CS198201B2 - Prohozu! tryska útku pro vodní tryskové stavy - Google Patents

Description

Podmínky tkaní na vodních tryskových stavech jsou do značné míry závislé na tom, jak dobře je možno pracovní médium ustředit, aby útek byl zcela obklopen sloupkem vody a jak dobře lze pracovní médium zrychlovat na výtokovém konci trysky, aby byl útek unášen zvýšenou hnací silou. V této souvislosti je dobře známo, že plynulému ustřeďování a zrychlování proudu pracovního média je vážně bráněno vznikem turbulentního víření toku média během jeho cesty od vstupu do trysky k jejímu konci pro vrhání útku. U běžné konstrukce vodních trysek je axiálně protáhlé hlavní těleso trysky pro přívod útku uloženo v pouzdře, přičemž je kolem něho ponechána válcová komora a pracovní médium je pod tlakem přiváděno do této válcové komory v radiálním směru. Za těchto okolností bude nucený radiální přívod pracovního média přirozeně ve válcové komoře vytvářet turbulentní víření, které směřuje ke konci trysky pro vrhání útku.

Aby byl škodlivý účinek víření na zanáše2 ní útku snížen na minimum, je zapotřebí potlačit vznik turbulentního víření pracovního média během jeho cesty přes výše zmíněnou válcovou komoru.

V tomto ohledu byl již učiněn návrh, podle něhož je do válcové komory vsazen tenký válcový člen, mající určitý počet radiálních průchozích otvorů, přičemž s mezerou obklopuje hlavní těleso trysky. Záměrem tohoto uspořádání je, aby perforovaná konstrukce válcového členu působila jako usměrňovací mřížka pracovního média.

V praxi však pracovní médium jakmile je zavedeno pod vysokým tlakem do trysky, vytváří v prostoru komory kolem válcového členu mohutné turbulentní víření a v důsledku malé tloušťky zmíněného Členu nemohou být proudy média procházejícího otvory členu dostatečně usměrněny. Za těchto okolností vytvářejí proudy média, stříkající radiálně z otvorů členu, opět turbulentní víření v prostoru komory, které směřuje dovnitř válcového členu. To má přirozeně škodlivý vliv na plynulé zanášení útku. Navíc pak může docházet ke značné ztrátě kinematické energie, kterou pracovní médium původně mělo, a to narážením na válcový člen, tj. na usměrňovači mřížku, což má ovšem za následek sníženou hnací sílu proudícího sloupku vody. Z toho je patrno, že ta198201

188201 kovýto návrh bude mít za následek Jen snížení hnacího účinku, s nedostatečným usi '.ěrňovacím účinkem na proudění.

Ve výše uvedeném ohledu byl již učiněn také další návrh, podle něhož je do válcové komory pouzdra vložen válcový člen, mající určitý počet axiálních průtokových kanálků, přičemž je těsně nasazen na hlavní těleso trysky. Záměrem tohoto uspořádání je, aby konstrukce s axiálními kanálky působila jako usměrňovači mřížka pracovního média.

Ačkoliv toto uspořádání může zajišťovat určitý usměrňovači účinek, v praxi však nemá vliv na ustřeďování proudů média. Dále může docházet k určitému turbulentnímu víření v oblastech válcové komory před válcovým členem a za ním.

Hlavním záměrem vynálezu je dát k dispozici zdokonalenou prohozní trysku útku pro vodní tryskové stavy, schopnou vynikajícím způsobem ustřeďovat pracovní médium tak, aby útek byl zcela obklopen proudícím sloupkem vody.

Dalším záměrem vynálezu je dát k dispozici zdokonalenou prohozní trysku útku pro vodní tryskové stavy, schopnou vynikajícím způsobem zrychlovat pracovní médium na výtokovém konci trysky, aby útek byl unášen zvýšenou hnací silou.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že hlavní těleso trysky je souose a pevně obklopeno pouzdrem, přičemž je ponechán soustředný kuželový průtokový kanál kolem předního konce hlavního tělesa trysky a válcová komora kolem dříku hlavního tělesa trysky, která je nahoře spojena s napájecí zdrojem pracovního média, přičemž jak průchod pro útek, tak průtokový kanál vyúsťují do výtoku pro vrhání útku vytvořeného v předním konci pouzdra, a do válcové komory je vložen regulátor toku, který je lícované uložen na dříku hlavního tělesa trysky.

