CS199587B2 - Rolling equipment for hot rolling of metallic belt by reduction of its thickness in two rolling operations - Google Patents

Description

(54) Válcovací. zařízení pro válcování kovového pásu za tepla ' redukcí Jeho tloušťky ve dvou válcovacích operacích '

Vynález se týká váieovábíoft- . .zařízení pro ' válcování . kovového pásu ' za tepla redukcí jeho tloušťky ' ve dvou válcovacích . operacích, zahrnujících stanoviště . přó válcování hrubého · vývalku, ^: navíjecí stanoviště pro navíjení hrubého •vývalku ' db svitku, umístěné ve · .směru postupu ' vývalku za. stanovištěm pro· · válcování · : 'hrubého vývalku, odvíjecí stanoviště, umístěné dále ve · směru postupu vývalku za . navíjecím stanovištěm, a dokončovací válcovací stanoviště, umístěné ve směru · postupu vývalku za 'odvíjecím stanovištěm.

Obvyklý způsob válcování horkého kovového · pásu ··spočívá v . ' zahřátí ingotu nebo; · • plochého předvalku na ' ' teplotu přibližně 1260 °C (pro ocel) a ve zmenšování jeho· tloušťky tím, že se nechá . procházet řadou válcovacích stolíc. Obvykle probíhá . sled válcovacích operací ve .dvou . stupních, a .to ve stroji pro hrubé válcování a v dokončovacím válcovacím stroji.

Při hrubém válcování je ingot nebo plochý· předvalek obyýkle válcován v jedné nebo ve více válcovacích StoЦčíčh' řadou průchodů, až se jeho tloušťka zmenší . na tyčový vývalek o. tloušťce přibližně 50 milimetrů. Válcovací stroj .pro hrubě. válcování také může obsahovat jednu nebo více vertikálně orientovanýcb . pérovacích stolic.

í

Po hrubém . válcování se hrubý tyčový vývalek obvykle dopravuje po . válcové trati na kontinuální válcovací trať .pro dokončovací válcování, kde se jeho . tloušťka dále zmenšuje na požadovanou . velikost.

Tento obvyklý způsob . válcování horkého kovového pásu přináší . řadu problémů. Některé z těchto problémů vyplývají z, -délky časového údobí, kterého je zapotřebí pro· přivádění hrubého tyčového vývalku na válcovací trať .pro dokončovací válcování, což se děje.· menší rychlostí, než je rychlost, 'kterou- hrubý tyčový vývalek . vystupuje z válcovacího stroje pro hrubé . válcování. Posledně jmenovaná rychlost tak může činit 3 m. s^_1, zatímco předchozí rychlost 0,75. m. s~i. Rychlost pásu vystupujícího z válcovací trati pro dokončovací válcování je samozřejmě mnohem . větší a může být kupříkladu '14' m, s’1 Další . .problém vyplývá z toho, že pro· zajištění dostatečné budoucí kapacity je zapotřebí vybudovat válcovací stroj o . mnohem větší kapacitě, než jaká se zpočátku využije. ·

Vzhledem k. vysoké rychlosti přestupu tepla .poměrně tenkého hrubého tyčového vývajku, vzhledem k tomu, že ve válcovacím stroji pro ..dokončovací válcování je zpracovávanému tyčovému vývalku dodáváno teplo .a že při průchodu čelního konce zpraco199587 vávaného tyčového vývalku dokončovací válcovací trartí zadní konec .tohoto zpracovávaného tyčového vývalku chladne, vzniká mezi čelním a zadním koncem zpracovávaného tyčového vývalku v průběhu dokončovacího válcování značný tepelný spád. Navíc je na velmi rozsáhlé exponované ploše zpracovávaného tyčového vývalku, který čeká na zpožďovacím stole před dokončovacím válcováním, vytvořeno značné množství sekundárních okují. Je zřejmé, že výše uvedený rozdíl teplot přináší problémy, neboť teplota je důležitým faktorem při válcování a změny teploty je zapotřebí kompenzovat, má-li se dosící konstantní tloušťky pásu. Má-li se mimoto dosáhnout konstantních metalurgických vlastností, je třeba, aby teplota pásu vystupující z poslední dokončovací válcovací stolice byla v podstatě konstantní.

Pro odstranění obtíží plynoucích z rozdílu teplot pracují moderní válcovací stroje tak, že se hrubý tyčový vývalek válcuje při minimální teplotě jeho zadního konce, že jsou řešeny pro práci s vysokou rychlostí, čímž se zkrátí doba, po kterou hrubý tyčový vývalek spočívá na zpožďovacím stole, a že jsou pro dosažení přijatelné konstantní teploty pásy vystupující z poslední stolice pro dokončovací válcování vybaveny tak, že umožňují zrychlení chodu dokončovacího válcovacího stroje poté, co čelo zpracovávaného pásu dosáhlo svinovacího ústrojí, takže se zvýšením množství tepla přiváděného do zpracovávaného tyčového hrubého vývalku v průběhu dokončovacího válcování kompenzuje rozdíl teplot. Tento posledně jmenovaný způsob válcování také snižuje dobu, po kterou hrubý tyčový vývalek spočívá na dopravní trati. Kde se použije tohoto způsobu, je zapotřebí odpovídajícího chlazení.

