octové -a nakonec se lyofilizuje. Zíslká se H-Tyr-D-Ser-Gly-Pihe(6H)-Leu-OH o R/C = 0,38.

Příklad 90

Reakcí H-Me-Tyr-D-Ser-Gly-Phe(6H)-Leu-OMe (výchozí materiál 102) ve vodném roztoku se 2 ekvivalenty hydroxidu sodného a stejným zpracováním jako v příkladu 89 se získá H-MeTyr-D-Ser-Gly-Phe(6H)-Leu-OH o R_fC = 0,44.

Příklad 91

140 mg (224 μΐηοΐ) Ac-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OMe (výchozí materiál 123] se rozpustí v 10 ml teplého dioxanu, roztok se nechá zchladnout na teplotu místnosti, načež se к němu přidají 2 ml vody a 0,75 ml (3,5 ekvivalentu) vodného IN hydroxidu sodného. Směs se energicky míchá 2,5 hodiny při teplotě místnosti, pak se většina dioxanu oddestiluje ve vakuu, zbylý roztok se okyselí přídavkem 1N kyseliny chlorovodíkové a výsledná suspenze se zahustí ve vakuu. К zbytku se přidá vodný amoniak spolu s 0,05 M vodným octanem amonným, čímž vznikne čirý roztok. Nadbytek amoniaku se odpaří a zbytek se vyčistí na sloupci molekulárního síta Sephadex G25 v 0,05 M vodném octanu amonném. Lyofilizací materiálu z .příslušných frakcí se získá Ac-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OH o RfD = 0,56 a RfD = 0,47.

Příklad 92

Roztok 100 mg (157 μηιοί) H-MeTyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OMe. HC1 (příklad 1 v 15 ml methanolu se ochladí na 4 °C a nasytí se suchým amoniakem. Výsledný roztok se nechá 2 dny stát při teplotě 4 °C, pak se odpaří ve vakuu a zbytek se vyčistí chromatogra-fií na sloupci silikagelu za použití nejprve rozpouštědlového systému Q a pak rozpouštědlového systému К jako elučních činidel. Odpařením příslušných frakcí a lyofilizací zbytku se získá H-MeTyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-NH? a R_fH = 0,22 a R₍K = 0,70.

Příklad 93

К roztoku 100 mg H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OMe (příklad 47) v 1 ml dimethylformamidu se přidá 50 ekvivalentů ethylaminu a směs se 3 dny míchá při teplotě 4°C. Rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu a zbytek se zbaví stopových množství nečistot chromatografií na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlového systému К jako elučního činidla. Odpařením příslušných frakcí a lyofilizací Zbytku se získá H-Tyr-D-Ala-Gly-Phe-Leu-NHEt o R_fD = 0,62 a R_fH = 0,50 a R_fK = = 0,90.

Příklad 94

V tomto příkladu je popsána příprava (ze známých sloučenin) všech výchozích materiálů značených v příkladech 1 až 93 čísly. Výchozí materiály jsou v tabulkách uvedeny podle počtu zbytků aminokyselin, které obsahují. V každé z tabulek jsou jednotlivé sloučeniny indentifikovány definitivními čísly. Zmíněným číslem je ikaždá sloučenina označována stále, ať už jde o její použití pro přípravu dalšího výchozího materiálu, jak je popsáno v tomto .příkladu, nebo o její použití pro přípravu sloučeniny podle vynálezu, jak je popsáno v libovolném· z příkladů 1 až 93.

Postupy označené v tabulkách symboly Hl až H13, El až ЕЮ a F1 až F3 odpovídají postupům popsaným v příkladech 1 až 42, 43 až 69, resp. 70 až 88. Symboly používané к označení dalších postupů mají následující významy:

Reakce za použití aktivovaných esterů

AI

Roztok 1 mmol příslušné amlnokomponenty a 1,1 mmol příslušného aktivovaného esteru v minimálním objemu dimethylformamídu se při teplotě 20 až 25 °C nechá reagovat tak dlouho, až reakční směs nedává pozitivní reakci s ninhydrinem (15 až 50 hodin). Reakční směs se pak odpaří ve vakuu do té míry, že je možno izolovat surový produkt bud' vysrážením přídavkem vodného organického rozpouštědla, nebo zpracováním vodou nebo směsí vody a vodného or202568 ganického- rozpouštědla, například . etheru. Je-li to nezbytné, provádí se další čištění postupem uvedeným v tabulkách.

A2

Postup stejný jako u AI s tím, že se jako reakční prostředí použije ethylacetát a pracuje se při teplotě 4 °C.

A3'

Postup .stejný jako. u AI s tím, že se přidává 1-hydroxybenzotriazol (cca 0,2 mmol).

A4 .

Postup stejný jako u AI s tím, že se -teplota reakční směsi udržuje na 4 °C.

A5

Postup stejný jako u AI s tím, že se přidá l-ihydroxybenzotriazo-l (cca -0,2 mmol) a reakční směs se udržuje na teplotě 4 °C.

Reakce za použití smíšeného anhydridu

B1

Roztok 1 mmol příslušného- karboxyderivátu v cca 5 ml dimethylformamidu se ochladí na —20 -až —40 — a přidá se k němu nejprve 1,05 mmol N-meehylmorfolinu a pak 1,05 mmol chlormravenčanu isobutylnatého. Směs se 5 minut míchá při teplotě od —20 do —40 °C, načež -se k ní přidá roztok 1 mmol aminosloučeniny v dimethylformamidu. Používá-li se soli aminosloučeniny, přidá se- .rovněž 1 mmol N-methylmorfolinu. K dokončení reakce se směs míchá při teplotě 20 až 25 ^qC (až do 24 hodin), načež se -odpaří ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi zředěnou vodnou kyselinu citrónovou a vhodné nemísitelné organické rozpouštědlo, obvykle ethylacetát Organická fáze obsahující produkt se promyje vodnou kyselinou citrónovou a pak vodným roztokem kyselého uhličitanu sodpého, roztok -se vysuší a produkt se izoluje odpařením rozpouštědla ve vakuu. Pokud není možno nalézt vhodné rozpouštědlo, postupuje se tak, že se promývá pevný produkt, který se po posledním promytí vodou izoluje filtrací.

B2

Postup -stejný jako u B1 s tím, že se jako terciární báze -použije triethylamin.

B3

Postup stejný jako u B1 - s tím, že k přípravě smíšeného - anhydridu se použije chlormravenčan ethytoatý.

B4 Postup stejný jako u B1 s tím, že se připravuje smíšený anhydrid -s chlormravenčanem -ethylnatým v přítomnosti N-me-thylmortolinu v tetrahydrofuranu.

B5,

Postup stejný jako- u B1 s tím, že se připravuje smíšený an-hydrid s chlormravenčajako terciární báze.

Reakce za použití azidů

Cl mmol hydrazidu příslušného karboxyderivátu se rozpustí v cca 5 ml dimethylformamidu, roztok se -ochladí na —20- °C a hydrazid se převede na odpovídající azid přidáním nejprve 6 M roztoku chlorovodíku (5 až 6- mmol) -v dioxanu a -pak 1,2 mmol terc.bi^tt^yl^i^itrit^u.. Vymizení hydrazidu z roztoku se -sleduje nakápnutím roztoku na filtrační papír a postřikem chloridem železitým a -ferrikyanídem draselným. Během 10- minut se -směs- za míchání při teplotě —10 °C neutralizuje přidáním ekvivalentního množství triethylaminu (,tj. -5 až 6 mmol) a přidá se 1 mmol příslušné aminokomponenty rozpuštěné ve 3 ml dimethylformamidu. P^i^u^ž-vá-li se -soli aminokomponenty, přidává se v tomto stupni rovněž potřebné množství triethylamíjnu (1 mmol). Reakční směs se pak 18 až 24 hodiny míchá při teplotě 0 až 4 °C, zfiltruje se, filtrát se -odpaří ve vakuu ,a - zbytek, je-li to možné, se rozpustí v rozpouštědle nemísitelném s vodou, roztok se postupně promyje vodnou kyselinou - citrónovou, vodným kyselým- uhličitanem sodným a vodou, načež se produkt izoluje -odpařením nebo filtrací.