Příklad provedení vynálezu je znázorněn na výkresech, kde značí obr. 1 půdorysný pohled na prohozní trysky útku podle vynálezu a na přiřazené části k ní na vodním tryskovém stavu, obr. 2 boční pohled v řezu na prohozní trysku útku z obr. 1, přičemž je regulátor toku ze účelem zjednodušení vynechán, obr. 3A až 3C pohledy na první provedení regulátoru toku, použitého pro prohozní trysku útku z obr. 2, a to zezadu, v bočním řezu a zpředu, obr. 4A a 4B boční pohled v řezu a příčný řez prohozní tryskou útku s regulátorem toku z obr. 3A až 3C, obr. 5A až 5C pohledy na druhé provedení regulátoru toku, použitého pro prohozn\ trysku útku z obr. 2, a to zezadu, v bočn;n řezu a zpředu, obr. 6A a 0B boční poh:d v řezu a příčný řez prohozní tryskou útku s regulátorem toku z obr. 5A až 5C, obr. 7 perspektivní pohled na třetí provedení regulátoru toku, použitého pro prohozní trysku útku z obr. 2, a obr. 8A a 8B boční pohled v řezu a příčný řez prohozní tryskou útku s regulátorem toku z obr. 7.

/Uspořádání prohozní trysky útku podle vynálezu je znázorněno na obr. 1, na němž je prohozní tryska 100 útku upevněna na j rámu 1 stavu, odsazena stranou od osnov- I ního pásu T a poněkud za okrajem C tvo- 1 říci se tkaniny F. Prohozní tryska 100 je 1 trubkou 3 spojena s napájecím zdrojem 2 | pracovního média, jako například vody; vle- j vo od trysky jsou uspořádány vodicí válečky ] a 8, svěrací ústrojí 7 a zásoba 8 útku.

Osnovní pás T je ovládán brzdovými listy 1 za účelem vytváření prošlupu a útek W, J odtahovaný ze zásoby 8 přes svěrací ústrojí

7, je zanášen do otevřeného prošlupu, vytvo- s řeného z osnovního pásu T, tryskou 1Λ0, přičemž je unášen ve sloupku proudícího mé- 1 dia, vrhaného tryskou 100. Po zanesení je i útek W přiřazen k okraji C tvořící se tkaniny F paprskem 11, uloženým na vykyvujícím bidlenu, který z důvodů zjednodušení není znázorněn. Bude jistě pochopeno, že axiální směr trysky 100 kříží směr osnovy v podstatě v pravém úhlu.

Vnitřní konstrukce prohozní trysky 100 útku podle vynálezu je podrobně znázorněna na obr. 2, na němž je z důvodů zjednodušení vynechán regulátor toku, který bude popsán později. Tryska 100 se skládá z dutého pouzdra 120, z hlavního tělesa 140 trysky, začleněného do pouzdra 120, a z neznázorněného regulátoru toku, který bude podrobně popsán později.

Od vstupní strany útku k výstupní straně útku je pouzdro 120 vytvořeno s dírou 121 malého průměru, s dírou 122 velkého průměru, se směrem dopředu se zužující dírou 123, s výtokem 124 malého průměru a s koncovým výtokem 120 většího průměru, které jsou všechny osově vyřízeny a vzájemně spojeny. Ve stěně díry 122 velkého průměru je vytvořen radiální kanál 127, zajišťující spojení vnitřku pouzdra 120 s trubkou 3, znázorněnou na obr. 1.

Ve stejném pořadí zahrnuje hlavní těleso 140 trysky zadní koncovou přírubu 141, dřík

142 velkého průměru, dřík 143 malého průměru a směrem dopředu se zužující přední konec 144. Přes celou délku hlavního tělesa 140 trysky je axiálně vytvořen průchod

140 pro útek. Hlavní těleso 140 trysky je upevněno k zadnímu konci pouzdra 120 zadní koncovou přírubou 141 pomocí upevňovacích šroubů 101, s těsněním 102, vloženým mezi oběma elementy za účelem vodotěsného spojení.