Pro odstranění sekundárních okují vytvořených na hrubém tyčovém vývalku, zatímco tento vývalek čeká na zpožďovacím stole, se použije vysokotlakého vodního odokujovacího zařízení, které se umístí právě před dokončovací válcovací tratí. Takovéto zpracování ovšem pronikavě snižuje teplotu zpracovávaného hrubého tyčového vývalku a pro kompenzování tohoto snížení teploty je zapotřebí přídavného výkonu válcovacího stroje.

Je známo, že zpožďovací stůl je možno opatřit odrazivým tepelným štítem, umístěným nad tímto stolem, čímž se sníží ztráty tepla vyvolané jeho vyzařováním z horní strany zpracovávaného hrubého tyčového vývalku. Tento způsob však pouze částečně zachovává teplo ve zpracovávaném materiálu, nevylučuje teplotní spád mezi jeho předním a zadním koncem ani nevyrovnává jeho teploty a nezabraňuje vytváření sekundárních okují.

Je též známo, že se válcuje kónický hrubý tyčový vývalek, jehož přední konec je tenčí než zadní konec. Teoretická podstata to4 hoto způsobu spočívá samozřejmě v tom, že tlustší zadní konec zpracovávaného hrubého tyčového vývalku bude ztrácet teplo pomaleji než jeho přední konec a v důsledku toho dojde к první válcovací stolici pro dokončovací válcování při podobné teplotě, jako měl přední konec při svém vstupu do této válcovací stolice. Tento způsob zavádí do pracovního postupu další proměnné složky, jako hrubé válcování kónického vývalku a proměnlivý úběr v dokončovacích stolicích. Také se nezabrání tvorbě sekundárních okují.

Bylo též navrženo umístit u zpožďovacího stolu indukční pec pro řízení teploty zpracovávaného hrubého tyčového vývalku. Tento způsob však může přinést vážné problémy s odstraňováním karbonizovaných produktů.

Pro zabránění vzniku uvedeného rozdílu teplot mezi předním a zadním koncem zpracovávaného hrubého tyčového vývalku je též známo použití Steckelova stroje. Steckelův válcovací stroj je původně navržen pro válcování pásů tenkých kalibrů na jedné reverzní válcovací stolici pro· válcování za tepla. Obvykle obsahuje stroj reverzní válcovací stolici pro hrubé válcování, které plochý předvalek ztenčí na přibližně 50 mm, načež se zpracovávaný materiál přesune к samostatné reverzní válcovací stolici kvarto, opatřené na obou stranách pecí pro svinování zpracovávaného materiálu za horka. Zpracovávaný pás je posouván sem a tam touto stolicí, až se dosáhne požadované tloušťky, přičemž je pás mezi průchody touto dokončovací válcovací stolicí postupně opětovaně zahříván ve svinovacích pecích. Tento postup však má řadu nedostatků. Je to jednak špatná kvalita povrchu pásu, vyplývající z vytváření okují v průběhu válcovacích a ohřevových cyklů, přičemž tyto okuje jsou zaválcovávány do pásu. Dalším nedostatkem je rychlé opotřebení válců, vyvolávané zaválcovanými okujemi a tí,.m že se veškeré úkony provádějí na jediné soupravě válců. Konečně jsou nevýhodou uvedeného postupu výchylky v tloušťce pásu vzhledem к tomu, že konce pásu jsou chladnější, než je střed pásu, a to p-p poměrně nízkou teplotu trnů a pro délku časového údobí, po které jsou konce pásO. venku ze svinovací pece v průběhu reverzního cyklu.

Je známo beztrnové svinovací ústrojí, ui čené pro to, aby se umístilo do válcovacího stroje za část pro hrubé válcování a před vstup hrubého tyčového vývalku na válce vací trať pro dokončovací válcování. Konstrukce bez,trnového svinovacího ústrojí podle zmíněného britského patentu je založena na tom, že obsahuje tažné válce proi přivádění hrubého tyčového vývalku к soupravě ohýbacích válců, které jsou poháněný stejnou rychlostí jako tažné válce a které kontinuálně ohýbají nebo zakřivují přiváděný hrubý tyčový vývalek. Čelní ohyb zpra199587 covávaného materiálu, provedený ohýbacími válci, je veden proti vhodným opěrným válcům a vytváří vnitřní závit, okolo kte-, rého se zbytek hrubého tyčového· vývalku automaticky navíjí. Jakmile zadní konec projde soupravou ohýbacích válců, opěrné válce, na. nichž svitek ' spočívá, že zastaví, přičemž současně se zadní' konec zpracovávaného hrubého tyčového vývalku spustí dolů a spočine v poloze na dalších válcích, přičemž je orientován stejným směrem, jaký ' 'byl směr počátečního postupu' zpracovávaného materiálu před vstupem ' do bez- . trnového· svinovacího' ústrojí. Opěrné válce pod svitkem jsou potom hnány obráceným' směrem a nový čelní . konec (předtím zadní konec) zpracovávaného hrubého tyčového vývalku je posouván po pokračující dopravní válcové trati na dokončovací válcovací trať.