Reakce za použití N,N‘-dicyklohexylkarbodiimidú

DL mmol příslušného karboxyderivátu se rozpustí v 5 ml dimethylformamidu a k roztoku se za míchání při teplotě 4 °C přidá 1,1 mmo 1 N,N--di.cyktoheyylkarOddiimidu ,a 1 mmol. příslušné aminokomponenty. Směs se pak míchá při teplotě 4 °C (nebo v některých případech při teplotě -20- až 25 °C) tak dlouho, až vzorek směsi nedává positivní reakci -s ninhydrinem (až do 18 hodin). Pokud je aminokomponenta ve formě své soli, přidá se na začátku reakce rovněž - 1 mmol triethylaminu. Po -zfiltrování se produkt izoluje odpařením filtrátu ve vakuu, rozpuštěním -zbytku ve vhodném organickém rozpouštědle, například v et.hylacetátu, postupným promytím roztoku vodnou kyselinou .citrónovou, vodným hydr.ogenuhličitanem sodným- a vodou, -a následujícím -odpařením vysušeného extraktu, nebo vyzrázením přídavkem vhodného činidla, například petroletheru (teplota varu 60 -až 8O°C).

D2

Postup stejný jako u Dl, s tím, že se k reakční směsi přidají 2 mmol 1-hýdroxybeinzotriazolu.

D3 .

mmol -příslušného karboxyderivátu se rozpustí ve 2 ml suchého, -tetrahydrofuranu a k roztoku tse přidá nejprve 1 mmol N-hyld-roxysulkcinimidu a pak 1 mmol N,N‘-dicýklohexylkarbodiimidu v 1 ml tetrahydrofuranu. Po 15 minutách -se přidá 1 mmol aminokomponenty a směs -se 15 -až 25 hodin míchá -při teplotě 20 -až 25 °C. Po· zfiltrování se produkt izoluje odpařením filtrátu ve vakuu, rozpuštěním odparku ve vhodném rozpouštědle, například v ethylacetátu, postupným promytím roztoku vodnou kyselinou citrónovou, vodným hydrogenuhliči-tanem sod202568 ným a vodou, a nakonec odpařením vysušeného extraktu ve vakuu.

Redukce

G1

Pro přípravu liexahydr-ofenylalaninových derivátů se 1 mmol příslušného meziproduktu obsahujícího· fenylalanin (jak je uvedeno· v tabulkách) rozpustí v 80% vodné kyselině octové obsahující popřípadě malé množství kyseliny chlorovodíkové, s obvyklými bezpečnostními opatřeními se přidá 50 až 150 mg Adamsova katalyzátoru (kysličník platičitý) a redukce se provádí uváděním proudu vodíku do míchané směsi při teplotě 20 až 25 ^CC až do. ukončení reakce (15 až 50 hodin). Katalyzátor se od.straní filtrací přes vrstvičku křemehiny a surový produkt se izoluje odpařením filtrátu ve vakuu.

Hydrolýzy esterů

JI mmol esteru sis rozpustí v 10 až 15 ml 75% (objem./objem) vodného acetonu obsahujícího 1,1 až 1,2 mmol hydroxidu sodného a roztok se- míchá při teplotě 20 až 25 °C tak dlouho, až podle chromatografie- na tenké vrstvě . již - - . neprobíhá další reakce (2 až 3 hodiny). . Většina . acetonu - se oddestiluje ve vakuu, -zbylý vodný roztok se promyje ethylacetátem, - pak -se okyselí, například přídavkem kyseliny - citrónové a - produkt se buď extrahuje vhodným rozpouštědlem, například ethylacetátem. nebo v případě, že extrakce není možná, - izoluje se odpařením. Extrakty se - promyjí -nasyceným roztokem chloridu sodného, - vysuší se a odpařením ve vakuu se z nich získá žádaný -karboxydeirivát.

J2

Postup- stejný jako u JI, ale -za použití směsi - vody, methanolu a acetonu.

J3 . '

Postup - stejný jako u JI s tím, že se jako reakční- - prostředí použije vodný methanol.

J4

Hydrolýza se provádí působením 1 ekvivalentu hydroxidu -sodného ve vodě a produkt se izoluje odpařením ve vakuu ,ve formě sodné-soli.

J5

Postup stejný jako u JI s tím, že se jako reakční prostředí použije vodný dioxian.

Acýlace

K1

K ledově chladnému -roztoku 1 mmol příslušného- glyceryl-monoesteru v 1 ml chloroformu, obsahujícímu 3 - mmol pyridinu, se přidají 3 mmol acetylchloridu a směs se 18 hodin míchá při teplotě 20 až 25 °C. Rozpouštědlo· -se oddestiluje ve vakuu, zbytek se znovu rozpustí v ethylacetátu, roztok pe postupně promyje vodou, nasyceným vod ným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou, vysuší se a odpaří se ve - vakuu. Získá se surový produkt, který se trituruje s mialým množstvím methanolu a nakonec se odfiltruje.

Glyceryl-monoester potřebný pro tuto acylaci se připraví následujícím postupem;

mmol příslušného chráněného isopropylideneisteru ve 300 ml ž-methoxyethanolu se 5 hodin zahřívá na parní lázni -s 500 mmol kyseliny borité, načež se rozpouštědlo -odpaří ve vakuu a nahradí se ethylacetátem. Po promytí -vodou se roztok vysuší a odpařením ve vaku-u poskytne olejovitý ester, který se dále čistí chromatografií na sloupci silikagelu.

K2

Postup stejný jako v K1 s tím, že se namísto acetylchloridu použije palmitoylchlorid.

K3 mmol glyceryl-monoesteru chráněného· benzylidenovou skupinou a 4 mmol kyseliny borité v 5. ml trimethylborátu se 20 minut Zahřívá na parní lázni. Trimethylborát se oddestiluje, zbytek se dalších 20- minut zahřívá na parní lázni, pak se rozpustí ve 30 m^:l ethylacetátu, roztok se promyje vodou · a odpařením se z něj izoluje volný glycerylmonoester. Aceiiylace se -provádí za použití acetylchloridu stejně jako u Kl.

K4

Postup stejný jako u K3 s tím, že se k finální acylací použije hexanoylchlorid.

Esterifikace

LI mmol bezvodé chráněné aminokyseliny se při teplotě 0°C rozpustí v 10 ml suchého pyridinu -a k roztoku se přidá 10 mmol benzeiin>ulfonylchloridu. Směs se 15 minut míchá -při teplotě 0 °C, načež se - k ní přidá 10 mmol příslušného alkoholu (jak - je Uvedeno- v tabulce). Výsledná směs se 18 hodin míchá při teplotě 4 - °C, načež se - - pyridin oddestiluje ve vakuu. Zbytek - - .se - rozpustí ve 150 ml ethylacetátu, roztok se postupně promyje vodou, 1 N kyselinou chlorovodíkovou, vodou, 2 N vodným hydrogenuhličitanem draselným a nakonec znovu vodou, vysuší se a ethylacetát -se odpaří, čímž se získá surový produkt.

L2i .

K roztoku 5 mmol příslušné chráněné -aminokyseliny v -5 - ml pyridinu se při teplotě 0 °C za míchání -přidá 10 mmol fenolu a 10 mfmol N,N‘-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se 18 hodin míchá při teplotě 4°C, pak - se zfiltruje, pyridin -se odpaří ve vakuu, -zbytek se rozpustí ve 100- ml ethylacetátu a roztok se postupně promyje vodou, 2 N vodným roztokem hydrogenuhličitanu draselného- a znovu -vodou. Odpařením vysušeného- extraktu se získá surový ester.

L3 mmol příslušné chráněné aminokyseli202568 w

ny se ·při teplotě 0°C rozpustí v ace.toínitrilu a přidá se · 10 ml příslušného alkoholu spolu s 20 mimo! pyridinu a 11 mmol N,N‘-dicyklohexylk|arbodiimidu. Směs se 18 hodin míchá při teplotě 4 °C, pak se zfiltruje · a odpaří ise ve vakuu. Zbytek se vyjme ethylacetátem a roztok se postupně promyje vodnou kyselinou citrónovou, vodným roztokem hydrogenuhličitanu draselného· a vodou. Odpařením vysušeného ethylacetátového extraktu se získá surový ester.

L4

Postup stejný · jako · u L3 s · tím, že se namísto· acetoínitrilu použije jako reiaikčiní prostředí -aceton.

Reakce s amoniakem

Ml

Příslušný methylester pep-tidu se rozpustí v minimálním množství dimethylformamidu a po· 3 dny se uvádí do styku s nadbytkem koncentrovaného ethanolického roztoku amoniaku při teplotě 20 až 25 °C. Produkt se izoluje vysrážeiním vodou.