Rozměry pouzdra 120 a tělesa 140 trysky jsou vzájemně dimensovány následovně:

Průměr díry 121 malého průměru pouzdra 120 je volen tak, aby v ní mohl být těsně uložen dřík 142 velkého průměru hlavního tělesa 140 trysky, průměr díry 122 velkého průměru pouzdra 120 je větší než vnější průměr dříku 143 malého průměru hlavního tělesa 140 trysky, takže kolem dříku

143 malého průměru vzniká válcová komora 131, a kolem zužujícího se předního konce 144, po celé jeho délce, je vytvořen sou198201 středný kuželový průtokový kanál 132. Část předního konce 144 poněkud vyčnívá do výtoku 124 malého průměru. Jak vyplývá z následujícího popisu, slouží válcová komora 131 k uložení později popsaného regulátoru toku, zatímco soustředný kuželový průtokový kanál 132 je použit k vedení pracovního média od regulátoru toku do prostoru výstupu z průchodu pro útek takovým způsobem, aby pracovní médium, vystupující z průtokového kanálu 132, vytvářelo sloupek média, jímž je útek W z průchodu 146 zcela obalen a unášen.

Jedno provedení regulátoru toku k použití v kombinaci s uspořádáním znázorněným na obr. 2 je znázorněno na obr. 3A až 3C. V případě tohoto provedení má regulátor 200 toku tvar válcového členu s axiálním středovým otvorem 201, který je vymezen hranami 202 několika axiálně protáhlých obvodových drážek 203. Regulátor 200 toku je dále na jedné koncové ploše opatřen více radiálními drážkami 204, z nichž každá je spojena s příslušnou axiální drážkou 203. Vnější průměr regulátoru 200 toku je volen menší než vnější průměr komory 131 v pouzdře 120, zatímco průměr kružnice vymezené hranami 202 drážek 203 je nutno volit tak, aby dřík 143 hlavního tělesa 140 trysky mohl být uložen ve středovém otvoru 201 a lícováním nesen hranami 202 axiálních drážek 203. Délka regulátoru 200 toku by se měla v podstatě rovnat délce komory 131 (viz obr. 2).

Jak je znázorněno na obr. 4A a 4B, regulátor 200 toku je uložen v komoře 131 pouzdra 120 tak, že jeho radiální drážky 204 jsou přivráceny k dříku 142 velkého průměru hlavního tělesa 140 trysky. Při tomto sestaveném uspořádání je kolem regulátoru 200 toku vytvořena válcová komora 133. Tímto způsobem je radiálním kanálem 127 v pouzdře 120, válcovou komorou 133 kolem regulátoru 200 toku, drážkami 204 a 203 regulátoru 200 toku a soustředným kuželovým průtokovým kanálem 132 kolem zužujícího se předního konce 144 hlavního tělesa. 140 trysky vytvořeno spojení mezi trubkou 3 a oblastí otvoru nebo vyústění průchodu 146 pro útek.

U výše popsané konstrukce prohozní trysky útku podle vynálezu teče pracovní médium, přiváděné pod tlakem do radiálního kanálu 127, napřed do válcové komory 133 a pokryje celý obvod regulátoru 200 toku. Pracovní médium, které takto vyplnilo válcovou komoru 133, potom teče dostředně do axiálních drážek 203 regulátoru 200 toku, a to přes radiální drážky 204.

Během tohoto dostředného toku tlakového média radiálními drážkami 204 působí tyto radiální drážky 204 na médium jako usměrňovací mřížky toku a účinně snižují turbulentní víření toku, které by jinak vznikalo a bránilo by médiu v úplném obalení útku a v jeho stabilním unášení mohutnou hnací silou. Vedeno axiálními drážkami 203 postupuje médium k soustřednému kuželovému kanálu 132 bez vytváření turbulentního víření, poněvadž axiální proudy média, protékající regulátorem 200 toku, jsou od sebe zcela odděleny, takže mezi nimi nemůže docházet k vzájemnému rušení.