Tato konstrukce beztrnového svinovacího ústrojí poskytuje řadu výhod, mezi které náleží zmenšení délky válcovacího· stroje, budov, základů apod., ' kterých . ' by jinak ' bylo zapotřebí; zvýšení kapacity existující ' válcovny, umožňující válcovat svitky větší velikosti, než pro jaké bylo zařízení určeno; zachování ' tepla ve zpracovávaném kusu horkého kovu; vyrovnání teplot v ' tomto zpracovávaném materiálu; snížení nákladů na pohon zařízení, elektromotory, dodávku energie, ovládací a jiné elektrické vybavení.

I ikdyž' zmíněné beztrnové svinovací ústrojí, jehož konstrukce je popsána ve výše zmíněném britském patentu, představuje bez jakýchkoliv pochyb zdokonalení ' vzhledem k předchozímu známému stavu' techniky a výše popsaným známým . zařízením, je, zde nicméně ^ponechán prostor pro další zdokonalení, zejména pokud jde o co nejefektivnější využití principu .beztrnového svinovacího ústrojí. Za nedostatek zde lze pokládat. to, 'že navíjecí a odvíjecí stanoviště je pevně upraveno na výrobní lince mezi· ' stanovištěm pro hrubé válcování a stanovištěm pro· dokončovací válcování, takže během ' navíjení hrubého vývalku nelze pokračovat v dokončovacím válcování a je nutno čekat, až se ' svitek zcela navine. Teprve potom se obrátí směr otáčení válců ' navíjecího a odvíjecího stanoviště a pracovní postup může pokračovat.

Podstatou vynálezu je válcovací zařízení' pro válcování kovového pásů za tepla redukcí jeho tloušťky ve dvou válcovacích o· pérácích, zahrnující stanoviště pro válcování hrubého vývalku, navíjecí stanoviště pro navíjení hrubého' vývalku do· svitku, umístěné ve směru postupu vývalku za stanovištěm pro válcování hrubého vývalku, odvíjecí stanoviště, umístěné dále ve směru postupu vývalku za navíjecím stanovištěm, a dokončovací . válcovací stanoviště, иmístěné ve směru postupu - vývalku za odvíjecím stanovištěm, přičemž podle' vynálezu je mezi navíjecím stanovištěm a' přilehlým odvíjecím stanovištěm pohyblivě ' uloženo přesouvací ústrojí na svitek hrubého vývalku.

V důsledku tohoto uspořádání je možné oproti ' známému zařízení podstatně' zvýšit plynulost válcovacího zařízení, neboť’ v průběhu alespoň části odvíjecího pochodu na odvíjecím stanovišti se na navíjecím stanovišti navíjí další hrubý vývaleik. Nedochází tak k přerušení pracovního pochodu, dokud se nenavine celý svitek hrubého tyčového vývalku.

Podle výhodného.' provedení vynálezu zahrnuje přesouvací ústrojí 'dvojici kyvných . ramen, umístěných od' sebe 've vzdálenosti alespoň tak velké, jako je šířka zpracovávaného· hrubého vývalku, přičemž tato kyvná ramena jsou souose otáčivě uložena mezi navíjecími válci navíjecího· stanoviště a podpůrnými válci odvíjecího· stanoviště, osa tohoto souosého otočného' uložení je kolmá na 'dopravní dráhu hrúbého vývalku a 'kyvná ramena jsou současně posuvně' uložena na této ose otáčivého uložení, přičemž ' každé kyvné rameno nese krátký 'trn pro otevřené středové jádro ' svitku a 'trny ' protilehlých kyvných ramen jsou orientovány . směrem proti sobě. Přesunu svinutého hrubého' tyčového' vývalku lze . tak dosáhnout prostým otočením kyvných ' ramen ' přesouvacího· ústrojí, kterými se svítek sejme z . navíjecích válců a přenese na odvíjecí válce.

Navíjecí stanoviště je s výhodou opatřeno' nejméně třemi navíjecími válci, uspořádanými napříč vzhledem k dopravní dráze hrubého vývalku, ' přičemž dva z těchto navíjecích válců mají osy ' uspořádány ve společné vodorovné rovině a třetí navíjecí' válec je uložen ve vodorovné rovině ležící nad' rovinou uložení prvních ' dvou navíjecích válců. Navíjecí válce jsou s výhodou hnané, přičemž dva z těchto válců jsou opatřeny pohonem pro obousměrné 'otáčení' a ' třetí válec 'je 'opatřen pohonem pro otáčení alespoň 've směru 'tangenciálně protilehlém vůči směru navíjení hrubého vývalku ' do svitku.

