CS199101B1 - Method of and appararus for manufacturing webs from elementary fibres by melt or wet spinning - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby rouna z elementárních vláken zvlákňovánim z taveniny nebo roztoku, při němž se zvlákněná soustava elementárních vláken urychluje a současně dlouží v nasávací trysce a na děrovaném pásu klade do rouna.

Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Jsou známy způsoby výroby rouna z elementárních vláken a zařízení pro zvlákňování vlákna vystupují jednotlivě ze zvlákňovacích otvorů, jsou zachycována z taveniny, kde vzduchovými proudy, ochlazována a nakonec kladena do rouna. V přísluěiých zařízeních se používá vzduchu jako chladicího, temperovacího a pohonného prostředku.

КиЦиаое'Ъ získávat pro různé oblasti použití co nejsilněji dloužená elementární vlákna, vedla k vytvoření nákladných sonutrojí, jež jednak kladla vysoké požadavky na mechrniickou výrobu, jednak byla příčinou značných nákladů na provoz. Takové zařízehí je uváděno například v patentovém spise NSR č. 1,303.569 a ve vykládacím spise NSR č. 1,282.590. Podle toho zactyouuí vlákna bezprostředně při zvlákňování jejich soustavy pásma horkého vzduchu, proudící rychle k oběma stranám otvorů zvlákňovací trysky, a přivádějí je k několika vodicím kanálům, rozděleým na komooy, kde působí rovnoběžně a vlákny dalěí vzduchové proudy.

199 101 z

189101

Pod vodícími kanály vstupuje soustava vláken do pásma víření, v němž za současného kmtání sem a tam dochází ke kladení vláken na děrovaný pás.

Patentový spis NSR č. 1,303,569 se zakládá v poddtatě na vykládacím spise NSR č. 1,282.590, přičemž ve vzduchových vodicích kanálech, uspořádaných pod zvlákňovací tryskou, je ve směru vláken dttýchán další vzduch navíc. Tak například vyplývá ' z údajů ve zveřejňováním spise NSR č. 2,048.006 spotřeba m /h vzduchu zhuštěného asi na 3 kp/cm , pro šířku rouna 1 metru. Potužvá-li se kiuíatých trysek, jak je popsáno ve vykládacím spise NSR č. 1,785.158, činí spotřeba vzduchu, zhuštěného na 22 kp/cm² , asi 1400 mJh pro vlákna v počtu 1500, jeí jsou normálně kladena na jednom · metru šířky rouna. Zde . vede způsob pohonu k používání mnoha jednotlivých vzduchových proudů, jeí vytváářjí velký počet vlákenních soustav, jejich svádění do jednotného plošného útvaru se stejnoměrnými textiniéfyzikálníml vlastnostmi je velmi ztíženo anebo je zcela nemožně. Vysoké náklady. na mechanickou výrobu a značné náklady na pohotovou připravenost velkých dávek stlačeného vzduchu jsou význačnými nevýhodami těchto způsobů.

Bylo již také navrhováno - zvlékněnou soustavu vláken pojímat do jednoho pásma a dlouit přes galety s rozdílnou obvodovou rychlostí. Dloužená vlákna jsou potom zase rozpínána tím, že proudy plynu, vystupující z obloukové štěrbinové trysky, působí na pásmo vláken a vějířovitě je rozepíínai, načež dochází ke kladení na děrovaném pásu do rouna. Nevýhoda tohoto způsobu je v tom, že se při možrných pře trží ch vláken a/nebo elektrostatickém nábooi vláken tvoří náviny, jež činí pochybnou stálost způsobu.

Je také známo nasávat soustavy vláken spolu se vzduchem ve vhodných tryskách, rozmístěných přes celkovou pracovní šíři.

Používání způsobu nasávání má tu výhodu, že lze vyrábět přes velké pracovní Šíře stejnoměrná rouna z elementárních-vláken. Náklady na vytváření a udržování umělého tahu jsou poměrně nízké, což rovněž hovoří pro používání tohoto způsobu.