Reakce s hydrazinem'

N1

10· mmol methylesteru peptidu se rozpustí ve 25 ml dimethylformamidu a přidá se 50 mmol 60.% vodného· hydrazinhydrátu. Směs se 18 hodin míchá při teplotě 20 až 25 °C, načež se popřípadě zahustí ve vakuu zhruba na poloviční · objem a produkt se vysráží přidáním vody.

Další reakce

PÍ

729 mg [1 mmol) Boo-Tyr-fBdJ-D-Ala-Gly-Phe-Leu-OH (výchozí materiál č. · 161), 0,55 íml (7 mmol) čistého suchého· pyridinu a 0,9 ml (6,7 mmol) čerstvě destíloyaného acetanhydridu se smísí a směs se 10 minut míchá · při teplotě 20 až 22 °C. Výsledný roztok · se 6 hodin zahřívá na teplotu 90 až 92 °C, pak se ochlaldí. a přidá se k němu 15 ml vody. Vyloučený pryskyřičnatý materiál se zbaví horní vrstvy kapaliny dekanltací, dekantací se promyje pětkrát vždy 15 ml vody a rozlpustí se v 50 ml ethylacetátu. Roztok se postupně promyje 4x vždy 10 ml 10% (hmotnost/objem) vodné kyseliny citrónové, jednou 5 ml vody, třikrát vždy 10 ml 10% (hmotnost/objem) vodného hydrogenuhllčitanu draselného a třikrát vždy 10 ml vody, vysuší se bezvodým síranem horečnatým a odpaří se. Podle NMR je výsledný pevný zbytek [530 mg) směsí L, D, L, L a L, D, L, D forem sloučeniny vzorce

Ac CH2—CHMe2

I i

Boc—Tyr (Bu‘) -D-Ala-Gly-P'he-NH-C'H-COOCH3 ;

RfD = 0,73, RfH = 0,64, R_fP = 0,21 a

RfQ = 0,47.

Q1

Z-Ty.r(Bu^l)—OH [izolovaný z 55,2· g (100 mmol) své dicykl^ot^exyl^^amoniové soli] se rozpustí ve 300 ml suchého teltrahydrofuranu a k roztoku se přidá 50 · ml (800· mmol) methyljodidu. Po· přidání 8,6 g 80'% (hmotnost/hmotnost) disperze nat’riumhrd^,ridu v oleji (tj. 300 mimol) se směs 18 hodin zahřívá pod zpětným chladičem v lázni o teplotě 75 °C. Nadbytek natriuηhrdridu se pak rozloží přidáním ethylacetátu k ochlazené suspenzi a pak přidáváním vody až do vzniku téměř čivého roztoku. Tento roztok se zahustí ve vakuu, zbylý vodný roztok se dále zředí 150 ml vody a k odstranění všech zbytků přítomného (methylesteru se dvakrát promyje etherem. Vodný roztok se přidáním kyseliny citrónové okyselí na pH 3 a extrahuje se nejprve 400 ml a pak dvakrát vždy 200 ml ethylacetátu. Extrakty se postupně promyjí 100 ml vody, 100 ml 10% (hmotnost/objem) vodného roztoku thiolsíranu sodného a pak se promývají vodou až do neutrální reakce promývací kapaliny. Odpařením extraktu vysušeného síranem horečnatým se získá olejovitý zi^i^tek, který se suspenduje ve 200 ml teplého petroletheru (teplota varu 60 až 80 °C). Přidáním ethyl acetátu se suspenze převede na čirý roztok, z něhož se po ochlazení na 4 °C vyloučí pevný Z-MeTyy(JB^l)-OH o· teplotě tání 96 až 99 °C.

Tento způsob je založen na methylačnfm postupu, který popsali J. R. McDermot-t a N. L. Benoiton, Can. J. Chem., 1973, 51, 1915.

RT

K roztoku 5,33 g (17 mmol) Phe-Azleu-NH2.HCI a 2,45 ml (17 mmol) triethylaminu v 50 ml chloroformu se přidá 3,87 g (17 mmol) Z—NHNH—CO—Cl. Směs se nechá 16 holdin reagovat při teplotě místnosti, načež se k ní přidá 400 ml ethylacetátu. Výsledný roiztoik se postupně promyje vodou a 20% (hmotnost/objem) vodnou kyselinou citrónovou, vysuší se síranem sodným· a odpaří se ve vakuu. Zbytek se vyčistí chromatografií na sloupci silikagelu za použití chloroformu, 2% (objem/objem) methanolu v chloroformu· a rozpouštědl-ových systémů P a Q jako elučních činidel. Získá se pevný Z^g^^^-Azmu-NEh o (teplotě tání 116 až 120^0 (rozklad).

S1

Roztok 17,5 g (30 mmol) Z-Tyr(Bzl)<^Cp a 4,38 g (30 m^c^l) Boc-NMeNH2 v 50 ml diηethylforηamidu se nechá 18 hodin· reagovat při teplotě místnosti. Po zředění 500 ml ethylacetátu se výsledný roztok postupně promyje vodou, 20% (hmotnost/objem) vod202568 nou kyselinou citrónovou a znovu vodou. Odpařením vysušeného extraktu ve vakuu se získá pevný zbytek, na který se přímo působí roztokem 100 mmol chlorovodíku v ethylacetátu po dobu 2 hodin, při teplotě místnosti. Odpařením rozpouštědla ve vakuu se získá Z-Tyr (Bzl)-NHNHMe . H'C1 o teplotě tání 223 .až 224 °C; R₍D = 0,82, RfF = 0,64 a R_fQ = 0,63.

9,4 g ('20 mmol] shora uvedeného hydrochloridu .se rozpustí ve 200 ml chloroformu a k roztoku se přidá nejprve 2,8 ml (20 mmol) triethylaminu a pak 2,3 g (20' mmol) methyl-isokyanatoacetátu. Směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti, načež se rozpouštědlo odpaří ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a roztok se postupně promyje vodou, 20% (hmotnost/objem) vodnou kyselinou citrónovou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a znovu vodou. Odpařením vysušeného extraktu ve vakuu se získá Z-Ty.r (Bzl)-Azala

-Gly-OMe, který po krystalizaci ze směsi methanolu a etheru má teplotu tání 107 až 108 °C.

V tabulkách IV až XIX je v prvním sloupci vždy uvedeno číslo příslušného výchozího materiálu, který je v následujícím sloupci nebo, ' v následujících dvou sloupcích popsán svou strukturou. V sloupci označeném „postup“ je. u.vedeln postup, který se v daném případě používá, la pak přehled čísel nebo struktur výchozích materiálů, s .nimiž se tento· postup provádí. V následujících sloupcích jsou uvedeny údaje o hodnotách Rf · a v posledním sloupci jsou uvedeny poznámky vysvětlené za tabulkou· XIX. Tak například výchozí materiál č. 13 v tabulce IV, jehož struktura je uvedena ve druhém a třetím Sloupci, se připravuje z,a použití postupu Hl, aplikovaného na výchozí materiál č. 24. Produkt po překrystalování ze směsi isopropanolu a etheru má teplotu tání ·181 až 183° Celsia.

202588 ¢4 тН гЧ т-Ч гЧ гЧ СО Нт-1

Рч

Q гЧ гЧ гЧ Ш

Q Л 1D to

СО Q) СП гЧ

Ю СО ÚD ts со ь, оо ню со to t> to l· ř-=~.