Podle dalšího znaku vynálezu je odvíjecí stanoviště opatřeno odlupovacím členem, skládajícím se z rovnacího' válce a odlupovacího nože a uloženým na pákovém' členu, pohyblivém mezi polohou v dopravní dráze vývalku u posledního' navíjecího' ' válce navíjecího stanoviště' a . podpůrných válců odvíjecího stanoviště, a zdviženou polohou nad' navíjecím, stanovištěm. K rovnacímu válci je s výhodou připojen volně otáčivý váleček, ' přičemž tento váleček a odlupovací nůž ' mohou být· oba uloženy na kyvném členu, kloubově připojeném k pákovému členu v ose rovnacího válce.

Pákový člen má s výhodou horní rameno, jehož první konec' je kloubově připojen k rámu, pevně uloženému vzhledem k' osám navíjecích a odvíjecítíh válců, a dolní pákové rameno, jehož první konec je' -kloubově připojen ke druhému 'konci ' horního pákové199887 ho ramene, a druhý konec nese rovnací válec a kyvný člen.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím . popisu na příkladech - - provedení' s odvoláním· na · připojený výkres, ve kterém značí:

obr. 1 boční pohled, částečně v řezu, na · beztrnové svinovací ústrojí - válcovacího zařízen! podle vynálezu, obr. 2· koncový pohled, částečně v řezu, na část ústrojí · z obr. 1, obr. 2a řez - A—A z obr. 2 a obr. 3 až 7 schematické pohledy na zařízení podle vynálezu v pěti různých fázích pracovního postupu.

Z -obr. 3, 4 a 5· je patrná celková sestava jednotlivých součástí válcovacího zařízení podle vynálezu. Jak je z obrázků zřejmé, ' navíjecí stanoviště 20, přesouvací ústrojí · 10 a ' - od ví ječí ' stanoviště 16 jsou umístěny mezi dvěma tratěmi volně se otáčejících dopravních válců, a to válců 12 na pravé straně a válců 14 na levé straně. Směr · pracovního postupu válcovací linky Je - zprava doleva.

Jak je z obrázků patrno, před navíjecím stanovištěm 20 je umístěna dvojíce . vstupních tažných válců 28, 28. Horní válec 28 této dvojice je přestavltelný- ve svislém směru ' a lze ho zdvihnout tak, aby Čelní- konec hrubého tyčového vývalku. mohl vniknout do mezery mezi tažnými - válci - 26, 28, načež se -opět těsně spustí směrem dolů, aby táhl při - nuceném otáčení hrubý tyčový- výválek směrem vzhůru podél vodicí desky- 20 směrem k soupravě ohýbacích válců navíjecího -stanoviště 20.

Navíjecí stanoviště 20 se - skládá ze soupravy- ohýbacích válců 30, 32, 33- a- trojice navíjecích válců 3S, 36, 38. Souprava ohýbacích válců 30, 32, 33 sestává - z jednoho dolního ohýbacího válce 30, -okolo kterého je hrubý - tyčový vývalek v - potřebné míře ohýban dvěma· horními -ohýbacími válci ’ 32, 33, které jsou oba poháněny nuceným Otáčením. , Oba horní ohýbací válce 32, 33 jsou ve svislém směru pře-stavltelné, aby byly schopny nastavení stupně ohybu zpracovávaného tyčového vývalku. Jelikož požadované zakřivení hrubého tyčového vývalku s postupujícím zvětšováním -svitku - klesá, - je v - průběhu navíjení nutno horní ohýbací - válce 32, 33 postupně zdvíhat.

Navíjecí válce 35, 36, 38 jsou- shodně jako· ohýbací válce -30, 32, 33 uspořádány napříč vzhledem - k dopravní -dráze hrubého tyčového vývalku. Dva z těchto navíjecích válců

35, '38 ' mají -osy uspořádané ve společné - vodorovné rovině, zatímco třetí navíjecí válec 36 je uložen nad nimi. Navíjecí válce - 35,

36, 38 jsou hnané, např. elektromotory, přičemž dva z těchto válců -35, 38 jsou- opatřeny pohonem pro obousměrné otáčení a - třetí válec 38 je opatřen pohonem pro- otáčení ve směru tangenciálně - protilehlém- vůči směru navíjení - hrubého tyčového - vývalku. Nad ohýbacími válci 30, 32, - 33 je umístěn detektor 44 horkého kovu, který je upra- ven tak, aby -zaregistroval - bod, ve kterém zadní - - konec - zpracovávaného hrubého - - tyčového vývalku - projde soupravou ohýbacích válců 30, 32, 33. - Na základě zjištění tohoto okamžiku pak příslušným signálem ovládá činnost navíjecích válců 35, 36, 38.

Odvíjecí stanoviště 16 zahrnuje - dvojici podpůrných válců 48, 58, uspořádaných rovnoběžně s navíjecími válci 35, 38 a ve -stejné rovině- s nimi. Za - dvojicí podpůrných válců 48, 88 je ve stejné -rovině umístěn dále ve směru postupu výrobní linky další podpůrný válec 53, který spolu se svisle - přestavitelným· hnaným válcem 52 tvoří -dvojicí odvíjecích tažných - válců. -Mezi - podpůrnými válci 53, 58 a nad nimi je umístěn detektor 50 horkého -kovu, registrující průchod konce svitku 40 hrubého¹ tyčového - vývalku.