Proudy média opouštějící axiální drážky 203 vnikají společně do kanálu 132 a v důsledku sbíhavosti kanálu 132 je médium shromažďováno u vrcholu předního konce 144, aby vytvářelo silný sloupek proudícího média, který zcela obaluje útek, vystupující z průchodu 146, aby jej stabilně unášel zvýšenou hnací silou za účelem úspěšného zanesení útku.

Další provedení regulátoru toku k použití v kombinaci s uspořádáním znázorněným na obr. 2 je znázorněno na obr. 5A až 5C, V případě tohoto provedení má regulátor 300 toku tvar členu majícího příčný řez hvězdicového tvaru, s axiálním středovým otvorem 301, který jé vymezen hranami 302 několika axiálně protáhlých obvodových drážek 303. Regulátor 300 toku* je dále opatřen na jedné koncové ploše více radiálními drážkami 304, z nichž každá je spojena s příslušnou axiální drážkou 303. Průměr kružnice vymezené vnějšími obvodovými hranami 308 regulátoru 300 toku je volen menší, než je vnější průměr komory 131 v pouzdře 120, zatímco průměr kružnice vymezené hranami 302 drážek 303 je nutno volit tak, aby dřík 143 hlavního tělesa 140 trysky mohl být uložen ve středovém otvorů 301 a lícováním nesen hranami 302 axiálních drážek 303. Délka regulátoru 300 toku by se měla v podstatě rovnat délce komory 131 (viz obr. 2).

Jak je znázorněno na obr. 6A a 6B, regulátor 300 toku je uložen v komoře 131 pouzdra 120 tak, že jeho radiální drážky 304 jsou přivráceny k dříku 142 velkého průměru hlavního tělesa 140 trysky. Při tomto sestaveném uspořádání je kolem regulátoru 300 toku vytvořena nepravá válcová komora 153. Tímto způsobem je radiálním kanálem 127 v pouzdře 120, nepravou válcovou komorou 153 kolem regulátoru 300 toku, drážkami 304 a 303 regulátoru 300 toku a soustředným kuželovým průtokovým kanálem 132 kolem zúženého předního konce 144 hlavního tělesa 140 trysky vytvořeno spojení mezi trubkou 3 a oblastí vyústění průchodu 148 pro útek.

U výše popsané konstrukce běžného provedení je regulace toku média prováděna v podstatě stejným způsobem jako u předcházejícího provedení. Avšak uvažovaná konstrukce vnějšího obvodu regulátoru 300 toku tohoto provedení zajišťuje účinnější potlačování vzniku turbulentního víření v komoře 153 než v případě předcházejícího provedení.

Pracovní médium, přiváděné pod tlakem do radiálního kanálu 127 pouzdra 120, teče napřed do nepravé válcové komory 153 a pokryje celý obvod regulátoru 300 toku. Jak bylo již výše popsáno, přítomnost vrubů na obvodě regulátoru 300 toku účinně zamezuje možný vznik turbulentního víření během rozlévání se média. Pracovní médium, které takto vyplnilo komoru 153, potom teče dostředně do axiálních drážek 303 regulátoru 300 toku, a to přes radiální drážky 304.

Během tohoto dostředného toku tlakového média radiálními drážkami 304 působí tyto radiální drážky 304 na médium jako usměrňovací mřížky toku a účinně snižují turbulentní víření toku, které by jinak vznikalo a bránilo médiu v úplném obalení .útku a v jeho stabilním unášení mohutnou hnací silou. Vedeno axiálními drážkami 303 postupuje médium k soustřednému kuželovému kanálu 132 bez vytváření turbulentního víření, poněvadž axiální proudy média, protékající regulátorem 300 toku, jsou od sebe zcela odděleny, takže mezi nimi nemůže docházet k vzájemnému rušení.

Proudy média opouštějící axiální drážky 303 vnikají společně do kanálu 132 a v důsledku sbíhavosti kanálu 132 je médium shromažďováno u vrcholu předního konce 144, aby vytvářelo silný sloupek proudícího média, který zcela obaluje útek, vystupující z průchodu 148, aby jej stabilně unášel zvýšenou hnací silou za účelem úspěšného zanesení útku.