О

4-» Ф t> 00 Ст) Ю t4 со гЧ

CM CM c\j гЧ гЧ СМ

Ьч rH £** гЧ ыыыы

Ml М< Тр тГ ssa»

СМ О СО to см со см см см

СО Ьч тН гЧ гЧ

Д ы йхж

к ъ

о оооосойо ggaxBKiSS Sxxxxxxxx ПГ i t i i i i i i

КНффФфФффф

Здддддххд й

I к

ω ω о ои

Д Я Ж ДД >< ><><><>< i i ά ii φ ω α> φΦ »J L_3 >j>j i д i ii

НМЮ^ЮЮЬООСГ)

тН cm co xr гЧ гЧ гЧ гЧ

O

CD

CD ¢4

CO rH OJ

O ts b>

b*	Ю	O	0П rH CD
CD	1^	ts	b> bs 1Ό

co

TABULKA V

CD cd Ό o

CD s x

I

Д

CD X h-H

Ň

<N X o	O.	X		ω ® X O
O	<J—o— O	o	8я ó o

	CD o	Q
	rH CM	CM
X		. r.
o	rH rH	CM
o

	CO	CD	O rH	CM	CO ’Ф Ю
rH	t—1	rH	CM CM	CM	см см CM

fa о тй

X ř£

Ctí ТО О 4-J Ф S

о r>

Ťtl оо

TABULKA VI

ω Ó PQ

Л Рч О

СО Ьч 00 о о СМ СМ СМ СМ СО tx СЧ р 10 00

СЧ Гч сч со о»

О Ь N OOQO СЧСЛ гН

СО Гч СЧ 10 СО СМ гЧ Сч

202588 >ч е 'СО Д § ад

а гЧ х

См гЧ ад

СЧ ’Ф О ел ел ел

CD гЧ гЧ

Q гЧ гЧ гЧ гЧ тН СЧ СЧ

СЛ СЛ О 10 О О) Сч СО СЧ ОМ ’Ф 10 СМ гЧ Ф СО 10

Ф Γχ о> ел

со	о ел	СЛ Сх
TJ1	Ю ’Ф	10 Сх

о	о оо ад со со	СП СО	ř< ад см	Сх СО Q Щ
со	СО СЧ Сх СЧ Сх СО	tx Гх	10 СО со	СО 00 ’Ф

сч	ад сч	ад	TJ1	СЧ СЧ гЧ
со	ад tx	ад	’Ф	СО Гч 10

СО тН Гч О) 10 О 00 S ср ’Ф со tx 00 10 00 Сх СО СО СО СО СО 10 СО tx tx СО ф

S о

I

Ф

TABULKA VII сб

4-1 СП

U φ

Φ ρ ο ϊ

О д

J3 Ζ

Ο + ад φ οο ^д S10 + ж Τ о

X

I t ф ад ад z

I . ~ X · X ~ ЬО · * · rh · *

^)ГЧцо N СО 'р О СЧ о X ф Š О

N

Лб

X ем

X z <

ф §

Р- i + Ф Ф р, ж£ ”9 «

8* д д см со + +1< ς?< д 9 ь ж д ж η N q о ф Š ад * Ňg Ю ^И ад со

Сх со сч Q о

X •771 о ф ФД Д

СЭ о ад ад

Ф

Я ** о Ж Ж ф -° 3ZZt5 й й<5 i 3 о 2 о 5 я i*”

СЧ СО ’Ф 10

СО 00 СО СО ел со +

сн

СО +

ее сч со +

X со со + ел X О ^9 >

ел сч + ж+ё Я ^а ó Š 14 я <¥ <

Q ад * ад

-Д<ИДО6Х Гч . L ΧΊ Р <

I

N ад

I Ά

N 3 ад ад см р ад дХ гН ' С О Ю Д X о · -+ + Ч ° s2 X s 9

O§2^N.

гД ф ф N

PQ

Сх ад

СП ф

§

I д °δ £

СО Ф 'ω’δ з — ем ф X ж ο §<, *Σ φ 9 Σ.2 9* φ φ _ ад φ J · -- —’ — 77 ад н Ф U - К S X

S ф ф 9 о · »S SŠ _щ399^7§

О Е—z ад ад ад ф 7g^ ωi99^£ώ

О X ф

S О д

I ф ад φ δ Σ

Φ л Ж !7 S S ^ω°?9

ΙΖΙ““Γ=^ξ-41Ι

S”?£9SgS--9cb ο ο ϋ —¹

Μώο9 9ω<JXS9 ο “ ο ό

CM X z д φ <ž t

Φ ад ад

Ί >4

CM

X z í

Ф _ N δ S gQQ ?C мт!

« 'ť Й 4· N-l 5 ~~ ί ^ΞΝ·Μ^9 *N,£ ж ж ф ад ад ώ

·. Л JX<J о ад ад

ООО ад ад ад > As Α< _ 2β“·3ζτ я 9 «- cq u/cq N ад g СП ř4 СП £н i—* ⁿSqňn^ я ^N бОСПОгЧСЧСО’ФШСОСхбОО^ад

0ΟΟΟ^<Φφ’Φφ'φΦΦΦ’Φ10 < ад тНтНечео’Фшеосхооа)

10 10 10 10 10 10 10 10 10 £55

тЧННСЧНЮН гй ν-ι со гй о гй чк СМ гЧ см <3

М1 Ю СО М1 о СО Ьч о

Ьч со Ьч СМ СР СМ Ср

Ьч оо ср тй

Ьч СП см db со со Ьч Ьч

Ьч 1Л со О 1Л О 1Л Ьч СО Ьч ю Ьч

Ь) гЧ	00	со	гЧ СП 00	тй СП
Ьч ю	Ьч	Ьч	СО Ьч 1Л	СО Ьч

со cd тз о

4-<

0)

S

TABULKA VIII

>4 δ < X

.

ÍX® > а

Огчмео^1лсо1>оост)©гйем ср ср. срсососрсосрсрсогхЬчЬ» ю

Ьч Ьч Ьч

rH	rH rH LQ CD ČM CM	M< CM
	rH CD	ООО	00
	СО Ю	M1 LQ t>	Ml

OJ b> OJ IS tx гЧ co ts co co ÍS OJ x

cd Td o

M< oo

M< s co co LD IS

СО O OJ 00 CO CM O t> CD CD CD t> ČD CO

+

Z O i +-»

Д CQ

C-4 Ф CO < Q

I N

Ód Q

TABULKA IX cd ř-<

-η ° о и χΛ z §z · CZ/CD Φ íj • ·« >>i.5 A o Z 0 “ÍÁ · zg s-;^

M) >0 <«цТ!ДАдЗ

9 i 2 < ώ J~2¾ 5

C < д Q N <0.0 SiřQ Ы ω Q?i-Ň

K® £hqN ^NŇ o z z o uLj «О 4 φ .

SH¹ a?*? z o g “ ώ Z^gg Φ £ rk Λ

Z 2

I д φ

N <

Φ ϋ Z φ

s

Φ o

t φ

dj s « 9> RCDřSaÓOjQHCMCÓMlLOCD btxbbČOOOCOoOCOODOO

	Č< гЧ	t—1	co ω он	in	гЧ т-Ч гЧ ID
CM		CM CM co cp	CM	см

CD 00	гЧ	О гЧ СО	О	tx řx tx
гЧ r4		tx гЧ tx	СО	ID CM

CM ID гЧ СО

LO 00 bx tx (M CO tx CD

CM	ID Ю	CM CQ 00 ID	co	tx	tx
CD	ID ID	CO tx to CO	’Ф	CO	tx

fa o to to to

O	O b-	O)	iň
in	co co		to

	CO Č0	ČM čo	o	co	гЧ tx		О oo oo
1—i	to co	CD cp	CD	ID	cp tx	co	r4 tx CP tx

TABULKA X

202588

§

X р?

К

СП гЧ

СП

С5 ю гЧ Ьч см ιη LO ср Οό Гч

Líb гЧ тй СМ СП чг ιη Ь* 00 оь оь cd оь

СП СП NOSh СТ) ’Ф СО СО ь* Ьч Ьч м<

TABULKA XI

(ϋ	ΙΓ) Ó bs 00 <
	ιη iň ιή íň ιη ι
ο	Η Η Η Η τ-Η
+-»
ω	cxj όό гН тИ <
2	Ь ta ta ta pL| 1

гЧ rd ’Ф 1Л Т-Ч г-4 Xt< гл co rd ¢9 co со со

HHH .1ЛЮ xj< rd rd rH ОТ b <*> СМ СМ со со

OO o oo xh oo co oo □ oo от oo от o ©cdin o oo b tS CN t> b CD b> ь co in cm LQ t> b tx tx

CD b CP CD íň oo co CD ОТ ОТ oo CO od oo o rd

X c2f

К oo LTC

oo CM in rd O IřC S t\ S b OO S b> LQ b

CO b © b OO CO CM ΪΗ CO LQ co CO b op rH 65 от σ> oo OO CO b

Ó Hin oo o co co oo b b oo b oo b b

OJ OO b cp bs

PQ O

I o o 63 X CD CD .