Přesouvací - ústrojí 10 zahrnuje dvojici kyvných ramen 22, umístěných od - sobe vzdálenosti alespoň - tak velké, - jako- Je- šířka zpracovávaného vývalku, přičemž· tato kyvná - ramena 22 jsou otáčivě uložena· mezi - navíjecími -válci 35, 38 navíjecího stanoviště a podpůrnými - válci - 48, - 58 odvíjecího stanoviště 16 a přičemž společná - osa- jejich ' uložení je- kolmá na- směr postupu pracovní linky. - Každé kyvné- rameno 22 - nese - krátký trn 98 - pro ' - zasunutí - do ' - otevřeného- středového jádra 42a svitku - 40 - hrubého - tyčového vývalku, přičemž trny 98 protilehlých - kyvných - - ramen 22- jsou - orientovány - směrem proti sobě.

Na obr. 1 a 2 jsou - tato - dopravní kyvná ramena - 22 - znázorněna - ' podrobněji. ' - Obr.' ' -2 znázorňuje jedno z - těchto ' ' dopravních- - kyvných ramen - 22, přičemž - druhé - je ' totožně, avšak zrcadlově obrácené. Obr. 1 - naproti- tomu -znázorňuje pohled směrem - proti - krátkému trnu - 98 kyvného ramena - 22 - - na - - druhé - straně. - Jak je - nejlépe vidět - z obr. 2, - každé - rameno - 22- sestává z tyčového členu - 100,·· který- je - - -pevně - ' spojen s - vnitřním· - koncem 102, naklínováného · - na -otáčivém · ' ' úložném hřídeli- 104. - Tento - otáčivý úložný příděl -104 probíhá - pod -svitkem - 40 ' ' a je společný ' -pro obě - kyvná ramena 22. Otáčení úložného hřídele 104 ' se dosahuje- hnacím ústrojím 138, kterým· - může být ' ' -otáčivý - hydraulický - ' pístní válec známého typu - a konstrukce, - popřípadě i elektrické, mechanické nebo jiné -zařízení. Jak je patrno z obr. 2, - válec - 102 - s tyčovým - členem 100 je otáčivě ' - uložen - v ložiscích 108, které ' jsou ' součástí -pohyblivého vozíku 110, upraveného - pro - ' vratný pohyb - ve směru - osy svitku ' ' 40 - po kolejích 112. - Vozík 110 má pro pojezd po kolejích 112 kola 114 s přírubou. - Pohybu vozíku -110 po - kolejích 112 -je - dosahuje - pomocí - hydraulického -válce 115, který je - upevněn na- - podlahu nebo na - základní rám - zařízení - podlé vynálezu ve - středu otáčení 116 a - jehož píst je - na protilehlém· - konci 117 - v - bodě - 118 0točně připojen k vozíku 110.

Na tyčovém členu - 100 kyvného ramena

- je v bodě - mezi válcovým členem 102 '· - a krátkým trnem 98 uložen stykač 120, upravený pro to, aby přišel při pohybu dopravního ramena 22 směrem vlevo při pohledu na obr. 2 do styku se svitkem 40 a. aby registroval takový dotyk tím, že posune směrem doprava signální raménko 122 relé 124. Tím se udělí hydraulickému válci 115 pokyn zastavit roztahování a stáhnout se přibližné o 50 mm, čímž se vytvoří mezi kyvným ramenem 22 a okrajem svitku 40 urči* tá vůle. Je samozřejmé, že obě kyvná ramena 22 pracují ve dvojici a že oba hydraulické válce 115 současné stáhnou svá odpovídající kyvná ramena 22 o stejnou vzdálenost.

Jak je patrno z obr. 1, je poloha kyvného ramene 22 při jeho posouvání směrem ke svitku 40 pro vsunutí krátkého trnu 98 do jádra 42 svitku 40 taková, že se krátký trn 98 nedotýká žádné části svitku. 40, ale vstupuje přímo do jádra 42.

Jak je možno vidět na obr. 2, krátký trn 98 je uložen v ložisku ve válcovém nosiči 128, umístěném na konci tyčového členu

100,i protilehlém vůči válci 102. V krátkém trnu 98 je vytvořeno slepé vrtání 128, přičemž slepý konec je vytvořen v samotné trnové části.

Na slepé vrtání 126 je napájena trubice 130 pro přívod chladicí vody, která je uložena tak, že .probíhá od otevřeného konce slepého vrtání 128 až do těsné blízkosti jeho zaslepeného konce, přičemž se povrchu tohoto vrtání 128 nedotýká. Chladicí kapalina je pod tlakem hnána trubicí 130 a vystupuje na otevřeném konci slepého vrtání 128 ven okolo trubice 130.

Mezi navíjecím stanovištěm 20 a odvíječím stanovištěm 16 je dále umístěn odlupo vací člen 18, uplatňující se při odvíjení hrubého tyčového vývalku ze svitku 40. Jak je patrno z obr. 3 až 7, odlupovací člen 18 je uložen na pálkovém členu 24, pohyblivém mezi polohou v dopravní dráze vývalku u posledního navíjecího válce 38 navíjecího stanoviště 20 a podpůrných válců 48, 58 odvíjecfho stanoviště a zdviženou polohou nad navíjecím stanovištěm 20.