V případě obou předcházejících provedení se doporučuje, aby hloubka axiálních drážek 203 nebo 303 nepřesahovala tloušťku soustředného kuželového kanálu 132, tak, aby médium v axiálních drážkách 203 nebo 303 mohlo plynule vtékat do kanálu 132. Ji-z nak by médium částečně naráželo na kruhové osazení, vzniklé v místě napojení drážek 203 nebo 303 na kanál 132, a mohlo by docházet k víření.

Další provedení regulátoru toku k použití v kombinaci s uspořádáním znázorněným na obr. 2 je znázorněno na obr. 7. V případě tohoto provedení má regulátor 400 toku tvar členu vytvořeného z poměrně tuhé síťoviny, jako například z drátěné tkaniny. Regulátor 400 toku, vytvořený ze síťoviny, má více směrem ven se prostírajících vypouklých částí 400a s podobným tvarem příčného řezu, a více směrem dovnitř se prostírajících vydutých částí. 400b s podobným tvarem příčného řezu, a to v takovém uspořádání, že každá vydutá část 400b zasahuje mezi dvojici sousedících vypouklých částí 400a. S výhodou jsou části 400a, 400b příslušně vytvořeny ve vzájemně symetrických vztazích vzhledem ke středu kružnice, vymezené nejkrajnějšími plochami vypouklých částí 400a. Vnitřní plochy vydutých částí 400b vymezují axiální středový otvor 401.

Bude jistě pochopeno, že axiální středový otvor 401 u tohoto provedení odpovídá axiálním středovým otvorům 201 a 301 předcházejících provedení, že prostory 403, vymezené vypouklými částmi 400a, odpovídají axiálním drážkám 203 a 303 a že prostory 404, vymezené vydutými částmi 400b, odpovídají radiálním drážkám 204 a 304. Pro zjednodušení budou prostory 403 v následujícím nazývány „axiální prostory“, zatímco prostory ,404 budou v následujícím nazývány „radiálními prostory“.

Průměr kružnice vymezené nejkrajnějšími plochami vypouklých částí 400a regulátoru 400 toku, je volen menší než vnější průměr komory 131 v. pouzdře 120, zatímco průměr kružnice vymezené nejvnitřnějšími plochami vydutých částí 400b regulátoru 400 toku je nutno volit tak, aby dřík 143 hlavního tělesa 140 trysky mohl být uložen ve středovém otvoru 401 a lícováním nesen nejvnitřnějšími konci vydutých částí 400b. Délka regulátoru 400 toku by se měla v podstatě rovnat délce komory 131 (viz obr. 2).

Jak je znázorněno na obr. 8A a 8B, regulátor 400 toku tohoto provedení je uložen v komoře 131 pouzdra 120, přičemž je dokola ovinut přídavnou síťovinou 408, která je vyrobena z poměrně tuhého materiálu, jako například z drátěné tkaniny. Při tomto sestaveném uspořádání je kolem regulátoru 400 toku vytvořena nepravá válcová komora 173.

Tímto způsobem je radiálním kanálem 127 , v pouzdře 120, nepravou válcovou komorou 173 kolem regulátoru 400 toku, prostorami 404 a 403 regulátoru 400 toku a soustředným kuželovým průtokovým kanálem 132 kolem zúženého předního konce 144 hlavního tělesa 140 trysky vytvořeno spojení mezi trubkou 3 a oblastí vyústění průchodu 148 pro útek.

U výše popsané konstrukce běžného provedení je regulace toku média prováděna v podstatě stejným způsobem jako u předcházejícího provedení, znázorněného na obr. 5A až 5C. Vruby vytvořené na vnějším povrchu regulátoru 400 toku zajišťují vynikajícím způsobem potlačování vzniku turbulentního víření v komoře 173, přičemž radiální prostory 404 působí jako usměrňovači mřížky toku ,a axiální prostory 403 zabraňují vzájemnému rušení proudů média protékajícího regulátorem 400 toku. Kromě těchto společných výhod vyniká regulátor 400 toku tohoto provedení daleko nad regulátory dřívějších provedení tím, že síťová konstrukce částí 400a, b a 408 zajišťuje vynikající usměrňovači mřížky média, se kterým se pracuje.