6i + + 5 d A.aK có 6

CO tS co T3 o

4-»

0) s

CM *Φ co xr ^C?^rtUO^K ^2+99* &ЛЛ « rd rd i rj —i < ьЗ •T-ZOíSíS ώ rd cq i · ZlCLtí x d VtT* ж < xL sí .i.

b>

b ^{+ +} & r& _ _ o cr oooo©oo

P< a a & o o U O C Z Σ Ξ _ ÁÁÁÁN oo b

+

Λ o α z—' со

TABULKA ΧΙΙΪ čd

Ph

4-J d

Ph +-» CO

>b cú > a

iň _— , + + + o z z ®

X?9 + § N N c§

Ň^N.^N. др 4η čí <C ^J ’

N N N N N N гЧ 'N N

МЙЙРОнЙ®<^Й(дЙ

N N < <

!h § b b »b ЕчЕчНН b b b ba

CO . ~H H ^ж . - _ь . _ . _w . чж I I I · t i i éq < N N + N N N N Q “ .-от .r4 rd 1Л CM СМ xfl rH < <3 .< < <

О

a cm

C^COo^inCDD.«ooDCCidCČDOincDb(K<Djčrr4M ČNCNMNNNCOCO CO(CCCCOCDODO><ODO'ΦŤ г4гЧтЧг1тЧНтЧННг1 rH rt rl rH rí rH rd γΗ H rd · tH

rd

О r4 CM rH CO m Tt< xť

т-H СОЮЮСОСОШСО \fl СОЮгЧСОЮСОщ

O)

N o yH

X

CO H O rH xji cp ts b oo 00 CD Ю

cú

4-»

Д1 a &4

4-» co

frt ±ť

PQ čh

O rH СЧ co r CD < p>> ' f< co — _ . . ., -. тф^юююю rH rH rH rH rH rH rH л Л Рч ca ч

I ω O CQ

202508

υιηιη НН N NN

ÓO S гЧ CM ’Ф in CO CO tx tx CD rH CO co on со cm co co tx tx tx tx tS tx

b r-1

X £

co in CD tx

CD δθ tx 03 M 00 tx tx CD. CO tx

m гч rH □5 . . ..

<n M И tx čo 03 + + + iň in in 03 03 03 éí cM cm QQQ o rH +

Ю

CM-

TABULKA XIV

o

CD

CD СО Ф гЧ rH <Ф ¢0 см см

Q СО СО 0О СО СО LO CD Φ

Οίηιη ю оо со ίο m

со со гЧ

X Я с?

СО СО OD Ф

CO CD CD

LO 00 СО ’Ф Ю b. Й s o

CD

í> О СП ΙΟ 1ГЗ

CO CO CO b b

CO CM O CH CD co Ib* тЧ CM CO

OrlH CO I> bs

CM CM tb b*

TABULKA XV

Л

CL!

>>

ca o gx ~»-q a ·

CQ

Fh >4 H

I ω O CQ

CM CQ

Я O

CQ

CM 00 ф rl Η H

4—l· 4~

CO 00 00

03 03 см* см Cm* Q Q Q

тЧС^СОФйЗСОЬСООЭО^ЧСМС’О’Ф

СОСРСОСОСОСОСОСОСО|ь|>Г>[>|>

ΗτΗΗΗΗΗγΗΗΗΗΗΗΗτΗ

TABULKA XVI

тй см

тй _хд

Ш CD 00	CO тй	00 тй	тй Lň	ЧМ Ьч гй	СП	Ф	О	ю
со со см	CM см	со со	СО тй	CQ .CO Ьч	СО	со	со	Ьч

oo ÓĎ Ьч 03

CO 00 o co

Ьч CO 03 03

Ьч ΙΩΝ CO

CD O) CO

CO

CD 03

тй О 00 ОЗ	О Ш СО тй СО	со
тМ Ьч СО Ьч	СО Щ ТЙ СО Ьч	ю

О О 03	тй	00	со	о
00 00 о	Ьч	со	со	03

Ю Ьч Ьч Ьч ID

CO CO ΙΩ см оо

Ьч Ьч CD

Ьч

СМ

TABULKA XVII

о ČD гй +

г—· N

CQ О

I >4 гЗ ( N

см +

К О

I сл >4 кй

N ώ

Л ω о PQ с\Г

О

__ μ-q	сл ,___ >ч ей	сл >>	сл
N	ьз	— ей 1	>ч
		N	1 1
N	>4	__	N
CQ			[_______
о	3		аз
>ч 3	F—1 и I	N сл >ч	Л CU ω
i	>ч	ЕЙ	О
~5	3	N	PQ
N	ЬЗ

00

СТ)

о

тй

СМ

СО

Ю

СО

Сх

00

03 О

тй

СМ

СО

Mi

ю

ts

о

со

СО

оо

оо

СО

СО

00

оо

00

00 СП

ОЗ

ОЗ

ОЗ

СП

03

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй

тй гй

тй

тй

тй

тй

тй

со СП

CD

202588

a

X řX ta

Q cú ta o

oo +

co xf<

00 rd ХЛ	CO rl Η H rd
xr	cm	”Φ

r mor in in co

SJ _r v* Й tn rH CM 9

CD

CD

CM

CD ’Φ

CD Ю xr oo oo ю CM

CM rd CO rd CO xf· LQ cú

CM

CO CD

ID rd N b.

cb m x< in b, Ю

CD

CD o

CD in CD

CD co tx

CD

CO oo ao O — г-ч -- —

CO

CD

CO

D)

CM co CD

O ts

CO o

CO

CO (S

CD CO in

O ts in CD

CD iň co

CD ID

CD tx

Mi IS

CO co

CM in +

oo . - CM CM Q Q + a СЛ Z O /-—i *b óo q co

4СЧ к Z Д Z

O

CM c\T ta r-Γ Д ta C N Cm

ČD

CD

X ta _ _ + <ŤÍ7Í __rd ta oo CD >,ir) « ас ж ^s£á'

CO o

i + <x

O

Ib CD rd CM tH CM X ta

_. .. Φ ”Ф in h X X * _

W Μ Μ Μ W oo Ю

X X

I N rd o

CQ

TABULKA XVIII

CD s o

I

CD ta i Φ 43 φ >?2 0 O i i < ta Q ώ • ta

H >4 <d

5-4 •M Λ 5 5н to ta ta

Й 0 CD O ώ § 2 < 9 O Q ® ói·? tn >1 Φ

Φ ^{1 ω -}O 9 2

5-i Φ QO ta 3 ¹ ω ta ta >

tt9 ' ? i^3s £iQ ta ta Λ >,Д é £<^^Х0 0Л> ta fU Q 0>>O ад ta ta O >40 0 ta 'ω 5-4 Jd (Л ω ·~^ I ·· <<<< 9 O g g Q A) ’ i I I . I . i UJ LJ . I .·

N N---- -----I I I UJ LJ I » nKnců» E Д co o on C5 rd tH rd 04 00 ta in oo b*. o Ooocoa CM CM 04 04 CM 04 04

S Д K KKK o o O o O O «•'<1 ё 8 ё 8 88 + m M CQ M ИCQ йф tn ω oq oo oo10 j J ta J jta* £

N 8 8 8ύ n ύ ύ о оо

Ň* S CO CQ ήη ^OJ CM* CM ^č* CJ QQQQQ

' , Φ co ta

Q °9 >4 &4

E~< Я A ^ω СЛ i _>0 ta i

_ta

Φ ta ta t

CJ o ĚQ •^4 ta

CD s i ω řb ta

I N

Z i ta Q t

CD 43 ta t

I s < Q f-i ta i

N Ϊ ta

I N

ÍO o 04

CD o CM

O rd 04

CO 04 04

ÓxT N < ta Eh £ íS ^{ω φ} S CD ^φ ^zsszss £:зОО s OO O 2 4 á 2 4 s A N 2 φ N 2 ® d < S q <0 s J P < i i i i · ДфффффФ — ta 43 43 43 43 £ ^yta tatatataU e φ I t I I I ’ 5-4 co 2? дЬ2? —'—¹ ·£ ^ώ5ί5ί^ζ^ί5ΰ^Ε7' t _!L 2 · « « S S

2 54 SS S *□ ta .—< < φ 0)^0 4;

< <C N«o«o< t —Q o < q Q q Jg ti ^{1111 ó}£ ΗηηηηηηΛ' S ΑΛΛΑΛ£ O ’τωω.οωω^Λ *—0000002 0 SSSss g *? ' “šit !°^α?4 on J J J JJ O t bs · i « i tu >* ta o ω ' ^- ' ' ^{Ь P}- i N t4 « O