Jak je patrno z obr. 1, pákový člen 24 se skládá z horního pákového ramena 59 a dolního pákového ramena 60, která jsou navzájem kloubové spojena. Horní pákové rameno 59 je na prvním konci 62 otočně upevněno к rámu 83 zařízení podle vynálezu, zatímco Jeho druhý konec 64 je kloubově připojen к prvnímu konci 65 dolního pákového ramena 80. Na druhém konci 67 dolního pákového ramena 60 je umístěn odlupovací člen 18, zahrnující nožový člen 54 a rovnací válec 56. Jak je patrno z obr. 1, к druhému konci 87 dolního pákového ramena 80 je dále otočně připojen kyvný člen 70, a to pomocí čepu 71 s možností otáčení· Kyvný člen 70 nese volně otáčivý váleček 73 a nožový člen 54. Rovnací válec 56 je též uložen s možností volného otáčení, a to na

IQ čepu 71, a může se otáčet zcela nezávisle na kýyavém. členu 70.

Jak je z obrázku patrno, nožový člen 54 se skládá z nosné části 78, pevně uchycené ke kyvnému členu 70, a z odlupovacího nože 78, připojeného к nosné části 76. Odlupovací nůž 78 vytváří ostří upravené tak, aby při poloze odlupovacího členu 18 znázněměné plně na obr. 1 přisedlo к vnějšímu povrchu svitku 40 při zachování nepatrné mezery mezi ostřím a vnějším povrchem svitku 40.

Kloubové spojení mezi horním pákovým ramenem 59 a dolním pákovým ramenem 60 je ovládáno pomocí hydraulického pístního válce 66, který je v bodě 87 otočně uložen vzhledem к hornímu pákovému rameni 59 a jehož pohyblivý píst je na svém vnějším konci 89 otočně spojen s nástavcem 90, který je upevněn к dolnímu pákovému rameni 60. Nastavení hydraulického pístního válce 86 tak působí, že se dolní pákové rameno 60 otáčí ve směru proti otáčení hodinových ručiček vzhledem к hornímu pákovému rameni 59, přičemž zatahování pístu hydraulického pístního válce 86 působí pohyb dolního pákového ramena 60 ve směru hodinových ručiček, posuzováno vzhledem к hornímu pákovému rameni 50.

К rámu 83 je otočně připojen další pístní hydraulický válec 92, a to v bodě 94, a vnější konec 95 pístu 96 hydraulického pístního válce 92 je otočně uložen v bodě 97, který je pevně uložen vzhledem к hornímu pákovému rameni 59. Roztažení hydraulického pístního válce 92 tak působí, že se horní pákové rameno 59 otáčí ve směru proti otáčení hodinových ručiček vzhledem к rámu 63, zatímco zatahování pístu 96 do hydraulického pístního válce 92 působí, že se horní pákové rameno 59 otáčí vzhledem к rámu 63 ve směru otáčení hodinových ručiček.

Z obrázku je zřejmé, že dolní pákové rameno 60 je zakřiveno tak, aby jeho tvar přibližně odpovídal maximálnímu vnějšímu zakřivení svitku 40.

Je-li odlupovací člen 18 v horní zatažené poloze, jak je znázorněno plnou čarou na obr. 4, zaujímá kyvný člen 70 na dolním konci dolního pákového ramena 60 orientaci znázorněnou v tomto obrázku, při které nožový člen 54 vybíhá směrem dolů a mírně doleva a při které je volně se otáčející váleček 73 v poloze, ve které je první částí, která sé při sestupu odlupovacího členu 24 dotkne svitku 40. Pří spouštění odlupovacího členu 18 způsobí počáteční dotyk mezi volně se otáčejícím válečkem 73 a vnějším povrchem svitku 40, že se kyvný člen 70 otočí proti směru otáčení hodinových ručiček, čímž se uvede hrana nožového členu 54 do polohy u vnějšího povrchu svitku 40, avšak s nepatrnou mezerou mezi hranou nožového členu a tímto povrchem, která vyplývá z geometrie válečku 73 a rovnacího

9 9 5 8 7.

válce 56, který je nyní též ve styku se svitkem 40. Další sestupný pohyb odlupovacího členu 18 působí, že volně se otáčející válec 73 a rovnací válec 56 se točí směrem dolů ve směru proti hodinovým ručičkám okolo povrchu svitku 40, což vede к tomu, že hrana nožového členu 54 se pohybuje před válečkem 73 podél vnějšího povrchu svitku 40, avšak bez dotyku s tímto svitkem, až se dosáhne nejzazší sestupné polohy. V této situaci se zatáhne do hydraulického pístního válce 86 píst přibližně o 25 mm, čímž se uvádí pákový člen 24 do otáčivého pohybu ve směru hodinových ručiček. To uvede nožový člen 54 mimo dotyk se svitkem 40 přibližně o 75 mm. Záběr mezi nožovým členem 54 a kteroukoli částí svitku 40 je nežádoucí. Nejvýhodnější je, aby se odvíjející se část zpracovávaného hrubého tyčového vývalku ze svitku 40 dotýkala pouze rovnacího válce 56.