Pracovní médium, přiváděné pod tlakem do radiálního kanálu 127 pouzdra 120, teče napřed do nepravé válcové komory 173 a pokryje celý obvod síťoviny 408, navinuté kolem regulátoru 400 toku. Pracovní médium, které takto vyplnilo komoru 173, protéká potom síťovinou 406, přičemž je tok média usměrňován oky síťoviny 406. Také u tohoto provedení přítomnost vrubů ná obvodě regulátoru 400 toku účinně zabraňuje možnému vzniku turbulentního víření média.

Po projití síťovinou 408 teče médium dostředně radiálními prostory 404 do axiálních prostorů 403. Během tohoto dostředné198201 ho toku tlakového média působí radiální prostory 404 na médium jako usměrňovači mřížky a účinně snižují turbulentní víření toku, které by jinak vznikalo a bránilo médiu v úplném obalení útku a v jeho stabilním unášení mohutnou hnací silou. Navíc pak během přemísťování se média z radiálního prostoru 404 do axiálního prostoru 403 působí oka síťoviny na médium jako miniaturní usměrňovači mřížky toku.

Vedeno axiálními prostory 403 postupuje médium k soustřednému kuželovému kanálu 132 bez vytváření turbulentního víření, i poněvadž axiální proudy média protékající regulátorem 400 toku jsou od sebe zcela odděleny, takže mézí nimi nemůže docházet k vzájemnému rušení.

Proudy média opouštějící axiální prostory 403 vnikají společně do kanálu 132 a v důsledku sbíhavosti kanálu 132 je médium shromažďováno u vrchu předního konce 144, aby vytvářela silný sloupek proudícího média, který zcela obaluje útek, vystupující z průchodu 146, aby jej stabilně unášel zvýšenou hnací silou za účelem úspěšného zanesení útku.

jak je zřejmé z předcházejícího popisu, lze použitím vynálezu dosíci následujících výhod:

(a) Vzhledem k tomu, že regulátor toku má vnitřní konstrukci, která zajišťuje vysoký usměrňovači účinek na tok, je možno účinně snížit na minimum turbulentní víření, což má za následek vytváření sloupku proudícího média, který útek zcela obaluje a stabilně jej unáší za účelem zanesení útku vysokou hnací silou.

(bj Vzhledem k tomu, že jsou proudy média protékající regulátorem toku od sebe zcela odděleny, lze dobře zabraňovat vzniku turbulentního víření, které by mohlo být způsobeno vzájemným rušením proudů.

(c) Když je regulátor toku opatřen vnějšími obvodovými vruby, lze ještě více potlačovat vznik turbulentního víření.

(d) Když je regulátor toku vytvořen z tvarované síťoviny, tvoří její oka miniaturní usměrňovači mřížky, takže tok média může být ještě více usměrňován.

Claims (4)

PŘEDMĚT

1. Prohozní tryska útku pro vodní tryskové stavy, zahrnující hlavní těleso trysky, mající dřík, přecházející směrem dopředu do sbíhavého předního konce, a průchod pro útek, vytvořený axiálně v hlavním tělese trysky, vyznačující se tím, že hlavní těleso (140) trysky je souose a pevně obklopeno pouzdrem (120), přičemž je ponechán soustředný kuželový průtokový kanál (132) kolem předního konce (144) hlavního tělesa (140) trysky a válcová komora (131, 153, .173) kolem dříku (143) hlavního tělesa (140) trysky, která je nahoře spojena s napájecím zdrojem pracovního média, přičemž jak průchod (146) pro útek, tak průtokový kanál (132) vyúsťují do výtoku (124) pro vrhání útku, vytvořeného v předním konci pouzdra (120), a do válcové komory (131, 153, 173} je vložen regulátor (200, 300, 400) toku, který je lícované uložen na dříku (143) hlavního tělesa (140) trysky.

2. Prohozní tryska útku podle bodu 1, vyznačující se tím, že axiální délka regulátoru (200, 300, 400) toku se rovná délce válcové komory (131, 153, 173).