I ř-X-H t; ta o 0 8 8 О н ta CQ CQ CC P-ŇK

CM

CM 00 in CD b* 60 rl H rl »< rl rl řl

CM CM 04 64 CM CM

202588

TABULKA XIX

Výchozí materiál Boc-TyrfBuJ-D-Ala-Gly-Phe- Metoda Rf x 10² Poznámky

č. -Leu-X D H Q in h UDUOW cm cm ba Tf

ID HŤ rH Cd •f m in co rf co

Tť OO ID CD tx tx CD

S2

Poznámky (tabulky IV až XIX) vyčištěno vysrážením 'teplota tání 160 až 161 °C (rozklad) překrystalováno z petroletheru (teplota varu 60 až 80 °C) překrystalováno ze směsi isopropanolu a etheru; teplota tání 181 až 183'°C překrystalováno z isopropanolu; teplota tání 193 až 194 °C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití chloroformu a 2% (oibje|m/ /objem) methanolu v chloroformu jako elučních činidel chromatografováno na sloupci silikagelu za použití chloroformu jako elučního činidla chromatografováno na sloupci silikagelu za použití chloroformu ia rozpouštědlového systému P jako· elučních Činidel překrystalováno z ethylacetátu; teplota tání 128 až 130 ^C'C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití 25% (objem/objem) ethylacetátu v cyklohexanu chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlového· systému G jako elučního činidla překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 96 až 99°C překrystalováno ze Směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 202 až 203°C' překrystalováno z ethylacetátu; teplota tání 122 až 123 °C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlových systémů P a Q jako elučních činidel překrystalováno z ethylacetátu; teplota tání 177 až 179 °C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 122 až 123 °C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 108,5 až 110 °C překrystalováno z methanolu; teiplota tání 219 až 2,20 °C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60' až 80° Celsia); teplota tání 121 až 122°C překrystalováno ze směsi toluenu a benzenu překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 133 až 135 chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlového systému P jako elučního činidla chromatografováno na sloupci silikagelu za použití 3% (objem/ohjeim) methainolu v chloroformu jako elučního činidla chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlového systému Q jako elučního činidla překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 122 až 1,24°C / překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Ceisia); teplota tání 115 až 118 °C překrystalováno z vodného methanolu; teplota tání 162 až 163 °C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 130 až 132°C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 156 až 157 °C lyofilizováno· v přítomnosti chlorovodíku lyofilizováno, chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlových systémů P, Q а К jako elučních činidel překrystalováno ze směsi ethylacetátu a cyklohexanu; teplota tání 163 až 164° Celsia.

překrystalováno ze směsi methanolu a etheru; teplota tání 130 až 131 °C během zpracování dojde к hydrolýze esteru; viz výchozí materiál č. 1'37 chromatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlového systému К jako elučního činidla překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 172 až 174°C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 140 až 141 °C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití směsi ethylacetátu a methanolu jako elučního Činidla překrystalováno ze. směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 162 až 165 °C (rozklad) překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 111 až 113°C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití 1% (objem/objem) methanolu v chloroformu jako elučního činidla teplota tání 121 až 122 °C chroimatografováno na sloupci silikagelu za použití rozpouštědlových systémů Q а К jako elučních činidel překrystalováno z ethylacetátu; teplota tání 248 až 250 °C vyčištěno· na molekulárním sítu Sephadex LH20 v dimethylformamidu překrystalováno· ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 152 až 155°C překrystalováno ze směsi ethylacetátu a petroletheru (teplota varu 60 až 80° Celsia); teplota tání 164 až 168°C chromatografováno na sloupci silikagelu za použití 5% (objeim/objem) methanolu v ethylacetátu.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   i. Způsob výroby polypeptidů obeeného vzoree I

   Ri \

   Tyr-B-E-F-G-K , /

   R2 (I) ve .kterém!

   Ri znamená atolm vodíku nebo alkylovou skupinu s i až 6 atomy uhlíku,

   R² představuje atom vodíku nebo zbytek vybraný ze skupiny .zahrnující. alkanoylové skupiny s i až . M atomy uhlíku, alkoxykaTbonylové skupiny ' se 2 až 6 atomy uhlíku a Zbytky aminokyselin Arg, Gly, G.lu, Asp, Phe, β-Ala nebo¹ Lys či D-Lys, z niohž oba posledně jmenované mohou být popřípadě ' substituovány na ε-aminoskupině alkoxykarbonylovým zbytkem se 2 až 6 atomy uhlíku, nebo R2 představuje dva až šest zbytků a-aminokyíselín. spojenýoh : dohromady normálními peptiidiokými vazbami, kteréžto zbytky aminokyselin jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnujím Gly, Lys, D-Lys, . Pro, PheGln, Glu, Leu, Arg a Asp, přičemž zbytky Lys, D-Lys a Arg .mohou být . popřípadě alternativně napojeny přes .své ε-amino-, res.p. guanidinoskupiny a zbytky Asp a Glu . mohou být : popřípadě alternativně napojeny přes své .β-, relsp. y-kaTboxyskupiny,

   B: znamená zbytek D-Sér nebo D-Thir, oba popřípadě substituované na (Mhydroxyl-ové skupině alkylovou skupinou s i až 6 atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala, D-Leu, D-Asp, ’. D-Lys, ” D-Trp, D-Met, β-Ala nebo Azala,

   E představuje zbytek Gly, . β-Ala nebo. Azgiy,

   F Znamená zbytek Phe, . hexahydroPhe, Azphe : : nebo hexahydroAzphe, které mohou být : popřípadě substituované na a-aminoskupině alkylovou skupinou s i až 6 atofmy uhlíku,

   G představuje zbytek Leu, D-Leu, Met, D-Met, Nle, D-Nle, Ile nebo D-Ile, které mohou být popřípadě substituované na a-aminoskupině alkylovou skupinou s i až 6 atomy uhlíku, nebo G znamená zbytek Pro, Azleu nebo· Azpro a

   K znamená hydroxyskupinu, ammoskupinu, zbytek : obeoného vzoroe · ORM , kde

   RM představuje alkylovou, alkenylovou nebo: hydroxyalkylovo-u skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku nebo alkylaminoalkylOVĎU s nejvýše 10 atomy uhlíku, přičemž v obou posledně zmírněných skupináoh je : dusíkový atom popřípadě substituován benzyloxykarbonylovou skupinou, nebo RM představuje fenylový zbytek nebo: zbytek obecného· vzoroe II, III nebo IV

   CH2OR4 —OH .

   CH2OR4 .

   (II) —CH?

   I

   CHOŘ⁴

   I

   CH2OR⁴ (III) —OH20H2OR⁴ (IV) .

   kde

   R⁴ znamená' alkanoylovou skupinu s i až 20 atomy uhlíku, nebo K představuje zbytek obeoného: vzoroe

   NHR5 , kde

   R⁵ znamená alkylovou nebo Gykloarkylovou skupinu s i až 6 atomy uhlíku, zbytek obeoného vzoroe

   NR⁶R⁷ , v němž

   R6 a R⁷ buď znamenají alkylové skupiny s i až 6 atomy uhlíku, nebo jsou R⁶ a R7 spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatom, zbytek obeoného vzoroe —^—C^H^R⁴ , kde

   R4 má shora uvedelný význam, dále •hydToxyalkylaminoškupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, (clkylαmino)clkylcminotkupinu nebo (dialkylaminojalkylaminoskupínu s : nejvýše i0 atomy uhlíku, nebo K představuje zbytek Gly-OR-, D-Thr-OR⁸, Thr-OR-, D-Ala-OR⁸ nebo Ala-OR-, : v niohž R⁸ znamená atoim vodíku, alkylovou skupinu s: i až 6 atomy uhlíku nebo· zbytek shora uvedeného oibeoného· vzoroe II, III nebo IV, v niGhž R⁴ má shora Uvedený význam, nebo: k představuje alkylovou skupinu s : i až 6 atomy uhlíku, nebo

   G : a K společně představují D- nebo L-formy zbytku oibeoného vzoroe V neo VI

   202888 (CHJ-NH (Щ-0 _J—~ ~~ о -WH I *~о (V) (VI) kde in je celé číslo o- hodnotě 1 až - 4, nebo zbytek vzorce VII (VID a farmaceuticky upotřebitelných adičních solí s kyselinami těch -polypeptidů shora uvedeného obecného- vzorce I, které obsahují bazické funkce, a farmaceuticky upotřebitelných adičních solí s bázemi těch polypeptidů shora uvedeného obecného- vzorce I, 'které obsahují kyselé funkce, vyznačující se tím, že se z chráněného polypeptidů odštěpí jedna nebo· několik chránících skupin peptidů za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, popřípadě se k výrobě sloučenin obecného vzorce I, ve -.kterém K 'má jiný význam než hydroxylová skupina nebo kde- K představuje zbytek Gly-OR⁸, D-Thr-OR⁸, Thr-OR⁸, D-Ala-OR⁸ nebo- Ala-OR⁸, v nichž R⁸ má jiný význam než -atom vodíku, nebo kde G a K společně tvoří zbytek shora uvedeného vzorce V, VI nebo VII, karboxylové kyselina obecného vzorce X nebo XI