Popsané válcovací zařízení podle vynálezu pracuje následovně. Celní konec hrubého tyčového vývalku, opouštějící dopravní válce 12, se zavede mezi tažné válce 28, 26, kterými je tažen po šikmé vodicí desce 29 к ohýbacím válcům 30, 32, 33. Těmi je při nastavení požadovaného poloměru zakřivení podle stadia navíjení svitku ohýbán směrem dolů na první dva navíjecí válce 35, 36, které ho stáčejí do svitku 40. V průběhu navíjení se upravuje poloměr zakřivení dodávaný ohýbacími válci 30, 32, 33 i rychlost otáčení navíjecích válců 35, 36, aby bylo možno dosáhnout těsného svitku 40 hrubého tyčového vývalku. Po dosažení určité velikosti se vlivem posunu těžiště směrem vlevo svitek 40 vlastní hmotnostní překulí na navíjecí válec 38 a navíjení dále pokračuje účinkem navíjecích válců 35, 38.

Po průchodu zadního konce 46 hrubého tyčové vývalku pod detektorem 44 horkého kovu je vyvolán signál, který začne brzdit navíjecí válce 35 a 38, čímž se zastaví otáčení svitku ve směru proti pohybu hodinových ručiček, a to po průchodu zadního konce 46 ohýbacími válci 30, 32, 33, avšak před tím, než se zadní konec 46 přesune po obvodě svitku 40 až к navíjecímu válci 38. Přirozený sklon volného zadního konce 46 к setrvačnému a samotížnému pohybu nese tento konec ve směru proti pohybu hodinových ručiček, takže má tendenci položit se na podpůrný válec 48 odvíjecího stanoviště

16.

Na obr. 5 je zadní konec 46 znázorněn v bodě, kdy téměř dopadl na podpůrný válec 48. Přibližně v okamžiku, kdy se navíjecí válce 35, 38 zastaví a kdy je zadní konec 46 v poloze znázorněné na obr. 5, začne odlupovací člen 24 svůj pohyb směrem dolů z polohy vyznačené plnou čarou na obr. 4 do polohy znázorněné plnou čarou na obr. 5.

Navíjecí válce 35 a 38 se nenechají příliš dlouho v klidu, aby se zabránilo nežádoucímu vzniku chladných míst ve svitku

40. Místo toho se hned obrátí směr jejich otáčení, čímž nutí svitek 40 otáčet se ve směru hodinových ručiček, jak je patrno z obr. 5, a též posouvají konec 46, který se nyní stává předním koncem, směrem vlevo ke dvojici tažných válců 52, 53.

Při zahajování odvíjení se uplatňuje odlupovací člen 18 tak, že se spustí dp polohy podle obr. 5, v níž se jeho nožový člen 54 s odlupovacím nožem 78 vsune mezi konec 46 a nejbližší sousědní závit svitku 40 pro případ, že by zadní konec 46 navinutého svitku 40 z nějaké příčiny ulpěl na nejbllžším vnitřním závitu. Rovnací válec 56, který odlupovací člen 18 též zahrnuje, má za úkol tlačit na odvíjecí se konec 46 směrem dolů proti podpůrnému válci 48 a dalším následujícím podpůrným válcům odvíjející* ho stanoviště 16, aby se tak snáze ovládal jeho posun směrem к dokončovacím válcovacím stolicím. Další podrobnosti práce odlupovacího členu 24 byly již vysvětleny.

Jak je patrno z obr. 6, kyvná ramena 22 přesunou po dosažení stavu z obr. 5 svitek 40 z navíjecích válců 35, 38 na odvíjecí stanoviště 16, kde spočine ná podpůrných válcích 48, 58. Dříve než se kyvná ramena uvedeným způsobem pootočí, stáhne se ovšem odlupovací člen 24 z dráhy jejich přesunu do polohy vyznačené na obr. 6 plnou čarou.

Z obr. 6 je též patrno, že tažný válec 52 je spouštěn к podpůrnému válci 53 válcové trati, v důsledku čehož, se sevře volný konec zpracovávaného hrubého tyčového vývalku, vystupujícího ze svitku 40,. a je tak tažen směrem vlevo. Konec, který byl zadním koncem napravo od oblasti působení přesouvacího ústrojí 10, je tak nalevo od tohoto ústrojí čelním kopcem zpracovávaného tyčového vývalku. Je zřejmé, že se kdykoliv po přesunu svitku 40 z navíjecího stanoviště 20 na odvíjecí stanoviště 16 pomocí kyvných ramen 22 může začít navíjet další hrubý tyčový vývalek u navíjecích válců 35 a 36. Vzhledem však к tomu, že odvíjení hotového svitku 40 trvá déle než navíjení zpracovávaného hrubého tyčového vývalku do dalšího svitku 40, a jelikož je nežádoucí nechat vytvořený svitek čekat na navíjecím stanovišti 20 po delší časové údobí před tím, než se začne opětně odvíjet, bylo zjištěno, že je výhodné začít s navíjením nového hrubého tyčového vývalku teprve tehdy, když předchozí hrubý tyčový vývalek byl z připližně 75 % odvinut. To zajišťuje, že do té doby, co se další hrubý tyčový vývalek plně svine do nového svitku, je svitek předcházejícího hrubého tyčového vývalku již plně rozvinut a odvíjecí stanoviště 16 je volné.