Až dosud se vycházelo z toho, že mussiy být udržovány přibližně laminární stavy v proudícím plynu za průchodu nasávací tryskou, aby se dosahovalo co nejvyěší rychlosti proudění při vytvořeném podtlaku pod tryskou a. kromě toho aby se zabraňovalo provazování prostupujících elementárních vláken. Takový lineární tok plynného média v nasávací trysce vyíjí potórně nepatrnou dloužící činnost na vytlačovaná elementární vlákna.

Tímto způsobem se dají vyrábět jenom - rouna se středními hodnotami pevnooti při poměrně vysokých protaženích a tloušťkách e^mo^dmí^ vláken, .čímž jsou omezeny oblasti použití.

Vvelku lze konnetatovat, že v této době známé způsoby výroby rouna z elementárních vláken buňto jsou spojeny s velmi vysokými technickými náklady a navíc Ještě s vysokými náklady na provozování kompresorových souu^jí, nebo přinášejí s sebou, Jako u jednoduššího a levnějšího způsobu nasáv tání, omezenou po^žítθljoθt výrobku.

Účelem vynálezu je zaručovat výrobu rouna z elementárních vláken s velkou pevností a milým protažením ve všech směrech namáhá í, t menšími tloušťkami elemntá*ních vláken a velkým plošným pokrytím při malých nákladech.

Údolem vynálezu Je co nejdalekosáileji uskutečnit výhodné vlastnosti výrobku podle účelu vynálezu, jež , byly až dotud dosažitelné jenom t nákladnými způsoby poháněným vzduchem, resp. na poruchovém principu galet, zejména při zachování základní zásady Jednoduchého nákladově příznivého způsobu nasávaným vzduchem. Obbvváště je třeba zшo>0lo0áobit účinek dloužení k dosahování s pomocí vhodných prostředků s nasávaným vzduchem.

Způsobem podle vynálezu Je úkol řešen tím, že elementární vlákna vytlač ováná tryskou jsou uvinit^ nasávací trysky navíc k běžnému proudu nasávání ostříkována Jedno- nsbo oboustranné plynem, jenž vykazuje rychlost 200 až 900 m^s, Je dýchán v úhlu 5 až 175°, zejména 45 až 105% vůči směru ' vláken, a jeho^ž cenové mrážtví či.ní nejvýš ²⁰⁰ na pracovní šíři jednoho meeru.

Při oboustranném ostřik ování se oba proudy , plynu potahují podél elemen0áιrnícl vláken napříč jejich s^ru o hodnotu nejvýše 25 mm rovnoběžně ·a/nebo s rodíliým kMtočtem a/nebo piuLsací v intenzitě ovlivňují časově a místně elementární vlákna.

Zařízení k provádění vynálezu se přitom vyznačuje tím, že urnt? tvarových kusů Jsou upravena plynová přívodní vedení, opatřená výfukovými otvory, jejichž průměry jsou k jejich rozestupu v poměru od 1 : 5 do 1 : 50.

Plynová přívodní vedení mohou být přitom uspořádáha v rozdílné výšce.

Podle dalšího pooetí vynálezu jsou plynová · přívodní ved^iní, vytvořená jako trubky, vložena otáčivě do drážek upravených ve tvarových kusech.

Plynová přívodní vedení mohou být v nasávací trysce bočně posuvná o ho&iotu nejvýše 25 mm.

Podle posledního pojetí vynálezu jsou výfukové otvory zaměřeny úhlově vůči rovině soustavy elementárních vláken.

Vynález bude nyní popsán podle výkresů, na · nichž přededtavu uí:

Obr. 1 schemtické znázornění nejpalssatnějších součáseí zařízení pro výrobu rouna z elementárních vláken od přechodu vytlačovaných zvlákněných vláken až po kladení do rouna, obr. 2 podstatné potoobnoosi pro uskutečnění milenky vynálezu ve tvarovém kusu nasávsc! trysky a obr. 3 řez tvarovými kusy nasávací trysky v mstě A-A se znázorněním dávkovacího zařízení pгotÉl:ιoпaoélo vzduchu, jehož výfukové otvory Jsou zaměřeny pod určitým úhlem vůči rovině soustavy elemenOároích vláken.