   R1 \

   Tyr-B-E-F-G-OH , Z

   R2 (X)

   R1 \ Tyr-B-E-F-OH - ,

   Z

   R2 (XI) kde jednotlivé -obecné -symboly mají shora uvedený význam, nebo její -aktivovaný derivát, nechá -reagovat -s -alkoholem nebo- aminem obecného vzorce

   NH3, R³OH, R5NH2, R⁸R⁷NH, H2N—C.H2OH2OR4,

   HřN-Gly-OR⁸, HzN-D-Thr-OR⁸, HžN-Thr-OR⁸, HaN-D-Ala-OR⁸ nebo H2N-Ala-OR⁸, kde jednotlivé obecné symboly mají shora uvedený význam s tím, že R⁸ neznamená atom, vodíku, -popřípadě s -aminem obecného vzorce Va, Via nebo Vila

   H-Ň—NH (Vi(a) kde n má shora uvedený význam.
2. 2. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin Shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

   R1 znamená -atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

   R2 představuje atom vodíku nebo v případě, že R1 znamená atom vodíku, představuje R2 alkanoylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo zbytek -aminokyseliny - Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, j-Ala nebo Lys či D-Lys, nebo- R2 -představuje dva až šest -zbytků «-aminokyselin spojených dohromady normálními peptidickými vazbami, kteréžto zbytky aminokyselin- jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny -zahrnující Gly, Lys, D-Lys, Pro, Phe, Gin, Glu, Leu, Arg a Asp, přičemž zbytky Lys, D-Lys -a. Arg - mohou být popřípadě alternativně napojeny přes své ε-amino-, resp. guanidinoskupinv a -zbytky Asp -a Gl-u ' mohou být - popřípadě alternativně napojeny přes své β-, resp. v-ka.rboxvskuplιny,

   B znamená zbytek D-Ser nebo D-Thr, oba popřípadě substituované na β-hydroxylové skupině alkylovou skupinou ,s 1 až 6 - atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala, D-Asp, D-Lys, D-Trp, D-Met nebo Azala,

   E představuje zbytek Gly nebo Azgly,

   F znamená zbytek Phe, popřípadě substituovaný na α-aminoskupině -alkylovou - skupinou- is 1 - -až 6 atomy uhlíku, nebo- znamená zbytek hexahydroPhe, Azphe - -nebo hexahydroAzphe,

   G ipředssaVuje zbytek Leu, D-Leu, Met,- D-Met, Nle, D-Nle, Ile nebo D-Ile, které mohou být popřípadě substituované na a-aminoskupině- a-lkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo G znamená zbytek Pro, Azleu nebo- Azpro a

   K znamená- hvdroxyskupinu, aminoskupinu, zbytek obecného vzorce

   OR3 , kde

   R³ představuje alkylovou, alkenylovou nebo hyidroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, aminoalkylovou Skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, alkylaminoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku, fenylový zbytek nebo zbytek shora uvedeného obecného vzorce II, III nébo IV, kde R⁴ znamená alkanoylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, nebo К představuje zbytek obecného vzorce

   NHR5 , kde

   R⁵ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, zbytek obecného vzorce

   NR®R⁷ , v němž

   R⁶ a R⁷ buď znamenají alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo jsou R^e a R⁷ spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatom, zbytek obecného vzorce —NH—CH2CH2OR⁴ , kde

   R⁴ má shora uvedený význam, nelbo G а К společně představují D- nebo L-formy zbytku shora uvedeného obecného vzorce V nebo VI, ikde n je celé číslo o hodnotě 1 až 4, nebo představují zbytek shora uvedeného vzorce VII, is tím, že alespoň jeden ze symbolů В, E, F a G představuje zbytek a-aza-aminokyseliny, vyznačující se tím, že se z odpovídajícího chráněného polypeptidu odštěpí jedna nebo několik chránících skupin peptidů za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam, popřípadě se к výrobě sloučenin obecného vzorce I, ve kterém К imá jiný význam než hydroxylová skupina nebo kde G а К společně tvoří zbytek shora uvedeného obecného vzorce V, VI nebo VII, karboxylová kyselina shora uvedeného obecného vzorce X nebo XI, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam, nebo její aktivovaný derivát, nechá reagovat s alkoholem nebo aminem vzorce МНз, R³0H, R⁵NH2, R®R⁷NH, nebo HzN—CH2CH2OR⁴, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam, popřípadě s aminem shora uvedeného obecného vzorce Va, Via nebo Vila, v nichž n má v tomto bodu uvedený význam.
3. 3. Způsob podle bodu 1, к výrobě sloučenin shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

   R¹ znamerjá atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

   R² představuje atom vodíku nebo v případě, že R¹ znamená atom vodíku, představu je R² alkanoylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo zibytek aminokyseliny Arg, Gly, GÍu, Asp, Phe, /З-Ala nebo Lys či D-Lys, nebo R² představuje dva až šest zbytků a-aminokýselin spojených dohromady normálními peptidickými vazbami, kteréžto Zbytky aminokyselin jsou nezávisle na sobě vý,brány ze skupiny zahrnující Gly, Lys, D-Lys, Pro, Phe, Gin, Glu, Leu, Arg a Asp, přičemž zbytky Lys, D-Lys a Arg imohou být popřípadě alternativně napojeny přeis své ε-amino-, resp. guanidinoskupiny a zbytky Asp a Glu mohou být popřípadě alternativně napojeny přes své β-, resp. y-karboxyskupiny,

   В znamená zbytek D-Ser nebo D-Thr, oba popřípadě substituované na j8-,Jiydroxylové skupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo В znamená zbytek D-Ala, D-Asp, D-Lys, D-Trp nebo D-Met,

   E představuje zbytek Gly,

   F znamená zbytek Phe, popřípadě substituovaný na α-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo znamená Zbytek hexahydroPhe,

   G představuje zbytek Leu, D-Leu, Met, D-Met, Nle, D-Nle, Ile nebo D-Ile, které mohou být popřípadě substituované na a-aminoskupině alkylovou skupinou -s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo G znamená zbytek Pro a

   К znamená hydroxyskupinu, aminoskupinu, Zbytelk obecného vzorce

   OR³ , kde

   R³ představuje alkylovou, alkenylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atolmy uhlíku, aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, alkylaminoalkylovou skupinu ís nejvýše 10 atomy uhlíku, fenylový zbytek nebo· zbytek shora uvedeného Obecného vzorce II, III nebo IV, kde R⁴ znamená alkanoylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, nebo К představuje zbytek obecného vzorce

   NHR⁵ , kde

   R⁵ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 átomy uhlíku, zbytek obecného vzorce

   NR®R⁷ , v němž

   R® a R⁷ buď znamenají alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo jsou R® a R⁷ spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného ikruhu, který popřípadě obsahuje heteroatoim, zbytek obecného vzorce —NH—CH2CH2OR⁴ , kde

   R⁴ má shora uvedený význam, ;nebo· G a K společně představují D- nebo L-formy zbytku shora · uvedeného obecného vzorce V nebo· VI, kde n je celé číslo · o hodnotě · 1 · až 4, nebo představují zbytek shora uvedeného · · vzorce VII, ^vyznačující se tím, že . se z odpovídajícího· chráněného polyp-eptidu odštěpí jedna nebo několik, chránících skupin peptidU za vzniku sloučeniny obecného· vzorce· I, ve kterém jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam, popřípadě se k výrobě sloučenin obecného vzorce I, ve kterém K má · jiný význam než hydroxylová skupina nebo· kde G a K společně tvoří zbytek shora · uvedeného obecného· vzorce V, · VI nebo VII, karboxylová kyselina · shora uvedeného · obecného · vzorce X nebo XI, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto· bodu uvedený význam, nebo· její aktivovaný deirivát, nechá reagovat s alkoholem nebo aminem vzorce NHs, R-OH, R⁵NHž, R⁶R7NH nebo HzN—CH2CH2OR4, kde jednotlivé obecné symboly ^: · · mají v tomto bodu uvedený význam, popřípadě s aminem shora uvedeného· obecného· vzorce Va, Via nelbo Vila, v nichž n má v tomto· bodu uvedený význam.
4. 4. ZpUsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin shora uvedeného obecného· vzorce I, ve kterém