Z obr. 7 je patrno, že když vnitřní závit odvíjejícího se svitku opouští odvíjecí stanoviště 16, jsou dopravní ramena 22 dosud ve své poloze otočené doleva. Toto opatření zajišťuje, že těsně svinutý vnitřní závit se před opuštěním odvíjecího stanoviště 16 zcela rozvine.

Je zřejmé, že by se při situaci znázorněné na obr. 7 v normálním případě u soupravy

navíjecích válců 35, 38, 38 již navíjel do svitku nový hrubý tyčový vývalek. Toto sou časné navíjení a odvíjení je znázorněno na obr. 4.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT

   1. Válcovací zařízení pro válcování kovového pásu za tepla redukcí jeho tloušťky ve dvou válcovacích operacích, zahrnující stanoviště pro válcování hrubého vývalku, navíjecí stanoviště pro navíjení hrubého vývalku do svitku, umístěné ve směru postupu vývalku za stanovištěm pro válcování hrubého vývalku, odvíjecí stanoviště, umístěné dále ve směru postupu vývalku za navíjecím stanovištěm, a dokončovací válcovací stanoviště, umístěné ve směru postupu vývalku za odvíječím stanovištěm, vyznačené tím, že mezi navíjecím stanovištěm (20) a přilehlým odvíječím stanovištěm (200) je pohyblivě uloženo přesouvací ústrojí (100) na svitek hrubého vývalku (40).
2. 2. Válcovací zařízení podle bodu 1, význačené tím, že přesouvací ústrojí (100) zahrnuje dvojici kyvných ramen (22), umístěných od sebe ve vzdálenosti alespoň tak velké, jako je šířka zpracovávaného hrubého vývalku, přičemž tato kyvná ramena (22) jsou souose otáčivě uložena mezi navíjecími válci (35, 38) navíjecího stanoviště (20) a odvíjecími válci (48, 58) odvíjecího stanoviště (200), osa tohoto souosého otočného uložení je kolmá na dopravní dráhu hrubého vývalku a kyvná ramena (22) jsou současně posuvně uložena na této ose otáčivého uložení, přičemž každé kyvné rameno (22) nese krátký trn (98) pro otevřené středové jádro (42a) svitku (40) a trny (98) protilehlých kyvných ramen (22) jsou orientovány směrem proti sobě.
3. 3. Válcovací zařízení podle bodů 1 á 2, vyznačené tím, že navíjecí stanoviště (20) je opatřeno nejméně třemi navíjecími válci (35, 36, 38), uspořádanými napříč vzhledem к dopravní dráze hrubého vývalku, přičemž dva z těchto navíjecích válců (35, 38) mají osy uspořádány ve společné vodorovné το- ν yn A leku vině a třetí navíjecí válec (36) je uložen ve vodorovné rovině, ležící nad rovinou uložení prvních dvou navíjecích válců (35,38).
4. 4. Válcovací zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že navíjecí válce (35, 36, 38) jsou hnané, přičemž dva z těchto válců (35, 38) jsou opatřeny pohonem pro obousměrné otáčení a třetí válec (36) je opatřen pohonem pró otáčení alespoň ve směru tangenciálně protilehlém vůči směru navíjení hrubého vývalku (40).
5. 5. Válcovací zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že odvíjecí stanoviště (200) je opatřeno odlupovacím Členem (300), sestávajícím z rovnacího válce (56), opatřeného odlupovacím nožem (78) a uloženého na pákovém členu (24), pohyblivém mezi polohou v dopravní dráze vývalku u posledního navíjecho válce (38) a odvíjecích válců (48, 58) a zdviženou polohou nad navíjecím stanovištěm (20).
6. 6. Válcovací zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že к rovnacímu válci (56) je připojen volně otáčivý váleček (73).
7. 7. Válcovací zařízení podle bodů 5 a 6, vyznačené tím, že volně otáčivý váleček (73) a odlupovací nůž (78) jsou oba uloženy na kyvném členu (70), kloubově připojeném к pákovému členu (24) v ose rovnacího válce (56).
8. 8. Válcovací zařízení podle bodů 5 až 7, vyznačené tím, že pákový člen (24) má horní rameno (59), jehož jeden konec (62) je kloubově připojen к rámu (63), pevně uloženému vzhledem к osám navíjecích a odví jecích válců, a dolní rameno (60), jehož jeden konec (65) je kloubově připojen ke druhému konci (64) horního ramena (59) a druhý konec (67) nese rovnací válec (56) a kyvný člen (70).

   7 listů výkresů