3. Prohozní tryska útku podle bodu 1, vyznačující se tím, že regulátor (200, 300, 400) toku má tvar axiálně protáhlého členu, který má axiální středový otvor (201, 301, 401) pro spojení s dříkem (143) hlavního tělesa (140) trysky, alespoň jeden oddělený radiální průtokový kanálek, končící směrem ven ve válcové komoře (131, 153), a alespoň jeden oddělený axiální průtokový kanálek, vytvořený rovnoběžně se středovým otvorem (201, 301), přičemž je tento axiální průtokový kanálek proti směru proudění spojen s tímto radiálním průtokovým kanálYNÁLEZU kem a po směru proudění končí v průtokovém kanálu (132) vytvořeném kolem předního konce (144) hlavního tělesa (140) trysky.

4. Prohozní tryska útku podle bodu 3, vyznačující se tím, že regulátor (300, 400) toku je opatřen axiálně probíhajícími vruby, vytvořenými na jeho vnější obvodové ploše.

5. Prohozní tryska útku podle bodu 3, vyznačující se tím, že axiálně protáhlý člen má jako radiální průtokový kanálek nebo kanálky alespoň jednu oddělenou radiální drážku (204, 304), vytvořenou v jedné boční koncové ploše axiálně protáhlého členu, protilehlé průtokovému kanálu (132) kolem předního konce (144) hlavního tělesa (140) trysky, a jako axiální průtokový kanálek nebo kanálky alespoň jednu oddělenou axiální drážku (203, 303), vytvořenou v obvodové stěně vymezující středový otvor (201,

301] , přičemž je každá axiální drážka proti směru proudění spojena s jednou příslušnou drážkou (204, 304J.

6. Prohozní tryska útku podle bodu 5, vyznačující se tím, že axiální drážka nebo drážky (203, 303) vymezují svými hranami (202,

302) kružnici, jejíž průměr se rovná průměru dříku (143) hlavního tělesa (140) trysky.

7. Prohozní tryska útku podle bodu 5, vyznačující se tím, že hloubka axiální drážky nebo drážek (203, 303) se rovná tloušťce průtokového kanálu (132) u vstupu hlavního tělesa (140) trysky, nebo je menší.

8. Prohozní tryska útku podle bodu 5, vyznačující se tím, že hloubka axiální drážky nebo drážek (203, 303) se rovná tloušťce

188281 průtokového kanálu (132) u výstupu hlavního tělesa (140) trysky, nebo je větší.

9. Prohozní tryska útku podle bodu 5, vyznačující se tím, že axiálně protáhlý člen má vnější profil příčného řezu kruhového tv iru.

0. Prohozní tryska útku podle bodu 5, vyz mčující se tím, že axiálně protáhlý člen má profil příčného řezu hvězdicového tvaru. .

11. Prohozní tryska útku podle bodu 3, vyznačující se tím, že axiálně protáhlý člen je z tvarované síťoviny, mající směrem ven se· prostírající vypouklé části (400a) a směrem dovnitř se prostírající vyduté části (400b), z nichž každá zasahuje mezi dvojici sousedících vypouklých částí (400a), přičemž vyduté části (400b) vymezují radiální prostory (404), tvořící radiální průtokové kanálky, vypouklé části (400a) vymezují axiální průtokové kanálky a nejvnitřnější koncové plochy zmíněných vydutých částí (400b) vymezují středový otvor (401).

12. Prohozní tryska útku podle bodu 11, vyznačující se tím, že vyduté části (400b) vymezují svými nejvnitřnějšími plochami kružnici, jejíž průměr se rovná průměru dříku (143) hlavního tělesa (140) trysky.

13. Prohozní tryska útku podle bodu 11, vyznačující se tím, že tvarovaná síťovina je tvořena drátěnou tkaninou.

14. Prohozní tryska útku podle bodu 11, vyznačující se tím, že tvarovaná síťovina je ovinuta přídavnou síťovinou (400).

15. Prohozní tryska útku podle bodu 14, vyznačující se tím, že přídavná síťovina (406) je tvořena drátěnou tkaninou.

4 listy výkresů

Severografia, n. p., závod 7, Most