   R1 znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

   R² představuje atom vodíku nebo v případě, že R1 znamená atom vodíku, představuje R² alkanoylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, nebo zbytek aminokyseliny Arg, Gly, Glu, Asp, · Phe, β-Ala nebo· Lys či D-Lys, z · nichž oba posledně jmenované mohou být popřípadě substituovány na ε-aminoskupině zbytkem H-Glu-Gly-OH, Η-Phe-, · H-Gly-Gly-Gly-, Η-Asp- nebo H-Lys-,

   B znamená zbytek D-Ser nebo· D-Thr, oba popřípadě substituované · na (-hydroxylové skupině · alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala nebo Azala, „

   E představuje zbytek Gly nebo Azgly,

   F znamená zbytek Phe, popřípadě substituovaný na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo· znamená zbytek Azphe,

   G představuje zbytek Leu, Met, Nle · nebo Ile, které mohou · být popřípadě substituované na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 .až ·6 atomy uhlíku, nebo- G znamená zbytek Azleu nebo Azp.ro a

   K znamená hydroxyskupinu, aminoskupinu, zbytek obecného¹ vzorce

   OR-, kde

   R- představuje alkylovou, alkenylovou nebo· hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše ·6 atomy uhlíku, amiinoalkyloivou skupinu s nejvýše ·6 atomy uhlíku, alkylaminoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku nebo· fenylový zbytek, zbytek obecného vzorce

   NHR⁵ , kde

   R⁵ znamená alkylovou skupinu s 1 · až 6 atomy uhlíku, nebo· zbytek obecného vzorce

   NR⁶R7 , v němž

   R6 a R7 buď znamenají alkylové skupiny s · 1 až 6 atomy uhlíku nebo jsou R6 a R7 spojeny za vzniku pětidenného nebo še^sí^ičle.nného kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatoim, s tím, že alespoň jedeln ze symbolU B, E, F a G představuje zbytek a-aza-aminokyseliny, vyznačující se tím, že se z odpovídajícího · chráněného· polypeptidu odštěpí jedna nebo několik chránících skupin peptidU za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém jednotlivé obecné symboly mají v 'tomto· bodu uvedený význam, popřípadě se, k výrobě sloučenin obecného· vzorce I, ve kterém K · má jiný význam než hydroxylová · skupina, karboxylová kyselina shora uvedeného obecného vzorce X nebo· XI, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto· bodu uvedený význam, nebo· její aktivovaný derivát, nechá reagovat s· alkoholem nebo aminem vzorce NH3, R-OH, R5NHz · nebo· R6R7NH, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam.
5. 5. ZpUsob pocHe bodu · 1, k výrobě sloučenin shora uvedeného· obecného· vzorce · I, ve kterém

   R1 znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

   R2 představuje atom vodíku nebo· v případě, že· R1 znamená atom vodíku, představuje R2 alkanoylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo zbytek aminokyseliný Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, (-Ala nebo· Lys či D-Lys, z nichž oba posledně · jmenované mohou být popřípadě substituovány na e-amlnoskupině· I zbytkem · H-Glu-Gly-OH, · Η-Phe-, H-Gly-Gly-Gly-, Η-Asp- nebo H-Lys,

   B znamená zbytek D-Ser nebo D-Thr, oba popřípadě substituované na β-hydroxylové skupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala,

   E představuje zbytek Gly, '

   F znamená zbytek Phe, popřípadě substituovaný na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až ·6 atomy uhlíku,

   G představuje zbytek Leu, Met, Nle nebo· Ile,· které mohou být popřípadě substituované na· a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 až ·6 atomy · uhlíku . a

   K · znamená hydroxysku.pinu, aminoskupinu, zbytek obecného vzorce

   OR- , kde

   R- představuje alkylovou, alkenylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, aminoalkylovou skupinu s nej202568 výše 6 .atomy uhlíku, alkylaminoalkylovou skupinu· s nejvýše 10 .atomy uhlíku inebo· fenylový Zbytek, zbytek obecného vzorce

   NHR⁵ , kde

   R5 znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo zbytek obecného vzorce

   NR6R7 , v němž

   R6 a R⁷ bud znamenají alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jsou RS a R7 spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatom, vyznačující se tím, že se z odpovídajícího chráněného polypeptidů odštěpí jedna nebo několik chránících skupin peptidů za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém jednotlivé obecné symboly mají v tomto· bodu uvedený význam, popřípadě se k výrobě sloučenin obecného· vzorce I, ve kterém· K má jiný význam než hydroxylová skupina, karboxylová kyselina shora uvedeného· obecného vzorce X nebo XI, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam, nebo její aktivovaný derivát, nechá reagovat s alkoholem nebo aminem· vzorce NH3, R-OH, R5NH2 nebo R⁶R⁷NH, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam.
6. 6. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

   R1 znamená atom vodíku,

   R2 představuje atom vodíku nebo zbytek aminokyseliny Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, β-AIa nebo Lys či D-Lys, z nichž oba posledně jmenované mohou být popřípadě substituovány n,a ε-amínoskupíně zbytkem H-GIu-Gly-OH, H-Phe-, Η-Gly-Gly-Gly-, Η-Asp .nebo· H-Lys,

   B znamená zbytek D-Ser nebo D-Thr, oba popřípadě substituované na (-hydroxylové skupině alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala nebo Azala,

   E představuje zbytek Gly nebo· Azgly.

   F znamená zbytek Phe, popřípadě .substituovaný na a-aminoskupině alkylovou skupinou s 1 .až 6 atomy uhlíku, nebo· znamená zbytek Azphe,

   G představuje zbytek Leu, Met, Nla, nebo Ile, které mohou být popřípadě substituované na a-amiinoskupině alkylovou skupinou s 1 .až 6 atomy uhlíku, nebo G znamená zbytek Azleu nebo Azpro· a

   K znamená hydroxyskupinu, aminoskupinu, zbytek obecného vzorce ORkde

   R- .predlstavuje alkylovou, alkenylovou nebo· hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, · aminoalkylovou . skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, alkylamiinoalkylovou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku nebo fenylový zbytek, zbytek obecného vzorce

   NHR5 , kde

   R5 znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo zbytek obecného· vzorce

   NR⁶R7 , v němž

   R6 a R⁷ buď znamenají alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo jsou R⁶ a R7 spojeny za vzniku pětičlenného nebo šestičlenného kruhu, který popřípadě obsahuje heteroatom, s tím, · že alespoň jeden ze symbolů Β, E, F a G představuje zbytek a-aza-ami.no·kyseliny, vyznačující se tím, že se z odpovídajícího· -chráněného polypeptidu odštěpí jedna nebo několik chránících skupin peptidů za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém- jednotlivé obecné symboly mají v tom-to- bodu uvedený význam, popřípadě se k výrobě sloučenin obecného vzorce I, ve kterém K má jiný význam než hydroxylová skupina, karboxylová 'kyselina shora uvedeného obecného· vzorce X nebo XI, kde jednotlivé obecné symboly m.ají v tomto· ' bodu uvedený význam, nebo její aktivovaný derivát, nechá reagovat s alkoholem nebo aminem vzorce NH3, R-OH, R5NH2 nebo· R6R7NH, kde jednotlivé obecné symboly mají v tomto bodu uvedený význam.
7. 7. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin shora uvedeného -obecného vzorce I, ve kterém

   R1 znamená atom vodíku,

   R2 představuje atom vodíku nebo· zbytek aminokyseliny Arg, Gly, Glu, Asp, Phe, 0-Ala nébo Lys či D-Lys, z nichž oba posledně jmenované mohou být popřípadě substituovány na ε-amínoskupině zbytkem H-Glu-Gly-OH, H-Phe-, Η-Gly-Gly-Gly-, Η-Asp nebo H-Lys,

   B znamená zbytek D-Se.r nebo D-Thr, oba popřípadě substituované na /3-hydroxylové skupině alkylovou skupinou s 1 -až 6 atomy uhlíku, nebo B znamená zbytek D-Ala,

   E představuje zbytek Gly,

   F zhamená zbytek Phe,

   G představuje zbytek Leu, Met, Nle nebo Ile· a

   K znamená hydroxyskupinu, aminoskupinu, zbytek obecného vzorce

   OR- , kde

   R- představuje alkylovou, alkenylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, aminoalkylovou skupinu s nejvýše 6 atomy uhlíku, alkylaminoa-lkylo-vou skupinu s nejvýše 10 atomy uhlíku nebo fenylový zbytek,