SdejmUcky znázorněné zařízení představuje způsob provedení, zejména co se týče uspořádání přívodu plynu ve známé nasávací trysce. , Ze ^^Π^νθοί trysky 1 Jsou vytlačovány soustavy 2 elemtárních vláken. S pomocí nasávacího zařízení 2 Jsou soustavy elementárních vláken, Jak známo, přiváděny do nasávacího pásma J a prostřednictvím nasávací trysky J na odkládací páa 8, kde jsou kladeny jako rouno 10. Uvnitř tvarových kusů 4a, 4b jaou umístěna plynová přívodní vedení 5 a. jež jsou opatřena výfukovými otvory 6 (obr. 2). Plynová přívodní vedení 5a. 5b jaou trubky, jež se otáčivě zasunují do profilu tvarových kusů 4a. 4b do vhodných drážek 11. Přidáváním navíc plynového proudu s vysokými rychlostmi se elementární vlákna vychylují a vlivem panujícího umělého tahu při nasávání se podstatně silněji urychlují, Je výhodné vyfukovat proud plynu z obou tvarových kusů 4a, 4b. J^fik úhel vůči směru vláken, tak i úhel vůči rovině jejich soustavy 2, jakož i poloha výfukových otvorů 6 v obou tvarových kusech .4a, 4b se dají vůči sobě měnit, čímž lze dosahovat zejména pro odtahové aíly a také pro kladení vláken výhodných účinků. Tyto úhly jsou a výhodou ostré.

Aby se mohly výfukové otvory 6 uspořádat jednou přímo naproti a po krátkém ěase, může se celé dmýchací zařízení a výfukovými otvory 6 posunovat osově o hodnotu nikoli větší než 25 mm-

1. Zařízení výroby rouna z elementárních vláken zvlákňováním z tavenlny nebo roztok při němž se zvlákněná soustavy elementárních vláken urychluje a současně dlouží v nasávací trysce a na děrovaném pásu klade do rouna, vyznačující se tím, že elementární vlákna vytlačovaná tryskou jsou uvnitř nasávací trysky navíc к běžnému proudu nasávání ostřikována jedno- nebo oboustranně plynem, jenž vykazuje rychlost 200 až 90C m/s, je

Claims (7)

1. PfiEDMÉT VYNÁLEZU dmýchán pod úhlem 5 až 175°, zejména 45 až 105°, vůči směru vláken, a jehož celkové množství činí nejvýše 200 m^/h na pracovní šíři jednoho metru.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že ae oba proudy plynu pohybují podél elementárních vláken napříč jejich směru o hodnotu nejvýše 25 mm rovnoběžně a/nebo s rozdílným kmitočtem a/nebo pulsací v intenzitě ovlivňují časově a místně elementární vlákna.
3. 3. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvnitř tvarových kusů (4a, 4b) jsou upravena plenová přívodní vedení (5a, 5b), opatřená výfukovými otvory (6), jejichž průměry jsou к jejich rozštupu v poměru od 1 : 5 do 1 : 50.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že plynová přívodní vedení (5a, 5b) jsou uspořádána v rozdílné výšce.
5. 5. Zařízení podle bodu 3 nebo 4 vyznačující se tím, že plynová přívodní vedení (5a, 5b), vytvořená jako trubky, jsou vložena otáčivě do drážek (11) upravených ve tvarových kusech (4a, 4b).
6. 6. Zařízení podle bodů 3 a 5 nebo podle bodů 3 až 5, vyznačující se tím, že plynová přívodní vedení (5a, 5b) jsou v nasávací trysce (7) bočně posuvná o hodnotu nejvýše

   25 mm·
7. 7. Zařízení podle bodů 3, 5 a 6 nebo podle bodů 3 až 6, vyznačující se tím, že výfukové otvory (6) jsou pod ostrými úhly zaměřeny vůči rovině soustavy (2) elementárních vláken.